14. dubna 2012

Starodávný lidový zvyk „vynášení smrti a vítání jara“ patří do dávných dob pohanství. Pro naše předky byl rituál významnou událostí, v 19. století už tomu ale bylo jinak, jeho důležitost začala upadat. Přesto na některých místech vynášení probíhá kontinuálně, bez přerušení. Jinde tradice vymizela a někde byla znovu vzkříšena. Jedním z takových míst jsou i Tvrdonice na Břeclavsku. Obec s dvoutisícovkou obyvatel obnovila vynášení zimy a vítání jara před desíti lety. Popud vzešel od dětského národopisného souboru Pomněnka, který se soustředí na dětské hry, říkadla, písně a tance. Podoba tamního vynášení smrtky není dokonale v souladu se zvykem předků. Tradici přizpůsobili současnosti, moderní době, svým potřebám.

Začínalo se před jedenácti lety. To když Kloboučané založili mládežnickou skupinu folklorního souboru Klobučan (do té doby jen dospělí a děti – Klobučánek). V neděli před Velikonocemi se sešli na náměstí a malovali vajíčka. Dnes toto setkání vypadá trochu jinak. Postupem času totiž k malování kraslic přibyly až desítky ostatních lidových řemesel. Náměstí Valašských Klobouků tak víkend před Velikonocemi každoročně zaplňují stánky s tatary, vajíčky a jinými velikonočními ozdobami, perníčky, s paličkovanými krajkami, s díly řezbářů a dráteníků nebo s rozmanitými výrobky z ovčího rouna.

Pavel Popelka – autor knihy: Příběhy v písních vyzpívané. Lidové balady z moravských Kopanic (Uherský Brod 1995.) – se vyzná z lásky k lidovým baladám svého rodného kraje. Sám bude hrát na své gajdy a doprovázet ho budou Jan Maděrič (viola),Vít Klabačka (housle), Josef Brustík a dcera Kateřina Kovářová (gajdy).