PORT

Záznam chatu ze středy 10. prosince 2008

Radka: „Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat, zda stačí jenom dobře hnojit, jestli pak mohou růst rostliny pořád na stejném místě, případně se nemusí (ty v květináči) přesazovat do nové půdy, nebo jestli je lepší změnit stanoviště. Děkuji.“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Ke svému růstu potřebují rostliny Vámi zmíněné faktory a ještě živiny. Zdrojem živin je obvykle půda. Ale je možné i běžné rostliny pěstovat i např. v syntetických substrátech nebo vodní kultuře, za předpokladu, že budete dodávat živiny rostlině v potřebném množství. Hnojení je jednou z forem dodávání příslušných živin. Při pěstování rostlin na jednom místě, dochází k tzv. únavě půdy která vzniká odčerpáváním jednotlivých živin v poměru často charakteristickém pro určitou plodinu. Při dobrém hnojení a udržování vhodného pH (kyselosti půdy) a udržení dobrého zdravotního stavu je však možné pěstovat rostliny poměrně dlouho na stejném místě.“

Jana: „Dobrý večer, můžete ve vašich dlouhodobých pokusech sledovat i změny klimatu - projevují se nějak na rostlinách?“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Výsledky získané z dlouhodobých pokusů (DLP) v dlouhé časové řadě získané obvykle za stejných podmínek pěstování (tj. stejné agrotechnice, hnojení, stejném osevním sledu) a odlišující se právě podmínkami průběhu počasí v jednotlivých letech, mohou poměrně dobře pomoci stanovit změny např. v nárustu biomasy nebo jiných parametrů porostu způsobené právě změnou průběhu počasí a z nich lze dobře usuzovat i na změny způsobené celkovou změnou klimatu resp. tyto změny lze dobře modelovat pomocí nejrůznějších modelů.“

David: „Proč se nevyužívá k hnojení lidských výměšků. Jsou jich plná města a čističky vod.“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Přímé využití by bylo hrubě nehygienické. Kaly z čističek odpadních vod (pokud neobsahují jiné závadné látky, např. těžké kovy) je možné ke hnojení limitovaně použít.“

Zdenek: „Co si prosím mám představit pod pojmem bioenergetika? Znamená to, kolik energie vyrobí sama rostlina, aby mohla růst a vytvářet plody, nebo kolik energie z ní může získat člověk?“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Bioenergetika je celý obor, zahrnující využívání materiálů biologického původu k produkci energie (přímým spalováním (slámy, dřevní štěpky) resp. spalováním produktů získaných dalším zpracováním těchto materiálů (bionafta z např. řepkového oleje, biolíh, bioplyn).“

klara: „Dobrý den co se dá dělat za pokusy na polních plodinách..“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „V zásadě pokusy jakéhokoliv charakteru. Pokusy výživářské (kombinace dávek a živin), agrotechnické (různé způsoby kultivace půdy, různé druhy osevních postupů, různé technologie), ochranářské (způsoby ochrany rostlin proti chorobám a škůdcům, plevelům), odrůdové (zkoušení různých odrůd stejné plodiny) a mnoho dalších.“

David: „Kolik % kalů z čističek je možné takto zužitkovat? Jinak řečeno -pokud bychom vraceli všechen tento odpad do půdy kolik % by ho zbylo aby to bylo pro půd únosné. (nenapadá mě v jakém měřítku a jednotkách to víc specifikovat -obyvatel ČR na plochu orné půdy v ČR?)“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Omlouvám se, ale nedovedu na tuto otázku přesně odpovědět. Ale vzhledem k tomu, že biologický odpad tvoří podstatnou většinu všech odpadů a je z velké části rozložitelný až na jednotlivé prvky by to mohlo být značné množství. Ale bohužel komunální odpad obsahuje stále velká množství nebezpečných látek a např. těžkých kovů, tak není univerzálně pro hnojení zemědělských půd využitelný. Až společnost dospěje k perfektnímu třídění odpadů a určité kázni při používání nebezpečných látek, stane se využívání kalů z čističek odpadních vod a zpracoven odpadů téměř nutností i vzhledem k ubývajícím zdrojům dostupných živin např. fosforu.“

Petr: „Dobrý večer, zkoušel někdo z vašich specialistů spočítat, kolik by zemědělci v celé republice ušetřili, kdyby se řídili výsledky vašich pokusů a dávkovali by přesně podle vašich doporučení? A co by to přineslo ochraně našeho životního prostředí, hlavně volné přírody? Děkuji.“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Vzhledem k současné ekonomické situaci v zemědělství jsem si téměř jist, že nedochází k plýtvání hnojivy. Spíše se ve většině případů minerálními i organickými hnojivy hnojí méně, než je živin sklizněmi odebíráno. Tím si však zemědělci zakládají problémy do budoucna, kdy budou muset chybějící živiny v půdě začít opět doplňovat Pak budou naše poznatky pro farmáře bezesporu velmi užitečné. Pro každé podmínky hospodaření lze totiž nalézt odpovídající dávky živin pro zajištění dostatečného výnosu příslušné plodiny, aniž by zároveň docházelo k úniku těchto živin do životního prostředí. Prostě hnojit pro určité podmímky tak akorát. To je např. principem precizního zemědělství, hnojit kolik je potřeba a tam kam je potřeba a v množství které je potřeba. Pak nic do volné přírody neunikne.“

Marcipánka: „Dobrý večer,chtěla bych se Vás zeptat, jaký názor máte na pesticidy?Myslíte,že jsou pro lidský organizmus opravdu tak škodlivé?A jestli je lepší si proto kupovat raději bio výrobky?“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Pesticidy jsou samozřejmě látky veskrze nepoživatelné, jedovaté až velice jedovaté a škodlivé. Ale jsou vybírány a testovány tak, aby při jejich správné aplikaci(dávka, čas, plodina) a dodržení ochraných lhůt (to je doba po aplikaci přípravku, ve které by nemělo dojít ke konzumaci produktu či příslušné plodiny) byly produkty na něž byly aplikovány zcela zdravotně nezávadné (taky díky velice nízkým používaným koncentracím při jejich aplikaci)Zabraňují však velice účinně rozvoji škodlivých činitelů. Bez jejich aplikace by nebylo možné dosahovat takové produkce jako je dnes, a mnohé produkty by byly zdravotně závadné např. obsahem toxinů z plísní, často se na zemědělských produktech vyskytujících. Současný způsob kontroly prakticky garantuje, že se na trh závadné produkty s nadlimitním obsahem pesticidů nedostanou. Z hlediska zdravotního bych nedělal mezi produkty velkého rozdílu, kvalitativně a senzoricky se mohou produkty odlišovat a záleží na přístupu konzumenta a jeho životním stylu které produkty si zvolí.“

Radka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak moc je důležité pro vývoj rostliny složení půdy, respektive, zda by jí nestačila jenom voda, teplo, světlo a vzduch. Děkuji.“

Mgr. Jan Lipavský, CSc.: „Zdravím všechny čtenáře a přeji všem hezký večer. Děkuji za zájem. Jan Lipavský“