Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
00:00:31 Děkuju, dobrý večer.
00:00:32 Dobrý večer, milí diváci,
00:00:33 samozřejmě vítám i vás, milí diváci televizní.
00:00:36 Přátelé, nevím, jestli byste věděli úplně všichni,
00:00:40 co se skrejvá pod takovou trošku záhadnou zkratkou PACH.
00:00:44 P A CH. Asi většinou nevíte. Řeknu vám to.
00:00:47 Je to zkratka policejní náborové akce,
00:00:50 která před lety proběhla, Pomáhat a chránit.
00:00:55 Oni tomu říkali prostě Pach, zkráceně.
00:00:58 Policajti si to dali na dveře těch aut.
00:01:01 Já si teda nejsem, abych řek pravdu, jistej,
00:01:03 jestli pomáhat a chránit,
00:01:06 jestli to vystihuje to, co česká policie dělá.
00:01:11 No tak, spíš mě napadá jiná. Třeba bych dal zkratku OAZA.
00:01:17 Obvinit a zavřít, by byla možná... Pomáhat a chránit.
00:01:21 Ale to byste nevěřili, já si na to moc dobře pamatuju,
00:01:24 že prej tenkrát, celá ta akce, Pomáhat a chránit,
00:01:28 vyvolala velkej rozruch u ostatních záchrannejch složek.
00:01:33 Protože, když si to dali policajti na dveře,
00:01:34 tak taky ostatní, vzpomínám si,
00:01:37 že zdravotníci chtěli mít na dveřích těch sanitek,
00:01:40 Pomáhat a oživovat.
00:01:43 Nebo hasiči! Hasiči, chtěli, aby ty žebříky,
00:01:46 který používaj u ohně, aby měly na sobě nápis:
00:01:50 Vysunovat a zasunovat.
00:01:53 To neprošlo. Přátelé, proč o tom mluvím.
00:01:57 Naším dnešním prvním hostem je člověk,
00:02:00 kterej pochází z policie
00:02:03 i když činnost, kterou vykonává, to by se spíš dalo nazvat,
00:02:08 nebo schovat pod slogan, zjišťovat a zdokumentovat.
00:02:12 Nebo tak něco. Protože naším dnešním prvním hostem
00:02:15 je policejní historik pplk. Radek Galaš!
00:02:31 -Nepovýšili vás mezitím?
-Ne. Nepovýšili. Kupodivu ne.
00:02:35 Ale musím to opravit. Já už jsem v důchodu.
00:02:39 -A jak se říká, pplk. v důchodu?
-No, ve výslužbě.
00:02:42 A vy jste teda, vy jste důchodce policejní?
00:02:45 Ano. Já už jsem policejní veterán.
00:02:47 -Kolik vám je?
-No 50.
00:02:48 -50?
-No.
00:02:51 A vy pomáháte a chráníte do 50? Takhle brzo chodíte do důchodu?
00:02:55 Ne, my chodíme do důchodu ještě dřív.
00:02:57 My můžeme chodit do důchodu po 15 odslouženejch letech.
00:03:00 Podle toho, jak jste opotřebovanej?
00:03:01 No jasný, no. Někteří víc, někteří míň. To je různé.
00:03:05 Ale vy jste policejní historik! To děláte pořád, ne?
00:03:08 -To dělám pořád i v tý výsluze.
-I v tý výsluze.
00:03:12 Dobře. A co vy teda?
00:03:14 Jak by se stručně dalo říct, co děláte?
00:03:15 Vy mapujete historii policie. Odkdy do kdy? Do současnosti?
00:03:21 Učeně to je, bádáme a hledáme v dějinách bezpečnostních sborů.
00:03:25 V podstatě od r. 1850, to vzniklo četnictvo u nás,
00:03:29 ale policie vznikla 1785.
00:03:31 Takže od tý doby, až dodnes.
00:03:33 -A vy to mapujete.
-No my se snažíme.
00:03:35 -Až do současný doby.
-No.
00:03:37 I když ta současná doba se mapuje špatně.
00:03:39 Ona je taková v kvasu, víte?
00:03:42 Ty spisy tak různě mizí. Ono se to špatně bádá.
00:03:44 To je kvas, vám řeknu!
00:03:47 Máte už, mimochodem, zanesenou do tý historie,
00:03:51 prezidentskou milost slavnýmu českýmu vězni?
00:03:56 Budete se divit, ale výstřižek už jsem si založil.
00:03:58 Hned vedle Roubala.
00:04:00 Já jsem se někde dočet, já nevím, jestli jste to zrovna vy,
00:04:02 kdo otvíráte ty nevyřešený případy.
00:04:05 Ale někde jsem čet, že se teď řeší případ,
00:04:09 slavnej případ, Otýlie Vranské.
00:04:12 Vražda Otýlie Vranské. Že se furt hledá ten pachatel.
00:04:16 Řekněte mi, k čemu to, pane plk. v. v., pplk.
00:04:20 K čemu to je, najít vraha, když se to stalo před 80 lety,
00:04:24 nebo víc, než 80 lety?
00:04:25 K čemu to je? Hledat pachatele teď?
00:04:27 Kdyby ty historici nehledali, tak co by dělali, že jo?
00:04:30 To je úplně jednoduchý.
00:04:33 Tam nenajdete žádný poučení, ale to dobrodružství toho hledání!
00:04:36 To není jen o hledání v tom spisu.
00:04:38 Já jsem si v tom hledání otevřel 14 hrobů. Furt něco hledáte.
00:04:42 Vy chodíte po Olšanech a otvíráte hroby?
00:04:45 Jo.
00:04:45 -Hledáte pachatele?
-Ne, já jsem hledal zrovna ji.
00:04:49 -Jo vy jste hledal ji!
-No jasně!
00:04:52 Ale ona byla rozčtvrcená! To jste otevřel asi 12 hrobů!
00:04:55 14! 14 společných hrobek jsme otevřeli!
00:04:59 Já jsem byl jak Hamlet!
00:05:00 Protože ze 14 společných hrobů jsme lovili lebky a protože vím,
00:05:04 jak ta lebka je rozsekaná, tak to vždycky bylo,
00:05:06 je to ona, není to ona?
00:05:07 Není to ona, další!
00:05:08 Takhle mi prošlo rukama asi 150, nebo možná 200 lebek.
00:05:11 -No nebyla tam.
-Co?
00:05:13 -Nebyla tam.
-Vy poznáte tu Vranskou?
00:05:15 Takhle to jak Hamlet držíte v ruce a poznáte, podle čeho?
00:05:17 -Ona byla nějak seknutá do hlavy?
-No, 3 x přímo.
00:05:21 Ale otázka zněla, pane pplk., k čemu to je?
00:05:25 Vy zjistíte, nebo už jste to zjistili?
00:05:28 Já bych řek, že už jsme velmi, velmi blízko.
00:05:30 Dobře. Tak vy to možná do prázdnin zjistíte. K čemu to je?
00:05:36 Uzavřete spis, pachatel je na Olšanskejch hřbitovech,
00:05:40 zase budete držet v ruce jeho lebku.
00:05:42 Jeho lebku ne, on je zpopelněnej.
00:05:45 Aha. Tak budete přesejpat urny někde!
00:05:51 To je hezká prácička, pane pplk., vám řeknu!
00:05:54 -Nebo vy už jste na stopě?
-Já už jsem na stopě.
00:05:57 Kdyby se tak přesejpalo, to bych se nezastavil.
00:05:59 No jasně!
00:06:01 V každým případě, my už jsme na stopě,
00:06:02 už jsme hodně blízko, používáme nejmodernější metody.
00:06:05 My jsme skoro jak Kriminálka Miami, akorát nám to trošku dýl trvá.
00:06:10 Zkoumáme DNA. A buď to vyjde, nebo to nevyjde. Ona je to sázka.
00:06:14 No dobře, tak DNA, jak u toho pachatele?
00:06:17 Jako co? Otevřete opravdu urnu? Teď mluvím vážně!
00:06:22 Tam nenajdete nic. Tam najdete jen popel, tam DNA není.
00:06:25 Počkejte, to já nevím. A z popele nejde DNA?
00:06:29 Ne. To nejde ani z pubickýho ochlupení.
00:06:30 -Z čeho?
-Z pubickýho ochlupení, že jo!
00:06:33 Co je to pubický ochlupení?
00:06:35 To je ochlupení, který máte v podpaží např. a níž.
00:06:38 -Tomu se říká pubický?
-Jasně.
00:06:40 To musí vědět každý policista.
00:06:42 Protože s tím potom vážou humorné příběhy.
00:06:45 Ale ne každej by měl vědět, co je pub...
00:06:47 A to je po celým těle, já mám pubický?
00:06:52 Já si myslím, že možná jo. I když teda teď nevím.
00:07:03 Myslíte, že mně už pubický vypadalo!
00:07:08 Je to otázka možných vlivů.
00:07:10 Ale to je policejní výraz, jo? Anebo lékařský?
00:07:14 -A víte, že nevím?
-Lékařský, tady říkají.
00:07:17 Protože ta policie s těmi lékaři velmi často spolupracuje,
00:07:20 hlavně u těch mrtvol apod.,
00:07:22 tak používáme mnohdy stejnou terminologii.
00:07:24 Dobře, ale tak otázka je furt stejná.
00:07:27 Co z toho vyvodíte?
00:07:29 Vy zjistíte, vy už asi, já na vás koukám,
00:07:31 vám svítěj očička, že vy už asi víte, kdo to udělal?
00:07:35 Já to vím, ale říct to ještě furt nemůžu.
00:07:37 A kdo vám to zakazuje, když jste ve výslužbě?
00:07:39 To máte pravdu. My to děláme 3.
00:07:43 -Vy na tom děláte 3.
-My na tom děláme 3.
00:07:46 A ti 2 kolegové, my jsme se domluvili na tom,
00:07:47 že dokad to nebude na papíru černý na bílým,
00:07:50 tak budu jen mlžit.
00:07:53 Čili čekáte, že to bude bomba. Až to řeknete.
00:07:55 Jasně, to bude lepší, než Jack rozparovač.
00:07:58 Ten výslednej efekt, furt zůstává stejná otázka.
00:08:02 -Vy nemůžete nikoho zavřít!
-On je zavřenej.
00:08:05 -Víte, že je zpopelněnej.
-No, v tý urně je zavřenej.
00:08:13 Zavřenej v urně! Ale já furt pátrám po tý vaší radosti!
00:08:16 Z čeho budete mít radost? Není koho obvinit.
00:08:19 Tak to zveřejníte.
00:08:20 Budeme slavný! To je krásná radost!
00:08:23 Kvůli tomu, že objasníte 80 let starou vraždu,
00:08:27 budete slavný?
00:08:28 Víte, jak naštveme Honzu Zemana?
00:08:34 Vzpomínám na ten díl,
00:08:35 kdy mu tam předává funkci toho šéfa tý pražský kriminálky, říká,
00:08:38 Honzo, tady to máš, to je ta Vranská,
00:08:41 třeba to rozlouskneš!
00:08:43 No nerozlousk to!
00:08:44 Navíc, on ten spis není takovej, ale má metr.
00:08:47 Jo? I filmů je o tom! Já jsem viděl nějaký dokumenty!
00:08:52 Vím o tom skoro všecko! V kufru, že jo?
00:08:54 Ve vlaku to cestovalo!
00:08:55 My tomu ve zkratce říkáme, jak sbalit holku. Do 2 kufrů.
00:09:02 U policie obecně je černý humor.
00:09:04 -Jo?
-No jo.
00:09:06 Je spousta filmů, samozřejmě, který jsou z týhle doby.
00:09:09 Rada Vacátko! To je taková klasika!
00:09:12 Když vy, jako historik policejní na to koukáte,
00:09:16 dbá někdo na určitou věrnost historickou,
00:09:20 aby tam nebyly úplný blbosti?
00:09:22 Děláte poradce na takovejhle filmech třeba?
00:09:25 Občas jo. Na radovi Vacátkovi ne, na to nemám věk.
00:09:28 Ale konkrétně u rady Vacátka...
00:09:31 Jste v důchodu a nemáte na radu Vacátka věk?
00:09:33 Ten je ještě černobílej! Já už jsem barevnej!
00:09:43 Tak ale viděl jste to, ne? To je taková klasika!
00:09:46 -To je alfa a omega policistů.
-A jsou tam nějaký kiksy? Ne.
00:09:49 No kiksů tam moc není.
00:09:50 A vemte si, že on je podle skutečný osoby,
00:09:51 jmenoval se rada Vaňásek, Josef Vaňásek.
00:09:54 Vaňásek se jmenoval? A oni z něj udělali Vacátka?
00:09:57 Udělali z něj Vacátka
00:09:58 a zajímavý je, že pan Marvan se s ním nikdy nemoh vidět.
00:10:01 Protože on zemřel v r. 38, takže se nepotkali, minuli se,
00:10:06 nicméně, jeho vnuk, rady Vaňáska, než zemřel, tak sám říkal,
00:10:12 protože si dědečka pamatoval, tak sám říkal, že skutečně to bylo,
00:10:15 jako kdyby spolu hovořili,
00:10:17 jako kdyby ho natočil přesně podle něj.
00:10:19 On totiž rada Vaňásek, ten skutečný,
00:10:22 byl trošku takovej protivnej dědek.
00:10:24 Jo, byl ve skutečnosti? Takže Marvan ho trefil.
00:10:28 Marvan ho trefil, trefil ho krásně.
00:10:31 A myslím si, že to je jeden z nejkrásnějších seriálů.
00:10:33 Čili jsou historici, myslím, jako jste vy, dohlížejí třeba?
00:10:39 Nebo vy sám, byl jste někdy, jako odbornej poradce,
00:10:43 aby tam nebyly úplný blbosti?
00:10:45 Nebude to reklama? Ale dyť je to ČT!
00:10:47 Nevím co máte na mysli!
00:10:49 Já vám pak řeknu, jestli je to reklama, nebo ne.
00:10:51 Dobře. U Četníků z Luhačovic třeba.
00:10:53 Když se teď točili Četníci z Luhačovic...
00:10:56 -Vy mluvíte na mě moc rychle.
-To je můj osud.
00:11:00 -U Četníků u Luhačovic...
-U seriálu Četníci z Luhačovic!
00:11:04 Já napřed slyšel Účetní!
00:11:05 Tak jsem si říkal, jakej je seriál Účetní?
00:11:07 Musíte pomalejc, kvůli starším divákům!
00:11:11 U seriálu, řekněte to ještě jednou.
00:11:13 -U seriálu Četníci z Luhačovic...
-Ano, výborně!
00:11:16 Tam jsem dělal poradce, co se týče stejnokrojů,
00:11:19 výzbroje, výstroje a některých kriminalistických postupů,
00:11:23 které tam byly používány.
00:11:24 Takže jste i při natáčení takovejhle seriálů?
00:11:28 Párkrát se mi podařilo u toho být a byla to hodně zajímavá zkušenost.
00:11:31 -Žádný kiksy?
-Ne, ne, moc ne.
00:11:35 Proč jste říkal, tu Kriminálku? Co jste to říkal?
00:11:38 -Myslíte Miami?
-Miami, no.
00:11:40 Já jsem snad neviděl jedinej díl!
00:11:42 Ale mám pocit, že vám to leží v žaludku.
00:11:44 Ne, to je zábavný pořad pro policisty.
00:11:48 Jako čím? Že jsou tam opravdu hovadiny?
00:11:50 -Naprostý! Ale víte, smutný...
-A co třeba?
00:11:53 Co vás rozesměje u Kriminálky Miami?
00:11:55 Celkově postupy. Už jen to,
00:11:57 že kriminalistický technik tam zatýká a já nevím, co všechno!
00:12:00 To bych pominul! Ale dostanou DNA téměř z čehokoliv
00:12:04 a během zhruba 5 minut jim takhle vyleze papír
00:12:06 a tam koukaj na to, kdo to udělal!
00:12:09 -To nejde?
-To nejde, no.
00:12:11 -DNA nevyleze rychle?
-Ne. Desítky hodin.
00:12:14 Desítky hodin to trvá? Někam to jde?
00:12:18 Někam to jde. On ten proces samozřejmě, já ho neznám,
00:12:20 protože to je skutečně holá věda.
00:12:22 Ale trvá to, řekněme, minimálně 24 hod.,
00:12:25 než vám vůbec něco vypadne.
00:12:26 Ono zase, sledujte seriál v reálném čase, to nejde.
00:12:31 To vy se pobavíte u takovejchhle věcí.
00:12:33 Nesmírně. Víte, smutný je, když potom přijde občan na útvar,
00:12:37 něco mu vykradli a dožaduje se zajištění stop.
00:12:40 Tak se tedy zajistí stopy. A teď to dáte do počítače.
00:12:43 Teď to zjistíte ne?
00:12:44 Počkejte, jak to můžeme zjistit?
00:12:46 No v Kriminálce Miami to zjistěj hned!
00:12:57 Vy máte, myslím, pane pplk., pod palcem
00:12:59 i takový muzeum policejní.
00:13:01 Co to je?
00:13:03 Já jsem tam teda nikdy nebyl, ale co se tam schovává?
00:13:06 -Chyba to je, že jsem tam nebyl?
-No určitě.
00:13:07 Co je tam tak zajímavýho?
00:13:09 My máme sbírkový exponáty na co si vzpomenete.
00:13:12 Od vražednejch zbraní, přes dámský kalhotky,
00:13:14 dámského ochlupení, až po vycpaný psy.
00:13:16 To všechno tam máme!
00:13:19 To jsou předměty, pocházející z trestný činnosti.
00:13:23 Sběratel sbírá kalhotky,
00:13:24 ono některý sběratelství je holt trestný!
00:13:28 Sbíral kalhotky po šňůrách a oni ho potom chytli.
00:13:30 Škoda přes 5000.
00:13:32 A takovýhle předměty potom můžou skončit v Policejním muzeu.
00:13:35 A ochlupení, to má krásnou historii.
00:13:38 Povídejte.
00:13:40 Prvorepublikový defraudant Zajíček, dr. Zajíček, velmi známá postava,
00:13:45 Konto separato!
00:13:47 -Co to je?
-S Postráneckým. Krásnej film.
00:13:49 -Jo? Tam je Zajíček?
-Přesně on.
00:13:51 Zpronevěřil Laryšovi doly. Vemte díru v zemi.
00:13:56 A on to dokázal. A on měl takovou velice zajímavou libůstku,
00:14:01 on byl hrozně na ženský.
00:14:03 Měl peníze, že jo, ty co zpronevěřil
00:14:06 a on měl takovou libůstku,
00:14:08 že jako suvenýr od těch dam si vždycky kousek ustřih.
00:14:12 To si lepil do takovýho speciálního alba
00:14:14 a ještě si k tomu v šifrách psal svoje zážitky.
00:14:17 Ty šifry, bohužel nemůžeme rozluštit.
00:14:20 Nenechal klíč.
00:14:22 -On si střihal?
-Jo.
00:14:24 -Z těch ženskejch?
-Jo.
00:14:27 No to by si dneska moc neužil, že jo?
00:14:39 Vypadám, jako znalec! Ale to jen z vyprávění, rozumíte!
00:14:46 To bysme přišli o exponát. Taková škoda.
00:14:48 Vy tam máte takový zajímavý věci?
00:14:50 -Máme, no. I vycpanýho psa.
-Cože?
00:14:52 -I vycpanýho psa máme.
-Vycpanýho psa?
00:14:53 -Je to pes hrdina.
-Pes hrdina?
00:14:56 No jistě. Pes Brek, ten měl 67 zadržení pachatele,
00:14:59 tak Gustáv Husák osobně rozhodl o tom,
00:15:02 že pes dožije stářím, takže on nakonec pošel stářím.
00:15:08 -Brek se jmenoval?
-Brek se jmenoval.
00:15:10 Rozhodl o tom, že bude vycpán a dán do Policejního muzea.
00:15:14 A dokonce existujou fotografie, kde on sám ho tam obdivuje,
00:15:17 s ministrem Obzinou, jak hladí vycpanýho psa.
00:15:21 A ten Brek, to byl pohraničník? Že to chytal na hranicích?
00:15:24 -Jo.
-Pohraničník!
00:15:26 A toho vy máte v muzeu!
00:15:27 Ale už je tak hrozně olysalej, že jsme ho museli schovat.
00:15:31 -Jak ho ty papaláši hladili...
-Nejen papaláši! Kdo přišel!
00:15:36 Samozřejmě, v muzeu,
00:15:38 co není přišroubovaný, to vám seberou.
00:15:40 Takže utrhli mu ocas, ucho mu utrhli.
00:15:44 -A na vás je pak, přilepit ocas.
-Jo.
00:15:47 Tak prevence, ta musí bejt, tak jsem ho schoval do skříně.
00:15:52 Jenom na požádání otevřete skříň. Že jo?
00:15:55 A víte, že se občas najdou tací, kteří ho chtějí ukázat?
00:15:59 Předseda Filip, ne?
00:16:09 -Si neumím představit.
-Ten mě nenapad.
00:16:13 -Takže někdo občas?
-Čas od času jo.
00:16:15 Je fakt, že hlavně jeho psovod,
00:16:17 to byla v podstatě kynologická služební legenda,
00:16:20 když teda pominu to zadržování, to byla legenda,
00:16:24 takže někteří kynologové skutečně respektují to, co ten pes dokázal,
00:16:28 protože to v tom psím, běžným životě,
00:16:30 byť dobře vycvičenýho psa, není obvyklý.
00:16:33 Řekněte mi, je to zábavná práce?
00:16:35 Já bych řek, spíš taková jako piplačka,
00:16:38 tak jako se hrabat v tý minulosti, v tý historii.
00:16:42 Pobaví vás něco taky, z tý práce, kromě Kriminálky Maiami?
00:16:46 Pobaví, to víte, že pobaví.
00:16:48 Je fakt, že některé záznamy tam jsou naprosto fantastické.
00:16:51 I když se jedná třeba o trestné činy vražd,
00:16:53 ale i ty dokážou, ty záznamy, pobavit.
00:16:55 Vy se zasmějete nad vraždou nějakou?
00:16:57 Nad vraždou ani tak ne.
00:16:59 Jako spíš nad tím, jak vypadalo to šetření.
00:17:02 Jo, jak vypadalo to šetření.
00:17:04 Když tam potom čtete záznam,
00:17:07 byla to dvojnásobná vražda dvou nebohých dívek,
00:17:10 ale bylo to takové zvláštní.
00:17:12 A v podstatě se hledala zbraň.
00:17:13 V té době všechny zbraně byly registrovány,
00:17:15 to by se v Unii radovali.
00:17:18 A šlo se po konkrétním typu zbraně. To se vědělo.
00:17:21 Věděla se i série zbraně, protože měla vadu,
00:17:24 takže se prověřovalo.
00:17:25 Teď ti policisté, kteří to prověřovali,
00:17:26 ti byli nesmírně vtipní asi, protože číslo zbraně,
00:17:30 výrobní číslo, Franta Novák, zbraň nepředloží,
00:17:34 chybí mu dělnická skromnost.
00:17:37 O kousek dál zase jinej, Josef Novák zbraň nepředloží,
00:17:42 chybí mu komunistická skromnost.
00:17:44 A poslední záznam, to byl psanej na stroji,
00:17:46 zbraň nepředloží, náměstek ministra vnitra.
00:17:52 Pane pplk., co teď máte, co vás teď zajímá?
00:17:56 Je tam jeden případ, není to samozřejmě nic veselého.
00:17:59 Je to případ z r. 1974, je to přepadení pošty na Těšnově,
00:18:03 mnozí ji možná pamatují.
00:18:05 Tam došlo ke střelbě a byl tam jeden mrtvý policista.
00:18:07 Jmenoval se Velíšek. Shodou okolností.
00:18:10 A oba dva podezřelí vrazi zmizeli.
00:18:15 Xkrát byli v tom policejním sítu, nikdy se jim to nepovedlo prokázat.
00:18:19 Jeden z nich se shodou okolností jmenoval Běla, že.
00:18:22 Velmi známý případ.
00:18:24 U vás je každý jméno shodou okolností.
00:18:27 Já nevím, proč Velíšek a Běla jsou shodou okolností.
00:18:29 Velíšek má vazbu na zavražděného reportéra.
00:18:33 -A jo, vlastně.
-A Běla má vazbu na Mrázka.
00:18:37 -Podsvětí.
-Tak.
00:18:39 Takže v podstatě to je případ...
00:18:40 Po tom vy jdete teď?
00:18:42 Ten máme celý, ten případ, ten spis.
00:18:44 Ten spis má přes 110 kartonů.
00:18:46 Což je, jeden karton má nějakých 400 listů.
00:18:51 A ten bychom rádi vytáhli na světlo světa a ukázali na to,
00:18:55 jak ten případ fungoval, kdo byl pachatelem,
00:18:58 protože tam to v podstatě bylo jasné,
00:19:01 nicméně to skončilo na korupci.
00:19:03 Třeba dojde k tomu, že zjistíte toho pachatele
00:19:08 a pak už to dáte někomu, kdo se tím zabejvá.
00:19:11 Maximálně to můžeme dát do sdělovacích prostředků
00:19:14 a říct, on to byl.
00:19:15 To všechno je dávno promlčený.
00:19:17 Je to aspoň radost, ne?
00:19:18 Když řeknete, pachatel byl ten a ten.
00:19:21 -Taková důchodcovská radost.
-Přesně tak!
00:19:24 Pplk. Galaš!
00:19:34 Naším dalším dnešním hostem je herečka Jana Stryková!
00:19:49 Posaďte se. Je to nějakých,
00:19:51 tipuju, když jsme se viděli naposled, je to takových 8 let.
00:19:55 Za 8 let se hodně stane v životě herečky.
00:19:58 No, jako by to bylo včera.
00:20:00 To víte, na člověka ty informace jdou.
00:20:02 Např. i já vím, za tu dobu, co jsme se neviděli,
00:20:07 jste nejen otěhotněla, ale i porodila.
00:20:11 A máte, ani nevím, kolik je vašemu děťátku.
00:20:14 -3 roky už mu byly.
-3 roky už mu byly?
00:20:17 Už mu byly! V březnu.
00:20:19 -Je to chlapeček.
-Je to chlapeček.
00:20:21 -Jak se jmenuje chlapeček?
-Jáchym.
00:20:25 Ale co mně přijde, mně, o mě tak nejde,
00:20:28 ale divákovi jistě přijde zajímavý, a bylo to zveřejněný,
00:20:31 čili odtajněný, že otcem vašeho Jáchyma je,
00:20:37 to jsem byl překvapenej, vnuk Waldemara Matušky.
00:20:40 -Je to možný?
-Této otázky jsem se bála.
00:20:45 Já položím jinou, jestli je to citlivá věc.
00:20:49 Já jsem do tý doby netušil, že ten Walda měl nějaký vnuky.
00:20:53 Já taky ne. Když jsem se s ním seznámila s tímto vnukem,
00:20:58 tak jsem to taky netušila,
00:21:00 až poté jsem zjistila, že to je vnuk.
00:21:03 -Jak poté? Až po narození dítěte?
-Takřka.
00:21:09 To tak mezi řečí vyplynulo?
00:21:11 Tak nějak on byl Matuška, já jsem to příliš neřešila.
00:21:14 -On má příjmení!
-On má příjmení, ano.
00:21:17 Ten vnuk je Matuška a ten pravnuk tedy taky.
00:21:21 Teďka, o kterých lidech mluvíte?
00:21:24 -Můj partner je Matuška.
-Ano. To jsem...
00:21:27 Čili ne manžel, abysme v tom měli úplně jasno.
00:21:29 Úplně jasno. Takže buďme konkrétní.
00:21:30 -Je to biologický otec.
-Je to biologický, je to autor.
00:21:33 Autor dítěte. Autor dítěte je Matuška.
00:21:37 Tudíž i jeho dítě se jmenuje Matuška.
00:21:40 -Čili Jáchym Matuška.
-Matuška.
00:21:43 A kde jste se seznámili? On je to taky herec?
00:21:47 A to už bude poslední otázka na tohle téma.
00:21:49 -Není to herec, je to zvukař.
-Zvukař?
00:21:53 Seznámili jsme se díky mému hlasu. Ano, On si mě vybral z databáze.
00:21:56 -Odkaď?
-Z databáze hlasů.
00:21:59 To je takový rejstřík hlasů. Poslechl si můj hlas.
00:22:03 Takřka se zamiloval. Takřka.
00:22:07 A potom jsem přišla fyzicky, jsem se zjevila.
00:22:10 -Upad.
-A upad.
00:22:20 A to je na co? Na ty dabingy?
00:22:23 Ne, on tehdy připravoval seriál, seriál s Honzou Prušinovským,
00:22:31 Okresní přebor a tam byla jedna důležitá funkce, navigace,
00:22:37 resp. ten hlas té navigace
00:22:40 a on tak hledal, kdo by mu mohl navigovat tím životem...
00:22:47 -Vy mluvíte tu navigaci?
-Ano, já mluvím tu navigaci.
00:22:49 Jak ti volové zabloudili cestou na zápas, to jste vy?
00:22:53 To jsem já!
00:22:59 To až to zase někdy uvidím, tak se na to zvlášť zaměřím.
00:23:02 -Ale opravdu vlídnej hlas.
-Vlídnej. Ano, ano.
00:23:06 Vlídná navigace.
00:23:08 A jak to, to už bude předposlední otázka.
00:23:13 Pokračujte.
00:23:15 Dověděl se Jáchym,
00:23:17 že jeho pradědeček vlastně, dá se říct, byl slavnej zpěvák?
00:23:21 Pouštíte mu třeba To všechno odnes čas?
00:23:24 A říkáte, hele, praděda zpívá?
00:23:27 On ví, že jeho pradědeček je zakopanej na Vyšehradě
00:23:32 a občas mi říká, že bychom ho už měli vykopat.
00:23:45 Tady máte odborníka!
00:23:49 Já, co si tak vzpomínám, jsme si tak povídali posledně,
00:23:53 mám dojem, že ani nepřišla řeč na to, což je u herečky obvyklý,
00:23:56 že vy jste vystudovala DAMU, to já jako mám zmapovaný.
00:24:02 Ale víte co mě překvapilo?
00:24:03 A to nevím, jestli každá studentka DAMU,
00:24:05 že vy asi jste z chudých poměrů,
00:24:07 protože vy jste si různě přivydělávala při studiích.
00:24:13 To jako proč? Různý zaměstnání jste absolvovala.
00:24:17 V těch vašich životopisech já koukal jako blázen!
00:24:19 -Víte co jsem tam třeba našel?
-Vůbec netuším.
00:24:22 Řekněte, jestli to je pravda?
00:24:24 Že jste dělala moderátorku hotelových večírků.
00:24:27 Ano, já jsem vám trochu fušovala do řemesla.
00:24:30 Co se dá moderovat na hotelovém večírku?
00:24:33 To jako někde udělají mejdan a řeknou, pojďte nám to pískat?
00:24:39 To se jednalo o silvestrovský akce,
00:24:41 teď, když o tom mluvím, je to vlastně pravěk,
00:24:44 už si na to příliš nevzpomínám raději.
00:24:47 Samozřejmě, mělo to různý průběh, ty večírky,
00:24:51 pamatuju si zejména na jeden,
00:24:54 tam jsem měla na starosti německou skupinu,
00:24:58 která příliš se nebavila a nezapojovala se.
00:25:02 A můj kolega měl na starosti italskou skupinu,
00:25:06 která se už vůbec nebavila, do té doby, dokud jim neřekl,
00:25:10 že jsem nevlastní sestra Aleny Šeredové.
00:25:16 Od té doby se celá ta italská skupina přesunula
00:25:21 mezi ty Němce a ačkoliv já nemluvím italsky,
00:25:26 oni nerozuměli anglicky,
00:25:27 protože to bylo moderování v angličtině,
00:25:30 tak jsme se velmi dobře pobavili a najednou jsem měla pocit,
00:25:33 snad poprvé a možná i naposled, že jsem dobrý moderátor.
00:25:39 Ale to jste musela o tom něco vědět!
00:25:41 O tý Šeredový a o tom brankáři.
00:25:44 V žádném případě to nepotřebujete vědět.
00:25:46 Stačila ta informace.
00:25:47 -Jo?
-Ano.
00:25:48 -To se vás museli ptát.
-Ale já jim nerozuměla.
00:25:53 Ale víc jako! Já si to nepamatuju.
00:25:55 Ale koukal jsem jako blázen,
00:25:57 proč studentka DAMU si přivydělává!
00:26:01 Tohle byla asi jednorázová věc!
00:26:03 Když jsem vystudovala gymnázium, tak jsem měla velikánský dilema
00:26:06 a vlastně jsem nevěděla, kam dál.
00:26:10 V podstatě ani v dětství
00:26:11 jsem nebyla nějakým způsobem zaměřená.
00:26:14 V podstatě, pokud jsem si hrála na nějaký zaměstnání,
00:26:17 tak to byl důchodce.
00:26:18 To mě neuvěřitelně bavilo.
00:26:23 -Proto jste mi tak sympatický.
-Vy jste si hrála na důchodce?
00:26:27 Ano,já jsem seděla pod stolem v kuchyni a čekala jsem na důchod.
00:26:43 Byla to nesmírně napínavá hra,
00:26:45 protože jsem u toho patřičně nadávala,
00:26:49 různě jsem předváděla babičku, jak si ona sama povídá se sousedkou
00:26:55 a permanentně nadávají na něco.
00:26:58 Na všechno v podstatě! A to mě strašně bavilo!
00:27:03 Tak představovala jsem si, jak jednou tohle budu dělat.
00:27:06 V podstatě si to představuju doteď.
00:27:09 Ovšem dověděla jsem se,
00:27:10 že já mám jít do důchodu zhruba v 73,
00:27:13 to se asi nedožiju, tak nevím.
00:27:17 A musím ten čas něčím naplnit.
00:27:20 -Myslíte čas do tý doby.
-Do tý doby. Takže naplňuju.
00:27:24 Naplňuju. A tak jsem zkusila ledacos.
00:27:28 Kolik vám bylo, když jste si hrála na důchodkyni?
00:27:31 Možná jste to říkala. Jsem to přeslech.
00:27:33 -Nevím. 8, 9 let.
-8, 9 let.
00:27:37 -To jste měla odpozorovaný někde?
-Od babičky!
00:27:40 Babička taky šla pod stůl, když měl přijít důchod?
00:27:45 Nevím, ale ta poloha vleže
00:27:46 mi tak nějak připadala důchodcovská.
00:27:49 -A to nadávání.
-A to nadávání se mi líbilo moc.
00:27:53 Že je ten důchod nízkej, přesto, že ještě pošťačka nepřišla.
00:27:56 Přesně tak. A kdy vám to chodí? Mně to chodí ve středu!
00:27:59 Ty jseš asi od A. No jo, ale já jsem od T.
00:28:02 Mně to bude chodit až ve čtvrtek!
00:28:11 Dostala jste jako herečka někdy příležitost se přiblížit
00:28:15 k tomu, co máte z dětství tak bezvadně zmapovaný?
00:28:18 Důchodkyni jste ještě nemohla hrát.
00:28:20 -Hrála jsem důchodkyni!
-Hrála jste důchodkyni?
00:28:22 Tak to někdo musel vědět, že jste to jako malá dělala!
00:28:25 Asi ano. Bylo to naprosto fascinující.
00:28:30 Byl to úžasnej zážitek. Bylo to pro jednu charitu.
00:28:34 Mě namaskovali jako důchodkyni, opravdu perfektně, několik hodin,
00:28:40 měla jsem tašku s vozíčkem, udělali mi Bechtěreva.
00:28:45 -Co vám udělali?
-Bechtěreva.
00:28:46 Takovej ten obrovskej hrb!
00:28:49 -Tomu se říká Bechtěrev?
-Ano! Já si teda myslím aspoň!
00:28:52 Ne? Taková ta nemoc!
00:28:54 To je podle nějakýho hrbatýho Rusa?
00:28:58 -Vy jste slyšel Bechtěrev?
-Ne.
00:29:01 -On taky ne.
-Diváci mě podporují! To je fajn!
00:29:04 Tady máme návštěvu z nemocnice.
00:29:10 -Bechtěrev. Zase jsme chytřejší.
-Bechtěrev.
00:29:13 A teď to měl být takový apel na občany, jakým způsobem
00:29:17 se nehorázně chovají k důchodcům!
00:29:21 A já jsem si stoupla do protisměru k eskalátoru,
00:29:26 na Muzeu jsem byla a v podstatě pointa toho celýho mělo být,
00:29:31 že mi nikdo nemá pomoct.
00:29:34 A mně pomáhal úplně každej.
00:29:39 -Ale úplně každej!
-To byla skrytá kamera nějaká?
00:29:41 -To byla skrytá kamera.
-Vás tam nastrčili pod schody.
00:29:44 Opravdu, já jsem to měla natrénovaný, oni říkali,
00:29:48 to budete točit 30 minut, protože tady si stoupnete,
00:29:51 30 minut to tady budeme snímat, potom to na minutu sestříháme,
00:29:55 on vám nikdo nepomůže a půjdete domů!
00:29:57 Já to točila celej den!
00:30:00 A nakonec jsme to museli natáčet tak,
00:30:02 že jsme museli vyklidit ten prostor,
00:30:06 musel tam být člověk, který odháněl ty lidi,
00:30:08 který mi všichni chtěli pomáhat!
00:30:11 Ale všichni! To třeba člověk šel v protisměru
00:30:13 a dokonce se i vrátil!
00:30:15 To je hezký zjištění, že jste sama takhle...
00:30:18 A to byla jediná důchodkyně asi, co jste hrála.
00:30:22 Zatím ano.
00:30:23 Jinak hrajete mladý milovnice, ne, pořád ještě?
00:30:28 Milovnice, tak je to různé. Hraju třeba Týnu ve Smolíkových.
00:30:37 -To je taková puberťačka.
-Týnu ve Smolíkových?
00:30:40 -Myslíte ten seriál kreslenej?
-Ano.
00:30:43 To je hraná věc podle Smolíkovejch?
00:30:45 -Ano, je to hraná.
-Jaký mám mezery!
00:30:47 Mirek Hanuš to napsal i zrežíroval!
00:30:50 Hraje tam Bob Klepl Pepu a Eva Holubová Gábi.
00:30:56 -Čili ty Smolíkovy.
-Ty Smolíkovy.
00:30:58 A opravdu jedeme do vesmíru. A já jsem na to nesmírně pyšná,
00:31:02 protože ve svým věku hraju 13tiletou holku.
00:31:06 Tak to je hezký. Důchodkyně na jedný straně a 13tiletá!
00:31:09 To jsou hezký herecký úkoly.
00:31:11 Taky si vybavuju, že vám, nejspíš novináři,
00:31:15 dali takový přízvisko:
00:31:18 Nejokatější česká herečka. Líbí se vám tohleto?
00:31:23 Nebo vás to nějak... Nebo nelíbí?
00:31:27 Co mám dělat s tím? Samozřejmě, že celý dětství jsem tím trpěla.
00:31:33 Různě na všech fotkách mám zavřený oči. Ještě mi přišlo,
00:31:37 že mám velký tváře, tak jsem dělala tohle.
00:31:42 A přesto, kamkoliv jsem přišla, tak všichni říkali,
00:31:44 jo, to je ta s těma velkejma očima.
00:31:47 Dokonce jsem měla i přezdívku Očičko, na střední škole.
00:31:52 Takže v podstatě asi ty velký oči budu mít,
00:31:57 někteří milí diváci mi píšou dopisy a různý rady,
00:32:00 jakým způsobem má s tím pracovat,
00:32:03 když mám tuhletu Basedowovu chorobu.
00:32:09 Kam si mám zajít. Já nestačím těm všem milým lidem odpovídat,
00:32:14 že Basedowovou chorobou netrpím.
00:32:17 -Že to máte prostě od přirození.
-Že to mám po tatínkovi.
00:32:21 Od přírody, že to tak máte.
00:32:25 A to jsou možná dobře míněný rady.
00:32:29 Já dokonce si vybavuju, jsem si vzpomněl,
00:32:32 když jste tady byla naposled,
00:32:35 že vám dali tenkrát v divadle nějakou přezdívku kvůli těm očím.
00:32:39 -Indiánská...
-Ano.
00:32:41 Ta, co má větší oči, než kozy.
00:32:53 Já myslel, že to neřeknete, že to jen mezi náma tak proběhne.
00:32:58 To bylo nějak rozlišovací. Tenkrát jste byly 2 Jany někde.
00:33:01 Aby nebylo, Jano, Jano a dvě se otočíte.
00:33:05 Tak to asi kamarádi, ne? Legrace.
00:33:08 Jako legrace, já na to docela dobře slyším.
00:33:11 -Dodneška?
-Dodnes, ano,
00:33:13 Ani porodem se to nezměnilo. To se mi možná zmenšil mozek.
00:33:18 Ale jinak ty proporce zůstaly docela stejný.
00:33:21 -Ale o tom jsme nechtěli mluvit!
-Ne, ne.
00:33:23 Mimochodedm, taky tuhle moudrost já jsem někde slyšel,
00:33:27 že dobrej herec, tím pádem i herečka, že nemusí moc hrát,
00:33:32 že dobrej herec hraje očima!
00:33:34 To vy máte výhodu!
00:33:36 Samozřejmě, já mám spíš problém, že těma očima hraju až moc!
00:33:41 Oni si lidé o mně třeba myslí, když se na mě podívají,
00:33:43 protože ty oči jsou docela výrazný,
00:33:46 že si třeba i něco myslím a já si vůbec nic nemyslím!
00:33:56 Já koukám jenom do blba!
00:34:05 To je výhoda, ne? Ta to má ve vočích!
00:34:07 -Ta nemusí nic říkat!
-Ano.
00:34:10 -Je to svým způsobem výhoda.
-Dá se na tom i pracovat!
00:34:14 Těm režisérům říkat, já nemusím rukama nic,
00:34:16 já hraju očima a je to tam!
00:34:21 Na čem teď pracujete?
00:34:23 Před váma, před náma všema je léto, prázdnniny.
00:34:27 Většinou se něco natáčí,
00:34:29 nebo něco budete zkoušet, nebo zkoušíte.
00:34:32 V čem vás diváci nejdřív můžou vidět?
00:34:36 U herců není nikdy nic jistého.
00:34:40 V podstatě, dokud nemáte podepsanou smlouvu
00:34:42 a možná i po té smlouvě se může ledacos stát.
00:34:45 Takže já bych vlastně neměla ani naznačovat.
00:34:49 Protože se může cokoliv změnit!
00:34:53 Ty názory jsou různé, na herectví. Tomu rozumí každý.
00:34:56 To je jako ve fotbale!
00:34:58 Takže přeobsazen můžete být velice snadno.
00:35:01 Ale pojďme se bavit o těch věcech, který už mám,
00:35:05 řekněmě, rozdělaný tzv.
00:35:07 Třeba teď natáčím audioknihu Emila Hakla Umina verze.
00:35:13 To je velice zajímavý.
00:35:14 S Davidem Novotným a režíruje to Michal Bureš, tak to mě moc baví.
00:35:20 Protože jste v tý databázi hlasů.
00:35:22 Přesně tak. Tak to už by mě snad neměli přeobdsadit,
00:35:27 protože už je to rozdělaný.
00:35:28 -Točí to váš přítel.
-Netočí. Ten to netočí.
00:35:32 A potom mám takřka rozezkoušenou věc,
00:35:39 s Alicí Nellis, v hlavní roli Ivana Chýlková.
00:35:43 Bude se to jmenovat Věra a je to ve Studiu dva.
00:35:47 Ale myslel jsem částečně taky na diváky televizní.
00:35:49 Á, na diváky televizní!
00:35:51 Tak pojďme na diváky televizní,
00:35:53 který třeba žijou někde v Podkrkonoší
00:35:54 a nedostanou se do Prahy do divadla.
00:35:57 Čili, co těm můžete slíbit? I když to třeba nevyjde.
00:36:02 Tak pokud to vyjde,
00:36:04 tak bych měla točit 2. sérii seriálu V.I.P. vraždy.
00:36:09 V.I.P. vraždy. A to je, myslím, seriál televize, ve který sedíme.
00:36:15 Ne!
00:36:22 -A něco tady odsaď nemáte?
-Ano, tady odsaď taky něco mám.
00:36:28 Mám roztočený pořad o bydlení. Nové proměny bydlení jsou to.
00:36:37 Nebo možná, nevím ještě, jak se to bude jmenovat,
00:36:39 ten pořad přesně, každopádně půjde v ČT od září.
00:36:46 -Od září.
-Ano.
00:36:47 A budeme s Romanem Zachem rekonstruovat.
00:36:51 -Jako byty?
-Jako byty.
00:36:53 Tak ať vám to všecko vyjde! Jana Stryková!
00:37:07 Naším dalším, tedy třetím dnešním hostem je mladý,
00:37:11 řekl bych začínající, i si troufnu říct,
00:37:15 dosud možná méně známý zpěvák, který si říká Sebastian!
00:37:32 Já jsem řek, že si říkáte Sebastian, ale to neznamená,
00:37:35 že nemáte příjmení.
00:37:39 Vy jste cestou upad, když jste sem šel.
00:37:43 Měl jste dost času si vzít něco jinýho teda!
00:37:49 Takhle to teďka ty mladý padaj prostě často.
00:37:52 -To je jako schválně?
-No, já to tak nosím.
00:37:57 Ne, že by v tom bylo nějaký rebelství.
00:37:59 -Teď se to tak nosí.
-Jo? Třeba to takhle i koupíte?
00:38:05 To jsem nějak koupil, v rámci stylizace jsem si to trošku...
00:38:12 -Natrh jste si to sám někde.
-Trošku jsem to natrh.
00:38:16 Zrovna tyhle džíny...
00:38:23 Zrovna tyhle džíny
00:38:23 jsou z natáčení jednoho z posledních klipů.
00:38:30 -Takže to je taky trošku kostým.
-Spíš jako tak...
00:38:33 Ale vrátím se k tomu jménu.
00:38:35 Máte svoje příjmení, který netajíte.
00:38:37 Nebo byste byl rád, aby vás znali jen jako Sebastiana?
00:38:41 Jmenuju se Navrátil. Sebastian Navrátil.
00:38:44 Navrátil! A proč nepoužíváte příjmení?
00:38:48 Je nějakej Navrátil v český popmusic?
00:38:52 -Já nevím, že by byl nějakej.
-Myslím si, že asi ne.
00:38:55 Ale to tenkrát nebylo nějak plánovaný.
00:38:57 To všechno bylo tak samo. To šlo...
00:39:00 Když říkáte tenkrát, jakou dobu myslíte?
00:39:03 No tenkrát, tenkrát, před těma 3 rokama,
00:39:06 když vlastně vyšel nějakej můj první singl.
00:39:11 Tý hudbě se věnuju dýl, než 3 roky,
00:39:13 ale když jsem udělal takovej ten zářez,
00:39:16 byl jsem ještě míň známej, než jsem teďka!
00:39:19 Takhle málo známej, tak jsem byl ještě míň.
00:39:21 Vy tomu říkáte zářez?
00:39:23 No tak jako, ozval jsem se z rádií.
00:39:27 -Řek jste zářez.
-Řek jsem zářez.
00:39:30 -Myslel jsem tím...
-Co jste tím myslel?
00:39:36 Myslel jsem tím právě to, že jsem o sobě dal vědět,
00:39:40 že mě někdo si moh poslechnout prostě.
00:39:42 My jsme říkali zářez něčemu jinýmu.
00:39:47 Doktoři budou vědět!
00:39:52 -Ta doba se mění.
-Doba se mění.
00:39:55 Tenkrát to bylo jiný.
00:39:57 Vy jste, Sebastiane...
00:39:59 Jak vám říká maminka zdrobněle? Sebo, nebo...
00:40:02 My si neříkáme moc jménama.
00:40:04 -Tak jak na vás volá?
-Hej.
00:40:14 My právě s mamkou jsme měli takovej, my jsme se nikdy
00:40:17 nedokázali nějak intenzivně bavit,
00:40:20 protože pak jsme se vlastně hádali.
00:40:23 Nevím proč. A to byl vlastně jeden z důvodů, proč jsem bydlel,
00:40:26 i když jsem chodil na školu v Liberci,
00:40:28 tak jsem jako jedinej v tom Liberci
00:40:31 bydlel na internátu.
00:40:32 Jo takhle! Přesto, že maminka bydlela v Liberci a vy jste...
00:40:36 Tak jste byl asi takový neposedný dítě, ne?
00:40:38 -Jste se hádal s maminkou.
-Ty energie byly prostě opačný.
00:40:43 Dobrý, to mně stačí.
00:40:46 Máme se rádi, samozřejmě, pak jsem se nastěhoval zpátky
00:40:50 a rok nato jsem se odstěhoval, bydlel jsem sám.
00:40:55 Ale s mamkou se bavíme.
00:40:58 Jen prostě někdo to má takový napjatější.
00:41:00 Znám takových pár kamarádů, co to tak mají.
00:41:05 Já jsem jen chtěl vědět, jestli to jméno
00:41:08 má nějakou zdrobnělinu.
00:41:10 Říkat vám Sebastiane, to ten čas televizní je drahej.
00:41:13 Rozumíte. Radši bych říkal Sebíku.
00:41:16 -Sebíku, mi říkala máma.
-Říkala máma, Sebíku? No vida!
00:41:23 -Ale mně můžete Sebo.
-Sebo?
00:41:27 -Nebo Seby.
-Nebo Sebe.
00:41:32 Tak jo.
00:41:33 Seby, vy jste prošel nějakýma těma talentovýma soutěžema.
00:41:41 -Že jo?
-Jako nakouk jsem tam do jedný.
00:41:45 Vy jste do jedný nakouk.
00:41:47 Jak na vás koukám, asi jste to nevyhrál.
00:41:51 -Zkušenost dobrá, ne?
-Výborná. Ano. Moc dobrá.
00:41:59 Řeknu vám rovnou, budete dělat další rozhovory,
00:42:02 rovnou vám řeknu, co já nesnáším.
00:42:04 Když na takovouhle otázku někdo řekne:
00:42:06 Hlavně jsem si to užíval a někam mě to posunulo.
00:42:09 To bych ho kopnul teda.
00:42:12 Někam mě to posunulo! Kam tě to posunulo?
00:42:16 Kdo tě posunul? To je taková fráze!
00:42:18 Seby, tohle bych tam, když budu číst rozhovory,
00:42:22 užívání a posunutí bych tam nerad...
00:42:27 Zatím takhle je to dobrý.
00:42:29 Jsme zjistili právě, že to vlastně k ničemu moc není.
00:42:32 -Co? Ta soutěž.
-Ta soutěž.
00:42:35 To je samozřejmě můj pohled,
00:42:36 někdo jinej se na to může dívat úplně jinak.
00:42:39 Ale já jsem rád, že jsem tam byl a vím, že už tam nikdy nebudu
00:42:46 a pokud bych moh doporučit, tak bych tam ani nechodil.
00:43:00 To je výborný povzbuzení mladejch zpěváků.
00:43:04 Tím jsem chtěl říct, že daleko lepší a produktivnější,
00:43:07 v rámci nějakýho sebeukázání, zářezu, je lepší si ty písničky
00:43:13 udělat sám a realizovat se bez nějaký televize.
00:43:19 Vy jste autorem svejch písniček? Sám si skládáte?
00:43:24 Snažím se o to.
00:43:25 -Hudbu i texty?
-Ano. Jak kdy, jak u který.
00:43:28 Říkám, z větší části ano.
00:43:31 A co víc? Hudbu, nebo texty? Co jste sám sobě víc?
00:43:35 Textařem nebo skladatelem?
00:43:38 Ono to je všechno zatím v takovým rozvoji.
00:43:42 Vlastně všechny písničky vznikly na 4 akordy, který znám
00:43:50 a a když jsem do toho dal nějakej text,
00:43:56 třeba někdy jsem ho napsal celej, někdy jsem napsal půlku,
00:43:59 tak jsem to přines k tomu producentovi,
00:44:01 ten na základě těch 4 akordů
00:44:03 to vždycky udělal trošku bohatější hudebně
00:44:07 a někdo to třeba dopsal, když jsem nevěděl.
00:44:10 Protože to bylo i ze slov, který znáte.
00:44:14 Slovníček byl omezenej.
00:44:17 Vy jste celkem s jednou písničkou prorazil.
00:44:20 Já jsem ten, kterej hodně poslouchá u písniček texty.
00:44:23 Já jsem si kus vašeho textu napsal
00:44:26 a nerozumím tomu.
00:44:28 -Já, když tak přeložím.
-Můžu zarecitovat?
00:44:32 Já nevím, jak je melodie, ale Sebastian zpívá:
00:44:35 Když mám nad hlavou píseň toulavou,
00:44:38 křídla jako pták, nevěříš mi, je to tak,
00:44:41 vezmu tě až tam, kde jsem jen ty a já,
00:44:44 to ti přísahám, budem tam jen sami dva.
00:44:48 Není to zrovna filozofickej traktát.
00:44:50 To opravdu ne.
00:44:53 Ale vy mě můžete, takhle když se to řekne nasucho.
00:44:58 To je vlastně, tady ta písnička byla ta první, ta průkopní...
00:45:02 Průkopní?
00:45:03 Já už se bojím to nazývat tím zářezem.
00:45:06 Klidně můžete. Já už teď vím, co tím myslíte,
00:45:09 už mě to nevzruší.
00:45:13 První zářez byla ta písnička, ta se jmenuje Toulavá.
00:45:16 A tady zrovna jsem toho textu moc nenapsal.
00:45:20 Jen kousíček druhý sloky a spíš tu melodii.
00:45:23 -Ten pták je možná od vás.
-Ne, ten ne zrovna.
00:45:28 S těma křídlama.
00:45:29 To jsme dělali zrovna s Ondrou Fiedlerem
00:45:30 a tady ta písnička, některý písničky
00:45:33 nepotřebujou mít podle mě to sdělení,
00:45:36 spíš tu melodii a nějakej rytmus.
00:45:39 Ale pak jsem se právě, na základě toho,
00:45:42 že se našlo x takovej lidí, jako je pan Šíp,
00:45:45 kterej se mi zasmál kvůli tomu textu...
00:45:48 Já jsem se tomu nesmál. Já jsem to chtěl vysvětlit.
00:45:51 -Trošku naznačil, že není tak...
-Né! To tak neberte, Seby!
00:45:58 Nakonec, nepíšete to pro důchodce, jako jsme my dva.
00:46:03 Píšete to pro svoje fanynky. Já to nechci zlehčovat.
00:46:06 Já si to ještě pustím párkrát a přijdu tomu...
00:46:11 Každopádně jsem se nějak rozvíjel
00:46:13 a tím se rozvíjí ta osobnost a ty texty.
00:46:16 Takže ty další písničky jsou třeba o trošku dospělejší.
00:46:20 Dá se říct, že jste jako zpěvák ve vývinu.
00:46:23 Ve vývoji.
00:46:29 Dobře. Ale pozor, to už taky jsem zaregistroval, že,
00:46:35 když jste vy dnes přicházel, tak jsem čekal,
00:46:37 že se za váma potáhne hrozen fanynek.
00:46:39 -A nic!
-Asi je sem nepustili.
00:46:44 To vy máte takovou zkušenost.
00:46:46 Že už se za váma táhnou ty fanynky?
00:46:48 Někde jsem si dokonce přečet, Seby, že si snad...
00:46:52 Seby je blbý?
00:46:56 Fajn je to. Dlouho mi tak nikdo neřek.
00:46:57 -Máma vždycky, hej!
-Že museli policajti zasahovat.
00:47:04 Odtrhávat od vás ty fanynky.
00:47:07 Ony jsou dneska ty holky takovýhle,
00:47:09 že jdou přímo na tělo?
00:47:12 -Tak nedělejte, že o tom nevíte.
-Tak stalo se to jednou.
00:47:15 Stalo se to, že policie musela zakročit?
00:47:18 Ale to bylo v rámci toho, že ta policie
00:47:20 byla na místě ochranky,
00:47:25 místo toho, aby tam byl někdo zprostředkovanej.
00:47:28 Když byla autogramiáda,
00:47:29 tak tam místo securiťáka byl právě policista.
00:47:33 -Kterej odtrhával?
-Ten se rval takhle úplně.
00:47:38 Fanynky od vás rval! Takže si i šáhnul!
00:47:42 Šáhnul si! Holky mladý, cvičej hezky!
00:47:47 Vy jste taky už dostal nějakou cenu.
00:47:50 Neříkám, že Slavíka, ale co to máte za cenu?
00:47:54 Nějakou cenu jste dostal. Nějakou skladbu...
00:47:58 -Toho Slavíka zrovna.
-Ne, Slavíka ne!
00:48:00 Říkám, že ne Slavíka! Jakou máte cenu? Pochlubte se.
00:48:03 Nebuďte skromnej! Dostal jste nějakou cenu.
00:48:06 Dostal jsem toho Slavíka za tu nejhranější skladbu právě.
00:48:12 Jakoby nejúspěšnější skladba roku.
00:48:15 -Jo takhle!
-A tady ta hloupá zrovna!
00:48:17 -To je tahle?
-Tady ta.
00:48:20 -To se nejvíc hraje v rádiích?
-To se hrálo nejvíc v rádiích.
00:48:22 Vidíte, kam až to může dojít! Jako dobrý!
00:48:30 Já jsem se taky právě divil! To bylo jako zázrak!
00:48:35 Vlastně poslední písnička
00:48:36 je na našem albu, který jsem napsal,
00:48:38 vlastně poslední písničku, tak ta se jmenuje Zázrak.
00:48:40 Vy máte už i Album? Tam těch písní je víc.
00:48:43 -Zlaté album.
-Cože?
00:48:44 -Zlaté album.
-Zlaté album se to jmenuje?
00:48:47 -Jsem dostal ocenění Zlaté album.
-Že se to rychle prodalo.
00:48:52 V dnešní době to není jen o prodeji těch desek,
00:48:58 je to o celkovým obratu, kterej to dělá.
00:49:03 -Ale i o prodeji desek.
-I o prodeji desek.
00:49:05 Mně se, ač ty 3 roky jsou krátká doba,
00:49:09 tak mně se za tu dobu stalo strašně moc neuvěřitelných věcí.
00:49:13 Takže jsem rád.
00:49:15 Ať už je to nějaká cena Slavíka, Nebo ta deska.
00:49:18 Všechno se tak dařilo a teď je to zrovna na takovým bodu,
00:49:24 kdy se dostávám do takový fáze, že všechno šlo hodně samo
00:49:30 a teď to zas tak samo nejde, no.
00:49:34 Tady samozřejmě víte, že tady nám zazpívat nemůžete.
00:49:37 My jsme takovej mluvící podnik.
00:49:40 Ale teď mnoho vašich příznivkyň je jistě nalákáno a řekne si,
00:49:46 to bysme se šly podívat.
00:49:47 Tak kde v nejbližší době a třeba i během prázdnin
00:49:50 máte nějakej koncert, budete na nějakým festivalu?
00:49:53 Kde vás můžou vidět zblízka a slyšet? Řekněte.
00:49:58 (Sebastian zanotoval)
00:50:00 Teď jsem vám dal ukázku, jak to může asi vypadat.
00:50:03 Každopádně Benátská třeba, v Liberci,
00:50:07 takovej větší festival, Sázava festival.
00:50:09 -To je přes léto?
-To je přes léto všechno.
00:50:11 Festival Sázava a Benátská. Tam všude vy s kapelou.
00:50:15 S kapelou, mám skvělou kapelu, mám ji rád.
00:50:19 -Kdo má zájem, může se...
-Může se přijít podívat.
00:50:22 Přestěhovat rovnou.
00:50:25 Hrajeme každej tejden jinde, takže by toho stěhování bylo víc.
00:50:31 -To stačí takhle!
-Takhle to stačí.
00:50:33 V létě hraju fesťáky. A oni už si vás najdou.
00:50:36 Pan Šíp mi říkal v zákulisí, že mám co nejvíc mluvit,
00:50:38 tak já jsem se snažil toho říct co nejvíc.
00:50:54 Řek bych, že jste si na to vzpomněl poměrně pozdě.
00:50:58 Ale i tak dobrý! Sebastian!
00:51:17 Přátelé, to je pro dnešek všechno, to vám nemusím říkat,
00:51:21 dneska už nic dalšího tady neuvidíte,
00:51:25 pokud se Seby nerozpovídá.
00:51:28 Ale v podstatě jsme na konci,
00:51:31 takže já vám děkuji za vaši milou pozornost
00:51:33 a samozřejmě děkuji dnešním hostům, kterými byli:
00:51:38 pplk. v.v. Radek Galaš!
00:51:51 Jana Stryková, Sebastian! Děkujeme a na shledanou!
00:51:58 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
