12. února 2011

Už v úterý se po dlouhých letech rekonstrukce otevřou pro veřejnost brány Národního technického muzea na Letné. Instituce má vůbec poprvé v historii k dispozici celou budovu, vystavěnou ve třicátých letech přímo pro účely muzejnictví. Například expozici Architektury, stavitelství a designu si budou lidé moct prohlédnout poprvé po dlouhých devětašedesáti letech. Srdcem muzea je pochopitelně centrální hala s mnoha vystavenými exponáty. Vedle historických aut, bicyklů nebo letadel je tu třeba i hasičská stříkačka, uvedená do provozu dopoledne v den vyhoření Národního divadla. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách 58 tisíc exponátů, všechny expozice včetně dalšího unikátu, totiž rekonstruovaného historického kolotoče, otevře do konce roku 2013.

Rozsudek Nejvyššího soudu z loňského listopadu, který říká, že Praha musí během jednoho roku snížit hladinu hluku na magistrále 5. května, je podle radních nevykonatelný. Můžou prý za to sami obyvatelé bydlící v okolí frekventované tepny. Radní teď žádají Ústavní soud, aby rozsudek zrušil.

O deset miliard korun se proti původním předpokladům prodraží stavba součásti vnitřního pražského okruhu - tunelu Blanka.

Kuriozní nehoda z minulého víkendu na žižkovském Nákladovém nádraží - do funkcionalistické budovy ze třicátých let, o níž se právě rozhoduje, zda bude kulturní památkou, najel mnohatunový kolos, o délce půl kilometru.

V dnešním putování po zastupitelských úřadech cizích států se vypravíme na Smíchov, kde sídlí Rakouské velvyslanectví a taky na Hradčany do rezidence ambasadora. Budova velvyslanectví v ulici Viktora Huga byla postavena v novorenesančním slohu na konci 80. let 19. století. Smíchovský palác v roce 1922 koupila Rakouská republika pro svůj zastupitelský úřad. Po připojení Rakouska k Třetí říši v roce 1938 se diplomatické styky s Československem přerušily a budova velvyslanectví připadla německým úřadům. Ovšem hned po osvobození Prahy se velvyslanec Ferdinand Marek, kterým mimochodem nikdy nebyl odvolaný, opět ujal svého úřadu.
Krásné bydlení s výhledem na Jelení příkop a honosné sály určené k reprezentaci poskytuje rakouským velvyslancům rezidence nacházející se v paláci Hložků ze Žampachu na Hradčanech. Palác jako konfiskát získal po druhé světové válce Československý stát a v roce 1953 ho začal Rakousku pronajímat.

V úterý se do Prahy dostalo prvních pět pláten Muchovy Slovanské epopeje. Stěhování v Moravském Krumlově bylo v režii týmu pražských restaurátorů. Po převozu restaurátoři pět obřích pláten v Malé dvoraně Veletržního paláce rozbalili a zkontrolovali. Těchto pět pláten bude ve Veletržním paláci vystaveno už od března, zbylé obrazy by měly do Prahy přijet ještě letos.

Palác Kinských na Staroměstském náměstí ukrývá stovky památek z Egypta, antiky a předního východu. Většina z nich byla doposud pouze v depozitáři. Nový prostor dostaly taky předměty z Asie, dříve vystavené na Zbraslavi.

K šestistému výročí vzniku pražského orloje nabízí Staroměstská radnice unikátní výstavu o hodinářském umění středověkých i současných mistrů. Vůbec poprvé se Pražané i přespolní můžou prostřednictvím ukázek hodinových strojků, plánů a dalších archivních materiálů seznámit s historií jedné z nejnavštěvovanějších pražských památek, kterou v roce 1410 sestrojil český hodinář Mikuláš z Kadaně.

Na západním okraji Prahy, ve Zbuzanech je naprosto raritní muzeum a to nejen v českém kontextu. Rodina Příhodových už 54 let kompletuje sbírku vozů značky Praga. Prvním exponátem muzea se stala Praga Alfa 24, původně rodinný vůz Příhodových. Když si pan Příhoda senior ověřil jeho mimořádnou spolehlivost a jízdní kvalitu, rozhodl se pragovky sbírat.
Naprostým unikátem jejich sbírky je Praga Lady Lídy Baarové. Je to totiž jediný exemplář na světě. Jako zakázkovou práci ho v roce 1936 karosovala firma Uhlík. Ve sbírce zbuzanského muzea nechybí první auto firmy Praga, totiž Praga 5 v provedení taxivozu, ani sedm nejrůznějších variant vpravdě legendární Pragy V3S.