PORT

Záznam chatu ze středy 9. prosince 2009

Ivan, Brno: „Dobrý den. Máte čas - kromě vědy a výzkumu - i na osobní záliby? Pokud ano, čemu se ve volném čase věnujete?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Dobrý den, vědecký výzkum mě zabírá velkou část mého volného času, přesto se rád věnuji sportu. Rekreačně běhám dlouhé tratě, letos jsem běžel maraton (Prague Internationa Marathon). Běhám tak třikrát týdně, běhám pro radost a tzv. "vyčištění hlavy", velmi mi to pomáhá i v další vědecké práci. Mimochodem kombinaci sportu a vědy doporučuji všem.“

Jirka, Hradec Králové: „Dobrý den, budete také zkoumat vliv jiných omamných látek (heroinu, marihuany, houbiček) na lidské reakce?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Vliv drog, byť třeba tzv. měkkých drog na rychlost reakce neuvažujeme zkoumat a určitě v budoucnu nic takového neplánujeme. Je velká řada vnějších i vnitřních vlivů (např. únava, předchozí činnost, denní doba, omezený výhled, kumulace podnětů, typ osobnosti, kombinace zrakového a sluchového podnětu, směr vnímání podnětu atd.), které mají vliv na rychlost reakce a není prozkoumáná jejich vliv“

LucieBrownova: „Jak byste laikovi vysvětlil titul PhD., který se dá na PA ČR získat? Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Titul Ph.D. je akademický titul, který získává absolvent doktorského studijního programu, studium je zakončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou dizertační práce. Absolvent v průběhu studia skládá předepsané zkoušky a zápočty a zpracuje dizertační práci, která má prokázat, že student ovládá metody vědecké práce, umí je používat na řešení vědeckých problémů a dostatečně si osvojil metodologii vědy. Jedena z povinností při studiu je i průběžná publikační činnost ve vědeckých časopisech. Mimochodem na Policejní akademii lze studovat doktorský studijní program z kriminalistických vědeckých problémů.“

LucieBrownova: „PORT byl velice zajímavý ;) To je fajn, že jste se rozhodli udělat experimenty, které doposavad nikdo neudělal. Jaká další zkoumání plánujete? Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Experiemtny tohoto druhu skutečně nikdo tak obsáhle a přesně nikdo neprováděl. Naše další cíle v tomto zkoumání jsou zaměřené na vliv dalších vnitřních a vnějších vlivů, které se v praxi vyskytují. Například nás zajímá kombinace zrakového a sluchového podnětu (zda tato kombinace zkracuje latentní dobu reakce) nebo vliv tělesné nebo psychické únavy. Jen pro upřesnění plánujeme se studenty provést měření před přednáškou a poté po náročné serii přednášek, kdy budou jistě psychicky unaveni. Stejně tak nás bude zajímat, jak se mění latentní doba reakce po tělesné zátěži, např. po fotalovém utkání nebo po běhu na 1 hodinu. Bude nás také zajímat typologie osobnosti, Vnějších a vnitřních vlivů je velké množství. Pro zajímavost uvedu, že zvažujeme velmi citlivě u dobrovolníků zvýšit hladinu alkoholu v krvi a zjišťovat prodloužení latentní doby reakce a komplexní motorickou odezvu.“

LucieBrownova: „V čem podle Vás spočívá hlavní výhoda studia na Policejní akademii ČR v Praze? Řekl byste taky hlavní nevýhodu?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Studium na Policejní akdemii ČR v Praze poskytuje studentům studium v oboru bezpečnostné právním studijním programu a ve veřejné správě. Velká výhoda je v tom, že studenti dostanou velmi kvalitní vzdělání v bezpečnostních oborech, v kriminalistice a forenzních vědách, v právních disciplínách (trestní právo, občanské právo, policejní právo, správní právo, atd.). Kriminalistika se studuje ve velkém rozsahu. Na žádné jiné vysoké škole tak není kriminalistiky studována. Absolventi nacházejí velmi dobré uplatnění u Policie ČR, mestské policie, hasičů nebo ve státní správě. Výhod je velké množství a nelze je ve stručnosti obsáhle uvést. Zájemcům doporučuji internetovský odkaz www.polac.cz.“

Zuzana B.: „Budete ještě v pokusem s alkoholem pokračovat? A můžu se do nich přihlásit?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Zjišťovat vliv alkoholu na změnu pohybového chování, změnu časových, kinematických a dynamických charakteristik, budeme zjišťovat i dále. Tento problém se v praxi velmi často vyskytuje, jistě si dovedete představit člověka pod vlivem alkoholu a je otázkou, jak rychle může reagovat na různé podněty a jak hladina alkoholu zvětšuje latentní dobu reakce. Často je tato otázka řešena i v kriminálních kauzách. Jen pro zajímavost uvedu, že nás také zajímavá síla úderu u osob pod vlivem alkoholu. Do souboru pokusných osob se nelze přihlásit. Osoby na pokusné měření si vybáráme sami.“

David M.: „Chtěl bych se zeptat, jestli někdy mimoděk netrpíte profesionální deformací - že např. na lidi vyskytující se vašem okolí pohlížíte okem kriminalisty. Poznáte, když vám někdo lže?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Profesionální deformací netrpím, aspoň si to myslím. Lidi ve svém okolí vnímám zcela spontánně, přirozeně a nevídím v nich žádné "objekty" pro kriminalistické zkoumání. Přiznám se ale, že profesionální deformací trpím při sledování detektivek, bezděčně porovnávám v duchu používané metody detektivů ve filnmu a skutečné reálné metody současných expertizních pracovišť.“

Blanka, Praha 6: „Nepřišli jste třeba i na to, co by mohlo reakce na podnět zrychlovat?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Reakci na podnět lze zrychlost jen velmi omezeně. Latentní doba reakce je limitovaná, zjistili jsme při mnoha měřeních minimální neredukovatelnou dobu, je to spodní hranice pro velmi rychlé provedenou pohybovou reakci. A to v případě, že ji provede osoba tělesně výborně připravená, velmi zdatná a nemá žádné prostorové omezení na pohyb. Běžný člověk se nemůže dostat pod tuto limitní hranici, nelze prostě některé pohyby udělat "superrychle", latentní doba reakce je limitovaná. Podle měření, která jsme provedli známe tyto spodní limity pro dobu latence. Reakci na podnět nelze příliš zrychlovat, zlepšení lze uvažovat v tisícinách sekundy.“

Měřinský: „Hezký den. Chápu, že se může lidský jedinec identifikovat podle stylu, dynamiky, rytmiky v poměru s dlouhými kostmi. Může se totéž, podle obdobných kinantropologických metod, povést třeba při zkoumání mimiky obličeje? Lze tuto metodu aplikovat také na velké savce, mimo lidí? Možná i na ryby, paryby, prostě na jiné živočichy? Velice děkuji. J. Měřinský“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Problém identifikace osoby podle stylu a dynamiky lokomoce je znám a vědecky se řeší. V mnoha případech byl pachatel identifikován a usvědčen podle stylu chůze. Zatím není znám žádný seriozní výzkum, který by umožňoval identifikovat osobu podle mimiky obličeje. Osobně se domnívám, že by se určitě daly odhalit pohybové znaky mimiky obličeje, které by vedly k identifikaci osoby. Výzkum v tomto směru zatím chybí. Zkoumání velých savců, ryb atd. s cílem jejich identifikace mě není znám, domnívám se, že zatím nebyl proveden.“

Václav, Kroměříž: „Docela mne překvapilo, že se vlivem alkoholu na rychlost našich reakcí nikdo moc experimentálně nezabýval. Proč to tak je, když alkohol naše jednání podstatně ovlivňuje?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Jak jste uvedl - alkohol naše jednání podstatně ovlivňuje - o tom není pochyb, s takto uvedenou tezí lze souhlasit. Problém je ale v tom, jak zvýšená hladina alkoholu v krvi prodlužuje dobu latence, tedy jinými slovy, jak je "přiopilý" člověk pomalejší než člověk střízlivý. Dále nás zajímá, zda lze prodloužení doby latence matematicky vyjádřit, a lze-li vyjádřit nějakou závislost mezi hladinou alkoholu a predikcí doby latence. V našich výzkumech nás zajímá minimální doba latence při různé hladině alkoholu v krvi a možnost přesného výpočtu (predikce) prodloužení doby latence na podnět.“

LucieBrownova: „Jak jste se dostal k práci soudního znalce a je to náročné? Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „K práci soudního znalce se člověk dostane tak, že nejprve získá příslušné vzdělání ve zvoleném oboru a poté požádá příslušný soud o jmenování znalcem. V mém případě se jedná o znalecký obor "Kriminalistika, specializace forenzní biomechanika". Forenzní biomechanikou se zabývám skoro 30 let, provádím vědecký výzkum v totmo oboru, publikuji a přednáším na Policejní akademii ČR v Praze. Před 10 lety jsem podal žádost o jmenování k soudu, doložil svojí odbornost a byl jsem předsedou soudu jmenovám pro zmíněný obor. Práce znalce je náročná a především velmi zodpovědná. Jako znalece jsem často zván k soudu, kde při hlavním líčení musím doložit své závěry a obhájit je. Jen pro představu, vypracování znaleckého posudku trvá přiblížně 2 měsíce, někdy méně, ale někdy také i déle, více jak 2 měsíce. Vždy záleží na složitosti případu.“

LucieBrownova: „Učíte taky na PA ČR nebo už jste "dál"? :) Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Uvedenému dotazu moc nerozumím, nevím co je to "dál", přesto odpovím. Jsem vedoucím katedry kriminalistiky na Policejní akademii ČR v Praze, přednáším kriminalstiku a forenzní biomechaniku jen na Policejní akademii ČR v Praze. Individuálně podle dohody přednáším i pro soudce nebo státní zástupce. Letos v květnu jsem byl pozván na přednášku v Banja Luce. Tamní ministr vnitra má zájem o rozvoj forenzní biomechaniky.“

LucieBrownova: „Mohl byste prosím uvést, jaké jsou pozice v oboru kriminalistika? Protože pojem "kriminalista" je známý, ale musí být víc povolání, které se k tomuto vztahují... No a jaké jsou podmínky pro "nábor" anebo kde se ty podmínky dají najít/zjistit? Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Pojem "kriminalista" vyjadřuje policistu, který používá kriminalistické metody. Kriminalistických metod je velké množství, jsou to metody, které zkoumají materiální stopy (daktyloskopie, biologie, trasologie, balistika, ruční písmo, chemie, drogy, odorologie atd)nebo stopy paměťové (výslech, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce atd.). Pojem "kriminalista" je tzv. terminus technikus. Zpravidla se jedná o kriminalistického technika, znalce-experta Kriminalistického ústavu nebo Odboru kriminalisticko-technických expertiz nebo vyšetřovatele trestných činů.“

LucieBrownova: „Když jste udělali tyhle experimenty, kdy se můžou začít jejich výsledky uplatňovat u dokazování u soudu? Děkuji.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „U soudu se občas řeší otázka, zda mohl dotyčný obžalovaný, poškozený nebo svědek reagovat v daném časovém okamžiku, zda byl schopen vnímat podnět a bylo v jeho silách adekvátně zareagovat. Jako příklad uvedu situaci, kdy pachatel vběhne dveřmi do bytu a běží (např. s kladivem) proti oběti z určité vzdálenosti. Pokud známe rychlost běhu, vzdálenost obou osob, lze zjisit dobu, po kterou má obránce čas na adekvátní reakci. Lze pak velmi přesně rozhodnout, která verze je přijatelná, možná, reálná a která varianta je jen účelová obhajoba.“

LucieBrownova: „Myslela jsem to "dál" tak, že toho máte tolik, že nestíháte učit/přednášet. Ale zřejmě stíháte, jste opravdu schopný člověk.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Děkuji za upřesnění, teď jsem pochopil zcela přesně. Chci zdůraznit, že výzkumu ve forenzní biomechanice se na Policejní akademii věnuje tým lidí, v mém týmu jsou ostatní spolupracovníci, doktorandi, studenti, kteří řeší dílčí úkoly pod mým vedením. Kvalitní výsledky jsou vždy výsledkem kolektivní práce. Forenzní biomechniku systematicky rozvíjíme na PA ČR skoro 20 let.“

Kateřina Adámková: „Dobrý den, píši seminární práci v oboru biologie s názvem Biologie v kriminalistice - popisuji mimo jiné daktyloskopii, DNA, patologii a další odvětví, myslíte, že by Vás napadlo něco speciálního, co byste mi mohl poradit, abych uvedla? Děkuji (i když by Vás nic nenapadlo :o)), hezký večer.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Dobrý den slečno Adámková, nevím přesně co studujete, jakou školu (VŚ), specializaci a úroveň má Vaše seminární práce mít. Uvedené téma je velmi široké. Doporučuji Vám základní literaturu Straus, J. a kol.: Kriminalistická technika. Vydavatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2008. Momochodem, na PA jsme vydali i monografii Kriminalistická daktyloskopie. Literatury je dost, doporučuji navštívit vědeckou knihovnu na PA ČR. Na položený dotaz nelze stručně odpovědět, chcete něco speciálního. Tak snad Vám doporučím popsat metody (které také rozvíjíme na Policejní akademii) - zviditelnění daktyloskopických stop na pokožce mrtvol. Použití těchto metod na mrtvolách jsme pospali v odborném tisku.“