Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
00:00:36Dobrý večer, vážení diváci, v hledišti divadla Semafor,
00:00:38vítám i vás, kteří se na nás díváte doma.
00:00:42Já, vážení přátelé, co si tak vzpomínám,
00:00:46z těch předmětů na ZŠ, jsem měl strašně rád biologii.
00:00:51To nás tenkrát všecky bavilo,
00:00:52protože tam se probíraly věci srozumitelný a my jsme to hltali.
00:00:56I takový citlivější věci, když přišla nauka o lidském těle,
00:01:00k tomu člověk nikde jinde nepřišel, tak jsme to hltali.
00:01:04Samozřejmě i tyhle citlivější témata,
00:01:06ty pedagogové byli mazaný,
00:01:09na základce nemohli natvrdo ty věci vyprávět.
00:01:12Já si dokonce vybavuju, že učitelka biologie
00:01:15na tý základce, když přišlo téma, který bude probírat, rozmnožování,
00:01:20tak jsme všichni čekali, tak ona na to šla velmi oklikou.
00:01:23Si vybavuju, že tak oslovila tu třídu a řekla napřed,
00:01:27schválně zvedněte ruku, přihlaste se, kdo si myslí,
00:01:31že na jeho narození má podíl čáp.
00:01:35Teď jedna holka opravdu se přihlásila.
00:01:39Třída upadla smíchy.
00:01:42Ty si opravdu myslíš, jako že... Ano, to si opravdu myslím.
00:01:46Trváš na tom? Trvám na tom.
00:01:48Tady to probírat nebudeme. Říkala bioložka.
00:01:51Řekni mamince ať zejtra za mnou přijde do školy,
00:01:53já si s ní promluvím.
00:01:55Druhej den přišla taková dáma, přišla do sborovny a řekla,
00:01:58dobrý den, vy prý jste, paní učitelko,
00:02:00se mnou chtěla mluvit.
00:02:01Já jsem Čápová.
00:02:13Já samozřejmě jsem se profesionálním biologem nestal,
00:02:17ale vždycky mám radost,
00:02:19když s někým z toho oboru se můžu potkat.
00:02:22A to je právě dnešní případ, protože naším dnešním prvním hostem
00:02:26je bioložka, dokonce bych řek, že je specializovaná,
00:02:31že to je parazitoložka, dr. Kateřina,
00:02:37Kateřina Pomajbíková Janků.
00:02:40A teď jsem možná přehodil jména. Nebo možná je Janků Pomajbíková.
00:02:49-Dobrý večer. Že jsem něco splet?
-No.
00:02:52-Že jsem něco splet?
-Ano.
00:02:53Víte, 4 jména, to je strašná nálož!
00:02:57-Jsem Jirků Pomajbíková.
-Jirků. A já jsem řek co?
00:03:01Janků.
00:03:05A to jsem myslela, že vyvdám jednodušší jméno.
00:03:09-Vy jste vyvdala Pomajbíkovou?
-Ne, já jsem vyvdala Jirků.
00:03:12Vy jste vyvdala Jirků. No já nevím, nebudu vás hnát zpátky.
00:03:16Teď se to tady vysvětlilo.
00:03:17Taky to může vypadat, že jsem schválně dělal legraci.
00:03:21Tak vás tady vítám, posaďte se. Nezlobíte se na mě kvůli tomu?
00:03:25Ne, já jsem na to zvyklá.
00:03:27Ono mě to Pomajbíková celkem vytrénovalo
00:03:29za těch 30 let života.
00:03:30-Komolili vám Pomajbíkovou?
-Vlastně málokdo mě řekl správně.
00:03:34-A já to řek dobře!
-Vy jste to řekl správně! Ano!
00:03:37Tak jsem se na to soustředil, že jsem zvoral tu Jirků.
00:03:41Ale to Jirků jste taky nezkomolil poprvý.
00:03:44Už ze mě udělali Kateřinu Jiřinu.
00:03:47No jo, dyť vy máte taky jméno, jak umělkyně.
00:03:51A to vy schválně i ve vašem oboru biologie si necháváte obě jména?
00:03:54To většinou dělají herečky.
00:03:55No, necháváme, protože v té vědecké kariéře
00:03:58začínáme publikovat pod jménem vlastně svobodným a pak se vdáme,
00:04:03aby nás spojili s předešlýma pracema,
00:04:06tak to zachováváme.
00:04:09-Trošku ztěžujeme lidem život.
-No ne, každej si to dohledá.
00:04:13Aha, Jirků, ona je teď Pomajbíková. Nebo vy to máte obráceně.
00:04:18Vy jste parazitoložka. To říkám dobře.
00:04:21Ano.
00:04:23Já si vybavuju, není to tak dávno,
00:04:25co tady byl váš kolega, parazitolog, prof. Lukeš.
00:04:29-To je vedoucí.
-To je váš vedoucí.
00:04:33-Ale je to i kolega.
-Víte, čím nás tady šokoval?
00:04:36Šokoval nás všecky i diváky tím, že řek,
00:04:38že si z těch vědeckých účelů, záměrně,
00:04:41že si nasadil do sebe tasemnici.
00:04:45To jsme mu všichni nevěřili. To on opravdu udělal?
00:04:48-Máme důkazy. Máme důkazy.
-Vy jste ji viděla tu jeho?
00:04:51Kolegové ho vyšetřovali parazitologicky
00:04:55a opravdu máme důkazy, že ta tasemnice tam je.
00:04:57-A je tam ještě pořád.
-Pořád?
00:05:00Ta už musí bejt holka velká!
00:05:02No, tak tahle může dosahovat těch 12 m,
00:05:05má tam podle počtu vajíček tak 3, 4.
00:05:09-Podle čích vajíček?
-Oni vylučujou vajíčka.
00:05:11-Tasemnice vylučujou vajíčka?
-A my je potom diagnostikujeme.
00:05:14On je zanesenej pan prof. vajíčkama tasemnice?
00:05:18To jí musel dát už nějaký jméno. Tolik let, když si ji pěstuje.
00:05:21-Na to jsem se neptala.
-Cože?
00:05:23Na to jsem se neptala. Ale je to docela dobrý .
00:05:26Čili nebyl to jen takovej fór.
00:05:29Jak si člověk může sám nasadit tasemnici?
00:05:31To sní něco, kde jsou ty vajíčka? Že to ví?
00:05:34Vajíčka pro nás infekční nejsou.
00:05:36Jsou pro nás infekční různá larvální stadia u těch tasemnic,
00:05:39který se vyvíjí v různých zvířatech.
00:05:41U tasemnice bezbranné je to hovězí.
00:05:45Tasemnice bezbranná?
00:05:46On má škulovce, ale nevím, jak dál. Český názvy moc neznám.
00:05:52Tasemnice bezbranná se něco jmenuje?
00:05:54Ano, to je z hovězího dobytka, kterou se člověk mohl dřív nakazit.
00:05:58Vy pracujete v tom Biologickým ústavu, že jo?
00:06:00No.
00:06:01Tam to je asi prestižní věc. Tam každej musí mít něco. Ne?
00:06:05-Nějakýho prvoka, nebo tasemnici.
-Asi trošku jo.
00:06:09-Červi prej jsou dobrý.
-Červi jsou dobrý.
00:06:11-Červi prej jsou dobrý mít v sobě.
-Některý jo.
00:06:14-To mi tady pan prof. říkal.
-Některý určitě.
00:06:15Červy mít.
00:06:16Ne úplně všechny bych doporučila. Ale některý určitě.
00:06:19Víte, co on tady dokonce vykřik do světa?
00:06:22-Nemyjte se.
-Nemyjte se. Ano!
00:06:24-Vy jste na to koukala!
-Inspirovala jsem se.
00:06:27On řek, že si škodíme tím, že se mejeme.
00:06:30Já bych řekla, že si škodíme tím, že se mejeme opravdu moc
00:06:33a všechno dezinfikujeme.
00:06:34A to už je prokázaný dneska,
00:06:36že jsme to s těma dezinfekcemi a detergentama moc přepískli.
00:06:41Že je dobrý bejt trošičku špinavej?
00:06:43-Trošku. Malinko. Přiměřeně.
-Malinko smrdět, malinko bejt šp...
00:06:47A to je dobrý pro tu imunitu?
00:06:52Člověk se víc setkává s různými organizmy,
00:06:54s různými, řekněme, patogeny
00:06:56nebo i s různými nepatogenními organizmy,
00:06:58který pořád stimulujou ten náš imunitní systém,
00:07:00dávají mu nějaký podněty, aby ten imunitní systém se nenudil.
00:07:04A když se začne ten imunitní systém nudit, v důsledku těch desinfekcí
00:07:07a těch detergentů, protože všichni se tím mejeme, všechno tím čistíme
00:07:11a ještě se tím vyplachujeme, tak on se začne nudit
00:07:14a pak začne vytvářet takový ty podivný onemocnění,
00:07:17který reagujou na ty buňky našeho těla a těch máme hodně.
00:07:21Že on nemá s čím bojovat a vy říkáte, že se nudí.
00:07:24To je hezký. Imunitní systém se nudí. Čili jde o to,
00:07:26dát mu nějakou ťafku, aby bojoval.
00:07:29-A pak je spokojenej.
-Dá se to tak říct.
00:07:32No jo, ale ty vzorky, s kterejma vy pracujete,
00:07:38těch není moc.
00:07:41Nechci říct přímo, že se hrabete...
00:07:43-Je jich moc.
-Těch vzorků?
00:07:45Jo, tak jako parazitologové pracujeme s exkrementy, že jo.
00:07:50To jsem nechtěl říct.
00:07:52Já jsem se poučila v nějakým předchozím díle,
00:07:53že tady byl spisovatel Hartl, ten to řekl natvrdo,
00:07:59jsem si říkala, parazitolog by se měl poučit a nepoužívat to,
00:08:01co používáme běžně v těch laboratořích,
00:08:03protože ono to jde tak pěkně z pusy.
00:08:06-On tady mluvil o exkrementech?
-Nejdřív to řekl úplně jinak.
00:08:10Hartl? Pak se tomu smál, ne?
00:08:14Tak jsem se poučila, že tomu budu říkat exkrementy.
00:08:18Ale v ústavu tomu říkáte asi jako každej. Co?
00:08:21No jasně. Než řeknu exkrement, tak to je půl dne pryč.
00:08:28Vy jste dokonce, co mně se podařilo zjistit,
00:08:33v rámci tý svý vědecký činnosti
00:08:36vyrazila pro ty vzorky až někam do Afriky.
00:08:40No.
00:08:41To si já neumím představit, že vy, nebo kdokoliv,
00:08:44vyjede do Afriky, jako na vlastní pěst asi.
00:08:47A teď tam dokonce, od koho jste to sbírala?
00:08:49-Od šimpanzů?
-Od šimpanzů, od goril.
00:08:52A případně od dalších zvířat, co jsme potřebovali.
00:08:54Záleželo, jak jsme ten projekt zrovna směřovali.
00:08:57Nebylo to úplně na vlastní pěst. Vždycky je to trochu organizovaný.
00:09:01Komunikuje se i s těma nějakýma orgánama v té dané zemi africké.
00:09:07Jo s orgánama v tý zemi myslíte!
00:09:10Nějakýma těma institucemi, který to nám zprostředkovávaj,
00:09:13protože tam se platí za všechno.
00:09:15I když si chcete odvízt ty exkrementy,
00:09:17tak za všechno musíte zaplatit.
00:09:18Takže jste někde si sedla,
00:09:20protože oni se pohybujou na stromech.
00:09:22Ani moc nesedla. Většinou jsme za nima dost chodili.
00:09:25Oni skáčou po stromech, co já vím.
00:09:27Skáčou po stromech a vy jdete po zemi za nima.
00:09:30Na to se ptám právě.
00:09:32Vy jste si vytipovala nějakýho šimpanze.
00:09:34-Přesně tak.
-Třeba samce?
00:09:36Třeba samce. Ty byli takový trošku, bylo to s nima snazší.
00:09:40Oni po větvích, po stromech a vy pod tím s igelitkou.
00:09:46Taky třeba jsem čekala s dalekohledem,
00:09:48jsme čekali s dalekohledem, až něco vyprodukujou,
00:09:50pak jsme to šli z těch listů...
00:09:52Říkáte vyprodukujou.
00:09:53Už jsem trošku se naučila ty termíny.
00:09:56Pak z těch listů od toho stromu
00:09:59jsme to seškrabávali do vzorkovnice.
00:10:00Čili napřed s dalekohledem? To je hezká práce.
00:10:04Pozorujete smečku šimpanzů
00:10:06a když jedí, to už máte spočítáno, kdy začne produkovat, že jo.
00:10:12Pak teprve vyrazíte s igelitkou. Je to zapotřebí chytit za tepla?
00:10:22Víceméně s tou igelitkou je to dobrej nápad,
00:10:24kdybych u stromu chytala.
00:10:27-To vás nenapadlo?
-Nás to nenapadlo.
00:10:29-Mě hned!
-Fakt nás to nenapadlo.
00:10:32-Čili vy čekáte na dopad.
-Ano.
00:10:36-A pak sbíráte.
-Seškrabáváme.
00:10:38Když je to z těch 40 m, tak to pak seškrabáváme.
00:10:43To musí bejt řacha ze 40 m.
00:10:46Oni jsou občas tak trošku, jak to říct?
00:10:49-Dělají naschvály.
-Jo, oni jsou chytrý, že jo?
00:10:53Ti šimpanzi fakt jsou a občas se stane,
00:10:56třeba kolegovi, který si odložil baťůžek na foťák pod strom,
00:11:01tak ten šimpanz si na ten strom došel,
00:11:03ta větvička byla 4 m nad ten baťoh
00:11:06a on se mu přesně trefil do toho baťohu
00:11:08a opravdu důkladně mu tam načural.
00:11:12A pak chodil, Jéžíš, já mám mokrej baťoh.
00:11:16Ten váš kolega.
00:11:18To mu toho ten šimpanz moc neudělal.
00:11:21Já myslel, že ještě veme foťák a vyfotí si ho.
00:11:25-To neudělal.
-Jak nadává.
00:11:27Čili voni věděli, že po nich jdete! Oni jsou chytrý.
00:11:31Oni si nás prohlíží. Oni jsou taky zvědaví.
00:11:33Takže si vás prohlížej, rozlišují obličeje,
00:11:36takže prostě rozlišujou ty lidi, takže oni jsou zvědaví,
00:11:39chtějí vás vidět, chtějí provokovat, chtějí zlobit.
00:11:42Malí šimpanzi po nás házeli klacky.
00:11:45To vy víte, že oni si vás pamatujou.
00:11:47Že si ráno řeknou, hele, Kateřina už jde.
00:11:50Možná si to řeknou.
00:11:53A jak dlouho jste tam strávila s tímhle úkolem?
00:11:57Záleželo. Někdy to byly 2 ? 3 měsíce,
00:11:59někdy to bylo třeba na měsíc.
00:12:012 ? 3 měsíce jste čekala?
00:12:04Každý den jsem šla na 8 hod. do terénu
00:12:07a čekala jsem, nebo chodila jsem, než jsme toho šimpanze našli.
00:12:11A pak jsem si třeba musela sednout pod ten strom a počkat,
00:12:13až mi dá ten můj vytoužený vzorek.
00:12:16Ale v zoologický to bylo mnohem horší.
00:12:19Tam jsme si třeba počkali na ten vzorek 10 hodin.
00:12:23A když už konečně ta šimpanzice exkrement vyprodukovala,
00:12:27tak ho po nás ještě hodila.
00:12:30-Fakt, jo?
-Anebo ho snědli.
00:12:31Naschvál ho normálně snědli. Fakt jo.
00:12:34Jako, že naschvál? Oni věděli, že tam na to čekáte, to už poznali.
00:12:40Už jí kručelo ve střevech,
00:12:42ona, počkej, já vím, že na to čekáš.
00:12:46Radši to sežere, než by to dala české vědkyni!
00:12:50To jsou debilové teda! To se na mě nezlobte.
00:12:53To jsem si myslel, že jsou šimpanzi chytřejší!
00:12:55To vy třeba už tam, to vy víte, že v tom jsou nějaký červi?
00:12:59Nebo to až v Praze se kouknete do mikroskopu.
00:13:02-Tenkrát to bylo v Brně.
-Nebo v Brně teda.
00:13:05Ale dívali jsme se. Teprve tam jsme zjistili, co všechno mají.
00:13:09-Kde?
-V laboratoři.
00:13:10Až v laboratoři.
00:13:11Občas něco jsme viděli přímo na tom exkrementu,
00:13:15tasemnice přece jen mívají ty články,
00:13:17který jsou přímo na povrchu těch exkrementů.
00:13:19To jsme třeba viděli přímo v terénu.
00:13:21-To je radost pro biologa, ne?
-Jasně. Konečně!
00:13:25Ale i na to jsme se načekali.
00:13:28Není to úplně tak snadný, že si posbíráte vzorky,
00:13:30řeknete si, že toho je všude hodně, ale ono to není úplně tak snadný.
00:13:34Teďka mně řekněte. Má to určitě samozřejmě nějaký význam.
00:13:38Je to podle mě taky náročný.
00:13:40Mimochodem, to musím říct, vy byste to možná sama neřekla.
00:13:42Vy jste byla oceněná nějakou organizací
00:13:45za tuhle činnost.
00:13:46Nějakej grant jste dostala významnej. Nebo váš tým?
00:13:49Jak to bylo?
00:13:50Ten tým primatologický v Brně, ten dostal několik projektů.
00:13:55Teď čerstvě.
00:13:56Já jsem dostala grant, ale ten už byl na jiný téma.
00:13:58Ten už je na helmintoterapii, nebo terapii červy,
00:14:02o tom už tady trošku mluvil i prof. Lukeš předtím.
00:14:05Takže vy jste přešla z čeho?
00:14:07Z parazitů lidí a lidoopů jsem přešla na parazity lidí
00:14:11a na to, že se změřuju na takovou biologickou léčbu,
00:14:16kde se využívají červi k léčbě právě těch
00:14:19autoimunitních onemocnění,
00:14:20to jsou ty onemocnění, když se ten imunitní systém nudí.
00:14:24Podstatou toho je, jestli já jsem to dobře pochopil,
00:14:26že ono to má všecko perspektivní léčebný účinky.
00:14:31Už se ví jaký nemoce třeba červi léčej?
00:14:36-No. Už se to ví.
-Nebo můžou léčit.
00:14:39Hodně se to ví,
00:14:41nebo hodně je vyzkoušeno na zvířecích modelech.
00:14:44Ale jsou i nějaké klinické studie.
00:14:46Patří tam Crohnova choroba, roztroušená skleróza.
00:14:50Taky?
00:14:52Lupus erythrematosus, revmatoidní artritida.
00:14:55A to už je vyzkoušený, testovaný?
00:14:57-Že se to ví?
-Ví se to.
00:14:59Teď mi řekněte, když někdo se chce vyléčit z toho,
00:15:03co jste říkala, tak dostane ty červy v tabletách rozdrcený,
00:15:07nebo injekcema?
00:15:09Jak se to aplikuje?
00:15:11Zatím se hlavně používal ten přístup
00:15:14infekce těmi živými červy.
00:15:16Takhle. Že přijdu do ordinace, tam už se to hejbe někde,
00:15:20já to mám sežrat, jo?
00:15:23Dá se to tak říct, ale není to úplně tak jednoduchý.
00:15:26Zatím je to hodně držený zpátky, hodně se ještě o tom neví,
00:15:32pořád ještě se to drží v nějakých mezích.
00:15:34Že to není ještě tak běžná záležitost.
00:15:37A kdy to bude běžně? Máte nějakej výhled?
00:15:41Že to bude běžnej medikament, kterej se bude podávat.
00:15:45Právě v této době se přechází
00:15:49na výzkum na jiný cesty té terapie červy.
00:15:54A to tak, že se hledají ty účinné látky v těch červech,
00:15:57které by se těm pacientům zřejmě podávaly injekčně.
00:16:00To ještě moc rozjetý není,
00:16:02ale ty látky už identifikovaný jsou.
00:16:04To by měla být ta cesta,
00:16:06pacientům nedělá moc problém,
00:16:08oni většinou, když si představí, že budou mít nějakýho červa,
00:16:11tak se jim to moc nelíbí.
00:16:13Taky jsou tam ty etický hlediska,
00:16:14že přece jen, když se to vyvine do toho dospělýho červa,
00:16:18může hrozit infekce dalších lidí, to se jim taky nelíbí.
00:16:23Že nakazí někoho jinýho.
00:16:24Ono by k tomu s těma našima hygienickýma standardama nedošlo,
00:16:27ale to riziko tam je.
00:16:29Že zakašle a vyletí z něj červ na někoho jinýho?
00:16:33Neřekla bych, že zakašle.
00:16:45To se zatím vychytává, tyhlety věci.
00:16:48Není to úplně už v konečným stadiu.
00:16:51Ale jsou zahraniční firmy,
00:16:52který vajíčka těch červů několika nabízejí, můžete si je zakoupit.
00:16:57Co v tomto směru, když to dospěje do nějaký finální fáze,
00:17:00co je pro vás, nebo pro váš tým v biologickým ústavu,
00:17:04taková ta chvíle, kdy bouchnete šampáňo
00:17:06a řeknete, povedlo se to?
00:17:08Že to bude běžně v lékárnách, nebo že, co je pro vás takovej ten,
00:17:12teďka to oslavíme?
00:17:13Co se musí stát ?
00:17:14Teď, v tuhle chvíli, ta laboratoř má trvání teprve 5 let,
00:17:19v tuhle chvíli je pro nás úžasným výsledkem,
00:17:21že jsme našli vhodnýho kandidáta,
00:17:23u kterýho jsme opravdu prokázali ty účinky na Crohnovu chorobu.
00:17:27-Takovýho máte.
-Takovýho máme.
00:17:29-A to jste teda bouchli šampáňo?
-To jsme bouchli šampáňo.
00:17:32A už to je publikovaný.
00:17:34Tak já vám přeju, ať těch šampaňských
00:17:36tam bouchnete co nejvíc.
00:17:37Tím pádem bude jasný, že se vám práce daří.
00:17:41Děkuju! Dr. Pomajbíková Jirků! Pomajbíková Jirků!
00:17:53Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herečka,
00:17:57ale musím říct zároveň i spisovatelka,
00:17:59paní Ivanka Devátá!
00:18:09Já ještě tady bych podala ručičku.
00:18:12Pardon, omlouvám se.
00:18:14-Se nebojíte, že chytíte červa?
-Ne, to se nebojím!
00:18:18Ale jsem konsternovaná, poněvadž jsem to tam sledovala.
00:18:21Taková krásná ženská
00:18:23a ona stojí měsíce pod stromem a čeká na produkty?
00:18:29-To mě úplně šokovalo.
-To je věda!
00:18:33Pozor! To má velkej význam. Dyť jste to slyšela!
00:18:37No, ale zasmušila jsem se.
00:18:42Já vám řeknu, co mě trošičku zasmušilo.
00:18:44Nějak na veřejnost pronikla informace,
00:18:47že jste měla nějaký problémy a dost vážný,
00:18:50s nějakým svým sousedem.
00:18:52V baráku. Že vás jako stresoval. Co vám dělal?
00:18:58-To bylo strašný!
-To chci vědět, co vám dělal.
00:19:01Já jsem mu, promiňte, já jsem mu jinak neřekla,
00:19:04v soukromí, pro sebe, než hovado.
00:19:07Ale já jsem z toho skutečně se roznemohla.
00:19:12-A co vám dělal?
-Zaprvé! Teď tam mám jinýho.
00:19:16To je takovejhle rozdíl! Von chodil jako slon!
00:19:21-To se mně všechno třáslo!
-Nad váma bydlel.
00:19:23Když telefonoval, jakoby chtěl dořvat do těch Pardubic!
00:19:28Bez toho přístroje! A hlavně...
00:19:33Jo, když se sprchoval, to řvala Niagara!
00:19:37-Já nevím, jak to vůbec pouštěl!
-To měl takhle silnou sprchu?
00:19:41Copak sprchu! Když chodil na WC! To bylo! Jsem koukala...
00:19:50Červi!
00:19:51Na strop, jestli už něco...
00:19:54On si v tom snad tak liboval a já jsem... A hlavně!
00:20:00K němu chodily návštěvy, tak v 10, v půl 11 večer.
00:20:05Si nepamatuju za celej svůj dlouhej život,
00:20:07že bych šla k nějakýmu chlapovi takhle večer.
00:20:11-Je jiná doba, paní Devátá.
-Jo, to víte.
00:20:14A taky jsme to stihli přes den, že jo!
00:20:24Ale oni pouštěli techno mně přímo nad hlavou.
00:20:28A to jsem neslyšela žádnou hudbu, jenom:
00:20:30td, td, td.
00:20:33To je horší než panelák. Asi. Já jsem v paneláku nikdy nebydlela.
00:20:37Já bydlela v přepychových 5 a 1/2 pokojovejch bytech,
00:20:40hala, předsíň, lodžie, všecko!
00:20:43A teď mám tenhleten krcálek a nad sebou tohohle příšeru!
00:20:47Až do blázince jsem se dostala!
00:20:50-Do blázince?
-Na psychiatrii!
00:20:54To vás tam někdo poslal? Nebo jste dobrovolně?
00:20:56Ne, já jsme se zhroutila, měla jsem taky moc práce,
00:21:01začla jsem zkoušet ve Vinohradským divadle,
00:21:03měla jsem jet do Studénky a támhle na 3 zájezdy,
00:21:08bylo toho strašně.
00:21:09-Seklo to s váma.
-No, to vám bylo ale dobře.
00:21:14Nekrejte si ten mikrofon. Aby vás bylo slyšet.
00:21:20A já jsem tam byla jen 12 dní.
00:21:25Já jsem byla prakticky vyřízená z toho všeho.
00:21:28-V Bohnicích jste byla?
-Ne. Byla jsem, no to je jedno.
00:21:33A teď ale, to vám bylo blbý, my jsme chodili ven!
00:21:37Já myslela, že tam budu ležet v noční košili,
00:21:40já musela chodit na procházky.
00:21:42Já měla hroznej strach, že někdo půjde a řekne:
00:21:44Jé, paní Devátá, copak?
00:21:46A já bych řekla: Jdeme s blázincem na vycházku.
00:21:52-Úplně mimo areál! Ne na zahradu!
-No!
00:21:55Do města jako?
00:21:55My jsme byli v kriminalistickým muzeu.
00:21:59Viděli jsme vraha Mrázka a takovýhle věci!
00:22:03Já jsem říkala, jestli je to moudrý s blázincem tam chodit!
00:22:07Se ještě inspirujou!
00:22:11Počkejte, vy říkáte, že jste viděla vraha Mrázka?
00:22:13To už si začínám říkat, že jste tam byla oprávněně!
00:22:16Protože jak, vrah Mrázek? Je vycpanej, nebo co?
00:22:21Né, kolo tam je jeho a obrovská fotka!
00:22:27Ten už je, já nevím, 40 let, že jo?
00:22:31Ale pozor, paní Devátá!
00:22:33Vy jste se takhle nezhroutila psychicky poprvé!
00:22:36Jestli si dobře pamatuju, myslím,
00:22:41že z jednoho z vašich manželů jste se hroutila.
00:22:46Vy si toho nějak moc pamatujete!
00:22:51Vy jste to někde řekla, že vás přived do blázince!
00:22:55To oni o mně píšou! Ale to jsou takový voloviny!
00:22:59Nebyla jsem kvůli Pepíkovi nikdy v blázinci!
00:23:03Jednou jsem se zhroutila před představením, to je pravda.
00:23:06To bylo krásný! Já jsem se vám líčila,
00:23:10já už ty nervy měla, to všecko se tak táhlo
00:23:13a najednou jsem se posadila a začla jsem dělat áááá!
00:23:16A řvala jsem, jak ty primáti!
00:23:21Vůbec už jsem nic nemusela. Jen řvát.
00:23:26Zavolali doktora, napíchali do mě, on jel se mnou domů.
00:23:30A představte si, že jsem měla tu krásnou bílou ložnici,
00:23:33jak vidíte v televizi, tu ludvíkovskou.
00:23:36A tam jsem ležela a on čekal až usnu.
00:23:39Úplně marně. Já už jsem měla ty ruce jak z hadrů,
00:23:44nohy jak z hadrů, ale mozek mi furt jel.
00:23:48A to mám, bohužel, dodneška, nemám to jako, no, teď už zase jo.
00:23:54-Já nemůžu uspat mozek!
-Furt vám to šrotuje.
00:23:58Taky píšete knížky, furt se vám ty věci...
00:24:01Vy jste vyvrátila ty fámy,
00:24:04vy jste říkala z Pepíka, nemusí každej vědět,
00:24:06že vaším manželem byl Josef Vinklář!
00:24:08-Není to nic tajnýho?
-Není.
00:24:10Ale pořád mě s tím všichni, dyť víte!
00:24:12Všichni mě s tím otravujou! A víte co napsali?
00:24:15Nevěřte vůbec ničemu!
00:24:18Oni o mně napsali, že pokládám za svůj největší životní úspěch,
00:24:24že si mě Vinklář vzal dvakrát.
00:24:31A že prej jsem ho lákala na dobrý jídlo!
00:24:35Jaký, lákala? Dolejzal za mnou! A já ho vůbec nechtěla!
00:24:43Proč jste si ho vzala dvakrát? Ono to je opravdu trošku jako...
00:24:47To se nestává často! Takovejch chlapů běhá po světě!
00:24:50A vy si znova vezmete toho samýho?
00:24:52No! Já jsem měla mezitím daleko lepšího!
00:24:58Ale on to Pepík nemoh vydržet!
00:25:01Představte si, že on mně byl nevěrnej!
00:25:03Já jsem se rozvedla a on to pak nemoh vydržet
00:25:07a stával s autem dole, to mi potom vyprávěl!
00:25:12Říkal, to je úplně jedno, jestli na to máš papír!
00:25:15S tebou lomcuje! A teď chtěl vědět, když přijedem ze zájezdu,
00:25:19jestli ten můj půjde nahoru, ten novej a moh se zbláznit!
00:25:23-Šmíroval!
-Šmíroval.
00:25:26Žárlivej byl! Nechtěl, abyste měla někoho.
00:25:29A on nakonec si vyhlíd toho mýho, šel do společnosti,
00:25:343 dny spolu chlastali.
00:25:39A on údajně mu měl říct, že ho zničí. Profesně.
00:25:46-Rozmlouval mu to.
-No, že když mě ne...
00:25:49A, no. Taky byl ten vztah už trochu unavenej po roce.
00:25:59Tak von, jako se chtěl oženit a ještě mít děti a já už ne!
00:26:06-Mně bylo 40!
-Ten druhej. Ten jinej.
00:26:10Ten druhej. Teďka přemejšlím, jestli mám říct tu historku.
00:26:14-Ale ta je skvělá.
-No tak jako...
00:26:18No ale, ona je hodně pikantní.
00:26:21Ale zase, zaplať pánbůh, že jste si na ni vzpomněla!
00:26:25-Tak to rychle řekněte!
-Ta je nezapomenutelná!
00:26:32Já jsem s tímhletím svým milencem, řeknu to naplno, jakýmpak přítelem!
00:26:38Přátel mám dodnes fůru! Ale to byl milenec.
00:26:42A my jsme jeli na podnikovou chatu na Slapech.
00:26:47A Vinklář dostal na starost Adama, protože jsem ho měla na Vánoce,
00:26:51on zas ho měl na Velikonoce.
00:26:53-Syna.
-Syna.
00:26:54A toho pružně nechal svojí mamince
00:26:57a šel do klubu, kde se strašně nachmelil a říkal:
00:27:01To jsem dopad! Mám dítě! A ona jede s milencem!
00:27:09A všichni mu to přáli, protože věděli, že mě trápil.
00:27:12A ten milenec byl hodně, hodně, hodně přepracovaný.
00:27:18Protože taky měl toho hodně.
00:27:20A já jsem musela vyzvednout v divadle povlečení.
00:27:2410 korun na osobu.
00:27:27A on hnedka říkal, tys musela něco platit!
00:27:31Ty jsi platila, kolik to... Já říkám, prosím tě, 20 korun!
00:27:36Přijeli jsme tam, měli jsme tašky jídla, pití,
00:27:39šli jsme na procházku, pak jsme se navečeřeli,
00:27:42pak jsme si otevřeli víno
00:27:44a posléze jsme přistoupili k účelu naší návštěvy tamže.
00:27:51Abych to tak hezky řekla.
00:27:55No a na tom jsme pracovali velmi usilovně a svítilo slunce,
00:28:03zpívali ptáci, když jsem já usoudila,
00:28:06že bychom si mohli trochu zdřímnout.
00:28:10Ale vědoma si toho, že tento tak uštvaný a upracovaný člověk
00:28:16se mi věnoval do kuropění,
00:28:19tak jsem mu vyslovila jaksi takové uznání.
00:28:23A to se mi na tom líbilo nejvíc, on nehnul brvou a řekl:
00:28:27Milostivá paní, vím, co se sluší a patří za 20 korun.
00:28:42-To je zlatý!
-Krásná vzpomínka!
00:28:45A na tohohle toho žárlil ten Vinklář.
00:28:49Abychom uzavřeli tu kauzu nějak.
00:28:51Já jsem se šla poradit tenkrát s advokátkou.
00:28:53Já už jsem nebyla nějak do něj zamilovaná,
00:28:56že bych byla celá nadšená, že se vrátil, ne.
00:28:59Ale s tímhletím, on se teda pak se mnou rozešel,
00:29:03když mu ten tak vyhrožoval a ještě tam nějak omylem
00:29:06přived do jinýho stavu nějakou děvčicu.
00:29:09Pak si ji vzal. Já už jsem nechtěla s ním bejt.
00:29:14Já jsem říkala, mně je celej tvůj život protivnej! Já nechci!
00:29:19-Ten Vinklář.
-No. A on do mě hučel a hučel!
00:29:24A naved dítě, ten říkal, maminko, tatínek už bude hodný!
00:29:31Strašný to bylo! No a že nějak tam přišel na jeden den,
00:29:38ono bylo 14 dnů, on tam byl furt!
00:29:42Já jsem říkala, nechceš zase jít k sobě na Vinohrady?
00:29:45Nakonec, pořád chtěl koupit vilu. Mně se do toho nechtělo.
00:29:50Jsem si říkala, on pojede točit na Barrandov
00:29:53a já budu ráno odhazovat sníh před vilou.
00:29:57Ale šla jsem se zeptat k tý svý rozvodový advokátce a říkám,
00:30:01paní doktorko, co říkáte?
00:30:04Mně se moc do toho nechce! Nakonec, třeba se poučil.
00:30:09Ona říkala, když, tak jedině svatba!
00:30:15Protože my už víme, co umí
00:30:17a vy byste nakonec neměla ani střechu nad hlavou.
00:30:20Tak jsem to tlumočila. Bylo to přijato. Akceptováno.
00:30:27Měli jsme prima svatební hostinu v Číně. Ve Vladislavce.
00:30:31-Ne, ve Vladislavce! Vodičkově!
-Ve Vodičkový, ano.
00:30:34No a, a 2 roky byl hodnej teda!
00:30:41Ale pak se to zase zvrtlo.
00:30:44Já říkám, člověk nepřekročí svůj stín.
00:30:47Já ho nechci nějak pomlouvat. Já jsem vám chtěla říct jednu věc.
00:30:52Jo! Já nevím, jestli to musím lidem vysvětlovat,
00:30:56já, když jsem tady byla naposledy...
00:30:57Řekněte to jenom mně!
00:30:59Tak jsem, aby oni trochu věděli o co jde!
00:31:02Tak jsem vyprávěla, jak jsem byla na tom filmu Nymfomanka.
00:31:05Že jste říkala, že ráda chodíte do kina
00:31:08a že jste šla na Nymfomanku.
00:31:09Že mně řekli, že budu mít sál sama pro sebe.
00:31:13Což bylo takový potupný! Jedna zvrhlá bába!
00:31:19A když jsem tam potom opravdu šla,
00:31:21tak říkali, bude tam ještě jeden pán!
00:31:24A to jsem se začla trochu bát. A dopadlo to dobře.
00:31:28A představte si, že asi 2 měsíce po tom vysílání
00:31:31ke mně přistoupil takový drobný pán s holí, starý.
00:31:37-Na ulici někde?
-Na ulici. A řek, dobrý den.
00:31:40Paní Devátá, vy mě neznáte,
00:31:42ale já jsem měl tu čest být s vámi v biografu.
00:31:49-A byl to on!
-To byl on!
00:31:53Ale mě to tak strašně vyvedlo z míry, dodnes mě to mrzí,
00:31:58jestli se dívá, já se omlouvám, protože já jsem, já jsem říkala:
00:32:03Jé, to jsem měla vědět, to bych se tak nebála!
00:32:12A to asi muži neradi slyší, že z nich nejde strach.
00:32:16On se poznal v tom vašem vyprávění. On asi od začátku věděl!
00:32:19-Sedí za váma, herečka!
-Třeba ne!
00:32:24Tak jako, chodíte do kina, nebo to byl váš poslední film?
00:32:27Ne, to byl můj poslední film. Ale jak se snažím žít kulturně,
00:32:33mě vám pronásledujou tyhlety sprosťárny!
00:32:37Já jsem šla do Tančícího domu
00:32:39na výstavu Když ještě biják byl, teď nevím co. Hit.
00:32:44Něco, jedno slovo. A tam byly krásný kostýmy
00:32:48z našich slavnejch filmů, Starci na chmelu a tohle.
00:32:52Ty holky, ty měly takhle v pase, vám řeknu!
00:32:56Pak tam byl takovej svetříček, jako ze 3. obecný
00:32:59a to byl svetříček Libušky Šafránkový!
00:33:02Takový titěrný! A ke mně se hnedka, to budete koukat!
00:33:08Přitočil takovej zaměstnanec v uniformě
00:33:12a pořád tak kolem mě chodil a pak říkal,
00:33:14nechtěla byste udělat fotografii?
00:33:17Mě to strašně překvapilo a říkala jsem, a proč?
00:33:22A on, no na památku. Já jsem říkala, pane,
00:33:26já mám doma na památku takovýhle bedny fotografií
00:33:29a nikdy se na to nedívám.
00:33:31A on říkal: A razítko jste dostala?
00:33:34Já jsme si říkala, teď nemám razítko a vyvedou mě!
00:33:40Ani na roh vstupenky? Já jsem říkala, ne. A to musím?
00:33:44On mi pak vyprávěl.
00:33:46Jak tam byl kout Ostře sledovaných vlaků,
00:33:50tam musela bejt nějaká kóje, tam chodily baby
00:33:53a nechaly si razítkovat pozadí a von to pak fotil!
00:34:01A říkal, to mě ještě vybízejí, hezky zblízka!
00:34:05On by mi to manžel nevěřil!
00:34:09Já, když jsem si představovala,
00:34:11jak bych tam vystavovala svoje 82letý půlky s razítkem!
00:34:25Tak takhle to dopadne, když já jdu na nějakej kulturní tento.
00:34:29Máte zážitky! Mně přijde divný,
00:34:32to tam opravdu byl v tom koutě Josef Somr a razítkoval,
00:34:36jako v těch Vlakách?
00:34:37-Ale ne Somr! Somr ne!
-Somr to dělal ve filmu!
00:34:40No já vím, ale to nebyl Somr!
00:34:42Možná, že to dělal tenhle zaměstnanec!
00:34:46Štemploval!
00:34:48Představte si ty ženský, oni se pak asi měsíc nemyjou!
00:34:51To prej je dobře ale! To je dobře!
00:34:54-Já jsem slyšela.
-Nemá červy potom!
00:34:58Já už taky ne. Mně už asi 3 doktoři řekli, že se moc meju.
00:35:01Tak už jsem se na to vykašlala.
00:35:03To děláte dobře! Ať si ta imunita mákne! Že jo!
00:35:09Jako občas za váma ještě přijdou, ne? Že...
00:35:13Když jsem jela na dovolenou, tak mi volali a říkali, z FAMU, jo?
00:35:18Pro ty jsem asi 3 x dělala a říkali,
00:35:21jestli to ještě dělám, se ptali.
00:35:25-Co?
-Jako, že filmuju.
00:35:28A já jsem říkala, no, ještě to dělám, podle toho,
00:35:34kdy byste to chtěli.
00:35:35Oni říkali, v pátek. Já jsem říkala, to už ne,
00:35:39protože já jedu v neděli na dovolenou,
00:35:42doteďka jsem pracovala, jako blázen!
00:35:44Já jsem si nikdy nemyslela, že v těchhle letech
00:35:50budu mít takový práce!
00:35:53Mě pustili z nemocnice po těžký operaci,
00:35:56nebudeme tady nikoho jmenovat, tu hnusnou nemoc.
00:36:00A já jsem za 16 dní začla jezdit na zájezdy a za ten rok jsem měla
00:36:07přes 20 zájezdů, 20 rádií, v televizi jsem byla 3 x
00:36:12a dokončila jsem 15. knihu.
00:36:16Tak mi řekněte! Musím se pochválit.
00:36:22Ale vy jste začala asi ze života, ne? Asi jste sbírala ty nápady.
00:36:26-Jsou to takový různý fejetonky.
-3 knihy jsou fejetonů.
00:36:31Jedno je moje dětství až po maturitu,
00:36:35Vůně posečené trávy.
00:36:38Nejlepší ze všeho byla Lázeňská kúra. A ta byla nejlepší!
00:36:41Protože jsem měla strašně materiálu.
00:36:45Strašně těch zážitků.
00:36:47-Z těch lázní.
-Z těch lázní.
00:36:49Já jsem to tam takhle nacpala. Ono to nebylo tak.
00:36:51Jednou bylo tohle, pak za 10 let, ale tak jsem to...
00:36:55Ale ta je nejlepší. A teď mám rozepsanou knížku...
00:36:58-O tom blázinci jste něco napsala?
-Jo, to jsem napsala!
00:37:01Jak jsem se zbláznila!
00:37:03-To se ta knížka jmenuje?
-Jak jsem se zbláznila.
00:37:06A šla na dračku!
00:37:10Každej chtěl vědět, jak jsem se zbláznila.
00:37:13To je to, jak jste to říkala s tím Mrázkem, ty vycházky?
00:37:15To je ono! A představte si, když jsem přišla z tý psychiatrie,
00:37:20tak jsem koukla a tam vedle mý vizitky dole pro pošťáky,
00:37:27bylo jiný jméno.
00:37:29A von, to hovado, von ten byt pořád ještě má, ale pronajímá ho.
00:37:37Je tam pan doktor,
00:37:39zabývá se nukleární medicínou a ten je, to je světec a duch!
00:37:49Vůbec ho neslyším chodit, vůbec ho neslyším telefonovat,
00:37:54když se sprchuje, tak to šumí!
00:37:58To vůbec jako není!
00:38:01Jestli to není tím, že hůř slyšíte teď? Ne?
00:38:05Já mám výbornej sluch! Já bych si přála mít horší!
00:38:11-Novej soused teda.
-Novej soused.
00:38:14Tuhle jsem ho potkala ve výtahu, s takovou bázní jsem se ho ptala,
00:38:18jestli se nechystá stěhovat, jestli tam bude.
00:38:21On říkal, že určitě asi ještě 2 roky.
00:38:24Já říkám, jo? A nevíte, co on udělá?
00:38:27On je porád majitelem, ten příšernej!
00:38:32Jestli se budou dívat, to bude strašný!
00:38:34Ale ten jeho otec taky byl příšernej!
00:38:36Ten už před 12 lety o mně říkal, ale paní Devátá,
00:38:41tý už se to všecko plete!
00:38:44On ze mě dělal dementa!
00:38:48Jak bych tady mohla takovou dobu vyprávět,
00:38:51když bych byla úplně blbá!
00:38:54Akorát ta maminka mi připadala hodná.
00:38:56Ale ona mi dala telefonní číslo ještě předtím,
00:38:59že kdyby se něco dělo, ať jí zavolám.
00:39:02A představte si, já jsem radši šla do blázince.
00:39:04Já jsem neměla sílu zavolat matce mladýho kluka,
00:39:09on tady měl totiž studovat.
00:39:11Ona mně říkala, on chodí do školy a učí se! Ježíšmarjá to vypadalo!
00:39:16Nějakou zrzku si nabrk! Teď do toho bušili celý noci!
00:39:23Po každým kole se šli sprchovat!
00:39:32Já už radši nebudu nic říkat!
00:39:36Jak vás poslouchám, paní Devátá! Zase máte o čem psát!
00:39:41Ivanka Devátá!
00:39:51Přátelé, naším dalším, tedy třetím dnešním hostem
00:39:54je operní pěvec Vratislav Kříž!
00:40:10To je krajanka z Českých Budějovic.
00:40:12Krajanka? Tak si na to sedni.
00:40:16-Ty jseš z Českejch Budějovic?
-Nejsem z Českých Budějovic.
00:40:20Já jsem vlastně z Pelhřimova.
00:40:22Ale potom jsme se přestěhovali s rodičema do jižních Čech,
00:40:26k Soběslavi, jmenuje se ta vesnice Dírná u Soběslavi.
00:40:29-Díra u Soběslavi?
-Špatně asi artikuluju.
00:40:32-Dírná u Soběslavi.
-Ale je to v podstatě...
00:40:37Jo!
00:40:40Ani nevím, že to existuje, taková obec.
00:40:42-Ona to je docela známá obec.
-Slavná myslíš?
00:40:45No slavná. Jednak tam žil pan hrabě Vratislav,
00:40:49což byla velká postava,
00:40:51dá se říct, že to byl poslední z rodu Přemyslovců.
00:40:54-Prosím tě!
-Já ho nepamatuju. To mně říkali.
00:40:58-Pak ty teda.
-Pak ne já.
00:41:00Tam byl takovej pionýrskej tábor, pro děti,
00:41:05kde jezdilo 3 x za léto 300 dětí, ten tábor byl ČKD Dukly Praha
00:41:11a jezdilo tam strašně moc dětí a opakovalo se to tam.
00:41:14Jenom z těch herců a známých, co tam přijelo.
00:41:16Ivan Trojan, David Matásek a všichni různý zpěváci...
00:41:22-Prošli tím pionýrským táborem?
-Prošli tím táborem.
00:41:24-Jako děti?
-Jako děti.
00:41:25A dodneška se tam,
00:41:26ne už do toho tábora, ten už tam není,
00:41:29tak se tam rádi vracej, nebo si o tom popovídaj.
00:41:32To jsem jen tak odbočil.
00:41:34Já musím říct, my se občas potkáváme,
00:41:37protože fandíme stejnýmu klubu, takže se potkáváme na tribuně
00:41:41na fotbale, ale já např.,
00:41:44ty jseš asi velkej příznivec fotbalu, já nevím,
00:41:47jestli jsi to někdy hrával.
00:41:48Já jsem trošku chytal.
00:41:50-Cože jsi?
-Chytal, jako v brance.
00:41:52Myslel jsi, že rybařil. Ne. Chytal jsem.
00:41:55Většinou jsem to nechyt.
00:41:57Ale mám rád fotbal, mám rád hokej, mám rád vůbec sport.
00:42:01Sport, jasně! Ale pozor!
00:42:03Tvoje láska k tomu fotbalu šla tak daleko,
00:42:07bylo to určitě tím, že ty jsi mockrát,
00:42:10to si tě určitě mnoho diváků pamatuje,
00:42:12zpívával před začátkem zápasu hymnu, jsi zpívával.
00:42:17To byla tvoje parketa. To jsi přestal nějak dělat.
00:42:21-Já jsem to přestal dělat, ale...
-Proč?
00:42:24Protože to skončilo. Já jsem určitou dobu to opravdu dělal,
00:42:28dělal jsem to rád, těch hymen jsem zazpíval strašně moc,
00:42:32ale potom už zase potřebovali nějaký mladší lidi,
00:42:35tak tam dali mladší lidi, nebo sbor,
00:42:37zase to chtěli prostě vystřídat.
00:42:39U hymny snad je jedno, kdo ji zpívá!
00:42:42Jestli mladej nebo starej.
00:42:43Už to asi bylo trošku okoukaný a oposlouchaný.
00:42:47A taky oni potom ti noví na tom ČMFS...
00:42:50Jseš jak ta Devátá!
00:42:52Já jsem si říkala, že jsem si měla...
00:42:56Aby vás bylo slyšet, děti moje.
00:42:59-Já to teda trošku víc posadím.
-Posaď to do masky!
00:43:03Nebo jak to říkáte, vy operáci?
00:43:05Někteří funkcionáři na ČMFS třeba po mně chtěli,
00:43:07abych před tou hymnou řek třeba:
00:43:09Ahoj, lidi! A teď začal zpívat Kde domov můj.
00:43:13Tak mně to přišlo... Mně to přišlo blbý, no.
00:43:18Tak jsem mu řek, že mně to přijde blbý a...
00:43:20-A tím jsi končil.
-Asi tak nějak.
00:43:24Já jenom, že jako součást fotbalu si tě každý musí pamatovat.
00:43:28Ale ty jsi, jestli se nepletu, začínal u bigbeatu!
00:43:32Ty jsi tam po těch jižních Čechách obrážel, co? Nějaký tancovačky?
00:43:37Začínal jsi u bigbeatu, nebo rockovej zpěvák jseš původně?
00:43:40Já jsem zpíval všechno.
00:43:41Já jsem začínal u bigbeatový kapely,
00:43:43hráli jsme 3 x týdně,
00:43:45to jsem studoval na gymnáziu v Soběslavi právě,
00:43:49takže jsme zpívali jak bigbeat, tak jsme zpívali tradiční jazz,
00:43:54zpíval jsem od kapel Deep Purple. Led Zeppelin, Uriah,
00:43:59všechno jsem tohle zazpíval, potom jsem se dostal na nějakou,
00:44:03do Jihlavy na nějakou Mladou píseň, nebo jak se to jmenovalo.
00:44:05-Tam ty jsi byl?
-Tam jsem byl.
00:44:08Oni mě chtěli poslat na Intertalent
00:44:09a to už jsem udělal přijímací zkoušky na konzervatoř.
00:44:12A můj prof. Jaroslav Horáček říkal, hele, to si musíš vybrat.
00:44:15Buď budeš zpívat popík, nebo půjdeš k nám do opery.
00:44:20Tak jsem si vybral tu operu.
00:44:22Nejseš jedinej z operní garnitury, kterej má základy.
00:44:26-Eva Urbanová je rockerka.
-Ano, to vím.
00:44:30-Ty jseš baryton. Že jo.
-Ano. To je ten střední.
00:44:34-Cože?
-Střední.
00:44:36-Já nevím, čím střední?
-Tou polohou. Tím rozsahem, promiň.
00:44:43-To je zase rozdíl.
-Je to rozdíl, je to pravda.
00:44:46Polohou nejseš střední, ale rozsahem jseš možná střední.
00:44:48A baryton, abychom to vysvětlili i laikům, od tenora se liší...
00:44:54-Že je nižší...
-O kolik?
00:45:00-O kvartu třeba.
-O co?
00:45:01-O kvartu. O 4 tóny.
-O 4 tóny.
00:45:03O 4 tóny.
00:45:04Čili, kam doleze tenor, tam ty už nedolezeš.
00:45:07Většinou ne. Ale já zase můžu dolů a tenor už dolů nemůže.
00:45:12Ale lepší je nahoru. To je pravda. Populárnější.
00:45:16No jo, tak jako jsou, abych řek,
00:45:20je mezi tenorem a barytonistou nějaká rivalita?
00:45:24Já bych řek, že není. A spousty i světovejch barytonistů
00:45:27se přeškolilo potom na tenory.
00:45:29Takže taky to jde. Třeba Domingo. Domingo začínal jako baryton.
00:45:33A potom zpíval, kariéru udělal jako tenor.
00:45:35Že mu ten hlas vylez vejš? Čím to tak asi mohlo bejt?
00:45:39Je to otázka techniky potom. Samozřejmě dispozic a techniky.
00:45:43Dostal třeba dobrýho kantora.
00:45:45Čili on chtěl. On nechtěl zůstat baryton.
00:45:47To je to, o čem já mluvím.
00:45:48Ty světový hvězdy, co já si tak vybavím zpovzdálí,
00:45:52to jsou všecko tenoristi.
00:45:55Nemluvím o Pavarottim.
00:46:00Protože mají nejhezčí písničky, nejhezčí árie.
00:46:03-Tím to je, myslíš?
-Jsou to milovníci většinou.
00:46:05Barytoni, to jsou zloduši.
00:46:08Když je v opeře baryton, tak je to...
00:46:09Většinou jo. Je jedna role, která je hezká,
00:46:11kterou jsem měl možnost x let zpívat a to je Don Giovanni.
00:46:14On je to vlastně taky takovej padouch.
00:46:18Ale má tam hezký výstupy.
00:46:21Na 3 hod. se proměníš v nějakýho Donchuana.
00:46:24Čili holky s památníčkama čekají po představení na tenora.
00:46:28-Tak, ano.
-Třeba z Prodanky na Jeníka.
00:46:30Určitě.
00:46:31Ty jsi dělal co? Kecala jsi dělal v Prodance?
00:46:33Jsem dělal Krušinu. Jsem dělal tátu Krušinu.
00:46:35Krušina má Mařenku, dceru.
00:46:38A prvně jsem Krušinu zpíval, když mně bylo 26 let,
00:46:41právě v Ústí nad Labem a Mařence bylo nějak kolem 50.
00:46:52No ale tý Krušinový, tý mojí manželce, tý bylo 70.
00:46:57To byla partička teda opravdu!
00:47:01Taky jsme měli třeba takový ty představení
00:47:03Mládež a kultura a teď já jsem přišel na jeviště
00:47:06a první věta toho Krušiny je:
00:47:08No, co říkáš, matko? Já, já jsem spokojen.
00:47:14A teď jsem měl takovou hůl, měl jsem namalovaný ty koleje,
00:47:16abych vypadal na nejmíň 50, ty děti vždycky vybouchly.
00:47:20Říkaly, to je prdel tady! Pardon.
00:47:25Hele, oni se hodně dělaj takový ty moderní předělávky.
00:47:29To by mě zajímalo. Víš, co myslím.
00:47:31Teď jsem čet nedávno, že v Londýně publikum vybučelo Rusalku,
00:47:38protože oni z ní udělali prostitutku
00:47:41z nějakýho vykřičenýho domu na předměstí Londýna.
00:47:45Z Rusalky! A publikum prej to nevzalo, v Londýně!
00:47:48A to se dělaj tyhle adaptace!
00:47:49To se z Vodníka udělá veksálk a takovýhhle věci!
00:47:53Co ty na to? Na tyhle předělávky?
00:47:55Já jsem v tom trošku taková konzerva, konzervativnější.
00:47:59Mně se to moc nelíbí.
00:48:00Ono je to všecko daný, že ta hudba je v tom strašně silná,
00:48:04v těch operách.
00:48:05A když se to dá dohromady a jsou dobří zpěváci,
00:48:10tak člověk něco, třeba zavře oči.
00:48:13A je to divadlo, ne dividlo!
00:48:16Taky by se ty lidi měli trošinku na to dívat
00:48:19a mělo by to trošku souznít dohromady.
00:48:23-Němci jsou zvlášť úchylný.
-Jsou, jsou.
00:48:26Když tady je kolikrát Festival německýho divadla v Národním,
00:48:28já jsem na tom nebyl, ale slyšel jsem,
00:48:30to by bylo pro vás, paní doktorko!
00:48:32Že přímo na jevišti ty herci odvzdávali vzorek!
00:48:37Opravdu! Normálně, in natur!
00:48:40Otočili se zády k hledišti, přičapli! Opravdu!
00:48:44Tam byste se s igelitkou čapla. Němci jsou na tohle úplně ulítlí!
00:48:50Dějou se různý věci. My jsme měli moderního Oněgina.
00:48:53A režíroval to právě Němec, se mi to vybavilo.
00:48:57A on chtěl, abych ke konci tu Taťánu znásilnil.
00:49:01Což o to, ale to je opravdu těžký zpívání.
00:49:03-Kolik jí bylo?
-Tak byla mladší než já.
00:49:07Bylo jí tak kolem 30. Mně bylo asi 40, necelých 40.
00:49:11O to nejde! Ale při tom zpívání to by nedokázal ani Pavarotti.
00:49:18To prostě nejde! Ale on to chtěl natvrdo!
00:49:21-Pokusil ses?
-Já měl takový trenky!
00:49:23Ne jako úplně, počkejte. Ale abych si sundal trenky!
00:49:28-On chtěl.
-On to chtěl!
00:49:29Takže kalhoty a ona: ne, ne, ne! A teď byla premiéra.
00:49:35Volala mi šéfka opery odpoledne,
00:49:38říká, Vráťo, já bych tě poprosila, abys to nedělal úplně.
00:49:42Prosím tě, fakt, to bysme s tou kritikou nevydrželi.
00:49:45Takže jsem to udělal jen napůl jako.
00:49:47Že jsem si nesundal ty trenky. Já jsem byl rád teda.
00:49:50-Znásilňoval jsi ji jako...
-Potom už je konec!
00:49:54Ona vlastně se mu vysmekne, uteče a on tam zazpívá:
00:49:57Jen rmut a stesk, toť žalný osud můj.
00:50:01A nejlepší je to v tý ruštině: Pazol taská, o žalkij žrebyj moj.
00:50:09Tam třeba Jirka Krytinář, kterej mně dělal tu jednu postavu,
00:50:14mně přinese tu pistoli, jak zastřelím toho Lenskýho.
00:50:19A bylo to udělaný, že bylo pódium,
00:50:22potom byla taková rokle, docela hluboká a tam byl ten plebs!
00:50:26My jsme byli jako na tom pódiu, jako ta šlechta.
00:50:29A on mně ten Jirka zapadnul do tý taluty
00:50:33a teď nemoh vylízt!
00:50:38Tak takhle těma nohama a já říkal: On čelavěk neizvěstnyj.
00:50:43-A takhle jsem ho vzal.
-Vzal sis pistoli.
00:50:48No ne, vzal jsem ho celýho, on mně potom...
00:50:54On řek spasiba.
00:50:58Jseš ještě členem Národního divadla?
00:51:00Už nejsem 8 let.
00:51:03-Dohráváš tam asi něco.
-Nedohrávám, občas tam zpívám.
00:51:07To je takový spíš pro děti pořad, docela hezkej,
00:51:10tak mě vždycky pozvou
00:51:11na nějaký hostování na nějakou árii,
00:51:13ale zpívám v Plzni toho Přemysla s Evou Urbanovou,
00:51:18to je vždycky tak jednou za měsíc, to je moderní inscenace,
00:51:21ale moc hezká, mně se osobně líbí.
00:51:23A občas hostuju a dělám koncerty a dělám přes léto open air opery.
00:51:31-Já si třeba najmu divadlo.
-Sám si najmeš divadlo?
00:51:35Najmu si divadlo.
00:51:36-Někde.
-Většinou někde.
00:51:38Najímal jsem si Národní, dneska už je to hodně nedostupný.
00:51:41Takže si najímám jiný divadla, třeba to plzeňský,
00:51:44nebo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
00:51:48a vždycky si vymyslíme nějakej titul a děláme to,
00:51:51zatím máme 2, 3 lokality, na zámku Štiřín,
00:51:54v Jindřichově Hradci, tam jsme to dělali asi 18 x.
00:51:58A ty lidi na to opravdu choděj.
00:52:00I když kolikrát, je to open air, v létě prší, tak oni přijdou.
00:52:04Představ si letos. 90 dní krásně v létě.
00:52:0925. srpna v Jindřichově Hradci lilo.
00:52:15Tam skoro pořád prší. Ale jinak je to tam hezký.
00:52:17Ale ona byla Rusalka. Takže ono to bylo takový tématický.
00:52:22My děláme třeba takový vánoční koncerty.
00:52:25-Tak to řekni!
-Můžu říct?
00:52:26-Vánoce už jsou před náma.
-Jsou před náma skoro.
00:52:28Co se mě ptáš? Jestli to můžeš říct?
00:52:29Abych tady nedělal nějakou to, reklamu!
00:52:32Já nevím, co chceš říct!
00:52:33No o těch koncertech! Že děláme třeba vánoční koncerty.
00:52:36Celou dobu mluvíš o koncertech.
00:52:38Já myslel, že ty chceš konkrétnějc, abych to řek. Kde to bude, to ne.
00:52:43-Kde to bude?
-Bude to různě...
00:52:46Ještě jsem se neptal! Ale kde to bude?
00:52:49Ty se mě ptáš, jestli se tě zeptám!
00:52:54Já jsem to řek blbě.
00:52:55Já to neumím tak, někteří navedou toho...
00:52:59Aby to nebylo takový, že sám jako...
00:53:02Že jsme se tady domluvili.
00:53:03-Ty budeš někde zpívat o Vánocích?
-Budu.
00:53:09-Budeme mít pár koncertů.
-Pozvi diváky na něco.
00:53:13-Můžu...
-Neříkej všecky! Co jestli můžeš?
00:53:15-Takových posledních 20, co vím.
-Posledních 20 termínů?
00:53:19-Ne, ne, vážně.
-Máš diář.
00:53:22-Já to ani nevím.
-Tak počkej.
00:53:24Já se zeptám ještě jednou.
00:53:25-Tohle je moc rozplizlý.
-To se vystřihne asi.
00:53:33A co Vánoce, Vráťo? To určitě jsou koncerty.
00:53:37Na Vánoce se těším. Já mám Vánoce rád.
00:53:40Nejen kvůli koncertům.
00:53:41Já jsem nemyslel na Ježíška, jestli se těšíš...
00:53:54-Budeme mít...
-Počkej, zeptám se ještě jednou!
00:53:57-To je furt rozplizlý.
-Já to vždycky natahuju, já vím.
00:54:02Teďka nemluv, rozumíš! Abych se tam nějak dostal.
00:54:06-Vráťo!
-Ano.
00:54:08-Budeš zpívat i o Vánocích?
-Budu zpívat i o Vánocích.
00:54:11Kde a co?
00:54:13Budeme zpívat např., velmi krátce, na zámku Dobříš...
00:54:16Budete zpívat velmi krátce?
00:54:20To vemete švihem, že toho budete mít hodně!
00:54:25Tam je víc účinkujících. Takže každej jen chvilinku.
00:54:28-Je to vánoční adventní koncert.
-Výborně. V Praze taky.
00:54:33-V Praze máme...
-Smetanovka?
00:54:36Smetanovka, Smetanova síň není, bylo Rudolfinum,
00:54:40ale je třeba velká moc hezká koncertní síň je Italská knihovna.
00:54:48-Cože to je?
-Italská knihovna.
00:54:49V Italské knihovně máme vánoční koncert.
00:54:52Nebo třeba na Novoměstský radnici máme koncert.
00:54:565. listopadu. To je vlastně za chvilku.
00:55:01Sice nevím, za jakou chvilku...
00:55:06Od toho pořadu, co se to bude vysílat...
00:55:08Takhle nemluv!
00:55:19Tak ten rozhovor s tebou vypadal nadějně!
00:55:23Že to dostane takovýhle kule, to jsem nečekal!
00:55:27Já nevěděl, že to bude mít tolik jednání!
00:55:30Nemůžeš na mě tady celej diář vybalit!
00:55:33Mně stačila ta informace, že budete zpívat i v Praze,
00:55:36aby i pražské publikum si vás našlo, třeba někde,
00:55:40já nevím, budete možná na radnici.
00:55:43Na Novoměstský radnici budeme.
00:55:47-Nějaká svatba ne, tam je?
-Já nevím, jestli jsou tam svatby.
00:55:54Ale je tam velmi hezkej koncertní sál.
00:55:56-Výborně! To jsem chtěl slyšet.
-Opravdu hezkej.
00:55:58A já si myslím, že po tom, co jsi řek, si tě diváci,
00:56:01který tě nebudou chtít slyšet mluvit, ale zpívat,
00:56:06že si tě určitě najdou!
00:56:08Hezký Vánoce, Vráťo! Vratislav Kříž!
00:56:17Seďte! Kam jdete? Se budu loučit.
00:56:30Přátelé, vy jste to pochopili, samozřejmě,
00:56:32že pro dnešek je to všecko,
00:56:33takže já vám děkuji za vaši milou pozornost.
00:56:36I vám doma, za vaši milou pozornost.
00:56:39Těším se už teď na shledání s vámi, myslím, že to bude přesně za týden.
00:56:41A pro dnešek chci poděkovat dnešním hostům!
00:56:45Kterými byli: paní dr. Kateřina Jirků Pomabí...
00:57:06Děkuji paní dr. Kateřině Jirků Pomajbíkové,
00:57:10paní dr., tak teď, děkuju!
00:57:14Ivance Deváté a Vráťovi Křížovi! Děkujeme, na shledanou!
00:57:22Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2018 | English | 3
