PORT

Záznam chatu ze středy 23. září 2009

pepa hodonín: „Dobrý den Jak dlouho bude existovat tato země,je globální oteplování,nebo ne.“

Jakub Rozehnal : „Dobrý den, vítám všechny účastníky dnešního chatu. Hned na úvod tu máme jednu fatální otázku... Klimatologie sice není úplně můj obor, ale myslím, že globální oteplování dnes ani nikdo nepopírá. Rozdílné jsou názory na vliv člověka na tento fenomén. Jedni (menšina) jej popírají, argumentujíce prokazatelným oteplováním třeba na povrchu Marsu, já osobně si myslím, že není možné, aby to, co s naší planetou provádíme, nemělo pro klima a biosféru závažné důsledky. Země jako těleso ovšem naše řádění v klidu přečká. Za nějakých 7 miliard let bude obíhat okolo Slunce, jež se mezitím stane bílým trpaslíkem, ve vzdálenosti, kde dnes obíhá Mars. Život na ní zcela jistě ale již nebude, neboť Slunce ji ve fázi červeného obra rozpálí až na teplotu kolem 2000 °C...“

Petr K.: „Dobrý den, k čemu hlavně slouží hvězdárny? K popularizaci astronomie nebo také k výzkumu? Pokud i k výzkumu, na co se zaměřujete?“

Jakub Rozehnal : „Záleží na tom, kde je hvězdárna postavena. Pro vědecku práci slouží zejména observatoř na Kleti a dále observatoř astronomického ústavu AVČR v Ondřejově. Většina hvězdáren v naší republice ale slouží zejména popularizaci astronomie, řada z nich se ale výzkumu nevzdává. Například na Štefánikově hvězdárně na Petříně nyní probíhá program proměřování světelných křivek tranzitujících exoplanet - při přechodu před kotoučkem hvězdy exoplaneta zakryje část jejího povrchu a my tu zaznamenáme malý pokles jasnosti. vyvíjíme rovněž software pro automatické řízení našeho robotického dalekohledu MARK. Na závěr bych ale rád podotknul, že popularizace astronomie je podle mého názoru nejméně stejně důležitá jako výzkum!“

Marie A., Brno: „Slyšela jsem, že máme nejhustší síť hvězdáren na světě. Je to pravda?“

Jakub Rozehnal : „Nevím, jestli je to opravdu první místo, ale dost možná že ano. Zájem o astronomii byl v naší republice už od přelomu 19. a 20. století značný, zásluhou české astronomické společnosti byla v Praze roku 1928 otevřena první hvězdárna přístupná široké veřejnosti. Po válce vyrostla v naší zemi v průběhu 50.-60. let hustá síť malých hvězdáren, řada z nich bohužel zanichla v 90. letech minulého století. Funkčních hvězdáren však zůstalo kolem 30, což je v přepočtu na obyvatele opravdu světový unikát.“

Marie A.: „Mohl byste mi prosím objasnit, co je to teorie migrace planet? Znamená to, že si planety třeba vymění své oběžné dráhy?“

Jakub Rozehnal : „Teorie o migraci planet byla poprvé formulována již v 80. letech 20. století, ale její rozmach přinesl až přelom tisíciletí. Přestože se teorie o vzniku a vývoji sluneční soustavy vyvíjí již tisíc let, doznala za posledních 15 let podstatných změn. Mezi nejzávažnější poznatky patří fakt, že planety (zejména obří planety) nevznikaly tam, kde je dnes nacházíme. Gravitačními interakcemi s malými tělesy -planetezimálami - docházelo k posunu jejich drah. Jupiter a Saturn se díky tomu dokonce dostali do rezonance oběžných dob, což zcela změnilo podobu sluneční soustavy. Planet Uran a Neptun si dokonce vyměnily pořadí a posunuly se až o 10 astronomických jednotek dále od Slunce!“

Radim, Jevíčko: „Kolik je dnes známých extrasolárních planet? Přispěli k objevu některých také čeští vědci?“

Jakub Rozehnal : „O prázdninách. kdy jsem naposledy aktualizoval svou přednášku o exoplanetách, jich již bylo přes 400. Čeští vědci sice žádnou zatím přímo neobjevili, ale významně přispívají k tomuto rychle se rozvíjejícímu oboru - například zpřesňováním naměřených dat nebo modelováním jednotlivých planetárních systémů. nutno podotknout, že objevování exoplanet se stejně dříve nebo později stane doménou robotických přehlídek, sledujících až sto milionů hvězd najednou!“

Olda: „Myslíte, že se v nejbližších desetiletích podaří konečně objevit známky života ve vesmíru?“

Jakub Rozehnal : „Hledání mimozemského života je bezesporu "svatým grálem" astronomie. Jestli se podaří objevit známky života nevím, už proto, že nevím, zdali tam nějaký je. Pokud ano, myslím, že během příštích 50ti let budeme mít k dispozici interferometrické vesmírné spektrometry, které by mohly v atmosféře exoplanety rozpoznat přítomnost ozonu, oxidu uhličitého a vodní páry. Držme si palce.“

Karmen: „Jak mě dokážete, že lidé byli na měsíci, když se tam sama nedostanu? Každé video i obrázek může být dobře provedená fotomontáž...“

Jakub Rozehnal : „Jistěže může. I kdybyste se dostala na oběžnou dráhu, vzala si dostatečně velký dalekohled a koukla se na Měsíc, můžete tvrdit, že to, co vidíte, jsou makety, které jsme tam před nedávnem umístili... Myslím, že cílem astronomů není dokazovat, že lidé byli na Měsíci. Cílem astronomů s geologů je např. analyzovat vzorky, které odtamtud lidé přivezli. Mimochodem - myslíte si, že by se Rusové a Američané na tom údajném podvodu dohodli, aby se vzorky, jež oba národy (jeden "osobě", druhý automatem) dovezly, perfektně shodovaly?“

čibes: „Zdravím z Valašska. Zajímá mě, zda máte svého favorita mezi DSO a které roční období se Vám nejvíce zamlouvá pro praktické pozorování. Přeji jasné noci a čisté sklo :-)“

Jakub Rozehnal : „Chvilku jsem dumal, co je DSO. Pokud jsou to Deep Sky Objects, tak jsem jako demonstrátor na hvězdárně rád ukazoval planetární mlhoviny a kulové hvězdokupy - obojí mělo u návštěvníků velký úspěch. Dnese pozorování věnuji spíše sporadicky, na dětských táborech, kam občas vyrazíme s dalekohledy, nebo na našich expedicích. Co se týče ročního období, jsem rozpolcen - v létě je hezky teplo a u dalekohledu lze strávit celou noc, v zimě je ta noc ale mnohem delší...“

Karmen: „Může to být promyšlený a naplánovaný jako 11. září...“

Jakub Rozehnal : „To už ale je do jiného pořadu :-)“

k.boucek: „Fyziku a termo jsem absoloval u "sorboňáků" jsem prost metafyziky. otázka zní má poporodní astrální konstelace vliv na povahu zrozence ano a proč? Díky, a přeji hloubavé období,úspěch.“

Jakub Rozehnal : „Osobně nevidím způsob, jakým by hvězdy mohly zasahovat do našich osudů. Snad až na výjimky, jakými byli Koperník, Galileo, Newton, Eddington, Russel, Einstein, .... :-)“

Jitka, Ostrava: „Astronomové tedy zaznamenávali svá pozorování nejdříve kresbou, pak fotografií a posléze digitálně pomocí CCD kamer. Chystá se k záznamu nějaké další nové a převratné médium?“

Jakub Rozehnal : „Myslím si, že CCD technologie bude astronomii sloužit ještě mnoho desetiletí. Jedná se totiž o ideální záznamové médium, které dělá přesně to, co potřebujeme - převádí signál na jedničky a nuly, a to navíc víceméně lineárně (alespoň v určitém rozsahu). Vývoj dalších let půjde určitě v duchu zvyšování kvantové účinnost, rozšiřování spektrální citlivosti a samozřejmě zlepšování rozlišení a dynamického rozsahu. Děkuji vám za příjemné elektronické popovídání. Pokud jste nestihli položit otázku, můžete mne kontaktovat mailem na rozehnal(zavináč)observatory(tečka)cz, pokusím se vám co nejdříve odpovědět. Nashledanou!“