PORT

Záznam chatu ze středy 25. února 2009

Iveta Hořejší, Plzeň: „dobrý den, velmi zajímavé. Proč se tedy nic nezměnilo? je možné, že je to skutečně výmysl, to všechno oteplování? Díky“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Dobrý den. Vegetace se nezměnila pravděpodobně z několika důvodů najednou: 1) změny v délce sezóny a teplotách v jejím průběhu nejsou zas tak velké; 2) rostliny v arktidě se vyznačují pomalým růstem a tudíž nebyly schopny nějak podstatněji zareagovat; 3) Protože Svalbard je 1000 km vzdálen od severního Norska, rostliny, které by uměly využít toho, že podmínky k životu se stávají méně extremními, se tam budou dostávat jen pomalu; 4) zelená hmota, která je v příznivějších podmínkách rostlinami naprodukována, je zase spasena herbivory, tedy soby a husami. Rozmotat podíl jednotlivých faktorů je poměrně náročné a vyžaduje dlouhodobé experimenty.“

jana, Brno: „Povězte , jak vám bylo na dalekém severu mezi všemi těmi muži:)“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Moji kolegové byli velmi galantní, takže to bylo příjemné.“

karel malý, Praha 5: „Jste ted na chatu v Arktide, nebo v cechách? Díky. A jak tam funguje spojení se světem“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Sedím u počítače v Třeboni ;) Na Svalbardu je jak internetové připojení, tak možnost zavolat mobilním telefonem (roamingová zóna2), ale jen v hlavní osadě Longyearbyen. Svět je dneska malý.“

Marie: „Dobrý den. Jak často do Arktidy jezdíte a můžete skutečně pozorovat oteplovnání?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Usuzovat na oteplování jen podle osobních pocitů nebo vzpomínek je velmi ošemetné. Každý z nás by dal ruku do ohně za to, že v jeho dětství bývaly zimy onačejší! Potřebujeme standardizovaná měření na mnoha místech a po dostatečně dlouhou dobu, abychom mohli o oteplování začít spekulovat. Například Svalbard je ovlivňován teplým golfským proudem. Kdyby se jeho tok odklonil, začalo by se souostroví spíše ochlazovat i kdyby jinde teploty stoupaly. Jedno měřící místo tedy rozhodně nestačí. Abych se ale nevyhýbala vaší otázce: od chladného období, které nazýváme malou dobou ledovou a které skončilo asi v 80. letech 19. století se oteplilo a ledovce odtávají.“

Zdeněk: „Jak je vaše stanice v Arktidě vybavená? Máte tam nějaké zvláštní laboratorní zařízení, nebo spíš jen sbíráte vzorky, které pak zkoumáte v doma v Česku?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Máme jen základní vybavení, jako jsou mikroskop a pomůcky k odběru vzorků (což jsou v případě potápěčského vybavení technicky náročné přístroje). Léto v Arktidě je krátké a je škoda plýtvat časem, snažíme se pracovat v terénu, vše ostatní děláme v Čechách.“

Věrka: „Jak se vám snáší arktické podmínky? Jakou nejnižší teplotu jste tam zažila? A máte se kde řádně ohřát?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Při návštěvě na konci října mrzlo a při návštěvě v létě byla teplota mezi 5 a 12 stupni. Slunce v létě nezapadá, takže je tam pořád teplo, když bylo 12 stupňů, koupali jsme se v moři (ale jen chviličku). V chatě máme kamna, uhlí a dřevo lze sbírat přímo na pláži.“

Honza: „Můžete pozorovat zrychlení oteplování v Arktidě a tedy i zrychlování stěhování rostlin na sever?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Svalbard je příliš izolován od teplejších oblastí, takže tam zatím o šíření rostlin na sever nemůžeme hovořit. V těch částech Arktidy, která navazuje na jižní tundru, například na severu Kanady, byl posun areálů některých rostlin na sever pozorován.“

Venca: „Dobrý den. Jsou nějaké velké rozdíly mezi rostlinami, které se nacházejí v Arktidě, a těmi, které se vyskytují v Antarktidě?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Podstatný rozdíl je u vyšších rostlin, protože semených rostlin je na Svalbardu asi 160 druhů a v Antarktidě jen druhy dva. Rozdíly v sinicích a řasách jsou právě předmětem studia mých kolegů algologů. Oproti původním představám, že tyto organizmy jsou si na celém světě hodně podobné se ukazuje, že to není tak úplně pravda.“

sasa: „dobrý den,chci se zeptat s přibívajícím CO2 v atmosféře by měly rostliny více profitovat(možná nevím jen hádám).Jsou pozorovány v tomto smyslu nějaké změny na roslinách v oblastech ,které studujete? Jsou vůbec nějaké metody jak změřit množství zpracovaného CO2 rostlinou v čase? děkuji sasa“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Na téma to dělá vyšší hladina oxidu uhličitého s rostlinami bylo provedeno velké množství pokusů. Většinou, po počáteční podpoře růstu, rostlina prostě upraví příjem dalších potřebných látek a roste zase stejně.“

helena, kostomlaty: „napadl tam paní doktorko někdy někoho lední medvěd? a jaké to bylo. žít tam s tím vědomím...“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Protože medvěda nepotkáte na každém kroku, musíte si to nebezpečí stále připomínat a rozhodně ho nepodceňovat. Medvědi mají samozřejmě na svědomí dost životů, ale jsou to chránění živočichové, takže je nemůžete jen tak bezdůvodně zastřelit...“

Jožka Kundrát: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak Češi zvládají náročné arktické podmínky. Zdali jsou lépe "odolnější" i z psychické stránky, než jižané. A jak přijímají vědci odlišné klimatické podmínky při dlouhodobém výzkumu... děkuji!“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Zvládání podmínek je samozřejmě individuální a vědci pracují v Arktidě dobrovolně... Dá se tedy předpokládat, že si to vybrali právě pro lásku ke chladu. My češi máme velké vzory, například výprava českých otužilců v čele s Čechem Karlem Němcem ve hře Járy Cimrmana byla nejčastěji vzpomínaná událost z českých dějin při našem pobytu. Obecně si myslím, že s odolností k nepohodlí jsme na tom lépe než naši západní kolegové, což nám dává jisté výhody v práci v těchto krajinách.“

Martin Novák,: „Jak jste v Arktidě byli ubytovaní, zahlédl jsem v reportáži nějaký kontejner....to je bez oken? jak se tam spí, díky“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Naše stanice se skládá ze dvou kontejnerů, jeden je s okny a je obytný a druhý, bez oken, je sklad materiálu. Kromě toho máme pronajatou ruskou loveckou chatu, která má několik místností, okna, kamna, zkrátka komfort. Kontejnery slouží spíše k nouzovému ubytování, prostor je v nich velmi stísněn.“

mil, Kostice: „ma klonalni rostlina neco spolecneho s klonovanim?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Klonální rostlina je třeba jahoda, která má na šlahounech malé dceřinné rostliny, které se zakoření a po odehnití šlahounu jsou samostatnými jahodovými rostlinami, geneticky úplně stejnými, jako mateřská rostlina.“

Jirik: „Prosim jaky mate nazor na naseho presidenta Klause na jeho podivne vyklady o oteplovani dekuji Jirik“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Vědec není politik a má-li nějakou zajímavou hypotézu, musí ji dokázat.“

Pavel: „Celkem se zajmem sleduji diskuze o gl. oteploavani. Myslite si, ze opravdu ma lidstvo sanci ovlivnovat cyklicke zmeny klimatu?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Naštěstí neuvádíte, jaké cykly máte na mysli a jaká míra ovlivnění už by vám připadala zajímavá, takže vám nezávazně mohu odpovědět ano, ale nejsem na to odborník.“

Jana Blašková, Mohelnice: „Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, ke které z těchto teorií, vysvětlujících nezměněnou vegetaci v Arktidě, se přikláníte Vy a jaké výzkumy v této oblasti probíhají a zda jsou již známi přesnější výsledky. Děkuji Vám za odpověď.“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Myslím si, že platí každá trochu a navíc naše záznamy o tom jak vegetace vypadala dříve taky nejsou úplně dokonalé.“

M. Mikulajský Jihlava: „Překvapila mě fotografie téměř sto let stará a vámi nově pořízená. Prakticky nelze zaznamenat změny. Vyhraněné postoje o globálním oteplování, nebo jeho razantní popírání se jeví jako velmi zjednodušující. Existují jasné důkazy o nepřirozeném nárustu teplot?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Souhlasím, že jde často o zjednodušení. Na druhou stranu oteplení od tzv. Malé doby ledové je fakt.“

Vítek L.: „Dobrý den:) můžete nám stručně nastínit, jaký bude Váš hlavní cíl v nadcházející sezóně? A co medvědi, navštěvují vás na základně? Přeju hodně úspěchů a zdravím do Třeboně:)“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Příští sezónu s sebou budeme mít odborníka na lišejníky, takže doplníme naši vegetační mapu podrobnýni údaji o výskytu lišejníků. Dále chceme zaznamenávat jaké rostliny rostou na místech, kde odtál během posledních asi 100 let (tedy od malé doby ledové) ledovec a zjistit jaké vlastnosti je předurčily k tomu, že na těchto místech rostou. Samozřejmě členy naší expedice budou také parazitologové a algologové.“

Mikoláš Žlábek, Třemošná: „V porovnání s historickými daty a popisy míst, bylo možné zjistit nějaký vzestup nebo pokles hladiny moří?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Od poslední doby ledové před zhruba 10ti tisíci lety se pevniny na severu Evropy pomaličku vynořují z moře, do kterého byly tíhou ledu zatlačeny. Tyto pohyby jsou zatím asi větší než stoupání hladiny oceánu vlivem tajících ledovců.“

Vlad: „Jsou statisticky sledovány změny za posledních 30 let? 1.délky slunečního svitu. 2.změny odrazivosti sněhu, způsobené znečištěním. Je možno se s těmito výsledky měření seznámit? Vaše práce je zajímavá , fandím Vám“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Celá Evropa má poměrně hustou síť meteorologických stanic a většina z nich měří někdy od začátku minulého století. Data z české sítě byla zpracována po 50ti letech v atlasech. Ten který vyšel po roce 2000 by se dal jistě ještě v Českém hydrometeorlogickém ústavě v Praze půjčit nebo koupit.“

Mirek, Praha 2: „Dobrý den, spolupracujete na výzkumu také s nějakými zahraničními vědci? Můžete porovnávat své výsledky?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Náš projekt je součástí mezinárodního projektu. Měříme klimatická data, která poskytujeme dalším vědcům prostřednictvím univerzitního centra na Svalbardu. Plánujeme také zapojení do sledování změn rostlinstva jednotnou metodikou, kterou vymysleli norští kolegové. A samozřejmě při zpracování vzorků a jejich následném hodnocení spolupracujeme s různými zahraničními odborníky, jak je v našich oborech běžné a nutné.“

jeste: „nějak mi unikla odpově'd, ale jak se stěhují rostliny na sever? jako tam přeletí semena? díky“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Transport semen větrem je asi nejlepší, protože se může dít na opravdu velké vzdálenosti, mapříklad v zimě po sněhové pokrývce. Možný je však také přenos zvířaty, hlavně ptáky, ale i velkými savci, na Svalbardu soby, a malými savci. Člověk, ať už úmyslně nebo neúmyslně, se také podílí na šíření rostlin.“

jan, ostrava: „jake rostliny rostou v Arktidě. je tam přece led...díky.“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Na Svalbardu je asi 160 druhů vyšších rostlin přestože je povrch z velké části zaledněný. Sezóna bez mrazu a sněhu tam trvá od poloviny července do poloviny srpna. Většina filmových záběrů v dokumentu byla z října, kdy je vše zamrzlé a zasněžené.“

Marie Plzen: „zaslechla jsem v reportáži větu, že se rostliny stěhují na sever, za zimou. Jak a proč to dělají, můžete to nějak vysvětlit. Díky moc“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Stěhují se na sever, protože už tam není taková zima, která jim v minulosti bránila tam proniknout (jedná se spíš o délku sezóny).“

Zuzka: „Zabýváte se také paleobotanikou?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Já se paleobotanikou nezabývám, ale máme v týmu i takového odporníka a plánujeme, že bychom se v některé z příštích expedic této problematice také věnovali,“

Honza: „Viděl jsem že zbíráte různé barevné mechové porosty které mají různé barvy.Chci se zeptat existuje nějaký porost který má fialovou barvu? a jestli ano tak jak se jmenuje?dík“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Fialové jsem si opravdu nevšimla, snad příště ;)“

Simona: „Můžete nám už teď říci nějaké výsledky vaší práce?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Bohužel v terénních biologických oborech to nejde zas tak rychle, ale jeden výsledek jste viděla v pořadu: po zopakování vegetační mapy po 70ti letech se ukázalo, že vegetace na stabilním substrátu je stále stejná. Dozvěděli jsme se také něco o klonálním růstu v těchto podmínkách: je co do forem velmi ochuzen ve srovnání ze střední Evropou a kromě mokřadů hraje jen malou roli. Ještě stále nemáme určené všechny nasbírané organizmy...“

jaromír: „jak bude váš výzkum pokračovat“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Doufám že zdárně - to znamená především, že musíme být schopní získat na něj peníze, tedy vědecký grant. Grant získáme jen když prokážeme, že máme zajímavé výsledky a že má naše práce smysl. Budeme se snažit.“

honza, ostrava: „ja v arktidě pořád zima? je možné tam přežít bez zásob? Díky hezký dokument“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Dobrý den, záleží na tom, co považujete za zimu. Na Svalbardu jsou tři měsíce s průměrnými měsíčními teplotami nad bodem mrazu a období, kdy teplota neklesne během dne pod nulu, tam může trvat kolem dvou měsíců. Bez zásob není možné přežít, zásoby na dobu pobytu si obstaráváme v Česku a necháme si je na místo dopravit malou polskou jachtou.“

Jana, ivančice: „takže pan profesor Klaus má pravdu? díky“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Vědci by si měli dát pozor když něco tvrdí, protože by se toho mohli chytit politici (ať jedni nebo druzí). K růstu teplot od konce malé doby ledové v oblasti Svalbardu dochází a zvláště se jedná o teploty zimní.“

anonym: „Mohla by se opakovat něco jako potopa světa?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Ano, scénáře, které spekulují o tom, jaké konkrétní následky oteplení může přinést počítají se zvýšením mořské hladiny.“

Jitka: „Proč je indikátorovým papírkem změn klimatu právě jiřní arktida? Moc to nechápu..“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Rostliny na Svalbardu jsou ve svém růstu omezeny hlavně nízkými teplotami a krátkou sezónou, když se oteplí a prodlouží se sezóna rostliny na to zareagují (lépe porostou, budou se šířit na místa, kde dosud nerostly). U nás má naopak na rozšíření a růst rostlin nejvíce vliv činnost člověka (hnojení, obhospodařováné, opuštění atd) a vegetace se proto stále mění, proto je těžké zaznamenat vliv změny klimatu ve všem tom zmatku...“

Marek: „Máte už poznatky o četnosti,toho druhu řas ,která produkuje dusík?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „V reportáži se hovořilo o sinici Nostoc. Je to vlastně zelená bakterie a ty všechny umí vázat vzdušný dusík, takže se vlastně sami hnojí (z vyšších rostlin to umí díky symbiotickým bakteriím rostliny čeledi motýlokvětých, jako jetel nebo vojtěška). Tato sinice tvoří dosti velké kolonie, takže i toho dusíku by mohlo být docela dost, aby ho mohly využít i ostatní rostliny. Nostoc je ve vlhkých mechových tundrách častý.“

hokymirek: „Co všechno vlastně obnáší povolání geobotanik,a jaký je rozdíl mezi botanikem a geobotanikem předem díky za odpověd.“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Geobotanik je vlastně rostlinný ekolog, je to jen takový tradičně používaný název pro obor, kde je velká váha přikládána poznání a popisu rostlinných společenstev, jinde ve světě se to asi nepoužívá.“

Martin: „Jaký je váš názor na tzv. invazivní rostliny např. křídlatku a jejich možné využití jako biomasy v energetice?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Bála bych se pěstovat takovou rostlinu na poli a dále ji rozšiřovat po krajině. Řepka dělá naši krajinu na jaře žlutou, ale křídlatka... Jen si to představte...“

Antonín Žampach, Slavonice: „Dobrý den. Zjistila jste ze svých výzkumů a z výzkumů svých domácích i zahraničních kolegů, že skutečně dochází k tak rychlému a dramatickému oteplování Země, jak nám prezentují média? Je pravda to, že vědci, kteří se nepřiklánějí k názoru na rozhodující vliv člověka na oteplování klimatu, dostávají méně publicity a finančních prostředků než ti druzí?“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Když dovolíte, trochu se vyhnu odpovědi, protože vědec je (nebo by měl být) mnohem opatrnější ve vyjádřeních a prognózách než média. Chci-li jako vědec publikovat takové vyjádření ve vědeckém časopise musím pro to snést důkazy, což média nedělají nebo si vyberou s prominutím jen co se jim hodí. Z toho vyplývá, k oteplování dochází, ale nemohu posuzovat jeho míru s tvrzením médií. Jestli dostávají vědci, kteří tvrdí opak méně prostoru v médiích a méně peněz, na to nemohu odpovědět, protože nemám dostatek informací. (Mimochodem, že by cestou k prostředkům na vědecký výzkum bylo tvrzení, že dochází ke globálnímu oteplování, to nevěřím)“

Bára, Brno: „Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se Vás zeptala, jaký je mezi mladými českými přírodovědci zájem o polární oblasti. Chtěl by každý jet s Vámi zkoumat Arktidu? Děkuji.“

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc.: „Dobrý den. Po pravdě řečeno jsem očekávala větší zájem... Mladí lidé si dnes mohou opravdu vybírat a ne každému se chce do chladna :)“