Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
00:00:31Dobrý večer. Dobrý večer, vážení diváci,
00:00:34samozřejmě zdravím i vás, milí diváci televizní.
00:00:38Víte, platí takový pravidlo,
00:00:40že pokud někdo ze své profese musí mluvit na veřejnosti,
00:00:46měl by umět mluvit.
00:00:49Není to vždycky pravidlo.
00:00:51Ať už mluví na schůzi, nebo v médiích,
00:00:54tam by to mělo bejt automatický.
00:00:56Nebo i takoví poslanci, když si to vemete, rozumíte,
00:00:59oni jsou zvolený,
00:01:00ale nikdo nekouká na to, jestli umí mluvit.
00:01:03Oni vědí, že umí hlasovat.
00:01:05Ale že přijde, on může mít dobrý úmysly,
00:01:09třeba takovej poslanec, když už jsem se na tom zasek.
00:01:12A přijde a teď on huhlá, polyká slabiky,
00:01:16není mu pořádně rozumět, to je chyba.
00:01:18Samozřejmě, takovej člověk
00:01:19by se měl sám dobrovolně obrátit na nějakýho poradce hlasového,
00:01:24protože ti dokáží takový ty základní vady odstranit.
00:01:28U hlasových profesionálů, tam je to něco jinýho,
00:01:30ti vesměs mluvit uměj.
00:01:32Víte co je zajímavý?
00:01:33Takovou noční můrou hlasovejch profesionálů
00:01:36jsou tzv. přebrepty, přeřeknutí.
00:01:40Já osobně si myslím, že přebrat není nic strašnýho,
00:01:43že to kolikrát může i oživit nějaký nudný povídání.
00:01:48Přebrept, mimochodem, když už mluvím o přebreptech,
00:01:50to se nestává jen hlasovým profesionálům,
00:01:53to se může stát v běžným životě.
00:01:55Taky se to někdy stane, někdy to žádná tragedie není.
00:01:58I když jsou případy, kdy i v běžným životě,
00:02:02si představte, může mít jen přeřeknutí fatální následky.
00:02:06Stalo se, možná ten případ i znáte,
00:02:10že jedno takový přeřeknutí nešťastný,
00:02:13dokonce došlo k rozvodu dlouholetýho manželství.
00:02:17Vedlo to přeřeknutí blbý. Možná jste o tom četli.
00:02:22Stalo se to dvoum manželům, kdy ten manžel ráno při snídani
00:02:26se přeřek a chtěl říct svý manželce:
00:02:28Miláčku, prosím tě, neuvařila bys mně kávu?
00:02:32A místo toho řek: Krávo, zkazila jsi mně život.
00:02:46S tím samozřejmě, hlasový poradce už nic neudělá.
00:02:50To je spíš pro psychologa, nebo pro psychiatra.
00:02:54Proč do tom mluvím.
00:02:55Jsem rád, že naším dnešním prvním hostem
00:02:57je právě hlasová poradkyně.
00:03:00Paní Jana Postlerová.
00:03:08-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:10S dovolením ještě jednou. Dobrý večer.
00:03:14-To moje dobrý večer bylo horší?
-Ne, vůbec ne.
00:03:17-Ale já jsem se chtěla prosadit.
-To je dobrý.
00:03:19-Tak už si sedněte. Už si sedněte.
-Tak už.
00:03:25Vy nemáte žádnej problém se prosadit.
00:03:27Jenom tak jako, když jste hlasová poradkyně,
00:03:29nechci do toho zanášet nějaký osobní,
00:03:31ale já jsem v pořádku po týhle stránce?
00:03:33-Naprosto. Naprosto.
-I tak jako, co?
00:03:36Jenom bych poprosila, trošku veverku takhle děláte.
00:03:42Dělám veverku? Rukama, nebo zubama?
00:03:48Zubama ne! To je v pořádku! Vy máte tak jako pacičky.
00:03:53Takhle děláte pacičky. Pardon, chtěl jste to, tak to máte!
00:03:59Já jsem to nechtěl v prvý řadě,
00:04:02ale co mám podle vás s těma rukama dělat?
00:04:04Nechat je takhle. To je úžasný!
00:04:06-Když stojím, tak je nechat takhle?
-Ne! Stojím normálně!
00:04:10-Stojím normálně, to já umím!
-Stojím v klidu.
00:04:13A pak třeba udělám jen takhle. Takhle se mírně chytnu.
00:04:15Ne takhle!!! Takhle, takhle. Ty pacičky takhle.
00:04:21-A teď to pusťte! Uvolněte to!
-Cože to mám?
00:04:27-Teď se uvolněte zase!
-To jsem jak farář takhle!
00:04:30Rozumíte? To já zase nechci!
00:04:32Já jsem neříkala takhle! Víte, jak Wimmer?
00:04:35-Víte, jak vždycky...
-Vím, vím.
00:04:37To je ono. Takže v klidu. Ne pacičky.
00:04:40-Někdo dává ruce do kapes!
-To ne, ne. To ne.
00:04:42Posaďte se.
00:04:46Řekněte mi, vy jste renomovaná hlasová poradkyně.
00:04:50To vás sami vaši klienti vyhledávaj?
00:04:53Že sám si je vědom, že mluví blbě
00:04:56a řekne, Postlerová mě z toho dostane?
00:04:58Nějak tak to je.
00:04:59Anebo vy sama někoho slyšíte a řeknete, zavoláte,
00:05:03vy byste měl...
00:05:04-Ne, ne.
-Sami choděj.
00:05:05Sami choděj, ano.
00:05:06Médii proběhlo to, takže to není žádný tajemství, že dokonce
00:05:10jedním z vašich klientů je pan premiér Babiš.
00:05:12-Je to pravda?
-Je. Je.
00:05:14-A pořád ještě?
-Zejtra máme zrovna hodinu.
00:05:20-A už jste pár hodin měli?
-No, 4 roky už máme hodiny.
00:05:244 roky?
00:05:26To byste ho musel slyšet, když jsme začli!
00:05:29My jsme ho všichni slyšeli, když začal.
00:05:31To bylo hrozný!
00:05:33Proto si říkám, jestli to nejsou vyhozený prachy, protože...
00:05:37Od něj teda! Já necejtím nějakou změnu!
00:05:40Furt tam míchá tu slovenštinu!
00:05:42-Víte proč?
-No proč?
00:05:43Protože se naštve. Když se naštve, tak ta slovenština prostě vyjede!
00:05:48Ale když je v klidu, v pohodě a ví,
00:05:51my si to říkáme několikrát za sebou,
00:05:53ty jeho okruhy, které bude říkat, já ho pořád opravuju
00:05:58a on si to do tý hlavy dostane a pak to řekne.
00:06:01Ale jakmile se, někdo ho, dostane běs, už to lítá!
00:06:06Je pravda, že on je vytočenej prakticky pořád!
00:06:10Jestli se to tím řídí, tak já myslím,
00:06:12za chvíli bude mluvit jen slovensky, protože...
00:06:15Je to možný. Ale on nechce.
00:06:17On říká, já jsem českým premiérem, tak chci mluvit česky.
00:06:22To je pravda. A 4 roky na tom makáte?
00:06:23No.
00:06:24A máte nějaký třeba prupovídky, na kterých se ty lidi to učej?
00:06:30-Čím začnete?
-Dýcháním.
00:06:32-Cože?
-Dýcháním.
00:06:34-On taky někdo mluví a nedejchá?
-Ano. To byste se divil!
00:06:37A to je potom: tdtdtdttdéééé, tdtdtdtdéééé!
00:06:42-Pak slyšíte jenom ééé.
-To máte pravdu.
00:06:46Teď nevím přesně jméno, ale takovej...
00:06:48To je jedno. Éééé, pořád éééé.
00:06:51-A to je jen špatným dejcháním?
-Ano.
00:06:53Protože ten člověk se musí nadechnout,
00:06:55chytit to do bránice, ten dech a na ten dlouhý dech,
00:07:00podle přírodního zákona vody, to musí pustit.
00:07:04Čili, on chce něco říct, tak se napřed musí nadechnout.
00:07:07-Tím se celej srovná.
-Nesmí zapomenout, co chtěl říct.
00:07:10To nesmí! No tak...
00:07:20-Radil bych kratší nadechnutí.
-Ano! To děláte dobře!
00:07:26Jako pejsek! To musí lupnout! A chytit! Chytit v bříšku!
00:07:31Chytit a pak jedu na ten dlouhý dech!
00:07:33To děláte dobře! Moc dobře to děláte!
00:07:35-Chytit v bříšku ten duch?
-Ale duch ne, dech!
00:07:39-Vzduch jsem říkal, ne duch!
-Vy jste řek duch a to vz nebylo!
00:07:43No nebylo!
00:07:44Vy možná dobře mluvíte, ale špatně slyšíte!
00:07:53-Vzduch zadržet v bříšku!
-Podržet!
00:07:56Jako když třeba máte škytavku! Tak se nadechnete a držíte to!
00:08:01Takže se nadechnete, chytnete to a pak tu větu krásně řeknete.
00:08:05-A ten vzduch pustíte.
-Ten vzduch, ano.
00:08:07-Horem je nejlíp. Že jo?
-Nějak tak.
00:08:12Jak dlouho stačí takovýmu člověku,
00:08:15a teď už nebudeme mluvit o panu premiérovi,
00:08:18abysme vůbec taky něco odvysílali.
00:08:19-Abychom.
-Cože?
00:08:21Abychom! Vy jste řek abysme! Abychom!
00:08:25Vy jste nepřítelem hovorové češtiny?
00:08:28To není hovorová čeština! To neexistuje, tento tvar!
00:08:31-Podívejte se...
-Slovo abysme neexistuje?
00:08:33Ne! Podívejte se do Pravidel českého pravopisu! Neexistuje!
00:08:36Abychom! Já bych, my bychom, abychom! Chom tam je! Tam není sme!
00:08:41To je pozůstatek slovenštiny!
00:08:51-My byzme!
-Ale já tam neříkám z!
00:08:55No to nevadí, že neříkáte z!
00:08:56-To je hovorová čeština!
-Tak si to říkejte dál!
00:08:59Já neskrejvám, že rád mluvím hovorovou češtinou!
00:09:02Já jenom, když byste chtěl být sofistikovanější,
00:09:05tak abyste řek abychom!
00:09:07Abychom. To ale lidi ode mě nejsou zvyklí.
00:09:09Tak to neříkejte!
00:09:11Navíc, já jsem slovensky nikdy nemluvil!
00:09:13Jak můžete říct, že to je pozůstatek slovenštiny!
00:09:15Vy už v každým vidíte Slováka, paní Postlerová!
00:09:19Vždyť jsme v tom žili!
00:09:21My jsme si vůbec neuvědomovali, že mluvíme česko-slovensky!
00:09:25Chvilku tak, chvilku tak. Protože to bylo pro nás přirozené.
00:09:28-Teď už to není!
-Abychom nezapomněli řeč!
00:09:38Nikdy vás to ani nenapadlo,
00:09:40když jste třeba v televizi někoho slyšela,
00:09:42protože jsou, dejme tomu, říkáme profesionálové, hlasatelé,
00:09:46ale někdy jsou rekrutovaný tak jako z lidu!
00:09:49-Z ulice.
-Ano.
00:09:51-Katastrofa.
-Slavnej sportovec dejme tomu.
00:09:53-Stane se hlasatelem...
-Tam bych...
00:09:55-Co?
-Tam bych to tak, to je jedno!
00:09:57Ti sportovci to tak jako můžou odpalírovat různě.
00:10:01No ne, já si pamatuju článek, to mě zaujalo!
00:10:02Jste se nechala slyšet, že sportovec a velmi...
00:10:06-Já jsem ho nějak to?
-Vy jste mu dala za uši teda!
00:10:09Tak stalo se!
00:10:10-Nebudeme ho jmenovat!
-Ne, ne!
00:10:12Ale zase slavnej desetibojař si myslím,
00:10:18tam se mu prominou tyhlety věci, ne?
00:10:21Promiňte mu to, já mu to neprominu.
00:10:23-Vy to nepromíjíte!
-Já to vypnu okamžitě!
00:10:26-Já se nedívám na takový lidi!
-Takový zprávy vy vypnete?
00:10:28Okamžitě! Okamžitě!
00:10:30Nemůžete lpět na tý spisovný češtině!
00:10:32-Já nelpím na spisovné...
-U mě jste lpěla.
00:10:35No tak, protože vy jste náš guru moderátorskej. Je to tak!
00:10:42Jako vás? Koho konkrétně?
00:10:44Nás, co se tím snažíme nějak zabývat, vy jste guru přímo!
00:10:50Jo?
00:10:54Tak nezapírám, že se cejtím jako...
00:10:59Tzn., že jsem pro někoho, jo?
00:11:03Že to chce někdo dělat taky takhle dobře?
00:11:05-Chce být jako vy. Ano.
-Chce bejt jako já.
00:11:08Ano, ano. Třeba říká,
00:11:10já bych tak chtěl být jako pan Šíp.
00:11:11Já říkám, nemáte tu hlavu.
00:11:12Nejdřív je to v hlavě a pak je to teprve v tý puse.
00:11:14-Tohle vy mu říkáte?
-No, to já mu říkám.
00:11:19Teď to vypadá, že to máme dlouho dopředu domluvený!
00:11:23Tak to přiznejte!
00:11:26Základní, co jsou takový nejčastější prohřešky.
00:11:30Už jste řekla dejchání!
00:11:31Aby si z toho lidi taky něco odnesli.
00:11:34Můžu tou rukou takhle se otvírat, jo?
00:11:37No můžete.
00:11:38Už jsem chtěl udělat veverku zase. Ale aby si...
00:11:42Já myslím, že to je vaše poznávací znamení.
00:11:44-Nechte si tu veverku!
-Čili, co je nejčastější?
00:11:52Nejčastější prohřešky z vašeho pohledu.
00:11:54-Důraz na předložku!
-Důraz na předložku?
00:11:57Ano. Všimněte si, že mnoho redaktorů, když hovoří,
00:12:01nedají důraz napředložku.
00:12:03Dají důraz na předložku! Oni to neřeknou dohromady.
00:12:06A nás vždycky učili, přece, když někoho chceš poslat do háje,
00:12:13tak ho nepošleš do háje, ale pošleš ho,
00:12:16oni to řekli tím jiným slovem. to se tady nemůže!
00:12:19To je tak jako to poznávací,
00:12:22že ta předložka je dohromady a tím slovem!
00:12:24-Dá se na to vůbec myslet?
-Ne, to se musí naučit!
00:12:27-To je matematika!
-Do podvědomí to dostat.
00:12:31Důraz na tu předložku.
00:12:32Protože, když si vemete, že my jsme zřejmě, zřejmě,
00:12:36jedinej jazyk na světě, který má důraz pouze na první,
00:12:40my nemáme důraz na druhou, jako Poláci, nebo na třetí.
00:12:43Pořád na první, pořád, pořád, pořád na první!
00:12:46Takže tím i na předložku.
00:12:48Jak dlouho? To je libovolný délka kurzu u vás?
00:12:52Jak dlouho je to zapotřebí,
00:12:55nebo dokážete říct, přijďte a za měsíc jste z nejhoršího...
00:13:00Ne, ne, aspoň 3 měsíce. Aspoň 3 měsíce.
00:13:03To se musí neustále opakovat, opakovat, opakovat!
00:13:06Můj oblíbený herec, Anthony Hopkins,
00:13:09si každou větu namluví 400 x.
00:13:13Aby dostal tu techniku do podvědomí, nemusel na to myslet,
00:13:17myslel si jen na ty pocity a na to, co pan režisér řekne
00:13:20a ta věta vyjede sama!
00:13:22Takže takhle se to musí dělat!
00:13:24-Z toho scénáře, tu roli!
-Tu roli! On si dělá tu roli!
00:13:26-Namluví si to na nějakej...
-On si to opakuje.
00:13:29-Pořád si to opakuje.
-Jednu větu si opakuje?
00:13:31Ano, 400 x. Ne samozřejmě za ten den, to by zblbnul!
00:13:35Ale za tři neděle, nebo takhle.
00:13:38-On jde filmovat a každou větu...
-Každou větu.
00:13:41-Umí štyrystakrát?
-Ano. Čtyři, ne štyry, čtyři!
00:13:48Zase slovenština!
00:13:58Už mám strach se vás něco zeptat.
00:14:02Já už budu dělat, že neslyším.
00:14:04-A jak vy jste došla...
-Ne, ne, ne!
00:14:11To j dejte někam! J se neříká! To je špatně!
00:14:16-S. Bez toho j.
-Kam ste.
00:14:21Kdybyste věděla, co sem se chtěl zeptat. No.
00:14:26To j jsem vypustil,
00:14:30ale s prominutím, vím hovno, co jsem měl na mysli.
00:14:38-Ale to slovo, to slovo...
-To není špatný.
00:14:42V žádném případě.
00:14:43Ale řek jste ho dobře, s tím důrazem!
00:14:45S tím důrazem! To jsem rád, že jste mě pochválila!
00:14:50-Já jsem čekal, že mě napomenete!
-Ne.
00:14:52Jeden takovej roztomilej vulgarismus,
00:14:54to je taková ta zásada, neuškodí.
00:14:57Nesmí jich bejt víc. Co vy si o tom myslíte?
00:15:00Ne, nesmí! Já jsem zásadně proti. Před desátou hodinou ne!
00:15:04V žádné televizi!
00:15:05-Takovejhle roztomilej.
-To je roztomilý?
00:15:10-Je to roztomilý .
-Když to říkáte vy, tak ano!
00:15:14To jsem se chtěl...
00:15:18-To sem se chtěl zeptat.
-Úžasný.
00:15:23A víte o tom, že vy speakera zpomalíte docela?
00:15:26Normálně bych to tak jako vyprdnul tu větu...
00:15:29-Teď máte strach.
-Už mám strach cokoliv říct.
00:15:33Já vás zase zrychlím za ty 3 měsíce.
00:15:35Když ke mně budete chodit, tak vás nejdřív zpomalím
00:15:37a za 3 měsíce vás zrychlím.
00:15:40Teď postačí jenom pustit mě ke slovu!
00:15:43Je to vaše! Je to váš pořad, je to vaše! Už mlčím.
00:15:47Já už zase bych nevěděl co, víte co.
00:15:49Vy máte strašně rychlý myšlenky.
00:15:51Je podle vás někdo, neptám se cíleně,
00:15:56třeba z těch mladších moderátorů, kdo je podle vás vyloženě talent?
00:16:00Kdo se pro to, podle vás narodil, že ani není třeba s ním něco dělat.
00:16:05-Můžu jmenovat?
-Tady můžete cokoliv.
00:16:10-Tady můžu.
-Něco jinýho je, co se odvysílá.
00:16:14Dobře, tak Libor Bouček, Jakub Prachař, Honza Maxián,
00:16:19teďka nově David Gránský, to jsou kluci, jak víno!
00:16:24A budou jak víno! A škoda, že je nevyužívají víc!
00:16:31No dobře!
00:16:36Já si dovedu představit, že Českého lva, že uvedou
00:16:41tihle 4 krásní kluci!
00:16:43-Jeden by to nezvlád.
-Ne, to je takový živější.
00:16:47-Takový příjemnější.
-Když jich tam je víc.
00:16:50Ještě mi řekněte z druhý strany. Tak jako docela veřejně, v médiích,
00:16:54v tisku, když se vám něco nelíbí, tak to zkritizujete.
00:16:58Je to pravda?
00:16:59Ano, ale nedělám to, jako že já to. Já to dostanu zadaný.
00:17:04-Jste požádaná.
-Ano, ano.
00:17:06-Jsou, ozve se vám někdo?
-Ano, ano.
00:17:09-Ozývají se?
-Ozývají se.
00:17:11Většinou moc děkujou, když je pochválím
00:17:15a třeba jim řeknu, třeba pacičky, tak řeknou, že si na to dají pozor.
00:17:23Samozřejmě i někdo se ozve, když se mu to nelíbí.
00:17:26A já si za tím stojím, protože mě zastavujou lidi a říkají,
00:17:31nám se nelíbilo tohle, řekněte to, napište to!
00:17:34Takže já to mám i z té strany od diváků posvěceno.
00:17:39Že to někdo musí říct!
00:17:41Že to lidi poznaj a že odborník, když...
00:17:43Já nejsem odborník! Nemám na to školy!
00:17:46Já jsem se nedostala na školu! Tatínek byl bankovní úředník!
00:17:50Já jsem neměla sepětí s dělnickou třídou!
00:17:52Já jsem šla letovat telefonní ústředny
00:17:54do Tesly do Karlína!
00:17:57Říkáte mi to tak, jako bych za to moh!
00:18:02Abyste si nemyslel, že já mám nějaký školy!
00:18:06Ani omylem! Já jsem praktik!
00:18:08-A chtěla jste na nějaký DAMU?
-No právě!
00:18:10Říkám, napsali mi, že nemám sepětí s dělnickou třídou!
00:18:14A druhej rok už mě vzali do divadla.
00:18:16-Tak už jsem nepotřebovala...
-Nebylo třeba dělat nějaký školy.
00:18:20Tak já si myslím, že jste odbornice na svým místě,
00:18:24že se nebojíte i veřejně někoho zkritizovat.
00:18:28Já si myslím, že to, co jsme si tady řekli, že bylo pro mnoho lidí,
00:18:31i těch, kteří nejsou hlasoví profesionálové, poučný.
00:18:35Já sám jsem si z toho leccos odnes,
00:18:38čili jen dopředu si s váma domlouvám,
00:18:41příští tejden vám zavolám a budete mě odnaučovat veverku!
00:18:44Jo? Jana Postlerová!
00:19:00Ne, ne! Volně pěkně! Úžasný! To jste jak princ!
00:19:09Jste mně dala teďka! Já opravdu... Taky někdo takhle, ne? Ležérně.
00:19:15Ale tak to nechte. Je to dobrý. Je to dobrý.
00:19:24Naším dalším, naším dalším dnešním hostem je,
00:19:30to jsem zvědav, jestli ho budete dobře poslouchat,
00:19:33herec David Suchařípa!
00:19:49-Dobrý večer.
-Dobrý večer, Davide.
00:19:50Chodil jste někdy k nějakýmu hlasovýmu lektorovi, nebo lektorce?
00:19:54Nebo jak vám zobák narost, tak mluvíte?
00:19:57Já jsem samozřejmě na konzervatoři chodil na jevištní řeč,
00:20:00tak se ten předmět jmenoval.
00:20:02-A tam vás učili...
-Jevištní řeč.
00:20:04-Jevištní řeč. Mluvit a dejchat.
-Dejchat taky, no.
00:20:08-Dejchat při mluvení.
-Do bránice dejchat.
00:20:10-I při zpěvu.
-A do bříška vzduch?
00:20:13To je do tý bránice. Do bříška vzduch.
00:20:17Do bříška vzduch a pak pomalu na tom tónu mluvit a povídat
00:20:21celou větu, až se nám bude chtít přestat,
00:20:23tak se nám nebude chtít přestat a pořád budem mluvit a pffff!
00:20:28-To jste řek na jedno nadechnutí?
-No a ještě...
00:20:35Ještě jste upustil.
00:20:38Řekněte mně, Davide, já mám takovej dojem,
00:20:40asi jsem si to někde přečet, že váš tatínek, slavnej herec,
00:20:45sice až v pozdějším věku začal dělat herectví,
00:20:48překládal atd., ale vy jste hercem nějak dlouho nechtěl bejt.
00:20:51Řekněte mně, je pravda, že vy jste chtěl bejt,
00:20:54to jsem si říkal, že se vás budu muset zeptat,
00:20:57že jste chtěl bejt zaoceánským kuchařem?
00:21:01Kuchařem na zaoceánským parníku.
00:21:03-To je to samé!
-Není!
00:21:05Zaoceánskej kuchař je za tím oceánem!
00:21:18Ano, ano.
00:21:20-Já jsem chtěl bejt kuchařem...
-Na zaoceánské lodi.
00:21:22Na zaoceánské lodi.
00:21:23Jakej je rozdíl? Já myslel, že kuchař je výuční obor,
00:21:27tak se naučím kuchařinu
00:21:29a to už pak je jedno, jestli to dělám na Václaváku...
00:21:32Není. Protože v době, kdy já jsem se rozhodoval,
00:21:35že budu studovat, nebo se budu učit něco,
00:21:39co mě bude v budoucnosti nějakým způsobem živit,
00:21:42tak jsem úplně nechtěl bejt stísněnej
00:21:44v prostředí Československa, NDR, jinam jsme nesměli.
00:21:49To už si asi pamatujete dobře.
00:21:51A tak jsem si říkal, že na tom parníku zaoceánským,
00:21:55nebo na tý lodi zaoceánský, že bych ještě něco viděl
00:21:58a navíc bych ještě dělal jídlo, takže bych dělal lidem radost,
00:22:00protože by chodili jíst ty pokrmy, který bych já vařil.
00:22:04Ale ještě bych se dostal
00:22:05z toho vězení socialistickýho, komunistickýho.
00:22:08Jo, proto! Tak mě napadá, Davide, jednu nevýhodu to má.
00:22:13Že na tý zaoceánský lodi, když jim to uvaříte,
00:22:16tak většina z nich to brzo vyhodí zase.
00:22:20Nevíte, jestli jste to uvařil dobře, nebo špatně.
00:22:22-Protože stačej dvě vlny a...
-To máte pravdu.
00:22:26-To vás nenapadlo do tý doby?
-Napadlo.
00:22:28Tím pádem existuje koloběh života, že se najedí i rybičky.
00:22:34Všichni se najedí.
00:22:35Ani jste se nehlásil na tu kuchařinu?
00:22:37-Ne.
-To jste jen chtěl, jako dítě.
00:22:39To mě tak napadlo. To jsem byl malej kluk.
00:22:43Ještě něco jinýho, než herec jste chtěl bejt.
00:22:45Určitě. Já jsem vlastně herec vůbec nechtěl bejt.
00:22:49To jsem říkal, ano. Ne, to jsem...
00:22:52Já jsem měl pocit, jako že by to bylo dobře.
00:22:59Já to slyším!
00:23:03(hyperkorektně) Že jsem to říkal!
00:23:09Ne, tak já jsem měl takový různý sny.
00:23:12Chtěl jsem být taky kosmonaut. Ale mně nikdy nešla matematika.
00:23:18A tam asi je nutná. Mám pocit, že...
00:23:20-Myslíte, že v raketě je třeba?
-Já mám pocit, že je.
00:23:25Že musí ti kluci umět spočítat něco.
00:23:29A pak jsem chtěl bejt pilot Formule 1,
00:23:31nebo automobilovej závodník.
00:23:33A nic z toho nevyšlo. Ale všecko můžete hrát!
00:23:36-Vyšlo.
-Co vyšlo?
00:23:38Automobilovej závodník jsem.
00:23:40-Amatérskej.
-Ne. Jak amatérskej?
00:23:46Vy jste automobilovej závodník?
00:23:48Ano, já jsem automobilovej závodník.
00:23:50Já jezdím Mistrovství republiky v rally.
00:23:52-Jako v osobních autech?
-Mhm.
00:23:55Jo?
00:23:56No Mistrovství republiky, v čem byste chtěl jezdit jiným?
00:24:03-V F1.
-U nás v republice?
00:24:11-Takový, jak jsou ty rally.
-Rally, no.
00:24:14Mezi stromama, v lese, co nejrychlejc.
00:24:16-To vy jezdíte?
-To já jezdím.
00:24:18-S tím navigátorem takovým?
-S tím navigátorem.
00:24:20S tím šílencem, co vedle mě sedí.
00:24:24-Nějakej známej?
-Ne.
00:24:28-Takhle myslím, herec?
-Jo, jo.
00:24:29Vezl jsem 2 x na pražském rallysprintu Pavla Nečase.
00:24:32Herce Pavla Nečase, herce Pavla Nečase!
00:24:39-Ten vám dělal navigátora?
-Dělal mi 2 x navigátora.
00:24:42Na Pražským rallysprintu.
00:24:44Vy jste zmínil Pavla Nečase, mimochodem, nedávno tady byl.
00:24:50Vy jste taková nějaká dvojka. On se o tom moc nešířil.
00:24:53Akorát se zmínil o tom. Vy jste spolu nějak často, že jo?
00:24:57Protože vy jste, co on to tady říkal?
00:24:58Že vy jste absolvovali nějakou golfovou túru
00:25:02a nějakej rekord jste udělali.
00:25:03Do Guinessovky? Nebo ne?
00:25:05Máme, takhle. My máme rekord do České knihy rekordů.
00:25:11Což je jakoby pobočka, Guinessova kniha rekordů je veliká,
00:25:14pak každej ten stát má svoji knihu rekordů.
00:25:17-Takovej ten Pelhřimov.
-Pelhřimov! Agentura Dobrý den.
00:25:21A tam zapisujou ty...
00:25:22Takže my jsme za 80 dní
00:25:23obešli 105 golfových hřišť v ČR, který jsou všechny...
00:25:27-Za 80 dní.
-Za 80 dní 105...
00:25:30-V kuse? V kuse?
-Ano.
00:25:33Po sobě jdoucích 8...
00:25:38Po sobě jdoucích 80 dní jsme obešli 105.
00:25:42Včetně víkendů.
00:25:43Což i já, kterej neumí počítat, zjistí,
00:25:45že je víc, než jedno za den, 105 hřišť golfových.
00:25:51A my jsme nejezdili na buginách,
00:25:53jak jsou ty vozítka takový na elektriku,
00:25:55někde je to na benzin, všichni jsme ty vozíky tlačili,
00:25:58na tom jsme měli všechny ty hole s celým tím bagem,
00:26:01za jakéhokoliv počasí, za deště.
00:26:04Jedině, kdy jsme nesměli jít je bouřka, to je zakázaný,
00:26:07protože to si napřáhnete a rovnou si...
00:26:11Blesk, protože to je planina většinou.
00:26:14To je opravdu na golfu zakázaný?
00:26:17Tam jsou gongy, na který se tluče, nebo takový...
00:26:22-Že jdou mraky?
-Ne. Že jde bouřka.
00:26:25Mraky můžou jít. Může pršet! To je fuk.
00:26:29To je na golfu přímo nějakej bouřkař, kterej kouká jen nahoru?
00:26:34A zazvoní?
00:26:37Tak dobře. Dneska máme 21. století, je tam počítač
00:26:42a tam pozoruje ten člověk, který jevtérecepci,
00:26:44který je v té recepci, tak pozoruje ty, když hrozí
00:26:52nějaká předpověď, že ta bouřka přijde.
00:26:55Samozřejmě to není jeden člověk, který se tím zabývá.
00:26:58I když ty bohatší hřiště by to mít mohly, nevím.
00:27:01A když jde ta bouřka tak se, podle možností, troubí, tluče,
00:27:07prostě dává se...
00:27:08-To už nedělá ten počítač ale.
-To nedělá. To dělá člověk.
00:27:11-Ten bouřkař právě.
-Ten bouřkař. Ten bouřkař to dělá.
00:27:14Počítač přeci sám nezařve: Zalezte všichni, jde bouřka!
00:27:18Ne, ne, udělá to člověk, kterej zatluče,
00:27:20nebo zatroubí na něco.
00:27:22To se někdy stalo, že golfista takhle napřáhnul a koupil ji?
00:27:26-Stalo se to?
-Stalo se to nedávno.
00:27:30Není to tak dlouho, že člověk, kterej,
00:27:35myslím, že to bylo na Konopišti na hřišti, kterej šel,
00:27:39byla ta výzva tý bouřky a on chtěl tu jamku dohrát
00:27:44a šel pro ten prapor.
00:27:45Ten prapor je v tý jamce. Taková ta dlouhá tyč.
00:27:49Je to fakt hromosvod.
00:27:50A on ho vyndával z tý jamky a přivolal si ten blesk
00:27:54a opravdu tam zahynul.
00:27:56Takže to bylo smutný.
00:27:57-A od tý doby možná...
-Ne od tý doby.
00:27:59To už dávno předtím věděli.
00:28:01Akorát on neuposlechl toho gongu, toho týýý!
00:28:05A stala se tahle tragedie. Takže se to stalo.
00:28:09Čili vy jste měli 80 dní po sobě jdoucích.
00:28:15A to jste byli dopředu domluvený.
00:28:17Ale to jste museli bejt furt těch 80 dní, to máme,
00:28:21taky nejsem dobrej na počty,
00:28:23ale to je skoro 3 měsíce 2 chlapi každej den spolu?
00:28:29-Víte, co to bylo za peklo?
-Neříkejte mi, že nějaká ponorka?
00:28:35Byla, no ponorka! Peklo! Já tomu říkám čirý peklo!
00:28:41Jsem si prošel něčím šíleným! Šíleným!
00:28:43My jsme naštěstí měli každej svoje obytný auto.
00:28:47Každej jsme měli svoje obytný auto.
00:28:49Když došlo k nějaký hádce, nebo výměně názorů,
00:28:54tak stačilo to auto zavřít a neotvírat.
00:28:59Ale jen do rána. Pak jsme museli zase bejt spolu kámoši a jít
00:29:03a tlouct do toho balonku!
00:29:06Ale to nás motivovalo k tomu, že vytvoříme další rekord.
00:29:10Uděláme 24 hod. co nejvíc hřišť 18ti jamkových za 24 hod.
00:29:18To ještě nikdo neudělal.
00:29:19Dotlačíme zas ty vozejky, odehrajeme ty hřiště,
00:29:22autem se budeme přemísťovat mezi těma hřištěma
00:29:26a budou to hřiště...
00:29:28-Kolik se dá udělat za den hřišť?
-My máme v plánu 7.
00:29:327 hřišť. To jsou blízko sebe někde.
00:29:34Bude to od Berouna po Mladou Boleslav.
00:29:37Jezdíte auta, hrajete fotbal, hrajete ještě, myslím divadlo?
00:29:43-Je na to času dost?
-No, je, je.
00:29:47Ale to mi řekněte, Davide,
00:29:48já jsem tak o tom přemýšlel, když jsem sem jed, jako...
00:29:51-Když jste sem jed?
-Co?
00:29:55Když jsem sem jel, jsem chtěl říct.
00:30:06Jsem z vás nervózní, vidíte to! Vás mám v zádech a...
00:30:11Já jen chtěl, aby ta otázka tam zůstala!
00:30:15Ne, víte jak to! Když semsem jel!
00:30:17Když jsem sem jel, tak jsem o vás přemýšlel
00:30:27a říkal jsem si, že vy nejste takovej ten snadno zaškatululko...
00:30:31vatelnej.
00:30:34Typ herce! Že vy nejste ani klasickej záporák,
00:30:37ani typickej vrah, nebo typickej detektiv,
00:30:42jak se teď točej ty kriminálky.
00:30:44-Proto v ničem nehraju.
-Právě jsem si myslel.
00:30:48-Ani typickej milenec.
-Ne.
00:30:50Ani typickej manžel. Není to trošku handicap?
00:30:54-Je. Velkej.
-A dá se pro to něco dělat?
00:30:59Jedině, že bych se třeba oholil dohola.
00:31:02-To je pravda. A už byste byl...
-Už bych byl třeba záporák.
00:31:06Za zločince.
00:31:07-Když já mám strašně milej kukuč.
-To je pravda!
00:31:14S tím byste byl těžko uhodnutelnej. Jako záporák.
00:31:18Tenhle usměvavej, ten přece nemoh vraždit.
00:31:21To oni tady ještě nevědí, ti filmaři.
00:31:23Oni to všechno na první dobrou.
00:31:26A je něco z těhle žánrů, teď jsem říkal ty klasický,
00:31:30co byste rád a ještě vás to nepotkalo?
00:31:33Vy jste např. hrál už Hamleta! Sen mnoha herců! Je to pravda?
00:31:36Nebo to je fáma?
00:31:38Já mám za sebou celej zásadní shakespearovskej repertoár.
00:31:43Romeo, Hamlet, Král Lear, Petruccio, hrál jsem i Cyrana.
00:31:50To byl takovej můj sen velkej.
00:31:52-Cyrano byl váš sen?
-To byl velkej sen.
00:31:56-To se vám splnilo všechno?
-To se mi splnilo, no.
00:31:59A co vy radši? Tu komedii, nebo ty dramatický kusy?
00:32:02Já mám takovej pocit, já jsem došel k takovýmu poznatku,
00:32:08když se tam mám úplně rozervat a mám umřít
00:32:13a dělat takovýhle věci šílený úplně...
00:32:15-Na jevišti.
-No, na jevišti.
00:32:18Zaplať pánbůh! Že mi to úplně jakoby rozbíjí ten vnitřek.
00:32:25Že to úplně není ono.
00:32:27A teď už poslední dobou, pár let, já nevím, 10 třeba, hraju komedie
00:32:33a je to ještě horší.
00:32:36Protože rozplakat lidi je strašně jednoduchý.
00:32:39Ale rozesmát je, což vy víte velmi dobře, je úplně nejšílenější.
00:32:44A teď...
00:32:45Pro někoho je to brnkačka, ale chápu že...
00:32:50Říkám, že to víte velmi dobře. Čím já musím procházet!
00:32:54Já, dramatickej herec!
00:32:57Ale mně se třeba teď povedlo, poštěstilo, ne povedlo,
00:33:00poštěstilo se mi hrát v Krysaři, v muzikálu, kde hraju Osud
00:33:06a to je velice dramatická postava, skoro nemluví, jen zpívá
00:33:13písně takový, takový fakt, dobrý věci.
00:33:19A na konci mám dialog a paráda.
00:33:22Davide, jen poslední, těch aktivit máte strašnou spoustu.
00:33:26Máte taky čas někdy na rodinu? Nějakou máte, že jo?
00:33:31Myslím, nějakou rodinu máte?
00:33:33Teď se ptám na to, jestli když...
00:33:37Jo, jo.
00:33:38Jestli to je nemístný téma, jdeme od toho pryč.
00:33:41Vůbec ne, to je v pořádku.
00:33:42Co vy s tou rodinou děláte, když, když vybyde čas?
00:33:50-Řeknete co? Jdeme do kempu...
-Ne. Vysvětlím.
00:33:55Mám syna, teď jsme byli spolu na horách, s mojí ženou,
00:34:00která není jeho matka ale, je nutno říct.
00:34:04Ale syn už je velkej kluk, už má 21.
00:34:06Čili vy, syn a macecha jedete na hory.
00:34:10-A její syn.
-A její syn.
00:34:13Já jsem tacecha!
00:34:18Teď jsme byli na horách, na Silvestra, bylo to krásný.
00:34:22Výborný. Pak jsem zakoupil obytný vůz a jsme s mojí ženou,
00:34:30což je moje rodina, občas i se psem, taky moje rodina,
00:34:36jezdíme po Evropě a trávíme tak dovolený.
00:34:42Takže tam toho času třeba v létě je dost.
00:34:44-A sport hodně určitě.
-Jo, kola a tak.
00:34:48A někdy se jen tak flákám úplně. Nedělám nic.
00:34:52Davide, to je moje standardní otázka,
00:34:54nemůžu ji nepoložit vám.
00:34:56Na co byste v nejbližší době pozval diváky?
00:34:58Máte něco roztočenýho, nebo budete točit?
00:35:01Na jaře třeba, nebo i o prázdninách?
00:35:04Jaká hezká práce vás čeká? Myslím herecká.
00:35:07Na divadlo bych pozval diváky rád určitě na Krysaře.
00:35:11-To můžete říct, kde to hrajete.
-Je to v Divadle Kalich.
00:35:14-V Jungmannově ulici.
-To nemusíte celou adresu!
00:35:18Ředitelem je Michal Kocourek. Přemysl Pálek hraje Krysaře,
00:35:24já hraju toho Osuda.
00:35:26Dobře, takže Krysař Divadlo Kalich. Ale kupujte si lístky,
00:35:30protože už se prodává září, říjen 18,
00:35:33takže dopředu hodně.
00:35:36Potom máme krásnou komedii Pro tebe cokoliv,
00:35:39s Janou Paulovou a Pavlem Zedníčkem,
00:35:42Láďou Hamplem, Pavlínou Vojáčkovou a našimi dvěmi malými
00:35:45Simonou Lewandowskou a Kristiánem Kašparem
00:35:48a moje maličkost.
00:35:49-A pak určitě...
-Pokud jde o média?
00:35:51Co jsem chtěl ještě říct, což je nejzásadnější věc,
00:35:56ta hra se jmenuje Ani spolu, ani bez sebe
00:35:58a to je Jana Paulová a já.
00:36:00-To je divadlo.
-To je divadlo.
00:36:02A pokud jde, jsme na půdě televize, choděj, přišlo něco?
00:36:09Potřeboval bych, aby někdo tu nabídku...
00:36:12-Aby něco přišlo.
-Zatím...
00:36:14No tak, Davide, možná teď,
00:36:16po tom, co už zase o vás veřejnost ví
00:36:18a režiséři nepochybně taky,
00:36:21tak nějaká role rozesmátýho vraha třeba přijde.
00:36:26David Suchařípa!
00:36:42Vy vypadáte jak klokan!
00:36:48Mám hodinu teďka takovou. Základní postoj.
00:36:54Přátelé, naším dalším, tedy, jestli dobře počítám,
00:36:58třetím hostem je, a pozor!
00:37:02Je čerstvý, tedy myslím poslední vítěz slavné Velké pardubické!
00:37:11Jan Kratochvíl!
00:37:19Zdravím. Posaďte se.
00:37:24Možná jsem měl říct žokej, aby někdo nečekal koně.
00:37:38Omlouvám se.
00:37:40Honzo, vy jste v loňském roce, 2017, ale poprvé v životě, že jo?
00:37:46-Ano poprvé.
-Vyhrál Velkou pardubickou.
00:37:49Už je to přes půl roku.
00:37:52Promítáte si v duchu někdy ten závod?
00:37:55Vrací se vám to? Prožíváte to ještě?
00:37:58Protože pro vás to je životní vítězství. Nebo bylo.
00:38:00Určitě. Vzpomínám na to prakticky pořád zatím.
00:38:06I když dostihy jezdím celoročně, tak rád se k tomu vítězství vracím
00:38:09a je to opravdu moje největší vítězství.
00:38:12Takže moc si ho vážím a určitě mi zůstane celej život v hlavě.
00:38:17V čem vidíte základ toho úspěchu? Já si to tak vybavuju,
00:38:21já jsem jen pasivně doma na to koukal.
00:38:23Vy jste šel přes nějakýho toho, co to bylo za koně?
00:38:27-Byli tady francouzský hosti.
-V cílový rovince jste byl druhej!
00:38:32Když jsme vbíhali do cílový rovinky,
00:38:34tak jsem byl už druhej.
00:38:35-Druhej a šel jste přes...
-Přes toho francouzskýho hosta.
00:38:38Přes toho Francouze. A to už jsem plakal!
00:38:43Asi jste nebyl sám. Já taky.
00:38:49Vy jste nemoh, když jste ještě jel, tak jste nemoh plakat.
00:38:51Já jsem měl plný oči bláta, takže já jsem plakal.
00:38:55Plakal bláto! No jo, vlastně! To pršelo, že jo?
00:39:00Právě, že ty podmínky byly opravdu těžký
00:39:03a ten závěr byl neuvěřitelnej a spoustu lidí to dojalo.
00:39:11Kde se to vzalo? Byl to taktickej pokyn,
00:39:16abyste si počkal na cílovou rovinku?
00:39:18Nebo sám jste zjistil, že ta kobyla na to má?
00:39:21Ona to není kobyla, je to valach.
00:39:32Chápete, že v televizi až nedohlídnu na takový detaily?
00:39:37Rozumíte? Chápete to?
00:39:41On už byl trošku známej. Oni už ho znají...
00:39:44-Já ho neznal.
-Dobře. Teď už ho znáte.
00:39:47-Jmenuje se?
-No Time To Lose.
00:39:49No Time Toulouse! Takhle francouzský jméno má.
00:39:53-Má anglický.
-Cože?
00:39:54-Anglický.
-Anglický?
00:39:57Valach, Angličan.
00:40:01-Čili valach je Angličan.
-Přivezenej k nám je z Anglie.
00:40:06A tady dodělanej. Dochovanej nějak, ne?
00:40:14Dodělanej ještě ne.
00:40:20Promiňte mi moje laické otázky. Vy jste zvyklej na odborný.
00:40:26Čili, No Time Toulouse?
00:40:28Ale Toulouse je francouzský jméno! Zase tak blbej nejsem!
00:40:33-Toulouse! Toulouse Lautrec.
-Můžete si s ním popovídat.
00:40:40S Toulouse Lautrec si můžu popovídat?
00:40:42S No Time To Lose.
00:40:44Ale abych se vrátil k tomu,
00:40:45kdy vy jste šel přes toho Francouze.
00:40:48To byl taktickej pokyn?
00:40:49Protože vaším trenérem je slavnej, legendární...
00:40:53-Josef Váňa.
-Josef Váňa.
00:40:55Vy patříte do jeho, nechci říct stáje, ale...
00:41:00-Lepší bude týmu.
-Do jeho týmu!
00:41:12Byl to taktickej pokyn od Josefa, počkat si na cílovou rovinku,
00:41:16Francouz už bude polochcíplej a vy půjdete přes něj?
00:41:21Úplně takhle taktickej pokyn to nebyl.
00:41:23On pan Váňa většinou v takhle velkejch dostizích
00:41:27si říká, jeďte si to jak chcete, hlavně vyhrajte.
00:41:31-To je celý, co vám k tomu řekne?
-To je celý, co nám řekne.
00:41:35On, kterej to jel, kolikrát on to jel?
00:41:38-No asi 15 x.
-No 15 x.
00:41:40A on řekl, jeďte jak chcete, ale vyhrajte?
00:41:42A to vás tak napadlo až v tý cílový rovince, ne?
00:41:46Kůň na to měl. To poznáte.
00:41:48Znám ho a vím, že když se dostanu na tu trávu,
00:41:52když proběhneme tu poslední oranici,
00:41:55tak začíná ten travnatej ovál a tam jsou poslední 3 překážky.
00:42:00A věděl jsem, že když se dostanu tam,
00:42:03když bude mít ty síly,
00:42:04tak dokáže ještě zrychlit po tý trávě.
00:42:06-To jste věděl.
-To jsem věděl.
00:42:08A když jsme tam skočili na tu trávu, tak on se nadechl,
00:42:12to na něm ucejtíte.
00:42:13To vy ucejtíte jak on se nadechne?
00:42:15Ono po 6 km byste se taky nadechnul.
00:42:30Promiňte mi to, já myslel, že kůň dejchá pořád.
00:42:34Prostě, hodně se nadechnul.
00:42:37Najednou z tý oranice je na tý trávě,
00:42:39která je pro něj lehčí v tu chvíli, takže se nadechnul...
00:42:45No, to ne takhle. Takhle ne.
00:42:48To jen cejtíte, jak pod váma se jakoby se břicho...
00:42:53-Vzedme.
-Vzedme. Přesně tak.
00:42:54-Řek jste si, tam je ta síla.
-Tam je ta síla. Jdeme do toho.
00:42:58-Tak jste ho kopnul.
-Ono tam ty nohy...
00:43:01Samozřejmě, můžete ho pobízet nohama,
00:43:03ale to nemá moc velkej smysl, protože máte tak krátký třmeny...
00:43:07Tak mu před očima budete klacíčkem.
00:43:10Taky. Taky klacíčkem.
00:43:12To je taková šermovala. To není jen ukázat klacek.
00:43:15To je ekvilibristka. Že jo? Takhle.
00:43:19Tady má kůň oko a najednou...
00:43:23-A to na ně platí!
-To na ně platí.
00:43:25To jsou šmejdi, vidíte to? To není jen ukázat bičík!
00:43:33-Pak se bojí a jde!
-A jde.
00:43:36To vy jste ucítil tu sílu.
00:43:38Promiňte, že tak detailně to chci vědět,
00:43:41to byl důležitej okamžik.
00:43:43-Rozhodující!
-Rozhodující.
00:43:45Tak jste šel vedle, šel jste na toho Francouze.
00:43:48Nebo jste ho podjel? Já už teď nevím.
00:43:50Já jsem ho podjel.
00:43:52Ale já, když jsem ucítil tu sílu,
00:43:54tak jsem byl teprve 7.
00:43:57Takže já jsem musel ještě těch 5 soupeřů, předběhnout,
00:44:01než jsem se dostal k tomu Francouzi.
00:44:03Vy jste vjel 7. do cílový rovinky?
00:44:06-Do cílový ne, na tu trávu.
-Na tu trávu. Sedmej?
00:44:09Sedmej, no. Což je docela daleko.
00:44:12-Strašná dálka.
-Je to strašná dálka.
00:44:14A teď postupně jsem začal předjíždět
00:44:16jednoho soupeře za druhým a furt jsem cejtil,
00:44:18že mi furt jde. že furt se přibližuju.
00:44:22Ale jakoby v tý hlavě jsem si říkal,
00:44:25že třeba ty síly dojdou, protože ten byl opravdu daleko.
00:44:27Ale ukázal, že je to opravdu výbornej kůň a nevzdal to
00:44:31a dostali jsme se k němu
00:44:33a ještě jsme ho dokázali předběhnout.
00:44:35O kolik? To už si nepamatuju. O hlavu?
00:44:37Ne, ne. Bylo to jeden a čtvrt dýlky.
00:44:40Jeden a čtvrt dýlky.
00:44:45Honzo, jak dlouho dopředu vy víte,
00:44:48že třeba pojedete zrovna toho koně?
00:44:51To už je dlouho dopředu určený?
00:44:53Nebo se to rozhoduje do poslední chvíle,
00:44:56kdo koho z toho týmu pojede na kom z tý stáje?
00:45:01Většinou si před tou sezónou řekneme,
00:45:05koho by asi kdo chtěl jezdit.
00:45:07Pak záleží samozřejmě na spousta věcech,
00:45:10jestli ten kůň zůstane zdravej
00:45:11a hlavně, jestli taky žokej zůstane zdravej.
00:45:13A Váňa je ten, kterej rozhodne, kterej žokej kterýho koně pojede?
00:45:17Nebo majitel možná taky.
00:45:18Samozřejmě, je to všechno na domluvě,
00:45:21jak majitele, tak trenéra, tak mezi náma.
00:45:24Samozřejmě, já jsem až stájová dvojka,
00:45:26takže jeho syn, Pepa Váňa ml. si vybírá jako první
00:45:29a já si pak můžu vybírat jako druhej.
00:45:31Ale řekněte mi, když je takhle dobrej kůň,
00:45:33jako je tenhleten, že třeba ten starej Váňa najednou neřekne,
00:45:36že to pojede on!
00:45:37Že nemá chuť na něj skočit a...
00:45:41On už mi vyhrožoval, že mi ho na příští rok sebere.
00:45:49To on vám třeba ten Váňa ani,
00:45:51když tady není, můžeme o něm mluvit,
00:45:53on vám ani neřekne něco, jak na ten Taxis?
00:45:57Protože jestli jsem to dobře pochopil,
00:46:00Taxis se nedá trénovat.
00:46:01Ten kůň musí prostě nevědět, že jede Taxis.
00:46:05On to neví jen poprvý, když přes něj letí, pak už ví.
00:46:09I za rok třeba, za dva? Už ví na co jde?
00:46:11-Oni si to pamatujou, ty koně.
-Jo?
00:46:13On vám nedal nějakej pokyn,
00:46:15jestli je lepší se držet vzadu, nebo jít vepředu?
00:46:18Na ten Taxis se to moc nedá.
00:46:22Tam hlavně záleží na tom, najít si volno na něj.
00:46:26On vám sice může říct, jeď vpravo,
00:46:28ale v tu chvíli, když tam máte koně,
00:46:30tak nepojdete přece vpravo, když byste skákal do koní.
00:46:33Takže trochu povyjedete doleva
00:46:35a najdete si tu svoji dráhu, která je volná a jedete.
00:46:39Nejde z toho strach trošku, z toho Taxise?
00:46:42-Tak...
-Taxisu!
00:46:47-Můžete, můžete!
-Ještě, že vás tady mám!
00:46:49Nejde z toho Taxisova příkopu strach?
00:46:52No, vy byste ho asi měl.
00:47:02To je pravda.
00:47:04Ale samozřejmě žokejové ví, že to je čtvrtá překážka v pořadí,
00:47:09ty koně jsou plný sil.
00:47:11A i když je to velká překážka, dneska 99 % koní to skočí jako nic.
00:47:17Už to není ten Taxis, co býval dřív.
00:47:19-On se upravoval.
-Upravoval se, zmenšoval.
00:47:21Příkop se jakoby,
00:47:23je to mnohem bezpečnější, než dřív to bylo.
00:47:26Ale samozřejmě, pády se tam stávaj,
00:47:28ale to se stávaj i na ostatních překážkách.
00:47:31Za vítězství ve Velký pardubický
00:47:33dostává odměnu jen kůň, nebo i žokej?
00:47:37No tak, kůň by si asi těch peněz moc neužil.
00:47:49Já myslel jako obrok třeba, nebo něco. Že dostane přilepšíno.
00:47:53-Honorovanej je žokej, jo?
-Ne. Majitel. Majitel.
00:47:59-A ten z toho něco odsype?
-No, on musí.
00:48:04To je tak daný.
00:48:06Žokej ví, když vyhraje, kolik mu náleží!
00:48:10Jo. Trenér to samý.
00:48:12-Dostal jste to?
-Ano.
00:48:18Kolik se tak bere za vítězství?
00:48:27-Řádově jenom.
-Řádově?
00:48:29Řádově stačí.
00:48:32-Není to tak velká částka.
-Není?
00:48:36To jste neřek moc řádově. Je to víc, než za normální dostih?
00:48:42Samozřejmě, je to největší dostih v ČR, možná i v Evropě
00:48:47je to určitě nejtěžší,
00:48:49takže ta odměna je samozřejmě větší.
00:48:51Ono se to nějak zveřejňuje. Že ten majitel, nebo stáj dostane,
00:48:54já nevím kolik, to se píše, 5 milionů.
00:48:57Ne, ne, celková dotace je 5 milionů.
00:48:59-5 milionů.
-Je celková.
00:49:01Musí se to rozdělit mezi prvních 7. Tam je dotovanejch prvních 7 míst.
00:49:05Čili na tu Velkou je 5 milionů,
00:49:07ale ti, co dojedou 3., 4., 5., taky něco dostanou, jo?
00:49:11Ano, samozřejmě.
00:49:12Je to vaše první takovýhle velký vítězství.
00:49:15Dostane se českej žokej třeba na Velkou liverpoolskou?
00:49:20Takhle, proto se ptám.
00:49:21Je třeba vaším snem vyhrát takovejhle dostih
00:49:25mimo území naší republiky?
00:49:27Já už jsem vyhrál jeden takovej velej, předloni,
00:49:30největší italskej překážkovej dostih a zatím je to
00:49:35asi to nejvíc, co jsem mohl vyhrát.
00:49:37Vyhrát italskej největší dostih a českej největší dostih.
00:49:40Honzo, ještě mi řekněte takovou věc.
00:49:41Já myslím, že u toho dostihovýho sportu u těch žokejů,
00:49:44není vlastně, díky Váňovi, žádná horní věková hranice.
00:49:52Neříkejte, že byste chtěl začít jezdit!
00:49:56Ne, to ne!
00:50:05Neptám se kvůli sobě.
00:50:06Ale teď se ptám na vaše životní plány.
00:50:10Že chcete asi jezdit co nejdýl.
00:50:14Já žiju teď, takže teď jsem žokejem a co bude dál zatím neřeším.
00:50:20Přece jenom mám nějakej ten čas před sebou toho žokeje.
00:50:25-Kolik že vám to je, Honzo?
-26.
00:50:2626! To máte, žokejem, trenérem, majitelem!
00:50:34To jsou ty stupínky asi takhle.
00:50:37No Honzo, ať se vám všecko splní, ať vám vyjde i ta Paříž.
00:50:40ale pokud jde tady o tuzemské obecenstvo,
00:50:44já si myslím, i když to je ještě daleko,
00:50:46už teď si vás budeme pamatovat
00:50:48a jak bude teď v tomto roce na podzim ta Velká pardubická,
00:50:53všichni vám budeme držet palce.
00:50:54Děkuju.
00:50:55Honza Kratochvíl!
00:51:04Přátelé, pro dnešek to je samozřejmě všechno,
00:51:06já vám všem, i u vás doma, děkuju za vaši milou pozornost.
00:51:10A především na závěr poděkuju dnešním hostům, kterými byli:
00:51:14paní Jana Postlerová, David Suchařípa, Honza Kratochvíl!
00:51:23Na shledanou!
00:51:24Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 7
