25. května 2010

Brazilci o sobě sami říkají, že jsou odkojeni televizí. Modlí se stejně ke hvězdám z telenovel jako k hypnotickým televizním kazatelům. Milují nekonečné teleshoppingy stejně jako přímé přenosy z ostrých bojů ve favellách. Návštěva Ria trochu připomíná rychlé přepínání televizních kanálů. Nikde jinde jsme se zatím nesetkali s lidskými příběhy, které jakoby vypadly ze soap opery a přitom vůbec nepůsobí trapně a lacině. Brazílie je na dobré cestě stát se v mnoha ohledech královnou recyklace. A u toho Queer nemohl chybět.
Dnešní Q připomíná neobvykle zremixovaný dokumentární film. Se dvěma páry brazilských queer umělců se v něm zamyslíme nad výhodami rasového a kulturního míchání, nad paradoxy těla a sexuality v zemi, která propojuje obrovské množství náboženství a náboženských kultů, i nad potřebou recyklace odpadů a myšlenek.
Navštívíme lekci tradičního japonského čajového obřadu i zkoušku divadelní hry, ve které jeden muž vystupuje jako tři „ženy v bílém“.