PORT

Záznam chatu ze středy 13. ledna 2010

Věra, Praha 7: „Dobrý večer, kdy se takového autobusu dočkáme v ulicích našich měst?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý večer, srdečně zdravím všechny diskutující. Náš autobus vyjede na silnice v Neratovicích a okolí již v průběhu ledna t.r., přičemž jeho hlavním úkolem bude předvést současné špičkové technologie veřejnosti a zároveň ověřit hospodárnost provozu. Další autobusy můžeme čekat v následujících letech i v jiných městech.“

Zdeněk, Olomouc: „Není výroba takového autobusu a jeho provozování nakonec na emise více zatěžující, než je normální autobus?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý den, v dnešní době se vodík vyrábí vodík zejména ze zemního plynu, což jistě není ideální stav. Jak v příspěvku zaznělo, cílem je vyrábět vodík z vody s využitím jaderné energie. Ale i v případě výroby vodíku ze zemního plynu jsou výsledné emise škodlivých látek nižší než u dieselového motoru.“

Daniel H., Měřín: „Mohl byste srovnat provoz autobus na vodík s provozem elektrobusu? Nebyl by elektrobus jednodušší a levnější?“

Ing. Luděk Janík: „S elektrovozy jsou tři základní problémy. Akumulátory, přes všechen jejich rozvoj v posledních letech stále nemají zdaleka takovou kapacitu, aby byl dojezd dostatečný. V případě našeho autobusu, pokud bychom využili jen akumulátory by byl dojezd okolo 50ti km. Druhým problémem je doba dobíjení, které je v řádu hodin, u vodíku v řádu minut. Třetím problémem je kapacita el. přenosové sítě. Automobilky obecně počítají jak s elektrovozy (zejména auta do města) a s vodíkovými vozy pro delší vzdálenosti.“

Eliška Navrátilová ,praha: „je to být težký chemický inženýr?“

Ing. Luděk Janík: „Zajímavá otázka :-); nejtěžší je to asi vystudovat, ale pokud to člověka baví tak to těžké není a kromě toho je to zajímavá práce.“

František, Praha 2: „Dobrý den, je tato technologie využitelná reálně i pro osobní automobily? Jak to vychází finančně? Děkuji“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý den, ano, souběžně s autobusy se nejen vyvíjí, ale už i sériově vyrábí vodíková osobní vozidla (Mercedes F-Cell, Honda FCX Clarity ad.). Nedávno byl v ČR v souvislosti s otevřením první vodíkové čerpací stanice představen také Opel Hydrogen IV. Dojezd je již okolo 600-750 km.“

achilles: „aka je prosim, orientacne sucasna cena pri tankovani kilogramu vodika“

Ing. Luděk Janík: „Cena závisí zejména na odebíraném množství (v průmyslu), v naší H2 čerpací stanici je cena 5€/kg. (osobní vůz má spotřebu cca 1,5 kg/100km)“

Petr: „Dobrý večer, jaká je aktuální cena vodíku a jaký je současný nejekonomičtější způsob jeho výroby?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý večer, Cenu vodíku jsem osvětlil v jiné odpovedi; v současné době je nejekonomičtější vyrábět vodík ze zemního plynu. Některé státy, které mají přebytek elektřiny např. z vodních elektráren vyrábí vodík levně elektrolýzou vody.“

Jana: „V příspěvku se říká, že vodík se bude vyrábět v jaderných elektrárnách čtvrté generace. Bude se na stavbu takových JE čekat, nebo se síť na dodávání vodíku bude stavět i bez ohledu na ně?“

Ing. Luděk Janík: „Vodíkové technologie se rozvíjí v různých státech, přičemž např. vodíková velmoc - Nemecko - se zatím na jadernou energetiku nedívá příliš nadšeně, ačkoliv i zde se již situace mění. Čekat se tedy nebude, ale až budou jaderné elektrárny Gen IV k dispozici, bude k dispozici i levný vodík ve velkém množství.“

Petr Kostelecký: „Dobrý den, myslíte si, že naftová lobby nezašlape do země všechny pokusy o alternativní pohony vozidel?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý večer, bohužel musím konstatovat, že jsme se setkali i v rámci ČR s nevlídným přístupem ze strany ropných společností. Nicméně jejich síla bude klesat současně s klesajícími zásobami ropy, resp. její zvyšující se cenou. Existují i takové, které s vodíkem počítají, např. Shell Hydrogen.“

Zdeněk: „Jaký je výkon,rychlost autobusu?Bude při přeplnění lidmy výkonostně stačit,třeba do kopce?díky“

Ing. Luděk Janík: „Nominální výkon elektromotoru je 120 kW, špiškový 240kW. Autobus byl testován při plné zátěži (přes 4t ocelových nosníků) v prudkých kopcích a můžete být bez obav, vyjede bez problémů :-) (má vysoký krouticí moment)“

Tom: „Dobrý den, chci se Vás zeptat kolik korun stojí nový vodíkový autobus z této reportáže? Děkuji za odpověď“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý den, vůz je prototypem, jehož náklady obsahují i celý vývoj a testování. Cena je přibližně 1 mil€.“

Robert, Lanškroun: „Jaká je pořizovací cena tohoto autobusu? Kolik stojí kilometr ujetý tímto autobusem ve srovnání s kilometrem ujetým autobusem jezdícím na naftu? Děkuji za odpověď.“

Ing. Luděk Janík: „Cena busu viz. předešlá otázka; provoz je cca o 30% levnější než u autobusu na naftu. Je to dáno zejména výrazně vyšší účinností hybridního vodíkového pohonu oproti dieselu.“

achilles: „mohli by ste este porovnat cenu klasickeho autobusu rovnakej kategorie s vodikovym, je realna jeho vyroba v seriovej vyrobe v dohladnej dobe“

Ing. Luděk Janík: „Cena klaciského autobusu, pokud vím, je okolo 6-7 mil Kč, což je výrazně méně než je cena našeho autobusu. Jak jsem již psal, přímé porovnání není zatím relevantní, protože náš bus je prototyp. Sériová výroba vodíkového busu je reálná, např. Mercedes se připravuje s jejich hybridním busem.“

Eliška Navrátilová ,praha: „v přísepvku se říká že vodík se vyrábít bude vyrábe jadrechích eletřináchh?“

Ing. Luděk Janík: „Ano, momentálně se vyvíjí metody, jak vyrábět vodík z vody s využitím energie z jaderných elektráren. Dočkáme se toho však až s nasazením tzv. 4. generace jaderných reaktorů (cca 2025)“

Maruška, Jílové: „Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, jak si vedete v konkurenci. Existuje někdo, kdo projektuje podobný autobus?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý den, v rámci ČR a vlastně vůbec na východ od Německa jsme zatím jediní (tedy pokud někdo nemá supertajný bus v garáži :-). V celosvětovém měřítku existují desítky vodíkových autobusů, které jsou podobně jako ten náš testovány a zkoušeny. Unikátnost českého busu spočívá v tzv. trojitě hybridní koncepci, tedy kombinaci tří zdrojů energie, jak bylo ukázáno v reportáži. Zásadní výhodou a zároveň důvodem, proč jsme se rozhodli pro tuto koncepci je nízká spotřeba vodíku oproti "klasickým" vodíkovým autobusům.“

Eliška Navrátilová ,praha: „jaký se metod vyřívá vodíkový autobus?“

Ing. Luděk Janík: „Autobus se vyhřívá jednak "odpadním" teplem z palivového článku, podobně jako u klasického spalovacího motoru a kromě toho má elektrické topení, které se využívá v největších mrazech.“

Eliška Navrátilová ,praha: „máte fotky z vodíkový autobus?“

Ing. Luděk Janík: „Fotografie a další informace jsou na webu projektu: www.h2bus.cz“

Vláďa: „Jaké budou další osudy tohoto prvního TriHybusu? Máte už nějaké reakce průmyslu (naši nebo i zahraniční výrobci), že by měli zájem o sériovou výrobu tohoto vozidla? Jaké byly reakce odborné veřejnosti a výrobců jiných vodíkových autobusů ze světa na náš TriHyBus? Děkuji.“

Ing. Luděk Janík: „Reakce odborné veřejnosti byly velmi pozitivní a to zejména s ohledem na trojitě hybridní koncepci a z ní vyplývající spotřebu vodíku, která je v současnosti zřejmě nejlepší z existujících vodíkových autobusů. Pokud se týká dalších vozů - naši průmysloví partneři sledují výzvy z různých koutů světa, kde poptávají H2 autobusy (aktuálně třeba Londýn, Oslo). Doufám, že se podaří prosadit další výrobu, nicméně těch proměnných je zatím dost (cena ropy, legislativa ohledně emisí atd.)“

kuba: „Dobrý den. Chtěl bych se zepat jestli je látka zvaná luminol bezpečná a kde bych ho případně mohl sehnat? (Jaká je cena?)“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý den, ačkoliv luminol nemá souvislost s vodíkovými technologiemi snad kromě toho, že jeho molekula vodík obsahuje, pokusím se stručně odpovědět: Luminol je chemiluminiscentní látka (světélkující), která se hojně využívá ve forenzní kriminalistice k lokalizaci tělních tekutin na místě činu, zejména krve. Při aplikaci sprejováním se používá respirátor, aby se zabránilo jeho vdechnutí. Pokud vím, nejde o nebezpečnou látku, spíše se využívá principu předběžné opatrnosti. Zda lze běžně sehnat bohužel nevím, doporučil bych strýčka Googla.“

Karel, Praha: „Dobrý podvečer, už jste dostali nějaké reakce od vedení dopravních podniků Prahy nebo jiných našich a možná i cizích velkých měst na tento prototyp? A jak to vypadá s plány na výstavbu sítě vodíkových čerpadel u nás - podobně jako to plánují v Německu? Děkuji a zdravím.“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý večer, v počátku projektu jsme byli v kontaktu s DP Praha, nicméně vzhledem k ekonomické situaci DP a zejména možnosti využití prostředků ze strukturálních fondů EU jsme vůz nemohli v Praze nasadit. V ČR postupujeme postupně - nejprve bylo potřeba zajistit, aby vodíková vozidla u nás vůbec mohla legálně jezdit - vodíkový autobus posloužil jako jakýsi legislativní ledoborec. Plán na rozvoj H2 čerpacích stanic je úkolem H2 platformy (www.hytep.cz) v následujícím roce. Dá se očekávat, že v průběhu několika let by měla být H2 stanice v kažném krajském městě.“

Petr Houska, Plzeň: „Pane inženýre, jak je zajištěna bezpečnost autobusu na vodík? Už vám nějaký autobus bouchnul?“

Ing. Luděk Janík: „Dobrý večer, Všechny látky, obsahující mnoho energie v malém objemu (hmotnosti) jsou nebezpečné, proto je ostatně využíváme. S vodíkem se pracuje v chemickém průmyslu přes sto let a jeho fyzikálně-chemické vlastnosti jsou dobře známé. Jsou vypracovány mezinárodní i národní normy, které předepisují jak s vodíkem bezpečně pracovat a veškeré zařízení prochází náročnými zkouškami (např. H2 lahve: pád z výšky na betonový trn, vnější požár atd). Vodíková vozidla jsou velmi bezpečná, minimálně na stejné úrovni jako vozy na klasická paliva. Děkuji za zajímavé dotazy a přeji příjemný zbytek večera. P.S. Strkaz dráty ze zásuvky přímo do vody prosím nezkoušejte, tazatel se pozná a ostatní by to snad ani nenapadlo :-)“