PORT

Záznam chatu ze středy 14. října 2009

Věra, Praha 2: „Díváte na televizní kriminální seriály, například CSI (New York, Miami, Las Vegas)? Pokud ano, odpovídají metody, které tam používají, pravdě?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Dobrý den, na TV seriály CSI se dívám s úsměvem, uvedené metody jsou v zásadě reálné, ovšem jsou uvedeny ve velké zkratce. Ve skutečnosti je znalecké zkoumání dost zdlouhavé, někdy trvá zpracování znaleckého posudku několik týdnů a třeba i měsíců. Ve zmíněných seriálech odpovídá znalecké zkoumání realitě, ale jsou velmi zjednodušené, zkrácené. Divák se prostě nesmí nudit.“

Katka, Olomouc: „Obracejí se někdy na vás s požadavkem na expertízu i ze zahraničí?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Ano, velmi vzácně. Zpracoval jsem posudky z oboru forenzní biomechanika pro Slovensko, Rakousko a Litvu. Občas se stane, že se mnou konzultují problémy kolegové-kriminalisté ze zahraničí.“

Maruška, Praha: „Odpovídají výsledky vašich experimentů výsledkům podobných experimentů v zahraničí? Jsou vůbec srovnatelné?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Naše výsledky se zcela shodují s výsledky získané na jiných vědeckých pracovištích v zahraničí. Průběžné naše experimentální výsledky vždy komparuji s výsledky publikované ve vědeckých zahraničních časopisech, nebo je mohu osobně konzultovat na mezinárodních konferencích. Výsledky jsou zcela srovnatelné a v mnohém máme přesnější data.“

Honza: „Dobrý den, jak je na tom naše kriminalistika ve srovnání se světem ?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Naše kriminalistika patří tradičně mezi světovou špičku. Naše kriminalistika je zcela srovnatelná se špičkovými kriminalistickými pracovišti v Evropě a ve světě. V mnohých oblastech kriminalistiky máme dokonce prvenství. Pro diváky bych vyjádřil ve školním hodnocení známkou 1-2. To je snad velmi srozumitelné pro všechny.“

k.boucek@email.cz: „Kriminalistika měla u nás značnou tradici, pokud jsem se k tomu mohl vyjadřovat tak by to bylo v grafologii. Případně telefonátů, to je obdoba téhož, alespoň z mého úhlu pohledu, poznám, pokud osoba lže v písmu i v hlase. Těším se na spolupráci. Pěký den.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Kriminalistika nevyužívá grafologii, kriminalistika používá pojmy jako je písmoznalectví nebo zkoumání ručního písma. Nás, kriminalisty, zajímá identifikace osoby podle grafického projevu, podle písma. Zajímá nás, zda podezřelá osoba sporný text napsala nebo ne, zda jí lze usvědšit nebo vyloučit. Grafologii zajímají některé osobnostní, charakterové rysy osobnosti - takové zkoumání se v kriminalistice nevyužívá. Podotýkám, že ve všech pracovištích kriminalistiky a světě se zjišťuje pouze identifikace osoby podle grafického projevu písma.“

Pepa Novák: „Jste schopni odhalit každé falešné tvrzení, týkající se úderů? Vycházíte pouze z biomechaniky a svých výpočtů, nebo berete v úvahu i psychologii?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Biomechanika řeší intenzitu úderu podle vznilých stop a následků na osobách (např. vznik podliti, fraktura kostí, pohmoždění vnitřních orgánů atd), primárně vycházíme z výpočtů. Psychologické apsekty uvažujeme také, ale jen při experimrntální práci, při pokusech s dobrovolníky - je to především motivace, míra afektu při úderu. Psychologické apsekty hrají roli při interpretaci výsledků. Odhalit falešné tvrzení, týkající se úderů, se daří velmi úspěšně odhalit vždy. Při výpočtu vycházíme z velkého množství informací, které ve finále umožňují velmi přesnou predikci intenzity úderu, přesný výpočet síly úderu ve velmi těsném intervalu.“

Radek, Benešov: „Kolik případů ročně pomáháte vyšetřit? Obrací se na vás spíš státní zástupci, nebo soudy?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Ročně pomáhám vyřešit tak kolem 30 případů, ve velké vetšině se na mě obracejí policisté-vyšetřovatelé násilných trestných činů, pro ně řešíme nejvíc případů. Pracujeme (v menší míře) ale i pro soudy a státní zástupce.“

Břéťa: „Hlásí se na vaši specializaci hodně zájemců? Musí být studenti jen chytří, nebo musí být i fyzicky zdatní?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Na naší specializaci se hlásí nadstandardní počty studentů, do mého týmy si vybírám chytré, bystré a pracovité studenty. V žádném případě nemusí být fyzicky zdatní. Upřednostňuji u studentů chuť, píli, nadšení pro věc, schopnost pracovat nad rámec svých povinností a tvůrčí řešení problémů.“

Václav, Kroměříž: „Zločinci jsou údajně vždy krok před policií. Mohou také vyvinout metody, kterými by vás mohli zmást? Nebo spíš řešíte kriminální činy, které se staly v afektu a tedy nepromyšleně?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Ve velké většině řešíme trestné činy, které se staly v afektu. Vyjímečně i případy, které jsou promyšlené, ale takových pachatelů je málo, jsou jen v detektivkách. A i v takových případech umíme analyzovat případ s využitím biomechanických metod. Ve forenzní biomechanice si nedovedu představit zločince, který by předběhl pracoviště, které máme na Policejní akademii a získané námi výsledky. To by musel paralelně provádět analogický výzkum. Forenzní biomechnikou se zabývám 30 let a výsledky získáváme systematickými experimenty.“

Helena K.: „Mohl byste, pane profesore, uvést ještě nějaký zajímavý případ, který jste pomohl vyřešit?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Případů mám velké množství, tak snad jeden zajímavý (stručně) - V hospodě došlo k náhodnému setkání tří mužů, všichni popíjeli a dost se přiopili. Dva z nich se domluvili, že okradou třetího. Po uzavření hospody odešli společně do bytu třetího (kterého chtěli okrást), tam ho zbili, udeřili ho do hlavy lahví šampanského a v bezvědomí je vyhodili z okna. Poškozený kupodivu přežil, byl dost polámaný, ale přežil. Při výslechu si nic nepamatovat (nelze se divit). Oba podezřelí muži se hájili tím, že v bytě poškozené muže všichni popíjeli alkohol a poškozený v jednom okamžiku se rozběhl a proskočil sklo balkonových dvěří a přelétl balkon, v tomto důsledku dopadl dolů. Zranění si měl přivodit sám, vlastním skokem. Posudek z oboru forenzní biomechanika měla vyhodnotit jednak úder lahví do hlavy, vznik bezvědomí, případné následky a především mechanismusu skoku nebo vyhození. Pachatelům byly jejich verze vyvráceny a jednoznačně se potvrdilo, že poškozeného muže museli vyhodit dva muži. Prokázáno také bylo, že jeden muž by jej nemohl vyhodit do místa, kde byla nalezen. Oba muži byli odsouzení na 13 let do vězení.“