PORT

Záznam chatu ze středy 16. prosince 2009

Věrka: „Jak se vlastně změnila koncentrace oxidu uhličitého na naší planetě za posledních padesát, sto let? Je tato koncentrace rovnoměrně rozložená atmosféře kolem celé naší planety, nebo jsou místa s nižší a vyšší koncentrací?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Dobrý den všem. Před cca 100 lety byla koncentrace CO2 kolem 300 ppm (molekul CO2 v milionu molekul vzduchu), před 50 lety to bylo kolem 310-320 ppm, v současné době 380-390 ppm. Koncentrace rostou a ten růst se zrychluje. Koncentrace CO2 je homogenně rozložena někam až do horní stratosféry (cca 80 km nad Zemí), samozřejmě lokálně mohou být koncentrace vyšší v těsné blízkosti zdrojů, jlavně tam, kde se ve velkém spalují fosilní paliva.“

David M.: „Existuje nějaká přímá úměra, která by říkala, že změní-li se koncentrace CO2 o x procent, zvýší se globální teplota o y stupňů?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Přímá úměra ne, ten vztah je nelineární. Čím vyšší je koncentrace CO2, tím menší je vliv jednotkového zvýšení koncentrace na teplotu.“

Zuzana B.: „Do jaké míry se shodují a do jaké míry se liší výsledky modelování globálního klimatu, které vytvářejí klimatologové v různých zemích?“

RNDr. Ladislav Metelka: „V zásadě se vzájemně dost podobají, přesná shoda tam ale není. Každý model je jen model, každý je jen přibližný, takže i výsledky se poněkud liší. Modely se počítají pro různé scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů. Pokud jde třeba o globální průměrné teploty k roku 2100, modely se vzájemně liší pro stejný scénář tak o +/-1 stupeň, zatímco vliv volby scénáře dává větší rozdíly v teplotách.“

Pavel, Olomouc: „Dobrý den. Opravdu se můžeme katastrofálních následků změn klimatu dočkat ještě za našeho života? Můžeme my, jako jednotlivci, proti tomu něco udělat?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Jde o to, co považujete za katastrofální následky. Osobně v této souvislosti nemám rád slova jako "katastrofa" nebo "apokalypsa" a spíše bych hovořil o problému. Problémů se dočkat můžeme, ale nemyslím si, že by to byla nějaká katastrofa. Co můžeme dělat? Omezovat emise skleníkových plynů (ale ekonomicky rozumným způsobem) a neničit procesy, které mohou pomoci při odstraňování skleníkových plynů z atmosféry. Jednoduše - nechat vývoj co nejvíce na přírodě. A včas se připravit na změny (či na ty problémy), ke kterým může v budoucnosti dojít.“

Michal, Praha 3: „Pomůžu klimatu, když si na střechu domu pořídím solární články, které pokryjí veškerou moji spotřebu elektrické energie?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Ano, ale jen velmi nepatrným příspěvkem. Jen trochu opatrně s tím očekáváním, že by to mohlo pokrýt veškerou Vaši spotřebu elektrické energie...“

Daniel, Olomouc: „Jak zdokonalujete výpočetní modely klimatu, aby byly přesnější a spolehlivější? Co ještě neumíte spočítat a proč?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Modely dnes nejsou až takový problém jako výpočetní technika, na které se počítají. Na ty modely je vlastně každý superpočítač pomalý. V mezích možností se zlepšuje popis fyziky modelu, interakcí mezi oceánem a atmosférou, atmosférou a pevným povrchem, výpočty oblačnosti no a pokud to výkon počítačů dovolí, tak se snižuje i krok sítě bodů, ve které se celý model počítá. Ne všechno umíme dobře, ale některé věci musíme z různých důvodů i v modelech trochu odhadovat (parametrizovat). Ale s vývojem počítačů i modelů těch parametrizovaných věcí postupně ubývá...“

Ondřej S.: „Myslíte si, že je člověk schopen svou činností zastavit či obrátit směr Golfského proudu a jestli by toto mohlo znamenat naopak ochlazení určitých regionů?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Přímo rozhodně ne, ale kdyby bylo výsledkem lidské činnosti zvýšení teploty a snížení slanosti vody v severním Atlantiku, v horizontu několika málo staletí by mohlo ke změnám trajektorie Golfského proudu dojít. S největší pravděpodobností by to znamenalo citelné ochlazení (až o několik stupňů) v severní, západní a částečně i střední Evropě a na východním pobřeží severní Ameriky.“

Lukáš D.: „Dobrý večer. Koncentrace CO2 se zvyšuje kvůli spalování fosilních paliv. Ta ale vznikla v podstatě ze stromů a jiných rostlin, které pohlcovali CO2 do "sebe". Předtím tedy musela být v atmosféře ještě vyší koncentrace CO2 než teď (ještě jsme všechen uskladněný CO2 neuvolnili). Jestli je má úvaha správná, je známo jaké prostředí pro život byl v tuto dobu?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Bavíme se o prvohorách, z nich máme jen velmi přibližné údaje, ale teploty byly zřejmě výrazně vyšší než dnes a koncentrace CO2 mohly dosahovat mnohonásobku (možná až desetinásobku) dnešních koncentrací. Ale jinak pozor na nějaké jednoduché přímé srovnávání - vlivem kontinentálního driftu byly i kontinenty jinde než jsou dnes a vypadaly o dost jinak.“

Martin R.: „zdravim.. co je pravdy na tych 7 rokoch co svetu "ostava" do okamyhu ked uz nebude cesty spat??“

RNDr. Ladislav Metelka: „Nevím, proč zrovna 7 let... Předpokládalo by to překročení nějakého "tipping pointu" a nastartování nějaké pozitivní zpětné vazby, která by vedla k dalšímu rychlému a hůře kontrolovatelnému vývoji a bránila by v návratu klimatického systému do "původního" (třeba dnešního) stavu. Takové zpětné vazby v klimatickém systému mohou existovat, ale kdy nebo při jakých teplotách "sepnou", to je zatím otázka do diskuse i pro klimatology. Myslím si, že v horizontu několika desítek let nic takového nehrozí.“

Honza: „Dobrý den. Už sem několikrát slyšel že jeden z hlavních faktorů ovlivňujíchích globální oteplování je nadměrné pěstování dobytka které údajně produkuje značné množství skleníkových plynů. Co je na tom pravdy případně jak moc to globální oteplování ovlivňuje?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Málo. Je třeba vidět celý ten proces. Dobytek jsou býložravci a aby se mohli něčím nakrmit, tak nejdříve musí být fotosyntézou z atmosféry odstraněno určité množství CO2. Dobytek tak jen vrací do atmosféry to, co z ní muselo být dříve odstraněno, aby jim vyrostlo krmení...“

Josef: „Vyhnout se klimatickým změnám by měli řešit ekonomičtí teoretici s následujícími postuláty: spalovat pouze biologická paliva - dřevoplyn, užití fosilních surovin pouze pro chemickou výrobu, změna obalových zvyklostí končících skládkování většiny obalů. Budou toho vůbes schopni??“

RNDr. Ladislav Metelka: „Ano, v dlouhodobém horizontu bychom asi měli brát z přírody co nejméně "neobnovitelného" a co nejméně "nerecyklovatelného" do ní vracet. Ale od toho jsme ještě daleko. Jako přechodnou etapu bych bral i jaderné elektrárny. Zda jsou ekonomové schopni prosadit takový postup? Sám nevím, ale v dohledné době asi ne.“

František P.: „Věříte, že se lidé donutí v příštích několika letech aktivně se zapojit do boje za planetu Zemi na úkor svého pohodlí, a pokud ano, že to bude stačit na to, aby byli schopni zastavit nebo radikálně snížit zvyšování teploty na Zemi? Děkuji za odpověď“

RNDr. Ladislav Metelka: „Na úkor pohodlí asi ne. Ale myslím si, že existují (nebo budou vznikat) postupy, jak snižovat naše zásahy do klimatického systému, aniž by to bylo na úkor pohodlí. Ale bude to ne na roky, ale na mnoho desetiletí.“

Venda: „Jestly sem to dobre pochopil,tak kvuli sklenikovemu efktu CO2,coz pohlcuje teplo,tak by melo spis byt ochlazovani a ne oteplovani,muzu poprosit o vysvetleni?dekuji.“

RNDr. Ladislav Metelka: „CO2 je součástí atmosféry. Pokud CO2 pohlcuje tepelné záření, ohřívá se a tím se ohřívá i vzduch.“

Hanka: „Dobrý večer, zajímalo by mě jaký bude dopad pro Turecko. Je tato země v budoucnu ohrožena vysokým vzestupem vody? A jaké zvýšení teploty v tomto státě očekáváte? Myslíte si, že jsme zde v České republice relativně v bezpečí - od stoupající vody a teploty? Děkuji“

RNDr. Ladislav Metelka: „Pro Turecko bude asi hlavním problémem sucho. Při vyšších teplotách tam poroste výpar a půda se bude více vysušovat. Podobný problém ale asi bude mít celá jižní Evropa. Míra předpokládaného oteplení je závislá na dalším vývoji koncentrací skleníkových plynů, ale do konce století jsou střední odhady asi o 3-4 stupně Celsia. Nedomnívám se, že by pro Turecko byl vzestup hladiny oceánu nějakým velkým problémem. My jsme v oblasti, kde by ty změny mohly být relativně snesitelné, i když i u nás se asi projeví nárůst četností, délky a intenzity suchých období.“

Jaroslav K.: „Dobrý den, někde jsem slyšel, že metan je nebezpečnější plyn pro skleníkový efekt než CO2. Sleduje se jeho hodnota celosvětově jako u CO2 ? Vzrůstá nebo klesá jeho množství ? Snaží se někdo o jeho pokles ?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Ano, metan je účinnější než CO2, ale v atmosféře se po čase chemicky transformuje (za účasti vody) právě na CO2. Koncentrace metanu se měří a tyto koncentrace už několik let nerostou, spíše stagnují.“

Josef: „Domníváte se, že jednou bute těžba fosilních paliv společensky neúnosná? Podle mne máme na výběr, buď ponecháme fosilní paliva pod zemí, nebo nás to ekonomicky zničí - pojištění, obnova škod, exodus“

RNDr. Ladislav Metelka: „Až budou vytěžena snadno přístupná ložiska a klesnou těžitelné zásoby, půjde cena fosilních paliv tak nahoru, že to umožní rozvoj dalších (nefosilních) technologií. Ale příjemné to nebude...“

Martin: „Dobrý den, docházelo v posledních letech i ke snížení koncentrace CO2 v ovzduší? Jsou dostatečně známy procesy, které ovlivňují množství CO2 v ovzduší?? Děkuji za odpověď“

RNDr. Ladislav Metelka: „Docházelo, ale jen v rámci ročního cyklu. Jinak dlouhodobý trend je jasně rostoucí. Ty procesy jsou známy ne dokonale, ale velice slušně. Emise se většinou měří nebo počítají ze spotřeby fosilních paliv, velkou část CO2 naopak pohlcuje oceán a biosféra (ale dohromady asi polovinu toho, co vznikne spalováním fosilních paliv, druhá polovina zůstává v atmosféře).“

Petr F: „Dobrý den. ví se o kolik byse musela snížit produkce CO2, aby nedošlo k tomu nenávratnému stavu( cca tech 7let)?např. jestli jde jen o snížení trendu produkce CO2, nebo konstantní produkce, nebo snižování. děkuji“

RNDr. Ladislav Metelka: „O "nenávratném stavu" za cca 7 let už jsem psal. Ale pokud by se jen zastavil růst produkce, koncentrace budou stoupat dál (i když pomaleji). Snížení koncentrací v atmosféře by naopak vyžadovalo snížení produkce jen na zlomek dnešních hodnot.“

Tomáš Janda: „Dobrý den, v pořadu bylo řečeno, že lidská činnost je tou hlavní příčinou nárůstu CO2v atmosféře. Můžete to nějak podložit? Dále není snad pravda, že CO2 má pozitivní vliv na růst rostlin, a tedy i plodin? Není to přehnaná hysterie okolo oxidu uhličitého a okolo katastrofických scénářů?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Jedním z argumentů jsou bilance CO2 v atmosféře (rozdíl mezi procesy, které CO2 produkují a procesy, které ho odstraňují). Bez započtení CO2 ze spalování fosilních paliv ty bilance nevycházejí. Druhým argumentem je rostoucí deficit izotopu 13C v atmosférickém CO2, což silně naznačuje, že ten "nadbytečný" CO2 je opravdu fosilního původu. CO2 má do určité míry pozitivní vliv na růst rostlin a může trochu působit jako "hnojivo" tam, kde mají rostliny jinak dobré podmínky. Pokud se ale bude při vyšších teplotách vysušovat půda, stane se nedostatek vody tím limitujícím faktorem pro růst rostlin a ani sebevětší koncentrace CO2 to pak nezachrání...“

Martin Polák: „Jistě jste zaznamenal "klimatický skandál", tedy ukradenou emailovou komunikaci z Východoanglické univerzity. Je omluvitelné falšování výsledků pro dobro věci a nebo celá věc je jen špatná interpretace a nešlo o podvod a falšování výsledků ?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Bylo by to na dlouho, ale třeba ten "trick", o kterém se tolik píše, je celkem běžná adjustace časových řad, má svoje důvody a dělá se v klimatologii už desítky let. A nikdo dosud neprotestoval. Přesto vidím jako jedinou možnost zveřejnění kompletních dat a kompletních programů (nejen poznámek v programu), aby se mohl každý přesvědčit, že to žádný podvod ani falšování dat není.“

Josef: „Tání ledu - ledovců odebírá z atmosféry spoustu tepla - skupenské teplo, počítáte se zrychlením ohřevu podle snižujících se zásob ledu? Podle mne jsou emise tepla zatím kompenzovány právě touto skupenskou přeměnou, co nastane až led roztaje?“

RNDr. Ladislav Metelka: „To je jeden z možných "tipping pointů". Odtaje-li někde led, bude se tam těžko obnovovat. Příčinou ale bude hlavně to, že povrch bez sněhu a ledu je tmavší a dopadající sluneční záření ho více ohřívá. Spotřeba tepla na tání ledu se zatím moc neprojevuje, ty největší masy ledu zatím velkému tání nepodléhají.“

filip solar/martinice: „dobry vecer pane, me by zajimalo, jestli klimatologie vi neco o sireni poplasne zpravy, jestli ty biliony co planujete utratit maji vyznam. No a jak to je s tim vsim? napriklad vy klimatologove vite presne jak bude za sto, dveste nebo tisic let, paloklimatologove zhruba vedi jak bylo pred x lety a pani Honsova a spol maji problemy s pocasim na par dni do predu.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Nevím, jakou poplašnou zprávu máte na mysli, utrácení bilionů nemají v plánu klimatologové, ale politici. Ve zbytku dotazu pletete dohromady předpověď počasí a klimatologický scénář. Klimatologové nepředpovídají počasí a klimatologické scénáře Vám neřeknou, jaké budou teploty třeba 16.12.2109...“

filip solar: „jeste jedna vec, dyz se nam otepli rekneme o 10 stupnu, roztaje jizni pol? dnes tam je koli -50+-, +10 rekneme bude -40, mluvim o ledu na kontinentu, ne v oceanu. dik“

RNDr. Ladislav Metelka: „Snadná odpověď - neroztaje. Dokonce tam spíše vlivem vyšší vlhkosti vzduchu při vyšších teplotách (ale pořád pod nulou) bude ledu přibývat.“

Jiří: „Dobrý den, zaujala mě ta možnost simulace chování klimatu pomocí počítačového modelu Země. V pořadu bylo řečeno, že simuluje atmosféru a dokonce podmořský prostor v mnoha řezech. Zajímalo by mě jak se získávaní data do takového modelu. Je nějaký satelit schopný měřit hladiny CO2 ve výškových řezech atmosférou? Jak něco takového vlatně funguje? Nebylo by pro objektivní zpracování modelu nutné sejmout data z celé planety v jednom okamžiku? Děkuji za odpověď.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Data se získávají z mnoha zdrojů. Pozemní měření, sondáže, družice, letadla, v oceánu bóje a lodi. Ale koncentrace CO2 se do modelu zadávají podle tzv. emisních scénářů, nepoužívají se měření. Data se snímají skutečně v tzv. synoptických termínech, 00, 06, 12 a 18 hodin světového času, v těch časech se všude na světě dělají třeba pozemní synoptická měření i sondáže.“

filip jeste naposled: „jeste jedna vec a uz toho rypani pane necham. vsichni zname z medii the science is settled, all is done and sorted and so on, kdyby nahodo prisel novy Arhenius a prisel ze to neni jak se Vam vsem dnes v Kodani ci IPCC zda, tak ho upalite nebo jak se to bude resit. Dekuji filip“

RNDr. Ladislav Metelka: „Z médií, to je právě to... V klimatologie spousta věcí není settled ani done. Kdyby někdo přišel s něčím, co by vyvracelo dosavadní představy (korektně, s důkazy), každý prestižní odborný časopis by po tom sáhl věšemi deseti. Rozhodně by se neupalovalo....“

filip solar zase: „ja vim p Metelka, ja vim ze skeptikovi se tezko odpovida, kdyz jste taky jeden z tech co by si nechali rezat koleno za AGW. Tak jo tak ja uz Vas necham zit, prestanu rypat a pujdu vypustit tunu co2 aby mi bylo teplo protoze je kosa jako z nosa a treba do rana ten snih roztaje. ale to byl uz jen vtip. Climategate, Al Gore a nobelovka, Mann a jeho hokejka. Pane vy ste ale banda greenteroristu ale to je vase prace tak hodne stesti. filip“

RNDr. Ladislav Metelka: „Děkuji. Vám zase hodně štěstí do studia klimatologie, abyste si mohl některé věci sám spočítat a ověřit a nebyl odkázán (jako drtivá většina skeptiků) jen na to, co se někde dočtou nebo doslechnou...“

Vašek Hejný: „Dobrý večer, četl jsem, že s tím antropogenním původem CO2, který způsobuje oteplování, to vůbec není tak jednoznačné, jak to oficiálně prohlašuje IPCC. Dá se to tedy nějak obektivně prokázat anebo vyvrátit? A kdo by v tom případě měl být tím správným, nestranným arbitrem? Děkuji.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Nestranným arbitrem může být jen veřejná kontrola, ať už mezi klimatology nebo i mezi neodborníky v oboru. Pokud jde o původ toho CO2 - viz moje odopověď ohledně bilancí a deficitu 13C.“

Hynek Jakoubek: „Dobrý den, pane doktore nedávno jsem na internetu četl, že doba ledová vzniká táním ledovců a tím ochlazením mořských proudů a může nastat během pár měsíců. To ale nekoresponduje s informacemi z dnešního pořadu PORTU. Co vy na to? A za další, jestli vlivem "globálního oteplení" nastanou pro lidstvo zásadní životní změny, jak se to týká mé osoby, je mi 42 let :-) Děkuji a pěkný den.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Doby ledové zřejmě začínaly a končily v souvislosti s Milankovičovými cykly, tedy se změnami parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce. Je pravda, že doby ledové měly většinou rychlý nástup, ale ještě rychlejší konec, souvisí to s nelinearitou tepelných toků mezi atmosférou a oceánem. Změny v oceánické cirkulaci mohou způsobit jakési "regionální" ledové doby, ale nikoli globální.“

Vladimír, Praha: „Jak je to vlastně s tím oteplováním? Podle klimaskeptiků není vůbec jednoznačné, že k oteplování dochází. Třeba piosledních pár let prý teplota buď stagnovala anebo dokonce jde trochu dolů. A že vyrazilo oteplování až posledních řekněme 30-50 let, jak to naznačuje ten slavný nebo spíše kontroverzní hokejkový graf, to prý taky není pravda. Vždyť tu bylo středověké klimatické optimum, kdy nejen u nás, ale třeba i ve střední Anglii pěstovali vinnou révu. Díky za odpověď.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Oteplování je fakt a bylo to naměřeno, s tím se těžko rozumně polemizuje. V posledních cca 10 letech teploty spíše stagnují, ale v letech cca 1940-1970 stagnovaly také a pak následovalo další oteplování. Podle všeho je celkový dlouhodobý trend oteplování překryt oscilacemi s periodou kolem 60 let (cca 30 let se otepluje pomaleji nebo teploty stagnují a pak cca 30 let rychleji) a s největší pravděpodobností za to může tzv. Pacifická dekádní oscilace - periodické změny teploty ve velkých oblastech mimotropického Pacifiku. Podle nových výzkumů středověké klimatické optimum bylo spíše sérií regionálních oteplení, která zasáhla různé oblasti v různém čase, často se lišícím až o stovky let. Lokálně ale někde v určitém období mohlo být i tepleji než dnes, to nikdo nepopírá.“

Hynek Jakoubek: „Ještě jedna otázka. Je spalování dřeva ekologické, popřípadě jak a čím škodí či neškodí. Děkuji.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Pominu-li různé látky, obsažené ve dřevě, jejichž spalováním může vznikat i něco ne moc zdravého, z hlediska CO2 je pálení dřeva neutrální. Uhlík, který se spalováním oxiduje, musel být nejdříve ve formě CO2 odebrán z atmosféry.“

Han: „Dobrý večřer pane Metelko. Občas sleduji Váš marný boj na NP. Máte to tam jako "misijní činnost"?“

RNDr. Ladislav Metelka: „Ne, je to spíše koníček (asi trochu masochistický, to nepopírám). Ale taky se tam učím diskutovat s jedinci, kteří se předem rozhodli, že nehodlají pochopit nic, aby jim to náhodou nenabourávalo jejich ideologii.“

Vašek Šíma: „Na klimatických změnách vidím i pozitivní věci. V pořadu mne zaujala myšlenka, že díky oteplení bychom mohli jezdit na dovolenou místo na Jadran k Baltu. Myslíte, že se toho dočkáme během např. davceti let? Taky se mi líbí myšlenka, že uspořím za otop.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Během dvaceti těžko, tohle jsou úvahy tak pro druhou polovinu století. V zimě asi ušetříme za otop, v létě to ale zase spotřebujeme na klimatizaci...“

Václav.K: „Chtěl bych se zepta,jak by Česká Republika vypadala za těch 100let,jestly to tak pujde dal a jestly nam hrozi nejake vazne nebezpeci.“

RNDr. Ladislav Metelka: „Největší riziko pro ČR je zřejmě v tom výskytu suchých období, což nebudou mít rádi hlavně vodohospodáři a zemědělci. Komplikované to bude i tím, že k nám vlastně žádná velká řeka nepřivádí vodu, naopak od nás odtékají. Budeme moci hospodařit jen s vodou, kterou na svém území nějak zachytíme...“

Samuel Princz: „ako nam uz je zname oteplovanie mouzeme zastavit ale mnohe z priemyselnych firiem toton tvrdenie odmietaju a ale i keby sme zastavili vypustanie oxidu uhliciteho do ovzdusia a tak prestali pouzivat auta znamenalo by to ze ich uz nepotrebujeme ale vznikli by obrovske skladky nebezpecnych zloziek nemyslitte tak preto sa pytam ci je dobre rusit automobilove priemysli ja osobne zastavam nazor toho ze treba rychlo konat v zajme planety a tak zmiernit postupne oteplovanie planety vdaka teplotam vysichaju oceany a taktiez male mora a jazera cim mizne pitnq voda ako dlho prezijeme tieto krute podmienky“

RNDr. Ladislav Metelka: „Nebyl bych tak pesimistický, problémy být mohou, ale katastrofa se konat nebude. Jde o to dobře namíchat prevenci (snižování emisí) a adaptaci (přizpůsobování se), aby to bylo ekonomicky schůdné. Chyba by byla vrhnout všechno jen na snižování emisí a úplně zanedbat adaptaci. Přizpůsobovat se budeme muset tak jako tak, efekt jakýchkoli snížení emisí se totiž projeví až někdy ve 2. polovině století.“

Stanislav Paláček: „A není přece jenom přehnaná hysterie okolo globálního oteplování? Vždyť se může vždycky stát cokoliv, co ovlvní vývoj klimatu. A taky určitě existují zpětné vazby. Oteplení může vyvolat proces, který způsobí ochlazení. Sám jste níže psal, že oteplení může zajistit větší nárůst ledu v antarktidě. A taky by mě zajímalo, jestli v minulosti nebyly teplejší období než dneska? Kdy bylo mnohem tepleji než dneska. Jinak přeji hezký den“

RNDr. Ladislav Metelka: „Teplejší období byla, nemusíme ani do prvohor, ale třeba poslední meziledová doba byla o něco teplejší než ta současná. Hysterii to někdy připomíná a pokud se dívám, co se děje v Kodani, tak asi nejen připomíná. Netřeba hysterčit a na ulicích vykřikovat své požadavky, které často nemají oporu v odborné klimatologii, ale spíše v ideologii. Je třeba promyslet další postup, počítat (nejen modely, ale i ekonomickou stránku věci) a uvažovat racionálně a realisticky. Bylo mi ctí s vámi dnes podiskutovat, děkuji za férovou debatu a snad někdy někde příště... L.Metelka“