Chat

RNDr. Petra Nová, Ph.D.
Absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor odborná biologie. Její diplomová práce nesla název Ekologická studie drobných savců na Voticku. Nyní pracuje jako vědecký pracovník na katedře zoologie PřF UK. K hlavním oblastem vědeckého zájmu patří studium genetické variability a ekologie drobných savců a mapování rozšíření vybraných skupin savců na území České republiky. Je členem pracovní skupiny Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR.
Záznam chatu ze středy 24. září 2008
Jana: „Čím je sysel tak unikátní, že ho musíme chránit? Je to jenom tím, že je teď vzácný?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Dobrý den, chránit je nutné celkovou biodiverzitu, tzn. druhovou rozmanitost organismů žijících na Zemi. Každý organismus, a je jedno zda je to živočich nebo rostlina nebo třeba bakterie, má svůj význam, své místo ve složitém ekosystému Země - jeho život je důležitý pro to, aby byla zachována přírodní rovnováha, aby zde mohl fungovat život. Každý druh je z tohoto důvodu unikátní. A sysel se navíc, bohužel, ocitnul mezi těmi, které jsou v současnosti velmi ohrožené postupným vyhynutím.“
Vrata: „Zdravím copak sysel je opravdu pred vyhynutím?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Bohužel přinejmenším na území naší republiky je to skutečně tak. Máme zde posledních 35 lokalit, kde se sysel vyskytuje, ale tyto lokality jsou od sebe vesměs zcela izolované a na většině z nich žije posledních několik desítek, nebo dokonce pouze do 10 jedinců. Za takové situace stačí např. lokální výkyvy počasí či působení nějakého predátora a kolonie syslů může velmi rychle zaniknout, svou roli zde hraje také vysoká míra příbuzenského křížení, které může vést ke snížení finess jedinců a další faktory. Snadno se tak může stát, že sysli u nás opravdu vyhynou. K poklesu početnosti a zmenšování areálu výskytu sysla však dochází nejen u nás, ale i v jiných státech, kde se sysel obecný vyskytuje.“
Pavel Z.: „Paní doktorko, trávíte hodně času na polích a loukách? Jaké máte finty na to, abyste všechny ty sysli polapila?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Sysli se chytají do standardních živochytných pastí nebo do stahovacích ok. Důležité je při tom dobře poznat lokalitu a vypozorovat, kde se zvířata pohybují, kdy nejvíce aktivují, vědět o jejich způsobu života atd. Nejsou to žádné zvlášní finty...“
Zdeněk: „Které savce u nás sledujete? Patří sysel opravdvu k těm nejohroženejším? Myslíte, že Letňany se podaří zachránit?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Savců je u nás celá řada druhů a dá se říct, že většina z nich je nějakým způsobem sledována či zkoumána. Co se sysla týče, opravdu patří k těm nejohroženějším z nich. A pokud jde o Letňany, pevně doufám, že tato lokalita zůstane zachována a sysli zde ještě dlouho přežijí. Leňany jsou chráněné jako Národní přírodní památka a navíc jsou i v seznamu evropsky významých lokalit soustavy Natura 2000, takže zde by opravdu zájem ochrany přírody měl zvítězit nad všemi ostatními zájmy.“
Marek: „Jaké jsou vztahy sysla a podobného druhu, norka amerického, který byl ovšem uměle vypuštěn a teď je biovetřelcem?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Sysel obecný je hlodavec, norek americký zástupce řádu šelem, každý z těchto druhů savců obývá jiné prostředí, má jiný způsob života, sysel je u nás původní druh, norek nepůvodní atd. - nejsou to tudíž vůbec podobné druhy, naopak jsou dost odlišné. Vzhledem k tomu, že norek americký je semiakvatický predátor, který žije a loví především v blízkosti vody a sysel je naopak stepní zvíře, kteté žije na suchých teplých stanovištích, tak se naštěstí v přírodě zřejmě moc nepotkávají. Interakce mezi nimi nebyly pozorovány.“
Jitka: „Můžu chovat syslíka jako domácího mazlíčka?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Sysel obecný je druh chráněný zákonem č. 114/1992 Sb., na ochranu přírody a krajiny. Podle tohoto zákona se na něj vztahují určité ochranné podmínky - kromě toho, že je zakázano sysli jakkoliv poškozovat, rušit je či poškozovat stanoviště, kde se vykytují,nelze sysla ani jen tak chovat doma jako domácího mazlíčka. Pouze v případě, že je to odůvodněné (jako v případě záchranného chovu v zoo, výzkumu nebo třeba chovu zraněného jedince apod.) může orgán ochrany přírody na základě žádosti vydat povolení - tzv. výjimku z tohoto zákona, která zmíněný chov povolí.“
Jana: „Existují podobné záchranné programy také v zahraničí? Pokud ano, spolupracujete s nimi?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „Ano, existují i záchranné programy v zahraničí, nejblíže např. v Polsku nebo na Slovensku. My spolupracujeme jak s lidmi realizujícími tyto programy, tak i s kolegy z ostatních zemí nejen v Evropě. Výměna zkušeností je v tomto případě velmi důležitá. A když už jsme u toho - první týden v říjnu se u nás uskuteční mezinárodní konference o výzkumu a ochraně sysla, která je věnována právě výměně informací a spolupráci.“
Matěj: „Co vlastně konkrétně můžeme pro sysly udělat?“
RNDr. Petra Nová, Ph.D.: „V současnosti je potřeba především zachránit lokality, kde se sysel vyskytuje a do budoucna mu připravit i další možnosti. Zahrnuje to celou řadu různých opatření, bylo by to na dlouhé povídání. Pomoc lze ale jednoduše tím, že budou lidé s ochranou přírody spolupracovat - budou si všímat, co se děje kolem lokalit se sysly, včas např. upozorní na možná ohrožení, někdo může pomáhat např. se zajištěním managementu (sečením trávy) apod., pomoci lze ale i tím, že např. při venčení psa na těchto plochách ho lidé nenechají volně pobíhat, vyhrabávat syslí nory a ohrožovat tak nejen sysli, ale např. i provoz letiště, jak se to často děje např. právě v Letňanech...“