PORT

Záznam chatu ze středy 1. dubna 2009

Viktor Kadlec: „Zdravim do UOCHABU!:-)Zajimalo by me,zda pritomnost soli v krvi je v soucasne dobe jedinou (nebo temer jedinou) nevyresenou prekazkou v uspesnem proniknuti inhibitoru do enzymu HIV proteasy?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Prejeme vsem hezke odpoledne! K vazbe inhibitoru do enzymu dochazi v infikovane bunce, tam je inhibitor dopravovan krevnim recistem. Jeho dalsim ukolem je proniknout do teto bunky, coz je jiz velkou prekazkou a pak musi splnit nejdulezitejsi funkci, a to zainhibovat (zablokovat) HIV proteasu. V aktivnim miste proteasy (tam, kde dochazi k interakci) se ve stejne chvili mohou nalezat bud substrat nebo molekuly vody ci ionty z prostredi. Inhibitor se musi dostatecne pevne vazat, aby v teto konkurenci uspel a enzym tak ucinne zablokoval. Jde tedy hlavne o silu interakce mezi inhibitorem a enzymem, kterou muzete ovlivnovat obmenami chemicke struktury inhibitoru.“

Michal, Praha 3: „Je možné "slanost" buňky nějak ovlivnit a dočasně odstranit ionty, aby se mohl inhibotor snadněji navázat?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Biochemicke prostredi bunky je striktne hlidano a jakykoliv vykyv napr. v koncentraci soli muze znamenat velke nebezpeci. Proto inhibitor musi "pocitat" s timto stabilnim prostredim a byt navrzen navrzen tak, aby v nem "fungoval".“

Alena: „Dobré odpoledne. Pracujete spíš v laboratoři, nebo spíš s počítači? Co je zábavnější?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Pracujeme v laboratori, tedy od nas odchazeji ty vysledky experimentu, jak bylo zmineno v reportazi. V ramci nasich projektu ale uzce spolupracujeme s kolegy, kteri problematiku resi na pocitacich. A ve vede jde hlavne o spoluprace :) A co je zabavnejsi? To nejspis zalezi na kazdem cloveku, co chce delat, my jsme vybrali laborku a tam jsme nejvic spokojeni:)“

Mirek, Praha 2: „Existuje i jiný způsob, jak se vypořádat s HIV (nebo i jinými viry), než přes inhibitory proteázy? Neboje to ta nejschůdnější cesta?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Existuje vice zpusobu. Obecne se vedci snazi zainhibovat temer kazdy z "kroku", ktery virus pri svem mnozeni cini. Napr. existuji (a v praxi se pouzivaji) inhibitory reversni transkriptasy (dalsi ze tri enzymu HIV), kterych je priblizne 20, ci innhibitor integrasy, ktery je v praxi zatim jeden. Intenzivne se pracuje na zneskodneni vstupu viru do bunky ci na jeho "sjednoceni"nez z bunky puci (tedy vychazi). Zatim v praxi nejucinnejsi je jakysi koktejl, ktery obsahuje vice ruznych inhibitoru, coz ma vyhodu i pro pacienty.“

Petr K.: „Proč je HIV tak nebezpečný? Liší se něčím podstatným od jiných virů?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „HIV je nesporne velmi nebezpecny, jsou vsak ale i ostatni viry srovnatelne nebo vice nebezpecne. U HIV diky mnoha letum vyzkumu je pacientum pristupna pomerne ucinna terapie. To bohuzel napr. u velmi nebezpecneho viru hepatitidy C neni. V cem se tak vyrazne lisi? Je to retrovirus, a tedy ke svemu mnozeni potrebuje specialni enzym reverzni transkriptasu (proti tomuto enzymu pan profesor Holy uspesne vyvinul radu inhibitoru). Ta dela chyby a diky velmi rychlemu mnozeni viru virus mutuje a stava se odolnym, rezistentnim. To je snad nejvetsi prekazka terapie :(“

Jindra z Brna: „Co vás přivedlo k vědecké práci?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Klara: zvedavost Milan: touha po objevovani neceho noveho“

Marie A.: „Bude možné jednou nalézt jakýsi "univerzální" lék proti všem virům?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Problem je v tom, ze viry jsou tak rozdilne, ze to mozne nebude. I kdyz kazdy z viru pouziva ke svemu mnozeni aparat bunky, v tom, jak jej pouziva, se viry odlisuji.“

Věrka: „Dobrý den. Jak "vidíte", co se v buňce nebo ve viru odehrává?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Naštěstí pro nás dnes existuje řada různých metod, které využíváme. U buněk ci viru jde hlavně o mikroskopické metody. U nás v laboratoři se zabýváme proteiny, kterým právě HIV proteasa je. Těchto metod je takřka nespočet. A když máte takový čistý protein, odvozený např. z pacienta, již jste blíž k možnosti nalézat nové úspěšné inhibitory, které možná se někdy dostanou k pacientům v podobě léků.“

Katka, Olomouc: „Netáhne vás to odjet do zahraničí a bádat tam?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Tahne. Ja jsem minuly rok stravila 3 mesice na University of Virginia ve vyborne laboratori prof. Wladka Minora (puvodem Polak) a bylo mi tam moc prima. Ale tady u nas mame tak vybornou partu a uzasneho sefa, ze pokud se zase rozhodnu nekam vyrazit, tezko se mi bude loucit. Z profesniho hlediska je dobre nabrat zkusenosti v zahranici, na druhou stranu uz jsme i u nas na spickove urovni a pokud nikam "nevyrazime", nic strasneho se snad nestane.“

Vojta: „Dostal se už nekterý z přípravků na kterých pracujete, do klinického výzkumu?“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Do klinického výzkumu ještě ne, ale nalezli jsme velmi zajímavou skupinu látek, tzv. metalokarborany, které máme patentovány. Cesta k tomu dostat lék je nesmírně dlouhá, nepředvídatelná a "trnitá", ale doufáme, že se nám podaří dostat do cíle :)))“

Dita: „Dobrý den baví vás výzkumy?? Děkuji za odpověd“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Dobry den, bavi nas moc, jinak bychom do toho nesli:). Velkou vyhodou vedce je, ze si muze svuj cas zorganizovat sam, netyka se ho stereotyp, v klidu si bada a je vetsinou obklopen podobne "ladenymi" lidmi, zkratka do prace se tesi a to je v zivote dost dulezite.“

Nikča: „ahoj“

RNDr. Milan Kožíšek a Mgr. Klára Grantz Šašková: „Vtipnou otazkou z dnesniho odpoledne se s vami loucime a prejem vsem prima vecer!“