PORT

Záznam chatu ze středy 22. dubna 2009

Jindra z Brna: „Můžete přinutit spáchat rakovinné buňky sebevraždu i jinak, než pomocí porfyrinů a světla?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Dobrý den, rada bych pozdravila vsechny posluchače, kteří se dívali na reportáž o naší práci a projevují zájem se něco bližšího o ní dozvědet. Rakovinné buňky se vyznačují sníženou schopností umírat programovanou buněčnou smrtí, proto není vždzy jednoduché je donutit, aby zemřely. Používá se k tomu nekolik přístupů, jednou možností je podávání cytostatik, na které daný nádor odpovídá. Problémem ale bývá i toxicita pro zdravé tkáně. Náš přístup je unikátní v tom, že porfyriny nebývají pro zdravé buňky toxické a žadoucí efekt, tedy vyvolání sebevraždy, je pouze v místech vystavených světlu“

Zdenek, Opava: „Kolik lidí nebo týmu se na vašem výzkumu podílí? Už projevily zájem farmceutické firmy?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Náš tým je složený z odborníků z oblasti organické chemie, pak molekulárních biologů a odborníků z lékařské fakulty, zhruba se jedná asi o tým 10 lidí. Zatím konkrétní jednání s farmaceuticou firmou, která by se ujala dalšího vývoje, ještě neproběhlo, vše je zatím ve stádiu seznamování.“

Věra, Praha 2: „Paní doktorko, existuje v zahraničí podobný výzkum, jako děláte vy? Pokud ano, jak jsou daleko, nebo jak se liší jejich přístup?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Podobný výzkum v zahraničí existuje, navíc už něketré preparáty na světlo citlivých látek se používají v řadě zemí jako USA, Kanada, Japonsko atd. Účinnost dosavadních preparátů je ne vždy vyhovující a proto se snaha najít nové a lepší, které by co nejméně zatězovaly zdravé tkáně a působily co nejúčinněji v nádorové tkáni. Naše preparáty v porovnání s těmi stávajícími vypadají velmi dobře, alespoň na zvířecím modelu. Zásadní také je, že jsme dost do podrobna prozkoumali mechanismus jejich účinku a to by mohlo do budoucna umožnit kombinace s jinými léčebnými přístupy a zefektivnit žádoucí likvidaci nádorů.“

Jirka, HK: „Jakým způsobem se porfyriny dostávají do buněk?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Přesný mechanismus, jak se jednotlivé na světlo citlivé buňky, jakými jsou i porfyriny, dostávají do buněk není u všech znám. Mluvíme-li o tkáňových kulturách nádorových buněk, tak se často dostávají tyto látky do buněk endocytózou, jakýmsi obklopením látky membránou bunky a pohlcením dovnitř. Jindy jsou využity různé membránové receptory, které jsou určeny pro trasport důležitých látek pro buňku, nebo trasportéry, které převedou látku přes buněčnou membrámu do buňky. U něketých látek ještě traportní mechanismus neznáme. Mluvíme-li na urovni celeho organismu, pak hlavním trasportérem do nádoru je cévní zásobení, a to je u rychle rostoucích nádorů často nedokonalé, cévní stěny jsou prostupné pro molekuly porfyrinu a tak se hromadí v nádoru.“

Míša: „Porfyriny, které zkoušíte, myším vůbec nevadí? Jak se pak dostanou z jejich těla ven?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Podstatou je, aby porfyriny sami o sobě nebyly pro organismus toxické. To naše látky splňují. Smrtící se stávají jen v nádorové tkáni, kde jsou koncentrovány a po osvícení laserem vzvolají reakce vedoucí k buněčné smrti. Protože obdobné látky jako naše syntetické porfyriny, se vyskytují v těle (např. hemoglobin) a tělo má mechanismy jak je odbourat a vyloučit z organismu, jsou obdobné mechismy využity i pro uměle podané porfyriny.“

Marie A.: „Dobrý den, je obtížné připravit nové druhy porfyrinu? Jsou tyto látky drahé?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Pro šikovné chemiky, kteří jsou v našem týmu, to až tak obtížné není. Nové deriváty mají základní kostru porfyrinu zachovanou ale na obvodu jsou připojeny různé chemické skupiny, které pak dost sasadním způsobem mění vlastnosti výsledné látky, jako je např. rozpustnost, toxicita, přednostní nasměrování do určitých buněčných struktur, atd. Syntéza v laboratoři není přiš nákladná, pokud jsou dostupné základní stavební bloky.“

Anička: „Dobrý den, není ten výzkum pro vás nebezpečný? Nehorozí vám nějaká nákaza?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Výzkum podobného typu není nebezpečný, pracujeme s dobře definovanými látkami, které nejsou toxické, s nádorovými liniemi, které za dodržení bezpečnostních pravidel práce s nimi, neohrožují. Práce na zviřatech podléhá rovnež přísným pravidlům bezpečnostním ale i etickým.“

Petr K.: „Je možná najít způsob, jak "vypnout" geny s onkogenním účinkem?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „To je velmi zásadní otázka. Samozřejmě je to cíl, ale ten naráží na problém, že jen vzácně je jasná souvislost, že jeden onkogen vede ke vzniku nádorového bujení. V těchto případech by zásah do jednoho genu, respektive jeho vypnutí, pomohlo. Už jsou takové úspěšné pokusy. Většinou nádorový zvrat je způsoben celou řadou drobných změn, mutací, je zasažena řada genů a tam je pak takový přístup obtížný a musí se volit jiný způsob, jak potlačit růst nádoru.“

Bohumir: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak efektivní je léčba pomocí chemických látek citlivých na světlo. Ve srovnání s jmenovanými porfýnami jak je na tom tato metoda? Dekuju“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Porfyriny, které jsou využívány ve fotodynamické terapii, jsou ve své účinnosti srovnatelné s jinými na světlo citlivými látkami. Některá barviva, nebo látky blízce příbuzné porfyrinům absorbují světlo při vyšších vlnových délkách, což je výhodnější, protože dlouhovlnné světlo proniká hlouběji do tkání a může vybudit rozsáhlejší fotodynamickou reakci. Nicméně výhodou porfyrinů je jejich snadná příprava, nízká toxicita. Touto odpovědí bych se ráda rozloučila se všemi posluchači, omlouvám se, těm, na jejichž otázku jsem neodpověděla, další možnost je na ní odpovědět při opakovaném vysílaní. Děkuji všem za projevený zájem.“

Jirka, HK: „Kterým mechanizmem se potom spouští apoptosa? Po ozáření porfinu dochází k jaké reakci nebo jak se pozmění, že to funguje?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Dobrý den, srdečně zdravím posluchače, kteří projevují zájem se něco bližšího dozvědět o cílené terapii nádorů pomocí světla. Apoptóza se spouští zejména oxidativním stresem. Molekuly látek citlivých na světlo, v našem případě porfyriny, jsou vybuzeny světlem, energie se přenese na okolní kyslik a z něj se stane vysoce reaktivní kyslík, který zreaguje s okolními životně důležitými molekulami. Tím jsou nastartovány řetězové reakce, vedoucí k aktivaci apoptických programů, jejichž výsledkem je pak organizovaná buněčná smrt.“

Lenka: „Dobrý den, do jaké míry, jsou za rakovinu odpovědné geny a do jaké míry působení okolního prostředí?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Za vznik nádorového bujení má vliv jak genetická dispozice, tj. geny, tak prostředí. V protředí se může uplatňovat vliv ruzných mutagenů, látek působících další změny v genetickém materiálu, tak látek oslabujích náš imunitní systém, narušujících rovnováhu organismu. V neposlední řadě se take velmi silně promítá do vzniku nádorů dlouhodobý stres, který take oslabuje náš imunitní systém. Na vznik nádorů má vliv tedy mnoho faktorů a většinou kombinace několika vede v nádorovému zvratu.“

Jana, Praha 4: „zajímalo by mě jestli se rakovinové bunky dají zničit jiným způsobem?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Rakovinné buňky se dají ničit různými metodami, nejpoužívanější jsou chemoterapie (zabíjení pomocí chemických látek), radioterapie (ozařování), imunoterapie (aktivace imunitního systému, který pak dokáže účinněji bojovat proti rakovinným buňkám) a námi popisovaná fotodynamická terapie(využívající neškodné na světlo citlivé látky vychytané v nádoru a laserové světlo). Existuje i celá řada přírodních látek s protinádorovými účinky, u nichž je často spojen účinek potlačení růstu nádorových buněk a zároveň posílení imunity.“

Petra Volcová: „Dobrý den, měla bych dotaz ohledně dědičnosti ze strany mého otce (rakovina žaludku,střev) vůči mé dceři,tedy jeho vnučce. Otec zemřel v 52 letech. Jeho matka rakovina hrtanu. I ze strany mé matky (rakovina střev její maminky-82let). Moje maminka nemá žádný nález v 64 letech,v rodině se dožívají vyššího věku. Jaké procento,že onemocníme touto nemocí my nedo naše děti? A stejným typem rakoviny jaká se u nás v rodině objevuje nejvíce nebo rakovinou jako takovou?“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Přiznám se, že na Vaši otázku neumím jednoznačně odpověď. Genetický faktor byl prokázán u řady nádorů, zejména u nádorů prsu. V případě Vaší rodiny by to však musel zhodnotit specialista onkolog. Každopádně je několik obecných faktorů, které je dobré mít na paměti. V řadě rodin jsou zažité určité stravovací návyky, životní styl a ten se může být dost výrazně nápomocen při vzniku nádorového bujení. Preventivně bych já osobně se snažila se správně stravovat (hodně zeleniny, ovoce ) být aktivní, hlídat si váhu a chodit na preventivní prohlídky. Genetická disposice je sice závažný faktor, ale není vždy naprosto určující.“

Iggy: „Dají se tím odstranit i bradavice z prstu u nohy?? mam ji pod palcem na noze primo pod kloubem a vypalovani nepomaha..“

RNDr. Jarmila Králová, CSc.: „Nevím o tom, že by se tato metoda používala na odstraňování bradavic. Používá se úspěšně na léčbu nemetastázujícího karcinomu kůže, basaliomu. Poraďte se s odborníkem, jak dál postupovat, když vypalování nepomáhá.“