PORT

Záznam chatu ze středy 29. dubna 2009

verunkaxx: „jíš koblížky??“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Dobrý den. Zdravím ze Španělska diváky České televize. K dotazu: koblížky jím jenom výjimečně. Já na sladké moc nejsem. Ani postavou se ke svému příjmení úplně nehodím. To můj táta mu dělá větší čest :o)“

Lokál: „Co to bylo za bílá bublina ??? co jste tam dali za bílí prášek na tu bílou bublinu ?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Jo, to nevím. Musíte se obrátit na Majkla experimentátora! :)“

Qels: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jaký má podíl "fototrofní organismy" na celkovou produkci kyslíku a likvidaci oxidu uhličitého. Děkuji.“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Dobrý den. Jelikož mezi fototrofní organismy můžeme počítat i vyšší rostliny pak platí, že produkují v podstatě všechen kyslík na Zemi. Pokud budeme mluvit jen o mořských řasách a sinicích, tak ty produkují zhruba polovinu celkového množství (kolem 50 gigatun ročně). Tu druhou polovinu dodávají rostliny.“

slunecnice: „Dobrý den, spolupracoval jste někdy s doktorem Craig Venter(momentálně dělá něco jako genetický screening moře) ?Také by mě zajímalo jakého účelu byli vaše výzkumné plavby. Předem děkuji za odpověď“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Přímo s Craigem Venterem jsem nespolupracoval. Craiga Ventra jsem potkal na konferenci v Santa Fe v Novem Mexiku, kde prezentoval výsledky svého výzkumu moře (Pokud vás zajímá práce Craiga Ventra prodrobněji tak jsme o tom kdysi něco napsali s kolegou Romanem Sobotkou do časopisu Vesmír 85, 95, 2006). Plavby, kterých jsem se zúčastnil, byly vždy nějakým způsobem zaměřeny na roli fotosyntetických mikroorganismů v mořském ekosystému. V pořadu PORT se zmiňovala hlavně práce okolo řas a sinic (Co ovlivňuje jejich množství, složení a produkci). Ovšem v současnosti se s mými spolupracovníky zabýváme stále více anoxygenními fototrofy (fotosyntetickými bakteriemi neprodukujícími kyslík). To jsou hodně zvláštní organismy, které na Zemi žily ještě před tím než sinice okysličily Zemskou atmosféru. Před 9 lety se ukázalo, že těchto organismů je v moři velké množství, ale přes to o nich téměř nic nevíme.“

Andrea:)): „Dobrý večer, chystáte se opět na nějakou plavbu typu SoFex expedice ?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Dobrý večer. Letos to asi nebude. Přece jenom člověk nemůže pokoušet trpělivost manželky do nekonečna. Proto teď ve Španělsku plánujeme nějaká měření pouze "ze břehu", aby tu mohla být rodina taky chvíli se mnou.“

Helena K.: „Může dostatek nebo nedostatek fytoplanktonu ovlivnit život i u nás, přestože Česko neleží u moře?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Polovina kyslíku, který jako lidé dýcháme pochází z mořských mikroorganismů. Pochody v oceánu se nás tedy bezprostředně dotýkají.“

Petr K.: „Pane doktore, můžete říct, co by se stalo, kdyby veškerý fytoplankton vyhynul?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Fytoplankton tvoří základní článek všech mořských potravních sítí. Pokud by tedy vyhynul fytoplankton z moře by zmizely všechny vyšší životní formy. Navíc by se z vodního sloupce postupně vyčerpal kyslík a moře by se (kromě úzké povrchové vrstvy) stalo anoxické a obyvatelné jen pro několik málo anaerobních bakterií.“

Zdenek, Opava: „Dobrý den. Je možné srovnat, jaký rozdíl ve fytoplanktonu mořském a tom, který je v našich rybnících?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Sladkovodní fytoplankton je pochopitelně tvořen poněkud jinými druhy než ten mořský. Ve sladkých vodách jsou daleko běžnější zelené řasy, které se v oceánu téměř nevyskytují. V oceánu naopak dominují sinice typu Prochlorococcus, které v sladkých vodách nemají žádné příbuzné. Některé skupiny jako rozsivky (běžné v produktivních oblastech oceánů) nebo obrněnky se nachází v mořích i ve sladkých vodách. Ale jak jsem už psal, na úrovni jednotlivých druhů se moře a sladké vody liší.“

Věra, Praha 2: „Dobrý den. Budete ještě opakovat podobný experiment jako by SOFEX?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „No rád bych. Záleží jestli se na podobnou expedici dostanu. Podobné projekty jsou ohromě finančně náročné a organizují je pouze velké a bohaté země jako USA, Německo nebo Japonsko. O místo na lodi je pochopitelně ohromný zájem a člověk musí mít velmi dobré kontakty, aby se do týmu dostal. Poslední podobná expedice proběhla letos v únoru. Organizovali ji Němci společně s Indií. Je zajímavé, že hlavní organizátor z Německého ústavu Alfreda Wegenera se jmenuje Viktor Smetacek.“

Michal, Praha 3: „Mohl by se fytoplenton pěstovat v nádržích ve velkém a pak použít jako krmivo?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Mohl. Pěstování řas "k jídlu" se dokonce na našem pracovišti studuje už od 60. let. Každopádně jako prosté krmivo pro dobytek by byly průmyslově pěstované řasy příliš drahé. Lepší je jejich využití k produkci nějakých zajímavých a cenných látek. V poslední době se též hodně mluví o využití řas k produkci biopaliv. To je v zásadě možné. Hlavní technologický problém zatím je, že kmeny produkující hodně lipidů vhodných na biopaliva rostou pomalu s pouze nízkými výtěžky. Dá se ovšem předpokládat, že v budoucnu se může podařit vytvořit vhodné produktivní kmeny pomocí genetických manipulací.“

Michal Vyhnálek: „Dobrý den, mohu se zeptat jestli máte rád zvířátka a kytičky?? A také bych se rád zeptal jestli si sám sekáte trávu na zahradě.“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Kytek máme doma spoustu. Zvíře zatím žádné, ale až budou děti větší tak i na to může dojít. Trávu na zahradě sekám jen občas.“

wankan: „dobrý den. Je možné aby se fytoplankton evolucí adaptoval na životní prostředí nezávislé na světle a kyslíku, Podobné jako se nalézá u podmořkých vulkánů?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Jako fytoplankton se označují fotosyntetické řasy a sinice. Ty pochopitelně světlo potřebují. V průběhu evoluce se ale často stává, že některé řasy fotosyntézu postupně opustí a začnou žít zcela heterotrofně. Potom se už uvšem nemohou počítat do fytoplaktonu. Dokonce i některé "normální" řasy jde pěstovat na médiu obsahující cukr ve tmě. Dokonce i při tom produkují chlorofyl. Pokud se ptáte přímo na podmořské vulkány tak tam řasy nejsou. Ale nedávno se objevila zpráva, že v jejich blízkosti mohou žít velmi primitivní fototrofní bakterie využívající ke své fotosyntéze sirovodík a produkující místo kyslíku síru.“

Prokop: „Dobrý den, nedávno jsem se dočetl, že pokud průměrná teplota Země stoupne cca o 2-3°C, dojde k masivnímu uvolňování CO2 vlivem odumírání stromů v tropických oblastech. Domníváte se, že podobné riziko hrozí i v případě fytoplanktonu? Děkuiji za odpověď :-)“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Asi nikdo není schopen přesně říct jaký dopad bude zvyšování teploty moře mít. Tropické oceány jsou ohledně bilance kyslík/CO2 v relativní rovnováze ale je možné že ke zuměnám dojde ve vyšších zeměpisných šířkách kde je aktivita fytoplanktonu největší. Co je jisté, že klima se celkově mění. Mořská hladina se za posledních 100 let zvýšila asi o 25cm. Nárůst CO2 o cca 30% je zcela bezpochyby způsoben činností člověka. Nárůst CO2 již v současné době způsobil mírné okyselení moře. Co okyselení může způsobit není jisté, ale předpokládá se, že nejvíce postižené budou organismy tvořící vápenaté schránky (např. korály). Další vliv, které změny klimatu mohou mít jsou změny v směru a intenzitě mořských proudů a v rozložení ledového pokryvu. To všechno samozřejmě ovlivní i fytoplankton. Ten je zase důležitým hráčem při odstraňování CO2 z atmosféry, takže celkový dopad je skoro nemožné odhadnout.“

Prokop, Bohumín: „Položím Vám otázku asi trochu mimo Váš obor, nicméně rád bych zareagoval na Vaši poznámku o možnosti využití průmyslově pěstovaných řas coby biopaliva - zajímá mne Váš postoj k názorům, že vzhledem k vysokým emisím oxidu dusného při spalování např. řepky je dopad na světové klima ve skutečnosti horší, než v případě ropných produktů? Případně, jedná se o problém, jaký se u řas nevyskytuje?“

Mgr. Michal Koblížek, Ph.D.: „Biopaliva se dříve nebo později využívat začnou. To není ani tak dáno ohledy na klima, ale spíš tím, že ropa postupně začně docházet a její cena se bude zvyšovat. Už před pár lety začala americká vláda výzkum biopaliv podporovat a to především z hospodářských a politických důvodů. Je jasné, že USA radši podpoří i poněkud dražší výrobu biopaliv americkými farmáři, než dovoz ropy z politicky problematických zemí. Pokud vím tak v USA se nejvíc zatím využívá biolíh. U toho je "ekologie" hodně sporná, protože při destilaci získaného lihu je nutné topit uhlím :o). Řasy by měly tu výhodu, že mohou produkovat poměrně značné množství tuků, které by se pouze upravily esterifikací na biodiesel stejně jako se dnes používá řepkový olej.“