PORT

Záznam chatu ze středy 30. září 2009

Stanislav Mulč, Přerov: „Chci se zeptat, kde všude karety zelenavé kladou vejce. Totiž viděl jsem letos velké mořské želvy klást vejce třeba v Řecku na Zakythosu. Možná to byly karety obrovské? Jsou některé druhy k vidění celosvětově? třeba v Mexiku a zároveň v Evropě. Zdravím a děkuji“

Alfredo Bauche Petersen: „Dobre dopoledne z Mexika. V Recku byste karetu videt nemohl. Najdete ji ale prakticky ve vsech tropickych morich sveta. Vi se, ze zelvy cestuji na ohromne vzdalenosti a i kdyz vejce kladou vzdy jenom na sve domovske plazi, je dokazano, ze zelvy oznackovane v Mexiku byly spatreny napriklad na pobrezi Thajska.“

Novák Ondřej, Brno: „na konci reportáže je dovětek, že jsou stále tajemství, která před člověkem želva skrývá. Můžete nám říci, co želvy skrývají? Díky. Pěkné dílko“

Alfredo Bauche Petersen: „O vejcich, jejich inkubaci a velmi mladych zelvickach toho jiz vime celkem dost. Stejne tak zname chovani samic na plazich pri kladeni a pracuje se na migracnich trasach. O cem ale nemame skoro potuchy je zivot mladat od okamziku, kdy se poprve dostanou do more az do te doby, kdy jim je treba 2 roky.“

Martina Vondrová, České Budějovice: „Jak se může stát člověk dobrovolníkem /dobrovolnicí při ochraně želv? V Mexiku. Může to být i někdo od nás z čech? Co bych pro to mohla udělat? Díky moc“

Alfredo Bauche Petersen: „Kdokoliv se muze stat dobrovolnikem. Jde predevsim o osobni rozhodnuti chtit v teto zalezitosri nejak pomoci. Ja pracuji jako koordinator pro organizaci Global Volunteer Project (http://www.globalvolunteerprojects.org/), se sidlem v Anglii a dokonce si pamatuji, ze jsem uz dve ceske dobrovolne ochranarky tady v Mexiku do prace na zelvi farme zapojoval. Na zminene internetove strance najdete veskere informace o tom, jak se do naseho programu zapojit.“

VK. Praha 4: „Jak je možné, že se tolik želv nedožije dospělosti? Kolik to vlastně je? Díky“

Alfredo Bauche Petersen: „Morske zelvy pri svem rozmnozovani spolehaji na pocet. Vime, ze temer vsechny zelvy z urciteho hnizda padnou za obet predatorum a to hned v prvnich dnech zivota. Zivot je k nim v tomto smyslu nemilosrdny - prakticky kazdy zivocich s tlamou dostatecne velkou na to, aby zelvu dokazal sezrat to bez zavahani udela. Ptaci, ryby, psi, myvalove, krabi, kocky, oposumove atd. A samozrejme lidi. K tomu musime pripocist nove nastrahy, ktere na zelvy na mori cekaji - site a udice velkych rybarskych lodi, znecistena more, odpadky... Obas nam pripada, ze jeich preziti je spise zazrak!“

Michal, Praha 3: „Začíná s vámi v ochraně želv spolupracovat místní obyvatelstvo, nebo jsou lidé příliš chudí a peníze za vejce jim hodně pomohou?“

Alfredo Bauche Petersen: „Mistni lide jsou skutecne spise chudi. Znam ale pripady, kde lide vejce proste jenom sami konzumuji a nikomu je neprodavaji, ac by mohli. Na druhou stranu znam plaze, kde je pro mistni ilegalni obchod s vejci naprosto zasadnim zdrojem prijmu. Co se tyce pomoci - ja bych rekl, ze z kazde vesnice nam pomaha tak 10% lidi. Nechci tim rick, ze tech zbylych 90 by bylo proti, ale proste nam v nicem moc nepomuze. Tech nekolik odhodlanych lidi nam vetsinou pomuze v mezich svojich prostredku - vetsinou praci, nebo treba tim, ze nam pomuze neco opravit, nebo nas obcas pozvou na obed. Obcas se ale vyskytne i clovek, ktery ma o ochranu zelv takovy zajem, ze se stane jednim z nas a zapoji se do projektu i po formalni strance a na dlouhou dobu. Obcas treba i s malym platem.“

Ing. Roman Chaprál, Zbuzany: „Ochutnal jste želví vejce? a želví maso? prodává se běžně na mexickém trhu?“

Alfredo Bauche Petersen: „S vejci i masem se obchoduje..ale samozrejme na cernem trhu. Je to ilegalni a docela tezce postihovana cinnost, takze v obchodech na policich zelvi maso ani vejce nenajdete. Ne - ani zelvi vejce, ani zelvi maso jsem neochutnal. Muzu vam ale rict, ze kdybych umiral hlady, moc bych se nerozmyslel...“

jamamay kultur: „Hola Alfredo, je to spíš romantika, nebo jen dřina? A uživí vás to? nebo z čeho jako dobrovolník žiješ? zdar a sílu“

Alfredo Bauche Petersen: „Jde o obe veci v zajimave smesi. Ja mam pro zelvy velke nadseni, ale musim rict, ze se mi libi i tvrda fyzicka prace. Ja nemuzu sedet dny u pocitace. Ja potrebuju pracovat rukama. A k tomu mam takhle jedinecnou prilezitost. Co se tyce financi - nemejte iluze o tom,ze nam nejak moc pomaha vlada. V mojem pripade napriklad jde predevsim o pomoc z Anglie, od zminene organizace Global Volunteer Project. Jedno je ale jiste. Praci na ochrane morskych zelv nezbohatnete!“

Zdenek, Opava: „Jak velká je síť záchranných stanic? Jsou jen na pobřeží nebo i ve vnitrozemí? Ketrá zvířata se v Mexiku nejvíc chrání?“

Alfredo Bauche Petersen: „Stanice funguji prakticky po celem pobrezi Mexika, ve vnitrozemi ale ne. Na ruzna mista ale priplovaji ruzne druhy. U nas mame ale predevsim karetu zelenou. Take k nam priplouvala kozatka - nejvetsi zelva sveta, ale tech je dnes uz skutecne pomalu. Zatimco karet nam kazdorocne naklade treba i 1500, jsme radi kdyz vidime jednu, dve kozatky za sezonu. Za posledni 2 roky jsme dokonce nemeli ani jednu.“

holky z Olomouce: „Kdyby se někdo od nás chtěl stát dobrovolníkem, na kolik by ho přišly náklady a jak dlouho dobrovolník v Mexiku zůstává?“

Alfredo Bauche Petersen: „Samozrejme ze ano. Tady vitame jakoukoliv narodnost, pohlavi i vek. Samozrejme vam musi byt alespon 18 let, ale horni vekova hranice neexistuje. Podivejte se na stranky http://www.globalvolunteerprojects.org/ Tam najdete vsechny informace. Je ale nutne byt pripraven na polni podminky a tvrdou praci. Take vas ale cekaji nadherne zapdy slunce, exosticka zvirata a spousta novych pratel a zazitku.“

Věra, Praha 2: „Staráte se jen o jeden druh želv (karety zelenavé), nebo také o jiné druhy?“

Alfredo Bauche Petersen: „My se starame o vsechny morske zelvy, ktere na nase plaze dorazi. V nasem pripade je to ale z 85% kareta zelenava. Dalsich skoro 15 % tvori kareta obrovska (Chelonia mydas) a velmi zridka se objevi Kozatka (Dermochelys coriacea).“

Jitka Ryndová , Praha: „V dokumentu byla zmínka o tom, že pohlaví mořské želvy není ještě určené. Ve vejcích. 6e o tom rozhoduje teplota. Jak je to možné? Moc mě to zajímá. A jak je to třeba u jiných živočichů, co mají vejce. Ptáci atd?“

Alfredo Bauche Petersen: „Je to proto, ze zelvy nemaji pohlavni chromozomy, ktere by urcily jejich pohlavi. Tato zvlastnost existuje ale i u jinych zvirat, predevsim plazu. Stejne je to treba i u krokodylu. Spojte si ale zavislost pohlavi na teplote s globalnimi zmeny klimatu a pochopite, ze s toho nic dobreho byt nemuze.“

Sobotkovy, Olomouc: „Je možné stát se dobrovolníkem a přijet z ČR do Mexika pomáhat želvám?“

Alfredo Bauche Petersen: „Jiste. Podivejte se na stranky http://www.globalvolunteerprojects.org/, najdete tam vechny potrebne informace.“

radhauský: „MOhla by např. kareta přežít v České republice? Slyšel jsem, že nedávno našli velkou želvu v jakési řece nebo rybníku v Čechách.“

Alfredo Bauche Petersen: „To urcite ne. Karety, stejne jako ostatni morske zelvy jsou zvykle na tropicka teploty. Jenom kozatka, ktera diky velke vrstve tuku nizke teploty celkem snasi, se obcas objevuje ve vysokych zemepisnych sirkach. Dlouhodobe by ale neprezila ani ona.“

pluto Praha: „Jak se klimatické změny projevují nyní, a jak se ještě mohou projevit?“

Alfredo Bauche Petersen: „Tak treba toto obdobi destu je velmi suche oproti predchozim sezonam. Samozrejme je tezke rici, jestli je to dusledek zmen klimatu, ale jiste je, ze zaznamenavame daleko mensi navstevnost zelv. Vsimli jsme si, ze mnohle stopy samic, ktere vylezaji na plaz se zahy obraceji zpet k mori. Mame domeni, ze kvuli nedostatecnym destum je pisek na plazi prilis sypky a proto se ke stavbe hnizda nehodi - neni mozno do nej sachtu vyhloubit, ani by se zahy zritila a zasypala. Sami jsme si to experimentalne vyzkouseli. Takze zelvy po kratke inspekci plaze ototoci zpet k mori a hledaji jina, vhodnejsi mista.To by na uspesnost hnizdeni tento rok mohlo mit katastrofalni dopad.“

Robert Mužík: „Jaké expedice ještě v Mexiku jsou kromě Vás? Děkuji a zdravím celou partu.“

Alfredo Bauche Petersen: „Mexiko je velka zeme a mnoho organizaci i firem podnika expedice po celem jeho uzemi a za ruznymi ucely. I jako dobrovolnik mate radu moznosti. Nebo muzete navstivit zemi jako turista a pokud se vam zde zalibi, najit si dobrovolnou cinnost na par tydnu v oblasti vaseho zajmu. V kazdem pripade to bude zkusenost! s pozdravem se louci a vsem divakum dekuje Alfredo Bauche Petersen“