Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Do křesel pro hosty dnes přijde usednout herečka Daniela Kolářová, muzikant a frontman hudební skupiny Buty Radek Pastrňák a botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička.
00:00:35 Dobrý večer, milí diváci tady, v hledišti divadla Semafor,
00:00:38 dobrý večer přeju i vám, milí diváci televizní.
00:00:43 Jak už z prvních slov asi slyšíte,
00:00:46 podzimní nevyzpytatelný počasí si své oběti nevybírá
00:00:50 a mě to opravdu dnes ráno skolilo.
00:00:52 A to si myslím, že teďka vypadám docela dobře.
00:00:55 Kdybyste mě viděli ráno, jsem vypadal hůř,
00:00:59 což si možná neumíte představit.
00:01:05 Ale opravdu.
00:01:12 Samozřejmě, že by nám bylo líto,
00:01:14 jen kvůli tomu, že jsem takhle nachcípanej, vás poslat domů
00:01:18 a vám pustit nějakou reprízu.
00:01:20 I když vy jste zvyklí. Ale prostě tak jsme to riskli.
00:01:26 A věřím, že to dotáhneme do zdárnýho konce.
00:01:28 Já bych byl jen nerad, abyste si některý mysleli,
00:01:31 že to celý tady jen předstírám, aby na začátku byla legrace.
00:01:36 Abyste si nemysleli,
00:01:37 že za chvilku začnu mluvit jak slavík!
00:01:39 Opravdu to nepředstírám.
00:01:41 Abyste si nemysleli, že jsem nějakej simulant!
00:01:43 Protože, znáte to!
00:01:45 Dneska, dokavad to s vámi nešvihne,
00:01:46 tak vám nikdo nevěří, že vám něco je!
00:01:49 Dneska je každej akorát rád, že nemá Ebolu, jinak je to jedno!
00:01:58 Ale opravdu nejsem žádnej...
00:02:00 To vám kolikrát ani doktor nevěří, že vám něco je.
00:02:03 Mně se strašně líbí na tohle téma, to vám ještě řeknu.
00:02:07 Jak sestřička zdravotní v nemocnici volá na doktora:
00:02:11 Pane doktore, ten simulant na osmičce umřel.
00:02:14 On říká: To snad trochu přehnal.
00:02:24 Já doufám, že tak špatný to zase se mnou není.
00:02:27 Ale víte, ono to možná bude vypadat, jako domluvený.
00:02:29 Ale opravdu je to jen náhoda,
00:02:31 že hned naším 1. hostem je významný český botanik.
00:02:36 To se tak sešlo náhodou.
00:02:38 A možná on, protože se vyzná v léčivých bylinách, bude vědět,
00:02:43 co by mě z nejhoršího mohlo dostat.
00:02:46 A preventivně, co byste si mohli nasadit vy,
00:02:49 aby vás něco podobnýho nepotkalo.
00:02:52 Dr. Václav Větvička!
00:03:03 -Posaďte se.
-Rád. Ale můžu vás opravit maličko?
00:03:09 Posaďte se a pak mě opravte. Copak?
00:03:11 Abych vám ušetřil hlas, tak jenom Václave.
00:03:17 Dr. Větvička dnes nemoh přijít.
00:03:19 -Dobře, tak jak že vám...
-Jen Václave. Blbý, co?
00:03:23 -No ne blbý, ale tak...
-Tak Větvičko. To je ještě horší.
00:03:29 -Vašku, co by mi tak pomohlo?
-Děkuju. To je úžasný.
00:03:34 To je úžasný!
00:03:40 Je něco, co třeba preventivně,
00:03:42 na tyhle podzimní šílený výkyvy počasí, je nějaká bylinka?
00:03:47 Vy jste expert přes bylinky.
00:03:49 Expert přes bylinky bych si netrouf.
00:03:52 Já řeknu, jak já se léčím.
00:03:56 Je v tom jedna rostlina, je to strom.
00:04:00 Na jižní Moravě jí říkají trnka, já...
00:04:04 -Jo, trnku!
-Trnkovicu.
00:04:06 Já z bylinek používám při nachlazení,
00:04:09 ztrátě hlasu apod., trnkovicu, trošičku si pokloktám
00:04:15 a podle toho, jaká je situace,
00:04:17 třeba, když někam musím potom odjet autem,
00:04:20 tak to bohužel, vyplivnu, když nejedu, tak to spolknu.
00:04:25 -Jo, trnka, no jo.
-Slivovice, trnkovica.
00:04:29 No jo, tak vy se léčíte takhle.
00:04:32 V tomhle stavu já bych sem nemoh přijít dneska.
00:04:35 Václave, mně bude trvat, než si na to zvyknu.
00:04:39 Václave, s jménem Větvička
00:04:41 asi bylo předem daný, že budete botanik.
00:04:46 To se asi nedalo tomu vyhnout.
00:04:48 -Nejste první.
-Že jo? To napadne každýho.
00:04:50 To napadne každýho.
00:04:52 Rudla Křesťan dokonce napsal takovej krásnej fejeton,
00:04:57 kde já jsem byl uveden
00:04:59 jako odstrašující případ nomen omen.
00:05:03 Ale to všechno nic nebylo
00:05:04 proti vedoucímu povodí Dunaje v Bratislavě,
00:05:09 který se jmenoval Dunaj.
00:05:13 To je hezký!
00:05:15 Křížilo se někdy to vaše jméno,
00:05:20 že by si někdo myslel, že si z něj děláte legraci?
00:05:23 Vy jste byl šéfem Botanické zahrady.
00:05:26 Přesně tak. Když někdo zavolal do Botanické zahrady
00:05:31 s nějakým dotazem a já jsem to zvedl,
00:05:36 ohlásil jsem se Větvička, Botanická zahrada,
00:05:39 oni to hned položili.
00:05:43 Že si děláte srandu si mysleli.
00:05:46 No dobře, to je to první, co člověka napadne,
00:05:49 že to jméno nějak hrálo roli.
00:05:51 Podívejte se, jak se jmenuju já, taky nejsem indián. To se nedá.
00:06:03 Vzpomenete si, co rozhodlo, že jste se na ty rostliny dal?
00:06:10 Třeba jako dítě. Tak si tipnu.
00:06:12 Nebyl to třeba zahradník v Pyšný princezně,
00:06:14 kterej rozezpíval kytičku?
00:06:17 Rozvíjej se poupátko. Ne, ne.
00:06:20 Když jsem byl asi ve 2., ve 3. ročníku,
00:06:24 tak jsme s kolegou Ádou Češkou...
00:06:27 -2. ročníku čeho? To musíte říct.
-Přírodovědecký fakulty.
00:06:31 No jo, to už jste tam byl ale.
00:06:33 Věc se má naprosto střízlivě, úplně jinak.
00:06:36 Protože, když jsem byl ve 2. ročníku,
00:06:39 já jsem koketoval s ornitologií, s ptákovědou.
00:06:44 Moc se mi to líbilo, vedl mě k tomu tehdejší pan doc. Černý.
00:06:48 A právě v týhletý době přišel můj kolega Áda Češků,
00:06:54 který skončil potom v Kanadě, dodnes.
00:06:57 A říkal prosím tě, pojďme dolů na geobotaniku.
00:07:00 Tam je bezvadnej mladej asistent, ale hlavně jsou tam 2 krásný holky.
00:07:08 Takže já jsem se stal botanikem cherchez la femme,
00:07:13 skrzevá to, že jsem opustil ptáky
00:07:19 a věnoval jsem se geobotanice.
00:07:24 Vy jste byl dlouho v tý Botanický zahradě.
00:07:26 Tam už nejste, abychom si vás tak zmapovali.
00:07:28 -15 let jsem tam byl.
-15 let.
00:07:30 15 let jsem tam byl a byly to hezký roky, musím říct.
00:07:34 Po týhletý stránce ano
00:07:37 a zůstaly tam po mně ty skleníky nový.
00:07:39 Takže to je takovej kladnej přínos.
00:07:43 Vy jste tam nějak udělal skleníky nějaký?
00:07:45 Já jsem tam dlouho nebyl. Naposled v 9. třídě.
00:07:51 Vyprovokoval jsem jejich přestavbu.
00:07:53 -Skleníků?
-Skleníků.
00:07:56 Ty starý, co tam byly,
00:07:57 ty byly v takovým stavu, že když jsme je bourali,
00:08:00 my jsme je nebourali.
00:08:01 My jsme je nabírali na lopatku jen. To bylo úplně sežraný.
00:08:05 A říkám si mnohokrát,
00:08:08 že kdybych napsal já nevím kolik odborných pojednání,
00:08:13 tak po mně nezůstame tolik,
00:08:14 jako ty skleníky v Botanický zahradě.
00:08:17 Botanická zahrada, exotický to, to muselo bejt, kde to shánět?
00:08:23 To jste sám vyrážel někam?
00:08:25 Bohužel, já nejsem z těch, já jsem,
00:08:32 levou zadní bych bejval rád českej sedlák.
00:08:37 Takže já jsem spíš orientovanej na naše kytky, evropský kytky.
00:08:42 Na Evropu, Severní Ameriku, Dálnej Východ, ale mírný pásmo.
00:08:48 A tropické rostliny,
00:08:50 které tam v Botanické zahradě jsou a byly, tak ty jsem zdědil
00:08:55 po svých předchůdcích, kteří jezdili ven,
00:08:59 ale hlavně jsme těžili z mezinárodní výměny semen.
00:09:04 My jsme nabídli naši kopřivu třeba a dostali jsme banán.
00:09:08 -To byl poměrně slušnej kšeft.
-To je dobrej obchod.
00:09:14 Řekněte mně, existuje mezi květinama něco,
00:09:17 jako je mezi známkama Modrý Mauricius,
00:09:19 něco, co je opravdová vzácnost?
00:09:23 Říká se, že orchidej je taková. Ale to jsou možná jen takový...
00:09:27 Já se budu rouhat a orchidejáři mě asi zatratí,
00:09:31 ale orchideje jsou v podstatě taková plevelná rostlina skoro.
00:09:34 Ono jich je přibližně kolem 30000 druhů.
00:09:40 -Orchidejí? A jak si to vydobyla?
-A ještě těch kultivarů!
00:09:43 Těch odrůd všelijakejch.
00:09:45 Jak si to vydobyla orchidej, že je považovaná za něco nóbl?
00:09:49 Byla obtížně dostupná, zaprvé
00:09:53 a zadruhé se obtížně pěstovala, kultivovala.
00:09:57 Než zahradníci přišli na to, jak, za jakých podmínek,
00:10:02 jak jí vybrat vhodné prostředí, tak to nějakou dobu trvalo.
00:10:09 Co je vzácnější, než orchidej? Z hlediska botanika.
00:10:13 -To je poměrně těžká otázka.
-Času je dost, Václave.
00:10:20 Systematik, botanik, kterej klasifikuje ty rostliny,
00:10:25 tak si libuje anebo váží kytky,
00:10:31 která třeba se objevila 1 x za čas někde, je velice vzácná,
00:10:37 v seznamu chráněných rostlin, nebo zvlášť chráněných, ohrožených.
00:10:40 Co vy považujete za něco takovýho?
00:10:42 Botanik může mít každej jinej názor.
00:10:44 Co vy tak jen jako, že vydechnete. Řeknete, Jéžíš, to je...
00:10:49 To je právě to, že já ne.
00:10:52 Vy jste vlastně obyčejnej sedlák, by se dalo říct. Vy tak brambor!
00:10:56 -Že jo? Brambor.
-Přesně, vzal jste mi to z úst.
00:11:00 Nebo přímo z huby.
00:11:04 Mně jednotlivej květ nic neříká. Já mám rád, když je toho hodně.
00:11:10 A já jsem fascinován, už jsem to říkal mockrát,
00:11:13 tak se omlouvám, jestli to slyšíte znovu.
00:11:16 Mě fascinuje to vaše brambořiště. Když zakvete...
00:11:20 -Já žádný nemám, Václave.
-Ale říkal jste, brambory.
00:11:26 Anebo si představte obilný pole, když přes něj foukne vítr...
00:11:30 -Jaký?
-Obilné pole.
00:11:32 Já rozuměl mobilní pole. Promiňte! Musíte na mě trošku jako...
00:11:37 Když přes něj přeběhne taková ta větrná vlna,
00:11:40 tak to mě uchvacuje.
00:11:41 Že to je hezký jako. Vy jste spíš výtvarník!
00:11:45 Jestli se vám líběj větší plochy, tak, pane Václave,
00:11:48 to musíte mít radost teďka, jak se to tady zažlutilo.
00:11:51 Jak ta řepka olejná!
00:11:54 To musíte být, jako botanik, úplně unešenej.
00:11:56 Tím já se živím přímo, protože kudy mohu, tudy chodím
00:12:02 a brojím proti té unifikaci české přírody,
00:12:06 tj. kukuřice a řepka.
00:12:09 Širokořádkový plodiny.
00:12:11 Když pořádně zaprší, tak během jednoho deště
00:12:15 jsou 2, 3 cm ornice dole v údolí.
00:12:18 Protože ani řepka, ani kukuřice tu půdu nevážou.
00:12:24 On je to plevel teda.
00:12:26 Jsou to rostliny, které nejsou původní naše,
00:12:30 kukuřice je americká...
00:12:32 Vy furt kukuřici.
00:12:33 Kukuřice není takovej kšeft, jako řepka olejná.
00:12:36 Prosím?
00:12:38 -Já blbě mluvím.
-Já blbě slyším.
00:12:48 Že ta řepka olejná, že to je plevel!
00:12:59 Že ono se to nemusí moc to, jen se to sklidí!
00:13:02 Takhle jsem to myslel. A tím to uzavřeme, řepku.
00:13:07 Jel jsem onehdy v létě Podkrkonoším a tam je ta permka,
00:13:13 ta červená půda krásná.
00:13:15 Povídejte, já zatím loknu jenom.
00:13:17 Krásný počasí, červená půda na oranici,
00:13:21 vedle žlutý řepkový pole, nahoře nádherný modro.
00:13:26 Já, kdybych byl Sparťan, tak bych si liboval, protože...
00:13:39 Vy prostě jste na ty celky.
00:13:42 Teď vy teda jste ve Štiříně,
00:13:46 tam se nějak staráte o ten zámeckej park?
00:13:50 -To máte vy na starost?
-Ano, ano.
00:13:51 Co tam jako děláte? Stříháte, nebo zalejváte?
00:13:54 Jakej je rozdíl mezi botanikem a zahradníkem?
00:13:57 To je otázka. Přemejšlejte.
00:14:02 Zahradník by měl bejt dobrej botanik,
00:14:05 zatímco dobrej botanik o zahradničině nic neví.
00:14:11 Takže seznámil jsem se se současným ředitelem,
00:14:16 panem Václavem Hrubým někdy v 80. letech.
00:14:19 Byl jsem tam na nějakém hodnocení projektu.
00:14:24 A potom, když mě vyhodili z Botanický zahrady,
00:14:27 tak on mě tam vzal.
00:14:30 -Vás vyhodili? To jste neříkal.
-Pro vysoký věk.
00:14:32 Kolik vám bylo, když vás vyhodili z tý Botanický? Kolik vám bylo?
00:14:37 -To je sprostý, mimochodem.
-No, před 7 lety.
00:14:42 -Furt nevím, kolik vám bylo.
-No, v Karlově univerzitě...
00:14:55 Václave, stačí číslo! Stačí číslo!
00:14:57 V KU se v podstatě smí pracovat na vedoucích funkcích do 65.
00:15:05 A já už jsem to dlouho přesluhoval.
00:15:08 -Takže mi bylo naznačeno...
-Abyste se odklidil.
00:15:12 Abych počítal s tím, že do konce roku.
00:15:15 A já jsem v půli léta zvednul telefon,
00:15:18 zavolal jsem do toho Štiřína,
00:15:19 jestli by tam náhodou místečko nebylo.
00:15:21 Zrovna odcházel zahradník, tak já jsem nastoupil místo něj.
00:15:24 No, vidíte to. Pro Štiřín jste starej nebyl!
00:15:27 -Ptal jste se, co tam dělám.
-To jsem se ptal původně.
00:15:31 Např. v posledních 2 letech, 2011 ? 2013,
00:15:37 jsem sepsal takový dějiny toho Štiřína.
00:15:41 -Štiřína, jako takovýho?
-Toho zámku a toho parku.
00:15:44 A ta knížka se jmenuje Jakou cenu má rozkvetlý Štiřín.
00:15:49 A byla to naše polemika
00:15:52 s některými funkcionáři a vládními činiteli,
00:15:57 kteří zjistili, že tenhle klenot mezi českými zámky a parky
00:16:04 je zbytečné, aby český stát vlastnil,
00:16:07 že by bylo na čase, když už se dobudoval
00:16:10 a vložilo se do něj mnoho desítek, resp. set milionů,
00:16:18 že je na čase, aby byl zprivatizován a prodán.
00:16:22 Poslední suma, která byla nabízena byla asi 328 milionů.
00:16:27 Naštěstí se přihodilo, že vláda padla
00:16:32 a od úmyslu bylo upuštěno a my fungujeme dál.
00:16:36 Počkejte, která? Ony padly prakticky všecky.
00:16:39 Která padla, že nedošlo k tomu kšeftu?
00:16:42 Budete se divit, ale každá z těch významnějších.
00:16:50 Při té 1. vlně padla ve fázi,
00:16:56 kdy tehdejší pan ministr měl za lubem to prodat
00:17:01 zhruba za 700 milionů.
00:17:05 A naštěstí, už to mělo být hotové, už k tomu v květnu mělo dojít
00:17:10 a naštěstí, v době našeho předsednictví
00:17:13 ta vláda padla, takže z toho sešlo.
00:17:16 Počkejte, říkáte částky, Vám se to zdá moc, nebo málo?
00:17:20 Jestliže dnešní hodnota skutečná toho objektu je zhruba
00:17:26 1/2 druhé až 1/2 třetí miliardy, tak se mně to nezdálo mnoho.
00:17:31 Ale pořád to bylo 2 x tolik, než co bylo víceméně nabízeno...
00:17:36 -Byli kupci nějaký?
-Byli kupci, byli.
00:17:38 -Chtěl to někdo koupit?
-Byli kupci, byli.
00:17:41 Někdo, kdo neměl kde bydlet, tak chtěl koupit Štiřín.
00:17:44 Byl tam jeden zájemce, kterej říkal:
00:17:48 Za to vám dám maximálně 100, 160, víc ne!
00:17:53 Si uvědomte, že ten zámek, kdy že byl postavenej?
00:17:56 1750? V r. 1800 už měl nulovou hodnotu! Ten byl odepsanej!
00:18:07 Teď mi řekněte, je něco, je nějaký místo, kde víte,
00:18:10 že rostou nějaký kytičky, který byste rád, jako botanik
00:18:14 spatřil na vlastní oči a pohladil je, pozdravil.
00:18:19 To se tak mluví ke kytičkám!
00:18:21 Je něco takovýho, co byste chtěl ještě?
00:18:24 Myslím nesplněnej botanickej sen.
00:18:26 Já nepatřím ani k objímačům stromů, ani k těm čichačům.
00:18:33 Taky jste slušnej člověk.
00:18:43 Takže mně jsou milé a nesmírně se těším,
00:18:49 je to taky literární název, Každé jaro pampelišky.
00:18:52 Já se těším na ně.
00:18:54 Zejtra ráno na Štiříně, co bude první, co uděláte?
00:18:57 Jdu se podívat do skleníku, jestli je dobře zalitej.
00:19:01 Vy zalejváte i skleník, jako takovej?
00:19:04 -Ne, to co je v něm, myslím.
-Jo, jo.
00:19:07 To je rozdíl! Budete zalejvat sklo.
00:19:09 Já nejsem tak přesnej. Nějaká kapka padne na skleník taky!
00:19:18 Zalejt půjdete! Václav Větvička!
00:19:32 Přátelé, naším dalším hostem je skvělá česká herečka
00:19:37 Daniela Kolářová!
00:19:51 Vás televizní diváci např. teď můžou vidět, nebo mohli vidět
00:19:57 v takovým justičním seriálu.
00:20:01 Bylo zapotřebí,
00:20:03 seznamovala jste se nějak s tím justičním prostředím?
00:20:06 Bylo to zapotřebí pro tu roli?
00:20:08 Nebo jste sama nějak se aktivně o to zajímala?
00:20:10 Nebo jste to brala, role přišla, naučím se to a jedeme?
00:20:14 Tak to nejde. Vždycky musíte něco. Nějaký informace získat.
00:20:18 Něco nám prozradil scénárista,
00:20:21 protože jsem měli takovou poradní schůzku,
00:20:24 ale ono v podstatě, když dostanete ty dialogy příšerný,
00:20:29 ten specifický jazyk právnický, tak to je opravdová šaráda.
00:20:37 Ale pak to, co tam je vždycky podstatné, to jsou vztahy.
00:20:41 V té rodině, nebo prostě s okolím. Ale mě ta tématika zajímala.
00:20:47 A docela jsem byla potěšená,
00:20:49 že vypadá, že si s tím scénárista i režiséři dali docela práci.
00:20:56 Chtěl jsem se vás zeptat na takovou věc.
00:20:58 Víte, ono mezi lidma to tak funguje,
00:21:01 nemyslím si, že jste ve filmech specielně
00:21:04 vystřídala hodně partnerů.
00:21:08 Mám pocit, že, jak bych to řek? Václave, pomožte mně!
00:21:21 Víte, mířím k tomu, že lidé si vybaví,
00:21:24 že jste mnoho sehrála partnerskejch rolí
00:21:26 s Jardou Hanzlíkem a teď,
00:21:30 řekl bych v tom zralejším věku, se Zdeňkem Svěrákem.
00:21:34 Já si nikoho jinýho vedle vás nevybavuju.
00:21:36 Ještě s někým jste si zahrála častějc?
00:21:39 Partnerku, nebo manželku, nebo milenku?
00:21:42 Ne, to máte v podstatě pravdu.
00:21:45 To jako ptáte se dopředu s kým to budete hrát,
00:21:48 když dostanete scénář?
00:21:50 Byla to náhoda, že zrovna s těma dvěma? Chtěla jste to?
00:21:55 Ne, s tím Hanzlíkem, to se tehdy tak prostě přihodilo.
00:22:00 Protože jsme byli partneři na jevišti Vinohradského divadla,
00:22:05 pak jsme dostávali nabídky z televize, nebo od filmařů
00:22:10 a oni nás tak jako dávali pořád k sobě.
00:22:14 Nejen filmaři. I lidi vás tím pádem dávali k sobě.
00:22:17 Ano, ano, je to pravda.
00:22:19 -Byly drby.
-Byly drby, ano.
00:22:20 -Že spolu něco máte.
-Ano, no.
00:22:22 -Nebyla to pravda.
-Ne, nebyla to pravda.
00:22:24 -Když, tak to dementujte.
-Ne, nebyla to pravda.
00:22:28 Zasahovalo vám to do soukromí nějak blbě?
00:22:31 Že vás lidi podezírali, že s tím Hanzlíkem máte techtle?
00:22:34 Tehdy neexistoval bulvár. Teď by to bylo horší.
00:22:38 Jasně. To si pochvalujete, nebo stěžujete?
00:22:41 Ne, v podstatě v té éře s tím Hanzlíkem
00:22:44 byla klika, že nebyl bulvár.
00:22:48 Protože si to dneska neumím představit.
00:22:51 A naštěstí, s tím Zdeňkem,
00:22:54 my jsme spolu točili v 30tiletém odstupu.
00:22:58 Samotu?
00:22:59 Samotu a po 30 letech Vratné lahve.
00:23:02 Mezitím se udála samozřejmě strašná spousta věcí.
00:23:06 A já si teda nevzpomínám,
00:23:09 protože já na to ani z pověrčivosti nesahám,
00:23:12 na tyhlety hnusárny.
00:23:15 Nevzpomínám si, že by něco kolem toho se někde vyrojilo,
00:23:20 kolem těch Vratných lahví.
00:23:22 U Vratných lahví už ne.
00:23:23 Já myslím v době, kdy jste hrála Léto s kovbojem a takovýhle věci.
00:23:27 To právě ještě ten bulvár nebyl.
00:23:30 Já si nemyslím, že by vás dávali se Zdeňkem dohromady.
00:23:32 Ne, já doufám, že ne.
00:23:34 A s tím 30tiletým odstupem, že to nikoho ani nenapadlo.
00:23:40 Ne, že by nebyl hezkej, ale už je to...
00:23:44 V každým případě je hezkej!
00:23:48 Víte, díky těm 30ti letům, co jste,
00:23:50 víte, co jsem si já všimnul, protože jsem detailista?
00:23:53 Že tím pádem šlo ve Vratnejch lahvích,
00:23:55 že jste tam někde na stěně měli fotografii jako zamlada.
00:23:58 To byla fotka ze Samoty u lesa.
00:24:00 Kdybyste spolu nehráli v Samotě u lesa...
00:24:02 -Tak to tam nemohlo viset.
-Tak to tam nemohlo bejt.
00:24:04 Tak to ten Honza nemohl použít.
00:24:07 Řekněte mně takovou věc.
00:24:11 Žehlíte při telenovelách?
00:24:17 Protože to je podle mě už hláška zavedená!
00:24:20 Já nevím, jestli jste to neviděli, vy jste to asi všichni viděli.
00:24:22 Jenom jim to připomenu, když Zdeněk, váš manžel,
00:24:25 vy koukáte na nějakou telenovelu, se vás ptá: Jak na to můžeš koukat?
00:24:28 A vy krásnou větu říkáte: Už jsi někdy žehlil?
00:24:33 Je to ze života?
00:24:34 To měl Zdeněk ve scénáři. Takže je to asi ze života.
00:24:42 Byla vaše 1. filmová role Soukromá vichřice?
00:24:46 Myslím, že úplně první ne,
00:24:49 protože jsem se mihla v české detektivce,
00:24:53 kterou režíroval pan Mach ještě.
00:24:56 Na kolejích čeká vrah.
00:24:58 To jsem viděla po letech. Černobílý film.
00:25:02 To se tehdy česaly takový obrovský hlavy natupírovaný.
00:25:06 Já jsem měla úplně šišatou hlavu,
00:25:09 jednu víc natupírovanou půlku, 2. míň.
00:25:12 Ženský si tam dávaly bochník chleba, aby to drželo.
00:25:14 Si na to pamatuju.
00:25:16 Tam jsem se mihla skutečně,
00:25:19 ale potom 1. film regulérně, to byla Soukromá vichřice.
00:25:23 Jak na to vzpomínáte, když to byla 1. filmovačka?
00:25:27 -To jste byla ještě na škole?
-To jsem byla ještě na škole.
00:25:29 Měla jsem z toho malér,
00:25:31 protože jsem se nedovolila na divadelní fakultě,
00:25:34 tak mně hrozili.
00:25:37 To už nebyla střední škola, nebyla tam důtka nebo 2 z chování,
00:25:41 ale taky vyhrožovali nějakým postihem, zákazy nějaký.
00:25:46 Ale já jsem nevěděla o filmování vůbec nic.
00:25:51 -To vás na DAMU neučili ještě.
-Ne. No tak, měli jsme tam.
00:25:54 Pan Lukavský nás měl na předmět film,
00:25:59 říkal akorát, že se musí ubrat prostředky před kamerou,
00:26:04 že to není jako a divadle, tak intenzivní.
00:26:07 -To vám říkal celý 4 roky?
-Ne, ne, to byl jen rok.
00:26:10 To byl jen rok!
00:26:14 Jsem si říkal, je to trošku málo! Musí se ubrat a je to vyřízený.
00:26:18 Ale v podstatě o tom systému, se dlouho zasvěcovalo.
00:26:21 Ta technika nebyla taková, jako dneska.
00:26:26 Že se to točí po záběrech, z několika stran.
00:26:31 Techniku toho natáčení a tu strašnou dobu čekací,
00:26:37 kdy někde sedíte na hockeru v poli
00:26:39 a než se to převeze, nebo přestaví záběr...
00:26:43 To ještě nebyly ty cateringy? To dneska jsou!
00:26:45 Ne, to se jezdilo v poledne, celý štáb jezdil někam
00:26:48 do hospody na knedlíky.
00:26:51 Protože nebylo široko daleko nic.
00:26:54 To bylo, připomeňte jen, tam myslím, že Pavel Landovský?
00:26:58 -Lanďák a Pepíček Somr.
-Pan Somr.
00:27:00 Jednu věc se vás chci zeptat.
00:27:02 Vy jste někdy začátkem 90. let prostě vstoupila do tý politiky.
00:27:07 Bylo vás herců víc, pan Hrušínský atd.
00:27:10 Já nevím, jak jste tam dlouho vydržela, 2 roky?
00:27:13 2 roky.
00:27:14 V Český národní radě jste byla poslankyně.
00:27:16 Vzpomínáte si na ten okamžik, co rozhodlo, že jste s tím sekla
00:27:21 a už jste tam nechtěla bejt?
00:27:23 Já jsem nechtěla.
00:27:25 Já jsem neměla v úmyslu být tam déle, než ty 2 roky.
00:27:29 Ale naštěstí jsem se octla v docela dobrým společenství,
00:27:35 tehdy, jak se rozštěpilo Občanské fórum,
00:27:37 tak to bylo Občanské hnutí a dneska,
00:27:40 po těch frustracích a letech jsem si říkala,
00:27:44 že vlastně to byl jediný politický subjekt, který chtěl,
00:27:49 aby ekonomická transformace měla právní rámec.
00:27:53 Ale lidé si tehdy v těch volbách v r. 92 oblíbili ODS i později...
00:28:01 -Už je to hodně dávno.
-Už je to hodně dávno.
00:28:03 Ale v podstatě ta transformace proběhla bez toho právního rámce.
00:28:10 Šla byste do tý politiky, víte, co myslím?
00:28:13 Kdyby už jste koukala, že tam musíte jít?
00:28:17 Dneska bych teda opravdu,
00:28:19 jednak už nemám tu sílu, odvahu, ani ten entuziasmus.
00:28:24 Ale když to sleduju jako divák, jako občan, já bych na to,
00:28:30 já bych si na to netroufla.
00:28:32 Protože tehdy tam skutečně spousta lidí šlo
00:28:36 z čistého entuziasmu, nebyl to pragmatizmus.
00:28:41 A znova opakuju, že já jsem se tam shodou okolností, pravda,
00:28:47 patřila jsem mezi ty označované pravdoláskaře.
00:28:51 -Vysmívané tehdy.
-I dnes.
00:28:54 I dneska. Už se to zase vrací, opakuje.
00:28:57 Pragmatici tam zůstali, vy jste to vzdali.
00:29:00 -Některý se stali prezidentama.
-Taky, ano.
00:29:04 Kdybyste vydržela...
00:29:09 Mohla jste dneska viset na školách.
00:29:10 No ne, mohla jsem taky třeba mít ty Hovory z Lán!
00:29:14 No právě!
00:29:22 Čili nemáte cuky, když koukáte na zprávy
00:29:25 a říkáte si třeba, nebo říkáte doma,
00:29:27 já tam snad vlítnu!
00:29:29 To už se nedá tohleto poslouchat!
00:29:31 Ne, ale myslím, že jak se ta situace zahušťuje,
00:29:36 mám pocit, že bysme my měli zase vylítnout možná na to náměstí.
00:29:40 Protože...
00:29:50 Kdo to dá ale dohromady, víte?
00:29:52 Člověk než najde klíče, tak je po manifestaci.
00:29:55 No to je pravda. Ale zase ty sociální sítě možná by,
00:30:00 když se to jinde tak povedlo.
00:30:02 -Vy jste přes to nějaká...
-Ne, nejsem, vůbec ne.
00:30:05 Náš mladší syn, Matěj, my ho voláme ke každý blbosti na počítači.
00:30:09 Já umím pár věcí jen základních. To bych si ho musela zavolat.
00:30:13 Vy se nepohybujete, jak se to jmenuje?
00:30:16 -Obličejová kniha.
-Ne, ne. Facebook myslíte?
00:30:19 -Facebook anglicky!
-Ne!
00:30:27 To je na mě moc sofistikovaný.
00:30:29 Jak je to možný?
00:30:31 Vy máte 2 kluky, jeden je, teď to říkáte, přes počítače
00:30:35 a 2. dokonce tady byl před časem hostem,
00:30:38 se dal na muziku a dělá v Jedličkově ústavě
00:30:41 s postiženejma dětma.
00:30:43 Vás to nemrzí, že se ani 1 z nich nedal na herectví?
00:30:46 Oba rodiče jsou herci!
00:30:47 Váš manžel je herec, vy jste herečka!
00:30:49 -My jsme šťastní.
-Vy jste šťastní!
00:30:51 My jsme šťastní. My jsme taky
00:30:53 je od toho divadla, pokud to šlo, drželi co nejdál,
00:30:58 protože jsme si přáli,
00:31:00 aby si vybrali cokoli, co je bude těšit, bavit.
00:31:03 Ale oddechli jsme si, že nepřišli s tím geniálním nápadem,
00:31:08 že budou dělat zkoušky na konzervatoř, nebo na DAMU.
00:31:11 Vy jste je odrazovali už od dětskejch...
00:31:13 -My jsme je neodrazovali!
-Jste herecká rodina! Manželství!
00:31:15 Ty děti z toho nemůžete vyeliminovat.
00:31:17 Takovejch je hodně,
00:31:19 co seděly po šatnách a čekaly a čuchly k tomu.
00:31:22 Já sám jsem částečně z herecký rodiny,
00:31:24 takže já nejsem sice herec...
00:31:25 -Jste čuchal.
-Ale čuchal jsem, jo, jo.
00:31:29 Čuchal jsem a v portále seděl, koukal na baletky, bylo mi 12.
00:31:32 -Už se mi to líbilo.
-To věřím.
00:31:38 On se dal na botaniku kvůli...
00:31:49 Čili Šimon je ten, kterej má ty Tap Tapy.
00:31:53 Tap Tapy.
00:31:54 Vidíte, já bych myslel, že řeknete, trošku nás to zamrzelo,
00:31:57 oba dva jsme herci a kluci se dali...
00:32:00 -Ne, my jsme rádi.
-Vy jste rádi.
00:32:02 Vy jste, řekl bych,mnoho let, nevím ani přesně kolik,
00:32:07 členkou, no už jste to zmiňovala.
00:32:10 S tím Hanzlíkem jste hrála ve Vinohradským divadle.
00:32:13 Vy jste tam stále.
00:32:16 Potkaly vás všecky role, který jste si třeba vysnila?
00:32:20 Nebo který jste chtěla v životě hrát?
00:32:22 Za tu dobu v tom Vinohradským, potkaly vás?
00:32:23 Ne, všechny, co jsem si vysnila, tak mě minuly.
00:32:35 Ale zase jsem se potkala s hrama, nebo s dramaty, s látkou,
00:32:43 o které jsem neměla tušení, že existuje
00:32:45 a bylo to překvapivě zajímavější možná,
00:32:48 než kdyby se mi splnily ty sny.
00:32:51 To jako myslíte, že už se nemůže stát?
00:32:54 Já nechci, abyste říkala,
00:32:56 ale je ještě naděje, že to, co jste si vysnila, jak říkáte,
00:33:00 ještě vás může potkat?
00:33:02 Anebo to byly takový ty Julie, Desdemony?
00:33:05 -Ne, ne. Ani Julie...
-To už by možná těžko...
00:33:08 -Tak to už by nešlo!
-Moderna nějaká možná.
00:33:12 -Dneska je možný všecko.
-Já vím.
00:33:15 Anebo podle koncepce režiséra. Mohla by to být Julie.
00:33:21 Tak ale si to dovedete představit. Morávek!
00:33:25 Pan Morávek třeba by to pojal takhle! Netradičně.
00:33:30 Vy jste samozřejmě spoustu
00:33:31 úžasnejch hereckejch kolegů potkala.
00:33:33 Neřek bych, že jste vyloženě seriálová,
00:33:36 ale jeden seriál, to si vás lidi vybavěj.
00:33:39 Taková normální rodinka! To přece, to byla parta!
00:33:42 -To se mi zdá zpětně úžasný.
-To vůbec ani neměl být seriál.
00:33:46 Protože paní Fan Vavřincová napsala 1 díl. Prostě tak!
00:33:50 Poslala to do televize,
00:33:52 tak se rozhodli, že se to bude konat.
00:33:54 Teď my jsme to zkoušeli, pak přišli kameramani,
00:33:59 všecko si to rozzáběrovali, pak se šlo do studia,
00:34:02 do té příšerné Besedy!
00:34:03 -Natáčel jste tam?
-Já pamatuju.
00:34:05 To bylo příšerný!
00:34:07 A jak tam člověk vešel a smrděly tam ty párky a buřty!
00:34:12 A šlo se do maskérny přes tu kantýnu.
00:34:15 Pak tam byly ty kóje přepažený. To byla kostymérna, maskérna.
00:34:18 Všude tam smrděly ty buřty, až do toho studia.
00:34:22 Mně teda voněly! Ale já jsem tenkrát, jsem začínal!
00:34:34 A natočil se 1. díl,
00:34:35 protože ten divácký ohlas byl tak veliký,
00:34:39 tak paní Fan Vavřincová připsala 2., pak 3., 4.
00:34:44 Myslím, že to mělo 5 dílů. Takže to neměl být seriál.
00:34:49 A dokonce mi někdo před lety říkal, dyť to byl 1. český sitcom.
00:34:56 Až takhle to řekl!
00:34:57 Někdo to pojmenoval, že to byl 1. český sitcom!
00:35:01 Takhle úžasně jsme se vypracovali, ani jsme to nevěděli.
00:35:06 Byla to skvělá parta lidí.
00:35:08 Co teď? Zkoušíte něco na Vinohradech?
00:35:11 Máte doma scénář filmu? Na čem teď pracujete?
00:35:15 Teď nemám nic, akorát jsem dostala takovou pěknou nabídku,
00:35:19 na pěkný představení do Violy a je to Oscar Wilde
00:35:25 a je to úžasně chytrý, vtipný anglický humor.
00:35:28 Je to pro 1 herečku? Tam většinou se hrajou komorní věci.
00:35:31 -Ne, ne! Je to zhruba pro 4 lidi.
-Od kdy se to začne hrát?
00:35:36 -Ať se o tom lidi dovědí.
-Premiéra tak zhruba koncem února.
00:35:41 Tak zlomte vaz!
00:35:42 Daniela Kolářová!
00:35:55 Přátelé, naším dalším hostem je muzikant, řekl bych
00:35:59 čistokrevny Ostravak,
00:36:01 frontman kapely Buty, Radek Pastrňák!
00:36:18 Posaď se u nás. Dlouho jsme se neviděli.
00:36:22 Musím ti říct, s tebou já nemusím si brát servítky,
00:36:27 že teda od doby, kdy jsme se naposled viděli,
00:36:29 to bylo asi v r. 91, že jsi se trošku změnil!
00:36:36 -Daří se ti dobře, viď?
-Daří s mi výborně.
00:36:38 Já jsem si opatřil takový skafandr vlastně.
00:36:43 Proti těm poměrům dnešním. Aby se prostě nervové...
00:36:47 Nervy, jsem si obalil tím skafandrem.
00:36:50 -Ale tebe to nějak netrápí!
-Ne, ne, ne.
00:36:53 Ty nepotřebuješ pro Buty.
00:36:56 Takhle jseš vlastně líp vidět v těch halách.
00:36:58 Jednak jsem líp vidět a hlavně to nepotřebuju.
00:37:01 Protože nechodím do televize, nepotřebuju být štíhlý.
00:37:05 Já jsem šťasnej, že jseš tady! Že jsi udělal tu výjimku.
00:37:09 Udělal jsem, jen kvůli tobě.
00:37:10 Já ty Buty, vždycky tak někde jako vyplavou
00:37:13 a pak třeba, já nevím, jestli si dáte pauzu?
00:37:16 Nebo někdy jsem propad pocitu, že jste se třeba rozpadli.
00:37:21 Pak třeba po 5, po 6 letech zase vyplujete.
00:37:24 To je záměr, že se třeba odmlčíte na nějakou dobu
00:37:27 a pak zas s něčím přijdete?
00:37:29 Není to záměr. My hrajeme pořád.
00:37:31 My hrajem vlastně každý rok těch 100 koncertů zhruba.
00:37:34 -Fakt, jo?
-My dlouho natáčíme desky třeba.
00:37:37 Jednu desku jsme točili 4 a 1/2 roku.
00:37:40 To bylo léto, zima, léto, zima,
00:37:43 v zákopech se obláčky mlhy, z dálky foukací harmonika.
00:37:49 Počkej, natočená deska je hned. Ale tys to dlouho klohnil.
00:37:53 -Ale ve studiu přímo.
-Ve studiu.
00:37:55 Ty jsi nepřišel se složenou? To není tvoje metoda?
00:37:58 Složíš doma věc a přijdeš do studia?
00:37:59 Je, ale někdy to nejde. Když má člověk blok.
00:38:02 Nebo když se člověk vypíše a nemá už z čeho.
00:38:06 Tak jdeš do studia a čekáš, že tam tě něco napadne?
00:38:08 -Ano, ano.
-Prosím tě!
00:38:10 Jdu do studia, sedím tam na záchodě!
00:38:12 Na záchodě ve studiu sedím, červené světlo svítí zbytečně.
00:38:17 To snad můžeš i doma a přijít s hotovou věcí.
00:38:21 Můžu, ale já se potřebuju předvádět před tou kapelou.
00:38:25 -Že jde inspirace.
-Jak jsem vynikající autor.
00:38:29 Já nevím, kde ty bereš inspiraci. Chodíš do hospody? Posloucháš kecy?
00:38:32 -Většinou poslouchám v hospodě.
-V hospodě?
00:38:34 -No, no.
-Z těch písniček to často čiší.
00:38:38 Tak jsou to věci, které třeba spolu nesouvisí.
00:38:42 -A děláš si poznámky?
-Do mobilu si píšu.
00:38:45 -Jak, do mobilu?
-Do mobilu, do poznámkového.
00:38:48 Tam je taková funkce.
00:38:50 Třeba jsi slyšel jméno František Dobrota, dám příklad.
00:38:53 Tenkrát jsem si psal ještě papírky. Ale to jsem si vymyslel.
00:38:57 To není reálnej základ? František Dobrota?
00:38:59 Není, není. To byl jen nepodařený vtip.
00:39:04 To jsem chtěl napsat vyloženě pozitivní píseň,
00:39:09 ve které se nic špatného nestane.
00:39:11 I takový film samozřejmě jsem chtěl napsat.
00:39:14 -Takový scénář.
-Film, kde se nic nestane.
00:39:17 -To by byl krásnej.
-Tak jsou takové filmy.
00:39:29 Ten František Dobrota, mimochodem, Radku,
00:39:31 já teda nemám tak úplně přehled,
00:39:33 ale není to doteďka věc, kterou od vás furt chtěj?
00:39:37 -Neleze ti to už trošku krkem?
-Neleze.
00:39:40 Tuhle jsem si za to koupil Mercedes.
00:39:54 -Tak, člověče.
-Samozřejmě že to leze krkem.
00:39:59 Počkej! Tady u nás stačilo říct, že sis za to koupil pěkný auto.
00:40:06 Neleze ti písnička František už trochu krkem?
00:40:09 Tak, na jednu stranu leze,
00:40:13 ale na 2. stranu člověk potřebuje něco sníst.
00:40:20 Támhle auto, támhle chalupa. Ono se to sejde, taková písnička.
00:40:25 -Je to pozitivní!
-Je to pozitivní. Jsou tam topoly.
00:40:29 -Žádá černá magie to není.
-A to tě napadlo jen tak?
00:40:34 Ty jsi říkal nepovedenej vtip.
00:40:35 To je povedenej vtip, když je to takhle úspěšnej šlágr!
00:40:38 -Ale jinak samozřejmě.
-Než ty jsi myslel.
00:40:41 Jako Forrest Gump v podstatě jsem k tomu přišel.
00:40:48 Musím říct, že jedno z těch kouzel těch vašich písniček
00:40:51 a já nevím, jestli to dodneška dodržujete,
00:40:53 ale řek bych, že jo.
00:40:54 Že se ty tvoje písničky,
00:40:55 protože ty jseš autor muziky i textu výhradní, že jo.
00:40:59 -V kapele.
-Výhradní ne.
00:41:00 Ale většinovej. Většinovej.
00:41:02 Že se zásadně ty písničky nerýmujou a přitom to nevadí!
00:41:06 Že jo? Jako, mně to nevadí!
00:41:09 Vemte si, Mám jednu ruku dlouhou, tam není jedinej rým!
00:41:12 Není, není. Prvních 15 let tam opravdu ty rýmy ne,
00:41:16 já jsem na tom...
00:41:17 -Trval jsi na tom!
-No tak dodržoval jsem to!
00:41:20 Poněvadž všechny rýmy už známe! Že láska ? páska, všechno.
00:41:26 -Ty ses vyhýbal rýmu!
-Se vyhýbám.
00:41:28 I jsem se snažil to nějak jakoby obejít.
00:41:31 Obejít tak, abych udržel pozornost, protože tam to vždycky spadne.
00:41:35 Na konci řádku, tam když se ozve ten rým
00:41:38 a už jak v tom řádku směřuje ta myšlenka k tomu slovu,
00:41:42 které už tam každý čeká, tak to...
00:41:45 Děláme to všichni
00:41:46 a ty najednou řekneš, že to je stupidní.
00:41:50 -Promiň!
-Rým je základ.
00:41:54 Ale vy jste se tím zavedli, že opravdu už tím,
00:41:58 to byla jedna z prvních, ten Pokrejvač.
00:42:00 -No, no.
-Kamarádi někam letí. Že jo?
00:42:03 Píšťalka byla první. Víte, Karel Šíp, Karel Šíp...
00:42:08 -To jsem já.
-Karel Šíp.
00:42:10 Co chceš říct ?
00:42:11 Karel Šíp způsobil naší kapele mediální boom v podstatě.
00:42:16 -Jak to?
-Dyť jsi nás slyšel v rádiu.
00:42:19 -To je pravda.
-Píšťalku.
00:42:21 Na základě toho jsem vás pozval někam do televize.
00:42:23 -Do televize.
-Vidíš, to už jsem zapomněl.
00:42:26 Karel Šíp!
00:42:34 Čili já jsem se podílel na vaší kariéře.
00:42:38 Ale já jsem si za to mercedes nekoupil!
00:42:53 Já myslel, že 1. vaši jsem slyšel Letěj vrány.
00:42:56 -To se taky nerýmuje, samozřejmě.
-Nerýmuje.
00:43:00 Ne. To je, letí vrána, druhá, třetí...
00:43:03 -A pořád se to zvyšuje.
-Protože furt letěj.
00:43:06 Něco se tam děje!
00:43:10 Jedna vystřídá druhou. To mě opravdu bavilo.
00:43:13 Můžeš na ně zavolat, jestli nemají žízeň.
00:43:17 Na tom jste to vlastně postavili.
00:43:18 Musím říct, mluvíme o tvé ranné tvorbě,
00:43:21 ale musím říct, já jsem nějak nedávno zaregistroval
00:43:25 a to jsem tě opravdu poznal,
00:43:26 klip k písničce, která se jmenuje Píseň práce.
00:43:30 Musím říct, že to není ta Píseň práce, kterou myslíte,
00:43:33 ale že Radek složil novou písničku, kterou jsi nazval Píseň práce.
00:43:36 -Je to tak?
-Je to tak.
00:43:37 A ten klip se odehrává celej na pracáku, že jo?
00:43:39 Ano.
00:43:44 Prosím tě...
00:43:50 To je podložený nějakým autentickým zážitkem,
00:43:53 třeba tvým, nebo z kapely?
00:43:54 Byl ty jsi vůbec někdy v životě na pracáku?
00:43:56 Že jsi o tom udělal píseň?
00:43:58 Byl jsem kdysi dávno na pracáku,
00:43:59 než jsem se stal hlídačem parkoviště.
00:44:03 Ale jinak je to spíš ta píseň, tam je to strašně,
00:44:09 ten klip tu píseň vlastně maskuje.
00:44:11 Ta píseň je flákačská, ta je rouhačská.
00:44:15 Ta je o tom, že tu práci hledám, spíš ona hledá mě.
00:44:27 Jak bych to řekl?
00:44:30 Já jsem se celý život snažil se práci vyhnout!
00:44:34 Abych nemusel. Proto jsem se stal umělcem.
00:44:37 Abych nemusel pracovat.
00:44:39 -O tom je ta píseň!
-Ta píseň je v podstatě o tom.
00:44:42 A je tam spousta dalších kolegů.
00:44:45 Pokud jste klip neviděli,
00:44:46 to vám musím říct, čím mě opravdu dostal.
00:44:47 To je na pracáku
00:44:49 a tam je dlouhá fronta před tím okýnkem
00:44:52 a to jsou samí muzikanti, zpěváci a na konci fronty je Karel Gott!
00:44:59 -Je to pravda?
-Je, je.
00:45:07 Takže trošku absurdní divadlo, by se dalo říct.
00:45:10 Je!
00:45:11 Jak jste Karla přesvědčili, aby šel do fronty na pracák?
00:45:13 On má smysl pro srandu, to je pravda.
00:45:15 -Nijak.
-On tam opravdu byl!
00:45:17 On tam byl. On tam byl.
00:45:26 On tam byl. Bylo to tak,
00:45:28 že já jsem prostě jednou vzal telefon
00:45:31 a začal jsem telefonovat kolegům různým.
00:45:35 A měl jsem připravenou pecku, na konec toho klipu,
00:45:39 že přijde Petr Janda.
00:45:42 A tak mu volám, jestli by teda přišel.
00:45:44 A říkal, poslouchej, teď jdu na kafe s Gottem.
00:45:46 Jestli ho tam chci taky, toho Gotta.
00:45:48 -Tak on ti dohodil Karla.
-On mi dohodil Gotta.
00:45:52 Přivezl ho tam autem a zatím co...
00:45:57 Zaprvé Karel Gott mu sežral slávu, samozřejmě.
00:46:01 A ještě mu to auto odtáhli.
00:46:06 Ty jsi zmínil, to už možná tví fandové ani nevědí.
00:46:09 Že ty jsi začínal od píky,
00:46:10 protože jsi dělal v Ostravě hlídače parkoviště.
00:46:14 Ale to bylo v době, kdy nebyly parkovací automaty.
00:46:16 -To bylo z ručky do ručky.
-To bylo z ručky do ručky.
00:46:19 A tam jsem se poprvé v životě setkal s mamonem.
00:46:26 -Fakt jo?
-Dál bych to nerad rozváděl.
00:46:31 Ne, že jsi živořil, jako hlídač parkoviště.
00:46:34 Tvářil jsem se, že živořím. Vzbuzoval jsem soucit.
00:46:37 To se mi pak v tomto povolání hodilo, do zbytku života.
00:46:42 Vzbuzováním soucitu my se vlastně živíme.
00:46:46 Je to forma žebrání.
00:46:52 To je hrozný, jak to řemeslo takhle handicapuješ.
00:46:58 Jednou za čas se to může připomenout.
00:46:59 Tvůrčí jsme tady všichni. A ty žebráme.
00:47:03 Musím jednu věc zmínit.
00:47:05 Nikdy jsem se tě na to neptal,
00:47:06 protože jsme se neviděli strašně dlouho.
00:47:08 Ty jsi měl jednu dobu našlápnuto k tomu, že budeš filmovej herec.
00:47:12 Ty sis zahrál ve filmu Honzy Svěráka,
00:47:15 říká se tomu Road movie, je to tak, Jízda.
00:47:19 Tam jsi byl jeden ze 3 hlavních. Ještě Aňa Geislerová...
00:47:23 -A Kuba Špalek.
-A Kuba Špalek.
00:47:25 A to je jako, ty jsi neměl pak už nabídky?
00:47:28 Nebo přičichnul jsi k tomu a nechtěl jsi už bejt hercem?
00:47:32 Zahrál by sis třeba s významnými herečkami.
00:47:35 -Já jsem to jedno točení zažil.
-To ti stačí?
00:47:39 -To mi stačí. To čekání.
-To říkala paní Kolářová.
00:47:44 A to schovávání, protože jsem kuřák.
00:47:46 A i ve filmu jsem byl kuřák.
00:47:48 A těch vajglů si schovávat, aby to mělo 3,5 cm, to...
00:47:53 Proč to muselo mít 3,5 cm?
00:47:54 Protože jsem pak v dalším záběru pokračoval v tom kouření!
00:48:01 Aby dýlka vajglu navazovala!
00:48:05 Tak to ti jako kuřákovi vyhovovalo, ne?
00:48:08 No tak, to se točilo venku, tak tam to ještě šlo.
00:48:12 -Ale dostal jsem nabídku...
-Po tý Jízdě, jo?
00:48:16 Asi 2, nebo 3, ale já jsem prostě radši muzikant a takhle.
00:48:23 -Takže jsi to odmít?
-Odmítl jsem to. No.
00:48:25 Dobře, Radku, já jsem říkal,
00:48:27 že prostě Buty se z mýho pohledu občas vynořej, občas ne.
00:48:32 Možná ti je trošičku líto, že třeba vydáte desku
00:48:35 a že z některých dřívějších se ty písničky urodily.
00:48:38 Těch hitů je několik.
00:48:39 Mám 1 ruku dlouhou, František, já nevím, pozor! Teď tě načapám!
00:48:44 Pojedu na chatu za tatu, to se rýmuje.
00:48:47 No, to už bylo, to už se rýmovalo.
00:48:50 To už bylo 2000, to už je zhruba...
00:48:53 -To už ses neubránil!
-No tak, neubránil.
00:48:56 To už začínala krize pomaličku. Autorská krize!
00:49:02 -Co je vaše poslední deska?
-Ta se jmenuje Duperele.
00:49:05 -Duperele?
-Duperele, to slovo...
00:49:07 -Ty jejich názvy jsou úžasný.
-Ty to slovo možná znáš.
00:49:12 -Je to z ostravštiny, duperele?
-Ano. Jsou to takové drobnosti.
00:49:18 Aha, tak to jsem myslel něco jinýho.
00:49:25 V ostravštině, když řekneš du perele,
00:49:28 tak každej si to rozšifruje jinak.
00:49:30 Duperele, to jsou drobnosti, jo?
00:49:32 Duperele v ostravštině bych nerozebíral.
00:49:36 To už bychom zacházeli s tou sexualitou...
00:49:39 Já nevím, jak rele, já si nedovedu představit rele...
00:49:41 Nepatlej se v tom! Jsi říkal, že jsou to maličkosti!
00:49:46 Jsou to takové věci, co měl tatínek, nebo děda v garáži,
00:49:48 v těch zásuvkách,
00:49:49 ty šroubky, takové ty věci, které se jednou můžou hodit.
00:49:54 Vůbec ty vaše názvy, to je všecko tvoje práce.
00:49:56 Já si jeden název vaší desky pamatuju. Jedno slovo, jedno slovo!
00:50:00 Raztakajakvana. Rozumíte tomu? Ostravštinu neznaj.
00:50:07 Je to jedno slovo, ale přitom, když to rozdělíte,
00:50:10 raz taka, jednou tak velká, jak vana.
00:50:13 -Je to tak?
-Ano, je to správně.
00:50:15 Je to správně. Chceš v tom pokračovat?
00:50:18 Ne! Nechci! Jenom, že vy máte ty názvy, jsou to takový šifry!
00:50:24 To se mi na tom líbí
00:50:25 a většinou to souvisí s tou ostravštinou.
00:50:28 Souvisí poněvadž,
00:50:30 já už teď v poslední době se na tu ostravštinu soustředím,
00:50:36 jelikož ten jazyk umírá.
00:50:38 Aha! Tak to oživuješ těma písničkama.
00:50:40 Je to jazyk našich otců a dědečků.
00:50:42 -I na Ostravsku?
-Jasně.
00:50:44 Tam se mluví normálně.
00:50:45 Částečně trochu ještě jo, ale málo.
00:50:48 -Je třeba to udržovat.
-No. No.
00:50:50 A tu poslední desku, abych na to navázal,
00:50:52 tu jste vydali kdy?
00:50:52 -Jak je to dlouho?
-2 roky.
00:50:54 -Hrajete vůbec vy někdy v Praze?
-Hrajeme v Praze často poměrně.
00:50:59 Takový koncert samostatný bude v paláci Hybernia 6. 1.
00:51:03 Aha, až v lednu.
00:51:04 S hostem Máriem Bihárim,
00:51:06 to je nevidomý akordeonista, virtuos vynikající.
00:51:10 Ale jinak po republice. Já jsem se ptal na Prahu,
00:51:12 že bych se přišel podívat, po republice jezdíte.
00:51:15 Před Vánocema řekni 1 koncert,
00:51:17 na kterej bys chtěl pozvat teď fandy, aby jim to neuteklo.
00:51:21 -Řekni jeden!
-Kdybych to věděl...
00:51:25 Na ten koncert, o kterém nevím, vás všechny pozývám.
00:51:30 Radek Pastrňák!
00:51:44 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já jsem rád,
00:51:48 že jsme to zdárně dotlačili do konce.
00:51:52 Já vám děkuju za vaši pozornost a děkuju samozřejmě hostům.
00:51:55 Václav Větvička, Daniela Kolářová, Radek Pastrňák!
00:51:59 Na shledanou!
00:52:01 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Do křesel pro hosty dnes přijde usednout herečka Daniela Kolářová, muzikant a frontman hudební skupiny Buty Radek Pastrňák a botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
