Dnešními hosty K. Šípa jsou parazitoložka MVDr. Kateřina Jirků Pomajbíková, operní pěvec Vratislav Kříž a herečka Ivanka Devátá, která dnes oslavila 85. narozeniny (2018). Režie M. Čech
00:00:36 Dobrý večer, vážení diváci, v hledišti divadla Semafor,
00:00:38 vítám i vás, kteří se na nás díváte doma.
00:00:42 Já, vážení přátelé, co si tak vzpomínám,
00:00:46 z těch předmětů na ZŠ, jsem měl strašně rád biologii.
00:00:51 To nás tenkrát všecky bavilo,
00:00:52 protože tam se probíraly věci srozumitelný a my jsme to hltali.
00:00:56 I takový citlivější věci, když přišla nauka o lidském těle,
00:01:00 k tomu člověk nikde jinde nepřišel, tak jsme to hltali.
00:01:04 Samozřejmě i tyhle citlivější témata,
00:01:06 ty pedagogové byli mazaný,
00:01:09 na základce nemohli natvrdo ty věci vyprávět.
00:01:12 Já si dokonce vybavuju, že učitelka biologie
00:01:15 na tý základce, když přišlo téma, který bude probírat, rozmnožování,
00:01:20 tak jsme všichni čekali, tak ona na to šla velmi oklikou.
00:01:23 Si vybavuju, že tak oslovila tu třídu a řekla napřed,
00:01:27 schválně zvedněte ruku, přihlaste se, kdo si myslí,
00:01:31 že na jeho narození má podíl čáp.
00:01:35 Teď jedna holka opravdu se přihlásila.
00:01:39 Třída upadla smíchy.
00:01:42 Ty si opravdu myslíš, jako že... Ano, to si opravdu myslím.
00:01:46 Trváš na tom? Trvám na tom.
00:01:48 Tady to probírat nebudeme. Říkala bioložka.
00:01:51 Řekni mamince ať zejtra za mnou přijde do školy,
00:01:53 já si s ní promluvím.
00:01:55 Druhej den přišla taková dáma, přišla do sborovny a řekla,
00:01:58 dobrý den, vy prý jste, paní učitelko,
00:02:00 se mnou chtěla mluvit.
00:02:01 Já jsem Čápová.
00:02:13 Já samozřejmě jsem se profesionálním biologem nestal,
00:02:17 ale vždycky mám radost,
00:02:19 když s někým z toho oboru se můžu potkat.
00:02:22 A to je právě dnešní případ, protože naším dnešním prvním hostem
00:02:26 je bioložka, dokonce bych řek, že je specializovaná,
00:02:31 že to je parazitoložka, dr. Kateřina,
00:02:37 Kateřina Pomajbíková Janků.
00:02:40 A teď jsem možná přehodil jména. Nebo možná je Janků Pomajbíková.
00:02:49 -Dobrý večer. Že jsem něco splet?
-No.
00:02:52 -Že jsem něco splet?
-Ano.
00:02:53 Víte, 4 jména, to je strašná nálož!
00:02:57 -Jsem Jirků Pomajbíková.
-Jirků. A já jsem řek co?
00:03:01 Janků.
00:03:05 A to jsem myslela, že vyvdám jednodušší jméno.
00:03:09 -Vy jste vyvdala Pomajbíkovou?
-Ne, já jsem vyvdala Jirků.
00:03:12 Vy jste vyvdala Jirků. No já nevím, nebudu vás hnát zpátky.
00:03:16 Teď se to tady vysvětlilo.
00:03:17 Taky to může vypadat, že jsem schválně dělal legraci.
00:03:21 Tak vás tady vítám, posaďte se. Nezlobíte se na mě kvůli tomu?
00:03:25 Ne, já jsem na to zvyklá.
00:03:27 Ono mě to Pomajbíková celkem vytrénovalo
00:03:29 za těch 30 let života.
00:03:30 -Komolili vám Pomajbíkovou?
-Vlastně málokdo mě řekl správně.
00:03:34 -A já to řek dobře!
-Vy jste to řekl správně! Ano!
00:03:37 Tak jsem se na to soustředil, že jsem zvoral tu Jirků.
00:03:41 Ale to Jirků jste taky nezkomolil poprvý.
00:03:44 Už ze mě udělali Kateřinu Jiřinu.
00:03:47 No jo, dyť vy máte taky jméno, jak umělkyně.
00:03:51 A to vy schválně i ve vašem oboru biologie si necháváte obě jména?
00:03:54 To většinou dělají herečky.
00:03:55 No, necháváme, protože v té vědecké kariéře
00:03:58 začínáme publikovat pod jménem vlastně svobodným a pak se vdáme,
00:04:03 aby nás spojili s předešlýma pracema,
00:04:06 tak to zachováváme.
00:04:09 -Trošku ztěžujeme lidem život.
-No ne, každej si to dohledá.
00:04:13 Aha, Jirků, ona je teď Pomajbíková. Nebo vy to máte obráceně.
00:04:18 Vy jste parazitoložka. To říkám dobře.
00:04:21 Ano.
00:04:23 Já si vybavuju, není to tak dávno,
00:04:25 co tady byl váš kolega, parazitolog, prof. Lukeš.
00:04:29 -To je vedoucí.
-To je váš vedoucí.
00:04:33 -Ale je to i kolega.
-Víte, čím nás tady šokoval?
00:04:36 Šokoval nás všecky i diváky tím, že řek,
00:04:38 že si z těch vědeckých účelů, záměrně,
00:04:41 že si nasadil do sebe tasemnici.
00:04:45 To jsme mu všichni nevěřili. To on opravdu udělal?
00:04:48 -Máme důkazy. Máme důkazy.
-Vy jste ji viděla tu jeho?
00:04:51 Kolegové ho vyšetřovali parazitologicky
00:04:55 a opravdu máme důkazy, že ta tasemnice tam je.
00:04:57 -A je tam ještě pořád.
-Pořád?
00:05:00 Ta už musí bejt holka velká!
00:05:02 No, tak tahle může dosahovat těch 12 m,
00:05:05 má tam podle počtu vajíček tak 3, 4.
00:05:09 -Podle čích vajíček?
-Oni vylučujou vajíčka.
00:05:11 -Tasemnice vylučujou vajíčka?
-A my je potom diagnostikujeme.
00:05:14 On je zanesenej pan prof. vajíčkama tasemnice?
00:05:18 To jí musel dát už nějaký jméno. Tolik let, když si ji pěstuje.
00:05:21 -Na to jsem se neptala.
-Cože?
00:05:23 Na to jsem se neptala. Ale je to docela dobrý .
00:05:26 Čili nebyl to jen takovej fór.
00:05:29 Jak si člověk může sám nasadit tasemnici?
00:05:31 To sní něco, kde jsou ty vajíčka? Že to ví?
00:05:34 Vajíčka pro nás infekční nejsou.
00:05:36 Jsou pro nás infekční různá larvální stadia u těch tasemnic,
00:05:39 který se vyvíjí v různých zvířatech.
00:05:41 U tasemnice bezbranné je to hovězí.
00:05:45 Tasemnice bezbranná?
00:05:46 On má škulovce, ale nevím, jak dál. Český názvy moc neznám.
00:05:52 Tasemnice bezbranná se něco jmenuje?
00:05:54 Ano, to je z hovězího dobytka, kterou se člověk mohl dřív nakazit.
00:05:58 Vy pracujete v tom Biologickým ústavu, že jo?
00:06:00 No.
00:06:01 Tam to je asi prestižní věc. Tam každej musí mít něco. Ne?
00:06:05 -Nějakýho prvoka, nebo tasemnici.
-Asi trošku jo.
00:06:09 -Červi prej jsou dobrý.
-Červi jsou dobrý.
00:06:11 -Červi prej jsou dobrý mít v sobě.
-Některý jo.
00:06:14 -To mi tady pan prof. říkal.
-Některý určitě.
00:06:15 Červy mít.
00:06:16 Ne úplně všechny bych doporučila. Ale některý určitě.
00:06:19 Víte, co on tady dokonce vykřik do světa?
00:06:22 -Nemyjte se.
-Nemyjte se. Ano!
00:06:24 -Vy jste na to koukala!
-Inspirovala jsem se.
00:06:27 On řek, že si škodíme tím, že se mejeme.
00:06:30 Já bych řekla, že si škodíme tím, že se mejeme opravdu moc
00:06:33 a všechno dezinfikujeme.
00:06:34 A to už je prokázaný dneska,
00:06:36 že jsme to s těma dezinfekcemi a detergentama moc přepískli.
00:06:41 Že je dobrý bejt trošičku špinavej?
00:06:43 -Trošku. Malinko. Přiměřeně.
-Malinko smrdět, malinko bejt šp...
00:06:47 A to je dobrý pro tu imunitu?
00:06:52 Člověk se víc setkává s různými organizmy,
00:06:54 s různými, řekněme, patogeny
00:06:56 nebo i s různými nepatogenními organizmy,
00:06:58 který pořád stimulujou ten náš imunitní systém,
00:07:00 dávají mu nějaký podněty, aby ten imunitní systém se nenudil.
00:07:04 A když se začne ten imunitní systém nudit, v důsledku těch desinfekcí
00:07:07 a těch detergentů, protože všichni se tím mejeme, všechno tím čistíme
00:07:11 a ještě se tím vyplachujeme, tak on se začne nudit
00:07:14 a pak začne vytvářet takový ty podivný onemocnění,
00:07:17 který reagujou na ty buňky našeho těla a těch máme hodně.
00:07:21 Že on nemá s čím bojovat a vy říkáte, že se nudí.
00:07:24 To je hezký. Imunitní systém se nudí. Čili jde o to,
00:07:26 dát mu nějakou ťafku, aby bojoval.
00:07:29 -A pak je spokojenej.
-Dá se to tak říct.
00:07:32 No jo, ale ty vzorky, s kterejma vy pracujete,
00:07:38 těch není moc.
00:07:41 Nechci říct přímo, že se hrabete...
00:07:43 -Je jich moc.
-Těch vzorků?
00:07:45 Jo, tak jako parazitologové pracujeme s exkrementy, že jo.
00:07:50 To jsem nechtěl říct.
00:07:52 Já jsem se poučila v nějakým předchozím díle,
00:07:53 že tady byl spisovatel Hartl, ten to řekl natvrdo,
00:07:59 jsem si říkala, parazitolog by se měl poučit a nepoužívat to,
00:08:01 co používáme běžně v těch laboratořích,
00:08:03 protože ono to jde tak pěkně z pusy.
00:08:06 -On tady mluvil o exkrementech?
-Nejdřív to řekl úplně jinak.
00:08:10 Hartl? Pak se tomu smál, ne?
00:08:14 Tak jsem se poučila, že tomu budu říkat exkrementy.
00:08:18 Ale v ústavu tomu říkáte asi jako každej. Co?
00:08:21 No jasně. Než řeknu exkrement, tak to je půl dne pryč.
00:08:28 Vy jste dokonce, co mně se podařilo zjistit,
00:08:33 v rámci tý svý vědecký činnosti
00:08:36 vyrazila pro ty vzorky až někam do Afriky.
00:08:40 No.
00:08:41 To si já neumím představit, že vy, nebo kdokoliv,
00:08:44 vyjede do Afriky, jako na vlastní pěst asi.
00:08:47 A teď tam dokonce, od koho jste to sbírala?
00:08:49 -Od šimpanzů?
-Od šimpanzů, od goril.
00:08:52 A případně od dalších zvířat, co jsme potřebovali.
00:08:54 Záleželo, jak jsme ten projekt zrovna směřovali.
00:08:57 Nebylo to úplně na vlastní pěst. Vždycky je to trochu organizovaný.
00:09:01 Komunikuje se i s těma nějakýma orgánama v té dané zemi africké.
00:09:07 Jo s orgánama v tý zemi myslíte!
00:09:10 Nějakýma těma institucemi, který to nám zprostředkovávaj,
00:09:13 protože tam se platí za všechno.
00:09:15 I když si chcete odvízt ty exkrementy,
00:09:17 tak za všechno musíte zaplatit.
00:09:18 Takže jste někde si sedla,
00:09:20 protože oni se pohybujou na stromech.
00:09:22 Ani moc nesedla. Většinou jsme za nima dost chodili.
00:09:25 Oni skáčou po stromech, co já vím.
00:09:27 Skáčou po stromech a vy jdete po zemi za nima.
00:09:30 Na to se ptám právě.
00:09:32 Vy jste si vytipovala nějakýho šimpanze.
00:09:34 -Přesně tak.
-Třeba samce?
00:09:36 Třeba samce. Ty byli takový trošku, bylo to s nima snazší.
00:09:40 Oni po větvích, po stromech a vy pod tím s igelitkou.
00:09:46 Taky třeba jsem čekala s dalekohledem,
00:09:48 jsme čekali s dalekohledem, až něco vyprodukujou,
00:09:50 pak jsme to šli z těch listů...
00:09:52 Říkáte vyprodukujou.
00:09:53 Už jsem trošku se naučila ty termíny.
00:09:56 Pak z těch listů od toho stromu
00:09:59 jsme to seškrabávali do vzorkovnice.
00:10:00 Čili napřed s dalekohledem? To je hezká práce.
00:10:04 Pozorujete smečku šimpanzů
00:10:06 a když jedí, to už máte spočítáno, kdy začne produkovat, že jo.
00:10:12 Pak teprve vyrazíte s igelitkou. Je to zapotřebí chytit za tepla?
00:10:22 Víceméně s tou igelitkou je to dobrej nápad,
00:10:24 kdybych u stromu chytala.
00:10:27 -To vás nenapadlo?
-Nás to nenapadlo.
00:10:29 -Mě hned!
-Fakt nás to nenapadlo.
00:10:32 -Čili vy čekáte na dopad.
-Ano.
00:10:36 -A pak sbíráte.
-Seškrabáváme.
00:10:38 Když je to z těch 40 m, tak to pak seškrabáváme.
00:10:43 To musí bejt řacha ze 40 m.
00:10:46 Oni jsou občas tak trošku, jak to říct?
00:10:49 -Dělají naschvály.
-Jo, oni jsou chytrý, že jo?
00:10:53 Ti šimpanzi fakt jsou a občas se stane,
00:10:56 třeba kolegovi, který si odložil baťůžek na foťák pod strom,
00:11:01 tak ten šimpanz si na ten strom došel,
00:11:03 ta větvička byla 4 m nad ten baťoh
00:11:06 a on se mu přesně trefil do toho baťohu
00:11:08 a opravdu důkladně mu tam načural.
00:11:12 A pak chodil, Jéžíš, já mám mokrej baťoh.
00:11:16 Ten váš kolega.
00:11:18 To mu toho ten šimpanz moc neudělal.
00:11:21 Já myslel, že ještě veme foťák a vyfotí si ho.
00:11:25 -To neudělal.
-Jak nadává.
00:11:27 Čili voni věděli, že po nich jdete! Oni jsou chytrý.
00:11:31 Oni si nás prohlíží. Oni jsou taky zvědaví.
00:11:33 Takže si vás prohlížej, rozlišují obličeje,
00:11:36 takže prostě rozlišujou ty lidi, takže oni jsou zvědaví,
00:11:39 chtějí vás vidět, chtějí provokovat, chtějí zlobit.
00:11:42 Malí šimpanzi po nás házeli klacky.
00:11:45 To vy víte, že oni si vás pamatujou.
00:11:47 Že si ráno řeknou, hele, Kateřina už jde.
00:11:50 Možná si to řeknou.
00:11:53 A jak dlouho jste tam strávila s tímhle úkolem?
00:11:57 Záleželo. Někdy to byly 2 ? 3 měsíce,
00:11:59 někdy to bylo třeba na měsíc.
00:12:01 2 ? 3 měsíce jste čekala?
00:12:04 Každý den jsem šla na 8 hod. do terénu
00:12:07 a čekala jsem, nebo chodila jsem, než jsme toho šimpanze našli.
00:12:11 A pak jsem si třeba musela sednout pod ten strom a počkat,
00:12:13 až mi dá ten můj vytoužený vzorek.
00:12:16 Ale v zoologický to bylo mnohem horší.
00:12:19 Tam jsme si třeba počkali na ten vzorek 10 hodin.
00:12:23 A když už konečně ta šimpanzice exkrement vyprodukovala,
00:12:27 tak ho po nás ještě hodila.
00:12:30 -Fakt, jo?
-Anebo ho snědli.
00:12:31 Naschvál ho normálně snědli. Fakt jo.
00:12:34 Jako, že naschvál? Oni věděli, že tam na to čekáte, to už poznali.
00:12:40 Už jí kručelo ve střevech,
00:12:42 ona, počkej, já vím, že na to čekáš.
00:12:46 Radši to sežere, než by to dala české vědkyni!
00:12:50 To jsou debilové teda! To se na mě nezlobte.
00:12:53 To jsem si myslel, že jsou šimpanzi chytřejší!
00:12:55 To vy třeba už tam, to vy víte, že v tom jsou nějaký červi?
00:12:59 Nebo to až v Praze se kouknete do mikroskopu.
00:13:02 -Tenkrát to bylo v Brně.
-Nebo v Brně teda.
00:13:05 Ale dívali jsme se. Teprve tam jsme zjistili, co všechno mají.
00:13:09 -Kde?
-V laboratoři.
00:13:10 Až v laboratoři.
00:13:11 Občas něco jsme viděli přímo na tom exkrementu,
00:13:15 tasemnice přece jen mívají ty články,
00:13:17 který jsou přímo na povrchu těch exkrementů.
00:13:19 To jsme třeba viděli přímo v terénu.
00:13:21 -To je radost pro biologa, ne?
-Jasně. Konečně!
00:13:25 Ale i na to jsme se načekali.
00:13:28 Není to úplně tak snadný, že si posbíráte vzorky,
00:13:30 řeknete si, že toho je všude hodně, ale ono to není úplně tak snadný.
00:13:34 Teďka mně řekněte. Má to určitě samozřejmě nějaký význam.
00:13:38 Je to podle mě taky náročný.
00:13:40 Mimochodem, to musím říct, vy byste to možná sama neřekla.
00:13:42 Vy jste byla oceněná nějakou organizací
00:13:45 za tuhle činnost.
00:13:46 Nějakej grant jste dostala významnej. Nebo váš tým?
00:13:49 Jak to bylo?
00:13:50 Ten tým primatologický v Brně, ten dostal několik projektů.
00:13:55 Teď čerstvě.
00:13:56 Já jsem dostala grant, ale ten už byl na jiný téma.
00:13:58 Ten už je na helmintoterapii, nebo terapii červy,
00:14:02 o tom už tady trošku mluvil i prof. Lukeš předtím.
00:14:05 Takže vy jste přešla z čeho?
00:14:07 Z parazitů lidí a lidoopů jsem přešla na parazity lidí
00:14:11 a na to, že se změřuju na takovou biologickou léčbu,
00:14:16 kde se využívají červi k léčbě právě těch
00:14:19 autoimunitních onemocnění,
00:14:20 to jsou ty onemocnění, když se ten imunitní systém nudí.
00:14:24 Podstatou toho je, jestli já jsem to dobře pochopil,
00:14:26 že ono to má všecko perspektivní léčebný účinky.
00:14:31 Už se ví jaký nemoce třeba červi léčej?
00:14:36 -No. Už se to ví.
-Nebo můžou léčit.
00:14:39 Hodně se to ví,
00:14:41 nebo hodně je vyzkoušeno na zvířecích modelech.
00:14:44 Ale jsou i nějaké klinické studie.
00:14:46 Patří tam Crohnova choroba, roztroušená skleróza.
00:14:50 Taky?
00:14:52 Lupus erythrematosus, revmatoidní artritida.
00:14:55 A to už je vyzkoušený, testovaný?
00:14:57 -Že se to ví?
-Ví se to.
00:14:59 Teď mi řekněte, když někdo se chce vyléčit z toho,
00:15:03 co jste říkala, tak dostane ty červy v tabletách rozdrcený,
00:15:07 nebo injekcema?
00:15:09 Jak se to aplikuje?
00:15:11 Zatím se hlavně používal ten přístup
00:15:14 infekce těmi živými červy.
00:15:16 Takhle. Že přijdu do ordinace, tam už se to hejbe někde,
00:15:20 já to mám sežrat, jo?
00:15:23 Dá se to tak říct, ale není to úplně tak jednoduchý.
00:15:26 Zatím je to hodně držený zpátky, hodně se ještě o tom neví,
00:15:32 pořád ještě se to drží v nějakých mezích.
00:15:34 Že to není ještě tak běžná záležitost.
00:15:37 A kdy to bude běžně? Máte nějakej výhled?
00:15:41 Že to bude běžnej medikament, kterej se bude podávat.
00:15:45 Právě v této době se přechází
00:15:49 na výzkum na jiný cesty té terapie červy.
00:15:54 A to tak, že se hledají ty účinné látky v těch červech,
00:15:57 které by se těm pacientům zřejmě podávaly injekčně.
00:16:00 To ještě moc rozjetý není,
00:16:02 ale ty látky už identifikovaný jsou.
00:16:04 To by měla být ta cesta,
00:16:06 pacientům nedělá moc problém,
00:16:08 oni většinou, když si představí, že budou mít nějakýho červa,
00:16:11 tak se jim to moc nelíbí.
00:16:13 Taky jsou tam ty etický hlediska,
00:16:14 že přece jen, když se to vyvine do toho dospělýho červa,
00:16:18 může hrozit infekce dalších lidí, to se jim taky nelíbí.
00:16:23 Že nakazí někoho jinýho.
00:16:24 Ono by k tomu s těma našima hygienickýma standardama nedošlo,
00:16:27 ale to riziko tam je.
00:16:29 Že zakašle a vyletí z něj červ na někoho jinýho?
00:16:33 Neřekla bych, že zakašle.
00:16:45 To se zatím vychytává, tyhlety věci.
00:16:48 Není to úplně už v konečným stadiu.
00:16:51 Ale jsou zahraniční firmy,
00:16:52 který vajíčka těch červů několika nabízejí, můžete si je zakoupit.
00:16:57 Co v tomto směru, když to dospěje do nějaký finální fáze,
00:17:00 co je pro vás, nebo pro váš tým v biologickým ústavu,
00:17:04 taková ta chvíle, kdy bouchnete šampáňo
00:17:06 a řeknete, povedlo se to?
00:17:08 Že to bude běžně v lékárnách, nebo že, co je pro vás takovej ten,
00:17:12 teďka to oslavíme?
00:17:13 Co se musí stát ?
00:17:14 Teď, v tuhle chvíli, ta laboratoř má trvání teprve 5 let,
00:17:19 v tuhle chvíli je pro nás úžasným výsledkem,
00:17:21 že jsme našli vhodnýho kandidáta,
00:17:23 u kterýho jsme opravdu prokázali ty účinky na Crohnovu chorobu.
00:17:27 -Takovýho máte.
-Takovýho máme.
00:17:29 -A to jste teda bouchli šampáňo?
-To jsme bouchli šampáňo.
00:17:32 A už to je publikovaný.
00:17:34 Tak já vám přeju, ať těch šampaňských
00:17:36 tam bouchnete co nejvíc.
00:17:37 Tím pádem bude jasný, že se vám práce daří.
00:17:41 Děkuju! Dr. Pomajbíková Jirků! Pomajbíková Jirků!
00:17:53 Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herečka,
00:17:57 ale musím říct zároveň i spisovatelka,
00:17:59 paní Ivanka Devátá!
00:18:09 Já ještě tady bych podala ručičku.
00:18:12 Pardon, omlouvám se.
00:18:14 -Se nebojíte, že chytíte červa?
-Ne, to se nebojím!
00:18:18 Ale jsem konsternovaná, poněvadž jsem to tam sledovala.
00:18:21 Taková krásná ženská
00:18:23 a ona stojí měsíce pod stromem a čeká na produkty?
00:18:29 -To mě úplně šokovalo.
-To je věda!
00:18:33 Pozor! To má velkej význam. Dyť jste to slyšela!
00:18:37 No, ale zasmušila jsem se.
00:18:42 Já vám řeknu, co mě trošičku zasmušilo.
00:18:44 Nějak na veřejnost pronikla informace,
00:18:47 že jste měla nějaký problémy a dost vážný,
00:18:50 s nějakým svým sousedem.
00:18:52 V baráku. Že vás jako stresoval. Co vám dělal?
00:18:58 -To bylo strašný!
-To chci vědět, co vám dělal.
00:19:01 Já jsem mu, promiňte, já jsem mu jinak neřekla,
00:19:04 v soukromí, pro sebe, než hovado.
00:19:07 Ale já jsem z toho skutečně se roznemohla.
00:19:12 -A co vám dělal?
-Zaprvé! Teď tam mám jinýho.
00:19:16 To je takovejhle rozdíl! Von chodil jako slon!
00:19:21 -To se mně všechno třáslo!
-Nad váma bydlel.
00:19:23 Když telefonoval, jakoby chtěl dořvat do těch Pardubic!
00:19:28 Bez toho přístroje! A hlavně...
00:19:33 Jo, když se sprchoval, to řvala Niagara!
00:19:37 -Já nevím, jak to vůbec pouštěl!
-To měl takhle silnou sprchu?
00:19:41 Copak sprchu! Když chodil na WC! To bylo! Jsem koukala...
00:19:50 Červi!
00:19:51 Na strop, jestli už něco...
00:19:54 On si v tom snad tak liboval a já jsem... A hlavně!
00:20:00 K němu chodily návštěvy, tak v 10, v půl 11 večer.
00:20:05 Si nepamatuju za celej svůj dlouhej život,
00:20:07 že bych šla k nějakýmu chlapovi takhle večer.
00:20:11 -Je jiná doba, paní Devátá.
-Jo, to víte.
00:20:14 A taky jsme to stihli přes den, že jo!
00:20:24 Ale oni pouštěli techno mně přímo nad hlavou.
00:20:28 A to jsem neslyšela žádnou hudbu, jenom:
00:20:30 td, td, td.
00:20:33 To je horší než panelák. Asi. Já jsem v paneláku nikdy nebydlela.
00:20:37 Já bydlela v přepychových 5 a 1/2 pokojovejch bytech,
00:20:40 hala, předsíň, lodžie, všecko!
00:20:43 A teď mám tenhleten krcálek a nad sebou tohohle příšeru!
00:20:47 Až do blázince jsem se dostala!
00:20:50 -Do blázince?
-Na psychiatrii!
00:20:54 To vás tam někdo poslal? Nebo jste dobrovolně?
00:20:56 Ne, já jsme se zhroutila, měla jsem taky moc práce,
00:21:01 začla jsem zkoušet ve Vinohradským divadle,
00:21:03 měla jsem jet do Studénky a támhle na 3 zájezdy,
00:21:08 bylo toho strašně.
00:21:09 -Seklo to s váma.
-No, to vám bylo ale dobře.
00:21:14 Nekrejte si ten mikrofon. Aby vás bylo slyšet.
00:21:20 A já jsem tam byla jen 12 dní.
00:21:25 Já jsem byla prakticky vyřízená z toho všeho.
00:21:28 -V Bohnicích jste byla?
-Ne. Byla jsem, no to je jedno.
00:21:33 A teď ale, to vám bylo blbý, my jsme chodili ven!
00:21:37 Já myslela, že tam budu ležet v noční košili,
00:21:40 já musela chodit na procházky.
00:21:42 Já měla hroznej strach, že někdo půjde a řekne:
00:21:44 Jé, paní Devátá, copak?
00:21:46 A já bych řekla: Jdeme s blázincem na vycházku.
00:21:52 -Úplně mimo areál! Ne na zahradu!
-No!
00:21:55 Do města jako?
00:21:55 My jsme byli v kriminalistickým muzeu.
00:21:59 Viděli jsme vraha Mrázka a takovýhle věci!
00:22:03 Já jsem říkala, jestli je to moudrý s blázincem tam chodit!
00:22:07 Se ještě inspirujou!
00:22:11 Počkejte, vy říkáte, že jste viděla vraha Mrázka?
00:22:13 To už si začínám říkat, že jste tam byla oprávněně!
00:22:16 Protože jak, vrah Mrázek? Je vycpanej, nebo co?
00:22:21 Né, kolo tam je jeho a obrovská fotka!
00:22:27 Ten už je, já nevím, 40 let, že jo?
00:22:31 Ale pozor, paní Devátá!
00:22:33 Vy jste se takhle nezhroutila psychicky poprvé!
00:22:36 Jestli si dobře pamatuju, myslím,
00:22:41 že z jednoho z vašich manželů jste se hroutila.
00:22:46 Vy si toho nějak moc pamatujete!
00:22:51 Vy jste to někde řekla, že vás přived do blázince!
00:22:55 To oni o mně píšou! Ale to jsou takový voloviny!
00:22:59 Nebyla jsem kvůli Pepíkovi nikdy v blázinci!
00:23:03 Jednou jsem se zhroutila před představením, to je pravda.
00:23:06 To bylo krásný! Já jsem se vám líčila,
00:23:10 já už ty nervy měla, to všecko se tak táhlo
00:23:13 a najednou jsem se posadila a začla jsem dělat áááá!
00:23:16 A řvala jsem, jak ty primáti!
00:23:21 Vůbec už jsem nic nemusela. Jen řvát.
00:23:26 Zavolali doktora, napíchali do mě, on jel se mnou domů.
00:23:30 A představte si, že jsem měla tu krásnou bílou ložnici,
00:23:33 jak vidíte v televizi, tu ludvíkovskou.
00:23:36 A tam jsem ležela a on čekal až usnu.
00:23:39 Úplně marně. Já už jsem měla ty ruce jak z hadrů,
00:23:44 nohy jak z hadrů, ale mozek mi furt jel.
00:23:48 A to mám, bohužel, dodneška, nemám to jako, no, teď už zase jo.
00:23:54 -Já nemůžu uspat mozek!
-Furt vám to šrotuje.
00:23:58 Taky píšete knížky, furt se vám ty věci...
00:24:01 Vy jste vyvrátila ty fámy,
00:24:04 vy jste říkala z Pepíka, nemusí každej vědět,
00:24:06 že vaším manželem byl Josef Vinklář!
00:24:08 -Není to nic tajnýho?
-Není.
00:24:10 Ale pořád mě s tím všichni, dyť víte!
00:24:12 Všichni mě s tím otravujou! A víte co napsali?
00:24:15 Nevěřte vůbec ničemu!
00:24:18 Oni o mně napsali, že pokládám za svůj největší životní úspěch,
00:24:24 že si mě Vinklář vzal dvakrát.
00:24:31 A že prej jsem ho lákala na dobrý jídlo!
00:24:35 Jaký, lákala? Dolejzal za mnou! A já ho vůbec nechtěla!
00:24:43 Proč jste si ho vzala dvakrát? Ono to je opravdu trošku jako...
00:24:47 To se nestává často! Takovejch chlapů běhá po světě!
00:24:50 A vy si znova vezmete toho samýho?
00:24:52 No! Já jsem měla mezitím daleko lepšího!
00:24:58 Ale on to Pepík nemoh vydržet!
00:25:01 Představte si, že on mně byl nevěrnej!
00:25:03 Já jsem se rozvedla a on to pak nemoh vydržet
00:25:07 a stával s autem dole, to mi potom vyprávěl!
00:25:12 Říkal, to je úplně jedno, jestli na to máš papír!
00:25:15 S tebou lomcuje! A teď chtěl vědět, když přijedem ze zájezdu,
00:25:19 jestli ten můj půjde nahoru, ten novej a moh se zbláznit!
00:25:23 -Šmíroval!
-Šmíroval.
00:25:26 Žárlivej byl! Nechtěl, abyste měla někoho.
00:25:29 A on nakonec si vyhlíd toho mýho, šel do společnosti,
00:25:34 3 dny spolu chlastali.
00:25:39 A on údajně mu měl říct, že ho zničí. Profesně.
00:25:46 -Rozmlouval mu to.
-No, že když mě ne...
00:25:49 A, no. Taky byl ten vztah už trochu unavenej po roce.
00:25:59 Tak von, jako se chtěl oženit a ještě mít děti a já už ne!
00:26:06 -Mně bylo 40!
-Ten druhej. Ten jinej.
00:26:10 Ten druhej. Teďka přemejšlím, jestli mám říct tu historku.
00:26:14 -Ale ta je skvělá.
-No tak jako...
00:26:18 No ale, ona je hodně pikantní.
00:26:21 Ale zase, zaplať pánbůh, že jste si na ni vzpomněla!
00:26:25 -Tak to rychle řekněte!
-Ta je nezapomenutelná!
00:26:32 Já jsem s tímhletím svým milencem, řeknu to naplno, jakýmpak přítelem!
00:26:38 Přátel mám dodnes fůru! Ale to byl milenec.
00:26:42 A my jsme jeli na podnikovou chatu na Slapech.
00:26:47 A Vinklář dostal na starost Adama, protože jsem ho měla na Vánoce,
00:26:51 on zas ho měl na Velikonoce.
00:26:53 -Syna.
-Syna.
00:26:54 A toho pružně nechal svojí mamince
00:26:57 a šel do klubu, kde se strašně nachmelil a říkal:
00:27:01 To jsem dopad! Mám dítě! A ona jede s milencem!
00:27:09 A všichni mu to přáli, protože věděli, že mě trápil.
00:27:12 A ten milenec byl hodně, hodně, hodně přepracovaný.
00:27:18 Protože taky měl toho hodně.
00:27:20 A já jsem musela vyzvednout v divadle povlečení.
00:27:24 10 korun na osobu.
00:27:27 A on hnedka říkal, tys musela něco platit!
00:27:31 Ty jsi platila, kolik to... Já říkám, prosím tě, 20 korun!
00:27:36 Přijeli jsme tam, měli jsme tašky jídla, pití,
00:27:39 šli jsme na procházku, pak jsme se navečeřeli,
00:27:42 pak jsme si otevřeli víno
00:27:44 a posléze jsme přistoupili k účelu naší návštěvy tamže.
00:27:51 Abych to tak hezky řekla.
00:27:55 No a na tom jsme pracovali velmi usilovně a svítilo slunce,
00:28:03 zpívali ptáci, když jsem já usoudila,
00:28:06 že bychom si mohli trochu zdřímnout.
00:28:10 Ale vědoma si toho, že tento tak uštvaný a upracovaný člověk
00:28:16 se mi věnoval do kuropění,
00:28:19 tak jsem mu vyslovila jaksi takové uznání.
00:28:23 A to se mi na tom líbilo nejvíc, on nehnul brvou a řekl:
00:28:27 Milostivá paní, vím, co se sluší a patří za 20 korun.
00:28:42 -To je zlatý!
-Krásná vzpomínka!
00:28:45 A na tohohle toho žárlil ten Vinklář.
00:28:49 Abychom uzavřeli tu kauzu nějak.
00:28:51 Já jsem se šla poradit tenkrát s advokátkou.
00:28:53 Já už jsem nebyla nějak do něj zamilovaná,
00:28:56 že bych byla celá nadšená, že se vrátil, ne.
00:28:59 Ale s tímhletím, on se teda pak se mnou rozešel,
00:29:03 když mu ten tak vyhrožoval a ještě tam nějak omylem
00:29:06 přived do jinýho stavu nějakou děvčicu.
00:29:09 Pak si ji vzal. Já už jsem nechtěla s ním bejt.
00:29:14 Já jsem říkala, mně je celej tvůj život protivnej! Já nechci!
00:29:19 -Ten Vinklář.
-No. A on do mě hučel a hučel!
00:29:24 A naved dítě, ten říkal, maminko, tatínek už bude hodný!
00:29:31 Strašný to bylo! No a že nějak tam přišel na jeden den,
00:29:38 ono bylo 14 dnů, on tam byl furt!
00:29:42 Já jsem říkala, nechceš zase jít k sobě na Vinohrady?
00:29:45 Nakonec, pořád chtěl koupit vilu. Mně se do toho nechtělo.
00:29:50 Jsem si říkala, on pojede točit na Barrandov
00:29:53 a já budu ráno odhazovat sníh před vilou.
00:29:57 Ale šla jsem se zeptat k tý svý rozvodový advokátce a říkám,
00:30:01 paní doktorko, co říkáte?
00:30:04 Mně se moc do toho nechce! Nakonec, třeba se poučil.
00:30:09 Ona říkala, když, tak jedině svatba!
00:30:15 Protože my už víme, co umí
00:30:17 a vy byste nakonec neměla ani střechu nad hlavou.
00:30:20 Tak jsem to tlumočila. Bylo to přijato. Akceptováno.
00:30:27 Měli jsme prima svatební hostinu v Číně. Ve Vladislavce.
00:30:31 -Ne, ve Vladislavce! Vodičkově!
-Ve Vodičkový, ano.
00:30:34 No a, a 2 roky byl hodnej teda!
00:30:41 Ale pak se to zase zvrtlo.
00:30:44 Já říkám, člověk nepřekročí svůj stín.
00:30:47 Já ho nechci nějak pomlouvat. Já jsem vám chtěla říct jednu věc.
00:30:52 Jo! Já nevím, jestli to musím lidem vysvětlovat,
00:30:56 já, když jsem tady byla naposledy...
00:30:57 Řekněte to jenom mně!
00:30:59 Tak jsem, aby oni trochu věděli o co jde!
00:31:02 Tak jsem vyprávěla, jak jsem byla na tom filmu Nymfomanka.
00:31:05 Že jste říkala, že ráda chodíte do kina
00:31:08 a že jste šla na Nymfomanku.
00:31:09 Že mně řekli, že budu mít sál sama pro sebe.
00:31:13 Což bylo takový potupný! Jedna zvrhlá bába!
00:31:19 A když jsem tam potom opravdu šla,
00:31:21 tak říkali, bude tam ještě jeden pán!
00:31:24 A to jsem se začla trochu bát. A dopadlo to dobře.
00:31:28 A představte si, že asi 2 měsíce po tom vysílání
00:31:31 ke mně přistoupil takový drobný pán s holí, starý.
00:31:37 -Na ulici někde?
-Na ulici. A řek, dobrý den.
00:31:40 Paní Devátá, vy mě neznáte,
00:31:42 ale já jsem měl tu čest být s vámi v biografu.
00:31:49 -A byl to on!
-To byl on!
00:31:53 Ale mě to tak strašně vyvedlo z míry, dodnes mě to mrzí,
00:31:58 jestli se dívá, já se omlouvám, protože já jsem, já jsem říkala:
00:32:03 Jé, to jsem měla vědět, to bych se tak nebála!
00:32:12 A to asi muži neradi slyší, že z nich nejde strach.
00:32:16 On se poznal v tom vašem vyprávění. On asi od začátku věděl!
00:32:19 -Sedí za váma, herečka!
-Třeba ne!
00:32:24 Tak jako, chodíte do kina, nebo to byl váš poslední film?
00:32:27 Ne, to byl můj poslední film. Ale jak se snažím žít kulturně,
00:32:33 mě vám pronásledujou tyhlety sprosťárny!
00:32:37 Já jsem šla do Tančícího domu
00:32:39 na výstavu Když ještě biják byl, teď nevím co. Hit.
00:32:44 Něco, jedno slovo. A tam byly krásný kostýmy
00:32:48 z našich slavnejch filmů, Starci na chmelu a tohle.
00:32:52 Ty holky, ty měly takhle v pase, vám řeknu!
00:32:56 Pak tam byl takovej svetříček, jako ze 3. obecný
00:32:59 a to byl svetříček Libušky Šafránkový!
00:33:02 Takový titěrný! A ke mně se hnedka, to budete koukat!
00:33:08 Přitočil takovej zaměstnanec v uniformě
00:33:12 a pořád tak kolem mě chodil a pak říkal,
00:33:14 nechtěla byste udělat fotografii?
00:33:17 Mě to strašně překvapilo a říkala jsem, a proč?
00:33:22 A on, no na památku. Já jsem říkala, pane,
00:33:26 já mám doma na památku takovýhle bedny fotografií
00:33:29 a nikdy se na to nedívám.
00:33:31 A on říkal: A razítko jste dostala?
00:33:34 Já jsme si říkala, teď nemám razítko a vyvedou mě!
00:33:40 Ani na roh vstupenky? Já jsem říkala, ne. A to musím?
00:33:44 On mi pak vyprávěl.
00:33:46 Jak tam byl kout Ostře sledovaných vlaků,
00:33:50 tam musela bejt nějaká kóje, tam chodily baby
00:33:53 a nechaly si razítkovat pozadí a von to pak fotil!
00:34:01 A říkal, to mě ještě vybízejí, hezky zblízka!
00:34:05 On by mi to manžel nevěřil!
00:34:09 Já, když jsem si představovala,
00:34:11 jak bych tam vystavovala svoje 82letý půlky s razítkem!
00:34:25 Tak takhle to dopadne, když já jdu na nějakej kulturní tento.
00:34:29 Máte zážitky! Mně přijde divný,
00:34:32 to tam opravdu byl v tom koutě Josef Somr a razítkoval,
00:34:36 jako v těch Vlakách?
00:34:37 -Ale ne Somr! Somr ne!
-Somr to dělal ve filmu!
00:34:40 No já vím, ale to nebyl Somr!
00:34:42 Možná, že to dělal tenhle zaměstnanec!
00:34:46 Štemploval!
00:34:48 Představte si ty ženský, oni se pak asi měsíc nemyjou!
00:34:51 To prej je dobře ale! To je dobře!
00:34:54 -Já jsem slyšela.
-Nemá červy potom!
00:34:58 Já už taky ne. Mně už asi 3 doktoři řekli, že se moc meju.
00:35:01 Tak už jsem se na to vykašlala.
00:35:03 To děláte dobře! Ať si ta imunita mákne! Že jo!
00:35:09 Jako občas za váma ještě přijdou, ne? Že...
00:35:13 Když jsem jela na dovolenou, tak mi volali a říkali, z FAMU, jo?
00:35:18 Pro ty jsem asi 3 x dělala a říkali,
00:35:21 jestli to ještě dělám, se ptali.
00:35:25 -Co?
-Jako, že filmuju.
00:35:28 A já jsem říkala, no, ještě to dělám, podle toho,
00:35:34 kdy byste to chtěli.
00:35:35 Oni říkali, v pátek. Já jsem říkala, to už ne,
00:35:39 protože já jedu v neděli na dovolenou,
00:35:42 doteďka jsem pracovala, jako blázen!
00:35:44 Já jsem si nikdy nemyslela, že v těchhle letech
00:35:50 budu mít takový práce!
00:35:53 Mě pustili z nemocnice po těžký operaci,
00:35:56 nebudeme tady nikoho jmenovat, tu hnusnou nemoc.
00:36:00 A já jsem za 16 dní začla jezdit na zájezdy a za ten rok jsem měla
00:36:07 přes 20 zájezdů, 20 rádií, v televizi jsem byla 3 x
00:36:12 a dokončila jsem 15. knihu.
00:36:16 Tak mi řekněte! Musím se pochválit.
00:36:22 Ale vy jste začala asi ze života, ne? Asi jste sbírala ty nápady.
00:36:26 -Jsou to takový různý fejetonky.
-3 knihy jsou fejetonů.
00:36:31 Jedno je moje dětství až po maturitu,
00:36:35 Vůně posečené trávy.
00:36:38 Nejlepší ze všeho byla Lázeňská kúra. A ta byla nejlepší!
00:36:41 Protože jsem měla strašně materiálu.
00:36:45 Strašně těch zážitků.
00:36:47 -Z těch lázní.
-Z těch lázní.
00:36:49 Já jsem to tam takhle nacpala. Ono to nebylo tak.
00:36:51 Jednou bylo tohle, pak za 10 let, ale tak jsem to...
00:36:55 Ale ta je nejlepší. A teď mám rozepsanou knížku...
00:36:58 -O tom blázinci jste něco napsala?
-Jo, to jsem napsala!
00:37:01 Jak jsem se zbláznila!
00:37:03 -To se ta knížka jmenuje?
-Jak jsem se zbláznila.
00:37:06 A šla na dračku!
00:37:10 Každej chtěl vědět, jak jsem se zbláznila.
00:37:13 To je to, jak jste to říkala s tím Mrázkem, ty vycházky?
00:37:15 To je ono! A představte si, když jsem přišla z tý psychiatrie,
00:37:20 tak jsem koukla a tam vedle mý vizitky dole pro pošťáky,
00:37:27 bylo jiný jméno.
00:37:29 A von, to hovado, von ten byt pořád ještě má, ale pronajímá ho.
00:37:37 Je tam pan doktor,
00:37:39 zabývá se nukleární medicínou a ten je, to je světec a duch!
00:37:49 Vůbec ho neslyším chodit, vůbec ho neslyším telefonovat,
00:37:54 když se sprchuje, tak to šumí!
00:37:58 To vůbec jako není!
00:38:01 Jestli to není tím, že hůř slyšíte teď? Ne?
00:38:05 Já mám výbornej sluch! Já bych si přála mít horší!
00:38:11 -Novej soused teda.
-Novej soused.
00:38:14 Tuhle jsem ho potkala ve výtahu, s takovou bázní jsem se ho ptala,
00:38:18 jestli se nechystá stěhovat, jestli tam bude.
00:38:21 On říkal, že určitě asi ještě 2 roky.
00:38:24 Já říkám, jo? A nevíte, co on udělá?
00:38:27 On je porád majitelem, ten příšernej!
00:38:32 Jestli se budou dívat, to bude strašný!
00:38:34 Ale ten jeho otec taky byl příšernej!
00:38:36 Ten už před 12 lety o mně říkal, ale paní Devátá,
00:38:41 tý už se to všecko plete!
00:38:44 On ze mě dělal dementa!
00:38:48 Jak bych tady mohla takovou dobu vyprávět,
00:38:51 když bych byla úplně blbá!
00:38:54 Akorát ta maminka mi připadala hodná.
00:38:56 Ale ona mi dala telefonní číslo ještě předtím,
00:38:59 že kdyby se něco dělo, ať jí zavolám.
00:39:02 A představte si, já jsem radši šla do blázince.
00:39:04 Já jsem neměla sílu zavolat matce mladýho kluka,
00:39:09 on tady měl totiž studovat.
00:39:11 Ona mně říkala, on chodí do školy a učí se! Ježíšmarjá to vypadalo!
00:39:16 Nějakou zrzku si nabrk! Teď do toho bušili celý noci!
00:39:23 Po každým kole se šli sprchovat!
00:39:32 Já už radši nebudu nic říkat!
00:39:36 Jak vás poslouchám, paní Devátá! Zase máte o čem psát!
00:39:41 Ivanka Devátá!
00:39:51 Přátelé, naším dalším, tedy třetím dnešním hostem
00:39:54 je operní pěvec Vratislav Kříž!
00:40:10 To je krajanka z Českých Budějovic.
00:40:12 Krajanka? Tak si na to sedni.
00:40:16 -Ty jseš z Českejch Budějovic?
-Nejsem z Českých Budějovic.
00:40:20 Já jsem vlastně z Pelhřimova.
00:40:22 Ale potom jsme se přestěhovali s rodičema do jižních Čech,
00:40:26 k Soběslavi, jmenuje se ta vesnice Dírná u Soběslavi.
00:40:29 -Díra u Soběslavi?
-Špatně asi artikuluju.
00:40:32 -Dírná u Soběslavi.
-Ale je to v podstatě...
00:40:37 Jo!
00:40:40 Ani nevím, že to existuje, taková obec.
00:40:42 -Ona to je docela známá obec.
-Slavná myslíš?
00:40:45 No slavná. Jednak tam žil pan hrabě Vratislav,
00:40:49 což byla velká postava,
00:40:51 dá se říct, že to byl poslední z rodu Přemyslovců.
00:40:54 -Prosím tě!
-Já ho nepamatuju. To mně říkali.
00:40:58 -Pak ty teda.
-Pak ne já.
00:41:00 Tam byl takovej pionýrskej tábor, pro děti,
00:41:05 kde jezdilo 3 x za léto 300 dětí, ten tábor byl ČKD Dukly Praha
00:41:11 a jezdilo tam strašně moc dětí a opakovalo se to tam.
00:41:14 Jenom z těch herců a známých, co tam přijelo.
00:41:16 Ivan Trojan, David Matásek a všichni různý zpěváci...
00:41:22 -Prošli tím pionýrským táborem?
-Prošli tím táborem.
00:41:24 -Jako děti?
-Jako děti.
00:41:25 A dodneška se tam,
00:41:26 ne už do toho tábora, ten už tam není,
00:41:29 tak se tam rádi vracej, nebo si o tom popovídaj.
00:41:32 To jsem jen tak odbočil.
00:41:34 Já musím říct, my se občas potkáváme,
00:41:37 protože fandíme stejnýmu klubu, takže se potkáváme na tribuně
00:41:41 na fotbale, ale já např.,
00:41:44 ty jseš asi velkej příznivec fotbalu, já nevím,
00:41:47 jestli jsi to někdy hrával.
00:41:48 Já jsem trošku chytal.
00:41:50 -Cože jsi?
-Chytal, jako v brance.
00:41:52 Myslel jsi, že rybařil. Ne. Chytal jsem.
00:41:55 Většinou jsem to nechyt.
00:41:57 Ale mám rád fotbal, mám rád hokej, mám rád vůbec sport.
00:42:01 Sport, jasně! Ale pozor!
00:42:03 Tvoje láska k tomu fotbalu šla tak daleko,
00:42:07 bylo to určitě tím, že ty jsi mockrát,
00:42:10 to si tě určitě mnoho diváků pamatuje,
00:42:12 zpívával před začátkem zápasu hymnu, jsi zpívával.
00:42:17 To byla tvoje parketa. To jsi přestal nějak dělat.
00:42:21 -Já jsem to přestal dělat, ale...
-Proč?
00:42:24 Protože to skončilo. Já jsem určitou dobu to opravdu dělal,
00:42:28 dělal jsem to rád, těch hymen jsem zazpíval strašně moc,
00:42:32 ale potom už zase potřebovali nějaký mladší lidi,
00:42:35 tak tam dali mladší lidi, nebo sbor,
00:42:37 zase to chtěli prostě vystřídat.
00:42:39 U hymny snad je jedno, kdo ji zpívá!
00:42:42 Jestli mladej nebo starej.
00:42:43 Už to asi bylo trošku okoukaný a oposlouchaný.
00:42:47 A taky oni potom ti noví na tom ČMFS...
00:42:50 Jseš jak ta Devátá!
00:42:52 Já jsem si říkala, že jsem si měla...
00:42:56 Aby vás bylo slyšet, děti moje.
00:42:59 -Já to teda trošku víc posadím.
-Posaď to do masky!
00:43:03 Nebo jak to říkáte, vy operáci?
00:43:05 Někteří funkcionáři na ČMFS třeba po mně chtěli,
00:43:07 abych před tou hymnou řek třeba:
00:43:09 Ahoj, lidi! A teď začal zpívat Kde domov můj.
00:43:13 Tak mně to přišlo... Mně to přišlo blbý, no.
00:43:18 Tak jsem mu řek, že mně to přijde blbý a...
00:43:20 -A tím jsi končil.
-Asi tak nějak.
00:43:24 Já jenom, že jako součást fotbalu si tě každý musí pamatovat.
00:43:28 Ale ty jsi, jestli se nepletu, začínal u bigbeatu!
00:43:32 Ty jsi tam po těch jižních Čechách obrážel, co? Nějaký tancovačky?
00:43:37 Začínal jsi u bigbeatu, nebo rockovej zpěvák jseš původně?
00:43:40 Já jsem zpíval všechno.
00:43:41 Já jsem začínal u bigbeatový kapely,
00:43:43 hráli jsme 3 x týdně,
00:43:45 to jsem studoval na gymnáziu v Soběslavi právě,
00:43:49 takže jsme zpívali jak bigbeat, tak jsme zpívali tradiční jazz,
00:43:54 zpíval jsem od kapel Deep Purple. Led Zeppelin, Uriah,
00:43:59 všechno jsem tohle zazpíval, potom jsem se dostal na nějakou,
00:44:03 do Jihlavy na nějakou Mladou píseň, nebo jak se to jmenovalo.
00:44:05 -Tam ty jsi byl?
-Tam jsem byl.
00:44:08 Oni mě chtěli poslat na Intertalent
00:44:09 a to už jsem udělal přijímací zkoušky na konzervatoř.
00:44:12 A můj prof. Jaroslav Horáček říkal, hele, to si musíš vybrat.
00:44:15 Buď budeš zpívat popík, nebo půjdeš k nám do opery.
00:44:20 Tak jsem si vybral tu operu.
00:44:22 Nejseš jedinej z operní garnitury, kterej má základy.
00:44:26 -Eva Urbanová je rockerka.
-Ano, to vím.
00:44:30 -Ty jseš baryton. Že jo.
-Ano. To je ten střední.
00:44:34 -Cože?
-Střední.
00:44:36 -Já nevím, čím střední?
-Tou polohou. Tím rozsahem, promiň.
00:44:43 -To je zase rozdíl.
-Je to rozdíl, je to pravda.
00:44:46 Polohou nejseš střední, ale rozsahem jseš možná střední.
00:44:48 A baryton, abychom to vysvětlili i laikům, od tenora se liší...
00:44:54 -Že je nižší...
-O kolik?
00:45:00 -O kvartu třeba.
-O co?
00:45:01 -O kvartu. O 4 tóny.
-O 4 tóny.
00:45:03 O 4 tóny.
00:45:04 Čili, kam doleze tenor, tam ty už nedolezeš.
00:45:07 Většinou ne. Ale já zase můžu dolů a tenor už dolů nemůže.
00:45:12 Ale lepší je nahoru. To je pravda. Populárnější.
00:45:16 No jo, tak jako jsou, abych řek,
00:45:20 je mezi tenorem a barytonistou nějaká rivalita?
00:45:24 Já bych řek, že není. A spousty i světovejch barytonistů
00:45:27 se přeškolilo potom na tenory.
00:45:29 Takže taky to jde. Třeba Domingo. Domingo začínal jako baryton.
00:45:33 A potom zpíval, kariéru udělal jako tenor.
00:45:35 Že mu ten hlas vylez vejš? Čím to tak asi mohlo bejt?
00:45:39 Je to otázka techniky potom. Samozřejmě dispozic a techniky.
00:45:43 Dostal třeba dobrýho kantora.
00:45:45 Čili on chtěl. On nechtěl zůstat baryton.
00:45:47 To je to, o čem já mluvím.
00:45:48 Ty světový hvězdy, co já si tak vybavím zpovzdálí,
00:45:52 to jsou všecko tenoristi.
00:45:55 Nemluvím o Pavarottim.
00:46:00 Protože mají nejhezčí písničky, nejhezčí árie.
00:46:03 -Tím to je, myslíš?
-Jsou to milovníci většinou.
00:46:05 Barytoni, to jsou zloduši.
00:46:08 Když je v opeře baryton, tak je to...
00:46:09 Většinou jo. Je jedna role, která je hezká,
00:46:11 kterou jsem měl možnost x let zpívat a to je Don Giovanni.
00:46:14 On je to vlastně taky takovej padouch.
00:46:18 Ale má tam hezký výstupy.
00:46:21 Na 3 hod. se proměníš v nějakýho Donchuana.
00:46:24 Čili holky s památníčkama čekají po představení na tenora.
00:46:28 -Tak, ano.
-Třeba z Prodanky na Jeníka.
00:46:30 Určitě.
00:46:31 Ty jsi dělal co? Kecala jsi dělal v Prodance?
00:46:33 Jsem dělal Krušinu. Jsem dělal tátu Krušinu.
00:46:35 Krušina má Mařenku, dceru.
00:46:38 A prvně jsem Krušinu zpíval, když mně bylo 26 let,
00:46:41 právě v Ústí nad Labem a Mařence bylo nějak kolem 50.
00:46:52 No ale tý Krušinový, tý mojí manželce, tý bylo 70.
00:46:57 To byla partička teda opravdu!
00:47:01 Taky jsme měli třeba takový ty představení
00:47:03 Mládež a kultura a teď já jsem přišel na jeviště
00:47:06 a první věta toho Krušiny je:
00:47:08 No, co říkáš, matko? Já, já jsem spokojen.
00:47:14 A teď jsem měl takovou hůl, měl jsem namalovaný ty koleje,
00:47:16 abych vypadal na nejmíň 50, ty děti vždycky vybouchly.
00:47:20 Říkaly, to je prdel tady! Pardon.
00:47:25 Hele, oni se hodně dělaj takový ty moderní předělávky.
00:47:29 To by mě zajímalo. Víš, co myslím.
00:47:31 Teď jsem čet nedávno, že v Londýně publikum vybučelo Rusalku,
00:47:38 protože oni z ní udělali prostitutku
00:47:41 z nějakýho vykřičenýho domu na předměstí Londýna.
00:47:45 Z Rusalky! A publikum prej to nevzalo, v Londýně!
00:47:48 A to se dělaj tyhle adaptace!
00:47:49 To se z Vodníka udělá veksálk a takovýhhle věci!
00:47:53 Co ty na to? Na tyhle předělávky?
00:47:55 Já jsem v tom trošku taková konzerva, konzervativnější.
00:47:59 Mně se to moc nelíbí.
00:48:00 Ono je to všecko daný, že ta hudba je v tom strašně silná,
00:48:04 v těch operách.
00:48:05 A když se to dá dohromady a jsou dobří zpěváci,
00:48:10 tak člověk něco, třeba zavře oči.
00:48:13 A je to divadlo, ne dividlo!
00:48:16 Taky by se ty lidi měli trošinku na to dívat
00:48:19 a mělo by to trošku souznít dohromady.
00:48:23 -Němci jsou zvlášť úchylný.
-Jsou, jsou.
00:48:26 Když tady je kolikrát Festival německýho divadla v Národním,
00:48:28 já jsem na tom nebyl, ale slyšel jsem,
00:48:30 to by bylo pro vás, paní doktorko!
00:48:32 Že přímo na jevišti ty herci odvzdávali vzorek!
00:48:37 Opravdu! Normálně, in natur!
00:48:40 Otočili se zády k hledišti, přičapli! Opravdu!
00:48:44 Tam byste se s igelitkou čapla. Němci jsou na tohle úplně ulítlí!
00:48:50 Dějou se různý věci. My jsme měli moderního Oněgina.
00:48:53 A režíroval to právě Němec, se mi to vybavilo.
00:48:57 A on chtěl, abych ke konci tu Taťánu znásilnil.
00:49:01 Což o to, ale to je opravdu těžký zpívání.
00:49:03 -Kolik jí bylo?
-Tak byla mladší než já.
00:49:07 Bylo jí tak kolem 30. Mně bylo asi 40, necelých 40.
00:49:11 O to nejde! Ale při tom zpívání to by nedokázal ani Pavarotti.
00:49:18 To prostě nejde! Ale on to chtěl natvrdo!
00:49:21 -Pokusil ses?
-Já měl takový trenky!
00:49:23 Ne jako úplně, počkejte. Ale abych si sundal trenky!
00:49:28 -On chtěl.
-On to chtěl!
00:49:29 Takže kalhoty a ona: ne, ne, ne! A teď byla premiéra.
00:49:35 Volala mi šéfka opery odpoledne,
00:49:38 říká, Vráťo, já bych tě poprosila, abys to nedělal úplně.
00:49:42 Prosím tě, fakt, to bysme s tou kritikou nevydrželi.
00:49:45 Takže jsem to udělal jen napůl jako.
00:49:47 Že jsem si nesundal ty trenky. Já jsem byl rád teda.
00:49:50 -Znásilňoval jsi ji jako...
-Potom už je konec!
00:49:54 Ona vlastně se mu vysmekne, uteče a on tam zazpívá:
00:49:57 Jen rmut a stesk, toť žalný osud můj.
00:50:01 A nejlepší je to v tý ruštině: Pazol taská, o žalkij žrebyj moj.
00:50:09 Tam třeba Jirka Krytinář, kterej mně dělal tu jednu postavu,
00:50:14 mně přinese tu pistoli, jak zastřelím toho Lenskýho.
00:50:19 A bylo to udělaný, že bylo pódium,
00:50:22 potom byla taková rokle, docela hluboká a tam byl ten plebs!
00:50:26 My jsme byli jako na tom pódiu, jako ta šlechta.
00:50:29 A on mně ten Jirka zapadnul do tý taluty
00:50:33 a teď nemoh vylízt!
00:50:38 Tak takhle těma nohama a já říkal: On čelavěk neizvěstnyj.
00:50:43 -A takhle jsem ho vzal.
-Vzal sis pistoli.
00:50:48 No ne, vzal jsem ho celýho, on mně potom...
00:50:54 On řek spasiba.
00:50:58 Jseš ještě členem Národního divadla?
00:51:00 Už nejsem 8 let.
00:51:03 -Dohráváš tam asi něco.
-Nedohrávám, občas tam zpívám.
00:51:07 To je takový spíš pro děti pořad, docela hezkej,
00:51:10 tak mě vždycky pozvou
00:51:11 na nějaký hostování na nějakou árii,
00:51:13 ale zpívám v Plzni toho Přemysla s Evou Urbanovou,
00:51:18 to je vždycky tak jednou za měsíc, to je moderní inscenace,
00:51:21 ale moc hezká, mně se osobně líbí.
00:51:23 A občas hostuju a dělám koncerty a dělám přes léto open air opery.
00:51:31 -Já si třeba najmu divadlo.
-Sám si najmeš divadlo?
00:51:35 Najmu si divadlo.
00:51:36 -Někde.
-Většinou někde.
00:51:38 Najímal jsem si Národní, dneska už je to hodně nedostupný.
00:51:41 Takže si najímám jiný divadla, třeba to plzeňský,
00:51:44 nebo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
00:51:48 a vždycky si vymyslíme nějakej titul a děláme to,
00:51:51 zatím máme 2, 3 lokality, na zámku Štiřín,
00:51:54 v Jindřichově Hradci, tam jsme to dělali asi 18 x.
00:51:58 A ty lidi na to opravdu choděj.
00:52:00 I když kolikrát, je to open air, v létě prší, tak oni přijdou.
00:52:04 Představ si letos. 90 dní krásně v létě.
00:52:09 25. srpna v Jindřichově Hradci lilo.
00:52:15 Tam skoro pořád prší. Ale jinak je to tam hezký.
00:52:17 Ale ona byla Rusalka. Takže ono to bylo takový tématický.
00:52:22 My děláme třeba takový vánoční koncerty.
00:52:25 -Tak to řekni!
-Můžu říct?
00:52:26 -Vánoce už jsou před náma.
-Jsou před náma skoro.
00:52:28 Co se mě ptáš? Jestli to můžeš říct?
00:52:29 Abych tady nedělal nějakou to, reklamu!
00:52:32 Já nevím, co chceš říct!
00:52:33 No o těch koncertech! Že děláme třeba vánoční koncerty.
00:52:36 Celou dobu mluvíš o koncertech.
00:52:38 Já myslel, že ty chceš konkrétnějc, abych to řek. Kde to bude, to ne.
00:52:43 -Kde to bude?
-Bude to různě...
00:52:46 Ještě jsem se neptal! Ale kde to bude?
00:52:49 Ty se mě ptáš, jestli se tě zeptám!
00:52:54 Já jsem to řek blbě.
00:52:55 Já to neumím tak, někteří navedou toho...
00:52:59 Aby to nebylo takový, že sám jako...
00:53:02 Že jsme se tady domluvili.
00:53:03 -Ty budeš někde zpívat o Vánocích?
-Budu.
00:53:09 -Budeme mít pár koncertů.
-Pozvi diváky na něco.
00:53:13 -Můžu...
-Neříkej všecky! Co jestli můžeš?
00:53:15 -Takových posledních 20, co vím.
-Posledních 20 termínů?
00:53:19 -Ne, ne, vážně.
-Máš diář.
00:53:22 -Já to ani nevím.
-Tak počkej.
00:53:24 Já se zeptám ještě jednou.
00:53:25 -Tohle je moc rozplizlý.
-To se vystřihne asi.
00:53:33 A co Vánoce, Vráťo? To určitě jsou koncerty.
00:53:37 Na Vánoce se těším. Já mám Vánoce rád.
00:53:40 Nejen kvůli koncertům.
00:53:41 Já jsem nemyslel na Ježíška, jestli se těšíš...
00:53:54 -Budeme mít...
-Počkej, zeptám se ještě jednou!
00:53:57 -To je furt rozplizlý.
-Já to vždycky natahuju, já vím.
00:54:02 Teďka nemluv, rozumíš! Abych se tam nějak dostal.
00:54:06 -Vráťo!
-Ano.
00:54:08 -Budeš zpívat i o Vánocích?
-Budu zpívat i o Vánocích.
00:54:11 Kde a co?
00:54:13 Budeme zpívat např., velmi krátce, na zámku Dobříš...
00:54:16 Budete zpívat velmi krátce?
00:54:20 To vemete švihem, že toho budete mít hodně!
00:54:25 Tam je víc účinkujících. Takže každej jen chvilinku.
00:54:28 -Je to vánoční adventní koncert.
-Výborně. V Praze taky.
00:54:33 -V Praze máme...
-Smetanovka?
00:54:36 Smetanovka, Smetanova síň není, bylo Rudolfinum,
00:54:40 ale je třeba velká moc hezká koncertní síň je Italská knihovna.
00:54:48 -Cože to je?
-Italská knihovna.
00:54:49 V Italské knihovně máme vánoční koncert.
00:54:52 Nebo třeba na Novoměstský radnici máme koncert.
00:54:56 5. listopadu. To je vlastně za chvilku.
00:55:01 Sice nevím, za jakou chvilku...
00:55:06 Od toho pořadu, co se to bude vysílat...
00:55:08 Takhle nemluv!
00:55:19 Tak ten rozhovor s tebou vypadal nadějně!
00:55:23 Že to dostane takovýhle kule, to jsem nečekal!
00:55:27 Já nevěděl, že to bude mít tolik jednání!
00:55:30 Nemůžeš na mě tady celej diář vybalit!
00:55:33 Mně stačila ta informace, že budete zpívat i v Praze,
00:55:36 aby i pražské publikum si vás našlo, třeba někde,
00:55:40 já nevím, budete možná na radnici.
00:55:43 Na Novoměstský radnici budeme.
00:55:47 -Nějaká svatba ne, tam je?
-Já nevím, jestli jsou tam svatby.
00:55:54 Ale je tam velmi hezkej koncertní sál.
00:55:56 -Výborně! To jsem chtěl slyšet.
-Opravdu hezkej.
00:55:58 A já si myslím, že po tom, co jsi řek, si tě diváci,
00:56:01 který tě nebudou chtít slyšet mluvit, ale zpívat,
00:56:06 že si tě určitě najdou!
00:56:08 Hezký Vánoce, Vráťo! Vratislav Kříž!
00:56:17 Seďte! Kam jdete? Se budu loučit.
00:56:30 Přátelé, vy jste to pochopili, samozřejmě,
00:56:32 že pro dnešek je to všecko,
00:56:33 takže já vám děkuji za vaši milou pozornost.
00:56:36 I vám doma, za vaši milou pozornost.
00:56:39 Těším se už teď na shledání s vámi, myslím, že to bude přesně za týden.
00:56:41 A pro dnešek chci poděkovat dnešním hostům!
00:56:45 Kterými byli: paní dr. Kateřina Jirků Pomabí...
00:57:06 Děkuji paní dr. Kateřině Jirků Pomajbíkové,
00:57:10 paní dr., tak teď, děkuju!
00:57:14 Ivance Deváté a Vráťovi Křížovi! Děkujeme, na shledanou!
00:57:22 Skryté titulky Eva Svobodová
Dnešními hosty K. Šípa jsou parazitoložka MVDr. Kateřina Jirků Pomajbíková, operní pěvec Vratislav Kříž a herečka Ivanka Devátá, která dnes oslavila 85. narozeniny (2018). Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
