Dnešními hosty K. Šípa jsou kaskadér Ladislav Lahoda, herec Josef Polášek a zpěvačka Ewa Farna (2020). Režie M. Čech
00:00:29 Děkuju. Dobrý večer.
00:00:33 Dobrý večer, vážení diváci v hledišti divadla Semafor,
00:00:36 Dobrý večer automaticky přeju i našim divákům televizním.
00:00:41 Řeknu vám něco, co většinou víte, ale pro jistotu.
00:00:45 Kaskadér je člověk,
00:00:47 kterej nahrazuje herce v nebezpečných scénách.
00:00:50 Tam, kde herec dostává strach, nastupuje kaskadér.
00:00:55 Kterej má možná taky strach,
00:00:57 ale zase strach je jeho denním chlebem,
00:00:59 takže to bere normálnějc.
00:01:01 Kaskadér, to nezní moc česky, to slovo.
00:01:03 Tyhlety věci mě zajímají,
00:01:05 tak jsem se pídil po vzniku tohoto slova kaskadér.
00:01:09 A dopátral jsem se. Trošku poučení.
00:01:12 Vzniklo to z toho, že kaskadér, původně to byl artista,
00:01:16 kterej předváděl kaskádu nejrůznějších přemetů, skoků atd.
00:01:20 A tím, že to byly kaskády, tak mu začali říkat kaskadér.
00:01:25 Asi nejznámějším a řekl bych legendou české kaskadérské školy,
00:01:30 bohužel legendou už nežijící, byl Zdeněk Srstka.
00:01:33 Zdeněk Srstka byl úžasnej člověk
00:01:36 a většinou ani diváci nevědí, že to byl kaskadér,
00:01:40 ale pamatujete si ho především jako komika
00:01:44 a jako herce menších rolí.
00:01:46 Nejslavnější větou Zdeňka Srstky, celoživotně, byla věta:
00:01:51 Hliník se odstěhoval do Humpolce.
00:01:53 A přitom to nebyl žádnej kaskadérskej kousek,
00:01:56 jenom seděl v lavici a vyplňoval nějaký tikety.
00:01:59 To ho proslavilo. Ještě vám řeknu, že Zdeněk Srstka,
00:02:02 to se tak v těch kruzích o něm vědělo,
00:02:04 když šel jako kaskadér natáčet nějaký scény, kde byla rvačka,
00:02:09 kde se třeba v nějakým baru servali 2 bandy nějakejch zločinců,
00:02:14 rvačka klasická, vždycky chodil Zdeněk Srstka prej za režisérem
00:02:17 a přál si, aby nebyl v tý poražený.
00:02:22 Vždycky chtěl bejt na tý vítězný straně
00:02:25 a ne vždycky mu to splnili.
00:02:27 Takže točila se rvačka a on měl bejt v tý poražený,
00:02:31 tak byl nakonec, ale přece jenom ve finále
00:02:33 ještě o někoho přerazil židli a padnul prostě.
00:02:36 To byl Zdeněk Srstka.
00:02:38 Přátelé, česká kaskadérská škola je celosvětově uznávaná
00:02:42 a já jsem rád, že naším dnešním prvním hostem je člověk,
00:02:45 kterej byl vzniku této kaskadérské školy,
00:02:48 tím pádem je jasný, že toto řemeslo provádí několik let.
00:02:53 Ladislav Lahoda!
00:03:06 Ty jsi samozřejmě Zdeňka znal, vy jste byli kolegové.
00:03:09 Je to pravda, nebo je to taková pomluva o něm?
00:03:12 -Že chtěl vždycky vyhrávat.
-Je to naprostá pravda.
00:03:15 Zdenda byl samozřejmě skvělej kaskadér, herec,
00:03:17 komik, člověk, ale pro nás byl nebezpečnej.
00:03:20 Byla rvačka, režisér říkal,
00:03:23 pane Srstka, tady dostanete přes držku od těchhle 2 kluků,
00:03:26 to nemohlo nikdy dopadnout.
00:03:28 Prostě Zdenda musel vždycky vyhrát.
00:03:30 Točili jsme třeba scénu, válečnou scénu, kde jsou zákopy,
00:03:34 1. světová válka, vybíhá se ze zákopů, 2 armády,
00:03:37 jsou výbuchy, postřely a pak se jde na bajonety. 10 na 10.
00:03:42 Tak jsme vyběhli, akce,
00:03:44 teď jsme samozřejmě všichni poslušně popadali, mrtví
00:03:47 a najednou uprostřed poslední stál Zdeněk Srstka.
00:03:51 Teď s tím bodákem a už tenkrát Švejk.
00:03:54 A režisér říká, Zdendo,
00:03:56 já bych potřeboval zdůraznit tu zrůdnost tý války.
00:04:00 Kdyby tam zůstal ke konci někdo mladej.
00:04:04 Zdenda říkal, jasně.
00:04:06 Jelo se podruhý a samozřejmě, zase vyhrál Zdenda.
00:04:09 Teď tam stál s tím bajonetem,
00:04:10 teď se rozhlíd, zjistil, že je tam sám,
00:04:12 tak udělal, jakože dostal postřel a spad na zem.
00:04:15 Samozřejmě, zase záběr špatně. Tak jsme jeli potřetí.
00:04:18 A Jarda Tomsa, tenkrát koordinátor, měl nás na starost,
00:04:21 mě a Petrovi říká, prosím vás, nepouštějte ho z toho zákopu.
00:04:25 Tak my jsme ho tam podrželi a škoda, že se to tam netočilo.
00:04:28 Protože tam to bylo to samý. To byl Zdenda. Vyhrát, vyhrát.
00:04:34 Ty jsi byl u těch úplnejch začátků,
00:04:37 spolu s Jaroslavem Tomsou jste to dávali dohromady.
00:04:40 Já si myslím, že tohle řemeslo
00:04:42 se v čase nějakým způsobem vyvíjelo a vyvíjí,
00:04:47 dnes už jsou to digitální triky většinou,
00:04:50 ale ty začátky byly asi krušný, ne?
00:04:52 Já vím, že tys patřil v tý kaskadérský partě k těm,
00:04:55 který, když bylo zapotřebí něco s ohněm,
00:04:59 tak jsi nastupoval ty.
00:05:00 Projít ohněm, nebo něco. Že jo? Jak se to dělalo?
00:05:04 Ty začátky byly pokus, omyl. Tenkrát nebylo to, co je dneska.
00:05:10 Konkrétně to hoření. Dneska máme gely různý, prádlo z F1,
00:05:15 tenkrát Jarda Tomsa sehnal z Vítkovických železáren
00:05:18 takovou asbestovou kombinézu, polil mě a hoří, hoří.
00:05:23 Takže tenkrát to bylo,
00:05:25 taky jsem to tenkrát trošku odnes, nějaká ta popálenina.
00:05:29 Jednou jsem měl přeběhnout minový pole a pyrotechnik zapálil,
00:05:32 takže jsme to uběh za 8 vteřin 100 metrů.
00:05:36 Samozřejmě jsem řval bolestí.
00:05:38 A režisér říkal, ten Lahoda hraje jak Mastroianni.
00:05:41 Už jsem jel do špitálu.
00:05:43 Takže ty začátky byly takový, jsme nevěděli, jsme zkoušeli.
00:05:46 Tenkrát to byla kaskadéřina.
00:05:49 Dneska už je na všecko víc času, víc se dbá na bezpečnost,
00:05:52 hodně nám pomáhá i, jak jsi říkal, ta digitální technika.
00:05:57 Někdo spadne z baráku, padá na lanku, lanko se vymaže
00:06:01 a my ho většinou metr nad zemí zastavíme.
00:06:04 Samozřejmě, dřív se padalo do krabic, dnes už jsou airbagy,
00:06:08 je to trošičku dál už.
00:06:10 My jsme to tenkrát nevnímali s Jardou,
00:06:13 že by to bylo nějak nebezpečný.
00:06:14 Až zpětně jsme si řekli, tam šlo vo hubu,
00:06:16 tam jsme nemuseli dopadnout dobře,
00:06:19 ale tenkrát jsme to tak žrali, baštili, nás to strašně bavilo,
00:06:23 že jsme ani nevnímali, že se něco mohlo stát.
00:06:25 Nějaký nebezpečí. Já jsem se nedávno dočet,
00:06:28 že to kaskadérský řemeslo málem zaniklo,
00:06:32 protože ty technologie, to už je tak dokonalý,
00:06:35 že už to nahradí živýho člověka, ale prej diváci se ozvali.
00:06:38 Diváci prej psali, někde v tý Americe,
00:06:42 že tam chtěj živý lidi.
00:06:45 -Že nechtěj ty digitální figury.
-Ono samozřejmě živej film,
00:06:49 v základu musí být kaskadérskej výkon.
00:06:51 Trošku se tomu dá pomoct,
00:06:52 ale udělat hospodskou rvačku digitálně, to prostě nejde.
00:06:56 A hlavně postprodukční práce jsou strašně drahý.
00:06:59 -My jsme točili třeba Narnii.
-Co to je?
00:07:02 Narnie je takovej příběh, takový zvířata běhaj,
00:07:07 to se točilo, 5 měsíců se to točilo a dalších 5 měsíců je to v počítači.
00:07:14 Tam sedí 40, 50 lidí, který tam dávaj,
00:07:17 my jsme třeba běhali, měli jsme zelenou tuhle,
00:07:20 teď nám dali koňskou hlavu, pak běhal kůň, prdel měl zelenou
00:07:23 a pak to daj dohromady.
00:07:26 A na tom se pracuje potom třeba půl roku.
00:07:27 Je to strašně, tyhle technologie jsou strašně drahý.
00:07:31 My jsme levnější ještě. To je špatně, že jo.
00:07:34 Vzpomněl jsi Jaroslava Tomsu,
00:07:36 to byl taky jeden z těch zakladatelů.
00:07:38 Řekni mi, jakej nejnáročnější úkol
00:07:41 po tobě vůbec nějakej režisér kdy chtěl?
00:07:44 To ti muselo utkvět. Co to mohlo bejt?
00:07:46 Oni ty výkony nejsou úplně srovnatelný.
00:07:51 Jedna věc je viset za nohu z helikoptéry,
00:07:54 druhá věc je skočit do mostu, pak hořet, není to úplně,
00:07:57 proto třeba ty kaskadérský Oscaři, který se udělujou,
00:08:00 jsou třeba v 5, 6, 7 kategoriích.
00:08:04 Já si vzpomínám, že třeba, taky už je to hodně dávno,
00:08:09 jsme stáli před takovou těžkou scénou,
00:08:12 kdy jsme jeli s náklaďákem V3S a měl mě vytáhnout vrtulník.
00:08:19 -Odkaď?
-Z toho jedoucího auta.
00:08:22 A dneska si to nedovedu představit,
00:08:23 že bysme to dělali, jak jsme to udělali tenkrát.
00:08:25 My jsme to tenkrát udělali tak, že já jsem opravdu byl na lanku,
00:08:29 na vestě, ten pilot tam měl nějakého pomocníka,
00:08:34 kterej viděl, že jsem vykouk a oni mě vytáhli.
00:08:36 Dneska by se to dělalo na 10 záběrů různě.
00:08:39 Ale to ještě předtím předcházela taková porada,
00:08:42 s tím chlapem z toho vrtulníku a on říkal, to neexistuje,
00:08:46 to si nemůžeme dovolit!
00:08:48 A pak jsme viděli pod stolem pár lahví od rumu.
00:08:52 Tak jsme šli na druhou schůzku, dali jsme mu lahvičku,
00:08:55 jestli bysme to nemohli ještě probrat.
00:08:57 Říká, tohle natočíme. A šli jsme do toho.
00:09:01 -Takže pilotoval vožralej, jo?
-Tenkrát asi to ještě šlo.
00:09:06 Když jste mu šoupli nějakou lahvičku.
00:09:08 Jasně, to je nebezpečný.
00:09:10 Takže to bylo opravdu všecko, helikoptéra?
00:09:13 To bylo naturální a to dneska už bysme to tak nedělali.
00:09:16 Protože dneska už se strašně dbá na tu bezpečnost.
00:09:18 Dělal by se novej záběr, falešnej, tenkrát to bylo v jednom záběru.
00:09:23 A bylo to, já nemám rád, když někdo říká 50 na 50.
00:09:26 -Tenkrát to tak bylo.
-Kolik je ta vaše parta?
00:09:30 Vy jste jediná kaskadérská firma?
00:09:32 Já vím, že to je tvoje firma. To můžeme říct.
00:09:36 My jsme tak jako majoritně.
00:09:40 Ten tým vzniknul už v době natáčení Limonádovýho Joea.
00:09:45 V r. 62. Já jsem tam přišel o 10 let pozděj.
00:09:47 A od tý doby několik generačních výměn
00:09:49 a přeměn těch lidí až k dnešku a dneska nás je 150, 200.
00:09:55 Jste jediná na světě firma kaskadérská?
00:09:57 Já si myslím, že takhle. Ten náš systém je výjimečnej.
00:10:01 Ve světě, v Americe to je tak, že je koordinátor
00:10:03 a posbírá si lidi, kamarády, který jdou.
00:10:05 Jarda Tomsa, to je zakladatel týmový práce, ta škola.
00:10:11 Takže my pracujeme v týmu.
00:10:13 A teď přijdou nový lidi, nabalujou se a v tomhle systému,
00:10:17 jako skupina si troufnu říct,
00:10:19 že jsme takhle organizovaný v týmu, jediný na světě.
00:10:22 -To si troufnu říct.
-Taky jste vyhledávaný.
00:10:25 Já nevím, kolik? 80, 90 % už dneska
00:10:28 točíte jen se zahraničníma produkcema.
00:10:30 Děláme hodně zahraničích filmů. Tady se hodně točí.
00:10:34 -My jezdíme i ven.
-U nás.
00:10:35 Tady se hodně točí, protože tady to ty lidi uměj.
00:10:38 Nejen my, kaskadéři, ale všechny profese.
00:10:40 Ty lidi to tady uměj, jsou tady dobrý lokality, přístupný,
00:10:43 hrady, zámky a jsme levný ještě pořád.
00:10:46 Ještě jsme pořád levný. Něco s tím uděláme.
00:10:50 Mluvíme o Jaroslavu Tomsovi,
00:10:52 ale taky s ním celoživotně se táhla jedna jediná věta
00:10:57 z filmu, ve kterým hrál a to je ta slavná věta:
00:11:02 Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás.
00:11:05 -Ano, ta byla nádherná.
-Toho kovboje, nebo co hrál.
00:11:09 Ano, Jaroslav hrál kovboje a my jsme potom dělali tu scénku
00:11:13 někdy live takhle a to byla příležitost pro Zdendu
00:11:16 a tam mi poprvé vyrazil ty zuby.
00:11:19 -To už se říkalo často.
-Co jste dělali za scénku?
00:11:22 -My jsme dělali tuhletu scénku.
-Z toho filmu, Jáchyma.
00:11:25 Z toho Jáchyma
00:11:26 a já jsem říkal, Donalde, slezte z toho lustru.
00:11:30 Tak jsem se podíval na lustr, otočím se zpět,
00:11:31 tady stál tenhleten, jak mu říkáme Srstka,
00:11:35 my jsme říkali angrešt.
00:11:36 A normálně mi napálil, vyrazil mi normálně zuby.
00:11:41 Což o to, já jsem nebyl jedinej. Ale pak vím, že se mě někdo ptal,
00:11:44 jestli jsem mu to nechtěl někdy vrátit.
00:11:46 Chtěl, ale on už tenkrát žádný zuby neměl.
00:11:52 Proč jste mu říkali angrešt?
00:11:56 Angrešt jsme mu říkali, že srstka je vlastně moravsky angrešt.
00:12:00 -To já nevím.
-Já si myslím, že jo.
00:12:03 -Na Moravě říkaj?
-Srstka. Angreštu říkají srstka.
00:12:07 Pak jsme mu říkali, samozřejmě, Hliník je jasnej,
00:12:12 dentista je taky jasnej.
00:12:14 -Dentista?
-Ty zuby jak vyndával.
00:12:18 On někde dělal doktora?
00:12:21 On za tu kariéru nejen mně, já vím aspoň patery zuby.
00:12:25 -Jak jsme říkali, on byl blázen.
-Že vymlátil patery!
00:12:30 Vymlátil. Tak jsme mu říkali slušně dentista.
00:12:33 Pak ještě měl přezdívku Ventura, protože on opravdu ve svým období
00:12:38 vypadal jako Lino Ventura, měli i stejnej příběh.
00:12:41 Pak už vypadal jak Srstka.
00:12:43 Ale jeden čas byl takovej týpek jako Lino Ventura.
00:12:46 Další přezdívka byla Ventura.
00:12:49 Vy, kaskadéři, zastupujete kolikrát i velký hvězdy.
00:12:55 Je to pro vás věc ctižádosti, že pak to s tebou jde?
00:12:58 Ten dělal, já nevím za koho.
00:13:02 Je, já jsem třeba dělal Anthony Hopkinse, v nějakým bijáku.
00:13:07 My to tak tady neberme, že by to bylo něco.
00:13:11 Ale třeba v tom filmovým světě,
00:13:14 v zahraničních produkcích, to je něco!
00:13:17 Anthony Hopkins, Lahoda, Antohny Hopkins!
00:13:20 Nebo Titanic, nebo Gladiátor, Vojín Ryan. My to tak nebereme.
00:13:27 Je to práce, ale je fakt, že ty prestižní projekty
00:13:31 nám dělají nějakej kredit a já, když jako manažer
00:13:34 v současný době jedu jednat na další film
00:13:36 a oni se na to podívaj, tak jako je vyřešeno.
00:13:39 Ale ty jsi jmenoval takový filmy!
00:13:41 To jste všecko, Zachraňte vojína Ryana,
00:13:43 tam všude to je česká kaskadérská parta?
00:13:46 -No je, no.
-A v Titanicu?
00:13:48 -V Titanicu taky.
-Tam jste padali do vody?
00:13:50 -Tak všecky ty věci.
-Jak všecky?
00:13:52 -Tam se jen padalo do vody.
-Samozřejmě.
00:13:54 Ale padalo se tam 1/2 roku skoro.
00:13:58 Protože tam se hydraulicky převracela ta paluba,
00:14:01 lidi se klouzali dolů.
00:14:03 To byl vysokorozpočtovej film, točilo se to v Rosaritu v Mexiku
00:14:07 a bylo tam 12 českejch kaskadérů, což je, nebyl to nejtěžší film,
00:14:13 je to titul, je to nejprestižnější, ale už je to taky 1/4 století.
00:14:16 To je 96.
00:14:19 Nedávno byli Oscaři a já si nevybavuju,
00:14:22 že by se tam vyhlašoval nejlepší kaskadér.
00:14:25 Jste oceňovaný tímhletím způsobem?
00:14:27 Existuje cena Taurus a to je obdoba hereckých a filmových Oscarů.
00:14:35 A to se vyhlašuje taky každý rok v USA a my máme 12 nominací.
00:14:42 -To bude teďka?
-To bude asi v březnu.
00:14:46 Ale každý rok se to vyhlašuje a my máme za těch 15 let,
00:14:49 nebo 20 let, máme 12 nominací.
00:14:52 A je to v těch kategoriích.
00:14:53 Třeba 5 kluků od nás v kategorii Best Fight,
00:14:57 Nejlepší bojová scéna s Jackie Chanem,
00:14:59 byli jsme nominováni.
00:15:00 Tak jsme tam jeli do tý Ameriky. A to je jiná cena.
00:15:03 A je to takový podobný show, jako ten Oscar.
00:15:05 Já jsem tam byl, já nevím, taky leta dozadu
00:15:09 a jel jsem s takovým taxikářem po tom Hollywoodu
00:15:13 a on jako byl zvědavej, slyšel moji angličtinu, co jsem.
00:15:17 Turista, todle.
00:15:18 Já jsem se pochlubil, že jsem kaskadér,
00:15:19 že jedu na ten ceremoniál vyhlašování těch Oscarů.
00:15:22 On říkal, to mě zajímá, já jsem filmovej fanda.
00:15:25 A jedeme, teď tam byl billboard nějakýho filmu, ten se dělal u nás.
00:15:31 A já mu říkám, to jsem dělal. On se na mě tak podíval, říkal hm.
00:15:35 Pak jsme jeli dál,
00:15:36 byl tam druhej billboard, to se taky dělalo v Česku.
00:15:39 Říkám, to jsem taky dělal.
00:15:41 Teď jsme přijeli k třetímu a to byl Knight's Tale,
00:15:44 to se taky točilo,
00:15:45 to byl historickej film, to se točilo na Barrandově
00:15:47 a říkám, tohle jsem taky dělal.
00:15:48 A on říkal, já vím, chlapče.
00:15:53 Zase přijel další magor do Hollywoodu. Všecko točil.
00:15:57 A my jsme opravdu ty 3 filmy dělali v jednom roce v Česku.
00:16:01 -Jenom nominace máte?
-Máme jen nominace.
00:16:04 -Žádnýho Taurus doma nemáš?
-Nikdy jsme to nezískali.
00:16:09 Tak ta nominace je vždycky, jsou 3 ty kategorie.
00:16:11 -Ta nominace je za...
-Co jsou to za kategorie?
00:16:15 To je kategorie třeba Nejlepší bojová scéna.
00:16:17 To jsou ty rvačky. To bylo s tím Jackie Chanem.
00:16:19 Nelepší fire, ohňová scéna, nejlepší auto, scéna crackrashová.
00:16:24 Tak je to takhle rozdělený,
00:16:25 tak jsem říkal, že se nedá říct tohle je nejtěžší výkon.
00:16:28 Každá ta kategorie má něco jinýho.
00:16:31 Takže jsme byli, máme 12 nominací, ale je to trošku americká věc.
00:16:35 Neříkám že by, prostě nemáme toho Oscara.
00:16:40 Máme 12 nominací, ale taky to má svoji váhu.
00:16:44 Jak dneska ten Václav Marhoul, dostal se mezi posledních 10.
00:16:48 -Tak je to taky úžasné.
-Nominace už je úspěch.
00:16:53 Kterej film v poslední době jste dělali
00:16:56 a co máte za nabídku výhledově?
00:16:58 Na co se chystáte?
00:16:59 Tady máte nějakou tělocvičnu asi, ne?
00:17:02 Máme stálou tělocvičnu, kde trénujeme 1 x tejdně.
00:17:05 Ale teď na trénink není moc čas, protože teď se dělají velký filmy.
00:17:09 Carnival Raw, to je takovej příběh...
00:17:11 -Tak se jmenuje ten film?
-Ten se tak nějak jmenuje.
00:17:14 -Je to o takovejch příšerách.
-Jak tak nějak?
00:17:16 Jmenuje se Carnival Raw a je to hodně lanek.
00:17:19 Hodně na lankách, to se jmenuje stunt tracking
00:17:21 a tam furt lítaj lidi na lankách, prostě je to fantazie nějaká.
00:17:25 Samozřejmě, ty producenti maj dobře zmapováno, co ty lidi zajímá.
00:17:30 Třeba my jsme dělali podle počítačový hry
00:17:33 a pak jsme podle toho dělali film.
00:17:35 Samozřejmě, problém je dneska, že nejsou příběhy.
00:17:39 Já jsem třeba točil Krále Artuše už 4 x. Furt stejnej příběh.
00:17:45 Mušketýři, ti poslední Mušketýři, jsme to točili před 3 lety,
00:17:49 tak je to příběh, kterej se točí už popátý.
00:17:51 -Já teda jedinej...
-Tři mušketýři myslíš.
00:17:54 -Nebo 4? Kolik jich bylo?
-3 + 1.
00:17:58 Nějak se dohodneme. Tak kolik? 4!
00:18:00 -To jste točili vy.
-To jsme točili.
00:18:03 V malý partě. Žádnej velkej kšeft to nebyl.
00:18:05 Ale jo. To bylo dobrý. Tam se furt fidlilo.
00:18:08 -Ale 4.
-No ale backgroundový nějaký.
00:18:11 Takový ty šermovačky.
00:18:13 Byli tam koně, my děláme i koně...
00:18:17 -Jako, že ti nasaděj hlavu.
-Ne, to je jinej.
00:18:20 To byl ten Příběh Narnie. Teď děláme Wheel of Time.
00:18:25 To je takovej příběh, teď je tady Orlando Bloom.
00:18:28 -Výlov Time?
-Wheel of Time.
00:18:31 -V Třeboni to točíte?
-Kola času.
00:18:34 To je takovej název nějakej. Kola času se to jmenuje.
00:18:37 -Wheel of Time.
-Výlov tajm?
00:18:42 To je anglicky Wheel of Time, to je Kola času.
00:18:46 Taky jste rozuměli výlov? Time.
00:18:50 Přestávka při výlovu bych to překládal.
00:18:54 A teď děláme ten Carnival Raw. Tak to je třeba...
00:18:57 -Carnival Raw. Přelož mi to.
-Já nevím co to je.
00:19:00 -Jo, ty nevíš co to je.
-Vůbec nevím co to je.
00:19:03 Je tady teď Orlando Bloom! Tak je tady Orlando Bloom!
00:19:05 Počkej, to někde psali!
00:19:07 Jak se u hotelu shromažďovaly holky.
00:19:09 -Aby ho zahlídly v okně.
-Tak ten tady je.
00:19:11 -On už je starej.
-Tak starej a...
00:19:14 Orlando Bloom, takovej hezounek, milovník takovej, že jo?
00:19:18 -Že to bude dědek?
-Je to dědek. Je to naše kategorie.
00:19:31 Jak tě poslouchám, je to zajímavá práce,
00:19:33 ale taky náročná.
00:19:35 Já bych i jménem diváků chtěl popřát, když ne letos,
00:19:39 tak minimálně příští rok, nebo přespříští rok,
00:19:42 ať ta vaše práce se promítne do toho,
00:19:44 že první český Taurus...
00:19:47 -Bude doma.
-Bude doma!
00:19:49 -Bezva, děkuji.
-Láďa Lahoda!
00:19:59 Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herec
00:20:02 Josef Polášek!
00:20:14 Já jsem se někde dočet, já rád procházím těma wikipediema,
00:20:20 tak jsem se dočet, tam o vás nějaký filmoví znalci napsali,
00:20:24 že jste jako herec ztvárnil
00:20:28 několik pozoruhodných postav retardovaných jedinců.
00:20:35 Já si nevybavuju jedinýho retardovanýho,
00:20:37 v kterým jsem vás viděl.
00:20:39 Vždycky vznikne nějaká pověst a pak celý život to vyvracíte.
00:20:45 Ale byl jsem trošičku pošahaný ve filmu Mistři,
00:20:53 tam jsem byl trošku jako...
00:20:56 -Mistři? O čem to bylo?
-To bylo o hokeji.
00:20:59 A tam jste hrál retardovanýho hokejistu?
00:21:02 Tam jsem hrál retardovanýho v partičce v hospodě,
00:21:07 která sleduje ten přímý přenos, pijou u toho alkohol
00:21:11 a v jedné chvíli padne gól, já zařvu gól,
00:21:17 pak vlastně si uvědomím, že to je náš vlastní gól.
00:21:21 Takže takový jsem retard.
00:21:25 On tam byl ještě jeden retard totiž, to byl Honza Budař.
00:21:33 2 retardi jste tam byli.
00:21:34 My jsme byli v takové dvojici trošku
00:21:37 a on, když vypil ředidlo, flašku, tak chytil vidiny
00:21:42 a dopředu viděl, jak ten zápas dopadne.
00:21:46 Tak do něj lili to ředidlo
00:21:48 a pak se něco tady, v tom retardovaném mozku
00:21:51 ještě víc zretardovalo a on to viděl už nepřesně.
00:21:55 Zajímavý filmy!
00:21:57 Hlavní roli jste hrál ve filmu František je děvkař.
00:22:02 Promítlo se vám to do soukromí, tenhleten film?
00:22:05 To je velice zajímavé. Promítlo.
00:22:11 Ale ne tak, jak by se zdálo, že jsem si užil. To ani ne.
00:22:15 Spíš to jako odrazovalo ty slečny. Ale jak si diváci někdy spojujou
00:22:22 ten váš soukromý život s tím co hrajete
00:22:26 a nejsou schopni si to oddělit,
00:22:28 my jsme s mojí manželkou kdysi byli v restauraci...
00:22:31 -Máte tady ženu?
-Raz, dva tři. V třetí řadě.
00:22:35 Teda ne, jedna, dvě, tři manželky.
00:22:45 Už jako děvkař, člověk by tomu věřil.
00:22:48 Mám tady, 1, 2, 3. Povídejte.
00:22:51 Nenechte se nijak brzdit manželkou,
00:22:53 jak se to promítlo do toho soukromí?
00:22:56 A my jsme byli v té restauraci, nebo v kavárně, já už nevím
00:22:59 a v té kavárně nebyli, než 4 lidé.
00:23:03 My 2 s manželkou a vedle u stolu úplně cizí taky pár.
00:23:06 Stejně starý asi jako my.
00:23:08 A v jednom okamžiku manželka odešla na záchod a jeho manželka,
00:23:12 od vedlejšího stolu, taky odešla na záchod.
00:23:14 Jsme tam byli sami dva chlapi, on se rozhlídnul, odhadnul,
00:23:18 že ta jeho se asi ještě nevrátí a moje taky ne, vyběhnul,
00:23:21 běžel ke mně a říká:
00:23:22 Nic si z toho nedělejte, já jsem taky děvkař!
00:23:25 A rychle utíkal zpátky.
00:23:34 Já jsem myslel naopak, jestli u dámského publika,
00:23:39 jestli jste nějak jako, víte jak to myslím!
00:23:41 Stoupnul v ceně. Pozor, toho neobsadili jen tak!
00:23:45 Jestli si ten film dobře vybavuju, spíš takovej ňouma to byl.
00:23:48 Ten váš František.
00:23:50 Takovej smolař a vlastně se nějak zamotal
00:23:53 do toho svého děvkařství, nebo sukničkářství,
00:23:57 jak bych to tak řekl.
00:23:58 Že mu to chodilo samo, aniž by nějak usiloval.
00:24:01 Ono mu to tam skákalo samo na tu přenosku.
00:24:06 On vlastně pak přišel o licenci, protože nebyl příkladný.
00:24:11 -Lékař to byl.
-Jo takhle.
00:24:13 Já už si to nevybavuju. Co já si vybavuju,
00:24:16 viděl jsem vás v nejrůznějších seriálech atd.
00:24:18 A víte čeho jsem si všimnul napoprvé?
00:24:21 Že jste vždycky, možná ne vždycky, ale já jsem to tak vždycky viděl,
00:24:25 hrál s tím brněnským akcentem.
00:24:27 To jako schválně? To po vás chtěli? Nebo jste se toho nedokázal zbavit?
00:24:32 To je další taková pověra.
00:24:35 Já vlastně nejsem z Brna a ani brněnsky neumím.
00:24:41 -Takže to není pravda.
-No tak, teď mluvím nějak?
00:24:44 -No ne! Ale v Brně nebydlíte!
-Já su ze Zlína.
00:24:52 V Brně jsme bydleli, tam jsem dělal JAMU,
00:24:55 hereckou školu, pak jsem tam byl 9 let v HaDivadle.
00:25:00 Já to neberu jako handicap nějakej!
00:25:02 Jak se řekne Polášek, já slyším tu brněnštinu!
00:25:05 Oni ho po mně mnohde pořád chtěli. I v nějakém seriálu.
00:25:09 Já jsem říkal, já nemůžu pořád se zařazovat
00:25:11 jako nějakej moravskej, já to ani neumím.
00:25:14 (s brněnským přízvukem) To brněnské totok.
00:25:18 Ale děláte, jo! Pojďte chvilku zkusit takhle mluvit!
00:25:23 Aby lidi viděli, že si to nevymejšlím.
00:25:25 Já bych řekl: (brněnštinou)
00:25:27 Pane Šíp, máte dobré šneky, kolik stály?
00:25:32 Kde ste to kópil?
00:25:37 Mimochodem, to je myslím taková poslední informace o vás,
00:25:41 která mně uvízla v hlavě.
00:25:43 a to jste možná jedinej herec, vy už jste to říkal,
00:25:46 že jste studoval JAMU,
00:25:48 ale že vy jste na JAMU šel odněkad z JZD.
00:25:52 Pochopil jsem, že vy jste pracoval v JZD?
00:25:55 -Jo, pracoval.
-Pracoval.
00:25:56 Čili vy jste ze zemědělství šel do kultury
00:25:59 rovnou takhle skokem?
00:26:01 Proč?
00:26:02 Já jsem dělal elektro školu, vyučil jsem se elektrikářem
00:26:08 a šel jsem hned po té škole do JZD, dneska je to...
00:26:12 Za trest?
00:26:13 Ne, protože jsem se už vyučil pro to JZD tehdá.
00:26:18 -Vy jste dělal elektro jézeďácký?
-Dělal jsem na údržbě.
00:26:23 -Byl jsem na údržbě.
-Strojů.
00:26:25 Na údržbě čehokoliv. Tam byly různé profese.
00:26:28 Tesař, svářeč, elektrikář.
00:26:31 Teď třeba se zasekl pás v kravíně,
00:26:33 tak my jsme sedli 4 chlapi do toho traktoru,
00:26:36 každý měl tu tašku a každý opravoval co uměl.
00:26:40 Že to bylo v elektrice, nebo někde.
00:26:42 A všichni dělali všechno.
00:26:43 -A který JZD? Slušovice?
-JZD Fryšták.
00:26:47 Já myslel Slušovice.
00:26:48 Tam jsem cosi opravoval a tady jsem měl kus toho hnoje.
00:26:54 Tam se zas mluví valašsky.
00:26:56 (s přízvukem) Tož to je správný jézeďák!
00:27:00 Správný jezeďák mosí mít na čuni kravinec!
00:27:10 A jak v tomhle prostředí plným traktorů a kombajnů,
00:27:16 to jste na tom asi taky jezdil, ne?
00:27:17 Jo, s kombajnem jsem taky jezdil,
00:27:19 protože jsem měl papíry T na traktor
00:27:22 a tím pádem jsem jednu sezónu jezdil i s kombajnem.
00:27:28 -Při žních?
-Při žních. Ono se s tím nedá orat.
00:27:35 Na kombajn se nedělá special nějakej řidičák?
00:27:38 Kdo umí s traktorem, umí s kombajnem.
00:27:40 Každý ten kombajn měl posádku 2 chlapy,
00:27:44 pak ten starý chlap mi říkal jak to mám dělat,
00:27:47 abych to nezahltil a pak šel do hospody
00:27:51 a já jsem drkal po poli.
00:27:55 -To se naučíte rychle, ne?
-Na tom nic není.
00:28:00 -Na poli se nedá nabourat.
-No vůbec.
00:28:03 Do ničeho.
00:28:05 No! Já jsem vlastně jednou s tím havaroval.
00:28:10 Ale tak jenom napůl.
00:28:12 Už byl konec té směny, vždycky blikal ten maják,
00:28:16 ten agronom, nebo kdo to tam blikal,
00:28:19 že kombajny už z pole,
00:28:21 že bude pršet, nebo konec směny, konec dne.
00:28:25 Tak já už jsem odjížděl, byl jsem poslední a teď jsem viděl,
00:28:28 že tam zůstal ještě neposečený pás a já jsem takový spořivý trošku
00:28:33 a tak mi to bylo líto,
00:28:35 já jsem říkal, tipuju takových 10 bochníků chleba.
00:28:41 Tak jsem to otočil a to bylo z kopce.
00:28:44 Tak jsem byl spořivý, tak jsem vyřadil.
00:28:47 Vlastně nevyřadil!
00:28:48 Měl jsem tam tu rychlost, ale dupnul jsem na to,
00:28:51 ono to jede pomalu, tak jsem vymáčknul spojku,
00:28:54 vlastně ty kola se uvolnily
00:28:56 a měl jsem ještě plný zásobník toho zrní za sebou, několik tun
00:29:01 a tam ještě ten motor.
00:29:02 A teď se to rozjelo, ta kráva a teď to bylo taková u-u-u-u.
00:29:09 Jsem si říkal, jestli nedělám něco špatně.
00:29:11 Tak jsem si říkal, kdyby rupla ta spojka,
00:29:13 která odpojuje ta kola od toho motoru, to bych teda...
00:29:17 A ani jsem to nestačil domyslet a ta spojka rupla,
00:29:21 teď se to spojilo, ty obrovské kola se zapíchly, zabrzdily
00:29:26 a teď se to postavilo takhle na tu lištu žací
00:29:32 a bylo to vlastně zadkem ten kombajn k nebi.
00:29:36 -S tím zrním!
-Ano, s tím zrním.
00:29:38 A teď tady to je, to byly ty kombajny,
00:29:40 už měly tu kabinu.
00:29:42 Takhle je to sklo a tady máte ten komínek s tím volantem.
00:29:45 Takže když to šlo nahoru, tak já jsem vyletěl tady do stropu
00:29:49 a najednou jsem žuchnul a ten volant jsem měl tady.
00:30:00 A teď to stálo a já jsem si říkal, jestli to spadne dopředu,
00:30:06 to už není sranda, to mě asi rozdrtí.
00:30:10 Jestli to spadne dozadu, tak je to dobrý.
00:30:12 Tak jsem hlavou migal a pak to udělalo ííííípšch!
00:30:22 -Dopadlo to na všechny 4.
-Na všechny 4.
00:30:25 Jak dlouho jste pracoval v tom JZD?
00:30:27 Hlavně, jak se v tomto prostředí zrodila myšlenka,
00:30:30 že chcete bejt hercem?
00:30:31 -To mně řekněte.
-Mě to strašně nebavilo.
00:30:34 Já, když jsem si představil, že budu většinu dne, týdne, roku
00:30:38 a celého života, dělat co mě nebaví a vstávat brzo, tak jsem si říkal,
00:30:44 tehdá jsem ještě neznal tu formulaci, splň si svůj sen!
00:30:49 Ale mně to nikdo neřekl,
00:30:50 mně se to tady vzadu samo rozsvítilo,
00:30:53 že musím jít za tím, co by mě bavilo,
00:30:55 což bylo divadlo, tak jsem to zkusil.
00:31:00 Vlastně do té doby jsem hrál divadlo amatérsky.
00:31:03 -Takže ochotničil jste.
-Ochotničil jsem. Ve Zlíně.
00:31:07 A zkusil jsem to a na tu JAMU jsem se dostal.
00:31:11 -A vzali vás napoprvé.
-Napoprvé.
00:31:14 A co jste musel, mimochodem, předvádět?
00:31:18 Já jsem slyšel, kolikrát těm adeptům dávaj takový úkoly,
00:31:23 zahraj les před bouří, takový blbosti.
00:31:28 Mně říkali, jestli bych náhodou nemohl sbalit slečnu.
00:31:32 -Jak?
-Slečnu. Sbalit slečnu.
00:31:34 -Já chápu, ale...
-A jak? Takový blbý.
00:31:37 To všude dávaj na těch přijímačkách.
00:31:39 A vy jste předváděl, jak se balí holka?
00:31:42 Já jsem předváděl, že prej to mám jako vymyslet.
00:31:44 Tak jsem vedle ní ležel...
00:31:46 -Vedle koho?
-Vedle té imaginární slečny.
00:31:49 Jsem byl sám, tak jsem si lehl, jako že se opaluju,
00:31:53 teď jsem si vzpomněl, když jsme byli...
00:31:56 Mikrofon? Mikrofon? A teď jsem, střih.
00:32:00 A teď jsem si vzpomněl, když jsme byli...
00:32:02 To jste sám střihnul teďka?
00:32:17 Nezapomeňte řeč! Ležel jste vedle imaginární...
00:32:22 Já jsem nenápadně chtěl ukázat, že pomůžu klukům od kamer,
00:32:27 že tomu rozumím.
00:32:31 -Čili, ležel jste...
-Ležel jsem vedle slečny.
00:32:34 A teď jsem si vzpomněl, že když jsme byli s bráchou malí,
00:32:38 tak jsme si hráli na parní válce.
00:32:40 Tak jsem udělal takhle ttt ttt ttt,
00:32:42 tak jsem ji převálcoval tam a zase zpátky a říkal jsem:
00:32:45 Tak a už jste sbalená a ještě převálcovaná.
00:32:55 -A vzali vás.
-Tak mě vzali.
00:32:56 Slabší ročník nějakej, že jo? Po revoluci.
00:33:02 Nebyl žádný výběr, nebylo z čeho brát,
00:33:05 tak brali ty retardy
00:33:08 a Brňáky ze Zlína s kravincem na čuni.
00:33:12 Teď se vám přiznám k jedný věci.
00:33:14 Já jsem vlastně původně chtěl úplně na začátku po vašem příchodu
00:33:19 vám chtěl pogratulovat k čerstvě uzavřenému sňatku,
00:33:23 než jsem zjistil, že jste sice měl svatbu,
00:33:26 ale s tou samou manželkou, s kterou jste byl předtím.
00:33:31 Tzn., vy jste milovník svatebních obřadů
00:33:34 a vůbec ani nevím, jestli je možný mít svatbu s někým,
00:33:38 s kým jsem předtím nebyl rozvedenej.
00:33:41 Vlastně to je možný. My jsme to ani nevěděli.
00:33:44 Nás to ani nezajímalo.
00:33:45 My jsme si řekli, že uděláme resvatbu.
00:33:47 -Protože ta rodina naše velká...
-Resvatbu?
00:33:49 Resvatbu. Restart takový. Vypnout a restartovat.
00:33:55 Ta rodina se pořád schází na těch pohřbech.
00:33:59 Tak jsme si řekli, tak uděláme, ať se rodina sejde jinak.
00:34:03 A je fakt velká. Maminka moje je z 12 dětí, tatínek ze 7.
00:34:07 Takže to je strýčků, tet,
00:34:08 bratranců, sestřenic, vnuků, pravnuků.
00:34:12 A taky jsme si řekli, že vlastně se máme rádi.
00:34:17 Takže si dáme ještě jednou tu svatbu.
00:34:19 To jste si mohli říct v kuchyni a bylo to stejný.
00:34:24 Já jsem to říkal Míše, já tě mám rád,
00:34:25 ona říkala ne, ne, až po svatbě.
00:34:33 Počkejte, to byla opravdu svatba kompletně se svědkama?
00:34:37 Jako v kostele, nebo kde? Na Národním výboru?
00:34:40 My jsme tu svatbu měli v 97. v kostele,
00:34:44 oba jsme studovali v Kroměříži, to město jsme milovali,
00:34:49 tak jsme tu svatbu tehdá měli v tom sv. Mořici.
00:34:54 A teď jsme si řekli po těch 20 letech,
00:34:58 že to uděláme zase v kostele a tady jsme se dověděli, že to jde.
00:35:03 Přemluvili jsme toho kněze po 20 letech.
00:35:05 -Toho samýho?
-Toho samýho. Přemluvili jsme...
00:35:09 -Žil ještě?
-Pořád žil, no.
00:35:13 Žil a ještě pořád žije. A dokonce i svědci žijou.
00:35:18 Tak ti přijeli taky oba dva.
00:35:19 Kompletně přes kopírák svatba vaše původní, jak byla.
00:35:23 Tak to je krásný. A pak byla hostina.
00:35:25 Pak byla veselka, měli jsme tam kapelu.
00:35:28 To všechno probíhalo už tady v Praze.
00:35:31 To bylo nějaký výročí jste měli?
00:35:33 -To bylo 20 let.
-20 let.
00:35:35 Čili máte v plánu, no už po 20 letech ne.
00:35:39 Za 5 zase uděláte něco takovýho?
00:35:41 Už se to krátí, cítíme exit, tak ať je to častější.
00:35:49 Ty můžeš udělat svatbu nějakou. My, abysme to dělali tak po tejdnu.
00:35:56 Pardon! Pardon!
00:36:01 Já se omlouvám, jsem si teď vzpomněl,
00:36:05 když jsem měl 50, tak volala mi teta.
00:36:09 A to je to, jak nahlíží, jak která věková kategorie
00:36:13 na jinou věkovou kategorii.
00:36:15 Já měl 50 a ona byla hodná, že si vzpomněla a jí bylo,
00:36:20 dej jí Pán Bůh nebe, ona už nežije, 92, ona mi volala a říká:
00:36:29 Pepíčku, tak to je paráda,
00:36:33 já ti přeju všechno nejlepší k těm tvým sedmdesátinám.
00:36:41 A když jsem měl 30, pardon a už odejdu od toho,
00:36:44 tak mně zase 10tiletý synovec psal:
00:36:48 Milý strejdo, všechno nejlepší k narozeninám, jsme rádi,
00:36:54 že jsi tu s náma a ještě dlouho budeš.
00:37:04 Tradičně se ptám vždycky herců,
00:37:06 aby tak upozornili na něco v čem budou k vidění.
00:37:11 Máte něco roztočeno, nebo už natočeno,
00:37:14 kde vás diváci můžou vidět?
00:37:17 Ano, tak právě je natočená Putování s párou, seriál.
00:37:23 Jedná se nejen o ty parní lokomotivy,
00:37:26 ale i ty tratě, o historii jejich vzniku
00:37:30 a také spoustu různých zajímavostí, které se nacházejí poblíž té tratě.
00:37:36 -To je hraný.
-To je vlastně dokument.
00:37:42 Já jsem to neřekl, to se omlouvám. Dokumentární 10-ti dílný seriál
00:37:46 a já tím seriálem provázím.
00:37:49 A na divadle?
00:37:50 Na divadle teď v polovině března bude premiéra představení
00:37:56 v divadle v Rytířské, neboli Komorní divadlo Kalich,
00:37:59 Tik Tik a to je moc hezká francouzská věcička.
00:38:03 Tam se sejde 6 pacientů v čekárně, takže zase retard!
00:38:08 Zase retard!
00:38:12 6 pacientů v čekárně, kteří čekají na doktora
00:38:16 a každý má svou kompulsivní poruchu.
00:38:20 -Čili komedie, by se dalo říct.
-Je to komedie.
00:38:23 I mrazivé by to mělo být.
00:38:26 Je to takové trošku existenciální a veselo-smutné.
00:38:31 Nejlíp je, dovědět se, co to vlastně je,
00:38:34 se na to jít podívat.
00:38:35 -Ano.
-Josef Polášek!
00:38:49 Přátelé, naším dalším hostem je Ewa Farna.
00:39:02 Musím říct, že s Ewou se v různých časových intervalech,
00:39:06 vy jste začala tu svoji kariéru v kolika?
00:39:09 -Ve 12.
-Ve 12 letech.
00:39:12 -Já to nemám spočítaný.
-Je mi 26.
00:39:15 -Cože?
-Je mi 26.
00:39:17 26! Na to se neptám! Bych se dámy neptal!
00:39:20 Ale kdybych to měl shrnout, tak bych řek, to jak se potkáváme,
00:39:24 bych to tak nazval tu cestu, od rovnátek k miminku.
00:39:30 Dobrý název na knížku.
00:39:31 -Prvně jste přišla s rovnátkama.
-Přesně tak.
00:39:34 Jste se nestyděla, to se mi líbilo.
00:39:36 Sice jsem vám nerozuměl skoro žádný slovo.
00:39:40 To vám bylo 12, když jste tady byla poprvé?
00:39:42 Ve 12 jsem vydala první písničku, tak ve 13 jsem možná u vás byla.
00:39:46 -Ve 14? 13?
-Ještě jako dítě.
00:39:49 Mně zakazovali mluvit o určitejch věcech. S váma.
00:39:53 Teďka, neviděli jsme se posledních několik let,
00:39:58 čili teď poslední vaše novinka je miminko.
00:40:01 -Je to tak.
-Jak k tomu došlo?
00:40:05 Já bych byl taky rád, kdybysme si o tom promluvili.
00:40:11 Víte, jak to myslím.
00:40:12 Teprve po svatbě, jak jste říkal, po svatbě můžete...
00:40:15 Pozor, to je důležitý! Ne vždycky to je po svatbě.
00:40:19 Já jsem taková tradiční dost. Já nejdřív svatbu, teď miminko.
00:40:23 Všechno jde tak...
00:40:24 Řekněte, většinou se říká, užívám si to.
00:40:28 Kolik je vašemu miminku? Ani nevím jak se jmenuje.
00:40:30 -8 měsíců.
-8 měsíců! A máte ho teďka?
00:40:34 Spinká s tatínkem doma. V tuto dobu.
00:40:37 Doma? To by mě zajímalo.
00:40:39 Zpěvačky většinou nerady přerušujou ten zaběhnutej kolotoč.
00:40:44 Kvůli mateřství asi už vůbec ne. Jak vy jste to měla? Do kdy?
00:40:50 -Jak bych to řek? Do prčic!
-Kdy jsem se vrátila zpátky?
00:40:53 Ne, zajímá mě, kdy jste přestala?
00:40:56 Konkrétně, fakt přímo 2 měsíce jsem měla pauzu.
00:41:00 Před porodem 2 měsíce.
00:41:01 Ne. 2 týdny před porodem jsem měla poslední koncert.
00:41:04 2 týdny před porodem?!
00:41:05 Ano. 5 týdnů po porodu už jsem měla koncert zase.
00:41:10 2 měsíce jsem byla bez koncertů.
00:41:12 Ale já jsem se cítila celou dobu strašně dobře
00:41:14 a pořád se cítím velmi dobře a sama docela čumím,
00:41:18 že jsem tak brzo začala zpívat.
00:41:23 Ale ono to tak nějak šlo, tak jsem se tomu nebránila.
00:41:26 To vám řeknu, 2 týdny, to bylo dost...
00:41:29 Kaskadérství to bylo.
00:41:31 To jsem hrála v Brně, měla jsem fakt velké břicho.
00:41:36 Ale bylo to skvělý.
00:41:38 V tu chvíli jste měla kapelu s 2 bubnama, by se dalo říct.
00:41:48 -Jak to dělá?
-Ne, to je v pořádku.
00:41:52 Já jsem měla ještě třpytivé oblečení a říkala jsem,
00:41:57 jsem jak disko koule pro tento večer, těm lidem.
00:42:01 Že já to mám ráda.
00:42:02 To ty otřesy už nějak jako, to vám neřek někdo,
00:42:06 pozor, to už je na krajíčku?
00:42:09 -Já jsem se cítila dobře.
-Já chápu.
00:42:12 To si vemte, že byste slehla na jevišti.
00:42:15 To by bylo blbé, no. To by bylo blbé.
00:42:19 Prvorodička vydrží všechno. To jsou držáci.
00:42:23 -Kdo?
-Prvorodičky! To jsou držáci.
00:42:25 Já jsem si říkala, že to bude v pohodě.
00:42:29 Prostě jsem to tak vnímala. Každý to cítí jinak.
00:42:33 Já jsem se cítila strašně dobře.
00:42:34 Kdybych neviděla tady ten buben, tak ani nevím, že jsem těhotná.
00:42:40 Takže já jsem se cítila hrozně dobře.
00:42:42 I na tom pódiu jsem si to strašně užívala.
00:42:45 To bylo nejkrásnější období.
00:42:47 Vědět, že tam to miminko je se mnou,
00:42:48 zároveň, že můžu být na tom pódiu, bylo to krásný.
00:42:52 Já vám to věřím i když přiznám se vám,
00:42:53 já zrovna ten výraz "užívala jsem si" nemám rád.
00:42:59 No, v kontextu s tím mateřstvím, nebo?
00:43:01 Ne, vůbec. Naši fotbalisti jedou někam, prohrajou 5:0,
00:43:07 pak dělaj rozhovor, řeknou, užíval jsem si to.
00:43:11 Já říkám, měli jste snad napřed vyhrát, ne?!
00:43:14 Užívat si! To je taková fráze!
00:43:18 Tak, baví mě to, byste asi akceptoval?
00:43:21 Baví mě to.
00:43:23 Ale ještě jednu věc. Se musím zeptat.
00:43:26 Vy jste oba rodiče toho miminka, jakže se to jmenuje?
00:43:31 To miminko myslíte? Artušek se jmenuje.
00:43:35 Král Artuš! 4 x ho hrál!
00:43:43 Ale jestli v těch novinách píšou pravdu, vždycky ne,
00:43:47 to my víme oba, tak otcem vašeho dítěte...
00:43:52 Je můj manžel. Šok!
00:43:57 To jsem nechtěl říct. Jste oba muzikanti.
00:44:00 Oba z jedný kapely! On je kytarista vaší kapely!
00:44:02 Neprozrazuju teď něco?
00:44:04 Ne, ne, on 10 let se mnou hraje v kapele.
00:44:07 -Jak to máte s hlídáním?
-Babička, tetička a tak.
00:44:13 Takhle vy vozíte hlídání si s sebou.
00:44:16 Já bych neuměla si představit se oddělit od toho malýho miminka.
00:44:19 -Od začátku takhle s váma?
-Jo, jo.
00:44:23 To třeba došlo k tomu, promiňte mi tu otázku,
00:44:25 že jste ho třeba i odtrhla od prsu
00:44:27 a šla jste na jeviště?
00:44:28 Ne, to ne. To zas, ať ty lidi počkaj!
00:44:31 To zas... Je třeba dokojit.
00:44:35 Nebo zpívala s vytaženým prsem a kojila.
00:44:38 -To úplně ne!
-Když velmi rychle jste začala?
00:44:44 Já taky nemám ráda, když na mě lidi koukaj u jídla.
00:44:47 Jsem to vyřešila v zákulisí a pak jsem šla.
00:44:50 Prso není problém, ale malý, aby měl klid.
00:44:52 Aby měl klid. Jasně, jasně.
00:44:55 Ale tam nešlo, že by dokojila babička.
00:44:57 -To moc nejde.
-To už Artušek byl najedenej.
00:45:03 Ale řekněte mně, ten váš manžel s váma jezdí od začátku v kapele?
00:45:08 Je to teď 11. rok.
00:45:10 Tím, že já zpívám od těch 13, 13 let, tak 2, 3 roky na začátku
00:45:15 jsem měla jinou kapelu, jinak tam je nejdýl z kapely.
00:45:20 A od začátku jiskérky lítaly?
00:45:23 To ne, to my jsme měli každý svoji cestu.
00:45:26 -Co jste měli svoji?
-Každej svoji cestu.
00:45:28 Svoji cestu, jakého druhu?
00:45:30 Já jsem měla kluka, on holku. My jsme byli nejlepší kamarádi.
00:45:34 Až pak jsme se dali dohromady.
00:45:37 Já si dokonce pamatuju, kdo byl váš přítel,
00:45:40 když jste tady byla podruhý.
00:45:44 -Podruhý? Jo Tomáš Klus asi!
-To jsem nechtěl říct!
00:45:47 -Není to nic tajnýho?
-To není nic tajnýho.
00:45:50 S Klusem chodila.
00:45:55 I takové období bylo.
00:45:59 A dokonce si vybavuju, nevím, jestli to nebylo obráceně,
00:46:01 že když tady byl Tomáš jako host, tak vy jste byla v hledišti.
00:46:06 -Nebylo to obráceně?
-Nebylo to obráceně.
00:46:07 -Na vás on sem nikdy nepřišel.
-My jsme asi spolu nebyli.
00:46:12 Ewo, vy si píšete písničky sama, jestli si to dobře pamatuju.
00:46:15 Částečně. Nikdy ne úplně sama, na to nemám,
00:46:19 já to necítím, že bych byla tak dobrá,
00:46:20 ale ráda se obklopím někým, kdo to umí a navedu ho.
00:46:23 Jednou, když jste tady seděla v tomhle křesle,
00:46:26 tak jsem se snažil dopátrat, co považujete za svůj největší hit,
00:46:30 vy jste mi ho řekla
00:46:32 a já jsem tenkrát tu písničku neznal.
00:46:34 Už tady jsem slyšel syknout z hlediště:
00:46:36 Ten je blbej teda!
00:46:38 Jo? Boky jako skříň. Já jsem to opravdu neznal.
00:46:43 -Teď už samozřejmě vím.
-Tak to je bezvadný.
00:46:46 To vy jste nenapsala. Tam není váš osobní nějakej...
00:46:49 To je můj velmi osobní prožitek.
00:46:52 Si myslím, že to je to, proč to funguje.
00:46:56 Ta písnička, odpovídám jí, tou písničkou
00:47:01 na štiplavé poznámky od novinářů.
00:47:07 Takže jsem reagovala, místo...
00:47:10 Prostě jako zpěvačka jsem reagovala písničkou.
00:47:12 Ale samozřejmě to, že tu písničku napsal někdo jinej,
00:47:14 neznamená, že tam nejsem v tý písničce nějak zobrazená.
00:47:19 To zase ne. Takže si myslím, že je velmi o mně, ta písnička.
00:47:24 Textařka, myslím, autorka toho textu že tady byla.
00:47:27 -Jó! Ta je...
-Byla tady nebo nebyla?
00:47:29 Jo, myslím, že jo. Ona je šikovná.
00:47:32 Napsala ty Boky, pamatuju, že jsem za ní zašla,
00:47:35 říkám jí, ty jseš hubená, drobná, to nemůžeš zpívat ty.
00:47:40 Ta písnička je úplně jak psaná mně na míru.
00:47:42 Já to musím zpívat, dát tomu ten obsah, doslova.
00:47:47 Vlastně se tak stalo. Proto ta písnička je v mém repertoáru.
00:47:50 -Pořád!
-Ano.
00:47:52 A na koncertech strašně dobře funguje.
00:47:54 Prsa lítaj vzduchem se tam zpívá! Že jo?
00:47:57 Jo! Fakt, že jo. Vzduchem lítaj prsa.
00:48:01 -To mně utkvělo.
-Zase jsme u toho kojení.
00:48:06 -Proč se obracíte na Pepu teďka?
-Já to mám rád.
00:48:16 Ale váš manžel je kytarista. Takže jste autorská dvojice?
00:48:19 -On skládá hudbu?
-Ano.
00:48:21 On mi často píše i texty i hudbu. On je talentovanější, než já.
00:48:26 Ale míň upovídaný.
00:48:27 Takže já tu jeho práci často prezentuju.
00:48:31 -Teďka máte nějaký nový?
-Věci?
00:48:35 Je něco novější hit, než, chtěl jsem říct prsa jako skříň.
00:48:39 Než Boky jako skříň?
00:48:41 Pak jsem hrála jednu vánoční písničku
00:48:42 Vánoce na míru, která se taky velmi hezky chytla.
00:48:45 A taky spolu s manželem písničku Ta o nás.
00:48:47 Tu si můžete poslechnout, to napsal právě celý on.
00:48:50 Docela se to asi lidem líbilo,
00:48:52 protože už to má už víc než 10 miliónů shlédnutí na Youtubku.
00:48:55 -Jako klip to máte?
-Ano.
00:48:58 Já jsem nějaký klipy od vás viděl! To zase nejsem takovej neználek!
00:49:03 -Co já jsem to naposled viděl?
-Ty Vánoce na míru?
00:49:07 Ne, takový jste tam měla džíny, kde vlastně celý stehna byly vidět.
00:49:13 -Jo! To je Na ostří nože!
-To praskly? Nebo to je ta móda?
00:49:17 To je ta móda. Ale už je to taky pár let zpátky.
00:49:21 Ale jo, je to písnička Na ostří nože.
00:49:23 -Jakže se to jmenuje?
-Na ostří nože.
00:49:26 -Na ostří nože!
-Tam hrál Jaromír Jágr!
00:49:29 -Viděl jste ho tam?
-Ne.
00:49:30 -Tak tam zpíval.
-Já to nedokoukal.
00:49:36 Ale pustil jsem si to znova.
00:49:37 Jestli si to pustíte, tak o 2 kliknutí tam máte víc.
00:49:41 To je bezvadný.
00:49:42 To se neříká kliknutí. Shlídnutí. A tam hraje Jarda?
00:49:45 To si to pustím ještě dneska v noci.
00:49:48 -Co tam hraje?
-Tam zpívá tu moji písničku.
00:49:50 -Zpívá? Otvírá pusu?
-Ano. Já jsem mu napsala.
00:49:54 Říkám, dobrý den, pane Jágr, my se neznáme,
00:49:57 ale já bych od vás chtěla,
00:49:59 abyste zpíval moji písničku v klipu.
00:50:01 Takže Na ostří nože.
00:50:01 On si to vyložil, že nože od bruslí, že jo?
00:50:04 Asi. To je tématický. Takže řekl, že ano a je tam.
00:50:08 Tak mě to hrozně potěšilo a jsem ráda, že tam je.
00:50:11 Vy máte teď nějaký nový CD? Máte nějakou sadu novejch písniček?
00:50:14 Jsem dělala živák.
00:50:15 Vydala jsem živý, s orchestrem jsem měla koncert.
00:50:18 A vydala jsem živý záznam z toho koncertu právě.
00:50:22 Já vím, že koncertujete, dokonce jsem někde zaregistroval,
00:50:26 že teď na jaře vás čeká nějaká túra, jak vy říkáte.
00:50:31 To bude zase Česko, Polsko na střídačku?
00:50:33 -Je to vyloženě český.
-Česká túra.
00:50:36 Ano a je to 3. pokračování,
00:50:37 protože už 2 x se to turné vyprodalo,
00:50:39 takže máme potřetí.
00:50:41 A je to strašně hezký v tom, ono se to jmenuje Málo se známe.
00:50:45 Ta túra se jmenuje Málo se známe. Musíte pomalu.
00:50:48 Tak Málo se známe.
00:50:50 A já to jezdím po divadlech a zakazuju lidem používat telefon.
00:50:54 Protože já jsem si zvykla, že koukám do lidí
00:50:56 a často vidím už jenom, jak si natáčí ten koncert
00:50:58 a nevidím jim do tváře a hrozně mě to štve.
00:51:01 Tak jsem je poprosila, jestli bysme si tu hodinu a půl
00:51:03 mohli užít bez telefonu a sdílet to pouze na místě.
00:51:07 A je tam krásná atmosféra a strašně si to užívám.
00:51:09 Čili kdo bude chtít teď na jaře navštívit váš koncert,
00:51:13 už teď ví, že lépe je nechat mobil doma
00:51:18 a užít si vás naživo.
00:51:20 Přesně tak.
00:51:21 Ewa Farna!
00:51:39 Přátelé, pro dnešek je to všechno, já vám děkuju za vaši pozornost,
00:51:43 vám tady v divadle i vám, televizním divákům.
00:51:46 Na závěr tradičně ještě poděkuju dnešním hostům, kterými byli:
00:51:50 Ladislav Lahoda, Josef Polášek, Ewa Farna!
00:52:00 Děkujeme, na shledanou!
00:52:02 Skryté titulky Eva Svobodová
Dnešními hosty K. Šípa jsou kaskadér Ladislav Lahoda, herec Josef Polášek a zpěvačka Ewa Farna (2020). Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 1
