Host: Jiří Suchý, spisovatel, textař, hudebník, zakladatel divadla Semafor, Moderuje: Zuzana Tvarůžková
00:00:09Pomalu končí rok plný významných dějinných výročí.
00:00:11Jak důležitá je tvůrčí svoboda, jak má smysl se k nim vracet?
00:00:17O tom bude dnešní Interview s básníkem, hudebníkem,
00:00:21textařem a zakladatelem divadla semafor Jiřím Suchým.
00:00:26Děkuji za to, že jste přijal naše pozvání.
00:00:28Já děkuji za to, že jste mě pozvali.
00:00:30Dobrý den.
00:00:34Jak člověk s tolika životními zkušenostmi a člověk tak činorodý
00:00:37vůbec přemýšlí dnes o životě?
00:00:40Baví vás vzpomínat?
00:00:43Baví mě vše.
00:00:45Ale za to nemohu.
00:00:46Ne že bych byl tak šlechetný, ale mně se to udělalo od přírody.
00:00:52Já vytěsňuji věci neblahé z hlavy a nechávám si tam pouze
00:00:58to co mě motivuje, nebo co mi je příjemné.
00:01:04Takže já si nestěžuji.
00:01:06Říkáte vytěsňujete věci neblahé.
00:01:11Má v životě smysl srovnávat?
00:01:14Kdybyste měl říci,
00:01:15jaká životní etapa pro vás byla v životě nejzásadnější.
00:01:23Nejzásadnější bylo logicky to, když jsem se rozhodl,
00:01:27že opustím dráhu reklamního grafika a začnu dělat divadlo,
00:01:34pro které jsem neměl vůbec žádné předpoklady.
00:01:36To musím předeslat.
00:01:38Já jsem byl naprosto antitalent.
00:01:41Jako herecky.
00:01:43Já už to říkám snad po 200 při různých příležitostech.
00:01:48Jako herecky mě hnali i od ochotníků.
00:01:51Já jsem obrazil řadu ochotnických spolků a tam mi vždy řekli
00:01:55při zkoušce, abych už příště nechodil.
00:02:00Takto vážný antitalent jste byl podle některých?
00:02:03Já jsem spoluzakládal Divadlo Na zábradlí,
00:02:05kde mi po krátkém čase řekli,
00:02:09když po první hře Kdyby 1000 klarinetů byli nadšení.
00:02:14Když jsem tam začal hrát napsal jsem další hru, tak říkali,
00:02:18že je také dobrá.
00:02:19Ale kdybys v tom nehrál.
00:02:23Tak jsem se urazil a odešel jsem s tím,
00:02:25že už nikdy nebudu hrát divadlo.
00:02:29Ale potom se to obrátilo.
00:02:31Semafor už tady existuje 60. rok.
00:02:36Vidíte svůj život také dejme tomu v obrazech těch událostí,
00:02:42které se děly kolem?
00:02:43To znamená těch událostí politických?
00:02:45Letos byl rok plný zlomových výročí.
00:02:50Vy byste k nim mohl přidat své osobní vzpomínky.
00:02:53Když si je všechny promítnete, co potkalo Československo a ČR,
00:02:59tak jakou jsme podle vás zemí?
00:03:04Jsme jednak zemí trochu smolařů.
00:03:08Protože to umístění v té Evropě je trochu nevýhodné.
00:03:14Ale s tím jsme se už vyrovnali.
00:03:19Na to jsme si zvykli.
00:03:22Prostě tady počítáme s tím, že se čas od času mění režimy.
00:03:28Někdy díky vnějším událostem a někdy zase zevnitř.
00:03:34Ale alespoň se nenudíme.
00:03:38Jak jsme se podle vás dokázali s tou minulostí vyrovnat?
00:03:41Mluvíte o tom, že s něčím ano a s něčím možná úplně ne.
00:03:46Když si letos připomíná 17. listopad,
00:03:49tak se v tom veřejném prostoru objevila řada otázek,
00:03:53zdali jsme skutečně překonali revolucí i naše stinné momenty
00:03:59a chvíle.
00:04:03Myslíte si,
00:04:04že některé ty horší projevy třeba českého národa tak skutečně máme
00:04:10za sebou anebo se někdy vrací a vyhřezávají a trochu se nám mstí?
00:04:17Řekl bych, že je máme za sebou, ale zase se vrátí.
00:04:23Někdy jsme dole a někdy nahoře, zpívali Werich a Voskovec.
00:04:30Já bych měl nejdříve poděkovat Komunistické straně Československa
00:04:37za to, že mě začala postihovat.
00:04:40Kdyby to nedělala, tak o mě nikdo neví.
00:04:43Já jsem sem začátku vystupoval v takové vinárně zapadlé.
00:04:52Tím, že se proti mně začalo psát a začali proti mně brojit,
00:04:55tak tím na mě upozornili.
00:04:56Čím jste je dráždil?
00:05:01V 50. letech kdy nastal socialistický realismus nejen
00:05:09ve výtvarném umění, ale v jakékoliv tvorbě.
00:05:13Já jsem tam v té vinárně zpíval písně,
00:05:18jako třeba Zastřelilo tele krávu.
00:05:21Druhá se jmenovala Zlomil jsem ruku tetičce.
00:05:24To už dnes nikoho nedráždí.
00:05:27Od té doby už třeba Mládek zpíval,
00:05:30že železniční vlečka povalila Křečka.
00:05:34Ale tenkrát, kdy byla maximálně povolán tzv. taneční hudba,
00:05:43ale raději měli folklor.
00:05:44Ta taneční hudba, kolikrát to nebyly špatné věci,
00:05:47ale bylo to takové hodné a umírněné a nějaký blázen na Národní třídě
00:05:53začal zpívat takové písničky.
00:05:55To mě museli odsoudit.
00:05:57Tím pádem se o mě dozvěděla veřejnost.
00:06:00Proto jim děkuji.
00:06:01Protože kdyby mlčeli, tak se mnou vůbec neměli žádné starosti.
00:06:07Jak hrůzné a hrozivé to společenské období těch 50. let podle vás bylo?
00:06:15To bylo neúnosné.
00:06:17Skutečně ta 50. léta, tak to bylo to nejhorší.
00:06:20Ale to se ví.
00:06:22To byly popravy a tak.
00:06:23To potom už v 60. letech si rozmysleli.
00:06:30Pochopili, že tudy cesta nevede.
00:06:32Začaly uvolňovat.
00:06:34A potom zase děkuji Chruščovovi,
00:06:38že oni se tady u nás zalekli a ubrali,
00:06:42protože nevěděli co přijde.
00:06:44Přišli o idol Stalina, kterému vystavěli takový pomník,
00:06:49že to nemělo obdoby.
00:06:53Za pár týdnů ho zase museli zbourat.
00:06:56Takže díky Chruščovovi.
00:06:59Potom díky Gorbačovovi.
00:07:01Já vlastně děkuji Sovětskému svazu a Komunistické straně za to,
00:07:06že jsem tady dodnes.
00:07:13Někdy mě odsuzovali.
00:07:14Potom zase bez ohledu na Suchého uvolňovaly.
00:07:20V Moskvě začala jakási obleva, která se dostala až k nám.
00:07:26Tady dostali strach a už mě třeba pustili do zahraničí.
00:07:32Ta politika, tak já nejsem politolog ani bych nechtěl být,
00:07:39ale ta mě vlastně ovlivňovala ať jsem chtěl nebo nechtěl.
00:07:43A já jsem v tom bruslil.
00:07:46Dobruslil jsem až ke dnešku.
00:07:52Řekněte mi prosím, kolik zklamaní jste třeba v době totality zažil?
00:07:56Možná také od těch nejbližších.
00:08:02Víte, jak už jsem naznačoval, tak já vytěsňuji neblahé myšlenky.
00:08:08Já si vzpomínám na krásné okamžiky.
00:08:12Určitě život bez zklamání by byl jako Petřín bez rozhledny.
00:08:19To patří k sobě.
00:08:21To byly zklamání, ale spíše osobního charakteru.
00:08:29Já jsem to bral tak jak to přišlo a neměl jsem žádné iluze.
00:08:34Ale když člověk nemá iluze tak nemůže být ani moc zklamaný.
00:08:38Dokonce ani o těch nejbližších jsem neměl iluze.
00:08:44Takže mě nepřekvapily, když se zachovaly nepěkně.
00:08:50Byl to jejich problém.
00:08:53Já jsem měl uspokojení z toho,
00:08:56že v těch nejtěžších dobách jsem pořád kličkoval a pořád
00:09:01jsem unikal.
00:09:04Když už jeden zákaz stíhal druhý,
00:09:07tak jsem třeba dělal komentář ke kreslenému filmu v Ostravě.
00:09:14To tady nikdo nevěděl.
00:09:17Nemohli to zakázat.
00:09:18Až když to bylo hotové.
00:09:20Nebo jsem jezdil po klubech svazu mládeže a tam jsme s Jitkou
00:09:24dělali večírky.
00:09:27Já jsem se uživil i v těch dobách,
00:09:29kdy jsem nesměl do televize a knížky mi šly do stoupy.
00:09:36Gramofonové desky,
00:09:37tak tam se ukázal jeden šlechetný člověk, ředitel Hrabal za Pantonu,
00:09:45když v Suprafonu mě odepsali na příkaz shora,
00:09:53tak on řekl že mu nic neřekli, takže vydal nějaké desky.
00:10:07Přišla třeba za mnou jedna paní z partaje a říkala.
00:10:13Pane Suchý, já mám tři velké lásky.
00:10:20Jaroslava Seiferta, vás a stranu.
00:10:25A teď si vybrat.
00:10:26Ona byla z městského výboru partaje.
00:10:29Takže byla přímo u pramene.
00:10:31A říkala.
00:10:32Mě tak zoufale vadí, co vám ta strana dělá.
00:10:39Jak vám pomáhala?
00:10:41Třeba mi vzkázala.
00:10:44Tři dni si dávejte pozor, protože vás StB bude natáčet,
00:10:49aby proti vám měli argumenty.
00:10:53Takže jsem od ní měl informace.
00:10:57Z Ministerstva kultury přišli a říkali, je zle,
00:11:00už zakazují vše o tobě.
00:11:05A jejich argument je, že není nic pozitivního.
00:11:08Že je samé Malé kotě a takové písničky.
00:11:14Udělej něco, abychom měli argument.
00:11:16Tak jsem napsal Tulipán a ten se dostal do čítanek
00:11:20a oni měli důvod mě prosazovat dále.
00:11:24Takto jsem měl naštěstí na nejrůznějších
00:11:28místech podporovatele.
00:11:30Také na těch místech, kde by to člověk nejméně čekal.
00:11:33Třeba městský výbor strany.
00:11:35Vy sám zápas s StB přirovnáváte k šachům.
00:11:40Jak těžká to byla partie?
00:11:41Takto to vypadá, že se vám to v životě podařilo.
00:11:45Ale některým vašim kolegům se to třeba nepodařilo.
00:11:51Já jsem vždy říkal manželce, když mě zavolali.
00:11:54Jdu hrát šachy.
00:11:55A teď jsem různě mlžil a tak.
00:11:58Potom jsem viděl, že nějakou drobnost jim mohu říci,
00:12:02že to nikomu neuškodí.
00:12:04Dokonce jsem udal jednu kolegyni, o které jsem věděl, že mě udává,
00:12:11tak jsem jí to oplatil.
00:12:15Ale ona byla jejich člověk, takže se jí nic nestalo.
00:12:19Takže jsem v tom bruslil a trochu jsem se klepal.
00:12:26Protože to bylo nepříjemné tam přijít.
00:12:32V 60. letech, kdy už byl Chruščov a Stalin byl pryč,
00:12:36tak tam měli Stalinovi výroky napsané na plakátech
00:12:42v té místnosti.
00:12:44Potom mě přivedli do další místnosti,
00:12:46kde měli velký stůl a tam byly zase věci z playboye.
00:12:51Co tam na člověka padne?
00:12:56Nebylo to příjemné.
00:13:00Ale začala diskuze,
00:13:01takže jsem na okolí zapomněl a šel jsem a pouze jsem dával
00:13:05bacha, abych řekl to co chci říci.
00:13:09Abych neřekl to co nechci.
00:13:12A protože jsem to zažil několikrát,
00:13:15tak nemám zásadní odpor k těm kteří neobstáli protože si říkám,
00:13:26bůh ví co na ně věděli, nebo jak je tlačili.
00:13:30Nejvíce mě štve, že tyto lidi postihují.
00:13:39A ty, co je přitiskly ke zdi, jako StB, tak to vyšumělo bez trestů.
00:13:49Je to divné.
00:13:50Ti co to vytvářeli.
00:13:52Je podle vás těžké soudit a posuzovat, kdo podlehl a kdo ne?
00:13:57Ano.
00:13:58Já jsem si říkal, byl jsem v jejich botách?
00:14:00Nebyl.
00:14:01Říkám si, že to nechám.
00:14:09Prostě když s některými z nich potkám, tak řeknu ahoj,
00:14:13co je nového?
00:14:17Co vám dodalo v životě odvahu a tu zarputilost
00:14:21dát dohromady Semafor?
00:14:24Jiří Šlitr.
00:14:28Z Divadla Na zábradlí jsem odešel s předsevzetím,
00:14:31že už žádné divadlo dělat nebudu.
00:14:34Vrátil jsem se do vinárny a tam mi bylo dobře.
00:14:40Potom se Jiří Šlitr vrátil z Bruselu,
00:14:43kde byl na světové výstavě, kde vystupoval.
00:14:49Říkal, měli bychom založit nové divadlo.
00:14:53Budeme dělat hudební komedie.
00:14:55Tenkrát slovo muzikál ještě u nás nebylo známé.
00:14:59Já jsem říkal, v životě už do divadla ne.
00:15:02A on pořád naléhal.
00:15:04A tak jsem šel na ten národní výbor Praha dvě a tam jsem začal.
00:15:11Zábradlí bylo Praha jedna, tak jsem šel na dvojku.
00:15:17A během pěti minut mi přiklepli divadlo.
00:15:21Neodmyslitelné spojenectví s Jiřím Šlitrem.
00:15:25Je vůbec možné,
00:15:27aby takové tvůrčí a přátelské předpokládám spojenectví bylo vždy
00:15:32v harmonii?
00:15:33Hádali jste se někdy, když jste psal texty a hry?
00:15:37Nehádali jsme se.
00:15:39Ale bylo takové jedno krátké období,
00:15:42kdy byla taková tichá domácnost.
00:15:49Respektovali jsme se a hráli jsme spolu,
00:15:51ale nebylo to nejšťastnější období.
00:15:55Já jsem si potom uvědomil, že to bylo mojí vinou.
00:15:59Já jsem tehdy dostal nabídku natočit celovečerní film.
00:16:04Z Barrandova mně nabídli.
00:16:07Já jsem zalapal po dechu,
00:16:09protože natočit film bylo něco co jsem si vždy přál.
00:16:14A tak jsem se do toho pustil a neřekl jsem mu to.
00:16:20Myslíte si, že ho to mrzelo?
00:16:28Začalo ho to mrzet.
00:16:30On potom vyjednal v televizi beze mě svůj seriál.
00:16:36Nebylo mezi námi příliš dusno.
00:16:44Nehádali jsme se.
00:16:46Najednou jsem si říkal, proč dělá seriál beze mě?
00:16:52Já jsem si dělal celovečerní film bez něj.
00:16:55Takže to byla moje velká chyba a úlet.
00:17:02Hned jsem mu nabídl, aby tam udělal pár písniček.
00:17:05Jak se vám to podařilo zahladit?
00:17:09Potom se to všechno urovnalo.
00:17:13Náš rozchod, který byl diktovaný nikoliv okolnostmi pozemskými,
00:17:22ale vyšší mocí,
00:17:23protože on odešel do angažmá kde to je zřejmě bezvadné,
00:17:28protože žádný herec se odtamtud ještě nevrátil.
00:17:35Byli jsme kamarádi větší než předtím.
00:17:41Pamatujete si, kolik lidí, herců, zpěváků, zpěvaček, hereček,
00:17:45prošlo divadlem semafor?
00:17:48To vám mohu říci přesně.
00:17:49Hodně.
00:17:52Hodně až v podstatě nekonečno.
00:17:55Prošli jich tam stovky.
00:17:57Ale uspěli desítky.
00:18:00Tím myslím výrazně celorepublikově.
00:18:07Podle čeho jste vybírali talenty?
00:18:09Podle toho zdali něco umí nebo ne.
00:18:14Do těch konkurzů byla velká tlačenice.
00:18:20A pořád jsou zájemci.
00:18:26Já vám pozoruji když jdu na scénu, tak zdali jdou suverénně,
00:18:32nebo nejistě.
00:18:35Nebo zdali jsou příjemně plaší, ale odvedou tu písničku pěkně.
00:18:43To se dá okamžitě poznat.
00:18:45A potom na ty vybrané vsadíme.
00:18:49Jsme si vědomí, že z 10 potom jeden vynikne.
00:18:55A to se nám dařilo už kdysi.
00:18:59Nám přičítají k dobru Pilarovou, Gotta, Hegerovou, Urbánkovou.
00:19:08Začínala u nás Anna k, Leona Machálková, Kopta.
00:19:13Pořád dodáváme na trh hvězdy.
00:19:20Třeba František Filipovský a lidé kteří hráli v národním
00:19:23k vám chtěli.
00:19:24Hráli u nás také významné osobnosti, ale ti nezačínali.
00:19:29Co je lákalo na Semaforu?
00:19:34Měli jsme jednu velkou výhodu.
00:19:42Moc jsme toho neuměli a byli jsme taková amatérská scéna,
00:19:46která angažovala Horníčka, Kopeckého, Filipovského,
00:19:51protože ti to milovali.
00:19:55Pochopili,
00:19:56že naše síla nebude v nějakých režimních záměrech a herecké umění.
00:20:03Že naše síla je v tom, že tam je obrovská legrace.
00:20:07Že ta legrace není estrádního charakteru,
00:20:10ale trochu kultivovanější.
00:20:12Že to má svojí poetiku.
00:20:14A ti citliví lidé to pochopili a šli s námi.
00:20:20To byla naše hřivna,
00:20:22se kterou jsme to vyhráli i proti oficiální divadlům.
00:20:26Samozřejmě nám pomohla móda.
00:20:30Jakmile se profláklo, že jsme v tom tak dobří,
00:20:33tak se tam hrnuli lidé.
00:20:37Já jsem večer odcházel po představení z divadla
00:20:40a tam už stála fronta na druhý den přes noc.
00:20:43Tam se střídali po několika hodinách.
00:20:55Lidé čekali frontu a pomáhali si.
00:20:57Čekali celou noc.
00:21:00Zmiňoval jste Jitku Molavcovou, na kterou se nedá zapomenout.
00:21:06Jak se jako žena ona vydobyla postavení v divadle Semafor?
00:21:14Dnes se říká, že je málo žen komiků.
00:21:18Je jich málo, ale jsou.
00:21:23Jitka byla zvláštní.
00:21:26My jsme jí angažovali, aniž bychom tušili, že bude schopna humoru.
00:21:33Byla to plachá dívka s kytarou s nevelkým hlasem.
00:21:40Hrála na kytaru běžně, jako tehdy kdejaká holka.
00:21:43Já jsem tehdy říkal Ferdinandu Havlíkovi,
00:21:48který vedl kapelu a hudební stránku našeho divadla.
00:21:54Když jsme i slyšeli, tak jsem říkal,
00:21:56že ta dívka bude mít nějakou moc nad lidmi.
00:21:59Že nevím co to je.
00:22:02Zatímco při konkurzech tam tančili a byly výrazné,
00:22:07tak přišla tato a já jsem s ní cítil něco jiného
00:22:12než z ostatních.
00:22:15To jsem nevěděl, že ona je taková trhlá.
00:22:19Byla taková lyrická.
00:22:21Potom jsme zkoušeli kytici.
00:22:26A ona tam rozbalila komický rejstřík.
00:22:30Já jsem žasl.
00:22:32Takže po čase jsem jí nabídl, že bychom hráli v tandemu.
00:22:39To, že to bylo děvče, tak to v tom nehrálo roli.
00:22:43Kdyby to byl stejně nadaný chlapec, tak budeme hrát v tandemu s ním.
00:22:51Sledujete vůbec fenomény současné doby?
00:22:54Něco jako stand-up komedii.
00:22:56Má to pro vás kouzlo?
00:23:00Stand-up moc nesleduji.
00:23:02Ten důvod je, nikoliv že bych byl proti tomu.
00:23:05Já naopak všechny lidi, kteří pracují s humorem a tak,
00:23:09tak bych je chtěl sledovat.
00:23:11Ale mně tady vadí, že všimněte si, že když spolu mluvíme,
00:23:15tak si dám takto ruku.
00:23:17To mně pomáhá.
00:23:19Já mám trochu sluchovou vadu.
00:23:21Nikoliv, že bych neslyšel a že by se na mě muselo křičet,
00:23:26ale když někdo artikuluje nějak civilně, tak mi to uniká.
00:23:33A já se na ně nemohu dívat,
00:23:35protože lidé se tam smějí a já jim nerozumím.
00:23:41Samozřejmě postava blbá blondýna mě okouzlila.
00:23:47To jsem viděl naživo.
00:23:48To je nádherné.
00:23:52Ale dívám se a pořádně neslyším co říkají.
00:23:56Kdyby tam byly titulky, tak bych se asi smál zároveň s publikem.
00:24:00Ale tam nejsou, takže mi to je odepřeno.
00:24:04Jak se podle vás proměnila česká kultura?
00:24:10Hlavně se uvolnila.
00:24:12Takže je možné všechno.
00:24:14To je tu dobré tu méně dobré.
00:24:22Když někdo žehrá na to co se nepovede nebo co není
00:24:26dobré, tak si vždy říkám,
00:24:29co čekali že budeme všichni od této chvíle geniální?
00:24:35Prostě takto má být.
00:24:37Občas se něco povede a občas ne.
00:24:39Mnohdy těm co se nepovede, tak se může ještě povést.
00:24:44Já jsem toho zářný příklad.
00:24:48Dokonce dnes už mohu hrát v divadle a nevrážím do kolegů a slyší
00:24:54mě až v páté řadě.
00:24:59Takže dát šanci každému nechat to být a ono se to samo vystříbří.
00:25:06Ještě se vrátím k tomu co jste říkal na začátku.
00:25:08Že vytěsňujete právě ty neblahé vzpomínky.
00:25:13Mě by zajímalo, jak si dnes odpovídat na otázku,
00:25:17proč lidé nemají rádi?
00:25:19Jak je to ve vaší písni.
00:25:21Co by se mělo dělat proto, aby se měli rádi?
00:25:24To nedokážeme nikdo.
00:25:27Lidé se mají rádi.
00:25:29Řekl bych, že jsou dvě skupiny lidí,
00:25:34kteří se mají rádi mezi sebou.
00:25:36Ale ty skupiny se nenávidí.
00:25:41To, že se nemilují ty dvě skupiny lidí, tak to by mi tolik nevadilo.
00:25:48Jako to,
00:25:49že tu nelásku dávají často najevo vulgárním a nevlídným
00:25:53a nenávistným způsobem.
00:26:02To je něco jiného, než že někoho nemám rád.
00:26:08Myslela jsem to pochopitelně společensky.
00:26:10Já vás nemám rád, protože jsme se ještě nikdy nepotkali.
00:26:19Kdybychom se vídali častěji, tak jsem přesvědčen,
00:26:23že budeme kamarádi.
00:26:27To mi lichotí.
00:26:28Děkuji vám za rozhovor a za to, že jste byl hostem ČT 24.
00:26:33Jiří Suchý.
00:26:35Děkuji a na shledanou.
00:26:38Na shledanou.
00:26:39A teď bychom to měli natočit doopravdy.
Host: Jiří Suchý, spisovatel, textař, hudebník, zakladatel divadla Semafor, Moderuje: Zuzana Tvarůžková
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 12
