Visitor beta
17. 1. 2009
Jaká sociální hra nastane mezi lidmi, když je jedna osoba dálkově ovládaná? Projekt VISITOR beta vrací simulace, náhražky reality, zpět do skutečného života. Počítačové hry jsou plné předvídatelných banalit a jejich hlavní obsah tvoří násilí. Vždy je to stejné: Zabij nepřítele! Hráč je doma v bezpečí a nebezpečí je jen simulované. VISITOR beta je vlastně beta verzí reálné hry, ovšem bez násilí. Hráč ovládá svého reálného avatara (termín avatár pochází z hinduismu – v sanskrtu znamená sestup a přeneseně vtělení, obvykle božské bytosti do fyzického těla za zvláštním účelem, v kontextu počítačů a internetu se slova avatar používá pro především vizuální reprezentaci uživatele ve virtuálním světě, touto reprezentací může být trojrozměrný model, dvourozměrný obraz nebo třeba jediný znak.) v ulicích a přikazuje mu pomocí mobilního telefonu, co má dělat. Polib, obejmi, vezmi, vyskoč, zasměj se. Avatar musí úkoly dávané hráčem splnit, což narušuje bezpečný prostor nic netušících lidí okolo. Při jedné zkoušce se například pomocí jediného avatara podařilo rozesmát celé náměstí.
Beta verze první reálné počítačové hry je na světě. Jmenuje se Visitor Beta.
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo: Ta prvotní myšlenka vlastně byla vzít počítačovou hru a přenést jí z počítače do reality, protože počítačová hra je vlastně čistá simulace. Cokoliv se tam stane, tak nemá žádný přímý efekt na realitu. Takže je tam možné zabíjet lidi, bourat stavby, dělat cokoliv a vlastně to nevadí.
Tvůrci vypustili násilné prvky a zkusili vyvinout takovou aplikaci, kdy lidé mohou pomocí mobilních telefonů kontrolovat jeden druhého, a to díky malým počítačům propojeným mobilní sítí. Avatar, tedy herní postava, je tudíž v reálném prostředí třeba na ulici a player, tedy hráč, také. Playeři můžou kontrolovat avatary, role se mohou vyměňovat.
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo:Ten Avatar má u sebe mobilní telefon, který má v kapse, a má v uchu sluchátko. Player má také mobilní telefon v ruce, a má tam aplikaci. Aplikace má několik ovládacích tlačítek, pomocí kterých se posílají příkazy, a když já tady stisknu třeba příkaz LOUGH, SMĚJ SE, tak se to pošle z tohohle telefonu přes mobilní sítě, přes webový server do tohohle telefonu a tady ze sluchátka zní zvuk SMĚJ SE. A avatar ho musí provést. Takže si dovedete představit, že chodí někde v davu, baví se s lidma, a najednou dostane příkaz SMĚJ SE a začne se smát v situaci, která zrovna nevypadá moc směšně.
Player může kontrolovat pohyb avatara. Jeho další činnost ovládá pomocí devíti příkazů: Tři se vztahují na předměty, tři se vztahují na podrobnější pohyby a tři jsou emocionální – směj se, obejmi a polib.
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo: My to máme napsané v javě, konkrétně u téhleté verze používáme mobile processing, to je program na výrobu prototypů na mobilní zařízení. Teoreticky je to velice snadné napsat, je to založené na velice jednoduchých principech, složité je to udělat tak, aby to skutečně fungovalo. Na mobilní telefony je ta aplikace zdarma a je možné to optimalizovat skoro na všechny mobilní telefony. A dá se to provozovat kdekoliv na světě. To je na tom právě zajímavé, ta mobilita.
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo:Ta prvotní myšlenka byla, co se stane, když někteří lidé budou moci kontrolovat jiné lidi dálkově. Jak na tom tak pracujeme, tak zjišťujeme, že největší roli v tom hraje kód. A pro nás je to teď vlastně výzkum, jak lidská společnost je víc a víc konrolovaná kódem, expertními systémy, různými simulacemi, o kterých si lidé ani neuvědomují, že existují.
Letecký provoz, burza, nebo medicína – to všechno řídí expertní systémy a počítače, aniž si to uvědomujeme. A mobily už nejsou komunikační nástroj, ale pouze simulace komunikace. Jistě každý zná situaci, kdy pošle SMS a ta není doručena. Kdo s kým tedy vlastně komunikuje?
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo:Ten dav je velice snadno manipulovatelný. A my můžeme manipulovat dav jenom tím, jaký napíšeme kód, což je velice nebezpečné, ale taky velice zajímavé, takže si musíme dát pozor, jaké příkazy tam budeme mít. Měli jsme tam i příkazy, které způsobovaly nervozitu v davu. Měli jsme tam HOĎ PŘEDMĚT, to jsme odstranili.
Jeden avatar při pokusu rozesmál celou restauraci. Jinde zase všichni začali stejně jako avatar synchronizovaně skákat. Tvůrci projektu předpokládali, že se lidé budou k reálnému avatarovi chovat stejně, jako se chovají k avatarovi v počítačové hře.
Petr Svárovský aka Silver, Nová média Praha/Oslo: Tady nemáme příkazy ke střelbě, tak jsme čekali, že budou navigovat avatara do nepříjemných situací a do nemožných situací, což se nestává, protože player si vyvine k avatarovi emocionální vztah a cítí za něho zodpovědnost. U lidí, kteří se neznají, je to velmi zajímavé a napínavé.
Autor: Petr Tomaides