Chat
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.
Vystudoval Lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Hradci Králové a poté začal působit v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Praha. Od roku 1980 dosud je vedoucím oddělení myší molekulární genetiky a od roku 2006 je profesorem genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Zaměřuje se především na funkční genomiku a molekulární genetiku laboratorní myši jako modelového organismu v biomedicínském výzkumu. Publikoval více než sto vědeckých prací ve špičkových časopisech.
více v reportáži Geny evoluce z cyklu PORT
Záznam chatu ze soboty 11. dubna 2009
Kamil Vít: „Pane profesore, bude mít váš objev nějaký dopad na dosavadní představy o vývoji druhů? Děkuji za odpověď.“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „Dobrý den, dosavadní představy o vývoji druhů jsme ovšem nezměnili. Podařilo se ale otevřít okénko do molekulárních mechanismů, které reprodukční izolaci umožňují a začít tak studium tohoto kroku speciace na molekulární úrovni“
Jakub Černý: „Dobrý den, zajímalo by mě, proč se hibridní sterilita vyskytuje u příbuzných zvířecí druhů a u člověka třeba ne. Myslím tím, proč nelze křížit koně s oslem a mít plodné potomstvo ale zato člověka "samce" původem bílé rasy se "samicí" třeba černé rasy. Jsou lidé také ovlivněni principem hybridní sterility na úrovni barevnosti rasy atd... ?“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „No protože my lidé jsme jeden druh, jestli jsme bílí černí nebo žlutí. Nexistují žádné žijící druhy nebo poddruhy člověka. Ve srovnání s myšmi je to jako kdyby na celé Zemi existoval pouze (třebas) Mus musculus domesticus. To bychom gen hybridní sterility nemohli nikdy objevit“
Eva M.: „Je nějaké praktické využítí vašeho objevu?“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „Jak bylo uvedeno v pořadu, mutace ge"našeho" genu byla ve dvou japonských studiích identifikována u neplodných mužů. To je ale jiná historie. Už dávno se předpokládalo, že geny, ktere izolují blízké druhy mají funkci i uvnitř druhu. Toto je takový příklad“
Jiří Horák: „Dobrý den pane profesore, budete zkoušet svou teorii i na jiných zvířetech?“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „Nebudeme. Studovat dědičnost neplodnosti je obecně dost složité, protože pro dědičnost potřebujete analyzovat na potomstvu. Myš je ideální savčí model, po člověku je genom myší druhý nejlépe prostudovaný savčí genom“
Lucie: „Dobrý den. Zajímá mne zda je alkoholismu a návyk na nikotýn dědičný. Děkuji“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „Alkoholismus dědičný není. Ale míra rizika, že se z člověka stane alkoholik je částečně pod genetickou kontrolou. Existuje řada studií na modelu myší, kde je možné analyzovat rozvoj závislosti na alkoholu. Genetická komponenta je tam zcela jasná. Jsou kmeny, které, mají-li možnost volby napít se ze dvou lahví kde v jedné je voda a ve druhé 10% alkohol, se velice rychle naučí pít alkohol. Jiné kmeny myší se ale alkoholu vyhybají.“
Jakub Černý: „A jak je to tedy s příbuzeneckým křížením u lidí? Vznikají přeci také jedinci, kteří jsou schopní reprodukce a nejsou ovlivněni tímto genem.“
Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.: „Samozřejmě, u lidí i u myší má tento gen svoji fyziologickou funkci - aktivovat jiné geny v pohlavních buňkách. Teprve u hybridů dojde ke špatné komunikaci mezi našim genem z jednoho druhu a jinými geny z druhu druhého a výsledkem je porucha plodnosti. Právě takové porušené komunikace mezi geny a genem prdm9 nás nyní zajímají.“