| ČT1 | pátek 4. 1. 21:40 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
| ČT1 | sobota 5. 1. 11:00 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
00:00:18Je třeba říct, že vy vlastně, to není nic neobvyklýho,
00:00:21vy jste tak trochu z muzikantský rodiny.
00:00:25Tatínek, já nevím, jestli maminka taky?
00:00:28Máma zpěvačka, táta režisér hudební a textař.
00:00:31Tak to vidíte. A myslím, že i vaši sourozenci.
00:00:35Taky, všichni jsme nějak postižení tím trošku.
00:00:38-Kolik vás je vůbec?
-Poslední čísla byly kolem 7.
00:00:43Myslím od táty.
00:00:46-Poslední čísla?
-Poslední čísla hovoří kolem 7.
00:00:50Počkejte, tomu já nerozumím.
00:00:51Musíme to aktualizovat nějak. Uvidíme, jak to bude.
00:00:54-Vám průběžně přibejva sourozenci?
-No, no.
00:00:57Jako, že se roděj noví, nebo, že se dovídáte o novejch?
00:01:00Že se tak objevjej různě.
00:01:02Já jsem třeba před 3 lety dělal desku, jsem točil
00:01:05a táta říká, protože dělal texty, je to dobrý, všechno máš v pořádku,
00:01:09mimochodem, máš sestru v Budějovicích.
00:01:13Jo, fakt? Kolik jí tak přibližně je?
00:01:17Asi jako tobě přibližně. Fakt? Tati! Bude starší. V pořádku.
00:01:22Co dělá? Hraje na housle. Přiveď ji, nahraje nám to.
00:01:24Nahrála, úžasný.
00:01:25Takhle? A tatínek řek, že ještě to není poslední číslo?
00:01:29Ještě bych potřeboval bubeníka.
00:01:35A to tak tatínek chodí a trousí? To je hezký.
00:01:39Průběžně sdělí, máte dalšího v rodině.
00:01:42On se nijak nežinýruje v tomhletom.
00:01:44-Jasně. Tak jako, je to bohém asi.
-Je to bohém.
00:01:47-Tam se to toleruje.
-Přesně tak.
00:01:49Já tomu rozumím.
00:01:57Musím říct, že si velmi dobře pamatuju,
00:01:59kdy jsem vás prvně viděl na jevišti,
00:02:01bylo to na jevišti divadla Semafor, ne tady, ale toho v pasáži Alfa.
00:02:07Ale já jsem slyšel a to už je taková
00:02:09spíš zákulisní věc,
00:02:11že jste tam začínala poměrně jako mladé děvče.
00:02:14-S tím Olympicem zpívat.
-15.
00:02:1615 vám bylo. A já jsem slyšel, že snad maminka, nebo rodiče,
00:02:19dali nějakej úkol někomu z tý party, aby vás hlídali.
00:02:23Abyste jaksi nezačala dřív,
00:02:24než si maminka myslela, že je záhodno.
00:02:28Ona za tím byla ne moje maminka, ale můj otec.
00:02:31Otec byl přísnej takovej.
00:02:33Jo. A Zákeřná, tak se jmenovala maminka, původně Ropča,
00:02:37posléze Zákeřná...
00:02:39Maminka se jmenovala dívčím jménem Zákeřná?
00:02:42Ne, ne! Já jsem jí říkala, ještě zde, než jsem emigrovala,
00:02:47jsem jí říkala Ropča, to bylo odvozeno z ropuchy.
00:02:50Protože měla zelený oči. Mně se to moc líbilo.
00:02:56Ona s tou češtinou byla na štíru, jak už jsem několikrát říkala,
00:03:00poněvadž pocházela z Rakous.
00:03:02Tak ona ani nevěděla o jaké zvíře se jedná,
00:03:04vůbec jí to nevadilo.
00:03:10A pak jsme emigrovali,
00:03:11tedy já jsem emigrovala, jako první
00:03:12a rodiče asi po 14 dnech přijeli
00:03:15a ta matka, která zápolila celej život s ten hrozny žeč,
00:03:19nebude se učila, nebude mluvit ten žeč, tak tam skončila,
00:03:24po 25 letech, nebo kolika.
00:03:27Přijeli jsme do Němec a ta matka začala mluvit česky.
00:03:34A úplně to popletla celý a v každý větě,
00:03:38kam se to naprosto nehodilo, bylo slovo zákeřná.
00:03:42Anebo zákeřný. My máme 7 pádů, to jí nestačilo,
00:03:45ona jich měla asi 25.
00:03:48Takže ona tam vždycky zabudovala to slovo zákeřná, já jsem říkala,
00:03:51mámo, prosím tě, dyť se to tam nehodí!
00:03:53Víš ty vůbec o čem to je, to slovo?
00:03:56To mi nevady, ale je to takovy hesky česky.
00:04:00Bylo vymalováno.
00:04:02Mě by zajímalo, kdo vás v tom Semaforu na těch zájezdech
00:04:05dostal za úkol hlídat.
00:04:07No ne, tak Zákeřná, tehdy Ropča,
00:04:12opětně stála se mnou před autokarem.
00:04:15-Když se někam jelo.
-Když se někam jelo.
00:04:17Před Redutou vždycky se stálo
00:04:19a už se tam sunula do toho autobusu a přišel pan Mareš
00:04:24a říkal, paní Přenosilová, holce už je 18.
00:04:29A zo, pan Máreš? On říkal, no jo, takže je plnoletá.
00:04:37Věděla kulový, co to je. A ona říká, zo to je? Tak já jedem.
00:04:43On říkal, nejedete.
00:04:45Paní Přenosilová, je plnoletá, ledaže byste si to zaplatila.
00:04:49-Ten zájezd.
-Jo.
00:04:51A teď to tam začlo šrotit v tý hlavě:
00:04:54Mám tu holku neohlídanou pustit, nebo zaplatit?
00:04:58Zvítězila škudlivost a matka šla domů!
00:05:03Ale hlídat mě nemusela de facto.
00:05:06Ona měla, víte, kdo ji v tom podporoval?
00:05:08-Tomu nebudete věřit. Ringo Čech.
-Největší prase ze všech!
00:05:18-To byl Koniáš! To byl jezuita!
-Ten strašil...
00:05:25Paní Přenosilová, musíte jezdit! To je Sodoma a Gomora!
00:05:30Všichni čekají jen na ten pel nevinné dcery! Ten to hecoval!
00:05:38A já se vrátím po tolika letech, přes 20 let a najednou Ringo!
00:05:43Ty vado!
00:05:46To není tentýž! A byl! A je! A nemá chybu.
00:05:52-On takhle popichoval maminku?
-On ji popichoval.
00:05:55Heleďte se, když jste měla takhle přísný rodiče,
00:05:58nakonec jste se, myslím, vdala.
00:06:01-Ve 30.
-To muselo dát práci teda, ne?
00:06:07Myslím, s tímhle zázemím!
00:06:13Myslím s tímhle pevným zázemím, s tím držením!
00:06:16Jak jste se vůbec vyškubla? Že jste si někoho našla!
00:06:18-To bylo jménem mýho manžela.
-Jak se jmenoval?
00:06:23Schuckmann.
00:06:33Do třiceti nepolíbená a rovnou Schuckmann.
00:06:37Já jsem to pochopila až v r. 89 v prosinci,
00:06:41když jsem sem přijela po 21 letech.
00:06:44-Co jste pochopila?
-To jméno!
00:06:47Mně to nedocvaklo, když jsem si ho brala!
00:06:50Prostě bylo v Semaforu , stávkový a takhle, se tam povídalo,
00:06:54diskuse s diváky a Datel Novotný přišel, já už byla v zákulisí
00:06:59a vylez na jeviště a říká,
00:07:00teď přijde dáma, která se provdala, má tak strašně sprostý jméno!
00:07:06-Já jsem se votáčela, která to je.
-Která to je!
00:07:13-Mně to v ten moment teprve došlo!
-Až po návratu!
00:07:16A v tom Německu, no jo! V německým prostředí.
00:07:20Takže můj syn, poučen mnou, že jsem mu vysvětlila o čem jsme,
00:07:25tak říká, já jsem Přenosil, když je tady.
00:07:28Teďka vy teda děláte trošku jinou hudbu,
00:07:31zpíváte jiné písně, než dělala kapela Nightwork, zpíváte swing.
00:07:35Když, tak mě opravte. Jste teď swingovej zpěvák.
00:07:38Je to tak?
00:07:39No tak, jsem zpěvák a zpívám swing.
00:07:41Co vás na tom swingu, tak víte co,
00:07:43já přece jen jsem o něco starší, než vy, tak jako bych řek,
00:07:46že swing, ne že to je mrtvá hudba,
00:07:48ale je to taková archivní záležitost.
00:07:52Starší milujou swing. Co vás na tom tak jako chytlo?
00:07:55To byste se divil.
00:07:57Tam opravdu díky tomu třeba Nightworku
00:07:59tak na ty swingový koncerty začli chodit i třeba 13tiletí,
00:08:05té, třináctileté.
00:08:09Ne, ale těch je minimum.
00:08:11Já si myslím, že swing není vůbec stará hudba.
00:08:13Že se to zase trošku vrací,
00:08:15lidi obecně si myslím, že se vrací k takovým poctivějším hodnotám.
00:08:20Kdy jste si řek, to je ono, to budu teď dělat?
00:08:22Protože swing je jiná hudba, než dělal Nightwork.
00:08:24Já si to vůbec neřekl.
00:08:25Mně zavolal bandleader Josef Buchta jednoho krásnýho dne,
00:08:31bandleader toho B-Side Bandu, se kterým teď hraju a řekl mi,
00:08:35jestli si s nima nechci zazpívat a já jsem řekl ano
00:08:38a od tý doby to děláme dohromady.
00:08:40Čili to nebylo nějak...
00:08:41Teď se to momentálně stalo mojí hlavní náplní,
00:08:42ale není to nějakej můj teď směr,
00:08:46kterej já už budu dělat celej život.
00:08:48To je nějaká etapa mýho života.
00:08:50-Momentálně.
-Přesně tak.
00:08:52To jste asi musel hodně tu muziku naposlouchat.
00:08:54Dokázal byste říct, dejme tomu, kdo neví přesně, v čem tkví,
00:08:59co je vlastně swing ve svý podstatě?
00:09:01-Swing, je houpačka.
-Je to houpavej.
00:09:04Je to na druhou, taková houpavá hudba.
00:09:07Laikům! Teď si někdo říká, co on na tom swingu vidí?
00:09:12Čím se to liší od normální třeba, od rokenrolu? Čím se swing liší?
00:09:17-Studente Dyku, tak řekněte.
-Ty kráso.
00:09:22Tak rokenrol je v zásadě na první se klade důraz. Raz dva tři čtyři.
00:09:29Kdežto ten swing je raz dva tři čtyři, na druhou.
00:09:33-To je to...
-To je ta hou-pač-ka.
00:09:38-A taky se tam hodně scatuje.
-Přesně tak.
00:09:41Řekněte, co je scatování. Když jste přes to odborník.
00:09:46Já nejsem přes to odborník.
00:09:47Já to jen dělám, protože jsem zjistil vlastně,
00:09:50že neu... takhle,
00:09:52já jsem byl vlastně odsouzenej k tomu, abych scatoval,
00:09:54protože já si nedokážu zapamatovat ani text Dajány,
00:09:58natož národní hymnu.
00:10:02-Takže scatujete.
-Takže scatuju.
00:10:03Protože to je bez textu,
00:10:05jen takový povalování všeho možnýho, jako pusy hlavně.
00:10:11Ale tak jako zpíváte jen takový starý už, Elingtona a tyhle věci?
00:10:17Nebo i nový písně swingový?
00:10:18My jsme vytvořili vlastní CD přímo písní,
00:10:22který teď vznikly přímo pro nás.
00:10:26-Čili nový swingový?
-Nový autorský věci, ano.
00:10:29A divil byste se, kolik mladejch lidí to napsalo.
00:10:32-Jakže se jmenuje ta vaše kapela?
-B-Side Band.
00:10:35-B-Side, to je kradenej název.
-No. Co?
00:10:39-Víte to?
-Ani ne.
00:10:41-Proč říkáte, no?
-Co? Já jsem vás neslyšel jenom.
00:10:44No?
00:10:46(nahlas) B-Side skupina tady už existovala.
00:10:48-Víte o tom, Vojto?
-Nevím.
00:10:50-Že jste ukradli název.
-Já to neukrad. To ukradli voni.
00:10:53-Já tam jenom přišel.
-Tak jim to řekněte.
00:10:55-Já jim to řeknu. A-Side může být?
-A-Side může bejt.
00:11:00Ale B-Side, víte jakou písničku jedinou
00:11:02skupina B-Side vyprodukovala?
00:11:03-Ne.
-Tu budete znát.
00:11:05-Máš má ovečko dávno spát.
-Fakt?
00:11:07No jasně, B-Side skupina!
00:11:18-Netleskejte. To jenom tak.
-Tleskám, že si pamatujete.
00:11:26To první profesionální to, já nevím, jestli tenkrát byly,
00:11:30dneska se tomu říká casting, konkurzy?
00:11:33Byly, u divadel byly! To objevila moje maminka, třetím rokem,
00:11:38když mě nedoporučili k pohovorům na vysokou školu,
00:11:43tak maminka říká, podívej,
00:11:45tady je konkurz do divadla Stop v Pardubicích, já jsem si říkala,
00:11:49to není tak daleko, to bysme mohly.
00:11:52Tak jsme pak s maminkou jely a já jsem to vyhrála.
00:11:56Ještě jsem tam urazila Bohuslava Ondráčka,
00:11:58já netušila, že on sedí za tím pianem.
00:12:01-To byl neznámej tenkrát...
-No právě.
00:12:02Já tam vešla, říkám, dovolíte, já si to zahraju sama.
00:12:05Takže jsem ho vymetla od piana.
00:12:11Pak jsem si říkala, že jsem byla taková drsná. Ale tak jako...
00:12:15Čili vy jste se stala profesionální zpěvačkou,
00:12:18dá se říct proti svý vůli?
00:12:21-Tak z nouze ctnost to byla.
-Z nouze ctnost.
00:12:24Samozřejmě, žijete víceméně veřejnej život, kdeco se o vás ví.
00:12:28Ano, někdy mám pocit, že jsem znárodněná.
00:12:33A tím pádem se ví, a já nevím, proč já jsem si z toho,
00:12:37samozřejmě, průběžně ty informace o vás člověk dostával,
00:12:40proč jsem si vydedukoval, když, tak mně to vyvraťte.
00:12:42Jestli vy, vám říkám, vy, když jste začala, na vojně
00:12:48vás měli vylepený v každý druhý skříňce!
00:12:50-Ale ne.
-Jestli... V každý třetí možná.
00:12:54Ale jestli... Abych vám udělal radost!
00:13:03Řeknu to natvrdo. Jestli vy jste neměla trošku smůlu na chlapy.
00:13:07Neměla vy jste smůlu? Všichni po vás bažili.
00:13:10Yvonne Přenosilová vždycky říká,
00:13:12Marto, my, kdybysme si postavily takhle do řady 12 chlapů.
00:13:16tak si určitě vybereme ty 2 nejhorší.
00:13:19Řekněme to, co se ve veřejným prostoru ví.
00:13:21Byla jste 2 x vdaná. To není žádný tajemství.
00:13:23To není.
00:13:24-Ale po vás ty chlapi bažili.
-Oni mi to teď říkaj.
00:13:28Když je třeba nějaká podpisová akce, po koncertu,
00:13:34tak mi třeba špitne: Jak já jsem vás miloval!
00:13:38A já říkám, ale proč mi to říkáte teď?
00:13:44Ty jsi napůl herec a napůl zpěvák. Už jseš rozhodnutej co z toho?
00:13:49To nejsem rozhodnutej. Mě na tom baví to,
00:13:52že nějakým způsobem, že vždycky, když mě začne něco štvát,
00:13:57že můžu dělat i to druhý.
00:13:59Že to tak můžu kombinovat. Takže to mi na tom přijde zábavný.
00:14:04Kdyby tě přirovnávali k tátovi, tak to snad není nic proti ničemu.
00:14:08To samozřejmě jako není, ale já dělám něco úplně jinýho.
00:14:11-Takže...
-Než dělá táta, to je jasný.
00:14:14Takže tam to přirovnání není moc na místě.
00:14:17Jo. Tak zpíváš i jiný věci, než zpíval kdy táta.
00:14:21Já zpívám úplně právě něco jinýho. Dělám úplně něco jinýho.
00:14:25-Jako schválně, jo?
-Ne. Já jsem to nijak neřešil moc.
00:14:30Já jsem prostě dělal, co mě bavilo.
00:14:32-Pojď to řešit.
-Můžem, tak můžem.
00:14:34Už jsi zpíval někdy Slunečný hrob třeba?
00:14:36Tak to jsem si zazpíval, ten mám rád.
00:14:38Mně to přijde takovej hezkej rodinnej odkaz.
00:14:40Já to beru tak, že nějakým způsobem,
00:14:42zase třeba, když to zazpívám...
00:14:45To je asi jediná písnička od táty, kterou nějakým způsobem...
00:14:49-Která se ti líbí?
-To ne. Líbí se mi jich víc.
00:14:51Ale tohle je takovej můj favorit.
00:14:54Takže na těch koncertech pro ty mladší fanynky,
00:14:58většinou takhle, já to ještě řeknu takhle.
00:15:00Já jsem to strategicky zvolil tak, protože na ty koncerty většinou
00:15:04choděj mladý holky a jsou tam s nima jejich rodiče.
00:15:09Který prostě stojí vzádu a vlastně je to moc nebaví.
00:15:13Takže já jsem vybral písničku, jsem říkal, vlastně je to v rodině,
00:15:17můžu to použít, zazpívám to
00:15:19a i ty rodiče z toho něco budou mít.
00:15:21Takže ty rodiče během týhletý tříminutový písničky
00:15:24na chvilku ožijou.
00:15:25-Vylezou dopředu.
-A dobrý. Zatleskaj a zase zalezou.
00:15:31Jo takhle!
00:15:42Chci, aby z toho něco měli.
00:15:45Já jako počítám s tím, že ty moje fanynky se mnou rostou
00:15:48a že potom už ty rodiče,
00:15:49už budou moct jít samy na ten koncert.
00:15:53Jsme měli takovou věc, že jsme vlastně,
00:15:55když jsme jeli moje první turné,
00:15:58tak jsme dávali vlastně rodičům vstup zadarmo.
00:16:02Protože jinak by nikdo nepřišel na ten koncert.
00:16:13Já si to dovedu představit tu situaci,
00:16:15když přijde dcera za tím otcem a říká,
00:16:18já bych chtěla nějakýho Mišíka, asi první zaražení, že to jako...
00:16:23To jméno, ale když se potom podívá na to video, řekne,
00:16:28že za tohleto peníze dávat za vstup nebude.
00:16:33Potom tam bylo všude na těch plakátech,
00:16:36že rodiče vstup zdarma.
00:16:38Doprovod prostě v ceně.
00:16:41Velkej titulek Slunečný hrob a další.
00:16:46Já vím, že vy si říkáte Mardoša, ale předpokládám asi správně,
00:16:50že v občance to nemáte, Mardoša.
00:16:53-Tam máte svoje občanský jméno.
-Jo.
00:16:56-Já mám teď novou občanku.
-Co, že máte?
00:16:58-Novou občanku.
-Novou občanku máte.
00:17:00Ale jméno mám furt starý, Marek Huňák.
00:17:03Jakže? Marek Huňák se jmenujete.
00:17:06-A to je jakoby přezdívka.
-Marek Huňák je přezdívka?
00:17:11To Mardoša je přezdívka.
00:17:14Je to přezdívka z dětství,
00:17:16která v podstatě je teď takový moje umělecký jméno.
00:17:19Je srandovní, ale já jsem na to zvyklej.
00:17:22Ale všude vás uvádí,
00:17:23jako kdyby každej měl vědět, co je Mardoša.
00:17:26Nevím, jestli to každej by měl vědět,
00:17:28ale tak od r. 83 asi, možná 82.
00:17:33-To jste si sám vymyslel?
-To mi vymyslel Bublajs.
00:17:40-Nevím, co je Bublajs.
-Milan Cais. Kolega z kapely.
00:17:47Je třeba říct, já nevím, jestli všichni vědí,
00:17:51že ta vaše kapela vznikla snad ještě na základní škole?
00:17:55Vy jste to s Bublajsem založili...
00:17:57My se známe sice od školky,
00:17:58ale tam jsme ještě nezakládali kapelu.
00:18:02Vy spolu s Bublajsem se znáte od školky?
00:18:04Jo. Na Červeným vrchu v 79.,
00:18:07ale tam jsme se ještě tolik nekamarádili.
00:18:10On byl v takový ostřejší partičce. Já jsem byl spíš takovej ušláplej.
00:18:14-Otloukánek.
-Mně nikdo neubližoval.
00:18:16Ale já jsem se trápil i bez toho.
00:18:28Na tý základce už jste tu kapelu dali dohromady?
00:18:32Nějakej koncert jste první museli mít.
00:18:34Pak to začalo být takový vážnější v 7. třídě.
00:18:37Tam jsem dostal, k Vánocům 87
00:18:41jsem dostal první opravdickou baskytaru.
00:18:43Já jsem od těch 10 chodil na kytaru klasickou.
00:18:46Jsem se trošku tak učil,
00:18:48ale pak jsem dostal fakt tu basu elektrickou.
00:18:50Basa 4, stará česká basa, kterou mám dodneška,
00:18:53jsem si ji nechal nedávno repasovat.
00:18:55To byl velký posun, fakt už to byl nějakej nástroj,
00:18:58jsem přes kazeťák zapojoval a už to hrálo elektricky.
00:19:02-Takže už to...
-Že jste šňůru strčil do kazeťáku?
00:19:05-Musel jsem dát, jakože nahrávám.
-Cože?
00:19:07Musel jsem dát jakoby nahrávání, record,
00:19:09takže jsem musel dát prst dozadu,
00:19:11tam bylo na kazetách nahoře takový, co se vyňouplo,
00:19:14když člověk nechtěl, aby ji přehrál.
00:19:16Takže tam v tom kazeťáku byl takovej,
00:19:19já vím, že tyhle výklady se pak vystřihujou, že jo.
00:19:21Ale že tam je takovej, jako...
00:19:30Takovej čuflíček, kterej zabraňuje tomu nahrávání.
00:19:33Ale vlastně, když jsem ho podržel rukou,
00:19:34tak mně to nezabránilo zapnout to nahrávání a tím pádem vlastně
00:19:39jsem pak šel do beden.
00:19:40Tak tohle je mašinka, které se říká anglicky looper,
00:19:44ale já tomu říkám smyčkovač.
00:19:47Protože loop je smyčka, takže smyčkovač.
00:19:50A ona ta mašinka umí vytvářet smyčky hlasový.
00:19:53Tzn., já tam něco nahraju a pustím to znova
00:19:57a ono to jede pořád dokola, bez pauzy.
00:19:59Třeba teďka. Něco tam nahrajte.
00:20:04-Co bych, tak třeba...
-Něco, co jste zvyklej.
00:20:08(rytmické zvuky) To je jen rytmus.
00:20:24-To je jako basa tohle, že jo?
-No.
00:20:28-To jste dělal na hubu basu teď!
-Ano.
00:20:30Poznal jsem to dobře.
00:20:31-Ještě zkusím jednou.
-Ještě basu jednou?
00:20:35(opět rytmické zvuky)
00:20:54-No dobře. A teďka...
-Teď tam přidám zpěv.
00:20:57Teď něco normálního. A teďka jedem.
00:21:01Ital nezná ten zázrak a tak mu chátrá tělo
00:21:08Ital nezná ten zázrak vepřo, knedlo, zelo.
00:21:17Ital nezná ten zázrak a tak mu chátrá tělo,
00:21:22Ital nezná ten zázrak, vepřo, knedlo, zelo.
00:21:28S tebou já nemusím si brát servítky,
00:21:31že teda od doby, kdy jsme se naposled viděli,
00:21:33to bylo asi v r. 90, 91, že jsi se trošku změnil teda.
00:21:40-Daří se ti dobře, viď?
-Daří se mi výborně.
00:21:42Já jsem si opatřil takový skafandr vlastně
00:21:47proti poměrům dnešním.
00:21:49Aby se nervové,
00:21:52nervy jsem si obalil vlastně tím skafandrem.
00:21:55Ale musím říct, já jsem nějak nedávno zaregistroval,
00:21:58a to jsem tě opravdu poznal,
00:22:00klip k písničce, která se jmenuje Píseň práce.
00:22:03Musím říct, že to není ta Píseň práce, co myslíte,
00:22:06ale že Radek složil novou písničku, kterou jsi nazval Píseň práce.
00:22:09-Je to tak?
-Je to tak.
00:22:11A ten klip se odehrává celej na pracáku, že jo?
00:22:17Prosím tě...
00:22:23To je podložený nějakým
00:22:25autentickým zážitkem třeba tvým, nebo z kapely?
00:22:27Byl ty jsi vůbec někdy v životě na pracáku,
00:22:30že jsi o tom udělal píseň?
00:22:31Byl jsem kdysi dávno na pracáku,
00:22:33než jsem se stal hlídačem parkoviště.
00:22:36Ale jinak je to spíše, ta píseň je strašně,
00:22:42ten klip tu píseň vlastně maskuje.
00:22:44Ta píseň je flákačská, ta je prostě rouhačská,
00:22:48ta je o tom, že tu práci hledám, ale...
00:22:53Resp. ona spíš hledá mě.
00:23:01Nebo jak bych to řekl.
00:23:03Já jsem se celý život snažil se práci vyhnout, abych nemusel!
00:23:08Proto jsem se stal umělcem. Abych nemusel pracovat.
00:23:12A o tom je ta píseň.
00:23:13Ta píseň je v podstatě o tom. A je tam spousta dalších kolegů.
00:23:18To je jasný. Pokud jste klip neviděli,
00:23:19to vám musím říct, čím mě opravdu dostal.
00:23:21To je na pracáku, že jo,
00:23:22tam je dlouhá fronta před tím okýnkem
00:23:25a to jsou samý muzikanti, zpěváci
00:23:28a na konci fronty je Karel Gott.
00:23:33-Je to pravda?
-Je, je.
00:23:41Takže trošku absurdní divadlo, by se dalo říct.
00:23:43Jak jste Karla přesvědčili, aby šel do fronty na pracák?
00:23:47On má smysl pro srandu, to je pravda.
00:23:49Nijak. On tam prostě...
00:23:50-On tam opravdu byl!
-On tam byl!
00:23:53On tam byl...
00:23:59On tam byl, bylo to tak,
00:24:02že já jsem takhle jednou vzal telefon
00:24:05a začal jsem telefonovat kolegům různým a měl jsem připravenou pecku
00:24:12na konec toho klipu, že přijde Petr Janda.
00:24:15Tak mu volám, jestli by přišel
00:24:18a říká, poslouchej, teď jdu na kafe s Gottem,
00:24:20jestli ho tam chci taky, toho Gotta.
00:24:22-Tak on ti dohodil Karla?
-On mi dohodil Gotta.
00:24:25Přivezl ho tam autem.
00:24:30Karel Gott mu zaprvé sebral slávu, samozřejmě
00:24:34a ještě mu to auto odtáhli, samozřejmě.
00:24:40Ty jsi zmínil, to už možná tvoji fandové ani nevědí!
00:24:42Že ty jsi začínal od píky,
00:24:44protože ty jsi dělal v Ostravě hlídače parkoviště!
00:24:47Ale to bylo v době, kdy nebyly parkovací automaty.
00:24:50-To bylo z ručky do ručky.
-To bylo z ručky do ručky.
00:24:52Tam jsem se poprvé v životě setkal s mamonem.
00:24:59Živil jste se někdy v životě něčím jiným?
00:25:02-No jasně.
-A čím?
00:25:04Strašně moc zajímavejma prácema. Třeba jsem prodával psí žrádlo.
00:25:08Psí žrádlo? Ne, že byste za pultem to prodával!
00:25:12Ne, ne. Ale jednou jsem dostal za úkol,
00:25:16to jsem byl v takový zoufalý situaci,
00:25:19to mi poradil kamarád, takovej kulisák,
00:25:21že to je skvělá práce, že u toho může člověk dělat umění.
00:25:25A to bylo to, že jsem nastoupil do nějaký firmy
00:25:27a tam ten pán, co mě, je to dneska můj kamarád,
00:25:31ale tenkrát mi dal za úkol, že jsem si musel na chodníku
00:25:33postavit takovou pyramidu z pracích prášků, stál jsem tam...
00:25:37-V kterým městě to bylo?
-V Pardubicích.
00:25:39Na takový hlavní ulici, jsem se samozřejmě strašně styděl
00:25:43a on ten člověk přijel na kontrolu po obědě a díval se na tu pyramidu,
00:25:49z který nezmizel jedinej prášek a řek mi, tak hele,
00:25:55buďto to do večera prodáš, nebo končíme.
00:25:58A já jsem byl zrovna v situaci, že jsem na tom nebyl úplně dobře
00:26:01a říkal jsem si, to prostě musím prodat.
00:26:03A měl jsem takovou úžasnou pomůcku,
00:26:05což byly takový malý houbičky, asi za 2 koruny.
00:26:09On mi říkal, hele, to musíš tady, když jde maminka s kočárkem, říct,
00:26:13hele, holčičko, maminka dostane houbičku,
00:26:15když si koupí tady prášek!
00:26:16A je to v pohodě! Já říkám, to prostě nedám!
00:26:19Nicméně, fakt jsem byl v tý zoufalý situaci
00:26:21a byl jsem překvapenej, že se to normálně začalo prodávat.
00:26:24Takže takovou práci jsem dělal.
00:26:26Vy jste byl vlastně předchůdce těch šmejdů. Se dá říct.
00:26:34-Nejseš taková ta, že konzervatoř.
-Ne, vůbec.
00:26:37Ty jsi dělala snad školu úplně jinýho druhu.
00:26:39-No, já mám hotelovou školu.
-Hotelovou školu.
00:26:42A to ty jsi chtěla bejt hoteliérka?
00:26:44No asi máma chtěla. Ne, takhle.
00:26:47Moje máma hlavně nechtěla, abych byla zpěvačka.
00:26:50Tak tě přihlásila na hotelovku?
00:26:51A jsem měla v pubertě mutaci, jako mají kluci,
00:26:54takže ta pravděpodobnost, že bych mohla zpívat,
00:26:56já jsem chodila do sboru, já jsem měla jako koníčky,
00:26:58jsem zpívala, tančila, všechno,
00:27:00hlavně, abych se neflákala někde po ulici.
00:27:02Proč říkáš, jako kluci? Holky nemutujou?
00:27:04Není to takhle markantní.
00:27:06Takový to, jak mají kluci, tak to jsem měla já.
00:27:10Není to úplně obvyklý.
00:27:12Holky mají taky nějakou drobnou asi mutaci,
00:27:14ale není tak markantní, jako jsem měla já.
00:27:16A paní doktorka tenkrát řekla, že je nesmysl, abych zpívala.
00:27:19Takže já jsem třeba chtěla se vydávat tímhle směrem,
00:27:22mámě se oddychlo, že teda ne a vybíraly jsme nějakou školu.
00:27:27Gympl úplně nechtěla, protože kdybych třeba vystudovala jen gympl
00:27:30a teď mně třeba ruplo v kouli
00:27:31a rozhodla jsem se, že už pak nebudu studovat,
00:27:33tak co holka s gymplem?
00:27:35-Takže ekonomka nebo hotelovka.
-A to jsi dodělala, tu hotelovku?
00:27:38Jasný. Ta škola byla pětiletá
00:27:40a první 3 roky jsme měli všichni tady to, že hotelnictví.
00:27:43Prošli jsme všema provozama a dostali jsme i výuční list.
00:27:46-Takže já mám výučák. Takže dobrý.
-No tak!
00:27:49Ale v každým případě + ty 2 roky jsme si měli vybrat,
00:27:52jestli půjdeš na hotelnictví
00:27:54anebo jestli půjdeš na cestovní ruch.
00:27:56A já jsem si vybrala cestovní ruch,
00:27:59byla jsem ve 3 cestovních kancelářích na praxi
00:28:02a všechny 3 zkrachovaly.
00:28:09Já jsem vystudoval nástavbu na střední zdravotnický škole,
00:28:14rentgenologický laborant.
00:28:16Dělal jste to někdy?
00:28:17V podstatě jsem se k tomu nedostal, protože jsem nastoupil
00:28:22do Vojenský nemocnice na chirurgii na sál, kde jsem...
00:28:26-Tady v Praze?
-Ne, v Plzni.
00:28:28Kde jsem rok pracoval, jako taková podržtaška na operačních sálech.
00:28:34Třech.
00:28:35Co se tak drží za tašky, na operačních sálech?
00:28:38Takhle jako. Nažehlil jsem se, navytíral, napral, do foroty.
00:28:42Jo, tyhlety věci?
00:28:43No, perete, dřív se právaly roušky, právaly se čepice,
00:28:47muselo se to žehlit, včetně tkalounů,
00:28:49to muselo bejt rovný.
00:28:50-Taková pěknost.
-Asi dobrej kšeft, ne?
00:28:53A ten rentgen, pěkný to bylo. 1800 čistýho.
00:28:57-Čistá ruka.
-Jako, když najdete.
00:29:01Za svobodna. V Plzni.
00:29:04Čili to bylo jediný vaše, kromě muziky...
00:29:07A muzicíroval jsem si pátek, sobota po zábavách.
00:29:10A jednou jsem hrál v neděli.
00:29:12-Kde?
-V Horní Bříze.
00:29:15-Ve vedlejší...
-To bylo osudový nějaký.
00:29:17Úplně. Ve vedlejší zábavách, na vedlejších zábavách
00:29:20jednou buď odpadla kapela, potom se stalo něco se sálem.
00:29:24Takže všechny okolní čaje se sjely do Horní Břízy.
00:29:27Přišlo tam asi 700 lidí.
00:29:29Já jsem nafasoval šestikilo, honorář a tak jsem si řek,
00:29:34že vydělat si šestikilo za jednu neděli, versus...
00:29:39-Co, versus?
-1800 za celej měsíc práce.
00:29:42Tak jsem se v těch 19, nebo 20, nebo kolik mi bylo, odvážil
00:29:46a dal jsem si z nemocnice padáka sám,
00:29:48s tím, že se budu věnovat tomu typu vydělávání peněz raději.
00:29:54Seknul jste s rentgenem.
00:29:56Stal jsem se profesionál dobrovolně sám.
00:29:58No ale třeba, mimochodem, to vám něco řeknu,
00:30:00co vás možná překvapí.
00:30:02Já jsem si o vás udělal takovej úsudek,
00:30:03že na humor moc nejste.
00:30:05-Že jste takovej vážnej typ.
-Jsem takovej tužší.
00:30:08Ne, že bych se neuměl zasmát, ale jsem poněkud tužší typ.
00:30:12Že jo? A možná ani nevíte,
00:30:14že před 20 lety jsme spolu telefonovali,
00:30:17to nevíte možná.
00:30:19Jsme spolu telefonovali. A on to neví. Telefonovali jsme.
00:30:21Já jsem vám volal a zeptal jsem se vás,
00:30:23rovnou jsem na vás dostal číslo,
00:30:25jestli byste nepřišel do mýho pořadu.
00:30:28A vy jste řek, nepřišel a položil jste to.
00:30:33Jsem byl dobrej.
00:30:35Já jsem takovej nadšenec spíš, než cokoli jinýho.
00:30:38Já jsem se dokonce chtěl během toho roku vzdělávat hudebně,
00:30:42ale mně moji kamarádi z kapely,
00:30:45kteří všichni jsou vlastně fenomenální hudebníci vystudovaní,
00:30:49říkali, abych to nedělal.
00:30:50Že ona ta přirozenost a ta, ta, ten věčnej laik v tom,
00:30:55že ono to je vlastně dobrý.
00:30:57-V tý muzice. Taková ta naivita.
-No, blbeček trošku.
00:31:02-Ale mně to nevadí!
-To jsem nechtěl říct.
00:31:04To je obrovská svoboda. Bejt blázen a blbeček.
00:31:09-Ale vy si píšete jen texty?
-Né! Všechno!
00:31:13-I muziku.
-Já, skromný člověk!
00:31:16S tím nevědomím o muzice si složíte písničku.
00:31:21Asi oni správně říkaj muzikanti, ono je dobře, že to neumí.
00:31:25Já totiž neumím zpívat jiný písničky,
00:31:27takže mně nic jinýho nezbejvá.
00:31:29Já když zpívám cizí píseň, tak to v 99 % toho preludia
00:31:35to pak zkazím.
00:31:37-Jenom svoje.
-Jenom svoje.
00:31:38No dobře, ale vraťme se ještě k tý pauze.
00:31:42V čem vám to prospělo? Moc všichni nevíme,
00:31:45jestli jste si chtěl sám odpočinout,
00:31:46nebo jste chtěl, aby vaše diváctvo si od vás odpočinulo?
00:31:51Já si myslím, že ono to tak koresponduje.
00:31:53Ono tím, že člověk je veřejně známá osobnost,
00:31:56tak vlastně je s tím publikem svázán.
00:32:00Já si myslím, že ten odpočinek byl jednak osobní,
00:32:02ale zároveň, ossssobnostní,
00:32:06že si člověk jako v tom publiku odpočinul
00:32:09od tý osobnosti Tomáše Kluse,
00:32:10kterej vyskakoval i z konzervy, už mám pocit.
00:32:13-To jste udělal rozumně.
-Jo?
00:32:16A to bylo od začátku plánovaný, jako rok?
00:32:18Jo, já takhle plánuju ty věci.
00:32:20Tohle byla první věc, kterou jsem si tak naplánoval
00:32:23a musím říct, že to budu asi praktikovat i nadále, to plánování,
00:32:26protože, je to dobrý, protože to vyšlo, mám pocit.
00:32:29Já jsem pln energie, elánu a odhodlání,
00:32:31dělat větší a hezčí věci,
00:32:34že mám pocit, že teď už to má hlavu a patu, to, co dělám
00:32:38a to, co třeba říkám.
00:32:46A zároveň mám pocit, že je fajn,
00:32:49že některý věci, který začly vyplavávat, se utopily.
00:32:53Protože, já jsem hodně mluvil třeba, což teď už nemluvím moc!
00:32:57-Už míň!
-Možná ještě rok bych tomu dal!
00:33:11Já to chápu, rok jste doma mlčel, tak se chcete vypovídat.
00:33:16-Já tomu rozumím.
-Jsem rád, že jste mě pozval.
00:33:20-Z tohohle důvodu.
-Ano. Děkuju vám.
00:33:21Řek jsem si, on se vykecá a zas bude...
00:33:25Vy jste nezahálel, Tomáši, ten rok.
00:33:27To víte, u zpěváků nejde tyhle věci ututlat.
00:33:31Vám se v tý pauze narodilo první dítě.
00:33:34Ano, ano. My jsme nepřerušili píseň totiž.
00:33:40Ale jak jste říkal, plánujete...
00:33:42Tohle se třeba dá vystřihnout, že jo?
00:33:44Ale nebudeme to stříhat! U Bestů taky plánujou!
00:33:49-Tam už mají 4. A vy máte...
-My máme 2. A 2 psy.
00:33:57-První je holčička.
-Ano. První je holčička.
00:34:00-A druhý je chlapeček.
-Druhý je chlapeček.
00:34:02-My jsme dostali takovej dar.
-V čem?
00:34:05Že právě to je holčička a chlapeček.
00:34:07Že to jsou dva úplně jiný světy,
00:34:09který můžete pozorovat v jednom pokoji.
00:34:12To je skvělý. Já jsem pak v pokoji.
00:34:14Jo, jasně. A eeee...
00:34:21Se nám smějou.
00:34:23Mně ne.
00:34:28Ten širokej rozptyl žánrovej, to máš.
00:34:31To zase je třeba říct, že z těch skoro 900 textů,
00:34:34dejme tomu, 300 jsou ti Šmoulové.
00:34:36-300 ne, ale je to hodně.
-On napsal i Šmouly totiž!
00:34:41Proto to takhle decentně říkám!
00:34:43Šmoulové ano, Šmoulové jsou tam obsazený,
00:34:45ono totiž ta první deska, nebo CD,
00:34:48se prodalo neuvěřitelně dobře, v tý době.
00:34:51Takže se dělalo až 7, Šmoulové 1 ? 7.
00:34:55Tam už nešli tak dobře, ale já jsem teda za odměnu,
00:34:59že ti Šmoulové mi tak pomohli,
00:35:01tak jsem je dělal, i když se už pak neprodávali
00:35:04a bylo to v podstatě takový dobrosrdečný.
00:35:07Tím jsem vracel Taťkovi Šmoulovi a Šmoulince...
00:35:10Při týhle produktivitě mám takovou představu,
00:35:14ale ty mi ji určitě vyvrátíš,
00:35:15že prostě kolikrát jsi schopnej napsat, já nevím, 2 3 texty za noc?
00:35:21-Nebo ne?
-Dalo by se to.
00:35:23Dalo by se to, když to je vono...
00:35:25Kór třeba zrovna ty Šmoulové.
00:35:28Tak ty byli, některý byli obtížný. Pak už docházely témata taky.
00:35:32Oni už byli všude.
00:35:34Oni už byli několikrát v lese, několikrát se šli koupat,
00:35:38pak chaloupky jim zapadaly sněhem.
00:35:417 x 15 písní, to je nějakých 105 písní.
00:35:45A oni měli ještě omezenej, protože z toho ústředí,
00:35:49z Beneluxu odněkud, tam hlídali čistotu šmoulího světa.
00:35:55Jsem třeba měl obrat, že pijou kafe.
00:35:58Že si dají kafe a oni mi napsali, že to ne, vůbec.
00:36:01Že Šmoula kafe nepije nikdy. To vůbec ne.
00:36:04Nebo nějakej Šmoula miloval Šmoulinku,
00:36:07to poslali asi stránkovej dopis, jak to je,
00:36:10že jsou to amorfní bytosti, který ji milujou, jako kamarádku,
00:36:14ale ne jako folling in love, že to ne.
00:36:16Tys tam dal do textu, že miluje Šmoulinku.
00:36:20No jeden z nich! Taková milostná píseň to byla nějaká,
00:36:23ten originál, tak jsem tam, že vzdychá pod oknem.
00:36:27To bylo slušný samozřejmě. Ale i to jim vadilo.
00:36:33Ústředí to zakázalo.
00:36:34Ne, folling in love nemůže bejt.
00:36:37Jen tak všichni dohromady a množej se dělením asi.
00:36:41Nebo Gargamel, jak je řeže do tý polívky.
00:36:46Takže šmoulí svět je omezenej, už ty poslední už jsem nevěděl.
00:36:49To bylo, jdeme na dřívo, na dříví tři a takový...
00:36:54Jdeme na dříví tři?
00:36:56No, Nesu klády nějaká.
00:36:59Nesu klády, taková diskotéková. Every body tam bylo, myslím.
00:37:04-Every body v originále.
-Nesu klády.
00:37:08Nesu klády!
00:37:11Krok sun krok! O jé!
00:37:16Mít ty média furt v zádech. Naučila jste se s tím žít?
00:37:21Dyť to musí bejt stresující! Pro mladou holku!
00:37:23Přiberete nějaký deko
00:37:24a už je váš zadek na titulní straně.
00:37:28To musí bejt stresující!
00:37:30Já ho ale musím mít velkej,
00:37:31abych všechny ty novináře mohla posílat.
00:37:41To byl možná blbej příklad.
00:37:43Já, že jsem taky něco takovýho zaregistroval.
00:37:46Jestli to mladou holku nestresuje, ten bulvár? Co?
00:37:53-Naučila jste se s tím žít?
-Naučila. Naučila.
00:37:57Bereu to jako stinnou stránku toho, že mám vysněnou práci,
00:38:00která mě baví, naplňuje.
00:38:02A musí to se něčím vyrovnávat. Nějakej ten balanc.
00:38:08Takže to k tomu patří.
00:38:09Mě to spíš mrzí, když se to týká lidí kolem mě,
00:38:11kteří nenesou zodpovědnost za to, jakou cestu já jsem si vybrala.
00:38:15Vím, že zpíváte od 13, 14 let.
00:38:17Kdybyste mě tady rozkrájela
00:38:20a ptala se mě, jestli dám dohromady nějakou vaši písničku,
00:38:23přísahám, že nedám.
00:38:25Určitě jich máte spoustu.
00:38:26Že bych si vás spojil s nějakým "hitem".
00:38:31Tak to je ale v prdeli!
00:38:43Není! Já nejsem typickej návštěvník koncertů
00:38:48a kupovač CD atd.!
00:38:50Čili něco, co je hit, to tam máte. Že jo?
00:38:55On je právě rozdíl mezi singlem a hitem, podle mě.
00:38:59Singl je něco, co vypustíte jako písničku,
00:39:01kterou už máte s klipem, chcete, aby to lidi znali,
00:39:04aby se z toho stal hit.
00:39:05Ale hit, jako megahit, si myslím, že by měli znát i lidi,
00:39:08který neposlouchaj přímo toho interpreta.
00:39:10Já třeba taky znám písničky, koho třeba neposlouchám, nesleduju,
00:39:15ale vím, že tu písničku znám.
00:39:16Každopádně, já vám úplně rozumím a je to něco, co sama řeším,
00:39:20jak jsme se bavili o těch novinářích,
00:39:21ono, řekněme, ten mediální obraz
00:39:24je tak nějak směřován, aniž bych chtěla,
00:39:27že někteří lidi mě spíš vnímaj jako,
00:39:29což já nesnáším, z celého srdce, celebritu, než jako zpěvačku.
00:39:34A já právě teď pracuju na tom, aby se to už prolomilo,
00:39:37aby už, dobrý, tak mám zadek,
00:39:39tak se z toho můžou všichni zbláznit,
00:39:41ale aby věděli, že mám ty písničky.
00:39:43Já jsem to myslel dobře.
00:39:45A máte už zaděláno na nějakej, víte co, potenciální hit,
00:39:49ten se pozná už u piana.
00:39:51Bych si troufnul říct. Pracujete na tom?
00:39:54Je váš chlapec vůbec skladatel taky? Skláda taky?
00:39:57Skládá.
00:39:58-A vy taky jste sama skladatelka.
-Píšu si.
00:40:01Zrovna můj Martin se svým kolegou
00:40:03napsali text k písničce mý nejnovější, Na ostří nože,
00:40:06nebo Leporelo, což byl taky singl.
00:40:08Ale zkouším to i sama, ale většinou potřebuju někoho k tomu.
00:40:12Myslíte podvědomě na to, že by to chtělo, víte co?
00:40:15Aby to všecky rádia hrály, aby už na ulici si to lidi zpívali.
00:40:20-To pak je hit.
-Přesně, no.
00:40:22Já do toho nechci mluvit. Já jsem stará...
00:40:24To já se snažím dělat takhle. Občas si to lidi zpívaj.
00:40:26Třeba ten poslední mám 3 a půl milionu shlédnutí.
00:40:28To už je dobrý.
00:40:30-Že na to lidi čuměj jenom.
-Čuměj.
00:40:34To ještě nedělá hit. Že jo. Čumím, vypnu a jdu dál.
00:40:39Nebo to se dnes směří hit
00:40:40podle počtu shlédnutí někde na internetu?
00:40:43Já bych řek, že ne.
00:40:45Jestli jste zaregistroval třeba písničku Boky jako skříň?
00:40:48-To vy zpíváte?
-To už má 11 miliónů shlédnutí.
00:40:50-To už...
-Ta je výborná.
00:40:52Ta je výborná.
00:40:55Děkuju.
00:40:59Já se omlouám, že do toho vstupuju. Naše dcera ji umí skoro nazpaměť.
00:41:03-Tyhlety Boky jako skříň?
-Ano, ano.
00:41:06Tomu se říká hit, pane Šípe.
00:41:12Ty jsi teď poslední svoji desku natočil v Londýně. Je to tak?
00:41:17-Abbey Road Studios.
-Ve studiu Abbey Road.
00:41:20Čili ve studiu, kde nahrávali Beatles.
00:41:24Asi je to aj na mne vidieť,
00:41:25keď tam opakovane vždy vkročím do toho štúdia,
00:41:29musí to byť na mne vidieť, že som stále z toho hotový.
00:41:33Tady všude seděli.
00:41:35Ja tam prídem a usmievam sa.
00:41:37Oni už si ma tam aj oblúbili pretože šírim takú...
00:41:41Dobrou náladu.
00:41:42Až niekedy je to tak, keď človek stretne niekoho takého slávneho,
00:41:47napr. Giles Martin je taký producent,
00:41:51syn Georga Martina,
00:41:52ktorý produkoval všetky tieto nahrávky.
00:41:55Ja vždy, keď ho stretnem, aj minule som mu hovoril,
00:41:57Giles, to je neuveritelné. Vždy, keď som tu, tak vás stretnem.
00:42:02A on sa tak zamyslel po anglicky,
00:42:04hovorí, to bude asi tým, že tu pracujem.
00:42:11Takže ja tam...
00:42:17Možno, že taký rozhodujúci moment, prečo som tam mohol natočiť album,
00:42:22bol film Fair Play.
00:42:24Vcelku nečakane, ja som dostal takú ponuku, napísať pieseň
00:42:29do filmu Fair Play a práve vtedy som bol v Anglicku.
00:42:34A ja som sa o tom v tom Abbey Road bufetě zmienil
00:42:37producentovi Robovi a mal som zo sebou taký nástrel,
00:42:42také DVD toho filmu.
00:42:44A tak som si myslel...
00:42:46-To je o tom dopingu jo?
-Ano, o dopingu.
00:42:48Som si povedal, šak ja mu to na 5 minút pustím,
00:42:52on sa pozrie o čo ide a skúsim to,
00:42:54či bysme tu piesničku tu nenahráli.
00:42:57Tak som prišiel, sme sa dohodli, som tam pustil DVD.
00:43:01Ten film začal normálne, bolo to v češtine,
00:43:05tak ja som to prekladal.
00:43:08Pozerám, už som prekladal 12 minút a stále, on že,
00:43:12nech sa to rozbiehne.
00:43:14Ja som sa dostal prvýkrat v živote do situácie,
00:43:17v ktorej som nevedel, že budem.
00:43:18Ako sú tý polský prekladatelia. Ja som prekladal celý film.
00:43:24Sedel som v Abbey Road, teraz sa robí ženským hlasom.
00:43:28Som nevedel, jak sa to robí. Ale! Ty musíš trénovať.
00:43:32Tak som si začal hrať, som sám seba prekvapoval.
00:43:37On si so mnou celý ten film pozrel!
00:43:41A strašne ho to zaujalo, samozrejme, lebo to téma je večné.
00:43:45Doping. A keď on, vychválil ten film, keď sme to dopozerali
00:43:51a okamžite súhlasil s tým, že to tam nahráme.
00:43:55Tebe bude blízke to, by si nevedel,
00:43:58čo robia v Abbey Roadě v bufete, keď je pauza!
00:44:01-Co?
-Pozerajú sa na fotbal.
00:44:05A ja som mal u toho Fair Play velké šťastie,
00:44:07pretože som sediel s nimi a pozeral som,
00:44:10oni nastúpili proti Polsku
00:44:12a jeden gól, 2. gól, 3. gól, 4. gól! Viedli 4:0.
00:44:15Vtedy som ja povedal, chlapci, výborna nálada, jasné!
00:44:18Teraz poďme urobiť slovenskú verziu.
00:44:22Išli sme hore, natočili sme aj slovenskú verziu,
00:44:25lebo s tým sa musel byť opatrný.
00:44:28Oni sa tak Angličania vedia tak čudne mrviť,
00:44:31keď 4 minúty nerozumejú niečemu.
00:44:34Lebo oni majú predstavu,
00:44:35že aj na Marse by sa malo hovoriť po anglicky.
00:44:39A zároveň aj tu ma fascinuje, to už trochu odbočujem,
00:44:43ale keď som hovoril o tom fotbale, ak vedia prisposobiť mená!
00:44:47Ja neviem, či si vieš predstaviť, ako Angličan,
00:44:50to že Angličan mi povie Žbrka, je pre mňa úplne jasné,
00:44:53že som to ja.
00:44:55Žbrka som z nejakých neznámych príčin ja.
00:44:59A ďalšia věc je, jak sa hrajú s prízvukmi.
00:45:03Lebo ja z nich nemožem dostať Rosický.
00:45:07Oni povedia roSicky. Ja hovorím, áno, je to ten istý, len Rosický.
00:45:12I know, RoSicky.
00:45:14Tak to vzdám. A čo som musel totálne vzdať a to som sa tešil,
00:45:19lebo som si myslel, toto musím vyhrať teraz.
00:45:22Pretože som pozeral zápas s nimi a čakal som na komentátora.
00:45:27Lebo hrál Liverpool a tam je slovenský obránca Škrtel.
00:45:32A ja som si tak sadol, objednal som si, hovorím,
00:45:35šak loptu musí dostať, není možné, aby po 90 minút nebol u lopty.
00:45:44Výborny obránca. Tak som zvedavý, čo povie.
00:45:47A on, bez mihnutia oka: Skrtl.
00:45:50Ja som chvílu, a keď to poviedal 4 x, Skrtl, tak ja som sa tak,
00:45:54možem niečo povedať?
00:45:56To není Skrtl. Jak, že to není? Však si vidiel, že to je Skrtl!
00:46:01To je Škrtel! Samozrejme. Skrtl.
00:46:06Takže to nemá význam sa s nimi v rámci toho dohadovať.
00:46:11To sú také...
00:46:12Ty ses tam narodil a oni ti komolej jméno.
00:46:14Mimochodem, když jsem tě teď poslouchal,
00:46:17tak každý jméno něco znamená.
00:46:20Já vůbec nevím, co ve slovenštině znamená Žbirka?
00:46:24Ja som to dlho nevedel, až kým sa Karla pýtali, keď jedneho
00:46:30nejakým nedopatrením, nedostal Slávika.
00:46:33Jo, Karel, Karel.
00:46:44Tak odvtedy viem, čo to znamená. Jeho sa pýtali, či mu to vadí.
00:46:48A on s nadhladom, že mu to nevadí, že jich má doma celou žbirku.
00:46:56Co se ti stalo, že jsi chodil o berlích?
00:46:59Mně se stala zajímavá věc.
00:47:01Mně se v podstatě stal pracovní úraz.
00:47:05Jeviště není úplně nebezpečný, pokud nejseš David Copperfield,
00:47:09není úplně nebezpečný prostředí.
00:47:11Ale mně se skutečně podařilo zlomit si nohu,
00:47:14při takový krásný, při takovým jevištním triku,
00:47:17který strašně rád používám,
00:47:18protože je velice kontaktní s publikem.
00:47:21Jmenuje se to stage diving, jako, že skočíš do lidí,
00:47:25oni tě v tom lepším případě chytěj a nesou tě nad sebou,
00:47:30na sobě.
00:47:31A mně se právě podařilo, že mě nechytli.
00:47:35A jestli můžu doporučit, kdybys to někdy zkoušel...
00:47:38Já to nikdy zkoušet nebudu.
00:47:41Je důležitý, aby v tom hlou, aby tam těch lidí bylo hodně.
00:47:45-Aby bylo vyprodáno, pokud možno.
-Aby bylo vyprodáno, pokud možno.
00:47:48A aby v tý skupince, na kterou se zaměříš,
00:47:51aby tam byl aspoň jeden, nejlíp dva chlapi.
00:47:53Protože ty nikdy nezraděj a vždycky tě nějak
00:47:55aspoň jeden z nich chytne, maximálně spadnete všichni 3 na zem
00:47:59a ty je použiješ jako výkryt.
00:48:02Ale já jsem si vybral skupinku, velice sympatickou,
00:48:04kde byly jen dámy, bylo to na velký společenský akci, bylo tam narváno.
00:48:09Ale neuvědomil jsem si, že oni jsou ve večerních róbách, na jehlách.
00:48:14Ony se tak prostě rozprchly, ale to už jsem byl v letu,
00:48:21takže jsem se o asi 3 tak připozastavil
00:48:26a bohužel, nohy pokračovaly.
00:48:27Já jsem byl ještě bos, kdybych nebyl bos,
00:48:29tak si myslím, že se mi to nestane.
00:48:30A zlomil jsem si prostředníček na levé noze a nártní kůstku.
00:48:34-To sis zlomil o nějakou tu babu?
-Ne, o zem. O podlahu.
00:48:38Ale musím ti říct, je to krásný zážitek,
00:48:41když se to podaří.
00:48:43-Když tě chytěj.
-Když tě chytěj.
00:48:45Ještě tejden předtím jsme měli koncert s Monkey Business
00:48:48v Lucerna baru a tam jsem si dokonce na to pořídil matračku.
00:48:51Matračku?
00:48:52My jsme měli kostýmy, jako Pobřežní hlídka,
00:48:53tak jsem měl matračku, plovák a dával jsem skok do vody,
00:48:57jako že záchrana, že jo.
00:49:00Tam teda potom ještě jeden takovej problém
00:49:04a to je problém šmátrání.
00:49:09Troufám si tvrdit, drtivá většina,
00:49:11ať už holek, nebo kluků, za to nemůžou.
00:49:12Protože oni nastavěj ruku a ono to nějak dopadne.
00:49:15Ty jim tam něčím padneš, jo?
00:49:19A proto to asi taky trošku děláš, ne?
00:49:32To jsi nemusel tak prozrazovat.
00:49:34Ne, ale zrovna tady v tom Lucerna baru
00:49:37se mi stala ještě jedna věc, že jsem se zachytil,
00:49:39možná za nějakou sponku, nebo za nevím co.
00:49:42A měl jsem trenýrky, že jo.
00:49:45-Píchnul ses.
-Ne, to ne.
00:49:48Ale, jelikož ten dav mě vláčel dál
00:49:53a ty trenky se zachytily, jsem měl velkej problém
00:49:59zůstat ještě aspoň se zbytkama nějaký soudnosti.
00:50:03Ovšem já mám takové motto poslední dobou:
00:50:06Kam vlezu, vrazím do standardního jazzu.
00:50:09Kam vlezu, tvrdě narazím.
00:50:11Že prý už nejsem, co bejvala jsem v jazzu,
00:50:13tak lezu jak umím, než se zarazím.
00:50:16Razím si to razím, nicméně, zas tam vrazím.
00:50:29-To byl nějakej tvůj text teďka.
-Ano prosím.
00:50:33To má i hudbu nějakou.
00:50:34Já mám dokonce, minulý CD se jmenovalo Smrt standardismu.
00:50:39Někdo říká, že čeština neswinguje, že je lepší angličtina apod.
00:50:44V něčem je to pravda, ale čeština swinguje!
00:50:47Hele, vezmi si takový krátký pichlavý slovíčko "otlak".
00:50:51Otlak.
00:50:51O-o-tlak-tlak-tlak-tlak, o-o-tlak-tlak-ums-ums.
00:50:56O-o-tlak-tlak-tlak-tlak, o-o-tlak-tlak-ums.
00:51:01A pak si k tomu já přidám.
00:51:03Z přetlaku podtlaku výtlaku zátlaku nátlaku útlaku
00:51:06vznikne co?
00:51:08No nepříjemný o-o-tlak-tlak-tlak, o-o-tlak-tlak?ums-ums.
00:51:16Co vy to tam studujete, jste říkala, v tom Berlíně?
00:51:18Já už teď konečně dokončuji studia jazzového zpěvu
00:51:22na Universität der Künste.
00:51:24-Cože?
-Tak se jmenuje ta škola.
00:51:27Ta škola se jmenuje Universität der Künste
00:51:31Jazz-Institut Berlin.
00:51:33A tady jste študovala taky muziku?
00:51:35Tady jsem studovala vlastně na gymnáziu Jana Nerudy
00:51:38s hudebním zaměřením,
00:51:39pak jsem studovala hru na lesní roh.
00:51:42-Cože?
-Já jsem původně hornistka.
00:51:45Prosím vás! A to jako opravdu? Nebo formálně jenom?
00:51:49Já mám i maturitu ze hry na lesní roh!
00:51:52To vám klidně můžu někdy přijít zatroubit.
00:51:54Já myslel, že někdo formálně chodí do piana,
00:51:55takže vy jste chodila do rohu.
00:52:00Jen tak jsem myslel.
00:52:06Vy na to opravdu umíte?
00:52:08Já jsem 8 let studovala aktivně hru na lesní roh.
00:52:11Ale po maturitě jsem ten nástroj skutečně hodila tak trošku za roh
00:52:17a pak jsem se k tomu vrátila až v tom Německu vlastně.
00:52:20To je taky vlastně paradox.
00:52:23Teď se věnuju pořád hře na lesní roh,
00:52:25ale nehraju už klasickou muziku, ale dělám jazz.
00:52:27-A vy už končíte v tom Berlíně?
-Ano, teď v červenci.
00:52:30A zůstáváte tam jaksi, nebo se vracíte?
00:52:34Jak jste na tom teďka?
00:52:36Víte co, já tam jsem teď vlastně 5 let.
00:52:38To si zvykne člověk.
00:52:40Ne, ale pořád si říkám, ten Berlín je fakt zajímavý město.
00:52:44Myslím si, že pro umělce je fakt berlínská scéna
00:52:47a kór ještě pro jazzový muzikanty.
00:52:49Ono se říká, že po New Yorku
00:52:50je Berlín takový nejvyhledávanější město pro muzikanty.
00:52:55A říkám si, Berlín a Praha není tak daleko.
00:52:58Vždycky můžu sednout na vlak, na autobus
00:53:00a za 4 hod. jsem v Praze.
00:53:02Já vím, že tady,
00:53:03např. jsem vás viděl zpívat s Big Bandem Felixe Slováčka,
00:53:06takže já už vím, že ten jazz zpíváte opravdu,
00:53:10ale přece jenom je to menšinová záležitost, ten jazz.
00:53:13Děláte i jiné žánry, nebo jste výhradně jazzová zpěvačka?
00:53:18No, tak já vám to řeknu takhle. Já se věnuju hlavně jazzový muzice.
00:53:23Na jazzzový muzice jsem vyhr... Ježíšmarjá!
00:53:26-Vyhrála.
-Vyhrála. Nic jsem nevyhrála.
00:53:28-Vyrostla.
-Vyrostla.
00:53:30Takže tuhle muziku miluju ze všeho nejvíc.
00:53:32Ale když se třeba naskytne nějaká příležitost
00:53:36a někdo si vás na nějakou akci objedná,
00:53:38nebo musíte zpívat na nějaké firemní akci
00:53:40a tam ředitel té společnosti,
00:53:43jeho nejoblíbenější písní je Škoda lásky třeba,
00:53:46taky na to někdy musím...
00:53:48Tak dáte Škoda lásky?
00:53:50-To se mi snad nikdy nestalo.
-Tak proč to uvádíte jako příklad?
00:53:53Ne, takhle bych to chtěla říct, že ten muzikant a zpěvák
00:53:56by měl být připravený...
00:53:57-Všestranný.
-No, asi tak.
00:54:25To by Ježek čuměl teda!
00:54:26Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,
00:54:32život plyne jak voda a smrt je jako moře.
00:54:38Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později,
00:54:45kdo v životě miluje, ať neztrácí naději.
00:54:49Skryté titulky Eva Svobodová
Speciální vydání oblíbené talk show Karla Šípa, ve kterém se představí nejzajímavější zpěváci české populární hudby (2017). Účinkují: M. Ruppert, Y. Přenosilová, M. Žbirka, E. Farna, L. Fanánek Hagen, M. Hrůza, M. Kubišová, V. Dyk, T. Klus, O. Ruml, M. Bárta a další. Režie V. Polesný
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 8
