Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Dnešními hosty budou skladatel, dirigent a jazzový muzikant Milan Svoboda, kuchařka, cestovatelka a blogerka Kamila Rundusová a operní pěvkyně Dagmar Pecková.
00:00:30Dobrý večer. Dobrý večer, vážení diváci,
00:00:32samozřejmě i vy, diváci televizní.
00:00:36Nepochybně velkým fenoménem naší doby je vaření.
00:00:41Když si vemete, všude okolo, kam dohlídnete, se vaří.
00:00:46Jenom těch televizních relací nejrůznějších, kde se vaří!
00:00:49Já nejsem toho zrovna fanoušek
00:00:52a vlastně si to ani neumím představit,
00:00:54jak ono to funguje.
00:00:55Jestli opravdu televizní diváci stojej,
00:00:59když je ten program, u sporáku,
00:01:01tam někdo řekne, rozklepněte vajíčko
00:01:04a baba ho rozklepne.
00:01:06Já si to neumím představit. Nebo si to píšou ty lidi? Atd.
00:01:10Je to taková změna.
00:01:12Vždycky to nebylo, to vaření, takovým fenoménem.
00:01:15Co myslím víceméně zůstává, je to, že vaření jako takový,
00:01:20v těch domácnostech zůstává výsadou žen.
00:01:25Aspoň si myslím. Většinou. Ne všude samozřejmě.
00:01:27A taky ne každá tuhle roli na sebe ráda bere.
00:01:31To zase je známá věc, že jsou třeba feministky,
00:01:34který odmítají tuhle úlohu ženy u sporáku.
00:01:39Dokonce jdou tak daleko, že byl, nevím, jak je to dlouho, kongres,
00:01:43měly jen feministky, z celý Evropy se sjely
00:01:46a tam si vyměňovaly zkušenosti a názory a měly řečnickej pult,
00:01:50já jsem to někde čet.
00:01:51Tam vystoupila prej, myslím, Němka a řekla,
00:01:54jak jsou razantní ty feministky, tak řekla,
00:01:57já jsem jednou přišla domů a řekla jsem,
00:01:58tak a ode dneška nevařím!
00:02:01Pak jako, tejden, nic nevidím, druhej tejden, nic nevidím,
00:02:04třetí tejden vidím, manžel začal vařit.
00:02:07Potlesk sklidila od těch ostatních. Pak zase vystoupila Francouzka
00:02:10a říkala, já něco podobnýho.
00:02:12Přišla jsem a řekla jsem, ode dneška neperu.
00:02:14Tejden nic nevidím, druhej tejden zas nic,
00:02:17třetí tejden koukám, manžel vypral.
00:02:19Taky si vzala slovo Češka. Řekla: Já něco podobnýho.
00:02:23Přišla jsem a řekla jsem ode dneška nevařím, ani neperu.
00:02:27A tejden nic nevidím, druhej tejden nic nevidím,
00:02:31třetí tejden začínám vidět na pravý oko.
00:02:43Tady samozřejmě nebudeme dneska mluvit o domácím násilí,
00:02:47ale o vaření.
00:02:49Protože naším prvním hostem je vám většině možná
00:02:53velice známá kuchařka Kamila Rundusová, neboli Kamu.
00:03:07Já vlastně nevím, co je to to Kamu. To je vaše přezdívka?
00:03:10Nebo znají vás lidi pod tím jménem Kamu? Co to je?
00:03:14Kamu je taková zkratka. To vytvořila moje maminka.
00:03:16Když jsem se narodila, tak mi tak říkala odmala.
00:03:18Pak se to chytlo, jak jsem rostla, tak se to chytlo jako přezdívka
00:03:22a vlastně to funguje napořád.
00:03:23-K je možná od Kamila, ne?
-To je Kamila v podstatě.
00:03:26To je zkrácenina. Ona mi říkala Kamulko, Kamu... To vzniklo samo.
00:03:31Helejte se, mně je malinko to vaření vzdálený.
00:03:34A jestli tomu dobře rozumím, co vy momentálně děláte,
00:03:38tak vy si mapujete ten terén.
00:03:41Sbíráte zkušenosti, orientujete se a pak to pro něco využijete.
00:03:46Přesně tak.
00:03:47Teď mi řekněte, pro co vy ty zkušenosti využijete?
00:03:49Tak, ono se to line od mejch 19, 20,
00:03:53kdy jsem po škole odjela na Zéland
00:03:54a pochopila jsem, že člověk ani nepotřebuje...
00:03:57-Myslíte na Nový Zéland?
-Nový Zéland, pardon.
00:03:59A pochopila jsem, že člověk jako já, v mým oboru, v kuchařině,
00:04:03nepotřebuje nějaký školy, v tom, co chci dělat já.
00:04:05Je dobrý si to mapovat, cestovat
00:04:07a vytahovat takový ty tradiční recepty
00:04:11a kulturní nějaký zážitky
00:04:13a pak si to schovávat pro svoje vlastní potřeby.
00:04:16Ať to jsou vlastní recepty, ze kterých vytvořím knížku...
00:04:20Počkejte, jak to děláte?
00:04:21Vy přijedete na Novej Zéland, jdete do hospody,
00:04:24hned jim vlezete do kuchyně a koukáte pod pokličky?
00:04:26-Jo.
-Fakt jo?
00:04:28-Jo.
-Třeba na Zélandu?
00:04:30Na Novém Zélandu, tam to bylo jinak.
00:04:31Jak to zdůvodňujete? Řeknete: I am czech kuchařka?
00:04:38Přece každýho do kuchyně všude nepouštěj.
00:04:40Já jsem opravdu taková oprsklá a drzá v tomhletom,
00:04:42že já si jdu vyloženě pro to, co chci získat.
00:04:46Ať to jsou nějaký kuchařský triky, nebo poznatky nový,
00:04:49tak já jdu a prostě to zkouším.
00:04:51Někdy to nevyjde.
00:04:52A kde to nevyjde, tak se seberu a jdu dál.
00:04:54-Vyhodili vás už taky?
-No, vyhodili úplně ne.
00:04:57Nevyhodili, ne. Já se tak koncentruju na Asii.
00:05:01A Jižní Ameriku a tak to kombinuju dohromady.
00:05:04-Tam jsou stánky pouliční.
-Ano.
00:05:05-To jdete, ukousnete kus chrousta.
-Taky!
00:05:09To jsem tady v zákulisí vyprávěla,
00:05:10jak jsem seděla pod schodama s takovejma babičkama vietnamskejma
00:05:13a jedly jsme kachní embrya.
00:05:14-Kde?
-Ve Vietnamu.
00:05:16-Co že jste jedly?
-Kachní embrya.
00:05:18-Kachní embrya?
-Tak.
00:05:20Ono to tam je normálně tak strašně tradiční.
00:05:23Ono to je tak, tady v Čechách byste si řekl,
00:05:26nebo já bych si řekla, nechutná vám to.
00:05:27A tam jo! Protože ta kultura vás strašně vtáhne.
00:05:30-Nenarozený kachňátka?
-Ano.
00:05:32A to se ještě dělí na 17, 19, 21 dní!
00:05:35Takže těch 17, to jsou maličký, 21, to jsou větší.
00:05:39-A to tady budete dělat?
-Nebudu.
00:05:41A jak ono to je? Vy jste myslím, do toho éteru vypustila něco,
00:05:44že máte v plánu a teď nevím, jestli v plánu, nebo už to máte,
00:05:48nějakej snad náklaďák s jídlem?
00:05:52A budete prodávat jídlo z náklaďáku?
00:05:54-No.
-Ten ještě nemáte?
00:05:57Ne, já jsem si zkusila restauraci,
00:05:59to mám nějaký zkušenosti z minulejch let.
00:06:01Restaurační provoz je fajn, ale já jsem takovej,
00:06:04já bych řekla, že mám takovej gipsy soul.
00:06:06Že jsem takovej hodně cestovatel, nomád,
00:06:08takže já potřebuju ten truck,
00:06:09abysme se mohli přesouvat z místa na místo,
00:06:11takže my chcem vytvořit takovou mobilní restauraci.
00:06:13Jako náklaďák jste myslela?
00:06:16No, takovej, ono se tomu říká food truck, nebude to náklaďák...
00:06:19-Futrák se tomu říká?
-Food truck.
00:06:26My přece jenom máme, máme takovou, lidi nás sledují,
00:06:29nebo mě sledují po celý ČR, takže chceme přivízt to jídlo,
00:06:34aby oni nemuseli do Prahy, tak jim to chceme přivízt tam,
00:06:36až na to místo, kde oni žijou.
00:06:38Takže my přijedeme, stáhneme okna,
00:06:41budeme řvát třeba "grilovaná kachna"!
00:06:44To není žádná novinka! Takovejch vozejčků je po Praze!
00:06:48S grilovanejma kuřatama.
00:06:50My to chceme posunout na trošku jinou úroveň.
00:06:52Budete mít větší náklaďák!
00:06:55Větší náklaďák, ale o co mně hlavně jde,
00:06:57posunout úroveň toho fastfoodovýho stravování
00:07:00na trošku lepší úroveň.
00:07:02Uvědomit si nějaký ty suroviny.
00:07:04Tady ti stánkaři vařej, s prominutím, jako...
00:07:07-A to myslíte pofrčí tady?
-Všude ve světě to funguje!
00:07:11Tady to není! Nechci dělat nějakýho průkopníka.
00:07:13Není to tady, tak se toho chytneme, jako příležitosti!
00:07:16Prostě to tady chybí!
00:07:17Tady není kde se najíst dobře, rychle a jako do ruky!
00:07:21-No futrák tady žádnej není!
-Food truck tady není!
00:07:24-To už máte jako vytipovaný?
-Teď to řešíme.
00:07:28-Teď jsme v tom po uši.
-Netočte se k lidem zády!
00:07:32-Dobrý den.
-Ke mně taky ne. Něco mezi.
00:07:38-Já abych taky slyšel, víte?
-Já špatně slyším právě.
00:07:41Já taky! Tak to jsme 2!
00:07:51To si hezky pokecáme!
00:07:54Co jste to říkala naposled, než jsem vás posunul?
00:07:58Ještě ta paměť tam taky...
00:08:00-Vy si taky kulový pamatujete?
-Nic právě.
00:08:04Ano, ano.
00:08:05To bude fakt pojízdná restaurace, normálně!
00:08:08No tak dobře, do ruky!
00:08:09Jako, že tam budou, myslím tu výbavu kuchyně!
00:08:11Někdo tam má gril, má to takový, jasně, normálka.
00:08:14My tam budeme mít vybavení jako v kuchyni,
00:08:16v který jsem vařila teďkon...
00:08:18-Čili širší nabídka?
-No, širší nabídka!
00:08:22Spíš to zpracování!
00:08:24Udělat polotovar ve friťáku je jedna věc!
00:08:26Ale my děláme ty věci tak strašně poctivě a pořádně,
00:08:29že na to je potřeba trošku technologie a vybavení.
00:08:32-Že to dýl trvá.
-Dýl to trvá.
00:08:34-Trošku minutky to budou.
-To spíš ne.
00:08:37Když táhnete vývar asijský 16 hod., tak to úplně není minutka.
00:08:40Ale jinak se to tak prolíná.
00:08:43-Říkáte, že to dlouho trvá.
-Dlouho trvá, no.
00:08:46Já si jako zákazník u vás objednám, já nevím co...
00:08:50My to máme připravený.
00:08:52Vy si objednáte, my to máme všechno navařený
00:08:54a to pak jede.
00:08:55-Už pak nečekám.
-Ne, to pak jede.
00:08:57V únoru uprostřed mrazu řeknu, chci, já nevím, chrousty 4.
00:09:03Jasně.
00:09:04Vidím, že to je váš repertoár takovej.
00:09:07-Dobře, já vás v tom nechám.
-Teď budu muset čekat.
00:09:09Než vy ho chytnete.
00:09:14Já si specielně pro vás připravím nějakou nabídku.
00:09:16Ne jen pro mě! Pro další!
00:09:20Dneska je to trend, ono se to k tomu vrací.
00:09:24Abyste se nedivil.
00:09:25Ono, proteiny, brouci, kobylky, ono se to vrací ten trend zpátky.
00:09:30Mně se to vrací hned teda, vám řeknu!
00:09:39Já nejsem gurmán na tyhle věci.
00:09:42Byl jsem v Thajsku, jsem to tam viděl!
00:09:44Mám kamarády, který plnejma hrstma!
00:09:48-Nezkusil jste?
-Ne, ne.
00:09:49Ve mně kunčofta mít nebudete. Ale podívat se přijdu!
00:09:53Mě to bude zajímat, jak vy to děláte.
00:09:55Vy teda tu zdravou,
00:09:57to se říká, že všecky ty potvory, že to je zdravý.
00:10:00V tý Asii to je, něco používáme
00:10:04trošku možná až bizarního pro někoho.
00:10:06Ale spíš se snažíme přivízt asijskou kuchyni, zdravou formu.
00:10:11Ono to je zdravý ta kuchyně, ona je bylinková hodně,
00:10:14čerstvý bylinky, vy jo!
00:10:17-Vy čerstvý bylinky taky ne!
-Ale tak jo.
00:10:19Musím se přešaltrovat na to. Bylinky, jo? Budete dělat.
00:10:23Budeme pracovat s bylinkama, nebo pracujeme s bylinkama.
00:10:25S bylinkama, že budete dělat ty věci.
00:10:28Oni ty jídla asijský se neobejdou bez těch čerstvejch bylinek.
00:10:30Oni totiž, jak tam mají ty hygienický podmínky nižší,
00:10:33tak oni věří, že bylinky jsou pro jejich trávení.
00:10:36A celkově je to taková očista toho těla.
00:10:39Já nevím, Kamu. Můžu vám říkat Kamu?
00:10:42-Samozřejmě.
-Já nevím, Kamu.
00:10:47Já mám pocit, že chcete nastartovat tady asijskou kuchyni.
00:10:51Dyť třeba jen v Praze to je na každým rohu.
00:10:54-Ale ne nastartovat!
-Dělají to ty origoš.
00:10:57Rozumíte? Ty Vietnamci, Číňani to dělaj.
00:11:00-A tomu vy chcete konkurovat?
-Já tomu vůbec nechci!
00:11:03To je na každým rohu!
00:11:04Víte co, já třeba vůbec nevařím žádnou tu tradiční kuchyň.
00:11:08Jednak si vezmu část jídla z Peru,
00:11:09pak to nakombinuju trošku z Vietnamu,
00:11:11dám tam trošku Koreje a to pak jsou ty moje jídla.
00:11:13Takže já nepředělávám žádný tradiční věci.
00:11:16Já si naopak beru z těch zemí to nejlepší.
00:11:18Pak to tady vařím z těch surovin, který tady máme k dispozici.
00:11:21To si píšete ty poznatky?
00:11:23Proniknete nějakou kuchyň, já nevím, v Thajsku třeba
00:11:27a napíšete si...
00:11:28Já píšu. Já hrozně ráda píšu,
00:11:30takže já mám popsaný sešity se vším možným
00:11:32a na základě toho pak právě dělám ty vlastní recepty.
00:11:35-Recepty. Máte už jich hodně?
-Máme jich mraky.
00:11:38Teď pracuju na svojí knížce,
00:11:40za 14 dní letím na Srí Lanku makat na knížce,
00:11:43takže budeme fotit, psát...
00:11:46-Psát letíte na Srí Lanku.
-No.
00:11:49Vy furt mluvíte v množným čísle. Já myslel, že jezdíte sama.
00:11:52Já jezdím sama, ale já mám za sebou strašně moc lidí,
00:11:54oni mě hrozně podporujou.
00:11:55Je tady třeba máma, můj přítel Ondra,
00:11:57oni tady sedí v hledišti, já je mám furt u sebe.
00:12:00Já to furt beru, že jsme my.
00:12:02-Oni zůstávají doma, ne?
-Teď jo. Teď zůstávají doma.
00:12:06Vy jste taková sběratelka těch zkušeností,
00:12:09že vy jste se dokonce, a to teď nebuďte skromná,
00:12:13dostala pod pokličku i snad největší hvězdě mediální,
00:12:19tomu Jamie Oliverovi, že jo?
00:12:21To je megastar ve vaření. Jak vy jste se tam dostala?
00:12:27-Nějakej konkurz jste dělala?
-Ne, strašně jednoduše.
00:12:28Oni se lidi takhle ptaj. Je to jednoduchý.
00:12:31Já jsem přijela do Anglie a šla jsem do tý hospody
00:12:33a druhej den jsem šla do práce.
00:12:34-On má v Anglii...
-Má v Anglii restauraci.
00:12:38Dostat se ke kuchařskejm hvězdám, pokud to chcete,
00:12:42pokud pošlete e-mail, ono to není moc těžký se tam dostat,
00:12:45protože ono těch zájemců tolik není.
00:12:47Oni jsou, ale oni mají pocit, že to je strašně těžký.
00:12:49-Nedostupný.
-Nedostupný.
00:12:51-Nikoho to nenapadne.
-Nenapadne.
00:12:53Ježíš, ta vaří u Jamieho! Nebo kdekoliv!
00:12:55Vy jste napsala...
00:12:56Já jsem napsala e-mail, mám pocit, první,
00:12:58to bylo zřejmě nějakýmu tam do kanceláře.
00:13:00Oni mě hned na druhý den pozvali, já jsem tam přišla...
00:13:03-Druhej den?
-Jo, hned druhej den.
00:13:05-To jste se tam musela vypodobnit!
-Jo. Docela jo.
00:13:08-Tam to bylo docela pestrý.
-Foto jste přiložila?
00:13:11Jo. Tam to bylo pestrý, ten první den.
00:13:14-Uříznutej prst...
-Když jste šla druhej den!
00:13:18Co jste tak pochytila? Jak jste tam u něj byla dlouho?
00:13:21Já jsem tam byla docela krátce,
00:13:23já jsem tam byla přes léto na stáži asi 2 měsíce.
00:13:26-Každej den?
-Každej den. 18 hodin.
00:13:29Chodila jsem na 7 ráno, končili jsme v noci
00:13:31a byla to strašná dřina, největší dřina, co jsem kdy zažila.
00:13:34Byla to fakt otročina.
00:13:36Ale výborná zkušenost, já jsem za to moc vděčná.
00:13:40-A psala jste si?
-Tam nebyl čas si psát.
00:13:42-To bylo šílený.
-Večer před spaním jste si psala?
00:13:45To jsem upadla do postele.
00:13:47To jsem měla před operací kolene, to si pamatuju moc dobře
00:13:49takže jsem byla celá bolavá a byla to dvouměsíční fuška šílená.
00:13:53Vy jste si tamodsaď žádný poznatky...
00:13:55Já jsem spíš čerpala takovou tu, tu organizovanost těch lidí,
00:14:00jak oni pracujou spolu dohromady.
00:14:02Protože jsem nikdy nezažila předtím pracovat v takovým kolektivu.
00:14:04Ona ta práce v kuchyni je docela šílená logika. Ono se to nezdá.
00:14:08Ale ono tam ty lidi se spoléhaj jeden na druhýho,
00:14:11jeden dělá přílohy, jeden maso a teď ta komuinikace a všechno.
00:14:13Tam jsem se učila spíš tyhle věci. Pracovat v kuchyni pořádně.
00:14:18On je ještě jeden takovej slavnej. Řekněte mně to jméno.
00:14:20-Gordon Ramsay?
-Co? Gordon Ramsay jsem si myslel.
00:14:23-U toho jste taky byla?
-Ne.
00:14:25U toho jsem byla na jídle akorát.
00:14:27A tam je rozdíl, že Jamie Oliver je mediálně známej,
00:14:30ten teda nemá žádnou michelinskou hvězdu,
00:14:32Gordon Ramsay má 21 michelinskejch hvězd dohromady.
00:14:34Oni jsou, to je kapacita vedle mediální hvězdy.
00:14:37takže oni mají lidi často takovou pomíjivost,
00:14:40že jsou na podobný,
00:14:42ale ten Gordon s těma hvězdama je trošku jinde.
00:14:44To je hodně velkej pan kuchař.
00:14:47Čili, vy píšete knížku, jste říkala.
00:14:50-Nebo začnete psát teď?
-Už píšu. Už na ní pracuju.
00:14:52-Kuchařku.
-Kuchařku.
00:14:53-Čili recepty.
-Recepty a povídky.
00:14:55Já odmalička píšu. Takže já mám hodně vztah k tomu,
00:14:59takže to prolínám, povídky a příběhy,
00:15:03protože mně se na těch cestách dějou strašný věci.
00:15:06Já mám hrozně příběhy, furt nějaký šílenosti,
00:15:08furt někde, furt něco, to by naši mohli vyprávět.
00:15:11To je šílený.
00:15:12-Kdo by to moh vyprávět?
-Máma. Já vždycky:
00:15:14Mami, já jsem tady, mně se děje, to bylo furt...
00:15:18-Co? Vás přepadávaj?
-Taky mě přepadli ve Vietnamu.
00:15:20To jsem skončila špatně.
00:15:22Mě přepadli, jsem skončila rozedřená.
00:15:26S kabelkou, tam se děly různý věci.
00:15:30Já tu knížku tak prolámu těma povídkama,
00:15:32protože si myslím, že to je dost peprný.
00:15:35A vy taky nějakou televizní show, nedělala jste nějaký vařicí?
00:15:39Já nejsem toho divákem, tak proto se ptám.
00:15:41Třeba to polovička lidí tady zná.
00:15:43Měli jsme na ČT pořad o Vietnamu.
00:15:46-Čili tady! Na domácí scéně.
-Tady, na domácí scéně.
00:15:48-A co to bylo?
-Kamu ve Vietnamu se to jmenovalo.
00:15:51Je to šestidílnej cyklus z Vietnamu,
00:15:54kde cestujeme a mapujeme místa,
00:15:57který já jsem procestovala, společně jíme a ochutnáváme
00:16:00a pak vaříme nějaký z těch receptů v našich, českých podmínkách.
00:16:04Aby diváci viděli, kde získat ty věci,
00:16:06jak uvařit a tak.
00:16:07-Takže radíte i potom a tak.
-Ono to bude pokračovat s Mexikem.
00:16:11-To má mít pokračování.
-Budete pokračovat?
00:16:15-Teď řešíme Mexiko.
-Řešíte u stolu zatím.
00:16:19-Zatím je to na stole.
-Budete radit mexický jídla.
00:16:23-Teď budu v Mexiku.
-To už spíš já bych.
00:16:26-To je všecko kořeněný.
-To pozor! Tam je to ještě horší.
00:16:29Tam jedou cvrčky, do těch tacos, jak mají tacos, tak tam se jede,
00:16:32tam byste se vůbec nenajed.
00:16:34-Takže ani Mexiko.
-Ne. Ty jsou možná ještě horší!
00:16:39Abyste se nedivil.
00:16:40Tak řekněte stručně nějakej receptíček.
00:16:42Specialita vaše! Aby se to vědělo, že to je vaše! Řekněte!
00:16:46Kamu, recept! Prosím.
00:16:49Kuřecí pařáty 1/2 kg,
00:16:52kuře koupíte v řeznictví, za 5 Kč/kg, oni to vyhazujou.
00:16:55Takže kuřecí pařáty 1/2 kg, rybí omáčka, cukr, chilli,
00:17:00namarinujete, hodíte na gril,
00:17:01máte za takovejch 40 minut křupavou delikátní záležitost.
00:17:06-Už teď se mi sbíhaj sliny.
-Já si myslím!
00:17:09Kamila Rundusováí!
00:17:24Přátelé, naším dalším
00:17:25dnešním hostem je hudebník, dirigent, skladatel
00:17:29a především jazzový pianista Milan Svoboda!
00:17:40Posaď se. Napsal sis receptík?
00:17:44-To mě zaujalo! To jsou věci!
-Zejtra pařáty.
00:17:49Nakoupíš kilo pařátů. To bude mít manželka radost.
00:17:53My jsme se teď vrátili z Indie. Taky jsme tam jedli ledacos.
00:17:58My tam byli teda na dovolený. Ale...
00:18:00-Cože jste tam byli?
-Na dovolený.
00:18:02Ale půjdeme k muzice.
00:18:04Tak, ví se o tobě, že ty jseš jazzman.
00:18:08I když, abych pravdu řek, ty jseš vystudovanej, máš AMU, ne?
00:18:12Já jsem vystudoval varhany klasický.
00:18:14Varhany, takže bys moh dělat klidně i vážnou hudbu po kostelích.
00:18:17To občas taky dělám. Hrával jsem dřív po kostelích.
00:18:20Ale ono to je hodně těžký udržovat. To je těžkej nástroj.
00:18:24-Tak to už teď...
-Ty varhany?
00:18:25To snad v každým lepším kostele jsou, ne?
00:18:28Někdy si na to šáhnu, ale hrát,
00:18:31udržovat se jako interpret, to je velice obtížný nástroj.
00:18:35-Tam se hraje i nohama, to víš.
-Cože?
00:18:37Tudydudydudy, i nohama se na to hraje.
00:18:41Já vím.
00:18:43-A to je těžký!
-Co?
00:18:46-Hodně těžký to je. Náročný.
-Těžký, když to je ztuhlý.
00:18:53Prostě už nehraju. Hrával jsem, ale už nehraju.
00:18:56Dělám plno jinejch věcí.
00:18:57Dobře, jen, že to máš vystudovaný,
00:19:00jinak jaksi chléb tvůj vezdejší je jazz.
00:19:04Hlavně jazzová muzika, celej život.
00:19:07Já jsem si někde přečet a to mě zaujalo,
00:19:09slavná spisovatelka Francois Saganová řekla,
00:19:12to jako citát mně se líbí: Jazz je zrychlená bezstarostnost.
00:19:17A ty mně určitě vysvětlíš, co si pod tím mám představit.
00:19:20Kriste pane! Zrychlená beztarostnost!
00:19:23Ona to řekla. Jazz je zrychlená bezstarostnost.
00:19:26Je fakt, že jazz je úplně všechno.
00:19:29To je totiž termín pro hudbu, která může bejt jakákoliv.
00:19:38Jazz je totiž taky přístup k životu a to je taky filozofie.
00:19:43-V jazzu najdeš ledacos.
-Žiješ jazzově?
00:19:48Snažím se žít tak, abych v sobě měl dostatek toho,
00:19:52co je pro ten jazz nejpodstatnější.
00:19:54Svobody, taky se tak jmenuju.
00:19:59Svoboda chce mít dostatek svobody. To je hezký.
00:20:03Mít vždycky čas na nějakou tu improvizaci.
00:20:06Což je pro jazz to nejpodstatnější. Tam je potřeba improvizovat.
00:20:10A najít si radost z toho, že někam se člověk dostane
00:20:14a musí holt improvizovat.
00:20:15Třeba nemá kde bydlet, nebo kde spát, jede někam
00:20:18a teď musí vymyslet něco.
00:20:20Těch příležitostí je plno. Jazzově se dá žít v podstatě furt.
00:20:24Když nemám kde spát, tak už to je jazz?
00:20:26No, pro řadu jazzmanů to bylo to,
00:20:29protože jazzmani, že by oplývali velkejma financema...
00:20:32V tom nejsou nějaký velký peníze.
00:20:36S mnoha tvými kolegy,
00:20:38počínaje Laco Déczim atd., Jirka Stivín,
00:20:42tak jsme tady řešili stejnou věc, že těch příznivců toho jazzu u nás,
00:20:49není jich hodně.
00:20:51Spíš se lidi bojej jediný věci. Že tomu nerozuměj.
00:20:55Že se v tom ztratěj. A při tom ty říkáš improvizace.
00:20:59V podstatě se dá zaimprovizovat já nevím, Pec nám spadla.
00:21:04(jazzově zpívá Pec nám spadla)
00:21:12Tak toho se lidi bojej.
00:21:19Že už v tom tu pec potom nepoznaj.
00:21:22Ale zase, dyť je to docela zábavný. Lidi tleskali a smáli se.
00:21:28Tady jsou samý jazzmani.
00:21:31Obecně, že se toho lidi bojej, že se v tom ztratěj.
00:21:36Samozřejmě tam je, v jazzový muzice je plno dalších žánrů.
00:21:43Samozřejmě se jazz dá dělat velice závažně, velice umělecky.
00:21:47Ale může tam být taky plno zábavy a plno srandy.
00:21:52Ta muzika má obrovskej rozptyl.
00:21:55Já jsem se vždycky snažil, celej život v tý muzice hledat
00:22:01takový ty věci, který jsou pravdiý.
00:22:03Aby tam byly příběhy, aby, když někdo to poslouchá,
00:22:06aby v tom něco našel, co ho potěší, nad čím se může i zamyslet.
00:22:12Aby to bylo přehledný. Aby to nebylo až moc komplikovaný.
00:22:16Já to neumím.
00:22:17Pro mě bylo vždycky důležitý, aby ta hudba komunikovala.
00:22:21Aby, když přijdu a budu hrát,
00:22:23tak abych nepřestal a tam všichni spali.
00:22:29Mně se to nestane. Mně pak zatleskají a to je krásný.
00:22:34Ale hlavně hrát něco, co má nějakej smysl.
00:22:39Kde jsou nějaký příběhy.
00:22:40Co udělat ale, Milane, pro to, já bych chtěl tomu jazzu pomoct.
00:22:46Tak sem s tím. Tak poraď něco.
00:22:48U nás funguje dost kult zpěváků. To ty víš. Kult.
00:22:52-Kult.
-Kult. Co jsi rozuměl?
00:22:54Ne, opravdu nemusíte rozumět.
00:23:01-Tady můžeš říct všecko.
-Ne, tady ne, to nejde.
00:23:04-Jsem řek kult.
-Já rozuměl kund.
00:23:17-Promiň, já jsem... Ty jsi řek...
-To mě nenapadlo ale!
00:23:28-Už se tě bojím něco zeptat.
-Když, tak rovnou pípnu.
00:23:36Kult zpěváků u nás je. To ty víš. Já budu radši takhle víc nahlas.
00:23:44A já si myslím, že u nás,
00:23:46že by se to hemžilo jazzovými hvězdami pěveckými,
00:23:50to nemám ten pocit.
00:23:52Možná tudy by vedla cesta!
00:23:53Ten jazzovej zpěv proslavili lidi, jako byla Ella Fitzgerald,
00:23:56nebo Frank Sinatra, to je nějaká úplně jiná doba, jinej styl.
00:24:00Dneska v moderním jazzu ten jazzovej zpěvák
00:24:05musí být jako instrumentalista,
00:24:08musí s tím hlasem nakládat jako s nástrojem.
00:24:11A musí umět bezvadně improvizovat a bejt výjimečně nadanej tímhletím
00:24:18a to je vzácnost.
00:24:20-Učí se to u nás?
-Učí se to.
00:24:21-U nás ve škole to učíme.
-Jazzový zpívání.
00:24:24-Ty to učíš?
-Já osobně ne zrovna.
00:24:29My máme teď školu na Konzervatoři Jaroslava Ježka,
00:24:33která se specializuje na jazz.
00:24:35Vyšší odborná škola jazzová, specializovaná.
00:24:39A tam je nás několik jazzovejch muzikantů z praxe, který tam učíme.
00:24:43A tam se učí ten zpěv. Ale jsou tam talentovaný studenti.
00:24:49A uvidíme, jak se jim bude dařit.
00:24:51Jestli se dostanou do nějakýho většího povědomí
00:24:54a stanou se populární.
00:24:55Ale ten žánr prostě je náročnej.
00:24:57Ale tak jsem si myslel, ten potěr jazzovej, jestli máme.
00:25:00Ale jo, snažíme se o to, pochopitelně, to předávat dál.
00:25:03Já jsem dokonce kvůli tomu napsal i knížku.
00:25:05-Kvůli čemu?
-Kvůli tomu potěru.
00:25:07Aby měli informace, tak jsem napsal učebnici.
00:25:12-Jak se jmenuje?
-Praktická jazzová harmonie.
00:25:15Musím říct ale, abych tak postih šíři tvého talentu,
00:25:19já nevím, jestli všichni diváci vědí, že tvoje manželka je herečka
00:25:24Jana Paulová, ale ona i velmi dobře zpívá.
00:25:27Myslím, že i šansony. A myslím, že ty jsi jich pár napsal.
00:25:30Pár jsem jí jich napsal taky.
00:25:32My jsme dokonce před lety to dělali,
00:25:35ta kapela doprovodná, kterou jsme měli,
00:25:37byl smyčcovej kvartet z Olomouce.
00:25:41Já jsem to aranžoval pro smyčcovej kvartet,
00:25:43klavír a Janu.
00:25:45Teď jsem zmiňoval šíři tvého talentu.
00:25:48Tím jsem to uved, že i šanson je to, co skládáš.
00:25:52Taky jsem napsal pár písniček, pár šansonků
00:25:55Abych rozšířil tu škálu tvých talentů, tak pozor,
00:26:00tobě se dokonce poštěstilo dirigovat operu.
00:26:03Možná nevědí všichni diváci, že diriguješ
00:26:06v Divadle Járy Cimrmana operu Úspěch českého inženýra v Indii.
00:26:13-Je to opera.
-Je to opera se vším všudy.
00:26:17Obohatilo tě to nějak v tvém hudebním životě?
00:26:22Samozřejmě, to setkání s těma Cimrmanama bylo úžasný.
00:26:27To jsou všecko báječní lidi. A mě to moc potěšilo,
00:26:31že mně nabídli vlastně roli, kterou proslavil Pavel Vondruška.
00:26:36Kterou hrál 40 let a pak,
00:26:38když už byl hodně starej a už nemoh, tak najednou
00:26:41by to představení bez něj dál nemohlo jet,
00:26:44tak si nějak na mě vzpomněli,
00:26:46volal mě Zdeněk Svěrák, jestli bych to nepřevzal.
00:26:49A já jsem si řek, ježíšmarjá, to je jeho věc,
00:26:55to bude velmi těžký se vyrovnat a už to hraju přes 10 let
00:27:00prý se to docela povedlo, že to jde, no.
00:27:03-Já jsem to viděl.
-Tys mě viděl.
00:27:06Je to krásný setkání na divadle.
00:27:11Jaký to je, dirigovat lidi, který neuměj zpívat?
00:27:15Tam konečně ten dirigent má svý opodstatnění.
00:27:19Protože ten musí ukazovat, kdy mají začít.
00:27:22Protože když jim neukážu, tak nezačnou. Ono to je úžasný...
00:27:28-Ty na ně ukazuješ.
-No jasně.
00:27:32To co opravdu dirigent má dělat!
00:27:35Ty dirigenti slavný, který dělaj ty gesta a dirigujou ty opery
00:27:39v Metropolitní a La Scale, tak ty dělají ty gesta
00:27:43a vlastně ti zpěváci to znají, ti se na něj ani nemusí dívat.
00:27:47Ale u Cimrmanů prostě dirigent opravdu musí bejt dirigent!
00:27:53To bylo to, že oni museli sehnat někoho,
00:27:55protože Pavel Vondruška byl dirigent báječnej,
00:27:58já teda, s dovolením, taky umím dirigovat,
00:28:00tak jsem řek, jo, dirigovat, to mi půjde a to mi taky šlo.
00:28:04Jenže já tam ale mám v první půlce hromady textu.
00:28:08-Já tam musím hrát jako herec!
-V tom Semináři.
00:28:10-V tom Semináři.
-No jasně.
00:28:12A to je, to bylo, já jsem říkal,
00:28:16prosím vás, nezlobte se, ale já nejsem herec.
00:28:19Oni říkali, to právě chceme, abyste nebyl herec,
00:28:22proto jsme vás pozvali.
00:28:24Já jsem říkal, no dobře. A kdy to jako mám hrát?
00:28:26Oni říkali, teď pojedeme na zájezd, zejtra je zájezd,
00:28:29tak my potřebujeme, abyste to zejtra už hrál.
00:28:33Já jsem říkal, no počkejte, ale tam je hromada textu.
00:28:36Ne, to bude dobrý. Bude na to jedna zkouška.
00:28:41Tak jsme přijeli,
00:28:44myslím, že to bylo ve Frýdku-Místku tenkrát.
00:28:46Byla zkouška a říkali, takhle prostě my tam máme,
00:28:51všecko to jako čteme.
00:28:53Jenže pak jsem zjistil, že oni to všecko čtou,
00:28:55ale tahle figura to všecko má mít umět zpaměti!
00:29:00Což bylo, jsem říkal, vy jste se zbláznil!
00:29:02Oni říkali, ne, to uděláme takhle, budete mít jako takový,
00:29:05jsme si ještě se Zdeňkem tykali, teda, vykali!
00:29:08Pak jsme si hned potykali. Budete mít takhle papíry.
00:29:14My budeme hrát a vedle vás bude sedět Geňa Rumlena
00:29:18a vždycky, když budete mít začít mluvit, tak do vás takhle strčí.
00:29:22Tak já vždycky takhle jsem seděl, teď to jelo a on do mě strčil
00:29:26a já něco tam začal číst a pak zase do mě strčil.
00:29:31To bylo příšerný, to první představení!
00:29:33Ale lidi řvali. Bylo to ohromný.
00:29:37Pak jsem se už jako, už jsem se do toho dostal
00:29:40a teď s ohromnou chutí hraju a prý to je dobrý.
00:29:43Já si tak představuju, jak asi došlo k tomu tykání.
00:29:46Pane Svěrák, ale, ty vole, toho je hodně!
00:29:59Ty jsi tak nějak zaranžoval,
00:30:01myslím 10 známejch písní Beatles, pozor!
00:30:05Milan Svoboda zaranžoval, takový slavný fláky, Obladi-Oblada!
00:30:12To by mohlo lidi přitáhnout.
00:30:13Ale jo, i s tím občas koncertujeme,
00:30:16to je se smyčcovým orchestrem, s moravskou filharmonií.
00:30:19Nebo teď to dělám, jsem se dostal tak daleko, že mě nabídl
00:30:25smyčcový kvartet z Německa, 4 krásné dámy, 2 Němky,
00:30:321 Srbka, 1 Polka, smyčcový kvartet, mně nabídly spolupráci.
00:30:37-Oni hrajou, ty 4 krásný dámy?
-No smyčcový kvartet.
00:30:43Já myslel nějaký představení, který se jmenuje 4 krásný dámy.
00:30:47Jsem si myslel! Ne! Tyhle 4 baby hrajou!
00:30:49Ty baby mně nabídly, že se to naučily krásně,
00:30:52ty moje aranžmá...
00:30:53-Těch Beatles?
-Beatles!
00:30:55A já s nima koncertuju, že hraju na klavír,
00:30:57kolem mě stojej 4 krásný dámy
00:31:00a my dohromady koncertujeme moje aranžmá.
00:31:04Mě by to nebavilo bejt jen takovej zapřísáhlej jazzmen,
00:31:09kterej hraje jen to svoje a nikdo tomu nerozumí.
00:31:12Já to někdy spojím s těma smyčcema, se symfonickým orchestrem.
00:31:16Nebo napíšu tu jazzovou muziku pro nástroje,
00:31:21který ji běžně nehrajou.
00:31:22Mám třeba houslovej koncert.
00:31:24Mimochodem, hráli mi ho, představ si,
00:31:26v Berlíně Berlínský symfonikové.
00:31:28Tvůj houslovej koncert. Jen se pochlub!
00:31:31Dvojkoncert pro housle a klavír. To bylo krásný.
00:31:33V květnu mi to tam hráli.
00:31:35Takže je to prostě něco, co inspiruje a o co se já snažím.
00:31:41Abych se občas nějak od toho svýho jazzu,
00:31:45kterej dělám nejradši, se svým kvartetem jazzovým,
00:31:50se saxofonem, bicí, basa, jak to má bejt.
00:31:52Teďka, nějakej lahůdkovej koncert! Teď máš možnost, pozvi diváky.
00:31:59Udělej si pozvánku!
00:32:01Já v podstatě mám velkej orchestr Pražský Big Band,
00:32:07s kterým hraju pravidelně v jazzovým klubu Reduta.
00:32:12Hraju ty koncerty strašně dlouho, mám takovou tradici,
00:32:15pak mám svůj kvartet jazzovej, s kterým jsme teď natočili CD.
00:32:21V prosinci, minulej rok
00:32:26a s tím taky pravidelně koncertujeme,
00:32:29takže stačí si nás najít v takovejch těch klubech,
00:32:33tam, kde hraju nejčastěji.
00:32:34-V Praze třeba pravidelně v Redutě.
-V Redutě anebo v Jazz Docku.
00:32:38To jsou kluby, který jsou vyhlášený a tam většinou bývá dobrej program.
00:32:43-Jazz Dock?
-Jazz Dock se to jmenuje.
00:32:45Milan Svoboda!
00:32:56Přichází vám nepochybně dobře známá operní pěvkyně
00:32:59Dagmar Pecková!
00:33:14-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:33:16Musím říct, že není to tak dávno, co jsem trošičku se o vás obával.
00:33:22Teď nevím, co všecko na tom byla pravda, co jsem se dočet,
00:33:25že se u vás dostavilo nějaký vyhoření, nebo co.
00:33:29-Vypadám tak?
-No ne, tak možná už...
00:33:33-Se dostavilo!
-Dostavilo se vyhoření?
00:33:36-Lo se. Vyhořelo se.
-Vyhořelo se. A co se stalo teda?
00:33:42Vzhledem k tomu, že už se to stalo,
00:33:45z psychologickýho hlediska se o tom nemá mluvit,
00:33:49takže bysme se mohli rovnou přesunout k dalšímu tématu.
00:34:00-Vy jste zapomněl co, že jo?
-To ne.
00:34:04Ale já nevím, proč o tom nechcete mluvit.
00:34:08Pomohla byste mnoha lidem, který už třeba doutnaj.
00:34:11Ale jo, ale já jsem jeden čas dokonce o tom mluvila hodně.
00:34:16A opravdu myslím si, že se to dotklo spousty lidí,
00:34:19že si uvědomili, že prostě musej začít trošku jinak myslet,
00:34:24musí zpomalit, prostě vysvětlila jsem jim,
00:34:27hodně jsem vysvětlovala v novinách, v časopisech,
00:34:31v televizích různejch, při různejch rozhovorech co a jak
00:34:35a ve finále vlastně se toho chytla taková ta média,
00:34:41nechci jmenovat firmy, prostě co píšou kraviny a
00:34:47a prostě mě zvostudili, že už k ničemu nejsem,
00:34:50že už v podstatě to za nic nestojí, tak jako já jsem si řekla,
00:34:54tak já, blbec, chci pomáhat a ve finále to dopadne tak,
00:34:58že se to na mě sesype ze všech stran.
00:35:03A vzhledem k tomu, že si myslím,
00:35:04že jsem od tý doby udělala docela skok dál,
00:35:11tak už se o tom ani bavit nechci.
00:35:13Spíš se chci bavit třeba o tom...
00:35:15-O čem?
-Jak dál.
00:35:18To jsem se chtěl zeptat jako druhou věc.
00:35:23Jako, jestli už jste z nejhoršího venku?
00:35:25-Já si myslím, že jo.
-Čili... To jste měla jakej pocit?
00:35:31Abysme věděli, jestli nám už to začíná.
00:35:36-Tady se ti lidi tomu smějou!
-Zatím.
00:35:39Chápete to? To je šíleně vážný téma.
00:35:41-Zatím se tomu smějou.
-No. Zatím, no.
00:35:44Já jsem se taky hodně smála dřív. Teď už teda zase.
00:35:48Když řeknete jen ten základní pocit,
00:35:49abysme to na sobě poznali, pozor, už čudím trošku.
00:35:55Co vy jste měla za pocit? Že vám to nezpívá?
00:35:59Ne. To je zase jiná stránka věci. Já si myslím, že ne každej zpívá,
00:36:04takže každej ty pocity bude mít jiný,
00:36:07ale zásadní věc je, že jste pořád nemocnej.
00:36:11Že máte pořád nějaký virózy,
00:36:13že prostě, že tak jako postupně kolabujete a jednoho krásnýho dne
00:36:17nechcete vstát z postele.
00:36:19To samozřejmě má souvislosti s depresema.
00:36:22Ono to má souvislosti s psychikou.
00:36:24Tak nějak se to tělo a duše celkově vyčerpá.
00:36:29A to tělo se vyčerpá proto, že neposloucháte vlastní duši.
00:36:32A neposloucháte, co vlastně vám to tělo říká,
00:36:35abyste si dali na to a na to pozor.
00:36:37A prostě, já jsem jela, já mám rodinu, 2 děti prostě,
00:36:42k tomu velkou kariéru v první lize, takže
00:36:46on se mě nikdo moc na pocity neptal.
00:36:49A já, jak jsem byla zvyklá všem vyhovět a nikdy neříct ne,
00:36:53tak jsem se vlastně sama sebe taky neptala a potom,
00:36:56jednoho krásnýho dne jsem už ani nechtěla.
00:36:59Už jsem nechtěla nic, ani být.
00:37:02Říká se, že rodina vždycky je v takových chvílích oporou.
00:37:05Váš manžel je muzikant, jestli si to dobře pamatuju.
00:37:08-To je taky někdy děsný.
-Děsný?
00:37:13Když máte ty pocity, o kterých mluvíte, tak první je...
00:37:17První je, že on je začne mít taky!
00:37:22Čili, on vyhořel s váma, jo?
00:37:27Já jsem o tom potom hodně četla, když už se to stalo,
00:37:31bohužel jsem o tom nečetla předtím, ale když už se to stalo.
00:37:34-Ale ono to je opravdu nakažlivý.
-Fakt, jo?
00:37:36Mhm. Proto třeba...
00:37:40Nebojte! Já už jsem z nejhoršího venku.
00:37:44Ale proto my jsme třeba o tom před dětma zásadně mlčeli,
00:37:48aby oni si náhodou taky nenašly někde v hlavě nějakej zádrhel
00:37:52a třeba, víte, si to nenamluvily.
00:37:54-Děti.
-Děti.
00:37:55Takže my jsme si tak jako hořeli společně s manželem a vyhořeli
00:38:00a ty děti to nějakým způsobem překlenuly
00:38:03a teď už je všechno v pořádku.
00:38:05Teď je všechno v pohodě. Jak vy máte starý děti?
00:38:08Eeeee. Ne, já to klidně můžu říct, poněvadž já vypadám dobře, že jo?
00:38:15Výborně!
00:38:16Takže mýmu synovi je 20 a to jsem byla pozdní matka, pozor!
00:38:19A dceři bylo 15. Má 80 C.
00:38:26-Je to krásně vyvinuté děvče.
-Asi ne po tatínkovi.
00:38:31Po tatínkovi ne. Po tatínkovi má krásně dlouhý nohy.
00:38:33Je opravdu nádherná, ale prostě,
00:38:36ono se to teď tak jako rychle všecko.
00:38:38Ono to je tak rychle.
00:38:40Já jsem teda taky byla celkem rychlá,
00:38:42ale takhle rychlá ne.
00:38:46-No jo, tak to je jiná doba.
-Je, no.
00:38:48Ta puberta, dneska to chodí...
00:38:51Ne, ale musím říct, že mám zlatou dceru.
00:38:53Já v jejím věku jsem teda vyváděla šílené kraviny.
00:38:56To ona teda, já neříkám, že je svatá, ale proti mně...
00:39:02Zlatá holka!
00:39:04Jo? To jsem se právě teď chtěl zeptat.
00:39:09-Vy jste tak hodně vyváděla?
-To bylo neskutečný.
00:39:13-To už jste zpívala?
-Jo.
00:39:16A myslím si, že díky tomu zpívání jsme to všichni vydrželi.
00:39:20Tu moji pubertu. Že proto vlastně to skončilo celkem dobře všechno.
00:39:26-Jste chodila za školu.
-Jéje.
00:39:28My jsme měli takový, hned proti škole,
00:39:30naproti konzervatoři byla taková kavárnička ? vinárnička,
00:39:34ono jich tam teda bylo spousta, všecky jsme znali.
00:39:37Ale tohle bylo nejblíž, jako zdrhání.
00:39:40A jako, jak já už jsem někde řekla,
00:39:41šli jsme z mejdanu do školy, na mejdan
00:39:47a když bylo nejhůř, tak jsme to prostřední vynechali.
00:39:59No je hezký, když už mluvíme o vašich,
00:40:02muzikantský geny tam nějaký?
00:40:04Tatínek muz... Váš tatínek je?
00:40:06Všichni tatínci, s kterýma mám děti, jsou muzikanti.
00:40:13Vy se mně tak líbíte, když mlčíte! A když nemáte co říct!
00:40:21-Jestli chcete, já už ani nepípnu!
-O to nejde.
00:40:24Ale že vy máte na každou věc 10 odpovědí
00:40:28a mně se vlastně podařilo,
00:40:29já nevím, komu se to ještě povedlo u vás ve show, ve show!
00:40:34Že v podstatě mlčíte a nic neříkáte.
00:40:40Hele, na co jste se chtěl zeptat?
00:40:43-To se vystřihne.
-Cože?
00:40:45To se vystřihne, nebojte.
00:40:47Jestli se to vystřihne, tak tam jen zůstane Dagmar Pecková!
00:40:55-Ne, tak jako...
-No, co?
00:40:56-Já jsem nepopsanej list!
-Čeho?
00:40:59-Cože?
-Nepopsanej list, vy!
00:41:01Vy mě taky bavíte!
00:41:07Nepopsanej list jako váma! Rozumíte!
00:41:10-Jóóó?
-Ne, jako že nevím...
00:41:13Vy se dnes opravdu... Vy vyloženě perlíte! No povídejte!
00:41:20-Vy mi nerozumíte!
-No! No!
00:41:24Já vím, že máte 2 děti a myslel jsem si,
00:41:28že s jedním tatínkem!
00:41:29Ne! Tak teď jsme u toho, proč jste mlčel! Ne!
00:41:32Tak já jsem každýmu tatínkovi pořídila, ne!
00:41:35Každýmu dítěti,
00:41:37nebo každýmu tatínkovi jsem pořídila vlastní dítě,
00:41:39každýmu dítěti jsem pořídila vlastního tatínka!
00:41:41Aby se nehádali.
00:41:43-2 teda máte.
-2 mám.
00:41:45-2 tatínky.
-2 tatínky.
00:41:48-Čili muzikant německý...
-A muzikant český.
00:41:54Ale musím vás ubezpečit, že ani jedno dítě nebude do muziky.
00:41:59-To jsem se ptal původně.
-No, právě.
00:42:02S těma tatínkama jsme to trošku...
00:42:04Vzhledem k tomu, že můj syn
00:42:09odmalička miluje auta nadevšechno,
00:42:11ten prostě ještě než snad začal chodit a mluvit,
00:42:14tak bylo auto, auto, auto.
00:42:16Takže ten se bude věnovat autům, ten chce mít svoji autodílnu.
00:42:20-Ten starší.
-Ona ta mladší je ta 80 C.
00:42:25To je starší syn a mladší dcera. Ne ten starší.
00:42:32Nechcete si klást otázky sama?
00:42:41Zatím mě furt jen opravujete! A ta mladší?
00:42:45-Ta hraje na klavír.
-Tam jsou ty geny!
00:42:48Ta tančila úžasně! Ale oni jsou geny i v tom synovi.
00:42:52Akorát já prostě nechci ty děti nutit do něčeho,
00:42:56protože když chcete dělat muziku,
00:42:58to mi určitě potvrdí tady pan Svoboda,
00:43:00že když chcete dělat muziku, tak to musíte dělat celou duší,
00:43:04celým člověkem, vy to musíte si za tím jít hlava nehlava
00:43:09a prorazit si tu zeď prostě, rohama, čímkoliv!
00:43:14A jít si za tím a dělat to,
00:43:16protože po tom toužíte a chcete to dělat!
00:43:18Pokavad vám nějaká maminka tluče do klavíru, aby dítě cvičilo,
00:43:23většinou z toho ten muzikant je taky,
00:43:26ale není to náplň jejich života.
00:43:29-Musej chtít prostě samy.
-Musí chtít samy.
00:43:33Takže Dorka bude, já nevím, tam máme koně doma taky,
00:43:40doma jezdí na koni, takže prostě tak jako...
00:43:43-Vy máte doma koně?
-Máme doma koně.
00:43:45Teda, on je ustájenej. Ne přímo na zahradě.
00:43:48Ale prostě jezdí na něm.
00:43:49Ona mi říká, my máme islanďáka,
00:43:52mami, na toho si klidně můžeš taky vyskočit,
00:43:55on unese těžkou váhu.
00:44:00Takže jsem říkala, ne, díky.
00:44:04-Mluvíte teď, bydlíte...
-V Německu. Heuweiler.
00:44:08Jsem nepopsanej. Pořád bydlíte v Německu.
00:44:11Ještě jsem se nerozvedla, no. Ještě nepořizuju třetího tatínka.
00:44:17Ještě to klape. Takhle jste se chtěl zeptat!
00:44:21Spíš jsem chtěl to dojíždění. Hodně máte práce tady u nás.
00:44:28-Tady, tady.
-Není to náročný?
00:44:31Ale tak jako, já jezdím celej život!
00:44:33Copak já jsem někdy měla nějakej bod?
00:44:38Tak dobře, tak mám domov v Heuweiler, mám domov jeden tady,
00:44:42ale je to v podstatě pořád o cestách.
00:44:44Pořád je to o balení kufrů, o žití z kufrů,
00:44:49poznávání novejch světů, většinou z taxíku,
00:44:51nebo z okna hotelu.
00:44:53Takže, tady pan Svoboda to zná. To je prostě muzikant.
00:44:58-To je muzikant.
-Cestování.
00:45:00Pojďme ale k vaší práci.
00:45:01Já mám takovej dojem, já nevím, jestli pořád zpíváte ty opery,
00:45:07ale že jste rozjela takový jiný projekty.
00:45:10Tak jako, natočila jste, jak se to jmenuje, Hříšnice?
00:45:13-Hříšnice.
-S operou moc...
00:45:16Ne, naopak! Hříšnice ještě, to bylo, jak jste mluvil o tom,
00:45:20já už o tom ani nechci mluvit, o tom vyhoření,
00:45:22to byl takovej projekt první po tom, co jsem nevěděla,
00:45:27jestli přestat, jestli pokračovat dál,
00:45:29co se mnou bude a tak.
00:45:31A potom vlastně vzniknul tenhle projekt Hříšnice.
00:45:33To je ryze operní projekt. To je právě ryze operní projekt.
00:45:37-A tam jste se vyzpívala...
-Tam jsem vyzpívala,
00:45:40všechny svoje hříchy jsem do toho dala.
00:45:42I svoje?
00:45:43Když chcete něco podat, tak musíte jít, vycházet ze sebe.
00:45:48-To je jasný. Ale teď vlastně...
-Pardon, to byla původní kompozice?
00:45:53-Že to někdo složil?
-Ne, takhle.
00:45:55Ono existuje pro mezzosoprán, což je můj obor,
00:45:59tak když si vemete jednu postavu vedle druhý,
00:46:02tak tam nenajdete lyrickou puťku.
00:46:04To jsou všecko buď kurtizány, vražednice, zrádkyně,
00:46:11vražedkyně dětí vlastních, pokud možno,
00:46:14manželů, jejich milenek a prostě takhle se to tam, ať si vemete,
00:46:19nebo svůdnice, ať si vemete jednu vedle druhý,
00:46:23tak je to všecko prostě mínus!
00:46:25-Mrchy.
-Mrchy, svině, děvky.
00:46:27-Abyste nevyhořela po tomhle.
-Ne, to se nebojte!
00:46:30Já myslím, po těch rolích, že se není co divit.
00:46:35Takže já jsem vlastně,
00:46:38já bych si musela udělat potom celou knihovnu
00:46:43repertoáru mezzosopránovýho, kterej bych mohla nazvat Hříšnice,
00:46:46tak já jsem to okleštila na biblické a antické hříšnice.
00:46:51A tam je, dejme tomu, Klytaimnéstra Straussova,
00:46:54nebo, dejme tomu Médea, nebo, Ježíš, jak ony se všechny jmenujou?
00:47:00Maří Magdalena, ta vlastně jediná,
00:47:02díky Kristovi se očistila, mohla jít dál,
00:47:07Dalila, která zradila Samsona, je jich tam víc.
00:47:11Salome, která prosadila u svýho otčíma,
00:47:13aby jí dal hlavu Jochanaana a takovýhle věci tam jsou.
00:47:17Čili ty puťky jste si tady dala,
00:47:19proti těm mrchám, co jste furt hrála,
00:47:21tak tady jste si dala...
00:47:23To právě nejsou ty puťky. Klytaimnéstra zabila svého manžela,
00:47:27jeho milenku a jejich společné děti v koupelně.
00:47:31To nevypadá na puťku.
00:47:34A Médea, ta aby se pomstila Iásónovi, zabila vlastní děti,
00:47:39jeho milenku a jeho milence otce.
00:47:44Ale teď si nesjpíš takovou radost, podle mě, chystáte.
00:47:49Protože, dalo by se říct, že Praha je, nevím, jak jiný města,
00:47:53doslova vytapetovaná billboardama, všude vás vidím.
00:47:56-A poznal jste mě na tom?
-Já jezdím dost rychle.
00:48:03Čili tak jako vžnc, vás vídám.
00:48:07Že to je všude, tak jste si to sestavil.
00:48:09Ale už to nepřečtu. Co se to chystá a na kdy? To můžete říct.
00:48:1412. dubna startujeme premiéru v Lucerně velké kabaretní revue,
00:48:19která se bude jmenovat Wanted Dagmar Pecková alias Mackie Messer.
00:48:23A jedná se o kabaretní show, nebo o kabaretní revue,
00:48:27abych se vyjádřila správně, protože jsme se vlastně posunuli
00:48:31do 20., 30., 40. let minulýho století.
00:48:35Proto jsme taky zvolili ten krásný sál Lucerny,
00:48:37který do toho období nádherně zapadá.
00:48:41A jedná se o hudbu Kurta Weilla. Kurt Weill byl reformátor opery,
00:48:46reformoval tak dlouho, až se dostal do činohry.
00:48:51Ale je to prostě úžasná hudba,
00:48:53určitě si lidi vzpomenou na Mackieho Messera,
00:48:56v podání Miloše Kopeckého,
00:48:58nebo úžasnou interpretaci Hanky Hegerový, paní Hany Hegerový,
00:49:05která zpívala Barbara Song v Surabaya Johnny,
00:49:08v přebásnění Pavla Kopty, mám dojem.
00:49:11A je to jedna krásnější píseň, než druhá. My jsme tam teda,
00:49:14nebo já, protože já jsem strůjce celýho projektu i programu,
00:49:18budou to režírovat bratři, scénu, kostýmy, všechno
00:49:21vlastně dělají bratři Cabani, tak, jak je známe.
00:49:25Bude dirigovat, hrát na klavír, zpívat a vlastně i aranžovat bude,
00:49:31nebo už zaranžoval, protože už se natočilo CD,
00:49:35Honza Kučera, nejen dirigent vážný hudby, skladatel vážný hudby,
00:49:39ale taky teda úžasnej jazzman, super kluk.
00:49:42-A to je jednorázová akce?
-To bude 17 x. 17 x do konce dubna.
00:49:48-17 x, furt v tý Lucerně?
-A pak půjdu na kapačky.
00:49:54-Počkejte. Furt v tý Lucerně?
-Furt v tý Lucerně.
00:49:56Protože když už se ta scéna postaví,
00:49:59musíte si uvědomit, že se bude pracovat
00:50:02vyloženě s prostorem té Lucerny, máme tam balkony
00:50:06a kdybysme s tím někam jezdili, tak jako by se to tam moc nehodilo.
00:50:10Když už si na takovýhle prostor vymyslíte režii, scénu, všechno,
00:50:14tak je těžký s tím jezdit.
00:50:16A vzhledem k tomu, že to je můj projekt, tak já samozřejmě
00:50:19všechny srdečně zvu a bude to úžasný.
00:50:32Říkala jste, že to je nakažlivý, to vyhoření.
00:50:37Ale já nehořím dneska už!
00:50:39Já doutnám pro můj projekt, nebo hořím dokonce!
00:50:41Takže to byste se měl nakazit a měl byste se tady radovat
00:50:46a ne si tady takhle, že jo.
00:50:48Já už jsem vás zase v podstatě oněměla.
00:50:52-To už dneska podruhý.
-No.
00:50:56Tak co byste mi k tomu ještě řek?
00:51:04Helejte se, ještě chvíli, já už sem nebudu nikdy smět.
00:51:07-Ne, v pořádku.
-On se kouká na ty moje nohy!
00:51:16Ale myslím na něco jinýho! Dagmar Pecková!
00:51:36Přátelé, pro dnešek je to, jak jste jistě pochopili
00:51:40úplně všechno, takže víc už toho nebude.
00:51:45Já vám děkuju, samozřejmě za vaši pozornost
00:51:47i vám, milí diváci televizní a především děkuji dnešním hostům,
00:51:51kterými byla: Kamu, Milan Svoboda, Dagmar Pecková!
00:52:05Děkujem, na shledanou.
00:52:07Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Dnešními hosty budou skladatel, dirigent a jazzový muzikant Milan Svoboda, kuchařka, cestovatelka a blogerka Kamila Rundusová a operní pěvkyně Dagmar Pecková.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 1
