Rozum a cit

Anglie Jane Austenové, Anglie konce 18. století, Anglie se svými tradicemi, společenskými třídami a neporušitelnými pravidly. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: dobře se vdát a být svým manželům tichou a věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem, jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí - i se svou matkou a nejmladší Margaret - po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství. Elinor a Marianna se od sebe liší tak, jak se vůbec dvě dcery jedné matky lišit mohou. Rozumové, společenské a disciplinované Elinor schází vášnivá citovost, mladší Marianna má naopak dost upřímných citů, ale nedokáže se ubránit prudkým výlevům vášní. Obě však musí dozrát, obě musí pro svůj další život najít rovnováhu mezi rozumem a citem...

Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovala do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. (Vztah - jak typické pro tehdejší dobu! - přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných). Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit.

Scénář je autorským debutem herečky Emmy Thompsonové, která za něj získala Oscara, Zlatý glóbus i Cenu newyorských a losangelských filmových kritiků. Režie byla svěřenu tchajwanskému režisérovi Ang Leeovi, který za film získal Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu. Kromě toho získal film i jednotliví jeho tvůrci řadu dalších mezinárodních ocenění.

Emma Thompsonová (nar. 1959 v Londýně) vystudovala anglickou literaturu v Cambridgi. Už na škole působila jako herečka, důležitým životním momentem bylo seznámení s Kennethem Branaghem, který se stal jejím mentorem a posléze i manželem (1989-95). Z filmů připomeňme mj.: Howards End, Soumrak dne, Ve jménu otce, Petrovi přátelé, V žáru lásky.