Speciální vydání zábavné talk show Karla Šípa (2017). Účinkují: J. Dušek, I. Trojan a J. Mádl. Režie M. Čech
Obsah dílu
Který z hostů vás nejvíce zaujal?
Celkem 423 hlasy
* 30. 4. 1961
* 23. 10. 1986
* 30. 6. 1964
00:00:34Dobrý večer, vážení diváci,
00:00:36samozřejmě vítám i naše diváky televizní.
00:00:39Přátelé, já mám vždycky radost, když se povede,
00:00:42že si i z takovéhoto pořadu diváci vemou nějaké to ponaučení.
00:00:48Takovým nejčastějším ponaučením, ty rady, které kolikrát zazní,
00:00:52se týkají toho zdravého způsobu života.
00:00:56Takovejch těch odborníků na zdravou výživu,
00:00:58těch jsme tady měli několik.
00:01:00Zajímavý, toho jsme si všim.
00:01:02Nejčastěji vylučujou ti odborníci na prvním místě,
00:01:05pokud chce někdo zdravě žít, vylučujou alkohol.
00:01:08Říkají, chcete žít zdravě, tak ale nepijte.
00:01:11A to hodně lidí právě odradí, radši pak žijou nezdravě.
00:01:17Přitom těch konkrétních příkladů, který dokládaj,
00:01:21že alkohol je svým způsobem opravdu nebezpečnej, těch je hodně.
00:01:24Ale ty lidi to neodradí. Abych byl konkrétní.
00:01:27Z těch mnoha příkladů nebezpečnosti alkoholu si vybavuju jeden.
00:01:32Ten mně kdysi utkvěl, tak vám ho řeknu.
00:01:36Jak se potkaj dvě sousedky v činžáku na chodbě
00:01:40a ta jedna říká, paní, slyšela jste ve dvě v noci
00:01:43tu strašlivou ránu z chodby, co se ozvala?
00:01:46Ona říká, jo, jo, manžel můj přišel z hospody.
00:01:50A ona říkala, jak to... A on mu spadnul do přízemí kabát.
00:01:55A ona říkala, že to tak žuchlo? No on ho měl na sobě.
00:02:02Jeden banální příklad.
00:02:06Přátelé, já si myslím, že mnoho užitečných rad
00:02:09si odnesete i dneska.
00:02:11Protože, a je pro mě velikou ctí, že naším dnešním prvním hostem
00:02:16je člověk, který nejen radí, jak zdravě žít,
00:02:20ale sám opravdu zdravě žije.
00:02:23Herec Jaroslav Dušek!
00:02:38Já se rovnou zeptám.
00:02:40To, že jste přišel neobutej, souvisí se zdravým způsobem života?
00:02:43Nebo jste spěchal?
00:02:44Já vůbec nežiju žádným zdravým způsobem života.
00:02:47A vůbec bych nikomu neradil nic.
00:02:49Když o tom mluvíte, tak lidi si to chtěj zkusit.
00:02:55A proč jste teda bos? S čím to souvisí?
00:02:57Nemám boty. Teď teda na nohou.
00:03:02To vy se nebojíte, že tady bude hřebíček nějakej pohozenej?
00:03:05Strašně. Já celou cestu mám jenom strach,
00:03:08že na něco šlápnu, nebo do něčeho šlápnu.
00:03:11Já jsem třeba zaregistroval před časem
00:03:14nějakej televizní rozhovor s váma, byl někde venku na louce.
00:03:17A vy jste uprostřed hovoru se sehnul,
00:03:19utrh jste pampelišku a s odpuštěním, jste ji sežral.
00:03:22To bylo jenom taková, že jste měl hlad?
00:03:26-Vy jste ještě nejed pampelišku?
-V životě ne.
00:03:29Kdybyste jednou ochutnal pampelišku, tak byste ji jedl.
00:03:32Z toho je výbornej salát. Pampelišky jsou skvělý.
00:03:34-Navíc jsou teda zdravý taky.
-No dobře, ale namátkou.
00:03:37Vy nevíte, kdo na tý louce byl před půl hodinou.
00:03:40Maximálně se setkáte s něčí urinou
00:03:43a to je samozřejmě vysoce léčivá záležitost.
00:03:46A to je ještě, tím se dynamizuje ten účinek té pampelišky.
00:03:50Kdyby to bylo nějaké divoké zvíře třeba,
00:03:53tak by do vás mohla vstoupit divokost.
00:03:56Taky tam moh někdo venčit pudla!
00:03:58Kdyby venčil pudla, zkudrnatíte potom.
00:04:02Já tak, co jsem tak zaregistroval vaše myšlenky a teorie,
00:04:08např., to mě zaujalo,
00:04:10že je nesmysl povinná školní docházka.
00:04:14Že děti by měly chodit do školy, kdy chtějí.
00:04:17Na té docházce je podezřelé, že je povinná zrovna ta docházka.
00:04:22-Že se tam musí chodit.
-No, to je povinná docházka.
00:04:25Tam není o vzdělání nic.
00:04:30Povinná je docházka. Sedíte, došel jste, došel.
00:04:34A tak dlouho tam docházíte, než vám to dojde konečně.
00:04:38Pak vám dojde, že to je divný. Já mám třeba 5 vnoučat.
00:04:42-A když máte...
-Vy máte 5 vnoučat?
00:04:44Ano. 5 vnoučat. 13, 11, 9, 2 a teďka 2 měsíce.
00:04:50Já jsem se stal dědečkem brzy, protože syn v 18 měl první dítě,
00:04:54když mu bylo 18.
00:04:55Já jsem tehdy točil film
00:04:56Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí.
00:04:58Přišel jsem tam do tý kantýny, říkám, tak jsem se stal dědečkem.
00:05:02A se mnou tam točil romský spoluobčan a říkal,
00:05:05kolik je ti?
00:05:06A já říkám, kolik mi tehdy bylo? Asi 45, nebo něco.
00:05:10A on říká, to nic není, já byl děda v 35.
00:05:16A já mu říkám, jak to? V kolika jsi měl to dítě?
00:05:21A on, v 15. Já říkám, kolik bylo ženě? 14.
00:05:27A já říkám, není to nějaký proti zákonu?
00:05:29To se tak nebralo.
00:05:33Když ty vnoučata můžu pozorovat, když je mohu sledovat,
00:05:36tak jsem zjistil,
00:05:37že děti mají tendenci se věci dozvídat.
00:05:39Že ony se ptají! Proč to je tak, co to je?
00:05:43A to dělají do tý doby, než jdou do školy.
00:05:47-Ale do školy jste chodil.
-Chodil jsem.
00:05:49-Měl jsem samý jedničky, Karle.
-Samý jedničky.
00:05:51Já jsem školu prošel jako nic!
00:05:53-Ale na DAMU vás nevzali.
-Ne.
00:05:57To vám ty jedničky nebyly k ničemu.
00:06:00Tam jedničky způsobily to,
00:06:03že oni se chodili koukat na mě u přijímaček, co to je za cvoka!
00:06:08Že se samýma jedničkami jde na herectví!
00:06:12Tam se to bralo, že tam nechoděj jedničkáři.
00:06:16Se pak zeptáme těch dalších hostů. Zeptáme se.
00:06:20Takže já jsem se tam nedostal,
00:06:21mě měli za podezřelýho týpka, s těma jedničkami.
00:06:25Měl jsem nedostatek talentu.
00:06:26Domnívám se, že komise rozhodla právem.
00:06:30-To vám řekli, jako výsledek.
-To mi napsali. Já to mám dodnes!
00:06:35-Já mám oficielní rozhodnutí.
-Nedostatek talentu.
00:06:38Ano, moje sestra mi z toho udělala přání k padesátinám.
00:06:42Ta to někde našla, dala tam fotky a takhle mi to předala.
00:06:46Vy jste hodně autor. Jste víc autor, než herec?
00:06:49Napsal jste operu, mimochodem.
00:06:50Já nevím, jestli to všichni o vás vědí.
00:06:52-Jak to víte?
-Cože?
00:06:53-Jak to víte?
-Doslechnu se.
00:06:56-Tři.
-Co? Tři opery jste napsal?
00:06:58-Vidíte, já vím jen o jedný.
-No tak vidíte.
00:07:02-A vy jste napsal libreto?
-No, libreto.
00:07:04-A někdo napsal hudbu.
-To je lepší.
00:07:05Já tu hudbu moc neumím. Já bych složil divnou hudbu.
00:07:08Jo? A ty svoje myšlenky dáte do tý opery?
00:07:12Tahle poslední je o člověku, kterej... Clemens Kuby.
00:07:16-Nevím.
-Nic, Karle?
00:07:17-Ne, ne.
-Tak pozor.
00:07:19-Ani mi to neťuklo.
-Fakt ne?
00:07:20Je to smutný?
00:07:21Ne, je to něco, co by mělo bejt v učebnicích.
00:07:23-Clemens Kuby?
-Ano, německý filmař.
00:07:27Když mu bylo 33 let, on spadl ze střechy svýho domu.
00:07:32Z 15 m spadl a rozdrtil si obratel L2, bederní obratel
00:07:38a ochrnul.
00:07:41-L2.
-L2.
00:07:43To vy takhle máte detailně zjištěný?
00:07:45Tak se jmenuje ta opera.
00:07:49To se jmenuje L2.
00:07:52Ono se to stalo ráno, ve 3 hod., za deštivé květnové noci.
00:07:58V 33 letech, symbolicky všechno klape,
00:08:01v hodině mezi psem a vlkem, Clemens Kuby, režisér,
00:08:03se řítí ze střechy, padá, soused spěchá pomoci,
00:08:08naprosto nevhodně manipuluje s tělem,
00:08:09které má rozdrcenej obratel, takže mu to ještě přihoršil.
00:08:13Přilétá vrtulník, nocí nese Clemense Kubyho do hospitalu,
00:08:19do vrtulníku udeří blesk, nic lepšího si nemůžete přát.
00:08:23To je všechno pravda! Blesk do toho švihnul!
00:08:26Do toho vrtulníku!
00:08:27V tu chvíli se rozsvítilo Kubymu, protože blesk udeřil
00:08:31a on si řek, já se uzdravím.
00:08:33Já budu chodit.
00:08:34A tenhleten člověk chodí. Je mu dneska 70 let.
00:08:38A on chodí! Ačkoliv na rentgenu mu chybí mícha!
00:08:41Tenhleten člověk namíchl svou míchou desítky lékařů!
00:08:47Jeho majstrštyk vypadá takhle.
00:08:49Oni ho dají na to CT, on vjede do toho tunelu,
00:08:53vyjede ven, tam sedí zmatení doktoři,
00:08:55koukají takhle na snímek a říkaj, vy chodíte?
00:09:02On říká, já chodím. A vstane, oni udělaj eh,
00:09:07pak řeknou, uděláte dřep?
00:09:09On udělá dřep. Doktoři jsou paf! On nemá kus míchy a chodí.
00:09:13A tuhletu třeba scénu máte v tý opeře,
00:09:14že on vyjede z CT?
00:09:16To je o tom! Ne, to ne! Ale celý je to o tom uzdravení.
00:09:19Jasně. Já myslel, že tohle přímo je jeden obraz,
00:09:22jak chlap vyjede z CT a zpívá sbor doktorů,
00:09:26podívejme se, on chodí!
00:09:30Jako operu si to, nechci zlehčovat!
00:09:32Máme tam jinej verš. On mu zpívá ten psycholog:
00:09:36Obratel na pytel!
00:09:40-Copak jste spasitel?
-Fakt, jo?
00:09:43No, no. A vy jste myslel kterou operu? Nagano.
00:09:45-Cože?
-Vy jste myslel to Nagano.
00:09:46-Ne.
-Co jsem napsal.
00:09:49-O těch hokejistech.
-Ne tohle...
00:09:52-To jste napsal taky vy?
-No jasně.
00:09:54-Já vím, že byla opera Nagano.
-No tak!
00:09:56Ale to nevím, že jste to napsal vy!
00:09:57-Tady máte libretistu.
-Opravdu?
00:10:00Karle, vy máte hosta, vy nevíte, koho zvete!
00:10:02Teď jsem zmatenej!
00:10:10-Já myslel...
-Že jste tady proto.
00:10:13Že jsem tady jako operní libretista.
00:10:15-To mi bylo řečeno, že jsem...
-Teď už jo! Teď už jo.
00:10:19-Ale Nagano, to já vím!
-To bylo v Národním!
00:10:22To bylo v Národním! Já jsem o tom slyšel.
00:10:24Že se to hrálo snad jen jednou. Víckrát?
00:10:27-Vy jste na tom nebyl?
-Já jsem na tom nebyl.
00:10:29Ale slyšel jsem o tom.
00:10:30To se hrálo mnohokrát před vyprodaným hledištěm, Karle.
00:10:33-A hudbu napsal...
-Václav Havel seděl v hledišti!
00:10:35Karel Gott seděl v čestné lóži. Všichni tam, Jirka Holeček!
00:10:39Jiří Holeček, vynikající náš brankář,
00:10:41on je znalec opery, Jirka Holeček, to nevíte?
00:10:44-Nevím.
-No, no, on miluje divadlo, operu.
00:10:47Ten byl. Ten si jedinej troufnul z hokejistů přijít. Ostatní...
00:10:52Teď jsem hrál s Milanem Hniličkou tenis po letech...
00:10:54-To bylo očima Hniličky, že jo?
-To bylo očima Hniličky.
00:10:57To bylo očima náhradního brankáře v Naganu!
00:11:00-Kterej si nezachytal!
-Kterej si nezachytal.
00:11:03Českej osud! Milan Hnilička nenastoupil! Vůbec.
00:11:08Protože Hašek byl neprůstřelnej.
00:11:11Hnilička na konci stál v těch svejch teplákách v řadě
00:11:16a Samaranche dával ty medaile.
00:11:19On toho Hniličku vynechal. Protože si myslel,
00:11:22že to je nějakej divák, v těch teplákách.
00:11:25Takže on šel a dával takhle ty medaile, to se stalo!
00:11:28To je natočený! A on toho Hnildu vynechal!
00:11:32A to bylo to, proč jsme udělali hlavního hrdinu Hniličku.
00:11:36Jsme říkali, to je českej osud!
00:11:38On nešáh na puk, dostal zlatou medaili,
00:11:41ale pak ji nedostal!
00:11:43-A kdo zpíval Jágra?
-To zpíval Aleš Briscein.
00:11:47Aleš Briscein. Tenorista Národního.
00:11:49-(zpívá) Ty zrádná plocho ledová!
-Zpíval Jágr.
00:11:56Ona mu zpívala ta plocha, to byl ženskej sbor
00:11:59a ty zpívaly: Jaromír dnes vypustí duši.
00:12:04A on zazpíval: V NHL mají hřiště o dost užší.
00:12:18Taky bych se rád zeptal trošku na to herectví.
00:12:21-To víme, že vás...
-Co byste potřeboval?
00:12:25Když vy třeba dostanete, já vím, že vy si vybíráte role.
00:12:28Prostě, věřte si, Karle, a půjde to.
00:12:39-Vybíráte si. Dokonce opticky...
-Nevybírám.
00:12:44Vybíráte, vy jste vybíravej. Tak se to o vás říká.
00:12:46Možná až poslední dobou.
00:12:48Ale já si role nevybírám, role si vybírají vás.
00:12:51Ve filmu to je tak, že režisér vám zavolá.
00:12:53Já jsem ani nikdy nemyslel, že bych měl hrát ve filmech,
00:12:55já jsem se nepovažoval za talentovaného herce.
00:12:58Nezapřete, že jste herec!
00:13:01Každej rok vás vidíme třeba v Pelíškách!
00:13:04Ale to je natočený jednou dávno! To se opakuje!
00:13:13To já vím! Akorát...
00:13:15Že vás to asi mate, že mě vidíte každej rok.
00:13:18Ne! Že to znova oceňujeme. Váš hereckej výkon!
00:13:22V čem můžou diváci, který se na nás teď dívaj,
00:13:25vás vidět v nejbližší době?
00:13:26Co je natočeno, ještě není to v éteru,
00:13:29Nebo co tak čerstvě.
00:13:31Poslední film, který jsme teď točili, se jmenuje
00:13:33Úsměvy smutných mužů.
00:13:35A to dělal režisér Dan Svátek podle knížky Josefa Formánka,
00:13:39podle jeho skutečnýho osudu.
00:13:41Protože Pepíček Formánek, spisovatel vynikající český,
00:13:44také byl zachvácen alkoholismem a různými věcmi.
00:13:47Hraju takovýho podivína, je to podle skutečný postavy,
00:13:52kterej se domnívá, že je z jiný galaxie.
00:13:59Jenom to, co jste nám o tom prozradil, myslím si,
00:14:01že se všichni...
00:14:02Tam je, možná stojí, už vás zdržuju?
00:14:05Nezdržujete! Mě nezdržujete!
00:14:07Tam čekaj další, já zase nechci tady to...
00:14:09Ale tam bylo výborný,
00:14:11oni v tom hrajou i chovanci toho, tý léčebny.
00:14:15Tam je člověk. který se jmenuje Petr Charouzek.
00:14:18Tenhleten se postupně prosadil až jako na plac.
00:14:21A najednou jsme seděli v kruhu,
00:14:22kde Marika Procházková hraje tu terapeutku
00:14:25a on evidentně nějak, já jsem totiž nepochopil,
00:14:27do jaký míry oni rozlišujou to, že natáčíme
00:14:30a že to je léčebnej, skutečnej terapeutickej kruh.
00:14:34Protože oni se chovali jako na tom terapeutickým kruhu,
00:14:37takže on začal tu Mariku, on jí zjevně důvěřoval
00:14:40a začal se jí svěřovat.
00:14:42A tenhle člověk glosoval naše repliky. Bez vyzvání.
00:14:46Takže já tam mám třeba repliku, kdy řeknu:
00:14:48Roztáhnout křídla a letět!
00:14:51A na to se ozvalo z jeho místa: Nesmysl! Sugesce!
00:14:57A zase tam mluvil někdo, Rosťa Křivánek, nebo kdo,
00:15:01hrál a teď tam mluvil ten svůj monolog a skončil
00:15:05a tenhleten člověk zakřičel:
00:15:07Typickej notorik! Horní Beřkovice to jistěj!
00:15:14A takhle to tam probíhalo
00:15:16a tenhle chlap najednou z ničeho nic vykřik na tu Mariku:
00:15:21Chcete vědět, kdo jsem doopravdy? To nás všechny zaujalo.
00:15:25A on: Poctivej nekompromisní jogín,
00:15:30kterej tady mění veškerou špatnou energii na dobrou!
00:15:33Tvrdá každodenní práce!
00:15:38A teď si představte, že já tam potom jdu
00:15:40a mluvím s tím Láďou Hendlinem, s tím ředitelem léčebny,
00:15:43říkám, Láďo, ten Charouzek,
00:15:45on prej tady někoho při rozcvičce shodil ze schodů,
00:15:49protože špatně cvičil, ten člověk.
00:15:51A ten Hendlin mi řek, no shodil. Ale on ho tím vyléčil.
00:15:55Já říkám, cože? On říká, on, jak ho shodil,
00:15:58on spad nějak na hlavu a uzdravil se!
00:16:02Takže poctivej, nekompromisní a zdravej!
00:16:07Jaroslav Dušek!
00:16:10-Zůstávám tady?
-Jo.
00:16:17Přátelé, naším dalším dnešním hostem je Ivan Trojan!
00:16:22Na něj jsme se těšil právě! Ivane.
00:16:35To jsem zvědavej, co se budete ptát!
00:16:39Tak odpovídat jako ty asi těžko budu!
00:16:43Abychom navázali. Tebe na DAMU vzali.
00:16:50-Na první pokus.
-Na první pokus.
00:16:52-Dyť má tátu!
-Dušek říká, žes měl protekci! Ne!
00:16:58Ano, ty kantoři znali mýho otce, jestli jim Láďa byl sympatickej...
00:17:04-To nestačí.
-No nestačí.
00:17:05Já v tý komisi teď bejvávám taky.
00:17:08Když tam přijde nějaký syn mého kolegy,
00:17:11tak jsem ostražitější naopak,
00:17:15protože nešťastný herec, kulatý čtverec, to není dobrý.
00:17:22Tak nechci způsobit třeba mému kamarádovi,
00:17:24že bude nešťastný, že má syna, který se trápí někde na oblasti,
00:17:29nebo kdekoliv, s tím herectvím.
00:17:31Řekni mi, co rozhodlo, že jsi se rozhodl pro,
00:17:34když jsi dostal scénář filmu, kde bys hrál Anděla.
00:17:38Takhle. Moje první setkání s Jirkou Strachem bylo v dabingu,
00:17:41kde jsem daboval toho Nema.
00:17:43Toho Marlina v tom Nemovi, takovou tu rybičku.
00:17:47A já jsem přišel jako na casting, přišel na casting na rybičku,
00:17:52tak já jsem říkal, já na castingy nechodím leta!
00:17:59A ještě jako do dabingu a na rybičku to snad jako...
00:18:03Oni, ale to je americký film, bude se vám to líbit,
00:18:06oni vám to určitě daj!
00:18:08Bude vás posuzovat nějaká Polka, která přijede kvůli tomu,
00:18:11ale to nevadí, bude tam pan Strach.
00:18:13Já ho neznám, Jirku Stracha. No ale on je a bude to bezvadný.
00:18:16A já jsem tam přišel a řek jsem mu, dobrý den,
00:18:20že jsme se ještě neznali a on měl nohy na stole,
00:18:23říkal, nazdar, pojď, tak to nějak umlátíme, viď.
00:18:25A takovejhle byl, takovej bohorovnej.
00:18:30Ale pak jsme spolu pracovali a našli jsme v sobě nějaký zalíbení
00:18:34a on asi takový, že vlastně na základě toho dabingu pak řek,
00:18:38že bych moh dělat toho Anděla.
00:18:42Asi mu přišlo, že říkám vtipně ty repliky tý rybičky, nebo nevím.
00:18:47-Takže tě pustil i na obraz.
-Takže mě pustil i na obraz.
00:18:50A tím začala naše spolupráce a tím začal ten Anděl.
00:18:56Byl to hezkej scénář.
00:18:59Samozřejmě. Já jenom, jestli si uvědomuješ,
00:19:01že vlastně ten film i ta dvojka, jsou velice úspěšný.
00:19:05-To si uvědomuju, ano.
-Že jo.
00:19:07Že se prakticky každej rok, možná několik let dopředu
00:19:11budeš vidět na Vánoce.
00:19:13Já si myslím, že to je rovnocenná náhrada
00:19:15za Tři oříšky pro Popelku.
00:19:18A že se to bude mlít o Vánocích, jako se mlely Oříšky.
00:19:23-S tím jseš srovnanej.
-Ano!
00:19:26Já nevím, jestli to má nějakou souvislost,
00:19:28ale já jsem si vyštrachal někde, nevím, jestli si na to pamatuješ,
00:19:33že prvně před filmovou kamerou jsi stál ve filmu Čert a Káča.
00:19:37Ano.
00:19:38-A tam jsi hrál co?
-Takový dítě.
00:19:42Mně bylo asi 5 nebo 6 let.
00:19:44Já myslel, že už jako student DAMU!
00:19:46Ne, toho čerta hrál můj táta a Káču hrála Jiřina Bohdalová.
00:19:52-A táta...
-Až takhle starej film.
00:19:59No, ano. Je to starý.
00:20:07A potřebovali tam děti na nějakou pouť, táta řek,
00:20:11tak já mám dva kluky, tak nás tam vzal.
00:20:15Dyť jsem to říkal.
00:20:19Ale mně se pak vůbec nechtělo tam bejt.
00:20:24Já byl úplně introvertní. A dokonce, když mi dělali pihy,
00:20:27tak jsem se zasek a řek jsem, že ne, že pihy ne
00:20:30a Helena Růžičková pak, nikdo se mnou nehnul!
00:20:33A Helena Růžičková přišla a tak to se mnou, tyhle, tohle,
00:20:37takhle to a vypustila mě, já jsem úplně šťastnej.
00:20:40Uměla to.
00:20:40Ty jsi, dlouho to vypadalo, že budeš profesionální sportovec.
00:20:44Protože ví se o tobě, že jsi hrál fotbal
00:20:47málo se ví, že jsi hrál závodně basketbal.
00:20:51Ano. Vrcholově.
00:20:52Dokonce mám pocit, že Jarda mně říkal,
00:20:54že děláš nějakej sport, co jste říkal?
00:20:56-To s tím prknem! Woodkopf!
-Já nevím, že děláš něco s prknem.
00:20:59Ten furt tvrdí, to není herec, Trojan, to je prknař!
00:21:02Nebo co jste mi to říkal?
00:21:03Já jsem řekl, že Trojan není žádnej herec. To je sportovec!
00:21:06Je to fotbalista, basketbalista a?
00:21:10Woodkopfáč. Neboli kebuláč, taky se dá říct. Kebuláč.
00:21:14Kebuláč?
00:21:15Woodkopf je sport, který jsme před asi 8, 10 lety
00:21:21nechali zaregistrovat, takže je to oficiální sport.
00:21:24Vy jste to vymysleli s někým?
00:21:26Vzniklo to tak, že jsme, jako Amáci jezdíme vodu,
00:21:33já už teda teď ne, ale jezdili jsme pravidelně každej rok vodu.
00:21:37A když jsme šli z hospody, tak jsme si uvědomili,
00:21:43že jsme si nepřipravili dřevo na oheň.
00:21:47Takhle podél cesty byly takový dvě fošny.
00:21:50Někdo je tam odhodil. Pěkný takový fošny.
00:21:53Tak jsme si řekli, no, to je to dřevo,
00:21:55který nám pomůže, aby nám bylo teplo pak u toho ohně.
00:21:59Tak jsme s Ivanem Řezáčem, kolegou Ivanem Řezáčem
00:22:02vzali ty fošny a teď já už si nepamatuju,
00:22:04kdo první si dal tu fošnu na hlavu, že ji takhle ponese.
00:22:09A ten druhej si vzal tu fošnu taky na hlavu
00:22:11a takhle mu do tý fošny ťukal, aby mu spadla.
00:22:16A viděl to, myslím, Vláďa Čech a říkal, to je dobrý,
00:22:20to by moh bejt sport!
00:22:24Dorazili jsme do toho kempu, oheň, na to jsme se,
00:22:29na to jsme se vykašlali a teď jsme řešili, jak ty pravidla,
00:22:33jak by ten sport.
00:22:34Tak jsme si udělali takový hřiště, takovej obdélník,
00:22:36kterej už dneska má stanovený, ty rozměry jsou jasně daný,
00:22:39dali jsme si na hlavy ty prkna.
00:22:42A úkolem tý hry je,
00:22:44že svým prknem musíš srazit to prkno soupeře.
00:22:48Když opustí lebku, tak ten vyhrává.
00:22:52Rozhodčí to pískne.
00:22:53Ano, rozhodčí koučuje celej ten zápas.
00:22:57-Jako při judu.
-Samozřejmě.
00:22:59Dokonce tam máme právě i pasivitu.
00:23:02Jarda se mě ptal, jak to děláme, když má někdo, já nevím, 150 cm
00:23:06a někdo má třeba 2 m.
00:23:08Ten se k němu nemůže dostat!
00:23:12Tak samozřejmě, ten rozhodčí řekne, že je pasivní
00:23:15a že musí se snížit k němu a snažit se...
00:23:20-Nebo, snížit! To už je jiná věc!
-Může si zvednout toho soupeře!
00:23:27-To je, to ne! To je zakázaný.
-To je velká aktivita.
00:23:33Samozřejmě, může ho nějakým způsobem rozesmívat,
00:23:35nebo může tím prknem dělat takový věci, že ten je z toho paf
00:23:39a spadne mu prkno.
00:23:41Oni udělají to, že to prkno jim takhle jako,
00:23:44takovej vrtulník udělaj.
00:23:46A pak tě sejmou a ty nevíš vůbec...
00:23:50Nebo normálně si lehnou, normálně si lehnou na břicho!
00:23:54Vypadalo to, že to bude taková jenom debilita.
00:23:58Ale že i z takový debility může vzniknout mistrovství!
00:24:02A že na to koukáš a jseš fascinovanej,
00:24:05co všechno je možný.
00:24:07Mistrovství světa pořádáme každý rok.
00:24:09Každej rok je MS?
00:24:11A tenhleten sport se ujal i za hranicemi naší vlasti někde?
00:24:17No. Hele, hokej taky hrálo pár týmů. Než se to jako...
00:24:25Floorball taky začínal a teď už se to pomalinku...
00:24:28-Čili, zatím ne.
-Zatím ne.
00:24:30Pár mezinárodních kebuláčů bylo,
00:24:33ale není to ještě tak, aby to bylo masový.
00:24:37Tak to je hezký. A možná, že po dnešku se to rozšíří zase.
00:24:41-Děkuju ti, děkuju.
-Tak jsme to hezky zpropagovali.
00:24:44To já mám rád, když takováhle myšlenka půjde dál.
00:24:48Ale když už mluvíme o tom sportu,
00:24:50můžeme mluvit, třeba se k tomu ještě dostaneme,
00:24:52o řadě tvých významných rolí.
00:24:54Ale já jsem, nikdy jsme spolu o tom nemluvili,
00:24:56přesto, že se potkáváme na tribuně Bohemky,
00:24:59který oba fandíme ve Vršovickým dolíčku,
00:25:02ale ty jsi snad natočil, já nevím, je to film,
00:25:05někde na internetu jsem na to narazil,
00:25:07že jsi hrál Antonína Panenku.
00:25:10Co to je? To je nějakej klip? Co?
00:25:13-Dvakrát.
-Jak, dvakrát?
00:25:17Dva už jsem natočil takový klipy, který se týkaly Bělehradu.
00:25:22První byl, když Bohemka,
00:25:24to je ten slavný příběh, jak Bohemka šla ke dnu,
00:25:27jak nám ji ožebračili ti majitelé atd., šla ke dnu
00:25:32a fanoušci se rozhodli, že Bohemku zachrání.
00:25:35Dávali ty stokoruny. Kolik jsi dal?
00:25:38-Dal jsem hodně.
-Já taky.
00:25:42Tam byl žebříček! Já byl asi třetí!
00:25:47A teď vyšla knížka, taková komiksová.
00:25:50A zase někoho jinýho napadlo, že bysme udělali taky takovej klip,
00:25:54ale že to bude jako z pohledu mě, jako dítěte.
00:25:58Je tam velice zajímavej moment, že si kluk hraje s panenkou.
00:26:07-Teď jsem to nechyt ale.
-No panenka! Panenka a kluk!
00:26:12-Kluk si hraje s panenkou.
-Že to je takový neobvyklý.
00:26:13Jo takhle. No, no.
00:26:20Pokračuj.
00:26:21Bylo mi 12! Už jsem si nehrál s panenkou!
00:26:24-Já už jsem si hrál na Panenku!
-No, dyť říkám.
00:26:28Tos to nepolepšil zrovna.
00:26:35No prostě, hrál sis na panenku a...
00:26:43On tomu říká panenka?
00:26:46On neví, že existuje fotbalista Panenka.
00:26:51Mě jen zaujalo tohleto. Kolik je těch fandů tý Bohemky?
00:26:53Vy se všichni znáte jménem?
00:27:02Ale ano! Na tom je ten klub v podstatě založenej.
00:27:06Že nejen ty fotbalisti se znaj jménem.
00:27:09Ale vlastně i ty diváci!
00:27:12Každý fotbalista má svého fanouška.
00:27:19-Ne, já se do toho...
-Jako a ty fandíš komu?
00:27:29Já momentálně hodně fandím Bohemce,
00:27:31protože Martin Hašek se stal trenérem a to je kamarád
00:27:35a líbí se mi ten člověk, jak k tomu přistupuje.
00:27:39Zrovna sleduju tu Bohemku, jak se jí vede.
00:27:41-Že jsme vás tam nikdy neviděli!
-Já nefandím nikomu konkrétně.
00:27:47-Jenom tomu Martinovi Haškovi.
-My spolu hrajem tenis.
00:27:50Takže tam klábosíme o těch strategických variantách
00:27:53tý Bohemky, co on dělá.
00:27:55Se nám snaží vsugerovat, že ty úspěchy Bohemky,
00:27:59že za nima vlastně stojí on!
00:28:08-Sám jsi na to přišel!
-Jo, v pořádku!
00:28:11-Ale trošku to tam, viď, jako!
-No tak...
00:28:14Tady vidíš, nejen, že ty diváci jsou fajn, že zachránili,
00:28:19to je velkej příběh!
00:28:21To je na operu. To je na operu!
00:28:23-To je na operetu.
-To je na operu, tohleto!
00:28:26To je opereta! Tohle není opera. To je opereta.
00:28:28Prosím tě, promiň.
00:28:30Jestliže z hokejistů uděláš operu, tak to, že fanoušci,
00:28:33to nemusí bejt opera o těch fotbalistech!
00:28:37-Ale vybrat si jednoho fanouška!
-Tak si to napiš, Ivane!
00:28:40-Napiš si svoji operu!
-Nemá čas! Nemá čas!
00:28:43Karle, vy jste libretista, textař, vy jste Bohemkář, napište!
00:28:48Ale mě by se to líbilo. Budu o tom přemýšlet!
00:28:50Já jsem ten příběh totiž neznal. Že fanoušci, jako národ sobě.
00:28:55-Že jsme se skládali.
-Je to tak.
00:28:57-Jako na Národní divadlo.
-Opravdu.
00:28:59A že Karel dal nejvíc.
00:29:05Ivane, chtěl jsem se tě zeptat, já mám takovej pocit,
00:29:08že ty jseš, neříkám první, ale jeden z těch,
00:29:12který prolomili takový tabu kolem televizních reklam.
00:29:15Protože ty v reklamách hraješ, ale já si myslím,
00:29:19že si je sám píšeš,
00:29:20protože ty reklamy jsou vtipný, je to vždycky legrace.
00:29:23Teďka ta s tím šimpanzem, vždycky se směju.
00:29:29Je to z tvý hlavy opravdu? Tady si asi taky musíš říkat.
00:29:34Ty bys v nějaký reklamě na nějaký mejdlo, nehrál.
00:29:37Zásluha je to takový party, většinou kluků,
00:29:41který vymýšlej ty reklamy a mají i zastoupení tady v Čechách.
00:29:46A jsou to velice šikovný kluci.
00:29:49A já, když jsem to viděl, tak jsem měl úplně stejný pocit.
00:29:51Smál jsme se a řek jsem si, to je dobrý.
00:29:53Protože ono, udělat vtipnou scénku na 20 vteřin, je velký umění.
00:29:58A považuji to za určitej druh žánru.
00:30:01A mě tohleto zajímalo.
00:30:02Samozřejmě i ty peníze. Ale já jsem...
00:30:06No tak, chci být poctivý vůči tomu jako
00:30:11a moc mi to pomohlo v životě, ale...
00:30:15Kolik jsi dal na tu Bohemku?
00:30:22Pozor, já jsem členem družstva fanoušků Boheminas
00:30:26a přispívám každý měsíc.
00:30:28Teď jste slavili nějaký půlkulatý výročí, kolik? 25 let?
00:30:32-25.
-Dejvického divadla.
00:30:34První představení, to se ti přiznám,
00:30:35který já jsem viděl v Dejvickým Divadle,
00:30:38byl Ucpanej systém.
00:30:41To jsi začal pozdě ale. Ale přece.
00:30:44I tak jsem byl překvapenej, protože kdo Ucpanej systém neviděl,
00:30:47nevím jestli jste viděl Ucpanej,
00:30:49chodíte do jinejch divadel?
00:30:50-Já v tom žiju.
-Vy v tom žijete.
00:30:56Ano! Bohužel!
00:30:59Tak jsem byl překvapenej, přece jen je to hra,
00:31:01kde je poměrně ostrej slovník!
00:31:04Nevím, jestli i ta tvoje role,
00:31:06vím, že Hynek Čermák prakticky slušný slovo neřekne na jevišti.
00:31:10Už se s tím diváci nějak popasovali?
00:31:12A berou to tak, že to k tý hře patří?
00:31:14Mluvíš ty tam taky tímhletím slovníkem ostřejším?
00:31:16Nebo ne? Já si nevybavuju.
00:31:19Vzhledem k tomu, že hraju Boha, tak ano, mluvím.
00:31:26Jedna paní přišla, chtěla si koupit lístky
00:31:31a my tam máme právě upozornění, že musí ten pokladní,
00:31:35ta pokladní říct, že ta hra je mimořádně vulgární.
00:31:40A ona přišla a říkala ta paní,
00:31:43já bych prosila 2 lístky na ten Ucpanej nos.
00:31:51Paní pokladní nehla brvou, řekla, myslíte Ucpanej systém, že jo?
00:31:54Ano, ano. Musím vás upozornit, že ta hra je mimořádně vulgární.
00:32:02A ona říkala, aha. Tak já bych si vzala 4.
00:32:14Takže ty lidi jsou upozornění. Přesto občas někdo odejde.
00:32:17Ale ta hra není o tom. Je to jak s nářečím.
00:32:20Někdy, když se dívají na Maryšu
00:32:21a hraje se to opravdu v tom echt nářečí,
00:32:24tak těm lidem to chvilku, než si zvyknou.
00:32:26Tak s těma sprostýma slovama je to docela podobný.
00:32:29Ty lidi si za chvilku zvyknou a vlastně to berou jako takovej,
00:32:33jako takový nářečí vlastně.
00:32:37A co se týká toho Hynka Čermáka, ono to samozřejmě svádí,
00:32:41ve chvíli, kdy tam ty sprostý slova jsou,
00:32:44že najednou, kdyby se udělalo to, co říkal na premiéře,
00:32:49těch sprostých slov
00:32:50a teď se to porovnalo po těch 100 reprízách,
00:32:52tak se zjistilo, že pan Čermák jich tam má 2 x tolik.
00:32:56Že to svádí k tomu si to tam ještě lupnout!
00:33:03Tak to jenom, oslavili jste to důstojně.
00:33:07Jsme měli udělat představení k výročí,
00:33:10mělo se to jmenovat Chocholy,
00:33:12protože dámský soubor je frustrován,
00:33:15že neděláme nějakej muzikál, kde by měly ty chocholy
00:33:18a zpívalo se a ony dělaly těma nohama.
00:33:21Vlastně tím otravujou už 15 let asi!
00:33:27A Mirek Krobot, vždycky když to řeknou,
00:33:30tak on jak to umí, chvilku tak jako mlčí
00:33:33a pak řekne, takže dál.
00:33:35A takhle jsou, takhle je to.
00:33:38Takže to vypadalo, že opravdu uděláme ty Chocholy
00:33:41a tím oslavíme to výročí, zase uděláme něco jinýho,
00:33:47bude to bez chocholů, zřejmě.
00:33:49Protože je to autorská věc, tak to vzniká za pochodu,
00:33:53nemáme žádnej text a za 14 dní je premiéra.
00:33:56-To je náročnej způsob.
-Je to náročný.
00:33:58Ale zároveň opravdu si dáváme to těžký, ty oslavy neoslavujem,
00:34:03ale dál se snažíme pracovat,
00:34:06abysme zase třeba rok, 2, 3, 4, 5, já nevím, vydrželi.
00:34:11Diváky vždycky zajímá, kdy tak toho herce,
00:34:15v tomtom případě tebe...
00:34:16O tom celou dobu mluví!
00:34:19Vy jste snad autista, opravdu, Karle!
00:34:25Dyť on celou dobu...
00:34:30Dyť tady Ivan nemluví o ničem jiným,
00:34:33než že má premiéru za 14 dní!
00:34:35Ale mě zajím druhá půlka!
00:34:37Ty ses dostal do první půlky tý otázky.
00:34:40Mě zajímá ta druhá.
00:34:41Autista mě nenechal doříct otázku!
00:34:44Že se vždycky ptáte, v čem vás můžou vidět,
00:34:47jako herečku, nebo herce.
00:34:50Co novýho jsi natočil, chystáš, jaká bude další reklama?
00:34:54Jestli bude se slonem...
00:35:06To jsme probrali divadlo!
00:35:10Ale televizní a filmové diváky jistě zajímá,
00:35:14nějaký film, seriál atd.,
00:35:17na co bys je tak pozval v nejbližší době.
00:35:20A to je zajímavý,
00:35:21že já vlastně ten film jsem trošku odložil.
00:35:25Takže já jsem si sám zavelel
00:35:28a řek jsem, ne, já budu v tom divadle.
00:35:29Takže já teď budu vlastně zkoušet v divadle,
00:35:32takže nic netočím!
00:35:34To je na základě, podle mě, velmi užitečné teorie,
00:35:39činit se vzácným.
00:35:41Tím vzácnější budeš divákům a o to víc, radši tě potom uviděj.
00:35:46-Je to tak?
-Já doufám, no.
00:35:48Ivan Trojan!
00:35:59Přátelé, naším dalším, třetím hostem, je rovněž herec,
00:36:04řekl bych, dnes večer jeden z nejmladších.
00:36:07Jiří Mádl!
00:36:20Posaď se u nás!
00:36:22No, samozřejmě, diváci tě znaj, jako herce, ale já vím z doslechu,
00:36:29že poslední dobou i režíruješ.
00:36:32Jak pracuješ s hercema, když režíruješ film?
00:36:35Předehráváš např.?
00:36:37To je takovej bych řek, nešvar režisérskej.
00:36:40Já jsem teda natočil jen jeden film zatím.
00:36:43A tam jsem si slíbil, že nebudu těm hercům předehrávat,
00:36:47protože já to, jako herec, nemám rád,
00:36:49když mě nějak už dopředu vede někdo, udává mi ten tón.
00:36:53A samozřejmě první, co jsem udělal, když jsem přišel na plac,
00:36:56že jsem začal předehrávat.
00:36:58Protože já jsem si to poprvé zkusil na castingu,
00:37:00protože mně tam, kdo to neví, hrajou hlavní roli 2 malý děti
00:37:05a moje první režisérská zkušenost byly vlastně castingy s těma dětma.
00:37:10A jak jim člověk musí vysvětlit, nevím, koukni se na ten komín
00:37:15a řekneš komín, tak takhle jsem se začal učit tu režii.
00:37:20Jenže pak přišel Ondra Vetchý, kterej prostě...
00:37:24-A řek jsi mu komín!
-No!
00:37:27Ale já už jsem to jinak nedokázal!
00:37:28Vlastně teď chystám svůj druhej film
00:37:32a už na to ty herce upozorňuju, že to je moje taková technika.
00:37:37Ty jsi samozřejmě odehrál mnoho rolí, nemáš ani DAMU?
00:37:41Pojďme to uzavřít tady! Ivan je dostudovaný herec,
00:37:46nepřijatý herec, co ty?
00:37:49Já jsem to dítě bez docházky. Který otevřelo ten svět...
00:37:54Jak, dítě bez docházky?
00:37:56Já vlastně všechno, čím se živím, tak to jsem nestudoval.
00:38:00Čili tebe nevzali!
00:38:03No ne, já jsem se nehlásil na DAMU.
00:38:06-Nezakrývej si tu pusu!
-Jo. Jo.
00:38:11On se nehlásil na DAMU a přesto ho nevzali.
00:38:23Ale asi bych se bejval hlásil.
00:38:24Protože já jsem chodil do dramaťáku tehdy,
00:38:27vlastně tam byly 3 holky, který potom šly na DAMU na JAMU.
00:38:30Asi bych se bejval hlásil a přitom ses nehlásil?
00:38:33No, protože já jsem pak začal točit už na gymplu.
00:38:36Jo takhle! Ty by ses bejval hlásil, ale už jsi...
00:38:38Už jsem na to neměl čas.
00:38:39-Už to nepotřeboval.
-Už to chápu.
00:38:41Mně se zdálo, že si protiřečí.
00:38:44Jestli si to dobře pamatuju, tak když jsme spolu mluvili,
00:38:47tak jsi říkal, u tebe to je, ty jseš vystudovanej,
00:38:50teďka nevím, biskup?
00:38:52Nejsem biskup. Já jsem studoval na biskupským gymnáziu.
00:38:59Já vím, že působím, jako morální štangle, ale...
00:39:05Autista! Promiň! Taky už to nedotahuju ty věci.
00:39:11A čím se liší biskupské gymnázium od studia biskupa?
00:39:18Tak to velmi. Spíš se nabízí ta otázka, že ti do toho kecám,
00:39:24čím se liší biskupský gymnázium
00:39:25od jinýho, běžnýho gymnázia, řekněme státního,
00:39:32tak asi jen tím, že jsme tam měli možnost chodit na náboženství
00:39:36a že, jestli se nepletu, tak tam byly 2 mše za rok.
00:39:42Byly Vánoce, tak se nedělaly tolik besídky, ale šlo se na mši.
00:39:47Ty jsi k tomu herectví přišel, tak jak já si to pamatuju,
00:39:50maminka tě přivedla na casting a nějak tě vzali.
00:39:55Jo.
00:39:57Mimochodem, když zmiňuju tvoji maminku,
00:39:59někde jsem se dočet, že říkala,
00:40:02žes byl jako dítě strašně krásný dítě.
00:40:06Jo, jo.
00:40:07Přitom jsi milovníka, nebo prince, nikdy nehrál.
00:40:11-Maminka o tom někde...
-Ale hrál. Nebylo to moc úspěšný.
00:40:15Mamka má tu slavnou větu, jak se dívala na ty fotky,
00:40:18já jsem fakt byl krásný dítě.
00:40:19Já jsem měl točit tehdy! Ne teď!
00:40:24Co říkala maminka?
00:40:25Vždycky se koukala na ty fotky a říkala,
00:40:26že jsem byl tak krásný dítě, fakt jak na zámek.
00:40:28A že vůbec nechápe, co se stalo!
00:40:32Je pravda, že nejen ta míra krásy, ale i ta faktická podoba,
00:40:41já když se dívám na moje fotky z dětství,
00:40:42tak to vůbec nejsem já!
00:40:44Já jsem byl blonďatej, světlej, hezkej, souměrnej!
00:40:50-Nevím, co se stalo.
-Vysokej.
00:41:00Ty chceš bejt, máš do budoucna našlápnuto, bejt jen režisér
00:41:04a chceš to herectví pověsit na hřebík?
00:41:07-Já nemám našlápnuto vůbec nikam.
-Nemáš našlápnuto.
00:41:09-Druhej film už nosíš v hlavě.
-Jo to jo. Ten mám napsanej.
00:41:14-A už se skoro dělá.
-Už to máš i napsaný.
00:41:15Jasně.
00:41:16Jsou tam třeba i role pro 2 stárnoucí herce?
00:41:21Jo, je tam...
00:41:23Udělal bys casting a pozval bys nějaký?
00:41:27-Asi ne.
-S kterýma už se znáš blíž teďka?
00:41:31To myslíš ty a Jarda?
00:41:42Troufnul by sis, řeknu to na rovinu,
00:41:44takhle vysoko?
00:41:50Nevím, byl by to velkej skok od těch dětí teda.
00:41:54Ty furt chceš točit jen dětský filmy?
00:41:56-Ne, nechci. Nechci.
-Prozraď z toho něco.
00:41:58Aspoň o čem to je, ten tvůj, už máš scénář napsanej,
00:42:02tak můžeš, to ti nikdo neukradne.
00:42:04Rozhodně v tom my dva nebudem teda. Všim sis tý pauzy? Když ses zeptal.
00:42:10-Ta pauza byla jasná.
-Ne, tak nemá v tom jasno ještě.
00:42:14-Že v tom nemáš ještě jasno?
-No, hledám ještě.
00:42:18Hledáš. No řekni, o čem to asi je. Třeba nalákáš herce.
00:42:23Je to o starým pánovi, shodou okolností.
00:42:30A o mladým Vietnamcovi.
00:42:36Ten starej pán je naštvanej na celej svět, nikdo ho nemá rád,
00:42:40je to bejvalej komunista, kterej s příchodem nový doby
00:42:43se uzavřel i odešel ze školy, aby to nemusel poslouchat.
00:42:47A když už myslí, že ten jeho život tak jako končí,
00:42:49že už to je jenom takový to přestávání,
00:42:51tak najde na střeše svýho baráku schovávajícího se,
00:42:56mrznoucího Vietnamce dvacetiletýho.
00:43:00Teď se mi vybavuje jedna věc.
00:43:02Já jsem se tě ptal, jestli biskupské gymnázium,
00:43:05teď už vím, biskupské gymnázium, jestli ti to je,
00:43:07ale někde zase, jak já štrachám, tak jsem vyštrachal,
00:43:11že hraješ a je to snad nějakej klip,
00:43:13-Zpovědnice se to jmenuje?
-Jo!
00:43:16Zpovědnice, to už je k tomu biskupskýmu blízko.
00:43:18-To je blízko, tam už jsem se...
-Co to je? O čem to je?
00:43:22-Co tam děláš?
-Ne, Zpovědnice, jo, promiň.
00:43:29Držte ho oba!
00:43:32Předtím to byla levá ruka, teď pravá.
00:43:36Tím už to asi skončilo. Jestli nohou takhle ještě?
00:43:42Zpovědnice.
00:43:43Zpovědnice je taková mobilní aplikace,
00:43:46kterou jsem vymyslel, která funguje na základě toho,
00:43:50že si ji nějakej hříšník,
00:43:51nějak hřešíme, děláme věci, který bysme neměli,
00:43:54tak když ji člověk veme a zadá si tam hříchy, který udělal,
00:43:58jsou tam drogy, sex, alkohol, lhaní, obžerství a takový.
00:44:03Člověk si tam zadá, co vlastně proved.
00:44:06-Ta aplikace...
-Do mobilu.
00:44:08-Do mobilu.
-Co jsem proved si napíšu?
00:44:10Ne, tam se to zadá přímo. Tam jsou kategorie a to se zadá.
00:44:13Kolik jsi toho vypil jasně, blondýna, 2 ks, jasně, všechno.
00:44:18Musíš tam napsat svoje jméno? Jestli se Karel chtěl zeptat.
00:44:26Ne, ne, jdeš tam pod přezdívkou. To je jediný, co tam musíš...
00:44:30A co ono ti to řekne?
00:44:32Ono ti to dá pak nějaký rozhřešení,
00:44:34hodí tě to do nějaký kategorie těch hříchů a navrhne ti to částku,
00:44:39kolik stojí ten tvůj hřích.
00:44:40-Vykoupit se.
-Ano.
00:44:42Ty můžeš tu částku zvýšit, snížit, podle toho,
00:44:44jak jseš na tom s penězi.
00:44:45A potom si vybereš jednu z charit, který se tam nabízí
00:44:49a můžeš přispět na nějakej konkrétní dobrej skutek.
00:44:52Vykoupíš se z toho hříchu.
00:44:54Čili, člověk se někde, s prominutím, ožere,
00:44:58vyzpovídá se do mobilu a ten mu pošle účet 20 tisíc.
00:45:06To už to rovnou pošlu na Bohemku, ale abych...
00:45:10-Za ožrání 20 tisíc?
-Já nevím.
00:45:13Já nevím kolik, to jsem tak plácnul!
00:45:1720 tisíc mi to tam ještě nikdy nehodilo.
00:45:21Čili to je taková trvalá věc, dobrá pomůcka.
00:45:24Já doufám, že to bude trvalá věc. Ono to je chvilku na světě.
00:45:27Navíc, my, jak jsme to vytvořili,
00:45:28tak jsme to vytvářeli 4 kluci na chalupě,
00:45:32takže je to poměrně macho takové.
00:45:37I ten jazyk je poměrně chlapský, řekl bych.
00:45:41-Ale i ženy mají hříchy.
-Právě.
00:45:43A my teď chystáme takovej ženskej update,
00:45:46takovou ženskou obdobu toho.
00:45:49-Obdobu toho.
-Tam dodáme, ty kabelky.
00:45:52A takovýhle věci, co třeba řeší ženy.
00:45:54Jako, že si kupujou drahý kabelky, takovýhle věci.
00:45:57Tak to tam dodáme. Spolupracujeme s Czechitas,
00:46:01to je takové velmi fajn intelektuální ženské sdružení
00:46:05a ty nám dodají své hříchy,
00:46:06Ono to, Jirko, vypadá, poměrně dost točíš,
00:46:09o práci jako herec nemáš nouzi,
00:46:12ale já bych si sám myslel, že máš málo času
00:46:15a najednou, jak tak štrachám, najednou tě zahlídnu
00:46:19v nějakým úplně klipu nějaký mně neznámý slovenský kapely,
00:46:24kde se rácháš jen ve vodě.
00:46:27Nedalo by se říct, že to je herecká příležitost.
00:46:31Proč to děláš? Víš, co mám na mysli?
00:46:34Já vím, co máš na mysli.
00:46:35Řekni to, co to je. Já ani nevím, jak se ta kapela jmenuje.
00:46:38To je kapela, která se jmenuje S hudbou vesmírnou.
00:46:42Je to v tomhle pádě, šestým...
00:46:44Jak ses k tomu přimotal, dyť ty nezpíváš?
00:46:46-Nezpívám.
-Cáká se takhle, cáká se ve vodě.
00:46:50-S nějakýma zpěvačkami, viď?
-No.
00:46:52-Nic tam nehraješ jinýho.
-7. pád.
00:46:54Co?
00:46:55Tady diváci si stěžovali, že jde o 7. pád.
00:46:57-Jo, o kom o čem! Máte pravdu.
-S hudbou vesmírnou.
00:47:02-Ne, o kom o čem je 6. pád.
-Teď nevím o co jde.
00:47:08-Kde se stala chyba.
-V češtině existuje 7 pádů.
00:47:15No u Jirky jenom 6.
00:47:19Ano, je to tzv. instrumentál, 7. pád.
00:47:22-Co jsi řek za chybu?
-No nic. Řek jsem v 6. pádě.
00:47:27-Co jsi tím chtěl říct?
-No nic.
00:47:28Že to je kapela s divným názvem
00:47:32a já jsem se do toho nechtěl tlačit,
00:47:35do cákání se s děvčaty, ale já se opravdu přiznám,
00:47:39já jsem šel po Bratislavě s mým kamarádem Miro Mrázem
00:47:41a potkali jsme tady ty jeho kamarády,
00:47:43protože on je vystudovanej herec
00:47:44a oni nám řekli, že točí tady ten klip.
00:47:46Který se jmenuje Je nám teplo.
00:47:50A my jsme natočili tady ten klip a písničku opravdu za den a půl.
00:47:56Ten klip má snad 14 a půl milionu zhlídnutí na internetu,
00:48:00takže skoro celý Československo.
00:48:02Jenže ono, ne, že by to bylo tak skvělý.
00:48:05Ne, to není. Není to skvělý.
00:48:07My jsme to natočili a ve chvíli, kdy jsme to vydali,
00:48:10tak začly ty 40tistupňnový vedra.
00:48:14Takže my jsme měli takovou klimatickou kampaň vlastně,
00:48:17na tady to Je nám teplo.
00:48:19A jak bylo horko, tak ty lidi
00:48:20si pouštěli klip o tom, že je horko.
00:48:22Já to nechápu.
00:48:24Čili náhodou ses zapojil do takovýhle věci.
00:48:27Já jsem si myslel a myslel jsem, že to řekneš,
00:48:30že tam jsou pěkné dievčence.
00:48:33A mně se zdá, že ty jseš takovej neukotvenej...
00:48:38Samec?
00:48:44Z biskupskýho gymnázia.
00:48:49Že jseš ve stádiu hledání,
00:48:51že jsi to vzal jako, že se tam seznámíš, jsem si myslel.
00:48:55Ale ty už jseš teď nějak ukotvenej. To můžeš říct na rovinu.
00:48:58Jak teďka jseš?
00:49:00Hele, já jsem teď u tebe v pořadu potřetí,
00:49:04vždycky když jsem tu byl, ses mě ptal na moji holku
00:49:06a vždycky jsme měl jinou.
00:49:07Takže já už k tobě nepůjdu.
00:49:13-No ukotvenej, no tak...
-Tak to nějak nazvi jinak!
00:49:19Vypadá to na svatbu teďka? Jirko, řekni. Tvoje fanynky...
00:49:24-Jsou tvoje fanynky, viď?
-Jo, já je obě znám. Jsou super.
00:49:31Jistě tyhle věci zajímaj!
00:49:33Jestli je Jirka v rozletu, nebo už s ním nemáme počítat?
00:49:38Slova zabíjí lásku, že jo. Já to nemůžu popisovat.
00:49:41Protože ve chvíli, kdy to popíšu, tak to zkamení!
00:49:44Já se dívám dopředu, nevím. Jsem spokojenej.
00:49:48-Víc mně k tomu neřekneš?
-Nikomu nic neřeknu.
00:49:52-Je hezká?
-Je tady dneska?
00:49:57-Není tady dneska.
-Není tady s tebou dneska.
00:49:58Dycky jste ji zabrali tady kamerou, jsem se jí na to zeptal.
00:50:01-A pak jste se rozešli, jo?
-Ne. Jako pak jo.
00:50:03-Ale ne hned po pořadu.
-Ne hned po tom.
00:50:05Dobře, nebudeme se v tom štrachat.
00:50:08Jirko, už víme, že máš našlápnuto jako režisér, natočit novej film.
00:50:11Ale standardní otázka, každému herci tuto otázku kladu.
00:50:17V čem tě diváci v nejbližší době, jako herce, můžou vidět?
00:50:21Co máš čerstvě natočeno? Neodvysíláno, nepromítáno.
00:50:27-No.
-Vidím, že to je makačka.
00:50:31Já jsem naposled točil takovej menší projekt,
00:50:34který se jmenuje První akční hrdina,
00:50:37tak to by mělo být tak nejbližší, co půjde ven.
00:50:40A jinak teď budu točit takovej docela hezkej film
00:50:42s jedním chilským režisérem, z takovýho divadelního prostředí.
00:50:46Hraješ tam co? To řekni, každej to říkal.
00:50:48Já tam hraju divadelního režiséra, kterýmu se hroutí hra
00:50:52a hroutí se mu manželství.
00:50:53Režisér Almendras, kterej dokonce vyhrál Sundance.
00:50:57A teď se z nějakýho důvodu rozhodl natočit
00:51:00po svých 4 chilských filmech, čtyrech, myslím,
00:51:04se rozhodl natočit film v Čechách,
00:51:06ale vlastně peníze dohromady
00:51:08na to dalo Chile, Francie a Jižní Korea.
00:51:11A točí se to na Kladně. Svět se zbláznil prostě.
00:51:17Už to, co říkáš vypadá, že to bude zajímavej film!
00:51:20Jiří Mádl!
00:51:27Přátelé, pro dnešek je to samozřejmě všechno.
00:51:30Já vám děkuju za vaši pozornost
00:51:32a zvlášť chci poděkovat dnešním hostům, kterými byli:
00:51:36Jaroslav Dušek, Ivan Trojan, Jirka Mádl! Na shledanou!
00:51:47Skryté titulky Eva Svobodová
Speciální vydání zábavné talk show Karla Šípa (2017). Účinkují: J. Dušek, I. Trojan a J. Mádl. Režie M. Čech
* 30. 4. 1961
* 23. 10. 1986
* 30. 6. 1964
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 12
