00:00:33 Dobrý večer. Dobrý večer, milí diváci,

00:00:35 dobrý večer přeju i vám, milí diváci televizní.

00:00:39 Víte, jak se tak kolikrát člověku vracej

00:00:42 nejrůznější výjevy z mládí, mně se vám nedávno vybavilo,

00:00:46 jak jsem v mládí seděl na pionýrovi.

00:00:51 Ne, že bych nějakýho škrtil, jestli tomu takhle rozumíte.

00:00:53 Myslím na tý motorce!

00:00:56 To se jmenovalo, fichtl se tomu říkal česky!

00:00:59 A to byly takový ty rozhodující okamžiky,

00:01:01 kdy buď vás ty motorky chytnou anebo ne.

00:01:04 Mě to nechytlo, já už jsem pak nikdy žádnou motorku nechtěl.

00:01:07 Ale chápu, že to má určitý kouzlo, že to někdo opravdu miluje.

00:01:12 A má to jako koníčka a tak.

00:01:15 Já jsem si na to vzpomněl nedávno, protože jedete po dálnici

00:01:19 a teď vás předjížděj ty šílenci v černý kůži,

00:01:23 on jede třeba přes 200, předjede vás i když jedete 180!

00:01:33 130 jsem chtěl říct!

00:01:37 Tak jako jsem si to uvědomil, protože ono je nic neodradí!

00:01:41 Já vždycky tak o tom přemejšlím, říkám, přeci ty statistiky

00:01:44 těch tragickejch nehod těch motorkářů,

00:01:46 že to ty lidi neodradí, že toho nenechají, ne!

00:01:50 Prostě nějakým způsobem je to drží.

00:01:53 Dokonce jsem se nedávno dočet v nějaký černý kronice,

00:01:57 jak nějakej chlápek zavolal na 158 a řek, přejel jsem 2 slepice.

00:02:03 Oni říkali, no tak je odtáhněte ke krajnici,

00:02:06 ať je ty ostatní nerozjezděj.

00:02:07 On říkal, dobře. A co mám udělat s jejich motorkou?

00:02:19 Prostě drsný chlapíci.

00:02:22 Samozřejmě, má to nějaký kouzlo, dokonce je i mnoho dívek,

00:02:26 který tomuto kouzlu motorek propadly.

00:02:29 Ty musej projevit mimořádnou odvahu.

00:02:32 Přátelé, naším dnešním prvním hostem je dívka, řekl bych,

00:02:37 v tomto směru z nejodvážnějších.

00:02:39 Protože ona je historicky první Češka, která se zúčastní

00:02:44 nejslavnější ralley na světě Dakar 2018!

00:02:50 Gabriela Novotná!

00:03:01 Já jsem čekal, že přijdete v černý kombinéze

00:03:03 a vy takhle v šatečkách?

00:03:05 Vy nedržíte celou tu, jak oni jsou ty drsňáci?

00:03:09 Nám by v černý kombinéze bylo v tom písku dost vedro.

00:03:13 -V čem se to vůbec jede?
-Vypadáme trochu jako rytíři.

00:03:16 Máme takový chrániče, který vypadaj trochu jako brnění.

00:03:19 Přes to máme jen dres většinou.

00:03:23 Vy jste první Češka, která to pojede,

00:03:24 řekněte mi, proč, co?

00:03:26 Byla historicky jedna slečna, která jela jako člen posádky.

00:03:31 Jako navigátor. To je taky důležitej post.

00:03:35 Ale to se nepočítá. Navigátor. Může jet v kabině s kamionem.

00:03:42 Chrápat celej Dakar.

00:03:45 -To by se dost ztratili teda.
-Cože?

00:03:48 -To by se dost ztratili.
-Kamioňáci, že by se ztratili?

00:03:52 Auta i kamiony, ten navigátor je důležitej.

00:03:56 Ale jsou takový opomíjený.

00:03:58 -Vy pojedete na motorce.
-Já pojedu na motorce.

00:04:00 -Čili bez navigátora.
-Já jsem si sama sobě navigátorem.

00:04:04 Počkejte,s tak to mně sřekněte.

00:04:06 Mimochodem, musíme říct, že je to Dakar, Paříž-Dakar,

00:04:10 ono se to furt tak jmenuje,

00:04:11 i když se to jede z Peru do Bolívie, že jo.

00:04:14 Ano.

00:04:16 -Proč oni to nepřejmenujou?
-Už to má tradici.

00:04:20 Dobře, ale takovou prolhanou. To jedou v Jižní Americe.

00:04:26 Tak jede se to taky v poušti, jako se jela Paříž ? Dakar.

00:04:30 To mi řekněte, jaká navigace? Když mně v autě řekne navigace,

00:04:36 třetí ulici doprava, prostě vím.

00:04:39 Co vám řekne v poušti navigace? Čtvrtou dunu doleva? Nebo co?

00:04:45 Ona mi vůbec nic neřekne. Já před sebou mám kus papíru...

00:04:49 -Vy musíte se koukat na cestu.
-A na ten papír.

00:04:53 Čili vy máte zastrčenej papír na řídítkách?

00:04:55 Víceméně. Já mám takovou krabičku, kde je narolovaná rulička papíru

00:04:59 a ta se postupně převíjí.

00:05:02 -Podle toho, kudy jedete, jo?
-Podle toho, jak ji převíjím já.

00:05:06 -Vy si ji převíjíte.
-Já si ji převíjím.

00:05:07 -Čili vy projedete něco...
-Ano.

00:05:11 -A odvinete si papírek.
-Ano.

00:05:14 To musíte jet rychle! Když si ještě odvíjíte papírek!

00:05:19 -To je čudlík na řídítku.
-To je čudlík na řídítku?

00:05:23 To vy jen zmáčknete a ono se to posune.

00:05:26 Takže tam máte, abysme se v tom vyznali.

00:05:27 Např. tam máte napsáno co?

00:05:30 Mám levej sloupeček a tam jsou km. Od začátku a dílčí.

00:05:35 Tzn., bude tam napsáno třeba: 27,79, tzn. 27 km, 790 m.

00:05:43 -Že jste ujela.
-Se tam něco děje.

00:05:46 Na to je ta druhá kolonka a tam je něco namalovanýho.

00:05:50 Křižovatka, nebo duna, nebo keř, nebo něco takovýho.

00:05:56 Namalovanej keříček je na pravý straně?

00:06:00 Vy zastavíte, vezmete si brejle, podíváte se, jo?

00:06:04 Nebo to vy prostě, já bych si musel vzít brejle!

00:06:08 A vám to řekne teda co? Že...

00:06:10 Mně to řekne, že na 27. km třeba přejedu nějakou cestu,

00:06:14 po který se mám dát doprava.

00:06:17 -Nebo tak podobně.
-Pokud je tam ten keříček.

00:06:19 -Pokud je tam ten keříček.
-Nebo dunička.

00:06:22 -Když tam není, tak je průšvih.
-Jak to?

00:06:24 Protože jsem jela tu odbočku předtím špatně

00:06:27 a jsem někde, kde bejt nemám.

00:06:29 -Tam prej se velmi často zabloudí.
-Stane se to.

00:06:33 Člověk se doví, že zabloudil, teďka co? Se nedovoláte?

00:06:37 -Máte nějakou vysílačku?
-Ale tím by závod končil.

00:06:40 Jak to? Vy byste tím ukončila celej závod,

00:06:44 kdybyste měla vysílačku?

00:06:46 Nesmíte mít žádnej komunikační přístroj,

00:06:50 ani mobilní telefon dokonce nesmíte mít.

00:06:52 -Vy byste ostatním ukončila závod?
-Ne! Sama sobě.

00:06:56 -Už bych nemohla dojet.
-Novotná promluvila! Končíme!

00:07:02 Já jsem myslel, že to je takhle! Ne. Vy máte jen tu ruličku?

00:07:08 Já mám několik přístrojů bezpečnostních,

00:07:12 ty mají právě čudlík, kde je možný komunikovat s organizátorem,

00:07:16 ale v momentě, kdy zmáčknu červenej čudlík

00:07:18 a přivolám si pomoc, tak tím pro mě závod končí.

00:07:21 -To už musí bejt ale opravdu zle.
-Jo.

00:07:23 On to je takovej samotářskej sport. Člověk si představí závod,

00:07:26 to jsou ty motorky nahňácaný na sobě,

00:07:29 ale většinou oni jedou sami, že jo.

00:07:32 V těch záběrech to tak je vidět.

00:07:33 My startujeme podle pořadí předchozí etapy.

00:07:38 A na začátku se startuje po dvou minutách, pak po minutě.

00:07:42 Takže záleží, jak moc je člověk šikovnej tu etapu předtím,

00:07:46 ale startuje vždycky s nějakým rozestupem

00:07:49 od toho předcházejícího.

00:07:51 Když vyrazíte jako třetí, můžete dojet toho před váma.

00:07:56 Můžete jet, nechci říct v koloně,

00:07:59 ale posunovat ruličku můžete, nebo ta před váma

00:08:05 a vy se můžete držet takhle šikovně v háku.

00:08:08 -Jak říkají cyklisti. To nejde?
-Já jsem to udělala jednou.

00:08:12 A stálo mě to půlhodinovou penalizaci.

00:08:14 Tak já už těm ostatním nevěřím.

00:08:16 Vy říkáte, že jste to jela, ale vy jste nejela Dakar.

00:08:19 -Ne, ne.
-Vy jste jela podobnej nějakej?

00:08:21 Na Dakar je potřeba se kvalifikovat. Je potřeba...

00:08:24 -Jet něco podobnýho.
-Tak.

00:08:26 Je potřeba prokázat organizátorům, že je člověk schopen dojet.

00:08:32 -A to vy jste prokázala kde?
-V Maroku.

00:08:35 -Já jsem jela Merzouga rallye.
-Cože jste jela?

00:08:38 -Merzouga rallye.
-Merzouga rallye, se tak jmenuje?

00:08:41 -Ano.
-Ano.

00:08:43 A to je závod, kterej pořádá stejná organizace, jako Dakar.

00:08:49 Je to stejnej princip navigace. V tý poušti, jak jste se ptal,

00:08:54 tam je ještě velmi důležitej ukazatel azimut.

00:08:57 Ten se hodí.

00:08:59 -Azimut?
-Ano.

00:09:00 Třeba mi to napíše, že mám jet na 240 stupňů. Přes ty duny.

00:09:05 Což není jednoduchý.

00:09:06 Vy tam máte kompas taky na řídítkách?

00:09:08 -Elektronickej, ano.
-Já jsem nemyslel střelku.

00:09:21 To zase mě podceňujete.

00:09:24 Jasně. Jedete podle kompasu. A tam vám to ukáže.

00:09:28 No. Což není jednoduchý, držet ty přesný stupně,

00:09:31 protože člověk nemůže koukat dolů na ty řídítka furt,

00:09:35 musí dávat pozor taky na ten terén a navíc v těch dunách,

00:09:40 nebo někdo to možná dokáže,

00:09:41 já narážím na svoje jezdecké limity,

00:09:44 nejde jet přímou čáru.

00:09:47 Trošku se tam člověk tak klikatí a vybírá si tu cestu,

00:09:49 aby nemusel jet úplně těma příkopama a zase nahoru.

00:09:53 Ty hupy a tohleto.

00:09:55 Co vy jste musela na tom Maroko prokázat?

00:10:00 Musela jste bejt do nějakýho místa? Že teda vás vzali?

00:10:05 Co jste pro to všecko musela udělat,

00:10:07 když jste první Češka, abyste to jela?

00:10:10 Dodatečně ještě vzali dokonce jednu čtyřkolkářku.

00:10:13 Takže teď je to takový jako,

00:10:16 teď ta nálepka toho ega úplně nefunguje.

00:10:18 Ale na motorce jsem první. To mi zůstalo. To mi zbylo.

00:10:23 No jasně. Kdybyste nebyla první, tak byste nebyla tady!

00:10:35 -A vy musíte mít nějakej tým, ne?
-Ano.

00:10:39 Nepojedete sama do Jižní Ameriky. Já nevím, jak to chodí.

00:10:42 Já jedu s podporou Ondry Klymčiwa, kterej byl loni 11.

00:10:47 -Čili závodník?
-Ano.

00:10:49 Takže já mám obrovský štěstí, že se můžu učit od toho,

00:10:52 asi v Čechách nejkvalifikovanějšího.

00:10:54 -On taky bude závodit?
-Ano. Jedeme 4 jezdci. Máme kamion.

00:11:00 Kamion taky závodí?

00:11:01 Ne, kamion jede jako doprovodný vozidlo.

00:11:04 Veze 2 mechaniky, který se nám staraj o motorky, veze naše věci,

00:11:09 zázemí, dílnu, co maj mechanici vzadu.

00:11:12 A naše postele a nějaký jídlo a tak.

00:11:17 -Oni vám vezou postele?
-Tak spíme v tom kamionu.

00:11:21 -Všichni spíte v kamionu?
-Ano.

00:11:29 -V noci?
-Ano.

00:11:36 No, v noci, on když člověk ve 2 ráno vstává,

00:11:39 aby vyjel do tý etapy...

00:11:42 -Etapa startuje ve 2 ráno?
-Etapa startuje třeba v 6.

00:11:46 Ale pak je tam třeba 400 km přejezd.

00:11:50 Ale, ono to musí bejt taky finančně náročný. Není?

00:11:56 -Musíte složit nějakou zálohu.
-Musí se zaplatit startovný.

00:12:03 Startovný musíte zaplatit!

00:12:05 Když se umístíte, oni vám kus vrátěj?

00:12:08 Když se teoreticky umístíme, tak nám velmi malej kus vrátěj.

00:12:13 -Je to drahý, to startovný?
-Je to strašný, no.

00:12:17 -Je to strašný?
-No.

00:12:19 -Už to máte zaplacený?
-Z velké části ano.

00:12:23 -Máte?
-Já jsem si na to vzala hypotéku.

00:12:38 Je to až taková rána? Je to tajný, kolik se platí startovný?

00:12:43 Člověk musí zaplatit stratovný za motorku, jako za sebe, za jezdce

00:12:47 a pak se podílet na startovným, co se platí za mechaniky,

00:12:51 protože za každýho člověka v bivaku se platí,

00:12:53 za doprovodný auto se platí. takže když to člověk nasčítá,

00:12:57 tu svoji část, co potřebuje za něj ten tým zaplatit,

00:13:01 tak se bavíme asi o 100 tisících eur.

00:13:07 100 tisíc eur?

00:13:09 Takovej hezkej domek za Prahou, no.

00:13:12 Nic z toho vám nepřijde zpátky! To prostě propadne...

00:13:15 Hlídají mě tam tou helikoptérou. A udělali pro mě tu trasu.

00:13:20 A odvezou nám tu techniku z Francie do tý Jižní Ameriky atp.

00:13:29 A dají nám tam něco najíst a tak.

00:13:33 To je jako v ceně. Obědy, svačiny.

00:13:39 -To je v těch 100 tisících eurech.
-Dají nám balíček na cestu.

00:13:44 Jak ono se to dlouho jede? Nějak 3 týdny, ne?

00:13:48 Většinou sportovci, když se zúčastněj

00:13:51 nějakýho sportovního podniku, tak mají nějakej výkonnostní cíl.

00:13:55 Máte vy nějakej? Kolikátá byste si přála

00:14:00 na svým prvním startu, kolikátá bejt?

00:14:03 -Máte nějakej sen?
-Já bych si přála dojet.

00:14:08 A přála bych si dojet se ctí.

00:14:10 Že bych se nechtěla do toho cíle úplně doplazit, nebo tak jako...

00:14:14 Chtěla bych z toho mít radost, chtěla bych si ten závod užít.

00:14:17 A druhej takovej cíl, kdyby třeba se mi povedlo,

00:14:21 že by mě nepředjížděly auta, kamiony hned brzo ze startu,

00:14:26 tak bych taky byla ráda.

00:14:28 Oni hrozně práší.

00:14:33 Takže když pak člověk projede a projede kolem kamion

00:14:37 a vypadá, jak když ho posypali pytlem cementu, tak...

00:14:42 Vám jde ještě ke všemu o to, hezky vypadat při tom závodě!

00:14:46 To úplně ne,

00:14:47 ale tak člověk nic nevidí, je to nebezpečný, je to rizikový.

00:14:51 Čili, za prvé dojet a pak se uvidí.

00:14:55 -Tak. V podstatě.
-Budeme vám držet palce!

00:14:58 Gábina Novotná!

00:15:07 Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herec

00:15:09 Bob Klepl!

00:15:25 Tak si tipuju, seděl jste někdy na nějaký rychlejší motorce?

00:15:29 -Já mám motorku.
-Vy dokonce máte? Ještě teďka?

00:15:33 Ano. Ale to se nesmí říkat. Já mám skútra.

00:15:38 -Proč se nesmí říkat skútr?
-Oni to nemaj motorkáři rádi.

00:15:41 Já mám dvěstěpadesátku teda. A jezdím s tím po Praze jenom.

00:15:46 Abych se dostal do divadel, do studií.

00:15:49 A dokonce dělám i zakázaný věci, že jezdím po kolejích.

00:15:54 Jednou mě honili policajti.

00:15:57 A poněvadž mám tu celohelmu a vypadám takovej namachrovanej,

00:16:02 tak mě zastavili u Žofína, zablokovali úplně.

00:16:06 Já sundal tu helmu a ten jeden policajt říká tomu,

00:16:09 hele, to je Klepl, na to se vykašli!

00:16:13 Ten to bude všude vyprávět! Tak mě pustili.

00:16:18 -Pustili. Jasně, aby měli klid.
-Aby měli klid.

00:16:22 Ale stejně jsem to porušil.

00:16:24 Ale teď jen vám musím, Karle, říct, mám takovou novinku.

00:16:28 Já jsem v létě ohluchnul na tohleto ucho,

00:16:31 tak je dobře, že mluvíme takhle.

00:16:34 Já jsem se potápěl na Sardinii a zalehlo mi v uších.

00:16:39 A poněvadž jsem z toho východu,

00:16:41 tak jsem tu vodu nějak nemoh dostat z toho ucha,

00:16:45 tak jsem to různě odskákával

00:16:47 a pak jsem vzal takovou tyčinku s technickým benzínem a

00:16:54 podařilo se mi propíchnout bubínek.

00:16:58 Doteďka mi z toho něco teče, klid, je to normální,

00:17:01 ale když jsem se začal léčit, já už se léčím dýl,

00:17:05 nechtěl bych skončit jako Bedřich Smetana.

00:17:09 Slyším vnitřní hlasy, nějaký melodie jako.

00:17:13 A pan primář, nemám říkat kde, tak já to nebudu říkat,

00:17:18 říkal, člověče, co jste ještě dělal?

00:17:19 Propíchl jste si tím benzínem?

00:17:21 Já jsem říkal, ještě jsem kloktal mořskou vodu.

00:17:24 A on říkal, savo jste tam nedával? Vy jste totální magor!

00:17:34 Koukali mi do ucha 4 doktoři.

00:17:36 -Najednou?
-Najednou. Do tohohle.

00:17:40 Říkali, že to není možný.

00:17:42 Takže se mi pak vosypal ještě ksicht,

00:17:44 poněvadž jsem bral antibiotika,

00:17:46 takže jsem takovej celej postiženej.

00:17:48 A když jsem tady, Karle, byl před 2 lety, tak jsem vám říkal,

00:17:50 že chodím k psychiatrovi a ten mi říkal právě,

00:17:56 abych to pochopil, tak lidsky řekl, vy máte nasráno v hlavě.

00:18:02 A teď mi zase ten primář na ORL říkal, vám hnije hlava.

00:18:11 Tak jestli přijdu potřetí ještě někdy, jestli mě pozvete,

00:18:15 tak to už nevím !

00:18:18 Já jsem nerozuměl jediný věci. Vy jste říkal, že vy z východu.

00:18:23 Ale co jako? Vy z východu, že se vám drží víc voda v hlavě?

00:18:30 Nebo co? Tomu já jsem nerozuměl!

00:18:32 Takhle! My si poradíme v jakýmkoliv případě.

00:18:35 To jsem chtěl říct. Na Sardinii nebyl lékař.

00:18:39 Nebo možná byl, ale to já se nedomluvím.

00:18:41 Já umím jen větu: Voi esste leggenda, Karel.

00:18:45 Jste legenda. To je z jedný hry. A pak umím ještě: (mluví italsky)

00:18:56 Já jsem vás nikdy neviděl tančit.

00:18:59 Viděl jsem Isadoru Duncan,

00:19:03 takže nevím, co si mám o vás myslet.

00:19:06 A to jsem tam na tý Sardinii furt valil. Jeden číšník začal...

00:19:14 No tak sežeňte lékaře. Takže se vracím k tomu východu.

00:19:17 Tak si člověk musí vlastně poradit sám.

00:19:20 Tak jsem přemýšlel.

00:19:22 Musím si tu vodu dostat, tu mořskou vodu, z ucha.

00:19:25 A na takovou speciální elektronickou cigaretu

00:19:27 jsou takový tyčinky nějaký

00:19:30 a je v tom, já myslel, že v tom je líh!

00:19:32 Pak teda zjistila přítelkyně, že to je benzín.

00:19:36 A začal jsem tam s tím pracovat, že se budu léčit sám.

00:19:40 To je to! My si poradíme vždycky.

00:19:44 Ale otázka je, jestli budeme zdraví.

00:19:47 Že vy z východu si umíte v těch těžkých podmínkách poradit.

00:19:52 Já bych to měl, nemusí zase, při veškerý vaší popularitě,

00:19:56 říkáme, že vy z východu, ale nemusí každej vědět,

00:19:59 že vy jste, i když jste to mockrát už zveřejnil, že jste,

00:20:03 jsem chtěl říct míšenec!

00:20:04 Ne míšenec, že jste smíšenej, že jste napůl Čech, po mamince,

00:20:10 jestli se nepletu.

00:20:11 To se pletete, Karle, po mamince jsem Armén

00:20:15 a po tatínkovi jsem Čech.

00:20:17 -Obráceně to je.
-Ale narodil jsem se v tý Moskvě.

00:20:20 Ale to mi řekněte. Dobře, Moskvu necháme stranou!

00:20:22 Ale Arménie, to je zajímavá země. Jezdíte tam někdy? Do Arménie?

00:20:28 -Nemyslím do Ruska.
-Byl jsem tam. Ale to už je dýl.

00:20:31 Mám hodně přátel. Já pracuju na tom,

00:20:35 že bych na důchod šel dělat toho velvyslance do Jerevanu.

00:20:41 Ale Miloš mi to nedá. To vím!

00:20:52 Pozor, ale na druhou stranu, vědí v Arménnii,

00:20:55 jak slavnýho krajana tady mají v Praze?

00:21:00 -Vědí to tam vůbec?
-V Arménii to vědí.

00:21:04 Tady ne!

00:21:07 V Arménii mě vítal i prezident!

00:21:11 I ministr vnitra byl. Měl mě na starost.

00:21:15 Tak mě jako hlídal.

00:21:17 A když jsme odlítali z Jerevanu, já jsem vzal děti svoje dospělý,

00:21:20 tak mi říkal, jestli by se nedal udělat nějakej kšeft se zbraněma!

00:21:25 Kolik vůbec má Arménie lidí tak slavných,

00:21:28 roztroušenejch po světě?

00:21:30 -První je Charles Aznavour.
-Aznavour je vlastně Armén.

00:21:33 Teď nedávno dělali dva dokumenty o slavných Arménech v Evropě.

00:21:38 -Letěli napřed za Aznavourem.
-Aznavoura udělali.

00:21:40 A pak byli za mnou.

00:21:45 Vy se smějete, ale opravdu! Přijela arménská televize,

00:21:50 Shant se jmenuje, to si najdete i na internetu.

00:21:54 To se asi nesmí říkat, ale to nikdo tady nebude...

00:21:57 Normálně přijel štáb,

00:22:00 trošku mě nalili tím arménským koňakem,

00:22:04 dělaly se šaliky, tohle,

00:22:06 já jsem teda bohužel nemluvil arménsky,

00:22:08 poněvadž arménsky umím jen jedno slovo, to je barev dzez,

00:22:12 to je ahoj, nazdar, ale pak jsem musel mluvit rusky.

00:22:15 Nebo jsem moh mluvit anglicky.

00:22:17 Takže jsem vyprávěl o sobě a byly úryvky z divadla,

00:22:22 takže Arméni vědí.

00:22:24 -Tady často nevědí.
-Koho tady maj.

00:22:26 Koho tady maj.

00:22:27 To oni, ty dokumenty se tak točej. Furt byli za váma.

00:22:30 Točili vás, ráno, jak vstanete, jak jedete na skútru po Praze.

00:22:36 To jsme netočili,

00:22:36 poněvadž já jsem byl furt po vlivem.

00:22:40 To bych se zabil! To nešlo!

00:22:43 Oni mají tu metodu, nejdřív vožrat a pak teprve dokument!

00:22:48 Už to tam běželo, v arménský televizi?

00:22:49 -Běželo.
-Tak jste tam ještě slavnější!

00:22:51 Jsou tam ohlasy, ale já nerozumím, tam jsou takový,

00:22:53 mají písmena takový...

00:22:56 -Tam se nemluví rusky v Arménii?
-Ne, ani náhodou! Ne, ne.

00:23:00 Vy, jako Armén, umíte rusky a neumíte arménsky?

00:23:03 To je jediná chyba, kterou musím napravit,

00:23:05 abych tam moh bejt tím velvyslancem.

00:23:08 Protože jenom to barev dzez...

00:23:12 Jednou mě jeden významnej Armén, nesmím dělat propagaci,

00:23:15 kterej tady pracuje, nesmírnej podnikatel velkej,

00:23:18 chtěl, abych mu otevřel, měl prostě 10 let výročí něčeho.

00:23:23 Já jsem říkal, ale hele, já neumím arménsky.

00:23:26 A on říkal, tak ale jseš herec. Tak to udělej nějak!

00:23:30 Tak jsem přišel na jeviště, tam asi 5000 Arménů a říkám,

00:23:35 nějaký poslanci naši a starostové, tak jsem říkal, co bych tak řek?

00:23:39 Tak říkám: Barev dzez Arménie, barev dzez Čechie,

00:23:44 barev dzez hokej, škoda, že v Arménii nehrajete hokej.

00:23:52 -A bylo!
-A bylo vymalováno!

00:23:53 Bylo vymalováno.

00:23:55 Vy jste tak jako si vzpomněl, že jste tady před časem byl,

00:23:59 že jsme si povídali.

00:24:00 A my jsme od tý doby snad se ani nikde nepotkali.

00:24:03 Vy jste tady mluvil, já jsem pak dlouho o tom přemejšlel,

00:24:06 že máte nějakou krizi středního věku.

00:24:09 -To už je pryč?
-Jo, to jsme mluvili, ano.

00:24:13 A že když ji překonám, tak půjdu do Jerevanu.

00:24:16 Jak to je teďka?

00:24:17 Teďka to ucho to přetlouklo zase, tu krizi?

00:24:20 Ta hypochondrie z toho, teď se zabejvám jen uchem.

00:24:24 -Teď máte krizi středního ucha!
-Středního ucha!

00:24:34 Takhle, já v tom Studiu dva, jak hraju teď hlavně,

00:24:38 mám třeba 30 představení do měsíce, takže mně se asi splní ten sen,

00:24:43 já už nemám krizi, já jedu.

00:24:46 A mně kolegové říkaj, Klepl,

00:24:49 s tebou to klepne skutečně na jevišti!

00:24:51 Tobě se podaří ten sen.

00:24:53 -Tak zvolnit snad, ne?
-Chci zvolnit.

00:24:56 Ale teď mi nasadili, máme takovou tu novou inscenaci,

00:25:00 Patrik Hartl, víte kdo to je.

00:25:01 To je, jak se zasměje, tak se směje celej národ.

00:25:05 -On se u toho dusí, Patrik.
-Já vím.

00:25:08 Když ho chcete udusit, tak hodně pobavit a on zmodrá.

00:25:12 To vím! A on nám napsal s Evičkou Holubovou hru

00:25:16 Líbánky na Jadranu.

00:25:18 Tam je problém jedinej, ta hra má velkou popularitu,

00:25:21 ale já tam jsem 2 hodiny v plavkách.

00:25:25 Dovedete si představit, že byste teď vylez v plavkách

00:25:29 a byl tady hodinu a půl, tak pro mě je to...

00:25:31 A problém je v čem? Že vám je zima?

00:25:43 Problém je v tom, že se snažím zatahovat břicho,

00:25:48 Holubka z toho má obrovskou radost a furt nahlas říká mimo hru:

00:25:53 Co děláš? A já furt...

00:25:57 A jsem pak takovej divnej. Jak zatahuju to břicho.

00:26:01 A ona říká, pusť to do maminy! Tak já pustím to břicho...

00:26:10 -No přijďte se podívat!
-No to jo.

00:26:13 Já vím, že chodí vaše paní, vy nechodíte!

00:26:15 Já chodím taky!

00:26:16 Už z toho, co říkáte, to musí bejt veselej kus!

00:26:19 A to vy jste si řekli? Já vím, že vy to tak někdy děláte,

00:26:21 že třeba i tomu Hartlovi řeknete, mně by se líbilo,

00:26:26 že on dokáže napsat,

00:26:28 já třeba mám pocit, že jiná hra, kterou on napsal

00:26:31 a myslím pro vás, vy jste ho inspiroval.

00:26:33 -Vysavač se to jmenuje?
-Vysavač.

00:26:35 A to byl váš nápad.

00:26:38 Já jsem chtěl to svoje One Man Show zkusit.

00:26:40 Tak jsem ho poprosil a dal jsem mu

00:26:43 svoji psychiatrickou zprávu z psychiatrie.

00:26:46 -Tam je co?
-Tam je: Že je hypersenzitivní.

00:26:51 -Vy jste hypersenzitivní.
-Průměrný IQ.

00:26:54 A ne zcela standardní reakce.

00:26:57 A to se Patrikovi tak líbilo, řekl, píšu.

00:27:00 A ještě mám tu obsesi s tím vysavačem, že furt musím...

00:27:03 -Já nevím, že máte obsesi.
-Vy to nevíte.

00:27:05 -To nevím! Jak bych to měl vědět?
-Já každej den musím.

00:27:10 -Luxovat?
-No. To je prostě obsese.

00:27:15 -Jak říká moje...
-Úchylka.

00:27:16 Úchylka. Moje arménská maminka vysvětlovala, (s přízvukem)

00:27:19 že nepotřebuje žádnýho psychiatra, ty si byl v mladí špatně kojenej

00:27:26 a proto musíš nasávat!

00:27:36 Já mám teď novou úchylku, ty vysavače jdou pomalu stranou.

00:27:40 Já jsem si na starý kolena, abych nebyl psychicky narušenej,

00:27:43 pořídil venkovní vířivku.

00:27:45 Takže v mínus 10 jdete do vířivky, kde je plus 36.

00:27:49 A začal jsem to, jak jsem ujetej, tak jsem přestal vysávat

00:27:54 a prakticky se věnuju furt tý vířivce.

00:27:57 -Jak věnujete? Že do ní lezete?
-Ne, lezu. Aby byla udržovaná!

00:28:02 Teď do ní se nesmí dávat chemie!

00:28:03 Ona je nějaká lepší,

00:28:05 takže ona pracuje na principu UV filtrů a tohle.

00:28:08 A žije tam se mnou, teda s tou vířivkou tam žije žába!

00:28:12 -Živá žába.
-Vevnitř. Chemie by ji zabila.

00:28:17 A já volám tomu servisákovi hned, říkám prosím vás, nezlobte se,

00:28:21 vířivka za strašný prachy a já tam mám žabinec!

00:28:24 A on říká pane Klepl, uklidněte se. To znamená, že ta voda je dobrá.

00:28:30 Ale pak tam moje děti udělaly mejdan, moje dospělý děti,

00:28:34 takže to byla žumpa a i ta žabka odskočila, já jsem viděl!

00:28:41 Jsem otevřel v noci poklop a ona udělala... A šla pryč!

00:28:47 Já ji prosil!

00:28:49 Musel jsem to celý vyčistit, zase laskavě udělala hop.

00:28:54 Jenže konec týhletý historky je,

00:28:57 že jednou za rok se to musí louhem čistit,

00:28:59 takže to čistili louhem a neřek jsem to těm servisákům

00:29:04 a vytáhl jsem seschlou, vysušenou žabku.

00:29:08 Tak ji mám vystavenou.

00:29:11 -Doma.
-Doma.

00:29:13 Jinak dělám wellness pro kolegy herce, mám hodně županů.

00:29:18 Že tam zalezou všichni k vám?

00:29:19 Když přijdou herečky, většinou herečky,

00:29:22 chlapi mě moc nebavěj.

00:29:25 Bez plavek, žádný plavky, to já nemám rád, to prostě...

00:29:30 Nejdřív jdou do sprchy,

00:29:32 tam mám pak speciální záchod, to je takovej NASA.

00:29:34 -Co?
-NASA záchod.

00:29:36 NASA? To sám nasává, nebo co?

00:29:39 -Ne, fenuje, sprchuje.
-Zespoda?

00:29:44 A vyberete si co chcete. Jestli jste žena nebo muž.

00:29:48 Ženy mi tam zůstávají dost dlouho. A pak jdou teprve...

00:29:59 -Seděla jste na tom někdy?
-Ne.

00:30:03 -Nezná to.
-A pak teprve můžou do tý vířivky.

00:30:08 Oni jsou nejdýl u vás na tom záchodě?

00:30:10 Ano. Tím se daj prakticky čistit i zuby.

00:30:15 Já, jak se znám, kdyby mně to začalo tohle,

00:30:17 já bych tam strčil hlavu, jak ono to dělá...

00:30:20 Ano! Přesně tak!

00:30:29 Já se jen vrátím k tý vířivce a wellness, jak mám.

00:30:32 Abysme neskončili smutně s mrtvou žábou.

00:30:34 Ne, s veselou.

00:30:35 A moje arménská maminka říkala: No tak já si taky vljezu.

00:30:38 Tak si tam vlezla,

00:30:40 ono to je na ni veliký, to je veliká.

00:30:42 A tak sedí, to tak bublalo jen a ona říká, a co?

00:30:45 To je všechno, nebo co? Pust mi ty proudy!

00:30:51 Já říkám, mámo, to tě odhodí! Prosím tě!

00:30:54 Dyť jsem letecka navigatorka! Pust proudy!

00:30:58 Tak jsem pustil proudy a máma mi letěla přes!

00:31:04 Jsem to musel vypnout! Ona říkala, to je jak tryskač!

00:31:15 Bobe, zeptat se vás,

00:31:18 jako se často ptám vašich kolegů a kolegyň, do čeho se teď vrhnete,

00:31:24 co chystáte, nejradši bych řek, odfrkněte si,

00:31:28 dejte si do kupy ucho!

00:31:31 Ale co se budete, ale určitě, nic nedělat nebudete určitě.

00:31:36 Čili standardní dotaz. Třeba televizní diváci,

00:31:40 teď konkrétně mám na mysli diváky ČT.

00:31:44 Tomu rozumím. Tomu rozumím.

00:31:46 V čem vás tak v nejbližší době můžou vidět?

00:31:48 Nějakou vánoční pohádku budete točit?

00:31:51 -Nebo už máte natočenou?
-Nic.

00:31:56 Já jsem v létě točil film, komedii, povinně.

00:32:00 Evička mi to dala, poněvadž chtěla za manžela mě!

00:32:03 Dali mi paruku, vypadal jsem jak pan Mišík zamlada.

00:32:08 -To jsem natočil. A teď jsem...
-To je do kin?

00:32:11 -To bude v kině ano.
-Jak se to jmenuje? To řekněte!

00:32:14 Nějak, myslím, Dvě nevěsty a jedna svatba.

00:32:16 Anička Polívková nám zase hraje dceru.

00:32:19 Ester Geislerová nám hraje dceru

00:32:21 a Evička a já jsme manželé, víc říct nemůžu.

00:32:25 Ale mám pocit, že mě podvádí s Oldou Navrátilem.

00:32:28 Což je směšný! Což mě taky uráží!

00:32:32 Kdyby mě podváděla s Vojtou Dykem! S Oldou! No tak to je natočený.

00:32:38 To půjde asi do kin. A televizi teď žádnou nedělám.

00:32:42 Ani nezkouším divadlo, jenom chodím večer hrát.

00:32:47 A až teprve snad od novýho roku bych něco přijal.

00:32:52 -Ale to už budete vodpočatej.
-To budu odpočatej! Ucho!

00:32:55 -Ucho bude v pořádku.
-Snad.

00:32:57 Budete slyšet na obě. Ne?

00:32:59 Pokud zase se nebudete šťourat v tomhle!

00:33:02 Což vy z východu často děláte!

00:33:07 Bob Klepl!

00:33:33 Přátelé, naším dalším dnešním, tedy třetím hostem, je rapper,

00:33:41 bubeník a ke všemu ještě boxer!

00:33:44 Ota Petřina!

00:33:58 -Pardon.
-Jo dobrý, sedni si.

00:34:04 -Ty jsi upad cestou někde?
-Ne, ne.

00:34:07 -To se nosí, tohle?
-To se zase vrátilo, no.

00:34:12 -Jak jsme pozadu, Bobe!
-Jsme.

00:34:16 Já jsem řek, že jseš rapper,

00:34:18 ani nevím, jestli to dobře vyslovuju,

00:34:19 jestli se neříká rejpr (raper).

00:34:21 To bych byl znásilňovač. To ne.

00:34:23 -Raper je znásilňovač?
-Ano. Rape znásilnění anglicky.

00:34:25 -Takže to ne.
-To ne. Jseš bubeník.

00:34:29 Ale protože tvůj táta byl slavnej kytarista a skladatel Ota Petřina,

00:34:35 tak je mi divný, že ses nedal na kytaru.

00:34:38 Co se kde stalo,

00:34:40 že sis sednul za bubny, ani nevím kdy?

00:34:43 Já byl hyperaktivní dítě.

00:34:44 Já jsem, říkala máma, furt do něčeho mlátil

00:34:47 a začalo to někdy ve 2 a půl letech,

00:34:48 kdy jsem mlátil do nějakých plechovek,

00:34:50 někde v nějaký Barvy, laky v Libčicích nad Vltavou,

00:34:53 nějakýma měchačkama.

00:34:53 Tam poznali, že asi na kytaru nebudu.

00:34:55 Já byl hroznej. Já jsem zlobil strašně, jako malej.

00:34:57 Tak mě museli dát někde se vymlátit.

00:34:59 Jo takhle! Tak ti koupili kvůli tomu bubny?

00:35:01 Tak jsem dostal bicí ve 3 letech.

00:35:03 -Ve 3 letech? Nějaký dětský?
-Ne, dospělý.

00:35:06 Já jsem zatím hrál jen nahoře, protože dole jsem nedošáh,

00:35:09 jak jsem měl krátký nohy.

00:35:11 Takže šlapák jsi nepoužíval.

00:35:12 Ten tam jako byl, to jsem čekal, až dorostu.

00:35:16 Nějak kolem 5 let vím, že jsem nějak špičkou došáhnul.

00:35:19 Ty sis řek, to je šlapák, počkám, až dorostu!

00:35:22 A mlátil jsi do toho!

00:35:24 Jako hyperaktivní dítě, tzn. furt?

00:35:27 -No pořád!
-Furt je pořád!

00:35:31 Takhle, já měl pauzu.

00:35:32 Ve 13 letech, protože jsem bubnoval 10 let furt v garáži

00:35:36 a už mě to přestalo bavit, chtěl jsem nějakou kapelu

00:35:38 a žádnou jsem nenacházel, tak jsem začal rapovat.

00:35:41 -Rapovat. Bob ví, co je rap.
-No vím.

00:35:49 Tzn., ty jsi k tomu nějak, počkej, od bubnů k rapování

00:35:54 je poměrně daleko.

00:35:56 Ty jsi třeba dobře recitoval ve škole?

00:35:58 -Nebo něco takovýho?
-To určitě ne.

00:36:00 Ale já jsem viděl film tenkrát, kde hrál Tupac Shakur,

00:36:03 což je americkej rapper, kterej pak zemřel v 25 letech

00:36:08 a mě to nějak oslovilo, hrozně se mi to líbilo

00:36:10 a chtěl jsem tohle začít dělat.

00:36:12 Taky protože jsem tam byl sám za sebe.

00:36:13 Protože sám, v jednom člověku kapelu nezaložím.

00:36:15 A tady jsem věděl,

00:36:16 že když budu moct vypovídat nějaký svoje pocity,

00:36:19 tak můžu bejt sám za sebe na pódiu

00:36:22 a nepotřebuju k tomu nikoho jinýho.

00:36:25 -To tě napadlo, v kolika jsi říkal?
-Ve 13.

00:36:27 -Ve 13. Ty jsi ve 13 už rapoval?
-To byly první pokusy.

00:36:31 To byla taková spíš ostuda.

00:36:32 Já jsem teď, zrovna když jsem vyklízel sklep,

00:36:34 tak jsem našel nějaký kazety a pustil jsem si to

00:36:36 a úplně dobrý to nebylo.

00:36:39 -O čem jsi tak moh rapovat ve 13?
-Právě, že ještě ten problém byl,

00:36:42 že já jsem do nějakých 18 let rapoval anglicky,

00:36:45 protože jsem poslouchal anglickej rap,

00:36:47 ale poslouchal jsem takovej gangsterrap.

00:36:50 Takový ty gangstery a tohleto,

00:36:52 Takže já jsem, jak jsem to odposlouchával,

00:36:53 tak jsem se učil ty věty a ty hlášky

00:36:55 a to jsem opakoval po nich.

00:36:57 Takže to od 13tiletýho bílýho kluka to znělo dost divně.

00:37:03 To třeba na školních besídkách sis takhle zarapoval anglicky?

00:37:06 Víš, jak řeknou, kdo co umíte děti!

00:37:08 Za mě už školní besídky nebyly. My už jsme žádný neměli.

00:37:17 -Já myslel, že školní besídky...
-My už jsme neměli.

00:37:22 Možná jsou furt, ale tebe nezvali!

00:37:27 Ono je to možný. Protože mě nezvali ani na školy v přírodě.

00:37:31 Protože jsi byl hyperaktivní.

00:37:32 No, já jsem byl takovej oblíbenej student.

00:37:34 Ale možná bych měl říct, na to bych málem zapomněl,

00:37:37 i když to vím, že tedy jako rapper máš svoji přezdívku, že jo?

00:37:41 Ano.

00:37:42 Že vystupuješ ne, jako Ota Petřina, ale ta přezdívka je, myslím, Marpo.

00:37:47 -Přesně tak.
-Ty si říkáš Marpo.

00:37:49 A to je nějaká složenina? Něco z nějakých slov?

00:37:52 -Jako marmeláda?
-Je to složený.

00:37:56 To vymyslel můj kamarád dlouholetej,

00:37:58 protože já jsem tenkrát vymýšlel ty přezdívky

00:38:00 a furt mě napadaly jako Vrahoun tendle,

00:38:04 jak jsem to měl naposlouchaný.

00:38:06 -Jak? Vrahoun?
-Vrahoun třeba Ota.

00:38:08 V angličtině vždycky, tak jsem říkal to zní divně dost.

00:38:11 A on se mě zeptal, co byla první knížka, co jsem čet.

00:38:13 A já jsem zas tolik nečet, říkám Marco Polo.

00:38:15 On říká, tak to sraž a udělej z toho Marpo.

00:38:17 To je Marco Polo! První knížka, co jsi čet!

00:38:20 Marco Polo.

00:38:23 Já možná, kdybych byl rapper, tak bych se jmenoval Bropy.

00:38:28 Jako podle Brouka Pytlíka.

00:38:34 -Bropy. Je to možný, no.
-Rapper by moh se takhle jmenovat.

00:38:41 Ale neprozrazoval bych už to pozadí.

00:38:44 -Toho Pytlíka.
-Bych neprozrazoval.

00:38:46 To ten Marco Polo je lepší.

00:38:48 A třeba vybavíš si první text, jako rapper, kterej sis napsal?

00:38:53 -Píšeš si to sám, předpokládám.
-Určitě, samozřejmě.

00:38:57 Českej rap se vždycky motal hodně kolem graffiti.

00:39:01 Takže jsem hodně rapoval o graffiti, o malování,

00:39:05 hodně o Praze se rapovalo, jako hodně.

00:39:09 Já si to nevybavuju přesně. Ale vím, že tam takový nějaký,

00:39:12 protože já jsem těch textů napsal strašně moc.

00:39:14 To jde asi snadno, ne?

00:39:16 Ono se to sice občas rýmuje, ale o to tak nejde.

00:39:19 No docela jo. Ono, jak tam nic jinýho moc není,

00:39:23 tak by se to mělo aspoň rýmovat.

00:39:28 Jak, nic jinýho? Muzika tam nějaká bublá pod tím.

00:39:32 To určitě.

00:39:32 Tak mě oprav, jestli to říkám nějak špatně, tak mě oprav.

00:39:35 Jo, tak je tam tzv. beap, což je instrumentální skladba,

00:39:38 kterou složil nějakej producent.

00:39:39 Ale já jsem postupem času dospěl k tomu,

00:39:42 že jsme k tomu přidali živý nástroje.

00:39:43 Vlastně teď hrajem naživo s živou kapelou,

00:39:45 protože mně to, tím, jak jsem po tátovi,

00:39:47 tak mi to nestačilo.

00:39:49 Táta vždycky říkal, on byl jednou v životě na mým koncertu

00:39:51 a on říkal, hele, texty dobrý, ale rozumíš,

00:39:54 ta muzika, mně to nic neříká.

00:39:55 Vlastně nikdy ani nechtěl přijít, protože ho ta muzika nezajímala.

00:39:59 Ale my jsme spolu měli nádhernej vztah,

00:40:01 takže já jsem ho naprosto chápal, takže jsem ho do toho ani nenutil.

00:40:04 Čili on nebyl moc odvázanej, že jseš rapper.

00:40:06 Nenutil tě do kytary?

00:40:07 On mě právě nenutil do ničeho . On řekl, ať si vyberu sám.

00:40:09 Takhle to praktikoval celej život.

00:40:11 Že prostě ať si vyberu, co chci dělat.

00:40:14 Ale já jsem říkal, abych to doplnil, že jseš muzikant,

00:40:17 jseš rapper, ale říkal jsem, boxer.

00:40:19 To pořád platí? Furt boxuješ? Nebo proč jsi začal boxovat?

00:40:24 Dostal jsi někde v hospodě ránu

00:40:25 a řek sis, měl bych to vrátit příště?

00:40:28 -Něco takovýho podobnýho.
-Porval ses.

00:40:31 Já jsem měl takový období v životě,

00:40:33 protože já jsem se svojí ženou strašně dlouho

00:40:35 a ona se se mnou rozešla po 5 letech

00:40:37 a já jsem měl v sobě takovej vztek,

00:40:38 já jsem začal chodit na fotbal se prát.

00:40:40 Protože jeden kamarád v hospodě mi řek,

00:40:41 hele, pojď se mnou na fotbal...

00:40:43 -Tys chodil do kotle?
-Ano.

00:40:44 -Na Spartu? Na Spartu jsi chodil?
-Na Spartu, no.

00:40:49 A tam jsi chodil, ne jak to dopadne,

00:40:52 ale aby ses popral?

00:40:54 Když přijel Baník Ostrava.

00:40:56 Mě zajímal i ten fotbal.

00:40:58 Problém byl v tom, že já nosím čočky,

00:40:59 v tý době jsem je nenosil

00:41:01 a poněvadž na ty rvačky bylo blbý nosit brejle,

00:41:03 tak jsem chodil bez brejlí.

00:41:04 Já jsem většinou neviděl, jak to dopadlo, ten fotbal.

00:41:08 Když někdo kopnul penaltu,

00:41:10 tak já jsem si myslel, že je to gól, on to byl aut třeba.

00:41:13 Tak já jsem na tom byl dost blbě.

00:41:14 Jo, jasně. Čili tam jsi chodil do toho opravdu ortodoxního kotle.

00:41:19 A pak ty rvačky. To tě bavilo!

00:41:21 Já bych neřek, že mě to bavilo, bylo mi 20,

00:41:23 měl jsem v sobě nějaký vztek, já jsem se chodil vybít.

00:41:25 Mně přišlo rozumnější, než se prát někde po hospodách,

00:41:27 tak jsem šel tam, kam se ty lidi choděj prát.

00:41:33 -Legálně!
-Že si pro to někdo přišel!

00:41:35 Než aby chudák nevinnej někde v hospodě, že bude koukat...

00:41:45 A z toho vzniklo to, že jsi začal boxovat závodně někde? Nebo ne?

00:41:50 Jo, já jsem vicemistr republiky a 6. na Mistrovství Evropy.

00:41:53 -Cože jseš? Vicemistr?
-Republiky.

00:41:55 -Čili druhej teda.
-Zní to hůř, než vicemistr.

00:42:00 -A v čem jseš ten vicemistr.
-V thajským boxu.

00:42:02 V thajským boxu! Těch boxů je samozřejmě několik.

00:42:05 Čili ty jsi dělal ten, co se kope do držky taky.

00:42:09 Taky. Thajský box, tam se používají kopy, používají se lokty i kolena.

00:42:12 Ne na obličej, kamkoliv na tělo. Kromě teda mezi nohy.

00:42:15 A to jsi vlastně, jen aby ses vybil z rozchodu

00:42:18 se svojí současnou manželkou?

00:42:20 Ano.

00:42:21 Tak to odskákali z Baníku Ostrava.

00:42:24 Nevím, jestli to zrovna odskákali.

00:42:25 Většinou jsem to občas odskákal i já.

00:42:27 Já, protože jsem se chtěl zdokonalit v tom rvaní,

00:42:31 tak jsem začal chodit na box.

00:42:32 A to mě natolik pohltilo,

00:42:33 že jsem ze dne na den přestal chodit na fotbal

00:42:35 a začal jsem se věnovat boxování.

00:42:36 Jasně! Legálně ses vlastně pral! Bylo to kvůli tvý současný ženě?

00:42:43 -Kvůli současný, ano.
-5 let jste měli pauzu?

00:42:47 -Ne! Jen asi 3 měsíce!
-Říkal jsi 5 let!

00:42:49 -Že po 5 letech se rozešla se mnou.
-Po 5 letech se rozešla.

00:42:52 Já jsem si pak našel jinou holku, tak ta to nevydejchala

00:42:54 a vrátili jsme se k sobě.

00:42:57 Prosím tě, tak jako...

00:42:58 Ona mi totiž řekla, když jsme se rozešli,

00:42:59 že jsem na ni moc hodnej.

00:43:00 -Ta současná.
-Ta současná.

00:43:01 Já jsem říkal, proč se se mnou rozcházíš?

00:43:03 A ona, ty jseš na mě moc hodnej.

00:43:14 To byl důvod?

00:43:15 Oni vždycky si ženský najdou něco. Budeme přátelé, budeme kamarádi.

00:43:19 Jseš moc hodnej a takovej a makovej.

00:43:21 Oni nikdy neřeknou, jak to doopravdy je.

00:43:24 -Tolik let, kdy jste se seznámili?
-Ve 14 jsme spolu začali.

00:43:28 Mně bylo 14. Mně bylo 15, když jsme spolu začali chodit.

00:43:31 -A tvoje žena je tady dnes s tebou?
-No, je tady se mnou.

00:43:34 Tak přibrzdíme.

00:43:37 -Odcházím asi sám.
-No ne, jseš upřímnej, otevřenej.

00:43:42 Ty zásadní věci už jste si doma řekli.

00:43:44 Jo, to několikrát.

00:43:48 Tak za těch 17 let.

00:43:49 -Ale už i děti máte, myslím.
-2 děti.

00:43:51 2 děti máte! To je krásný. Já jsem ale slyšel nějakej,

00:43:57 pustil jsem si nějakej klip.

00:44:00 -Říká se tomu i u rapperů klip?
-Ano.

00:44:02 A ten se jmenuje Emma, ten klip.

00:44:05 Nejmenuje se jedno z tvejch dětí taky Emma?

00:44:08 Jmenuje se Emma. To je pro ni písnička.

00:44:10 Věnovaná pro ni.

00:44:11 Ona se narodila, Emička, tím pádem a ty jsi složil ten rap pro ni.

00:44:17 Pro ni, no.

00:44:18 Protože jsem si říkal, ať tady má, protože táta taky složil písničku,

00:44:21 která se jmenuje Syn.

00:44:22 A teď se k tomu po jeho smrti hrozně vracím.

00:44:25 A říkal jsem si, až tady jednou nebudu,

00:44:26 že by bylo fajn, kdyby měla nějakou památku.

00:44:29 Ta muzika je věčná, Ta tady bude pořád.

00:44:31 -A kolik je dneska Emičce?
-Bude jí 5.

00:44:33 -Bude jí 5. Už to slyšela?
-Jo, několikrát.

00:44:35 Ona vždycky říká, tatínku, to je moje nejoblíbenější písnička.

00:44:38 ještě Katy Perry a ty teda.

00:44:43 Mimochodem, já jsem poslouchal ten rap o tý Emičce

00:44:46 a byl jsem překvapenej, když, tak mě oprav,

00:44:49 třeba jsem to neslyšel všecko dobře.

00:44:51 Ale tak jako jsem zaregistroval, že většina těch rapů,

00:44:53 že tam se hodně používá vulgárních výrazů.

00:44:57 Asi to k tomu patří? Je to tak normální?

00:45:00 A myslím, že v Emičce nic takovýho není.

00:45:02 To by tam ani nepatřilo.

00:45:04 S ní žádný vulgarismy,

00:45:06 no nespojuju, občas mě nato, i nasere.

00:45:11 Ona to občas, ona je výborná.

00:45:13 Ona je perfektní v tom, já teď budu odbíhat.

00:45:15 My jsme třeba, já jsem teď prodělal nějakou chřipku,

00:45:18 bylo mi zle a tohleto a teď manželka říkala,

00:45:20 hele a vynes ten tříděnej odpad!

00:45:21 Už je to tady měsíc! A ona řekne,

00:45:24 neřvi na něj, víš, že byl teď nemocnej!

00:45:25 Nech ho bejt!

00:45:32 -To je bomba! V pěti letech!
-To je tátova holčička.

00:45:36 Ta je úžasná v tomhletom.

00:45:38 Kluk ještě nemluví, jak tě tak poslouchám.

00:45:40 Ten zase, ten furt řve, tati! Teď se rozmluvil hodně.

00:45:44 Ale nejhorší je, on vstane třeba v 6

00:45:46 a začne třeba hodinu, tati, jenom.

00:45:48 Tati, tati, tati! A to je prostě, to je fakt na palici potom.

00:45:55 Ale abych já celou tu tvoji vizitku doplnil,

00:45:57 řekl jsem, že jseš bubeník, teď víme, jak jsi začínal.

00:46:00 Ale nevím, jestli si diváci většinou všimli,

00:46:02 že ty jseš bubeníkem kapely Chinaski.

00:46:05 A jak na tebe přišli Chinaski,

00:46:08 že jsi předtím bubnoval s Lucií, nebo s nějakou takovou kapelou?

00:46:11 Byl nějakej konkurz?

00:46:14 Právě, že já jsem nikdy s žádnou kapelou nehrál.

00:46:17 To je na tom největší paradox.

00:46:18 Ale když se zabil Pavel Grohman, my jsme se znali, bubeníci,

00:46:23 já jsem byl jedinej, kterej tenkrát nepřišel,

00:46:25 protože mně to bylo hrozně blbý,

00:46:26 i když jsem strašně chtěl do tý kapely,

00:46:28 ale všichni vždycky napsali upřímnou soustrast,

00:46:30 ale kdyby náhodou jste chtěli, hraju na bicí, mám volno zrovna.

00:46:34 Já jsem byl takovej, že jsem neřek. Jedinej. Co mi říkali,

00:46:36 oni si chtěli vychovat mladýho kluka k obrazu svýmu.

00:46:40 Nechtěli takovýho bubeníka,

00:46:41 co hraje ve čtyrech dalších kapelách,

00:46:43 aby dělal takový ty záskoky.

00:46:45 Ten repertoár jsi nějak dal dohromady, ne?

00:46:48 Já jsem přijel na první zkoušku do Písku...

00:46:50 -S Chinaski?
-S Chinaski.

00:46:52 A říkali, nauč se tyhle 3 písničky. Tak jsem se to nějak naučil zahrát.

00:46:54 Jenže já jsem třeba nevěděl, tak hrajem! Já jsem začal hrát.

00:46:58 A oni mi říkali, musíš to naklepat. Já říkám, ty vado, to já nevím,

00:47:01 to mi nikdo neřek!

00:47:02 A oni, to snad máš vědět, jako bubeník!

00:47:04 Mně nedošlo, že musím určit ten rytmus,

00:47:05 jak jsem hrál furt s CD,

00:47:06 tak jsem byl zvyklej, že tam to je daný.

00:47:09 Takže oni po 3 písničkách...

00:47:11 Takže ty jsi začal sám a čekal jsi, že se chytnou.

00:47:13 Oni koukali, drželi kytary,

00:47:14 koukali na mě, co se děje, vůbec nechápali.

00:47:18 Teď vylezli na takovej dvorek v tom Písku,

00:47:20 kde bratři Škoši mají tátu s mámou a všichni tam byli takhle.

00:47:26 Já jsem si říkal, to asi nedopadnu úplně nejlíp,

00:47:29 to asi přijatej nebudu.

00:47:30 Ale tenkrát Ondra Škoch, basák, řek, tak pojď,

00:47:32 ještě si spolu zahrajem.

00:47:33 Já nevím, asi hodinu jsme spolu jamovali, on řek,

00:47:35 já si to s ním umím představit.

00:47:37 Tak jsem dostal repertoár asi 26 písniček

00:47:39 a do tejdne jsem se to musel naučit.

00:47:41 A to ses opravdu naučil v takhle krátký době?

00:47:43 Tak jsem hrál 14 hod. denně, moje máti, ta mě nenáviděla,

00:47:45 protože furt duněl strop, nemohla spát,

00:47:48 protože fakt jsem si k tomu sednul ráno

00:47:50 a skončil jsem zase v 1 ráno.

00:47:52 A naučil jsem se to fakt ránu od rány.

00:47:53 Fakt, jo? To je úžasný.

00:47:55 Já jsem takovej, když něco chci, když si to vemu do palice,

00:47:57 že to hrozně chci, tak to většinou dokážu.

00:48:00 Čili hraješ s Chinaski,

00:48:03 máš ještě nějakou svoji rapperskou sestavu.

00:48:07 Už neboxuješ závodně. Toho jsi nechal.

00:48:09 -Příští rok se chci vrátit.
-Chceš se k tomu vrátit.

00:48:12 -Já jsem dostal dobrou nabídku.
-Až děti odrostou.

00:48:14 To jsem vždycky říkal právě.

00:48:15 Že ty děti musej trochu odrůst, abych se aspoň vyspal pořádně.

00:48:18 Protože ono trénovat 2 x denně a spát třeba 5 hodin,

00:48:21 to fakt nejde, to je hodně náročný.

00:48:23 Vicemistr republiky, bejt mistr, to by lákalo.

00:48:27 Mně ty druhý místa, já se s nima nemůžu nějak spokojit.

00:48:30 Ty už jsi s těma Chinaski zažil, to jsou mohutný túry, haly a tak.

00:48:37 Ale já nevím, jestli ten rap

00:48:40 patří do takových prostor, jako jsou haly.

00:48:43 Patří to spíš do takových menších, klubovejch? Nebo se pletu?

00:48:47 Je to jen klubová záležitost.

00:48:49 Největší prostor byl v Praze pro 2500 lidí a my jsme loni

00:48:54 vyprodali malou Sportovku a Forum, což je 2 x 4000 lidí.

00:48:58 To se nám, musím zaklepat, zázračně povedlo.

00:49:01 To je úžasný. A co ty lidi? Znali asi...

00:49:04 Jo, my máme hodně ortodoxní fanoušky.

00:49:06 My máme, podle mě, jedny z nejortodoxnějších fanoušků,

00:49:08 že opravdu si nechávaj tetovat ten náš symbol, co my máme.

00:49:11 Co máš za symbol?

00:49:12 Já mám tady takovej TG, my se jmenujem Trouble Game.

00:49:17 Ne Masaryk. Vy jste Trouble Game. A oni si to nechávaj podle vás.

00:49:25 Máme 300 ? 400 lidí, který si to nechali vytetovat.

00:49:29 To je úspěch pro rappery.

00:49:32 Ono jde hlavně o to, já byl 10 let, já ten rap dělám fakt dlouho

00:49:37 a byl jsem vždycky podceňovanej, moc mě na tý scéně nikdy nepřijali,

00:49:40 protože jsem byl jinej, vždycky jsem si to dělal po svým.

00:49:43 Konečně po těch letech se mi to podařilo prolomit.

00:49:45 Já těm lidem dávám zas nějakou inspiraci,

00:49:48 že člověk musí akorát vydržet.

00:49:50 Vždycky to jde, vždycky to nějak jde,

00:49:51 musí akorát člověk chtít.

00:49:52 Ta touha dokáže strašně moc.

00:49:54 Máš nějakou představu, nebo sen, řeknu rovnou,

00:49:58 třeba udělat jednou Strahov, tam se sejdou všichni příznivci,

00:50:02 všichni budou mít TG?

00:50:06 Máš nějakou takovou vizi, co bys rád dosáh?

00:50:09 Já si vždycky dělám takovou tříletku.

00:50:11 Že si vždycky určím nějakej plán na 3 roky

00:50:13 a ten další plán na ty 3 roky je,

00:50:15 že bysme chtěli vyprodat Arénu v Praze,

00:50:18 to máme příští rok to bude.

00:50:21 -Už máte zabukovanej termín?
-Už máme 19. 5. příští rok.

00:50:24 19. 5. příští rok to už máte zabukovaný, že tam budete.

00:50:28 -A jak to vypadá?
-Prodáváme 12 tisíc lístků

00:50:31 a teď je prodanejch necelejch 5 tisíc.

00:50:33 Už teď! Je to v květnu a už teď je prodaných necelých 5000.

00:50:38 -No tak, to vypadá nadějně.
-Spí se klidnějc.

00:50:41 Vždycky ráno mi pípne v 6 hod. mail

00:50:44 a tam mi chodí ten předprodej lístků

00:50:46 a vždycky vidím, kolik se prodalo.

00:50:47 Teď se člověk probudí, řekne třeba 50, řekne, paráda.

00:50:51 A pak se probudíš a 1, to bude den na hovno!

00:50:58 Čili takhle ty máš kontrolu, jak to jde.

00:51:00 -A jednou tam naskočí těch 12000.
-Já doufám! Kéž by!

00:51:07 Budeme ti držet palce, ať to klapne!

00:51:10 Mockrát děkuju.

00:51:10 Ota Petřina!

00:51:19 Přátelé, pro dnešek je to, samozřejmě, všechno,

00:51:22 já vám všem děkuju za vaši milou pozornost

00:51:25 a na závěr poděkuju dnešním hostům, kterými byli: Gábina Novotná,

00:51:38 Bob Klepl, Ota Petřina! Na shledanou!

00:51:47 Skryté titulky Eva Svobodová