Zatřást kostmi

V roce 2005 podniknul Josef Zimovčák, o ročník starší spolužák Břetislava Rychlíka ze Základní školy ve Veselí nad Moravou, šílenou věc. Pokusil se projet trasu celého závodu Tour de France v sedle repliky historického vysokého kola, nepřesně nazývaného kostitřas. Startoval vždycky den před profesionály a jel stejnou etapu, jako oni. V předposlední etapě při jednom ze sjezdů mu vyklouzla z ráfku gumová pryž zadního kola a Josefa převáželi vrtulníkem do tří nemocnic. Když se vyloučilo poranění mozku, dokončil závod se zlomeným třetím žebrem, naštípnutým ramenem, zlomenou čelistí, se stehy v obličeji, vyraženými zuby, oteklýma očima a četnými oděrkami na celém těle.V roce 2006 se tento původně vyučený číšník, dnes vedoucí brněnské kanceláře jedné pojišťovny, rozhodl splnit si další sportovní sen a absolvovat mnohem těžší Giro d´ Italia.Trasa Gira byla dlouhá 3526, 2 kilometrů. Čekala na ní prudká stoupání, strašlivá převýšení, vedro nebo zima, mlha, déšť. Navíc kombinované s větrem a deštěm na rovinách. Filmaři sledovali zblízka doslova nadlidský výkon. Zdálo se, že neexistuje situace, na kterou by nebyl připraven.V předposlední etapě Josefa čekal autobus krajanů z Moravského Slovácka. Zpěv, slivovice. Josef měl slzy v očích. Po obrovské euforii naskočil na kolo, před sebou dva kopce a pouhých 226 kilometrů do cíle v Miláně. Čtyřicet kilometrů od pelotonu se však stala tragédie. Auto člena doprovodného týmu, Josefova kamaráda, kuchaře výpravy havarovalo. Srážka s německým motorkářem, který zemřel. Ukázalo se, že Josefova sportovní cesta ho připravila i na tak tragickou situaci. Okamžitě se rozhodl závod ukončit. Nenadřadil bezohledně svůj sen nad lidský život i neštěstí svého kamaráda.