PORT

Záznam chatu ze středy 23. dubna 2008

Domu-llinka: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,je vaše práce složitá?Baví VáS?“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Pěkné pozdní odpoledne přeji všem, práce mě baví, proto ji dělám, to samé myslím že platí pro mé doktorandy, nyní, s nástupem nanotechnologií se ve fyzice opět otvírá velký prostor pro nové objevy. Já ve Fyzikálním ústavu Akademie věd pracuji na fotovoltaické přeměně sluneční energie v energii elektrickou, podílíme se na 3 projektech Evropské unie řešících přípravu tenkovrstvých křemíkových slunečních článků. Práce je to složitá, mezinárodní spolupráce je samozřejmostí.“

Milan: „Dobry den, zajimalo by me co je na vyrobe fotovoltaickych clanku nejdrazsi. Zdasemi ze se jejich cena za 10 let skoro nemeni. Porad je to draha technologie, jsou nejake mezniky ktere nedovoluji radove levnejsi vyrobu? Dekuji“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Cena fotovoltaických článků se neustále snižuje. Má to zákonitost, která říká: s rostoucím množstvím vyrobených slunečních článků jejich cena klesá, podle empirické křivky, je to podobné pro veškerý polovodičový průmysl, vidíte to třeba na ceně LCD displejů pro Váš počítač, který máte před sebou. Já pamatuji, kdy je měli jenom úředníci v bankách a teď je má skoro každý student.... A technologie řídících field effect transistorů v LCD je velmi podobná technologii tenkovrstvých (cca 1 mikron) křemíkových slunečních článků, kterými se zabývám. Největší světoví výrobci továren pro výrobu LCD jsou též firmy, které máme v našem projektu ATHLET, který řeší tenkovrstvé sluneční články z amorfního a nanokratslického křemíku. Jsou to firmy Applied materials (USA) a Oerlikon (Švýcarsko). Ty si uvědomili, že trh s LCD displeji a LCD TV bude brzy nasycen a že nový, perspektivní produkt (který bude chtít každý zákazník) budou sluneční články. Sluneční články z krystalického křemíku jsou drahé protože materiál je drahý (velmi čistý křemík, tloušťka okolo 1/4 mm). Oproti tomu v tenkovrstvých článcích je 100x méně křemíku, který může být též méně kvalitní. Ale postavit takovou plně automatizovanou továrnu je velmi drahé. Takže až bude těchto továren hodně a až se investice investorům zaplatí, tak ceny začnou rychle klesat jako u LCD.“

karel: „pracoval jste nekdy i jinem state?diky nashledanou“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Ano, studoval jsem rok v USA, pracoval a přednášel asi 2 roky ve Švýcarsku a rok v USA. Fyzika je mezinárodní věda, nemá hranice, mí bývalí doktorandi pracují ve Švýcarsku, Německu, jezdí po světě, o fyzily je v Evropě obrovský zájem.“

Honza: „Dobrý den, ze školy znám princip polovodičové diody. Ale princip solárního článku jsme neprobírali. Jsou tyto dvě věci v něčem podobné? Dá se stručně vysvětlit princip solárního článku?“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Honzo, sluneční článek je velkoplošná polovodičová dioda, jejíž kryt je průhledný a vespod má zpětný reflektor, který odrazí zpět světlo co se neabsorbovalo po prvém průchodu.“

Ivan: „Jáký je nejvýkonější sluneční článek ve "W" ?“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Nejvyšší účinnost mají články složené z několika monokrystalických slunečních článků nad sebou, z polovodičů typu A3B5 (jako GaAs,...), každý využívá jinou část slunečního spektra. Rekord je 40% a pár desetin. V průmyslové výrobě jsou i velmi účinné sluneční křemíkové články s účinností 20-22% - ty můžete vidět například při závodech solárních automobilů. Potenciálně mnohem levnější tenkovrstvé články v laboratořích dosahují účinnosti přes 10%, ale v hromadné výrobě ještě ne.“

Lucíííí: „Dobrý den...Chtěla bych vědět odkud vlastně jste? Z jakého města?“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Z Prahy“

petr: „dobry den vyjste mel asi ve skole jednicku z fyziky néééééé??dekuji a mejte se šupr“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Ano, ale nejvíc mě bavila chemie, výbušniny, stavba raket, ...“

hoNeY: „Dobrý den..chtěla jsem se zeptat jestliby jsi mi neporadil jaký jednodušší pokus mám udělat do fyziky...předem kuju..Nashle“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Ten poslední pokus v dnešním TV pořadu (se sáňkami) byl zavádějící. Již Galileo objevil (to byl prvý zakladatel fyziky jako experimentální vědy)že tělesa padají (nebo se kutálí po nakloněné rovině) stejně rychle, nezávisle na jejich hmotnosti. (Všichni před níma mnoho lidí si to myslí doposud ríkalo, že těžší tělesa padají rychleji). Pro důkaz jsou třeba odstranit vnější vlivy (třeba různý odpor vzduchu). A to můžete udělat ve vašem experimentu: vemte si dva tenisáky, do jednoho navrtejte dirku a nasypte broky, tak že bude mnohem těžší (ale oba mají stejnou velikost, tvar a povrch - takže stejný vliv odporu vzduchu) a spusťte je (Galileo to dělal ze šikmé věže v Pise) tak z druhého patra z okna. A vsaďte se s vaším učitelem fyziky nebo se spolužáky, který dopadne na zem dříve.“

Píter: „Prajem pekný deň, chcel by som sa spýtať že či sa zaoberáte aj inými druhmi voľnej energie. napr. Meyer-ov reaktor vodíku, ktorý vykazuje enormné množstvo vodíka pri malom prúde... chcel by som vedieť že či ste skeptický k veciam typu "perpetum mobile" hoc vieme že neexistuju, ale jednotlive prístroje sa môžu tak chovať a aaj funguju a maju väčšiu ako 100% účinnosť.... Prečo sa nezaoberať takýmito vecami ? Ďakujem... :)“

RNDr. Milan Vaněček, CSc.: „Sluneční články jsou lepší než perpetum mobile. Fungují, "palivo" je zadarmo a bude ještě mnoho tisíc let...“