PORT

Záznam chatu ze středy 7. října 2009

Andulka: „Mohl by meteorit v sobě nést nějaké stopy života ve vesmíru?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „To je určitě dobrá otázka, kterou si lidé kladou již dlouho a podle mnohých teorií dokonce život na Zemi byl právě skrze meteority na Zemi přinesen. Přestože v meteoritech, které byly v laboratořích zatím zkoumány, žádné stopy života nalezeny jednoznačně nebyly, tak přesto je tato možnost velmi seriozně přijímána. Předpokládá se ale, že to nebylo v malých meteoritech jako třeba byl Bunnburra Rockhole, ale během impaktů velkých těles jako komet a asteroidů.“

Petr K.: „Jakým zkoumáním je meteorit po nalezení podroben? Co všechno z něj dokážete vyčíst?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Meteorit sám o sobě je velmi cenný materiál, který je snad jediným hmatatelným svědkem velmi dávných procesů, které probíhaly během vzniku našeho planetárního systému a který můžeme přímo analyzovat v laboratořích. Proto má z vědeckého hlediska velikou cenu. Těch laboratorních analýz je velké množství a bylo by velmi obtížné všechny vyjmenovat. První analýza je vždy určení typu meteoritu a dále namátkou je to třeba velmi detailní rozbor složení, zastoupení jednotlivých prvků, jejich izotopů, ale i určení různých mechanických a třeba i magnetických vlastností. Samotná analýza meteoritů je však obor, ve kterém nejsem odborníkem. Já jako astronom se zabývám především tím, co předchází vlastnímu pádu meteoritu, tj. jevem tzv. bolidu. Z toho studujeme nejen procesy, které způsobuje průlet takového tělesa ovzduším, ale jsme schopni jen z toho krátkého světelného úkazu říci velmi mnoho nejen o tom kterém tělese, ale i o jeho genetických souvislostech s mateřskými tělesy, tj. asteroidy a kometami.“

Jiří Pekárek: „Kolik procent z meteoritu shoří v zemské atmosféře? Je to procento úměrné velikosti? Děkuji za odpověď“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „V případě meteoritu Bunburra Rockhole přečkalo průlet asi 5% původní hmotnosti tělesa. To, že "neshořelo" v atmosféře úplně, bylo dáno především jeho relativně malou srážkovou rychlostí se Zemí. Samozřejmě čím větší je těleso na začátku, tak má větší pravděpodobnost, že nějaká část z něho může spadnout. Nicméně rozhodujícím faktorem zůstává srážková rychlost, která může být v rozsahu 10-72 km/s a soudržnost toho kterého tělesa. Naprostá většina těchto malých úlomků meziplanetární hmoty shoří v atmosféře úplně a jen velmi malý zlomek může způsobit pád meteoritu.“

Přemek: „Pochází některý z meteoritů z jiné planety?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Ano, máme v laboratořích meteority, které prokazatelně pochází z Marsu. Podobně máme i meteority třeba z našeho Měsíce.“

Han: „Jak jste si jistí, že nalezené meteority nejsou staršího data než Váš výpočet?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Například v Nullarborské poušti v JZ Austrálii se nachází velké množství meteoritů různého stáří a také při každé expedici několik takových "starých" meteoritů nalezneme. Ty se ale velmi nápadně liší od čerstvých pádů. A právě v případě meteoritů Bunburra Rockhole jsme nalezli velmi čerstvé meteority (oba shodného složení), jejichž doba pobytu na zemském povrchu odpovídala době po kterou tam opravdu měly ležet. Proto jsme si naprosto jisti, že to jsou přesně ty, které jsme hledali.“

Ladislav: „Vážený pane doktore, je možné že jsem spozoroval záři bolidu v ČR(Svitavy)? Bylo to minulý rok, přelom žáří/říjen. Bylo zamračeno, ale zničeho nic se celá obloha na cca 3s rozjasnila. Pokud to nebyl bolid, jaký atmosrerický jev to mohl být (hrom jsem neslyšel) ? Děkuji za odpověď“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Ano je to možné, že to byl bolid. Váš popis tomu dobře odpovídá.“

Honza z Černošic: „Musíte mít pro vaši práci dobrou fyzičku, nebo sedíte převážně u obrazovek? Co vlastně děláte v obdobích, kdy se bolidy nezjevují?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Samozřejmě velkou část práce trávím u počítače, nicméně osobně to dost kompenzuji nejrůznějšími fyzickými aktivitami. To se mi pak samozřejmě velmi hodí pro takové situace, jako je třeba pobyt v drsné australské poušti, který je velice náročný i z fyzického hlediska. Jelikož naše systémy ve Střední Evropě a Austrálii jsou nepřetržitě v provozu, tak období, kdybychom neměli žádný bolid na zpracovaní prakticky neexistují. Spíše máme problém všechno co napozorujeme také zpracovat.“

Katka, Olomouc: „Plánujete vytvořit další síť, jako je u nás a v Austrálii, ještě někde jinde?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Vhodných míst na Zemi by bylo hodně, nicméně je to vždy otázka financování takového projektu a lidských kapacit. Takže spíše bychom rádi ještě rozšířili naše aktivity v obou současných sítích, tj. jak v Evropě, tak i v Austrálii, kde naprosto zásadní díl financovaní zajišťují naši partneři z Anglie. Nicméně naše zařízení jsou schopna pracovat autonomně prakticky kdekoliv, takže není vyloučeno, že svá pozorování rozšíříme i na jiné oblasti. Jak již jsem ale zmínil, je to z velké části otázka financí.“

k.boucek@email.cz: „Pěkný den. Prosím, Keltové pozorovali hvězdnou oblohu a to od Welsu po Kursk 51,3 rovnoběžka, z jejich podstaty je současný svět. Jakým způsobem se astrální jevy promítají do hospodářství, mám na mysli cyklické jevy.? Má vliv čas a místo zrození vliv na povahu jedince?? Je možno to připustit?? jsme soukolím hvězdného systému??“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Části té otázky nerozumím a na část neumím odpovědět.“

Zdeněk, Praha 2: „O meteority, které najdete, se nějak dělíte? Nebo si je necháváte pro sebe?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Meteority, které najdeme jsou určeny pro výzkum. Nicméně v první řadě se musíme řídit platnými zákony té které země, kde se najdou. Například při nálezu v Austrálii, každý takový meteorit je vlastnictvím toho kterého státu Austrálie, kde byl nalezen (v našem případě se jedná buď o Západní nebo Jižní Austrálii) a tam také po ukončení analýz skončí a budou vystaveny v patřičných muzeích. Meteority, které tedy najdeme si rozhodně pro sebe nemůžeme nechat ani se o ně jakkoliv dělit.“

Olga z Prahy: „Dobrý den. Proč je nalezených kamenů tak málo? To jich na povrch Země opravdu dopadne jen pár?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „V pořadu zaznělo, že celkem je klasifikováno něco kolem 35 tisíc meteoritů. To je poměrně značné množství a tak by se mohlo jevit, že zase až tak vzácné nejsou. Nicméně ta vzácnost zásadně stoupá u těch případů, u kterých známe tzv. rodokmen, tj. u těch které byly instrumentálně pozorovány při průletu atmosférou a bylo určeno odkud k nám přilétly. Takových případů je celkem na světě pouze 13. A z těchto 13ti je jen 5, které se našly na základě předchozí předpovědi (3 případy z toho se navíc povedly nám - meteority Příbram, Neuschwanstein a Bunburra Rockhole - z čehož mimo jiné je vidět i naše dominantní postavení v tomto oboru). Tyto jsou nejvíc ceněny, protože informace, které z jejich studia získáme jsou podstatně komplexnější než u prostých nálezů bez další informace o tom, kdy k tomu došlo a co tomu předcházelo. Proč je jich tak málo je dáno obtížností celé této úlohy, tj. pozorovat pád meteoritu (vzácný úkaz), předpovědět kam přesně dopadl a nakonec ho i nalézt.“

Irena, Zvíkov: „V čem vlastně spočívá zvláštnost vaší kamery?“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Je to zařízení, které jednak je schopno pracovat dlouhodobě bez lidské obsluhy a které nám navíc dává velmi přesné a komplexní informace o jevech, které nás zajímají - o bolidech. Díky tomu a metodám, které jsme vyvinuli jsme schopni určit parametry průletu meteoroidu (malého tělesa meziplanetární hmoty) atmosférou s přesností, jakou neumožňuje zádný jiný systém na světě.“

David Štych: „Dobrý den, Chtěl bych se zeptat, jestli nevíte o nějakých strákách, kde se dá zjistit jméno meteoritu. Mám totiž malý meteorit a chtěl bych zjistit jeho jméno, nebo jestli to je jen úlomek. Děkuji“

RNDr. Pavel Spurný, CSc.: „Pokud chcete získat základní informace o již klasifikovaných meteoritech, tak nejúplnější veřejná databáze je na stránkách Meteoritické společnosti: http://tin.er.usgs.gov/meteor/metbull.php Pokud byste potřeboval posoudit, zda to, co jste nalezl je či není meteorit, tak je nejlepší se obrátit na odborníky buď z České geologické služby nebo z Mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea v Praze.“