PORT

Záznam chatu ze soboty 2. května 2009

Petr K.: „Dobrý den. Proč se nevěnujete astronomii profesionálně, když na to evidentně máte vzdělání? Hraje v tom roli i finanční stránka?“

Bc. Luboš Brát: „Dobrý den, zdravím všechny diváky Portu. Ano astrofyziku jsem vystudoval se záměrem věnovat se astronomii profesionálně. V době kdy jsem ovšem končil studia bylo finanční ohodnocení mladých odborných pracovníků dosti nízké a tak jsem byl nucen věnovat se jiné živnosti a astronomii jsem si ponechal jako svůj koníček.“

Michal, Praha 3: „Dobrý den. Jak dlouho vám trvalo, než jste postavil takovou observatoř? Kolik času v týdnu strávíte kolem pozorování - a co na to říká vaše manželka?“

Bc. Luboš Brát: „Má robotická pozorovatelna vznikala postupně několik let. Nejvíc času zabralo vyladění technického zařízení. Pro správnou funkčnost je třeba mít dálkově řízenou montáž, která nese dalekohled a otáčí jím za hvězdami, hlavní dalekohled, pointační dalekohled, vyhřívání optiky, ccd kamera. K hvězdárně bylo třeba dotáhnout různou kabeláž (počítačovou síť, elektriku, různé ovládací kabely). Samotná pozorovatelna sestává ze dvou malých objektů – domek s otvírací střechou (byl postaven cca za měsíc) a zázemí pro pozorovatele, jehož rekonstrukce zabrala asi dva měsíce. Manželka mne podporuje a především kvůli rodině jsem svůj dalekohled robotizoval. Umožňuje mi to totiž „pozorovat“ od PC v obyváku a být tak i při pozorování doma k dispozici k dětem.“

Věra, Praha 2: „Jste v kontaktu s amatérskými astronomy na celém světě? S jakou zemí nejvíc případně spolupracujete?“

Bc. Luboš Brát: „Naše odborná sekce České astronomické společnosti, jejímž jsem předsedou čile spolupracuje jak se slovenskými kolegy, tak i s pozorovateli z dalších zemí. Především z evropských zemí (vedeme odborný žurnál s redaktory z evropských partnerských organizací).“

Jindra z Brna: „Dobrý den. Jak vaši práci hodnotí profesionální astronomové?Obracejí se dokonce na vás s nějakými dotazy?“

Bc. Luboš Brát: „S profesionálními astronomy čile spolupracujeme. Často zajišťuji pozorovací kampaně, které zadávají profesionální astronomové a účastní se jich čeští i zahraniční pozorovatelé. Jde především o to, že amatérští pozorovatelé dodávají pozorovací data do modelů a teorií profesionálů. Jak pozorovatelé, tak teoretici jsou spokojení. Jinak každý rok v létě v Peci pod Sněžkou školíme astronomy amatéry i astronomy z lidových hvězdáren po celé ČR v tom, jak správně pozorovat proměnné hvězdy. Ohlasy máme velmi pozitivní.“

Zdeněk, Praha 2: „Dobré poledne. Existuje něco, co byste nejraději objevil? Máte na nějakou hvězdu políčeno, nebo prostě musíte mít štěstí a dalekohled namíříte náhodou ve správnou dobu na správnou část oblohy?“

Bc. Luboš Brát: „Většinou pozoruji cíleně, tedy již předem vím, který objekt budu snímat s CCD kamerou a měřit jeho jasnost. Slouží mi k tomu různé předpovědní programy. Přísně periodické jevy, jako např. zákryty složek dvojhvězdy nebo tranzity exoplanet přes disk mateřské hvězdy lze předpovědět a pozorováním určit shodu s předpovědí. Případné odchylky od předpovědi jsou pak výsledek pozorování, který nám říká co se v systému děje. Kromě těchto periodických jevů pozoruji dlouhodobě vybrané pulzující proměnné hvězdy za účelem zmapování jejich módů pulzace a kolísání povrchové teploty. Největší úspěch by bylo asi objevení exstrasolární planety nebo objev nějakého unikátního astrofyzikálního objektu – jako např. V 838 Mon (její supervzplanutí jsme objevili v roce 2002).“

Lenka: „Dobrý den. Píšete si vlastní programy na předpovědi různých úkazů na obloze a na jejich vyhodnocení?“

Bc. Luboš Brát: „Ano, naprogramoval jsem pro náš internetový portál var.astro.cz předpovědi zákrytů zákrytových dvojhvězd, předpovědi tranzitů extrasolárních planet přes disk mateřské hvězdy. Rovněž na zpracování pozorování máme na našem webu množství on-line i jiných aplikací, na jejichž vývoji jsem se podílel.“

Věra, Těptín: „Když se stále díváte na oblohu, nezaznamenal jste náhodou někdy UFO? Nemyslím tím mimozemšťany, ale že jste něvěděl, co to je.“

Bc. Luboš Brát: „Dvakrát jsem pozoroval jev, který jsem si nedovedl hned vysvětlit. Ovšem brzy se ukázalo, že ten první jev byl meteorologický balón a druhý jev byla stopa ve vysokých vrstvách atmosféry po vypuštění paliva ze startující rakety, která vynášela družici na orbitu Země.“

Mariana, Skalsko: „Dobrý den, zajímalo by mne zda-li může jedna čená díra pohltit jibou černou díru a pokud ano, co se stane?“

Bc. Luboš Brát: „Ano, dá se říci, že tyto jevy jsou časté a to především v centrech galaxií. Galaxie, hvězdné ostrovy ve vesmíru jako je ta naše, jsou udržovány pohromadě gravitací supermasivních černých děr v jejich středech. Takové supermasivní černé díry mají hmotnosti několik milionů hmot našeho Slunce a navyšují svou hmotu akrecí plynu, prachu ba celých hvězd obíhajících v jejich těsné blízkosti. A když se tam dostane nějaká běžná - stelární - černá díra, potká ji stejný osud. Co přesně se při tomto jevu děje a jaké jsou pozorovatelné projevy to je dosud nejisté. Moc výrazné projevy ale pozorovatelné asi nebudou, neboť z černé díry neunikne nic, ani světlo. A tak budeme moci pozorovat maximálně zahřátí materiálu obíhajícího okolo.“

Roman D., Psary - D.Jircany: „Dobry den, jiz nejakou dobu planuji amatersky pozorovat atronomicke objekty. Chtel bych se zeptat - existuje nejaka sada stranek, ktere by mne prehledne provedly problematikou amaterskeho pozorovani oblohy a co vse k tomu potrebuji? Zatim jsem si vyhlidl pouze telescope - Meade 14" LX200-ACF, ale chtel bych mit lepsi predstavu o ostatni vybave, prip. doplncich. Dekuji.“

Bc. Luboš Brát: „Optika i veškeré související vybavení a pozorování, která lze učinit se můžete dozvědět na www.astro-forum.cz Je to taková internetová poradna amatérských astronomů.“

Radim P.:: „Dobry den, chtel bych se zeptat na kolik tak vyjde zarizeni se kterym pozorujete?“

Bc. Luboš Brát: „Pozorovací astronomie není zrovna nejlevnější záležitost. Cena nového vybavení obdobných parametrů, jako používám já vyjde na cca 150 tisíc Kč. Ovšem má CCD kamera (asi nejdražší položka) je staršího data a navíc ji mám zapůjčenou. Takže cenově jsem mnohem níže.“

Jitka, Praha: „Dobrý den, je možné Vás navštívit v Peci pod Sněžkou a zúčastnit se tak Vašeho pozorování?“

Bc. Luboš Brát: „Já při pozorování většinou osobně nejsem, dalekohled pracuje sám. Kromě toho bohužel nemám časové kapacity pro provádění veřejných demonstrací pozorování. Mnohem zajímavější pro Vás určitě bude navštívit nejbližší lidovou hvězdánu. Vybavení tam bude obdobné a bude se vám věnovat vyškolený personál. Doporučuji všem zájemcům o astronomii, choďte na hvězdárny. Jistě tam budete vřele přivítáni.“

Michal: „Dobrý den. Jak hodnotíte šance, že Webbův vesmírný teleskop nahradí včas a podle plánu legendární HST?“

Bc. Luboš Brát: „Nedokáži posoudit zda James Webb Space Telescope nahradí HST včas. Ale jsem si jist, že bude vypuštěn a bude představovat další revoluci ve výzkumu vesmíru. Jeho zaměření do infračervené oblasti jej předurčuje k pozorování hodně vzdáleného vesmíru, galaxií s velkým rudým posuvem z (většina světla bude vlivem rudého posuvu spadat právě do IR oblasti) a rovněž od něj můžeme očekávat přímé obrázky planet okolo okolních hvězd. V infračerveném světle totiž vidíme lépe chladnější objekty než hvězdy, takže planety budou zvýrazněny a jas hvězdy samotné potlačen. Výzkum exoplanet a raného vesmíru hýbe současnou astrofyzikou, takže Webbova dalekohledu ve vesmíru (s průměrem zrcadla přes 6 m) se určitě dočkáme.“

Tereza, Hradec Králové: „Dobrý den, měl jste někdy příležitost navštívit zahraniční observatoře? Pokud vím, na Hawai pracuje taky nějaky Čech.“

Bc. Luboš Brát: „Osobně jsem navštívil několik zahraničních observatoří jen jako turista. Pracovní pobyty na nich jsou určeny především astronomům profesionálům či postgraduálním studentům. Čeští astronomové mají ve světě dobrou pověst a lze na čechy natrefit na vícero observatořích a to včetně té nejmodernější v Chile - Evropské jižní observatoře. Děkuji divákům za dotazy a tvůrcům Portu za pěkný pořad a kvalitně zpracovanou reportáž.“