PORT

Záznam chatu ze středy 29. října 2008

Marie A.: „Takže máme nyní 3D HD, kam se bude vývoj ještě ubírat?“

Tomáš Kocanda: „Dobrý podvečer všem chatujícím... Až někdo přijde na to, kam se bude ubírat další vývoj, jistě o něj bude zájem v řadě televizních stanic :) Každopádně vidím jasný trend ve zvyšování kvality obrazu, o tom není pochyb. Jako blízkou budoucnost bych viděl například odstranění komprese, další zvýšení rozlišení... Ale jestli je možné očekávat nějaké scifi - např. holografické 3D obrazy, to bych odhadovat nechtěl.“

Zdenek: „Bude potřeba umístit televizi vysílající v 3D dále od diváka, než je nyní zvykem?“

Tomáš Kocanda: „Ne, vůbec ne. Televize co jsme měli na stánku byly určitě 40" a ideální vzdálenost byla tak 2m“

Jana: „Kdy se asi dočkáme 3D televize u nás? Kolik asi bude stát televize, která bude schopna 3D signál přijímat?“

Tomáš Kocanda: „Jestli myslíte vysílání, tak to kupodivu není technicky tak obtížné a není to ani problém s šířkou pásma. Dá se říct, že to zvládne "bežný" HD kanál ale pochopitelně to má dva další aspekty - obraz takto vysílaný musí být na normálním příjmači viditelný v 2D (jinak by to znamenalo dedikovat některý kanál jen pro 3D, což vidím jako složité z pohledu business modelu jak takový kanál naplnit a prodávat) a pochopitelně to znamená mít možnost koupit příjmač, který 3D bude umět a ty se ve světě již koupit dají - prý (informace neověřená) se jich celosvětově již prodalo několik milionů - zejména v Asii a v USA.“

Ondřej Štantejský: „Jak daleko doletí to střelivo?“

Tomáš Kocanda: „Omlouvám se ale odpovídám na věci týkající se stereoskopického 3D...“

Michal: „Ještě bych se chtěl zeptat na stejnou otázku jako Jana, ale na kterou jste neodpověděl, to je, kdy by jsme se mohli dočkat 3D TV u nás ?“

Tomáš Kocanda: „Já nejsem schopný odhadnout dobu, kdy bychom se mohli 3D stereo televize dočkat u nás, protože to nezáleží až tak na možnostech technologií. Potřebné technologie jsou prakticky dostupné již dnes. Neexistuje nebo skoro neexistuje ale obsah. Není co vysílat. Vemte si že teprve dnes u nás přichází možnost dívat se na HD obraz ale to, co se v HD vysílá - to je věc jiná. Takže dočkat se můžeme tehdy, až se bude zdát, že by bylo co vysílat a existoval by obchodní model, jak takový obsah prodávat. Pochopitelně že by bylo nádherné, kdyby v rámci třeba veřejnoprávního vysílání existoval 3D stereo třeba naučný kanál - klidně si dovedu představit vysílání nějakého pořadu třeba o přírodě ve 3D nebo sportovního kanálu ve 3D stereo - ale upřímně - nejdřív musí být diváci "nasyceni" obyčejným HD a chtít něco "víc". Obecně se 3D stereo považuje za jednu z možných "zbraní" televizí proti kinům. Pokud vám někdo nabídne filmový kanál, kde bude každý večer jeden kvalitní film ve 3D stereo, vyměnil byste to za možnost jít do kina a dívat se na 3D stereo doma? A naopak - někteří považují špičkovou kvalitu, rozlišení a zvuk v kině za metodu, jak diváky přetáhnout z pohodlí domova zpátky před plátno. Technologie existují na obou stranách, obsah dejme tomu existovat bude ale co není - obchodní model v televizním prostředí. Možná to bude pomocí nějakého speciálního placeného kanálu, to netušíme.“

Honza: „Dobrý večer, pokud jsem správně pochopil reportáž tak Philips má technologii displeje, která dokáže vytvořit iluzi 3D z 2D je tato technologie v této chvíli reálně použitelná třeba na DVD či BD. Dále bych se chtěl zeptat, jestli existuje nějaká takto použitelná technologie v domácím prostředí.“

Tomáš Kocanda: „Ano, viděli jsme displeje v různých velikostech v reálu a skutečně to dokáže vytvořit alespoň náznak nějaké plasticity. Tvrzení o možnosti vytvoření 3D z 2D bych bral hodně opatrně - my jsme viděli jen 3D stereo materiál (konkrétně kousky z filmu Cesta do středu země 3D). Pokud na běžný monitor položíte nějaký film s mikroskopickými čočkami, možná to nějaký 3D efekt vytvoří ale za 3D bych to nepovažoval ani náhodou. Nicméně ty displeje jsme na stánku skutečně viděli a pro nás bylo zajímavé porovnat efekt 3D iluze při použití bez jakýchkoliv brýlí. Ale bylo to jako srovnávat stereoskopický obrázek z dvouoční prohlížečky z padesátých let s "3D" obrázkem na plastické pohlednici. Zhruba takový rozdíl. Podle mě je jediná cesta - vytvořit nový 3D materiál. Nejsnadnější bude asi postup při výrobě 3D animovaných filmů - ostatně prohlášení filmových studií o budoucnosti 3D stereo jednoznačně ukazují, že jim to příliš nezvýší náklady ale možná zásadně přinese vyšší příjmy a možná i nové diváky.“

brettlik: „Kdy se dá očekávat spuštění DVB-T2? Jestli teda vůbec někdy:o) A jak to se spuštěním vypadá v Anglii? Jsou s tím nějaké problémy? Děkuji za odpověď“

Tomáš Kocanda: „Nezabývám se problematikou vysílání, tohle by byla otázka na odborníky z jiné oblasti. Mě osobně spíš zajímá HD vysílání ze satelitu než terestiál :) Každopádně ani na orbitu to pro naší oblast nevypadá zatím nijak skvostně - když to srovnáme s jinými zeměmi.. :(“

Vladimír: „Dobrý večer, slyšel jsem, že systém 3D televize vyvinula také firma SONY. Víte, na jaké principu funguje - ve srovnání s 3D HD ze stánku Quantel? Jaké přednosti a nedostatky obecně mají ty jednotlivé 3D televizní systémy, které byly ve světě vyvinuty? Děkuji.“

Tomáš Kocanda: „Zdravím. Podle mě se 3D stereo TV zabývají (dnes) úplně všichni. Alespoň tak to na IBC vypadalo. 3D stereo TV na stánku Quantel byla aplikace televizní technologie tuším Hyundai ale je docela dobře možné, že existuje řada dalších. Proč použili zrovna tohle, to není důležité - v principu to musí být podobné u všech ale šlo o to, že se video server ovládá úplně stejně jako u obyčejného SD nebo HD materiálu - vytvořit vysílací soupisku atd. Vysílací server byl představený jako ukázka technologie a demonstrace toho, že se na vývoji těchto technologií pracuje ale dokud nebude přijat nějaký standard, může každý výrobce přijít s jinou metodou zakomponování obrazu jednoho a druhého oka a může ho ukazovat a propagovat ale teprve s přijetím normy (např. standardizací některou profesní organizací jako je např. SMPT) se může začít vyrábět komerční zařízení pro diváky a televizní systémy pro vysílání.“

Kája: „Dobrý večer, je i u nás už dnes pro velkého zájemce o 3D HD možnost pořídit si ten speciální TV přijímač s brýlemi? Jaký DVD přehrávač k tomu potřebuje a koupí? A jsou na našem trhu s videodisky už nějaké tituly ve 3D HD - třeba ta Planeta Země od D.Attenborougha? Díky za odpověď“

Tomáš Kocanda: „Určitě ano. Pokud vím, tak ty televize, které jsme měli na stánku, jsou normálně v prodeji, takže se koupit dají - i když za částky asi 2x vyšší než běžný LCD stejné úhlopříčky atd. Ale není čím je "krmit". Zájemci si dnes mohou myslím běžně koupit speciální řešení pro 3D stereo hry od výrobců grafických karet (tuším právě Nvidia se v tom hodně angažuje) ale jak jsem psal před chvílí - dokud nebude existovat standard, to znamená nějaká závazná norma, bude výroba přehrávačů nebo médií s obsahem obrovské riziko. Na straně výrobců obsahu není co řešit - pokud jednou vytvoří třeba ten pořad o broucích (produkce BBC) ve 3D stereo, budou to mít nachystané a případně to mohou promítat po transferu do iMAX formátu nebo pomocí dvojice projektorů (jako jsme to promítali u nás) ale v masovém měřítku chybí zoufale ta norma. Na našem trhu pokud vím ve 3D stereo není k dispozici nic - nevím jak v oblasti počítačových her, tam možná ano - viz výše. Ale že by byl dostupný blue ray film ve 3D stereo, to zatím ne. A není to ani v zahraničí.“

Pavel: „Dobrý den, je při sestřihu filmů ve 3D přitomen nějaký specialista na fyziologii zraku nebo tak něco, aby vychytal nedostatky nebo konflitkní momenty při tom střihu, aby diváky pak po té půlhodině nebolela hlava, když tam byly špatně provedené ty přechody mezi bodem ostrosti vpředu a vzadu? A mohou správnost nastavení těch bodů ostrosti (nebo jak se to jmenuje) určit a kontrolovat jen lidi v té střižně nebo na to je nějaký přístroj - "metr", který to ukáže objektivně? Díky.“

Tomáš Kocanda: „Naprosto přesná otázka. To je to, čím se zabýváme. Aspekty 3D stereo nejsou vůbec jen "technické" ale objevují se praktické zkušenosti a nároky na znalosti, které možná zvládali lidí v těch padesátých letech, když se 3D stereoskopií zabývali ale ty zkušenosti jsou dnes pryč a všechno se učí znova. Není to jen přechod před a po střihu ale i takové věci jako odlesk na obrázku pro levé oko a chybějící odlesk na obrázku pro pravé (vlivem vzdálenosti nebo uspořádáním kamer), chyba při panoramatickém záběru, kdy sestava kamer v určitém místě začne generovat 2D obraz místo 3D apod. Kontroluje se to pomocí přístrojů - konkrétně na to již existuje třeba "krabice", kterou jsme měli na několika místech na stánku - 3ality 3flex SIP2100. Zkuste to vygooglovat a najdete o tom víc informací. To je zařízení, které pomáhá identifikovat takové chyby a pomáhat lidem v postprodukci ty chyby najít a odstranit. Výstupy z toho zařízení jsou exaktní, skutečně vidíte ty chyby ale že by se rozsvítilo červené světlo a začalo to pískat, že tam je chyba, to ne. Zatím to je dost závislé na znalostech lidí, kteří to dělají - počínaje produkcí, to je jasné ale také v postprodukci, takže střihač nebo kolorista musí najednou vědět mnohem víc o takových věcech...“