Streptomyces
2. 4. 2008
Vědecké metody se setkávají s uměleckou tvorbou v podobě „performativní“ fotografie. Co se stane, když fotografii podrobíme stejným podmínkám a postupům, jaké vědci používají na bakterie? Linda Čihařová se rozhodla studovat prostředí laboratoře bioinformatiky stejnými nástroji, jaké vědci používají při studiu bakterií Streptomyces. Jejich výzkum je založen na analýze, modelování a simulování regulačních procesů v buňce. K tomu používají bioinformatické přístupy, nástroje a databáze. Linda se ve svém díle pokouší předvádět podobné procesy na fotografiích pořízených v laboratoři. Tato napůl umělecká a napůl vědecká metoda jí slouží ke zkoumání limitů samotného média a k hledání nového pohledu na fotografie.
Mikrobiologický ústav Akademie věd, laboratoř bioinformatiky. Vědci tady analyzují, modelují a simulují regulační procesy v buňce. Umělkyně Linda Čihařová použila stejné bioinformatické metody a uplatnila je na své fotografie.
Linda Čihařová, umělkyně, Ateliér konceptuální a intermediální tvorby VŠUP: Mě se líbilo, s čím pracují, že to není obrazová věc, ale že to jsou data, která si stahují.
A co je vlastně bioinformatika?
Ing. Jiří Vohradský, Ph.D., Ústav mikrobiologie AV ČR: Bioinformatika se zpočátku snažila nějakým způsobem identifikovat sekvenci DNA, jednotlivé geny. Tahle statická informace se musela nějakým způsobem zpracovat, musela se dodat do nějakých datových zdrojů, do databází, uspořádat. V současné době je to spojení biologie, informatiky, matematiky a numerických metod.
Linda Čihařová, umělkyně, Ateliér konceptuální a intermediální tvorby VŠUP: Mě zajímalo, že se snaží přijít na to, jak fungují některé geny a regulátory, které ovlivňují funkci různých genů.
Složitá vědecká záležitost. Přesto umělecky zajímavá.
Ing. Jiří Vohradský, Ph.D., Ústav mikrobiologie AV ČR: Pracujeme s modelováním tzv. genetických sítí. Vznikají potom grafy jako vidíte tady, kde jednotlivé body nebo jednotlivé bubliny představují geny a šipky, kterými je to propojené, říkají, co reguluje co.
Vztahy nakonec Linda zpracovala po svém. Celou dobu se pohybovala v laboratořích a chodbách – a právě ty se staly základem jejího uměleckého díla. A jejích vlastních sítí.
Linda Čihařová, umělkyně, Ateliér konceptuální a intermediální tvorby VŠUP: Rozhodla jsem se, že podobný systém se pokusím aplikovat na fotografie jejich prostředí, kde pracují, kde žijí. Oni extrahují z proteinu regulátory, tak já se snažím extrahovat detaily a zkoumat, které prvky obrazu mají vztah k některým dalším prvkům. Nebo k tomu, jak se chápe obraz jako celek.
Linda umístila struktury jednotlivých věcí do grafu a nastínila, jak se mohou navzájem ovlivnit.
Linda Čihařová, umělkyně, Ateliér konceptuální a intermediální tvorby VŠUP: Potom se dospěje k tomu, že na obraze je provázané všechno se vším, že to je ten rozdíl nebo posun oproti vědecké metodě. Že to je subjektivní. Takže tohle jsou jen vyčleněné určité věci. Oproti tmavé struktuře světlá vynikne, nebo že tam je text, ale je tak drobný, že rám přebije úplně vedle toho.
Linda Čihařová, umělkyně, Ateliér konceptuální a intermediální tvorby VŠUP: A potom vědci to musí zpětně zkontrolovat a zpětně nějakým procesem ověřit, jestli to mají správně v těch podmínkách, tak já zase zpětně fotografii vezmu a dám jí nějaký třetí rozměr, protože je to fotografie trojrozměrných prostředí. A objekty připomínají tvar houby, kterou zkoumají, té bakterie.
A podle bakterie, kterou vědci používají jako modelový organizmus, se nazvala i tato zvláštní umělecká bioinformatická fotografie. Streptomyces.
Autor: Petr Tomaides