PORT

Záznam chatu ze středy 4. června 2008

raskow: „zdravim Vas pan profesor Plne súhlasím s gm polnohospodarskych plodin nakolko zhoršujuca sa situacia s nedostatkom jedla je celosvetovým problémom, ale nemyslite si že momentalne by mala byť jednou z priorít zastavenie plytvania jedlom vo vyspelých krajinách ? ďakujem“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Jistě máte pravdu, ale nelze průběžně dovážet potraviny z Česka do Bangladeše.“

Marek: „Co je největším problémen při zavádění geneticky modifikovaných plodin v Evropě do praxe?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Vysoká desinformovanost veřejnosti vystrašené propagandou a bohužel, politici se této desinformaci podřizují.“

Marie O.: „Dobrý večer. Pane profesore, proč se zrovna v Jihoafrické republice tolik pěstují geneticky modifikované plodiny a u nás ne?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Nato nám řekla prof. Jenifer Thomson JAR: "Vy v Evrtopůě si můžete hrát na různé diskuse o předběžné opatrnosti, ale my musíme nasytit lidi". U nás je GMO téma politické, na kterém lze získat hlasy desinformvaných voličů. V Evropě je jich 50%.“

Lukas Kalista: „Dobry den. Casto se pri prosazovani GMO tvrdi, ze zdravi neskodi. Osobne jsem proti jejich pouzivani, prestoze verim, ze opravdu nase zdravi nemohou ohrozit. Ale na Zemi neziji pouze lide - muze nekdo nejak zarucit, ze takto upravena plodina neohrozi nejaky rostlinny ci zivocisny druh, proti kteremu ochrana nebyla puvodne zamyslena? Myslim, ze to zarucit nejde a riziko je prilis vysoke. Bohuzel, tato otazka se prakticky nikdy neresi, vzdy se resi pouze zda zdravi skodi ci neskodi. Jaky je vas nazor?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Riziko pro lidi i jiné konzumenty přináší každá nová odrůda. Musí mít totiž nějakou novou vlastnost. Např. odrůd získaných ozářením je v praxi přes 2500. Na zdravotní účinky se netestují. Nyní vyšla publikace z Lisabonské univerzity ukazující, že tyto radiomutanty mají (v případě rýže) 2x vyšší pravděpodobnost zdravotních efektů.“

Lukáš Vondráček: „Neviděl jsem celý pořad port, ale zajímá mě jestl se dá opravdu upravit rostlina tak, aby jí tolik nevadilo sucho?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Dá. Uř jsou zjištěny geny, které takovou možnost ovlivňují. Potíž je, kolik genů se musí upravit. Čím více, tím je efekt větší, ale vývoj obtížnější. V laboratoři už takové rostliny připravili. Bohužel, schvalovací proces je složitý (zejména v Evropě).“

Petr K.: „Spočítal někdo, o kolik je levnější pěstovat GMO než běžné plodiny? Obzvláště teď, kdy se zvýšila cena pohonných hmot? Myslíte, že by takové zvýšení nákladů mohlo ovlvnit rozhodování, jestli pěstovat GMO nebo ne?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Těch publikací je mnoho. U nás na tom pracují na České zemdělské universite u doc. Soukupa. Tyto úspory se liší podle plodin a podle okolností. Třeba tam, kde není zavíječ se nebude pěstovat Bt kukuřice. Obecně lze říct, že to, že zemědělci rok od roku pěstují ve světě neomezeném politiky jako Evropa víc a víc GM plodin, ukazuje na ekonomickou výhodnost. Zemědělci na celém světě dovedou počítat!“

František Poledne: „Jsou nějaké vědecké doklady o neškodnosti GMO? Děkuji velice za odpověď“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Jde o termín neškodnost. Pkud myslíte nulové riziko, tak to je reálné jako kámen mudrců: neexistuje. Každá nová plodina, bez ohledu na způsob šlechtění, nese nějaké riziko: pro čověka, přírodu. Lze jen srovnat rizika současných plodin a GM plodin. V předchzí odpovědi jsem citoval studii z Lisabonu, která ukazuje, že radiomutanty, které denně jíme, mají riziko větší. Ale i to je pod limitem, kterému se říká přijatelné riziko. GM plodiny jsou tedy ještě více pod ním. Kromě toho, žádné jiné plodiny nejsou tak pečlivě kontrolovány.“

Pavel Z.: „Jak dlouho trva, nez se vyvine nová GM odruda? A kolik to stoji?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „V realistických zemích asi 5 let a v důsledku kontrol okolo 100 milionů USD. V Evropě pak nastoupí schvalovací proces, který ve vzácně hladkých případech trvá 3 roky, běžně více jak 5.“

Magda: „Co vsechno se u gm plodin testuje, nez se pusti do potravniho retezce? Krmi se tim zvirata i lidi?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Především se provádí analýza na případné zdravotně závažné látky, na výživnou hodnotu a alergeny. Pak se provádějí krmné pokusy na zvířatech, jednak laboratorních, jednak těch, které by v přírodě mohly odrůdu konzumovat (např. pyl Bt kukuřice včelám). Při tom se sledují různé zdravotní ukazatele ve srovnání s kontrolní nemodifikovanou odrůdou. S žádnou jinou novou odrůdou (ročně jich přicházejí desítky od každé plodiny)se to neděje.“

Alena: „Nevím, jestli jsou genticky modifikované plodiny tak dobré. Greenpeace poukazuje na to, že mohou ohrozit životní prostředí. Budou se šířit rostliny, které jsou tu cizí, a ohrožovat původní druhy. Není lepší být v této věci opatrný?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Především u nás je cizí kukuřice (z Mexika), brambor (z Peru) a přesně vzato i pšenice. Každá nová odrůda, jakkoli vyšlechtěná, má nové geny. To vyžaduje zákon o odrůdách. Čili výkonější odrůdy vždy vytlačí ze zemědělství ty starší, méně výkonné. To nemá s GM nic společného. Greenpeace má svá tvrzení, která stále opakuje, aniž má pro ně důkaz a nikdy nejsou ochotni k odborné diskusi.“

Olinka Stará: „Myslíte, že se nám to nemůže v budoucnsti vrátit, když zasahujeme tak silně do přírody a měníme geny?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Jak jsem uvedl, měnění genů je radiační mutagenese. Při GM se přenášejí přirozené geny. Pouze do jiných hostitelů. To v přírodě probíhá i bez nás. Jen ne zrovna tak, jak se nám hodí.“

Eliška Nová: „Co všechno se dá geneticky upravit? Jenom kytky, nebo i zvířátka?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Geny se dají přenášet i do zvířat. Je řada laboratorních zvířat i některá, která vytvářejí léčiva.“

Petr K.: „Dobrý den, jaká jsou nejhlavnější rizika pěstování a požívání modifikovaných plodin? Děkuji za odpoveď“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Každá nová odrůda se musí posuzovat zvlášt pro dané použití, pro danou oblast a daný způsob hospodaření. Rozhodně se nedá vydat obecné pravidlo.“

Milan: „Kolik geneticky modifikovaných plodin se už na světě pěstuje? A opravdu jsou víc rozšířené v rozvojových zemích než ve vyspělých?“

Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc.: „Na veliko se pěstuje asi 5 druhů, v menším měřítku asi desetkráte víc. V rozvojových zemích je největší roční přírůstek GM plodin. Jde také o to, zda Čínu, Argentinu a Indii počítáte mzi rozvojové země.“