PORT

Záznam chatu ze středy 5. listopadu 2008

Zdeněk: „Našli jste také nějaké kosti mamutů?“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Dobrý večer, Lidé mají obvykle dobu ledovou spojenou s nejmladším geologickým obdobím. Země však ve své historii prošla dobami ledovými mnohokrát. My jsme hovořili o zalednění před více než čtyřmisty miliony let. To ještě po souši žádná zvířete neběhala a vyšší rostliny se ke své invazi na souš právě chystaly. Savci se objevili až za nějakých 300 milionů let.“

Jana: „Mohl byste doporučit nějaké místo u nás, kam bychom mohli zajít a pozorovat zajímavé geologické úkazy, na kterých se podepsala doba ledová, na vlastní oči.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Nejlépe jsou na našem území zachovány stopy po nejmladších, tedy čtvrtohorních (kvartétních) ledových dobách. Pokud pomineme sprašové závěje odkryté stěnami cihelen a štěrky starých říčních teras, musíme se vypravit za stopami po činnosti horských ledovců do našich pohraničních hor - např. na severní svahy Krkonoš. Máme u nás ale i zbytky morénových štěrků uložených před čelem kontinentálního ledovce, který ye Skandinávie zasahoval až k Jitravskému sedlu na Ještědském hřbetu, nebo do Slezska (např. severně of Jeseníku). Tam jsou na polích bludné balvany červených žul, které k nám ledovec přivlekl za Švédska. A také jsou tam např. pecky pazourků, které zase pocházejí z křídového útvaru např. z okolí ostrova Rujana. Opět opakuji, že v našem pořadu jsme hovořili o mnohem starších ledových dobách. Jejich stopy jsme zjistili v oblasti mezi Prahou a Berounem (Levín u Zdic, Zadní Třebaň, Hlásná Třebaň, Braník, Velká Chuchle, Radotín ...)“

Mirek: „Dobré odpoledne. Chápu že se zabýváte spíše historií, ale zajímalo by mne ve které části pomyslné křivky glaciálu se právě nacházíme a jestli podle Vašeho názoru můžeme očekávat ještě větší oteplování ať již globální, nebo jen "místní" například pro střední Evropu. Děkuji.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Dobrý večer, Klimatické modely nejsou bohužel ještě natolik spolehlivé, aby určily kterým směrem se bude klima ubírat v delším časovém horizontu. Některé jevy, například zastavení Golfského proudu v důsledku globálního oteplení mohou ve svém důsledku ohlašovat nástup dalšího chladného výkyvu, glaciálu. Obyvatelé Velké Británie a Skandinávie by tuto změnu pocítili první. V geologickém měřítku krátkodobé klimatické oscilace (v prvních desítkách tisíc let a méně) lze v prastarých horninách jen obtížně zjistit. Chabí nám možnost vrtat do kontinentálního ledovce a z vrtných jader bezprostředně pomocí izotopů sledovat zněny teplotz. Při studiu takového ordovického zalednění již v hrubých rysech víme jak probíhalo a hlavně jak skončilo a co bylo potom. Společenstva mořské fauny to přežila, ale notně zdecimovaná. Zotavení a nový rozvoj trvaly řádově miliony let.“

Petr K.: „Myslíte, že nějaká zlomová změna klimatu je možná? V minulosti už k podobné došlo?“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Ano, možná je. V geologické minulosti k náhlým změnám klimatu docházelo, ale v porovnání s délkou lidského života je náhlý zvrat velmi vzácný. U globálního oteplení je největším problémem distribuce dešťových srážek a především relativně velmi rychlý vzestup hladiny světových moří v důsledku tání kontinentálních ledovců. Naopak doba ledová sice nestartuje rychle, ale než nasněží takový grónský ledovec, trvá to desettisíc let a více.“

učitel 2. stupně: „Pane doktorer, nemáte pocit, že vzdělávání, věda, jsou poněkud antropocentrické ? Můžete říci, co je evoluce a co evoluce produkuje? Učme děti přírodu nikoli ovládat, ale chápat a respektovat...“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Geologové a paleontologové si určitě dobře uvědomují, že lidský druh a zejména pak lidská civilizace představují jen nepatrný okamžik v historii naší planety i historii života na ní. Život jako takový se vypořádal s mnohem dramatičtějšími změnami, než jaké dnes spoluvytváří industriální společnost. Po velmi dlouhá období panovaly průměrné teploty o 10 a více stupňů vyšší než dnes, a dinosaurům se to líbilo. Po dlouhá geologická období byl obsah oxidu uhličitého v atmosféře mnohonásobně vyšší než dnes (výsledkem byly obrovské korálové útesy - vazba CO2 v uhličitanu vápenatém). Příroda je mocná.“

Věra: „Nacházejí se graptoliti také jinde na Zemi?“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Ano, nacházejí se téměř všude, kde se nám dochovaly usazeniny širého moře z oněch dávných dob. U nás je to v oblasti mezi Prahou a Plzní, nebo také v okolí Hlinska. U našich sousedů např. v Sasku a Durynsku, v Polsku ve Svatokřížských horách a v Bardských horách, v Rakousku v Karnských Alpách, ve Francii v Montegne Noire. Hodně je jich ve Španělsku a Velké Británii, ani jeden není znám ze Slovenska nebo Maďarska (chybí tam příslušné horniny).“

Míša: „Jak je možné, že takových kamenů něco vyčtete? Já ať se dívám, jak se dívám, nic mi horniny neříkají.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Chce to dívat se pozorně a také si nejdříve přečíst pár populárně naučných knih a průvodců. Já jsem se do toho pustil ve svých osmi letech. Ve škole bohužel patří geologie, mineralogie, nebo paleontologie k těm nejnudnějším předmětům. Záleží na tom, jaký vztah má k vykládané látce učitel. Dá se o nich povídat i zajímavě.“

Kája: „Dobrý večer. Kolik geologů jinde v Evropě nebo ve světě se jako Vy zabývají studiem prvohorního světa? Jsou v jiných částech světa taky tak dobře nebo ještě lépe zachovalé stopy toho ordovického zalednění jako u nás v Barrandienu? Děkuji.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Také přeji dobrý večer. U nás se studiem prvohorního světa zabývá celá řada badatelů. Máme v tom tradici již od dob Joachima Barranda (zhruba od poloviny 19. století). Je to ale hlavně tím, že je u nás na poměrně malé ploše zachován celý pestrý vrstevní sled, od spodního kambria po střední devon. Záznam fosilního života a vývoje prostředí v tomto období je u nás neobyčejně bohatý a kompletní. Ordovické zalednění je nejlépe odkryto zemích saharské Afriky (Libye, Alžírsko, Maroko, Niger, Mauritánie), v Evropě hlavně ve Španělsku a Portugalsku, ale i jinde. My jsme byli docela na okraji (srovnatelné tak s dnešními pobřežními vodami na Sibiři). Dává nám to již docela ucelený obraz. Ale to by ani nebyla věda, aby vyřešení jedné otázky nevyvolávalo mnoho dalších.“

Ing. Jan Budař: „V pořadu byly použity krásné animace geologického vývoje planety. Existuje něco takového na internetu v češtině ? Nějaké expresní geologické informace ?“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Nejlepší animace jsem nalezl na webových stránkách profesorů amerických (ale nejen amerických) univerzit. Stačí se dostat na webové stránky Department of Earth Science nebo Department of Geology a pak se již zorientujete.“

Michaela: „Dobrý večer, vrtá mi hlavou, jak to, že v době ledové např. zvířata vyhynula (mamuti) a lidé ne. (:-))“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Lidé na to šli hlavou, zapojili představivost, vyráběli zbraně, sněžnice, kryli holé tělo oděvem. Dokázali spolupracovat lépe než vlčí smečka, dorozumívali se, měnili potravní návyky. Když vybili velká zvířata, lovili malá. Když se naskytla možnost, začali pěstovat vhodné divoce rostoucí rostliny. Prostě se adaptovali! A udělají to zase, ikdyž to bude třeba bolestné.“

Vláďa: „Dobrý večer, pane doktore, jak je vidět, kolegové diváci si stále neuvědomují, že ti známí mamuti tu byli ještě "před chvilkou", když to srovnáme s dobou, kdy žili ti graptoliti a trilobiti a další živočichové v moři, které tu bylo na místě dnešních Čech. Tak mě napadá: byla tehdy i Morava součástí Čech, anebo patří do jiného geologického útvaru a přicestovala a spojila se s Českým masivem až později? A druhá otázka: ordovik byl ještě příliš starý na to, aby dal vzniknout černému uhlí. To teprve musely někdy v karbonu vyrůst ty obří přesličky, plavuně a kapradí, ze kterých to uhlí vzniklo. Ale vzniklo tedy něco z těch graptolitů? Anebo jen ty černé břidlice, které jsme viděli v PORTu? Děkuji za odpověď.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „I já Vám přeji dobrý večer. Dnešní území středních Čech bylo sešito z několika kusů během tzv. variské orogeneze. Na nově vydané geologické mapě České republiky uvidíte, že jedním samostatnám blokem byla středočeská - tepelsko-barrandienská oblast, jiným byla moldanubická oblast (jižní a jv. Čechy), dále sasko-durynská oblast a lužiská oblast. Co oblast, to blok se samostatným vývojem. Morava dokonce patřila původně jinému kontinentu a byla od Čech oddělena takovým menším oceánkem. Postupně se to posráželo během devonu a karbonu. Hlavními doklady těchto kolizí je přeměna (metamorfóza) hornin a výstupy hlubinných vyvřelin (žul atp.). Z graptolitů opravdu uhlí nevzniklo, ale vzniklo ještě něco dražšího - totiž ropa. V severní Africe pochází asi 70 % ropných uhlovodíků z několikametrové polohy černých graptolitových břidlic spodnosilurského stáří. V oblasti Arabského poloostrova je to 30-40 %. Jinde pochází ropa zjevně z odlišných zdrojů. U nás bohužel organickou hmotu černých břidlic připálila již zmíněná variská orogeneze (vysoké tlaky a teploty). Stejně na tom jsou ale i Němci, Francouzi, Španělé a další Evropané.“

Pavel: „Dobrý večer, nesouhlasím s panem učitelem 2.stupně. Antropocentrické není ani vzdělávání nebo věda ale charakter a nasměrování a priority naší průmyslové přesněji spotřební civlizace. Ta učí lidi - a ty mladé nejrychleji a nejlépe - dívat se jen na sebe a svou potřebu a spotřebu. Podívejte se na adresu www.onehundredmonths.org, a tam zjistíte, kde a jaké musejí být teď naše priority. Teď budeme muset velice rychle začít tu naši přírodu zachraňovat sami před sebou. Ale máme na to proklatě málo času. Myslíte si, pane doktore Štorchu, že by ten zlomový okamžik v klimatu dnešní Země mohl přijít už opravdu do těch 10 let, jak to klimatologové z Británie na těch webovkách od The Guardienu odhadují? Díky za odpověď.“

RNDr. Petr Štorch, DrSc.: „Vážený pane, odpověď na vaší otázku neznám. Zlomový okamžik, onen inflexní bod, se mění podle použitého modelu. Klimatické modely se ovšem také mění. POdle Zprávy Římského klubu z osmdesátých let by již dnes měly chybět skoro všechny suroviny. Jsem si jistý, že klima se začalo rychle (v měřítku geologického času nesmírně rychle měnit). Kam tato změna povede není jisté. Nečekejte ale konec života na zemi, to snad jen hlubokou krizi industriální společnosti.“