Chat

PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová
Kateřina Tomková vystudovala obor archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze. Specializuje se na raně středověkou archeologii. Věnuje se zvláště problematice raně středověkých hradišť a pohřebišť 9. až 12. století. K tématům, kterými se v současnosti zabývá, patří i vývoj raně středověkých šperků v Čechách. Vedla projekt Pohřbívání na Pražském hradě a na jeho předpolích v době přemyslovské a lucemburské. Účast v záchranném archeologického výzkumu při výstavbě tunelu Blanka souvisí s jejím zájmem o studium vývoje osídlení a využití krajiny v nejbližším zázemí Pražského hradu.
Iva Herichová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Od roku 1990 pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR jako odborný pracovník. Ve své práci se zaměřuje na kvartérní geomorfologii a vývoj georeliéfu (digitální rekonstrukce – Pražský hrad, Stará Boleslav), studium antropogenních sedimentů a na otázky spojené s terénním výzkumem (stratigrafie a geneze uloženin).
více v reportáži Tunel Blanka odhaluje minulost z cyklu PORT
Záznam chatu ze středy 24. června 2009
Petr K.: „Jsou ještě jiné stavby, kde v patách stavbařům jdou archeologové?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Archeologové "jsou v patách" stavbařům - s trochou nadsázky - prakticky všude, a to v souladu s památkovým zákonem. Významným zdrojem poznatků jsou přitom nejen velké investiční projekty (výstavba dálnic, obchodních center, skladových areálů, obytných komplexů apod.), ale cenné informace může přinést i výzkum např. při výstavbě jednotlivého rodinného domu. Velké systematické archeologické výzkumy, které by probíhaly na stavbami neohrožených plochách, prováděny nejsou.“
Věra, Praha 2: „Čím vším se zdobily ženy ve středověku? Co všechno umíte ze špeku vyčíst?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Odpověď musím trochu zjednodušit. Ženy v Čechách v 2. polovině 9. století až přibližně v 1. třetině 10. století nosily jednak náušnice vyrobené velkomoravskými a později i domácími klenotníky v byzantsko-orientálním stylu, jednak jednodušší drátěný šperk, jehož kořeny leží v Podunají. V této době si zdobily hrdla náhrdelníky nejčastěji ze skleněných perel. Prsteny nejsou v Čechách častým nálezem, ačkoliv např. Z Moravy je známa jejich široká škála. V průběhu 10. století se móda změnila a ženy daly přednost jednodušším esovitým záušnicím, tj. šperku, který nebyl zavěšen v uchu, ale např. v kožené či testilní čelence. I nadále hrdla zdobily náhrdelníky, které však stále častěji tvořily vedle skleněných korálků též korálky z jantaru či jiných polodrahokamů, uprostřed byla někdy zavěšena závěsné schránka - kaptorga nebo třeba stříbrná perla. V 11. - 12. století prodělaly esovité záušnice další vývoj, kdy se k menším tvarům postupně přidaly tvary velké až 5-6 cm. V průběhu 12. - 13. století se mění pohřební zvyky a s touto změnou mizí z hrobů i šperky. Studium šperků nám umožňuje nahlédnout do praktik tehdejších klenotníků, přírodovědné analýzy nám prozrazují mnohé o složení materiálů (kovů a skla),z nichž byly šperky vyráběny. prostřednictvím šperků se dovídáme mnohé o kontaktech Čech s jejich okolím, neboť vedle domácích šperků archeologové nacházejí šperky importované.“
Petra R.: „Dobrý den, budou po skončení výzkumu nálezy k dispozici pražanům v podobě nějaké ucelené zprávy a výstavy pro laiky? Bydlím na Letné :)“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Výstupem našeho výzkumu samozřejmě musí být zpráva pro investora, Magistrát hl.m. Prahy, který náš výzkum financuje a bez něhož by náš výzkum nemohl probíhat tak, jak probíhá. Výhledově počítáme s publikací výsledků v odborném tisku. Formy prezentace pro veřejnost (nepočítáme-li zprávy v tisku a přednášky) budou upřesněny až po dokončení a především vyhodnocení výsledků výzkumu. Děkuji za Váš zájem.“
Vojta: „Narazili jste na něco, co vás velmi překvapilo? Co tam bylo a nemělo být?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Překvapilo nás, kolik z toho, co na daných územích mělo být, se vlastně zachovalo. I přes rozsáhlou výstavbu ve 20. století se v Dejvicích zachovaly ostrůvky vojenského ležení. Zdokumentovali jsme zde také zcela neznámou historickou kanalizaci, jejíž vybudování souviselo zřejmě s výstavbou železniční dráhy a nádraží. Cenná zjištění přinesl geologický výzkum, který odhalil např. nám neznámou vodoteč v prostoru jámy Myslbek u křižovatky Patočkova - Střešovická.A doufám, že nás ještě nějaká překvapení čekají.“
Zdenek, Opava: „Nacházíte také starší živočichy, třeba z karbonu?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Protože jsme archeologové, zkoumáme sedimenty, které vznikaly v geologických obdobích spojených s minulostí člověka. Ta nejstarší sahá do mladších třetihor, u nás v Čechách však až do starších čtvrtohor - pleistocénu. Zkamenělinami rostlin i živočichů nalezenými v horninách ze starších geologických období (tedy i karbonu - svrchní prvohory) se zabývají specialisté - paleontologové v geologických pracovištích.“
Marie A., Brno: „Nevadí stavbařům, že musí po výkopech čekat, než provedete svůj výzkum? Netlačí na vás?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Archeologové a stavbaři při archeologických výzkumech v praxi hledají cesty, jak se domluvit. V ideálním případě archeologický výzkum probíhá v předstihu, jako se tomu stalo v případě plošného výzkumu u stanice metra Hradčanská, kde byl objeven onen příkop s kostrou koně. Tam, kde to možné není, je provádění výzkumu koordinováno se stavbou tak, aby výzkum byl proveden v potřebném rozsahu a zdržení stavby přitom bylo co nejmenší. Je to samozřejmě náročné pro obě strany. Vzhledem k tomu, že stavbou tunelu Blanka je nenávratně ničen poměrně značný výsek krajiny a informace, které terén ukrývá, jsou v celé řadě případů nenahraditelné, musíme se jich snažit zachránit co nejvíce.“
k.boucek@email.cz: „Pěkný den. Prosím , jak by jste definovaly , termínově vymezily působení Keltů našich předků v historii.“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Pěkný den, nezlobte se, že Vám neodpovím na Vaši otázku přímo, ale jednak nejsem specialistou na dané období a hlavně na tuto otázku nelze odpovědět stručně. Ráda Vás ale odkáži na publikaci Archeologie pravěkých Čech, sv. 7 (ed. N. Venclová a kol., který je věnován laténskému období. Tam byste měl odpověď na Vaši otázku nalézt.“
Mikuláš Kempný: „Archeologie mně "bere"již od narození...Nikdy jsem ve škole neměl "výstavní"vysvědčení...Rád bych se zůčastnil archeologického průzkumu.Je to možné...Je mi 31let...“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Ano, je to možné. Existují organizace, které zajišťují pracovníky pro archeologické výzkumy. V případě, že nejste z Prahy, můžete se také obrátit na příslušné regionální muzeum.“
Alfons Valentinovič: „Dobrý den, mohu se zeptat, jakého charakteru jsou nálezy z pohřebiště v 19 století?“
PhDr. Kateřina Tomková a PhDr. Iva Herichová: „Ve sbírkách Národního muzea v Praze se dochovalo několik nádob - hrnců a 1 láhev a dále náhrdelník, který se skládá nejen ze skleněných korálků, ale obsahuje i korálek z karneolu a jantaru. Kromě toho víme z deníku pátera Krolmuse o nálezu ostruh a sekery, či z muzejních zpráv o dalších náhrdelnících.“