Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Do křesel pro hosty dnes přijde usednout herečka Daniela Kolářová, muzikant a frontman hudební skupiny Buty Radek Pastrňák a botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička.
00:00:35Dobrý večer, milí diváci tady, v hledišti divadla Semafor,
00:00:38dobrý večer přeju i vám, milí diváci televizní.
00:00:43Jak už z prvních slov asi slyšíte,
00:00:46podzimní nevyzpytatelný počasí si své oběti nevybírá
00:00:50a mě to opravdu dnes ráno skolilo.
00:00:52A to si myslím, že teďka vypadám docela dobře.
00:00:55Kdybyste mě viděli ráno, jsem vypadal hůř,
00:00:59což si možná neumíte představit.
00:01:05Ale opravdu.
00:01:12Samozřejmě, že by nám bylo líto,
00:01:14jen kvůli tomu, že jsem takhle nachcípanej, vás poslat domů
00:01:18a vám pustit nějakou reprízu.
00:01:20I když vy jste zvyklí. Ale prostě tak jsme to riskli.
00:01:26A věřím, že to dotáhneme do zdárnýho konce.
00:01:28Já bych byl jen nerad, abyste si některý mysleli,
00:01:31že to celý tady jen předstírám, aby na začátku byla legrace.
00:01:36Abyste si nemysleli,
00:01:37že za chvilku začnu mluvit jak slavík!
00:01:39Opravdu to nepředstírám.
00:01:41Abyste si nemysleli, že jsem nějakej simulant!
00:01:43Protože, znáte to!
00:01:45Dneska, dokavad to s vámi nešvihne,
00:01:46tak vám nikdo nevěří, že vám něco je!
00:01:49Dneska je každej akorát rád, že nemá Ebolu, jinak je to jedno!
00:01:58Ale opravdu nejsem žádnej...
00:02:00To vám kolikrát ani doktor nevěří, že vám něco je.
00:02:03Mně se strašně líbí na tohle téma, to vám ještě řeknu.
00:02:07Jak sestřička zdravotní v nemocnici volá na doktora:
00:02:11Pane doktore, ten simulant na osmičce umřel.
00:02:14On říká: To snad trochu přehnal.
00:02:24Já doufám, že tak špatný to zase se mnou není.
00:02:27Ale víte, ono to možná bude vypadat, jako domluvený.
00:02:29Ale opravdu je to jen náhoda,
00:02:31že hned naším 1. hostem je významný český botanik.
00:02:36To se tak sešlo náhodou.
00:02:38A možná on, protože se vyzná v léčivých bylinách, bude vědět,
00:02:43co by mě z nejhoršího mohlo dostat.
00:02:46A preventivně, co byste si mohli nasadit vy,
00:02:49aby vás něco podobnýho nepotkalo.
00:02:52Dr. Václav Větvička!
00:03:03-Posaďte se.
-Rád. Ale můžu vás opravit maličko?
00:03:09Posaďte se a pak mě opravte. Copak?
00:03:11Abych vám ušetřil hlas, tak jenom Václave.
00:03:17Dr. Větvička dnes nemoh přijít.
00:03:19-Dobře, tak jak že vám...
-Jen Václave. Blbý, co?
00:03:23-No ne blbý, ale tak...
-Tak Větvičko. To je ještě horší.
00:03:29-Vašku, co by mi tak pomohlo?
-Děkuju. To je úžasný.
00:03:34To je úžasný!
00:03:40Je něco, co třeba preventivně,
00:03:42na tyhle podzimní šílený výkyvy počasí, je nějaká bylinka?
00:03:47Vy jste expert přes bylinky.
00:03:49Expert přes bylinky bych si netrouf.
00:03:52Já řeknu, jak já se léčím.
00:03:56Je v tom jedna rostlina, je to strom.
00:04:00Na jižní Moravě jí říkají trnka, já...
00:04:04-Jo, trnku!
-Trnkovicu.
00:04:06Já z bylinek používám při nachlazení,
00:04:09ztrátě hlasu apod., trnkovicu, trošičku si pokloktám
00:04:15a podle toho, jaká je situace,
00:04:17třeba, když někam musím potom odjet autem,
00:04:20tak to bohužel, vyplivnu, když nejedu, tak to spolknu.
00:04:25-Jo, trnka, no jo.
-Slivovice, trnkovica.
00:04:29No jo, tak vy se léčíte takhle.
00:04:32V tomhle stavu já bych sem nemoh přijít dneska.
00:04:35Václave, mně bude trvat, než si na to zvyknu.
00:04:39Václave, s jménem Větvička
00:04:41asi bylo předem daný, že budete botanik.
00:04:46To se asi nedalo tomu vyhnout.
00:04:48-Nejste první.
-Že jo? To napadne každýho.
00:04:50To napadne každýho.
00:04:52Rudla Křesťan dokonce napsal takovej krásnej fejeton,
00:04:57kde já jsem byl uveden
00:04:59jako odstrašující případ nomen omen.
00:05:03Ale to všechno nic nebylo
00:05:04proti vedoucímu povodí Dunaje v Bratislavě,
00:05:09který se jmenoval Dunaj.
00:05:13To je hezký!
00:05:15Křížilo se někdy to vaše jméno,
00:05:20že by si někdo myslel, že si z něj děláte legraci?
00:05:23Vy jste byl šéfem Botanické zahrady.
00:05:26Přesně tak. Když někdo zavolal do Botanické zahrady
00:05:31s nějakým dotazem a já jsem to zvedl,
00:05:36ohlásil jsem se Větvička, Botanická zahrada,
00:05:39oni to hned položili.
00:05:43Že si děláte srandu si mysleli.
00:05:46No dobře, to je to první, co člověka napadne,
00:05:49že to jméno nějak hrálo roli.
00:05:51Podívejte se, jak se jmenuju já, taky nejsem indián. To se nedá.
00:06:03Vzpomenete si, co rozhodlo, že jste se na ty rostliny dal?
00:06:10Třeba jako dítě. Tak si tipnu.
00:06:12Nebyl to třeba zahradník v Pyšný princezně,
00:06:14kterej rozezpíval kytičku?
00:06:17Rozvíjej se poupátko. Ne, ne.
00:06:20Když jsem byl asi ve 2., ve 3. ročníku,
00:06:24tak jsme s kolegou Ádou Češkou...
00:06:27-2. ročníku čeho? To musíte říct.
-Přírodovědecký fakulty.
00:06:31No jo, to už jste tam byl ale.
00:06:33Věc se má naprosto střízlivě, úplně jinak.
00:06:36Protože, když jsem byl ve 2. ročníku,
00:06:39já jsem koketoval s ornitologií, s ptákovědou.
00:06:44Moc se mi to líbilo, vedl mě k tomu tehdejší pan doc. Černý.
00:06:48A právě v týhletý době přišel můj kolega Áda Češků,
00:06:54který skončil potom v Kanadě, dodnes.
00:06:57A říkal prosím tě, pojďme dolů na geobotaniku.
00:07:00Tam je bezvadnej mladej asistent, ale hlavně jsou tam 2 krásný holky.
00:07:08Takže já jsem se stal botanikem cherchez la femme,
00:07:13skrzevá to, že jsem opustil ptáky
00:07:19a věnoval jsem se geobotanice.
00:07:24Vy jste byl dlouho v tý Botanický zahradě.
00:07:26Tam už nejste, abychom si vás tak zmapovali.
00:07:28-15 let jsem tam byl.
-15 let.
00:07:3015 let jsem tam byl a byly to hezký roky, musím říct.
00:07:34Po týhletý stránce ano
00:07:37a zůstaly tam po mně ty skleníky nový.
00:07:39Takže to je takovej kladnej přínos.
00:07:43Vy jste tam nějak udělal skleníky nějaký?
00:07:45Já jsem tam dlouho nebyl. Naposled v 9. třídě.
00:07:51Vyprovokoval jsem jejich přestavbu.
00:07:53-Skleníků?
-Skleníků.
00:07:56Ty starý, co tam byly,
00:07:57ty byly v takovým stavu, že když jsme je bourali,
00:08:00my jsme je nebourali.
00:08:01My jsme je nabírali na lopatku jen. To bylo úplně sežraný.
00:08:05A říkám si mnohokrát,
00:08:08že kdybych napsal já nevím kolik odborných pojednání,
00:08:13tak po mně nezůstame tolik,
00:08:14jako ty skleníky v Botanický zahradě.
00:08:17Botanická zahrada, exotický to, to muselo bejt, kde to shánět?
00:08:23To jste sám vyrážel někam?
00:08:25Bohužel, já nejsem z těch, já jsem,
00:08:32levou zadní bych bejval rád českej sedlák.
00:08:37Takže já jsem spíš orientovanej na naše kytky, evropský kytky.
00:08:42Na Evropu, Severní Ameriku, Dálnej Východ, ale mírný pásmo.
00:08:48A tropické rostliny,
00:08:50které tam v Botanické zahradě jsou a byly, tak ty jsem zdědil
00:08:55po svých předchůdcích, kteří jezdili ven,
00:08:59ale hlavně jsme těžili z mezinárodní výměny semen.
00:09:04My jsme nabídli naši kopřivu třeba a dostali jsme banán.
00:09:08-To byl poměrně slušnej kšeft.
-To je dobrej obchod.
00:09:14Řekněte mně, existuje mezi květinama něco,
00:09:17jako je mezi známkama Modrý Mauricius,
00:09:19něco, co je opravdová vzácnost?
00:09:23Říká se, že orchidej je taková. Ale to jsou možná jen takový...
00:09:27Já se budu rouhat a orchidejáři mě asi zatratí,
00:09:31ale orchideje jsou v podstatě taková plevelná rostlina skoro.
00:09:34Ono jich je přibližně kolem 30000 druhů.
00:09:40-Orchidejí? A jak si to vydobyla?
-A ještě těch kultivarů!
00:09:43Těch odrůd všelijakejch.
00:09:45Jak si to vydobyla orchidej, že je považovaná za něco nóbl?
00:09:49Byla obtížně dostupná, zaprvé
00:09:53a zadruhé se obtížně pěstovala, kultivovala.
00:09:57Než zahradníci přišli na to, jak, za jakých podmínek,
00:10:02jak jí vybrat vhodné prostředí, tak to nějakou dobu trvalo.
00:10:09Co je vzácnější, než orchidej? Z hlediska botanika.
00:10:13-To je poměrně těžká otázka.
-Času je dost, Václave.
00:10:20Systematik, botanik, kterej klasifikuje ty rostliny,
00:10:25tak si libuje anebo váží kytky,
00:10:31která třeba se objevila 1 x za čas někde, je velice vzácná,
00:10:37v seznamu chráněných rostlin, nebo zvlášť chráněných, ohrožených.
00:10:40Co vy považujete za něco takovýho?
00:10:42Botanik může mít každej jinej názor.
00:10:44Co vy tak jen jako, že vydechnete. Řeknete, Jéžíš, to je...
00:10:49To je právě to, že já ne.
00:10:52Vy jste vlastně obyčejnej sedlák, by se dalo říct. Vy tak brambor!
00:10:56-Že jo? Brambor.
-Přesně, vzal jste mi to z úst.
00:11:00Nebo přímo z huby.
00:11:04Mně jednotlivej květ nic neříká. Já mám rád, když je toho hodně.
00:11:10A já jsem fascinován, už jsem to říkal mockrát,
00:11:13tak se omlouvám, jestli to slyšíte znovu.
00:11:16Mě fascinuje to vaše brambořiště. Když zakvete...
00:11:20-Já žádný nemám, Václave.
-Ale říkal jste, brambory.
00:11:26Anebo si představte obilný pole, když přes něj foukne vítr...
00:11:30-Jaký?
-Obilné pole.
00:11:32Já rozuměl mobilní pole. Promiňte! Musíte na mě trošku jako...
00:11:37Když přes něj přeběhne taková ta větrná vlna,
00:11:40tak to mě uchvacuje.
00:11:41Že to je hezký jako. Vy jste spíš výtvarník!
00:11:45Jestli se vám líběj větší plochy, tak, pane Václave,
00:11:48to musíte mít radost teďka, jak se to tady zažlutilo.
00:11:51Jak ta řepka olejná!
00:11:54To musíte být, jako botanik, úplně unešenej.
00:11:56Tím já se živím přímo, protože kudy mohu, tudy chodím
00:12:02a brojím proti té unifikaci české přírody,
00:12:06tj. kukuřice a řepka.
00:12:09Širokořádkový plodiny.
00:12:11Když pořádně zaprší, tak během jednoho deště
00:12:15jsou 2, 3 cm ornice dole v údolí.
00:12:18Protože ani řepka, ani kukuřice tu půdu nevážou.
00:12:24On je to plevel teda.
00:12:26Jsou to rostliny, které nejsou původní naše,
00:12:30kukuřice je americká...
00:12:32Vy furt kukuřici.
00:12:33Kukuřice není takovej kšeft, jako řepka olejná.
00:12:36Prosím?
00:12:38-Já blbě mluvím.
-Já blbě slyším.
00:12:48Že ta řepka olejná, že to je plevel!
00:12:59Že ono se to nemusí moc to, jen se to sklidí!
00:13:02Takhle jsem to myslel. A tím to uzavřeme, řepku.
00:13:07Jel jsem onehdy v létě Podkrkonoším a tam je ta permka,
00:13:13ta červená půda krásná.
00:13:15Povídejte, já zatím loknu jenom.
00:13:17Krásný počasí, červená půda na oranici,
00:13:21vedle žlutý řepkový pole, nahoře nádherný modro.
00:13:26Já, kdybych byl Sparťan, tak bych si liboval, protože...
00:13:39Vy prostě jste na ty celky.
00:13:42Teď vy teda jste ve Štiříně,
00:13:46tam se nějak staráte o ten zámeckej park?
00:13:50-To máte vy na starost?
-Ano, ano.
00:13:51Co tam jako děláte? Stříháte, nebo zalejváte?
00:13:54Jakej je rozdíl mezi botanikem a zahradníkem?
00:13:57To je otázka. Přemejšlejte.
00:14:02Zahradník by měl bejt dobrej botanik,
00:14:05zatímco dobrej botanik o zahradničině nic neví.
00:14:11Takže seznámil jsem se se současným ředitelem,
00:14:16panem Václavem Hrubým někdy v 80. letech.
00:14:19Byl jsem tam na nějakém hodnocení projektu.
00:14:24A potom, když mě vyhodili z Botanický zahrady,
00:14:27tak on mě tam vzal.
00:14:30-Vás vyhodili? To jste neříkal.
-Pro vysoký věk.
00:14:32Kolik vám bylo, když vás vyhodili z tý Botanický? Kolik vám bylo?
00:14:37-To je sprostý, mimochodem.
-No, před 7 lety.
00:14:42-Furt nevím, kolik vám bylo.
-No, v Karlově univerzitě...
00:14:55Václave, stačí číslo! Stačí číslo!
00:14:57V KU se v podstatě smí pracovat na vedoucích funkcích do 65.
00:15:05A já už jsem to dlouho přesluhoval.
00:15:08-Takže mi bylo naznačeno...
-Abyste se odklidil.
00:15:12Abych počítal s tím, že do konce roku.
00:15:15A já jsem v půli léta zvednul telefon,
00:15:18zavolal jsem do toho Štiřína,
00:15:19jestli by tam náhodou místečko nebylo.
00:15:21Zrovna odcházel zahradník, tak já jsem nastoupil místo něj.
00:15:24No, vidíte to. Pro Štiřín jste starej nebyl!
00:15:27-Ptal jste se, co tam dělám.
-To jsem se ptal původně.
00:15:31Např. v posledních 2 letech, 2011 ? 2013,
00:15:37jsem sepsal takový dějiny toho Štiřína.
00:15:41-Štiřína, jako takovýho?
-Toho zámku a toho parku.
00:15:44A ta knížka se jmenuje Jakou cenu má rozkvetlý Štiřín.
00:15:49A byla to naše polemika
00:15:52s některými funkcionáři a vládními činiteli,
00:15:57kteří zjistili, že tenhle klenot mezi českými zámky a parky
00:16:04je zbytečné, aby český stát vlastnil,
00:16:07že by bylo na čase, když už se dobudoval
00:16:10a vložilo se do něj mnoho desítek, resp. set milionů,
00:16:18že je na čase, aby byl zprivatizován a prodán.
00:16:22Poslední suma, která byla nabízena byla asi 328 milionů.
00:16:27Naštěstí se přihodilo, že vláda padla
00:16:32a od úmyslu bylo upuštěno a my fungujeme dál.
00:16:36Počkejte, která? Ony padly prakticky všecky.
00:16:39Která padla, že nedošlo k tomu kšeftu?
00:16:42Budete se divit, ale každá z těch významnějších.
00:16:50Při té 1. vlně padla ve fázi,
00:16:56kdy tehdejší pan ministr měl za lubem to prodat
00:17:01zhruba za 700 milionů.
00:17:05A naštěstí, už to mělo být hotové, už k tomu v květnu mělo dojít
00:17:10a naštěstí, v době našeho předsednictví
00:17:13ta vláda padla, takže z toho sešlo.
00:17:16Počkejte, říkáte částky, Vám se to zdá moc, nebo málo?
00:17:20Jestliže dnešní hodnota skutečná toho objektu je zhruba
00:17:261/2 druhé až 1/2 třetí miliardy, tak se mně to nezdálo mnoho.
00:17:31Ale pořád to bylo 2 x tolik, než co bylo víceméně nabízeno...
00:17:36-Byli kupci nějaký?
-Byli kupci, byli.
00:17:38-Chtěl to někdo koupit?
-Byli kupci, byli.
00:17:41Někdo, kdo neměl kde bydlet, tak chtěl koupit Štiřín.
00:17:44Byl tam jeden zájemce, kterej říkal:
00:17:48Za to vám dám maximálně 100, 160, víc ne!
00:17:53Si uvědomte, že ten zámek, kdy že byl postavenej?
00:17:561750? V r. 1800 už měl nulovou hodnotu! Ten byl odepsanej!
00:18:07Teď mi řekněte, je něco, je nějaký místo, kde víte,
00:18:10že rostou nějaký kytičky, který byste rád, jako botanik
00:18:14spatřil na vlastní oči a pohladil je, pozdravil.
00:18:19To se tak mluví ke kytičkám!
00:18:21Je něco takovýho, co byste chtěl ještě?
00:18:24Myslím nesplněnej botanickej sen.
00:18:26Já nepatřím ani k objímačům stromů, ani k těm čichačům.
00:18:33Taky jste slušnej člověk.
00:18:43Takže mně jsou milé a nesmírně se těším,
00:18:49je to taky literární název, Každé jaro pampelišky.
00:18:52Já se těším na ně.
00:18:54Zejtra ráno na Štiříně, co bude první, co uděláte?
00:18:57Jdu se podívat do skleníku, jestli je dobře zalitej.
00:19:01Vy zalejváte i skleník, jako takovej?
00:19:04-Ne, to co je v něm, myslím.
-Jo, jo.
00:19:07To je rozdíl! Budete zalejvat sklo.
00:19:09Já nejsem tak přesnej. Nějaká kapka padne na skleník taky!
00:19:18Zalejt půjdete! Václav Větvička!
00:19:32Přátelé, naším dalším hostem je skvělá česká herečka
00:19:37Daniela Kolářová!
00:19:51Vás televizní diváci např. teď můžou vidět, nebo mohli vidět
00:19:57v takovým justičním seriálu.
00:20:01Bylo zapotřebí,
00:20:03seznamovala jste se nějak s tím justičním prostředím?
00:20:06Bylo to zapotřebí pro tu roli?
00:20:08Nebo jste sama nějak se aktivně o to zajímala?
00:20:10Nebo jste to brala, role přišla, naučím se to a jedeme?
00:20:14Tak to nejde. Vždycky musíte něco. Nějaký informace získat.
00:20:18Něco nám prozradil scénárista,
00:20:21protože jsem měli takovou poradní schůzku,
00:20:24ale ono v podstatě, když dostanete ty dialogy příšerný,
00:20:29ten specifický jazyk právnický, tak to je opravdová šaráda.
00:20:37Ale pak to, co tam je vždycky podstatné, to jsou vztahy.
00:20:41V té rodině, nebo prostě s okolím. Ale mě ta tématika zajímala.
00:20:47A docela jsem byla potěšená,
00:20:49že vypadá, že si s tím scénárista i režiséři dali docela práci.
00:20:56Chtěl jsem se vás zeptat na takovou věc.
00:20:58Víte, ono mezi lidma to tak funguje,
00:21:01nemyslím si, že jste ve filmech specielně
00:21:04vystřídala hodně partnerů.
00:21:08Mám pocit, že, jak bych to řek? Václave, pomožte mně!
00:21:21Víte, mířím k tomu, že lidé si vybaví,
00:21:24že jste mnoho sehrála partnerskejch rolí
00:21:26s Jardou Hanzlíkem a teď,
00:21:30řekl bych v tom zralejším věku, se Zdeňkem Svěrákem.
00:21:34Já si nikoho jinýho vedle vás nevybavuju.
00:21:36Ještě s někým jste si zahrála častějc?
00:21:39Partnerku, nebo manželku, nebo milenku?
00:21:42Ne, to máte v podstatě pravdu.
00:21:45To jako ptáte se dopředu s kým to budete hrát,
00:21:48když dostanete scénář?
00:21:50Byla to náhoda, že zrovna s těma dvěma? Chtěla jste to?
00:21:55Ne, s tím Hanzlíkem, to se tehdy tak prostě přihodilo.
00:22:00Protože jsme byli partneři na jevišti Vinohradského divadla,
00:22:05pak jsme dostávali nabídky z televize, nebo od filmařů
00:22:10a oni nás tak jako dávali pořád k sobě.
00:22:14Nejen filmaři. I lidi vás tím pádem dávali k sobě.
00:22:17Ano, ano, je to pravda.
00:22:19-Byly drby.
-Byly drby, ano.
00:22:20-Že spolu něco máte.
-Ano, no.
00:22:22-Nebyla to pravda.
-Ne, nebyla to pravda.
00:22:24-Když, tak to dementujte.
-Ne, nebyla to pravda.
00:22:28Zasahovalo vám to do soukromí nějak blbě?
00:22:31Že vás lidi podezírali, že s tím Hanzlíkem máte techtle?
00:22:34Tehdy neexistoval bulvár. Teď by to bylo horší.
00:22:38Jasně. To si pochvalujete, nebo stěžujete?
00:22:41Ne, v podstatě v té éře s tím Hanzlíkem
00:22:44byla klika, že nebyl bulvár.
00:22:48Protože si to dneska neumím představit.
00:22:51A naštěstí, s tím Zdeňkem,
00:22:54my jsme spolu točili v 30tiletém odstupu.
00:22:58Samotu?
00:22:59Samotu a po 30 letech Vratné lahve.
00:23:02Mezitím se udála samozřejmě strašná spousta věcí.
00:23:06A já si teda nevzpomínám,
00:23:09protože já na to ani z pověrčivosti nesahám,
00:23:12na tyhlety hnusárny.
00:23:15Nevzpomínám si, že by něco kolem toho se někde vyrojilo,
00:23:20kolem těch Vratných lahví.
00:23:22U Vratných lahví už ne.
00:23:23Já myslím v době, kdy jste hrála Léto s kovbojem a takovýhle věci.
00:23:27To právě ještě ten bulvár nebyl.
00:23:30Já si nemyslím, že by vás dávali se Zdeňkem dohromady.
00:23:32Ne, já doufám, že ne.
00:23:34A s tím 30tiletým odstupem, že to nikoho ani nenapadlo.
00:23:40Ne, že by nebyl hezkej, ale už je to...
00:23:44V každým případě je hezkej!
00:23:48Víte, díky těm 30ti letům, co jste,
00:23:50víte, co jsem si já všimnul, protože jsem detailista?
00:23:53Že tím pádem šlo ve Vratnejch lahvích,
00:23:55že jste tam někde na stěně měli fotografii jako zamlada.
00:23:58To byla fotka ze Samoty u lesa.
00:24:00Kdybyste spolu nehráli v Samotě u lesa...
00:24:02-Tak to tam nemohlo viset.
-Tak to tam nemohlo bejt.
00:24:04Tak to ten Honza nemohl použít.
00:24:07Řekněte mně takovou věc.
00:24:11Žehlíte při telenovelách?
00:24:17Protože to je podle mě už hláška zavedená!
00:24:20Já nevím, jestli jste to neviděli, vy jste to asi všichni viděli.
00:24:22Jenom jim to připomenu, když Zdeněk, váš manžel,
00:24:25vy koukáte na nějakou telenovelu, se vás ptá: Jak na to můžeš koukat?
00:24:28A vy krásnou větu říkáte: Už jsi někdy žehlil?
00:24:33Je to ze života?
00:24:34To měl Zdeněk ve scénáři. Takže je to asi ze života.
00:24:42Byla vaše 1. filmová role Soukromá vichřice?
00:24:46Myslím, že úplně první ne,
00:24:49protože jsem se mihla v české detektivce,
00:24:53kterou režíroval pan Mach ještě.
00:24:56Na kolejích čeká vrah.
00:24:58To jsem viděla po letech. Černobílý film.
00:25:02To se tehdy česaly takový obrovský hlavy natupírovaný.
00:25:06Já jsem měla úplně šišatou hlavu,
00:25:09jednu víc natupírovanou půlku, 2. míň.
00:25:12Ženský si tam dávaly bochník chleba, aby to drželo.
00:25:14Si na to pamatuju.
00:25:16Tam jsem se mihla skutečně,
00:25:19ale potom 1. film regulérně, to byla Soukromá vichřice.
00:25:23Jak na to vzpomínáte, když to byla 1. filmovačka?
00:25:27-To jste byla ještě na škole?
-To jsem byla ještě na škole.
00:25:29Měla jsem z toho malér,
00:25:31protože jsem se nedovolila na divadelní fakultě,
00:25:34tak mně hrozili.
00:25:37To už nebyla střední škola, nebyla tam důtka nebo 2 z chování,
00:25:41ale taky vyhrožovali nějakým postihem, zákazy nějaký.
00:25:46Ale já jsem nevěděla o filmování vůbec nic.
00:25:51-To vás na DAMU neučili ještě.
-Ne. No tak, měli jsme tam.
00:25:54Pan Lukavský nás měl na předmět film,
00:25:59říkal akorát, že se musí ubrat prostředky před kamerou,
00:26:04že to není jako a divadle, tak intenzivní.
00:26:07-To vám říkal celý 4 roky?
-Ne, ne, to byl jen rok.
00:26:10To byl jen rok!
00:26:14Jsem si říkal, je to trošku málo! Musí se ubrat a je to vyřízený.
00:26:18Ale v podstatě o tom systému, se dlouho zasvěcovalo.
00:26:21Ta technika nebyla taková, jako dneska.
00:26:26Že se to točí po záběrech, z několika stran.
00:26:31Techniku toho natáčení a tu strašnou dobu čekací,
00:26:37kdy někde sedíte na hockeru v poli
00:26:39a než se to převeze, nebo přestaví záběr...
00:26:43To ještě nebyly ty cateringy? To dneska jsou!
00:26:45Ne, to se jezdilo v poledne, celý štáb jezdil někam
00:26:48do hospody na knedlíky.
00:26:51Protože nebylo široko daleko nic.
00:26:54To bylo, připomeňte jen, tam myslím, že Pavel Landovský?
00:26:58-Lanďák a Pepíček Somr.
-Pan Somr.
00:27:00Jednu věc se vás chci zeptat.
00:27:02Vy jste někdy začátkem 90. let prostě vstoupila do tý politiky.
00:27:07Bylo vás herců víc, pan Hrušínský atd.
00:27:10Já nevím, jak jste tam dlouho vydržela, 2 roky?
00:27:132 roky.
00:27:14V Český národní radě jste byla poslankyně.
00:27:16Vzpomínáte si na ten okamžik, co rozhodlo, že jste s tím sekla
00:27:21a už jste tam nechtěla bejt?
00:27:23Já jsem nechtěla.
00:27:25Já jsem neměla v úmyslu být tam déle, než ty 2 roky.
00:27:29Ale naštěstí jsem se octla v docela dobrým společenství,
00:27:35tehdy, jak se rozštěpilo Občanské fórum,
00:27:37tak to bylo Občanské hnutí a dneska,
00:27:40po těch frustracích a letech jsem si říkala,
00:27:44že vlastně to byl jediný politický subjekt, který chtěl,
00:27:49aby ekonomická transformace měla právní rámec.
00:27:53Ale lidé si tehdy v těch volbách v r. 92 oblíbili ODS i později...
00:28:01-Už je to hodně dávno.
-Už je to hodně dávno.
00:28:03Ale v podstatě ta transformace proběhla bez toho právního rámce.
00:28:10Šla byste do tý politiky, víte, co myslím?
00:28:13Kdyby už jste koukala, že tam musíte jít?
00:28:17Dneska bych teda opravdu,
00:28:19jednak už nemám tu sílu, odvahu, ani ten entuziasmus.
00:28:24Ale když to sleduju jako divák, jako občan, já bych na to,
00:28:30já bych si na to netroufla.
00:28:32Protože tehdy tam skutečně spousta lidí šlo
00:28:36z čistého entuziasmu, nebyl to pragmatizmus.
00:28:41A znova opakuju, že já jsem se tam shodou okolností, pravda,
00:28:47patřila jsem mezi ty označované pravdoláskaře.
00:28:51-Vysmívané tehdy.
-I dnes.
00:28:54I dneska. Už se to zase vrací, opakuje.
00:28:57Pragmatici tam zůstali, vy jste to vzdali.
00:29:00-Některý se stali prezidentama.
-Taky, ano.
00:29:04Kdybyste vydržela...
00:29:09Mohla jste dneska viset na školách.
00:29:10No ne, mohla jsem taky třeba mít ty Hovory z Lán!
00:29:14No právě!
00:29:22Čili nemáte cuky, když koukáte na zprávy
00:29:25a říkáte si třeba, nebo říkáte doma,
00:29:27já tam snad vlítnu!
00:29:29To už se nedá tohleto poslouchat!
00:29:31Ne, ale myslím, že jak se ta situace zahušťuje,
00:29:36mám pocit, že bysme my měli zase vylítnout možná na to náměstí.
00:29:40Protože...
00:29:50Kdo to dá ale dohromady, víte?
00:29:52Člověk než najde klíče, tak je po manifestaci.
00:29:55No to je pravda. Ale zase ty sociální sítě možná by,
00:30:00když se to jinde tak povedlo.
00:30:02-Vy jste přes to nějaká...
-Ne, nejsem, vůbec ne.
00:30:05Náš mladší syn, Matěj, my ho voláme ke každý blbosti na počítači.
00:30:09Já umím pár věcí jen základních. To bych si ho musela zavolat.
00:30:13Vy se nepohybujete, jak se to jmenuje?
00:30:16-Obličejová kniha.
-Ne, ne. Facebook myslíte?
00:30:19-Facebook anglicky!
-Ne!
00:30:27To je na mě moc sofistikovaný.
00:30:29Jak je to možný?
00:30:31Vy máte 2 kluky, jeden je, teď to říkáte, přes počítače
00:30:35a 2. dokonce tady byl před časem hostem,
00:30:38se dal na muziku a dělá v Jedličkově ústavě
00:30:41s postiženejma dětma.
00:30:43Vás to nemrzí, že se ani 1 z nich nedal na herectví?
00:30:46Oba rodiče jsou herci!
00:30:47Váš manžel je herec, vy jste herečka!
00:30:49-My jsme šťastní.
-Vy jste šťastní!
00:30:51My jsme šťastní. My jsme taky
00:30:53je od toho divadla, pokud to šlo, drželi co nejdál,
00:30:58protože jsme si přáli,
00:31:00aby si vybrali cokoli, co je bude těšit, bavit.
00:31:03Ale oddechli jsme si, že nepřišli s tím geniálním nápadem,
00:31:08že budou dělat zkoušky na konzervatoř, nebo na DAMU.
00:31:11Vy jste je odrazovali už od dětskejch...
00:31:13-My jsme je neodrazovali!
-Jste herecká rodina! Manželství!
00:31:15Ty děti z toho nemůžete vyeliminovat.
00:31:17Takovejch je hodně,
00:31:19co seděly po šatnách a čekaly a čuchly k tomu.
00:31:22Já sám jsem částečně z herecký rodiny,
00:31:24takže já nejsem sice herec...
00:31:25-Jste čuchal.
-Ale čuchal jsem, jo, jo.
00:31:29Čuchal jsem a v portále seděl, koukal na baletky, bylo mi 12.
00:31:32-Už se mi to líbilo.
-To věřím.
00:31:38On se dal na botaniku kvůli...
00:31:49Čili Šimon je ten, kterej má ty Tap Tapy.
00:31:53Tap Tapy.
00:31:54Vidíte, já bych myslel, že řeknete, trošku nás to zamrzelo,
00:31:57oba dva jsme herci a kluci se dali...
00:32:00-Ne, my jsme rádi.
-Vy jste rádi.
00:32:02Vy jste, řekl bych,mnoho let, nevím ani přesně kolik,
00:32:07členkou, no už jste to zmiňovala.
00:32:10S tím Hanzlíkem jste hrála ve Vinohradským divadle.
00:32:13Vy jste tam stále.
00:32:16Potkaly vás všecky role, který jste si třeba vysnila?
00:32:20Nebo který jste chtěla v životě hrát?
00:32:22Za tu dobu v tom Vinohradským, potkaly vás?
00:32:23Ne, všechny, co jsem si vysnila, tak mě minuly.
00:32:35Ale zase jsem se potkala s hrama, nebo s dramaty, s látkou,
00:32:43o které jsem neměla tušení, že existuje
00:32:45a bylo to překvapivě zajímavější možná,
00:32:48než kdyby se mi splnily ty sny.
00:32:51To jako myslíte, že už se nemůže stát?
00:32:54Já nechci, abyste říkala,
00:32:56ale je ještě naděje, že to, co jste si vysnila, jak říkáte,
00:33:00ještě vás může potkat?
00:33:02Anebo to byly takový ty Julie, Desdemony?
00:33:05-Ne, ne. Ani Julie...
-To už by možná těžko...
00:33:08-Tak to už by nešlo!
-Moderna nějaká možná.
00:33:12-Dneska je možný všecko.
-Já vím.
00:33:15Anebo podle koncepce režiséra. Mohla by to být Julie.
00:33:21Tak ale si to dovedete představit. Morávek!
00:33:25Pan Morávek třeba by to pojal takhle! Netradičně.
00:33:30Vy jste samozřejmě spoustu
00:33:31úžasnejch hereckejch kolegů potkala.
00:33:33Neřek bych, že jste vyloženě seriálová,
00:33:36ale jeden seriál, to si vás lidi vybavěj.
00:33:39Taková normální rodinka! To přece, to byla parta!
00:33:42-To se mi zdá zpětně úžasný.
-To vůbec ani neměl být seriál.
00:33:46Protože paní Fan Vavřincová napsala 1 díl. Prostě tak!
00:33:50Poslala to do televize,
00:33:52tak se rozhodli, že se to bude konat.
00:33:54Teď my jsme to zkoušeli, pak přišli kameramani,
00:33:59všecko si to rozzáběrovali, pak se šlo do studia,
00:34:02do té příšerné Besedy!
00:34:03-Natáčel jste tam?
-Já pamatuju.
00:34:05To bylo příšerný!
00:34:07A jak tam člověk vešel a smrděly tam ty párky a buřty!
00:34:12A šlo se do maskérny přes tu kantýnu.
00:34:15Pak tam byly ty kóje přepažený. To byla kostymérna, maskérna.
00:34:18Všude tam smrděly ty buřty, až do toho studia.
00:34:22Mně teda voněly! Ale já jsem tenkrát, jsem začínal!
00:34:34A natočil se 1. díl,
00:34:35protože ten divácký ohlas byl tak veliký,
00:34:39tak paní Fan Vavřincová připsala 2., pak 3., 4.
00:34:44Myslím, že to mělo 5 dílů. Takže to neměl být seriál.
00:34:49A dokonce mi někdo před lety říkal, dyť to byl 1. český sitcom.
00:34:56Až takhle to řekl!
00:34:57Někdo to pojmenoval, že to byl 1. český sitcom!
00:35:01Takhle úžasně jsme se vypracovali, ani jsme to nevěděli.
00:35:06Byla to skvělá parta lidí.
00:35:08Co teď? Zkoušíte něco na Vinohradech?
00:35:11Máte doma scénář filmu? Na čem teď pracujete?
00:35:15Teď nemám nic, akorát jsem dostala takovou pěknou nabídku,
00:35:19na pěkný představení do Violy a je to Oscar Wilde
00:35:25a je to úžasně chytrý, vtipný anglický humor.
00:35:28Je to pro 1 herečku? Tam většinou se hrajou komorní věci.
00:35:31-Ne, ne! Je to zhruba pro 4 lidi.
-Od kdy se to začne hrát?
00:35:36-Ať se o tom lidi dovědí.
-Premiéra tak zhruba koncem února.
00:35:41Tak zlomte vaz!
00:35:42Daniela Kolářová!
00:35:55Přátelé, naším dalším hostem je muzikant, řekl bych
00:35:59čistokrevny Ostravak,
00:36:01frontman kapely Buty, Radek Pastrňák!
00:36:18Posaď se u nás. Dlouho jsme se neviděli.
00:36:22Musím ti říct, s tebou já nemusím si brát servítky,
00:36:27že teda od doby, kdy jsme se naposled viděli,
00:36:29to bylo asi v r. 91, že jsi se trošku změnil!
00:36:36-Daří se ti dobře, viď?
-Daří s mi výborně.
00:36:38Já jsem si opatřil takový skafandr vlastně.
00:36:43Proti těm poměrům dnešním. Aby se prostě nervové...
00:36:47Nervy, jsem si obalil tím skafandrem.
00:36:50-Ale tebe to nějak netrápí!
-Ne, ne, ne.
00:36:53Ty nepotřebuješ pro Buty.
00:36:56Takhle jseš vlastně líp vidět v těch halách.
00:36:58Jednak jsem líp vidět a hlavně to nepotřebuju.
00:37:01Protože nechodím do televize, nepotřebuju být štíhlý.
00:37:05Já jsem šťasnej, že jseš tady! Že jsi udělal tu výjimku.
00:37:09Udělal jsem, jen kvůli tobě.
00:37:10Já ty Buty, vždycky tak někde jako vyplavou
00:37:13a pak třeba, já nevím, jestli si dáte pauzu?
00:37:16Nebo někdy jsem propad pocitu, že jste se třeba rozpadli.
00:37:21Pak třeba po 5, po 6 letech zase vyplujete.
00:37:24To je záměr, že se třeba odmlčíte na nějakou dobu
00:37:27a pak zas s něčím přijdete?
00:37:29Není to záměr. My hrajeme pořád.
00:37:31My hrajem vlastně každý rok těch 100 koncertů zhruba.
00:37:34-Fakt, jo?
-My dlouho natáčíme desky třeba.
00:37:37Jednu desku jsme točili 4 a 1/2 roku.
00:37:40To bylo léto, zima, léto, zima,
00:37:43v zákopech se obláčky mlhy, z dálky foukací harmonika.
00:37:49Počkej, natočená deska je hned. Ale tys to dlouho klohnil.
00:37:53-Ale ve studiu přímo.
-Ve studiu.
00:37:55Ty jsi nepřišel se složenou? To není tvoje metoda?
00:37:58Složíš doma věc a přijdeš do studia?
00:37:59Je, ale někdy to nejde. Když má člověk blok.
00:38:02Nebo když se člověk vypíše a nemá už z čeho.
00:38:06Tak jdeš do studia a čekáš, že tam tě něco napadne?
00:38:08-Ano, ano.
-Prosím tě!
00:38:10Jdu do studia, sedím tam na záchodě!
00:38:12Na záchodě ve studiu sedím, červené světlo svítí zbytečně.
00:38:17To snad můžeš i doma a přijít s hotovou věcí.
00:38:21Můžu, ale já se potřebuju předvádět před tou kapelou.
00:38:25-Že jde inspirace.
-Jak jsem vynikající autor.
00:38:29Já nevím, kde ty bereš inspiraci. Chodíš do hospody? Posloucháš kecy?
00:38:32-Většinou poslouchám v hospodě.
-V hospodě?
00:38:34-No, no.
-Z těch písniček to často čiší.
00:38:38Tak jsou to věci, které třeba spolu nesouvisí.
00:38:42-A děláš si poznámky?
-Do mobilu si píšu.
00:38:45-Jak, do mobilu?
-Do mobilu, do poznámkového.
00:38:48Tam je taková funkce.
00:38:50Třeba jsi slyšel jméno František Dobrota, dám příklad.
00:38:53Tenkrát jsem si psal ještě papírky. Ale to jsem si vymyslel.
00:38:57To není reálnej základ? František Dobrota?
00:38:59Není, není. To byl jen nepodařený vtip.
00:39:04To jsem chtěl napsat vyloženě pozitivní píseň,
00:39:09ve které se nic špatného nestane.
00:39:11I takový film samozřejmě jsem chtěl napsat.
00:39:14-Takový scénář.
-Film, kde se nic nestane.
00:39:17-To by byl krásnej.
-Tak jsou takové filmy.
00:39:29Ten František Dobrota, mimochodem, Radku,
00:39:31já teda nemám tak úplně přehled,
00:39:33ale není to doteďka věc, kterou od vás furt chtěj?
00:39:37-Neleze ti to už trošku krkem?
-Neleze.
00:39:40Tuhle jsem si za to koupil Mercedes.
00:39:54-Tak, člověče.
-Samozřejmě že to leze krkem.
00:39:59Počkej! Tady u nás stačilo říct, že sis za to koupil pěkný auto.
00:40:06Neleze ti písnička František už trochu krkem?
00:40:09Tak, na jednu stranu leze,
00:40:13ale na 2. stranu člověk potřebuje něco sníst.
00:40:20Támhle auto, támhle chalupa. Ono se to sejde, taková písnička.
00:40:25-Je to pozitivní!
-Je to pozitivní. Jsou tam topoly.
00:40:29-Žádá černá magie to není.
-A to tě napadlo jen tak?
00:40:34Ty jsi říkal nepovedenej vtip.
00:40:35To je povedenej vtip, když je to takhle úspěšnej šlágr!
00:40:38-Ale jinak samozřejmě.
-Než ty jsi myslel.
00:40:41Jako Forrest Gump v podstatě jsem k tomu přišel.
00:40:48Musím říct, že jedno z těch kouzel těch vašich písniček
00:40:51a já nevím, jestli to dodneška dodržujete,
00:40:53ale řek bych, že jo.
00:40:54Že se ty tvoje písničky,
00:40:55protože ty jseš autor muziky i textu výhradní, že jo.
00:40:59-V kapele.
-Výhradní ne.
00:41:00Ale většinovej. Většinovej.
00:41:02Že se zásadně ty písničky nerýmujou a přitom to nevadí!
00:41:06Že jo? Jako, mně to nevadí!
00:41:09Vemte si, Mám jednu ruku dlouhou, tam není jedinej rým!
00:41:12Není, není. Prvních 15 let tam opravdu ty rýmy ne,
00:41:16já jsem na tom...
00:41:17-Trval jsi na tom!
-No tak dodržoval jsem to!
00:41:20Poněvadž všechny rýmy už známe! Že láska ? páska, všechno.
00:41:26-Ty ses vyhýbal rýmu!
-Se vyhýbám.
00:41:28I jsem se snažil to nějak jakoby obejít.
00:41:31Obejít tak, abych udržel pozornost, protože tam to vždycky spadne.
00:41:35Na konci řádku, tam když se ozve ten rým
00:41:38a už jak v tom řádku směřuje ta myšlenka k tomu slovu,
00:41:42které už tam každý čeká, tak to...
00:41:45Děláme to všichni
00:41:46a ty najednou řekneš, že to je stupidní.
00:41:50-Promiň!
-Rým je základ.
00:41:54Ale vy jste se tím zavedli, že opravdu už tím,
00:41:58to byla jedna z prvních, ten Pokrejvač.
00:42:00-No, no.
-Kamarádi někam letí. Že jo?
00:42:03Píšťalka byla první. Víte, Karel Šíp, Karel Šíp...
00:42:08-To jsem já.
-Karel Šíp.
00:42:10Co chceš říct ?
00:42:11Karel Šíp způsobil naší kapele mediální boom v podstatě.
00:42:16-Jak to?
-Dyť jsi nás slyšel v rádiu.
00:42:19-To je pravda.
-Píšťalku.
00:42:21Na základě toho jsem vás pozval někam do televize.
00:42:23-Do televize.
-Vidíš, to už jsem zapomněl.
00:42:26Karel Šíp!
00:42:34Čili já jsem se podílel na vaší kariéře.
00:42:38Ale já jsem si za to mercedes nekoupil!
00:42:53Já myslel, že 1. vaši jsem slyšel Letěj vrány.
00:42:56-To se taky nerýmuje, samozřejmě.
-Nerýmuje.
00:43:00Ne. To je, letí vrána, druhá, třetí...
00:43:03-A pořád se to zvyšuje.
-Protože furt letěj.
00:43:06Něco se tam děje!
00:43:10Jedna vystřídá druhou. To mě opravdu bavilo.
00:43:13Můžeš na ně zavolat, jestli nemají žízeň.
00:43:17Na tom jste to vlastně postavili.
00:43:18Musím říct, mluvíme o tvé ranné tvorbě,
00:43:21ale musím říct, já jsem nějak nedávno zaregistroval
00:43:25a to jsem tě opravdu poznal,
00:43:26klip k písničce, která se jmenuje Píseň práce.
00:43:30Musím říct, že to není ta Píseň práce, kterou myslíte,
00:43:33ale že Radek složil novou písničku, kterou jsi nazval Píseň práce.
00:43:36-Je to tak?
-Je to tak.
00:43:37A ten klip se odehrává celej na pracáku, že jo?
00:43:39Ano.
00:43:44Prosím tě...
00:43:50To je podložený nějakým autentickým zážitkem,
00:43:53třeba tvým, nebo z kapely?
00:43:54Byl ty jsi vůbec někdy v životě na pracáku?
00:43:56Že jsi o tom udělal píseň?
00:43:58Byl jsem kdysi dávno na pracáku,
00:43:59než jsem se stal hlídačem parkoviště.
00:44:03Ale jinak je to spíš ta píseň, tam je to strašně,
00:44:09ten klip tu píseň vlastně maskuje.
00:44:11Ta píseň je flákačská, ta je rouhačská.
00:44:15Ta je o tom, že tu práci hledám, spíš ona hledá mě.
00:44:27Jak bych to řekl?
00:44:30Já jsem se celý život snažil se práci vyhnout!
00:44:34Abych nemusel. Proto jsem se stal umělcem.
00:44:37Abych nemusel pracovat.
00:44:39-O tom je ta píseň!
-Ta píseň je v podstatě o tom.
00:44:42A je tam spousta dalších kolegů.
00:44:45Pokud jste klip neviděli,
00:44:46to vám musím říct, čím mě opravdu dostal.
00:44:47To je na pracáku
00:44:49a tam je dlouhá fronta před tím okýnkem
00:44:52a to jsou samí muzikanti, zpěváci a na konci fronty je Karel Gott!
00:44:59-Je to pravda?
-Je, je.
00:45:07Takže trošku absurdní divadlo, by se dalo říct.
00:45:10Je!
00:45:11Jak jste Karla přesvědčili, aby šel do fronty na pracák?
00:45:13On má smysl pro srandu, to je pravda.
00:45:15-Nijak.
-On tam opravdu byl!
00:45:17On tam byl. On tam byl.
00:45:26On tam byl. Bylo to tak,
00:45:28že já jsem prostě jednou vzal telefon
00:45:31a začal jsem telefonovat kolegům různým.
00:45:35A měl jsem připravenou pecku, na konec toho klipu,
00:45:39že přijde Petr Janda.
00:45:42A tak mu volám, jestli by teda přišel.
00:45:44A říkal, poslouchej, teď jdu na kafe s Gottem.
00:45:46Jestli ho tam chci taky, toho Gotta.
00:45:48-Tak on ti dohodil Karla.
-On mi dohodil Gotta.
00:45:52Přivezl ho tam autem a zatím co...
00:45:57Zaprvé Karel Gott mu sežral slávu, samozřejmě.
00:46:01A ještě mu to auto odtáhli.
00:46:06Ty jsi zmínil, to už možná tví fandové ani nevědí.
00:46:09Že ty jsi začínal od píky,
00:46:10protože jsi dělal v Ostravě hlídače parkoviště.
00:46:14Ale to bylo v době, kdy nebyly parkovací automaty.
00:46:16-To bylo z ručky do ručky.
-To bylo z ručky do ručky.
00:46:19A tam jsem se poprvé v životě setkal s mamonem.
00:46:26-Fakt jo?
-Dál bych to nerad rozváděl.
00:46:31Ne, že jsi živořil, jako hlídač parkoviště.
00:46:34Tvářil jsem se, že živořím. Vzbuzoval jsem soucit.
00:46:37To se mi pak v tomto povolání hodilo, do zbytku života.
00:46:42Vzbuzováním soucitu my se vlastně živíme.
00:46:46Je to forma žebrání.
00:46:52To je hrozný, jak to řemeslo takhle handicapuješ.
00:46:58Jednou za čas se to může připomenout.
00:46:59Tvůrčí jsme tady všichni. A ty žebráme.
00:47:03Musím jednu věc zmínit.
00:47:05Nikdy jsem se tě na to neptal,
00:47:06protože jsme se neviděli strašně dlouho.
00:47:08Ty jsi měl jednu dobu našlápnuto k tomu, že budeš filmovej herec.
00:47:12Ty sis zahrál ve filmu Honzy Svěráka,
00:47:15říká se tomu Road movie, je to tak, Jízda.
00:47:19Tam jsi byl jeden ze 3 hlavních. Ještě Aňa Geislerová...
00:47:23-A Kuba Špalek.
-A Kuba Špalek.
00:47:25A to je jako, ty jsi neměl pak už nabídky?
00:47:28Nebo přičichnul jsi k tomu a nechtěl jsi už bejt hercem?
00:47:32Zahrál by sis třeba s významnými herečkami.
00:47:35-Já jsem to jedno točení zažil.
-To ti stačí?
00:47:39-To mi stačí. To čekání.
-To říkala paní Kolářová.
00:47:44A to schovávání, protože jsem kuřák.
00:47:46A i ve filmu jsem byl kuřák.
00:47:48A těch vajglů si schovávat, aby to mělo 3,5 cm, to...
00:47:53Proč to muselo mít 3,5 cm?
00:47:54Protože jsem pak v dalším záběru pokračoval v tom kouření!
00:48:01Aby dýlka vajglu navazovala!
00:48:05Tak to ti jako kuřákovi vyhovovalo, ne?
00:48:08No tak, to se točilo venku, tak tam to ještě šlo.
00:48:12-Ale dostal jsem nabídku...
-Po tý Jízdě, jo?
00:48:16Asi 2, nebo 3, ale já jsem prostě radši muzikant a takhle.
00:48:23-Takže jsi to odmít?
-Odmítl jsem to. No.
00:48:25Dobře, Radku, já jsem říkal,
00:48:27že prostě Buty se z mýho pohledu občas vynořej, občas ne.
00:48:32Možná ti je trošičku líto, že třeba vydáte desku
00:48:35a že z některých dřívějších se ty písničky urodily.
00:48:38Těch hitů je několik.
00:48:39Mám 1 ruku dlouhou, František, já nevím, pozor! Teď tě načapám!
00:48:44Pojedu na chatu za tatu, to se rýmuje.
00:48:47No, to už bylo, to už se rýmovalo.
00:48:50To už bylo 2000, to už je zhruba...
00:48:53-To už ses neubránil!
-No tak, neubránil.
00:48:56To už začínala krize pomaličku. Autorská krize!
00:49:02-Co je vaše poslední deska?
-Ta se jmenuje Duperele.
00:49:05-Duperele?
-Duperele, to slovo...
00:49:07-Ty jejich názvy jsou úžasný.
-Ty to slovo možná znáš.
00:49:12-Je to z ostravštiny, duperele?
-Ano. Jsou to takové drobnosti.
00:49:18Aha, tak to jsem myslel něco jinýho.
00:49:25V ostravštině, když řekneš du perele,
00:49:28tak každej si to rozšifruje jinak.
00:49:30Duperele, to jsou drobnosti, jo?
00:49:32Duperele v ostravštině bych nerozebíral.
00:49:36To už bychom zacházeli s tou sexualitou...
00:49:39Já nevím, jak rele, já si nedovedu představit rele...
00:49:41Nepatlej se v tom! Jsi říkal, že jsou to maličkosti!
00:49:46Jsou to takové věci, co měl tatínek, nebo děda v garáži,
00:49:48v těch zásuvkách,
00:49:49ty šroubky, takové ty věci, které se jednou můžou hodit.
00:49:54Vůbec ty vaše názvy, to je všecko tvoje práce.
00:49:56Já si jeden název vaší desky pamatuju. Jedno slovo, jedno slovo!
00:50:00Raztakajakvana. Rozumíte tomu? Ostravštinu neznaj.
00:50:07Je to jedno slovo, ale přitom, když to rozdělíte,
00:50:10raz taka, jednou tak velká, jak vana.
00:50:13-Je to tak?
-Ano, je to správně.
00:50:15Je to správně. Chceš v tom pokračovat?
00:50:18Ne! Nechci! Jenom, že vy máte ty názvy, jsou to takový šifry!
00:50:24To se mi na tom líbí
00:50:25a většinou to souvisí s tou ostravštinou.
00:50:28Souvisí poněvadž,
00:50:30já už teď v poslední době se na tu ostravštinu soustředím,
00:50:36jelikož ten jazyk umírá.
00:50:38Aha! Tak to oživuješ těma písničkama.
00:50:40Je to jazyk našich otců a dědečků.
00:50:42-I na Ostravsku?
-Jasně.
00:50:44Tam se mluví normálně.
00:50:45Částečně trochu ještě jo, ale málo.
00:50:48-Je třeba to udržovat.
-No. No.
00:50:50A tu poslední desku, abych na to navázal,
00:50:52tu jste vydali kdy?
00:50:52-Jak je to dlouho?
-2 roky.
00:50:54-Hrajete vůbec vy někdy v Praze?
-Hrajeme v Praze často poměrně.
00:50:59Takový koncert samostatný bude v paláci Hybernia 6. 1.
00:51:03Aha, až v lednu.
00:51:04S hostem Máriem Bihárim,
00:51:06to je nevidomý akordeonista, virtuos vynikající.
00:51:10Ale jinak po republice. Já jsem se ptal na Prahu,
00:51:12že bych se přišel podívat, po republice jezdíte.
00:51:15Před Vánocema řekni 1 koncert,
00:51:17na kterej bys chtěl pozvat teď fandy, aby jim to neuteklo.
00:51:21-Řekni jeden!
-Kdybych to věděl...
00:51:25Na ten koncert, o kterém nevím, vás všechny pozývám.
00:51:30Radek Pastrňák!
00:51:44Přátelé, to je pro dnešek všechno, já jsem rád,
00:51:48že jsme to zdárně dotlačili do konce.
00:51:52Já vám děkuju za vaši pozornost a děkuju samozřejmě hostům.
00:51:55Václav Větvička, Daniela Kolářová, Radek Pastrňák!
00:51:59Na shledanou!
00:52:01Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Do křesel pro hosty dnes přijde usednout herečka Daniela Kolářová, muzikant a frontman hudební skupiny Buty Radek Pastrňák a botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 13
