Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Tentokrát se můžete těšit na společnost herečky Petry Špalkové, uvidíte také nejlepšího českého hráče florbalu Aleše Zálesného a zpěváka a skladatele Bohouše Josefa.
00:00:31 Děkuju. Dobrý večer, milí diváci v pražském divadle Semafor,
00:00:36 samozřejmě přeju dobrý večer i vám, milí diváci televizní!
00:00:40 V podstatě se dá říct,
00:00:42 že už je to poměrně dávno, co skončilo poslední MS v hokeji.
00:00:49 Já si myslím, že to je mistrovství,
00:00:51 na který všichni rádi rychle zapomeneme.
00:00:56 I když na 2. stranu možná
00:00:59 do historie vešla z toho mistrovství jediná věc
00:01:02 a to si možná budeme nějakou dobu pamatovat.
00:01:04 A sice, že se našim reprezentantům podařilo
00:01:06 147 min. nevstřelit ani 1 gól!
00:01:16 Já si myslím, že českej sportovní fanoušek je tak otrlej,
00:01:20 že z toho nedělá žádný tragédie.
00:01:22 A že dokonce i takovýhle neúspěchy bereme s humorem.
00:01:26 Dokonce, to musím říct, jsem se někde dočet,
00:01:29 že samotnej Jaromír Jágr se nakonec prej zasmál,
00:01:34 když mu po tom mistrovství nějakej z těch fanoušků poslal vtip
00:01:38 na nějakou tu sociální síť.
00:01:40 On přiznal, že ho to pobavilo.
00:01:43 Řeknu vám ho, jestli jste ho neslyšeli.
00:01:45 Ten vtip zní tak, že se 2 potkaj a ten jeden říká tomu druhýmu,
00:01:49 tady čtu v novinách,
00:01:50 že Jaromír Jágr se z nešťastný lásky
00:01:54 pokusil zastřelit.
00:01:56 A on říkal, prosím tě! A jak to dopadlo?
00:01:58 Jako dycky. Netrefil se.
00:02:06 Skoro si myslím, že to možná časem povede k tomu,
00:02:10 že sportovní fanoušek, aby trošku zažil nějakou radost
00:02:13 obrátí svoji pozornost
00:02:14 od těch velkejch a masovejch sportů,
00:02:17 jako je hokej a fotbal, k takovejm těm menším.
00:02:20 Tam jsou určitě i určitý úspěchy
00:02:24 a může nám to poskytnout mnoho radosti.
00:02:27 Já bych byl rád, aby po dnešku jste zaregistrovali jeden sport,
00:02:32 který sice zažívá u nás velkej rozmach,
00:02:35 ale pořád patří k těm menším sportům.
00:02:38 Protože naším 1. dnešním hostem
00:02:41 je historicky nejúspěšnější český hráč hry zvané florbal.
00:02:46 Aleš Zálesný!
00:02:58 Já nechci diváky podceňovat, ale je docela možný,
00:03:02 že se najdou i takoví,
00:03:03 který třeba florbal v životě neviděli.
00:03:05 Já se přiznám a docela se zajímám,
00:03:07 na vlastní oči jsem florbal nikdy neviděl.
00:03:11 V televizi jsem to viděl.
00:03:12 Možná, kdybyste stručně, vy, jako expert a špičkovej hráč
00:03:16 a musím říct i profesionální hráč,
00:03:18 to už v českejch poměrech je výjimka!
00:03:21 -Vy se tím živíte, florbalem!
-Ano, živím.
00:03:22 Tak o něm můžete pohovořit!
00:03:30 Tak ono je to podobný hokeji, že jo?
00:03:32 Samozřejmě, že je to podobné hokeji, ale
00:03:36 je to sport určitě čistý, hokej je trošičku sport tvrdší.
00:03:41 Hraje se to s hokejkou lehkou, s míčkem taky, samozřejmě, lehkým.
00:03:47 -Žádnej puk.
-Žádnej puk to není, nebolí to.
00:03:50 -Tím míčkem to nebolí?
-Míčkem to tolik nebolí.
00:03:52 Na rozdíl od hokeje vy nemáte ani žádný chrániče.
00:03:54 Samozřejmě nemáme žádný chrániče.
00:03:56 Hokejisti jsou obalený, suspensory...
00:03:59 Ale zbytečně, že se pod tím potí hráč.
00:04:02 -Ani suspenzory nemáte.
-Ani suspenzory nemáme.
00:04:03 Takže vy když koupíte tímhletím míčkem,
00:04:08 tak se to dá přežít, jo?
00:04:09 -Podle toho, kde jste to myslel.
-No ne!
00:04:12 Když mluvím o suspenzorech!
00:04:15 -Koupil jste někdy míčkem?
-Koupil jsem.
00:04:19 -Je to chvilková bolest.
-Tam? Tam jste koupil?
00:04:22 Tam jsem koupil. Je to chvilková bolest.
00:04:25 Na 2. stránku míček taky letí obrovskou rychlostí.
00:04:28 Kolem 180 km jsou jedny z těch nejrychlejších střel.
00:04:34 -A vy jste stál nějak blbě.
-Ty střely se taky blokují.
00:04:39 -Je to podobné hokeji.
-Tělem.
00:04:40 -Taky se to blokuje tělem.
-Bez chráničů.
00:04:42 Bez chráničů.
00:04:44 -Ty bodyčeky tam taky jsou.
-Tak není to v takové rychlosti.
00:04:50 Ten hokej je, na těch bruslích je to trošku rychlejší.
00:04:53 Ty bodyčeky tam taky jsou.
00:04:55 Jenže u florbalu nejsou, jsem si všimnul, žádný mantinely.
00:04:58 -Taky tam nejsou mantinely.
-Nejsou mantinely.
00:05:02 Jsou tam nějaký, to jsou snad jen reklamní panely, ne?
00:05:06 Reklamní panely to nejsou, jsou taky z plastů,
00:05:09 nebo z určitých materiálů.
00:05:11 Ale je to volně! Tím prolítnete do diváků snadno!
00:05:14 -To je jako do diváků.
-To zase může bejt příjemný.
00:05:18 Jak kdy! Jestli tam nejsou žebřiny třeba.
00:05:22 Jestli tam je divák, tak je to lepší.
00:05:24 Padnete do měkkýho! Ale bodyčeky tam jsou taky, ne?
00:05:28 Je to měkčí, je to určitě trošku slabší, hraje se to tělem.
00:05:32 Víte čím se to ještě liší? Já jsem na to nedávno koukal.
00:05:34 Že třeba brankář stojí v bráně, já jsem si říkal,
00:05:37 oni mu vyrazili z ruky tu hokejku brankářskou.
00:05:40 Proč on si ji nesebere?
00:05:42 A pak jsem zjistil, že on vlastně žádnou nemá.
00:05:47 Já koukám, kde ona leží! Že jo?
00:05:53 -Branka je stejná, jako hokejová.
-Je menší.
00:05:56 -On tam stojí! Čím on chytá?
-Chytá holýma rukama.
00:06:01 Dobře, ale 180 to letí rychle
00:06:04 a on nemá hůl, kterou by to vyrazil?
00:06:06 -Oni klečí ti golmani.
-Co?
00:06:08 -Že klečí ti golmani.
-Modlej se, aby byl konec.
00:06:17 Ano, máte pravdu, oni tam většinou nestojej.
00:06:19 On zabere větší plochu tý brány, když klečí.
00:06:22 Zabere větší plochu tý brány,
00:06:24 je rychleji u toho míčku, než na těch bruslích,
00:06:30 protože neklouže mu to tak.
00:06:33 Ale ta hokejka by mu překážela, si myslím.
00:06:35 -Myslíte, že by mu překážela?
-Určitě by mu překážela.
00:06:38 Hokejovejm nepřekáží. Ve florbalu by překážela.
00:06:41 On takhle to chytá.
00:06:43 Má nějaký lapačky? To jsem si nevšim.
00:06:45 Právě, někteří mají rukavice, ty které to štípe, ty golmany.
00:06:49 A ti, kteří jsou víc odolnější, tak chytají bez rukavic.
00:06:52 -Holejma rukama?
-Holejma rukama.
00:06:54 Golmani dělej se na ty, který to štípe
00:06:56 a na ty, který to neštípe.
00:07:00 Radši chce mít cit. A chytá to takhle?
00:07:04 To mi teda řekněte!
00:07:05 A do brány obyčejně jde ten, kterej neumí hrát v poli, jo?
00:07:10 Nebo jsou specielně cvičený?
00:07:12 Do brány jde ten, kterýho to moc neštípe.
00:07:22 Já vím, že poslední dobou u nás, pozor, ten sport je poměrně mladej!
00:07:27 Když to tak vezmeme, někdy v 90. letech to u nás začalo.
00:07:30 Nevím, kdy vůbec ve světě a kde. To budete vědět vy.
00:07:33 Určitě si nevzpomenu ani já.
00:07:35 Já jsem nemyslel, že byste to pamatoval!
00:07:36 Já jsem myslel, že o tom někdy byla v šatně řeč.
00:07:40 Já myslím, že v 90. letech to u nás začalo.
00:07:45 Tak v 90. letech, jak bych to řek. Žádnej junior nejste.
00:07:50 -Myslíte?
-Co?
00:07:52 -Myslíte?
-Myslím si to.
00:07:54 No tak, za žádnou juniorku už nehrajete.
00:07:57 Ani jsem nehrál nikdy.
00:07:59 Tak ale, když začal florbal, teď se ptám na to,
00:08:01 kdy jste to prvně zaregistroval ten sport.
00:08:04 Nešel vám hokej, tak jste šel dělat florbal.
00:08:07 -Nešel mi fotbal.
-Jo fotbal vám nešel!
00:08:10 Já myslel, že z hokeje se snadnějc přechází na ten florbal.
00:08:14 Je to s hokejkou. Co?
00:08:17 Začal jsem to hrát v 17 letech. Tak tu juniorku jsem už nestihnul.
00:08:21 -A do 17 fotbal.
-No, do těch 15 let.
00:08:26 -Kde?
-V NH Ostrava.
00:08:30 Já jsem si myslel podle dialektu, že budete tam odněkad.
00:08:34 -Vy jste Ostravak?
-Ostravak.
00:08:36 -Za Enhačko ste hral?
-Za NHKG Ostrava.
00:08:42 Tenkrát ještě Klementa Gottwalda.
00:08:45 Tak jako, kdy jste, to mě zajímaj tyhle klíčový okamžiky.
00:08:48 Někde jste to viděl, ten florbal, řek jste si, to bych moh zkusit?
00:08:52 To je právě to, že na hřišti
00:08:54 s klukama jsme sportovali, se dá říct, víc.
00:08:57 A nevím, jestli to bylo o víkendu, nebo přes týden,
00:09:02 mě viděli nějací kamarádi hrát,
00:09:04 tak mě na to, se dá říct, přemluvili,
00:09:06 jestli bych to nechtěl zkusit.
00:09:10 Jen na plácku jste to tak jako strkali?
00:09:12 Na plácku jsme to tak strkali.
00:09:14 Já jsem říkal, že ten sport mě nebere,
00:09:16 že mě to moc ani nebaví, že se mi do toho moc nějak nechce.
00:09:21 -Tenhleten sport, že vás nebaví.
-Tenhleten sport.
00:09:23 Že hrajete fotbal.
00:09:25 Nicméně, sešel se týden s týdnem, šel jsem si to vyzkoušet,
00:09:30 docela mi to šlo,
00:09:32 tak mě kluci přemluvili, abych u toho zůstal.
00:09:35 Asi vám to šlo opravdu velmi.
00:09:38 Já jsem třeba jako kluk, to vám můžu říct,
00:09:40 to jsme hrávali s tenisákem s normálníma hokejkama na dvorku.
00:09:43 To jsem hrál mockrát!
00:09:44 Nikdo mě nikdy nepřemlouval, abych se tomu věnoval.
00:09:49 Právě tady to jsme taky hráli s tenisákem.
00:09:52 To letělo, byla to nádherná rána, víc nás to bavilo,
00:09:55 golmani měli všechno to, co měli.
00:09:58 -Teďka nelitujete.
-Teďka nelituju.
00:10:00 Já vím, že už nehrajete tady, v tuzemsku.
00:10:04 -Tak to řekněte, kde teď hrajete?
-Působím ve Švýcarsku.
00:10:09 -Za nějakej klub, kde to tam jste?
-Za klub u Ticina.
00:10:13 -U tyči?
-U Ticina. U Ticina.
00:10:18 -To je kanton ve Švýcarsku. Ticino.
-To zní jak česká obec.
00:10:26 -Tecini.
-Aha, takže vy jste u Ticina.
00:10:34 Já myslel nějaký velký město. Curych nebo Bern.
00:10:37 No, to jsem působil 8 let v Bernu
00:10:39 a teď poslední 2 roky jsem přesídlil trošku na jih.
00:10:42 A to vás viděli někde Švýcaři? Na nějakým mistrovství, nebo něco?
00:10:47 Na MS 2004 jsme Švýcarsko porazili o bronz, o 3. místo.
00:10:53 A přiběhli se smlouvou.
00:10:56 Dá se říct, že mě přemluvil jeden hráč, Radek Sýkora,
00:10:58 který už působil ve Švýcarsku jednu sezónu.
00:11:01 Já jsem 2003 rok působil ve Finsku.
00:11:07 A vy jste od tý doby byl pořád v tom Švýcarsku?
00:11:11 Od tý doby, 2004, ve Švýcarsku.
00:11:15 A předtím jste hrál jen českou ligu?
00:11:18 Já mám pocit, že vy jste takovej světoběžník. Nejste?
00:11:21 No, dá se říct. Hrál jsem švédskou ligu.
00:11:24 Švédskou taky.
00:11:26 A tam to myslím, vymysleli, ten florbal.
00:11:28 -Švédi to vymysleli.
-Švédi to vymysleli.
00:11:31 -A hned českýho hráče.
-Švédi jsou nejlepší na světě.
00:11:37 Taky jsme jim dali teď šišku. Jsem viděl. Já jsem na to koukal.
00:11:42 -Švédy porazili.
-To byla 1. historická výhra.
00:11:45 Myslím, že jo. Ale ty byli vzteklí!
00:11:49 -Byli vzteklí.
-Nekoukal jste na to?
00:11:51 -Koukal jsem.
-Koukal jste! Já taky koukal!
00:11:54 -Na ten výsledek jsem koukal právě!
-Já jsem na to koukal jako to...
00:11:59 To bylo snad potřetí v životě, co jsem viděl florbal.
00:12:02 A hned komentátor říkal, Švédi, jsou v tom nejlepší na světě.
00:12:06 -Jsou nejlepší na světě.
-A vy jste tam hrál!
00:12:09 Jak dlouho jste teda profesionální florbalista?
00:12:11 -Jak dlouho?
-Od r. 2003.
00:12:13 Jak jsem poprvé odešel do Finska.
00:12:17 Čili přes 10 let už se živíte florbalem.
00:12:21 Ale už jsem říkal, žádnej junior nejste. Že jo.
00:12:26 Já nevím, do kolika let se dá hrát úspěšně profesionálně florbal.
00:12:30 -Je nějaká hranice taková?
-Samozřejmě, je hranice.
00:12:34 U těch hokejistů se dá říct, že je posunutá,
00:12:36 vzhledem k tomu, že se vlastně vozí.
00:12:38 Hokejisti se vozí.
00:12:40 Hokejisti neběhají po svojich, jako florbalisti.
00:12:43 Vy běháte.
00:12:44 My běháme po svojich, se dá říct, nohách.
00:12:48 Znám málo florbalistů, znám pár švédských kamarádů,
00:12:52 Larson hraje, myslím, do 37 let.
00:12:55 -To jsou takové extrémy.
-Do 37 let.
00:12:58 -Vám je kolik?
-34.
00:13:01 34. Já jsem si to myslel, že to bude takhle.
00:13:04 -Takhle těsně.
-Že to bude takhle na hraně.
00:13:07 To už asi taky přemejšlíte. Když se to nedá hrát do 50.
00:13:12 Každý tělo je jinak stavěné
00:13:13 a já počítám s tím, že to do 40 zvládnu.
00:13:16 Do 40, že budete aktivně hrát?
00:13:20 Aleš Zálesný!
00:13:30 Přátelé, naším dalším hostem je herečka Petra Špalková!
00:13:44 Já jenom, takovou zajímavou věc.
00:13:46 Kdyby ty geny, jak já se často domnívám,
00:13:49 opravdu fungovaly na 100 %, tak vy byste dneska nebyla herečka,
00:13:56 ale možná byste hrála fotbal.
00:13:58 -Jestli se nepletu.
-Ano, je to tak.
00:14:00 Takže u vás ty geny se nějak splašily, nebo co?
00:14:03 Protože vy nejste z rodiny herecké.
00:14:05 Nejsem, ale můj dědeček, kterého jsem bohužel nepoznala,
00:14:09 byl amatérský režisér
00:14:10 a velký divadelník brněnský, ochotnický.
00:14:12 -Ale to je ob koleno.
-To je ob koleno.
00:14:15 A rodiče se poznali v Souboru písní a tanců.
00:14:17 Oba dva výborně zpívají a tančí.
00:14:19 Takže tam taková ta múzická dispozice vždycky byla.
00:14:23 -Ale sport tam byl dominantní.
-Ten tam byl dominantní.
00:14:27 -Tatínek pískal 1. ligu.
-Fotbalovou.
00:14:31 -Fotbalovou, ano.
-Představte si to! Rozhodčí.
00:14:35 Rozhodčí a moje maminka pracovala jako funkcionářka ve fotbale.
00:14:40 Čili fotbal v rodině! A vy jako...
00:14:43 A vodil vás tatínek na zápasy, který pískal?
00:14:46 Nevodil. Protože jsem byla příliš malá.
00:14:49 On potom fotbalu nechal,
00:14:51 odešel razatně, z politických nějakých důvodů.
00:14:55 -Odmítal se nějak...
-Co?
00:14:57 -Účastnit.
-Čeho?
00:15:00 -No nechtěl vstoupit do strany!
-Jo takhle!
00:15:02 -A to rozhodčí fotbaloví museli?
-Bylo to lepší.
00:15:06 No pískali podle toho některý.
00:15:13 To vás možná překvapím,
00:15:15 já jsem dlouholetej odmalička fotbalovej fanda.
00:15:20 Já si totiž na vašeho tatínka pamatuju.
00:15:22 -Tak to je krásný.
-Výbornej rozhodčí.
00:15:26 -Tak asi musel kvůli tomu pryč.
-To nevím, kvůli čemu musel pryč.
00:15:30 Ale víte, že já si dokonce pamatuju, že v r. 82, 1982.
00:15:36 Neplačte!
00:15:37 Opravdu! Váš tatínek pískal ve vršovickým Ďolíčku
00:15:43 zápas Bohemky s Vítkovicema.
00:15:48 Bohemka vedla a obránce Bohemky Prokeš, 10 min. před koncem
00:15:53 zahrál v šestnátce rukou a váš tatínek tu penaltu nepísk.
00:15:59 Zlatej člověk! Opravdu! To si můžete ověřit.
00:16:07 Já jsem říkal, Špalek, to je náš člověk!
00:16:10 -Máte taky rád Klokany?
-No jo, já tam chodím!
00:16:14 Já tam trpím tejden co tejden, jak zvíře!
00:16:16 Ale to bylo jedinkrát, co Bohemka se stala mistrem ligy
00:16:19 a právě bych řek, že částečně i zásluhou vašeho tatínka.
00:16:23 Kdyby on tu penaltu písknul, tak bůhví, kde by to skončilo.
00:16:28 A moc mistrovskejch titulů ta Bohemka nemá.
00:16:31 Jenom jeden!
00:16:32 -Tento!
-Tenhleten!
00:16:34 -Vidím, že máte přehled docela!
-Maličko. Už se ztrácím.
00:16:37 Prokeš takhle rukou! No blbec! Takhle tam šáhnul!
00:16:40 -Ale tatínek...
-To byla nastřelená.
00:16:41 -Cože?
-To byla nastřelená ruka.
00:16:43 Vy jste tam byla taky?
00:16:46 Já nevím, jestli byla nastřelená, ale byla to jasná penalta.
00:16:49 To jsem tak chtěl pochválit vašeho tatínka.
00:16:52 Škoda, že přestal pískat, protože nám by se hodil častějc.
00:16:57 Ale vy jste, říkáte, že nějaký geny tam byly ob koleno,
00:17:01 ale vy jste snad prvně na divadle stála už jako hodně malá.
00:17:05 Jako 5tiletá jsem stála poprvé na jevišti.
00:17:08 Jak se to stane?
00:17:08 Stalo se to tak, že můj bratr
00:17:10 dělal odmalička hokej, už asi od 4 let.
00:17:14 A šel z hokejovýho tréninku, když mu bylo asi 11.
00:17:17 A zjistil, že v Divadle na provázku hledají dětské herce
00:17:20 do obsazení Lišky Bystroušky,
00:17:22 na to, aby ty děti hrály ty zvířátka.
00:17:25 Velcí herci, dospělí,
00:17:26 hráli revírníka, revírníkovou a ty lidský postavy
00:17:28 a děti měly hrát ty zvířátka.
00:17:32 A bratr tam složil úspěšně konkurz na roli drozda, tuším.
00:17:38 A začal tam zkoušet toho drozda.
00:17:41 A nějak došlo k tomu, že já s tatínkem
00:17:43 jsme ho šli vyzvednout na nějakou tu generální zkoušku.
00:17:47 A tam seděl Jirka Pecha v tom zákulisí, odpočíval.
00:17:50 Já jsem tam nakukovala na to jeviště
00:17:53 a on říkal, tobě se to líbí, že?
00:17:56 Já říkám, no, hrozně. Chtěla bys hrát? No, hrozně.
00:18:00 To byla generální zkouška, 3 dny před premiérou.
00:18:02 Říkal, tak běž, postav se doprostřed jeviště a zakřič:
00:18:07 Kdo je tady režisér? Já chcu hrát!
00:18:10 -To vás naved takhle Pecha?
-Pecha.
00:18:12 A protože jsem byla vždycky poslušný děvče, tak jsem zastavila
00:18:16 tu generální zkoušku touhletou větou.
00:18:21 A ten režisér Pospíšil tenkrát říkal,
00:18:23 to je úplně odzbrojující!
00:18:25 Tak jí dejte kostým šestýho kuřete!
00:18:30 Takže já jsem si doslova, já jsem si takhle řekla o roli.
00:18:34 -Ale vyplatilo se.
-Vyplatilo se to, no.
00:18:36 Použila jste tuhle metodu i potom v dospělosti někdy?
00:18:39 -Zastavila představení!
-Já chcu hrát!
00:18:43 -Ne, už ne, už ne.
-To už ne.
00:18:45 Čili pak jste s bratrem oba dva hráli v Lišce Bystroušce?
00:18:47 Oba dva hráli v Lišce Bytroušce
00:18:49 a potom vlastně Bolek Polívka přivezl do Čech Chantal Poullain.
00:18:54 Tenkrát svůj nový objev z Francie.
00:18:58 A společně zkoušeli a psali hru Šašek a královna
00:19:02 a hledali tam postavu takové loutky, která ožije.
00:19:06 A Bolek si vlastně vybral mě
00:19:07 a já jsem začala hrát v jeho inscenacích
00:19:09 a začala jsem hrát v dospělých inscenacích
00:19:11 a nějak jsem se tam...
00:19:12 -To už jste ale byla větší, ne?
-Třeba 7miletá. Větší.
00:19:15 Když Bolek přivez Chantal, vám bylo 7?
00:19:17 Od tý doby to už bylo pak jasný. Nějaká střední škola, DAMU.
00:19:24 Ne, ne, já nemám vzdělání v oboru.
00:19:26 -Že nejste vystudovaná herečka?
-Nejsem.
00:19:29 -Ale vypadáte tak,
-Opravdu?
00:19:36 Já jsem šla studovat gymnázium,
00:19:37 protože jsem dělala základní školu,
00:19:40 která byla specializovaná na cizí jazyky,
00:19:44 takže jsem chtěla pokračovat v tom na gymnáziu
00:19:47 a říkala jsem si, že potom půjdu na DAMU.
00:19:49 A potom už se mi na DAMU nechtělo,
00:19:52 protože jsem hrála v profesionálním divadle,
00:19:54 ve velkejch inscenacích.
00:19:56 A přišlo mi to tenkrát jako krok zpátky,
00:20:00 nebo jak to říct.
00:20:01 Protože jsem vlastně byla v tom divadelním provozu naplno.
00:20:03 Takže jste DAMU nepotřebovala. Měla jste ten dojem.
00:20:06 Ani ne, nepotřebovala.
00:20:07 Chodila jsem tam na technický disciplíny.
00:20:09 Domluvila jsem se s jednotlivejma pedagogama.
00:20:11 Chodila jsem na akrobacii,
00:20:13 chodila jsem třeba na step, chodila jsem na pohyb.
00:20:15 A to jde takhle? Že nejste studentka?
00:20:17 Neděláte přijímačky.
00:20:18 Byla to věc ochoty těch profesorů,
00:20:21 že se mi věnovali tenkrát bezplatně.
00:20:24 -Vás učili salta a tyhle věci?
-Ano.
00:20:26 Pan prof. Pachl mě učil salto vpřed i vzad.
00:20:29 To vy jste potřebovala do nějaký hry?
00:20:31 Nepotřebovala, ale chtěla jsem to umět.
00:20:34 -Aha.
-No.
00:20:35 Tak herec má mít nějaké schopnosti,
00:20:37 má se nějak rozvíjet, má na sobě pracovat.
00:20:40 Že by v Lucerně kněžna přišla na jeviště...
00:20:44 V současným divadle je to klidně možný!
00:20:47 Dneska ta moderna možná jo.
00:20:50 Že bych u normálního divadla čekal, že potřebujete takovýhle věci?
00:20:54 -Asi jste tam chtěla chodit, ne?
-Asi.
00:20:57 Čili vy nemáte,
00:20:58 to vysokoškolský vzdělání žádný nemáte.
00:21:01 Mám 4 semestry na divadelní vědě, na Filozofické fakultě.
00:21:05 -Divadelní vědě?
-Divadlení vědě.
00:21:06 Já jsem si ještě chvilku myslela, že bych byla intelektuálkou.
00:21:09 V podstatě vám to nějaký základy dalo.
00:21:10 Vy byste mohla učit klidně dneska, na nějaký herecký škole.
00:21:13 To bych mohla. A taky to nastane snad od října.
00:21:19 Že budete od října učit?
00:21:21 Já jsem zrovna vzápětí chtěl říct, že na to, abyste učila jste mladá.
00:21:24 Já jsem učila už v 25 letech. Já jsem učila na konzervatoři.
00:21:27 -Já jsem vyvedla jeden celý...
-Vy jste učila herectví?
00:21:29 -Herectví. Ano.
-Už v 25?
00:21:31 Ano.
00:21:33 Já myslel, že takový ty starý, co už nehrajou, to učej.
00:21:38 -V 25 jste učila?
-Já jsem učila, ano.
00:21:41 -To je nějaký divný.
-Je to divný?
00:21:42 Jak na vás přišli?
00:21:44 Přišel na mě kolega Ivan Řezáč, který první měl prohlásit,
00:21:47 že by rád učil se mnou, což se potkalo
00:21:50 s podobnými reakcemi, které jste právě předvedl.
00:21:58 Opravdu nebývalo to zvykem.
00:22:02 Ale myslím, že ten Ivan
00:22:03 nějakým způsobem si za mnou stál, řekněme.
00:22:07 Díky němu jsem tam nastoupila.
00:22:09 A teď nastupuju na pražskou DAMU,
00:22:11 kde ale už těch vrstevníků mých učí více.
00:22:16 Takhle mladejch?
00:22:19 Tak asi to je taky dobře,
00:22:20 že víc komunikujete s těma studentama.
00:22:23 Že ten člověk z toho oboru, kterej ho aktivně dělá,
00:22:25 je samozřejmě nějakým přínosem.
00:22:28 Ale vy jste členkou ND, jestli se něco nezměnilo.
00:22:32 -Jste pořád?
-Jsem pořád.
00:22:35 Taky jste hrála v mnoha filmech, ale musím říct, teprve až teďka,
00:22:41 letos jste dostala takovou tu,
00:22:43 asi nejvyšší u nás ocenění pro herce, Český Lev.
00:22:46 To jste dostala až teďka!
00:22:48 Musím říct, že mně samotnýmu jste utkvěla
00:22:51 v mnoha zajímavých filmech.
00:22:52 Milenci a vrazi. To jste byla, podle mě, na Českýho lva!
00:22:56 Nebo třeba, to jsem si někde přečet,
00:22:59 ne, že bych si to pamatoval,
00:23:00 vy jste dokonce hrála ve filmu Kolja!
00:23:02 Ano.
00:23:03 Kdybyste mě zabila, tak nevím co.
00:23:05 To nesmíte mrkat, abyste zjistil, co tam hraju.
00:23:08 Abych vás zahlíd, musím takhle sedět!
00:23:12 -Sirky ve vočích.
-Že to bylo něco takovýho malýho?
00:23:14 A co?
00:23:15 Taková Ruska se zlatým zubem,
00:23:17 která tam přijede s tou tetou slavit svatbu falešnou jejich.
00:23:21 A slavěj to v tom obýváku.
00:23:23 Vám ještě udělali kvůli tomu zlatej ruskej zub?
00:23:25 To mi nasadili. To jsem nenechala si sáhnout.
00:23:28 -Jeden záběr.
-Ne jeden záběr.
00:23:30 To byl celej natáčecí den, ale...
00:23:35 Říkal potom Honza Svěrák, že se do toho špatně stříhalo,
00:23:38 protože to šampaňské bylo skutečné a jednou měl někdo ruku tady,
00:23:45 další v záběru ji měl tady.
00:23:47 Že to nemoh moc dobře sestříhat. Jsme se tam nějak rozveselili.
00:23:51 -Čili ve filmu jste moc nebyla.
-No. Ale natáčení to bylo pěkný.
00:24:03 Už jsem tady mluvil s vaší kolegyní Táňou Medveckou, ten film,
00:24:09 já jsem to neviděl, ale vím, že to je ve 3 lidech prakticky.
00:24:13 Vy, Taťjana Medvecká a Jirka Schmitzer.
00:24:18 To je ta ústřední trojice. Ještě tam jsou další postavy.
00:24:20 -Ale tohle je taková základní.
-Taková ta hlavní.
00:24:23 Ona hraje nějakou bejvalou milenku.
00:24:25 -A já současnou.
-Současnou milenku.
00:24:27 Toho starýho Schmitzera.
00:24:32 Ještě umírajícího, ke všemu. Jestli jsem to dobře pochopil.
00:24:36 Já si tak dedukuju,
00:24:38 já jsem třeba marně přemejšlel, když jsem sem dneska jel,
00:24:40 jestli já jsem vás viděl v nějaký komedii.
00:24:44 Vy jste asi od základu dramatická herečka.
00:24:46 Vám se komediální...
00:24:48 Hrála jste něco, že by se lidi smáli?
00:24:49 No, na divadle často.
00:24:52 Já se dokonce považuju za komickou herečku.
00:24:54 Ale v tom filmu...
00:24:55 Vy sama sebe považujete za komickou herečku?
00:24:57 Že hrajete samý takový srdcervoucí tohlecto!
00:24:59 Já nevím. Herec je, bohužel determinován tím,
00:25:03 jaký dostane úkol!
00:25:05 -A na divale?
-Na divadle je hraju.
00:25:07 -A co třeba?
-Lízu Doolittlovou třeba.
00:25:09 Doolittloou! A vy jste měla nějakou klikatější cestu,
00:25:13 než jste zakotvila v tom Národním?
00:25:15 Já nevím, jestli to je výhoda, nebo nevýhoda.
00:25:18 Váš bratr je režisér divadelní, taky herec
00:25:21 a taky, by se dalo říct, principál divadelního spolku Kašpar.
00:25:25 Taky jste tam hrála nějakou dobu, že jo?
00:25:28 Tam jsem byla právě v době na tý střední a vysoký škole.
00:25:33 A potom jsem dospěla k rozhodnutí,
00:25:35 po nabídce, která přišla z Činoherního klubu,
00:25:38 že žiju strašně ve stínu toho, že jsem sestrou svého bratra.
00:25:44 Protože v rámci toho divadelního provozu
00:25:46 vzniká spousta nepříjemých situací,
00:25:48 začnou nějaký dohady, proč to hraje tahleta?
00:25:51 Samozřejmě, když je ségra.
00:25:54 Já to prostě nesnáším. Tyhle druhy pomluv.
00:25:56 Jako, že protekční, jste měla pocit,
00:25:58 že jste brána, jako protekční?
00:25:59 Že bych mohla být brána. Nebo možná jsem byla brána! Nevím.
00:26:03 Ale každopádně mě to nebavilo, tahle pozice.
00:26:06 Navíc, bratr tu situaci řešil tím,
00:26:07 že byl na mě přísnější, než na všechny ostatní.
00:26:10 Takže já jsem byla pod bičem otrokáře
00:26:12 a ještě si všichni mysleli, že jsem protekční.
00:26:14 Tak jsem říkala, to je kombinace opravdu na houby.
00:26:17 Takže se zkusím emancipovat.
00:26:19 Tenkrát jsem kývla na nabídku z Činoherního klubu v Praze.
00:26:22 Tam jsem byla 4 roky
00:26:24 a pak jsem 4 r. působila v Divadle Na Zábradlí.
00:26:27 Teď jsem nějakou 9., 10. sezónu, s pauzami, s dětmi, v ND.
00:26:33 Měla jste nějakou vysněnou roli?
00:26:38 Já se rád hereček ptám, jestli snily o tom si zahrát Julii?
00:26:42 Nebo Manon Lescaut. Nebo já nevím co.
00:26:45 Měla jste? A potkávaly vás role, který jste chtěla?
00:26:48 -Nebo se vám to vyhýbalo?
-Potkávaly mě.
00:26:50 Já jsem měla velký štěstí na role.
00:26:53 Já jsem chtěla hrát Mášu ve Třech sestrách,.
00:26:56 A tu jsem hrála velice brzy, v 21 letech.
00:26:58 Což možná bylo až předčasné, teď, když to vidím zpětně.
00:27:02 Já mám ráda hry Antona Pavloviče Čechova.
00:27:06 Takže jsem hrála ve Strýčkovi Váňovi
00:27:08 obě dvě ty postavy,
00:27:09 postupně jsem se vyměnila v obou dvou těch krásných rolích.
00:27:15 Z těch shakespearovských postav jsem měla štěstí na Ofélii.
00:27:19 -Vy jste hrála Ofélii? Prosím vás.
-No, no.
00:27:22 Pak Rosalindu v Jak se vám líbí,
00:27:24 což byla moje zdaleka nejoblíbenější.
00:27:27 A Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy.
00:27:28 Já jsem říkal, za film,
00:27:30 to je asi poslední, co jste točila, máte toho...
00:27:33 To pro vás možná bylo fajn,
00:27:35 herci jsou rádi, když dostanou cenu,
00:27:38 že si všimne někdo jejich výkonu hereckýho atd.
00:27:42 Potěšilo vás to?
00:27:43 Nebo ty ceny berete, ty ankety, jako, je to sláva na 1 den?
00:27:48 Potěšilo mě to. Já si myslím, že si to člověk má užít, tu slávu,
00:27:52 když ví, že třeba trvá jen chvíli,
00:27:55 nebo že to je nějaký pozlátko na tý práci.
00:27:57 Ale tak, bylo to určitě hezký
00:27:59 a ještě navíc jsem dostala měsíc předtím, za stejnou roli
00:28:02 Cenu filmové kritiky.
00:28:04 Takže to bylo takový, najednou byla taková velká žeň,
00:28:07 během jednoho měsíce.
00:28:09 A projeví se to třeba v nabídkách?
00:28:11 Třeba si režiséři řeknou,
00:28:13 hele, pozor, tady jsme trošku opomíjeli.
00:28:15 Mám pocit, od té doby nějaké nabídky pravidelně chodí.
00:28:19 Teď jsem čerstvě dotočila film,
00:28:22 který nepřišel na základě těch ocenění,
00:28:25 ale na základě toho filmu.
00:28:27 Teď jsem dotočila film o Antonínu Dvořákovi
00:28:30 s Jaroslavem Brabcem, režisérem.
00:28:33 S Hynkem Čermákem v hlavní roli. Tam hraju jeho ženu Annu.
00:28:36 -Hrajete...
-Paní Dvořákovou.
00:28:39 To byla krásná práce. To jsme skončili předevčírem.
00:28:41 Jsme měli poslední natáčecí den.
00:28:43 Na divadle zkoušíte něco hezkýho? Já vím, že je před prázdninama.
00:28:47 -Nějakou premiérku chystáte?
-Premiérku chystáme až na září.
00:28:51 Nezkouším v ND, zkouším s nově vzniklým
00:28:54 divadelním sdružením Verze,
00:28:56 které založil Igor Chmela, Jana Janěková ml.
00:29:00 -To je při ND?
-Ne, ne.
00:29:02 Úplně mimo! Jste se dali dohromady. Jakže se to jmenuje?
00:29:05 -Verze.
-Verze. Spolek Verze.
00:29:08 A vy teď něco zkoušíte.
00:29:10 Zkoušíme současnou německou hru v režii Thomase Zielinskýho.
00:29:13 Premiéru bychom měli mít v září v divadle Palace.
00:29:16 -Jakže se to jmenuje? Ten kus?
-Úča musí pryč.
00:29:19 -Úča musí pryč!
-Hádejte, koho hraju!
00:29:22 Úču! Přijdu se podívat! Petra Špalková!
00:29:34 Přátelé, naším dalším hostem je zpěvák
00:29:37 a zároveň taky hudební skladatel Bohouš Josef!
00:29:51 -To je Petra, to je Josef!
-My už jsme se seznámili.
00:29:57 Hele, já si myslím, ty sis s tím svým jménem musel užít.
00:30:01 Tak jako na škole. Když má někdo takhle 2 křestní jména.
00:30:06 Já jsem dlouho u tebe nevěděl, co je křestní a co je příjmení.
00:30:11 -Ty to asi víš!
-Já to vím.
00:30:15 Většina lidí si myslí, že to je nějakej pseudonym.
00:30:18 Což není. Já mám v občance napsáno Bohumil Josef.
00:30:24 Mně se zdálo to Bohumil. že je takový možná až moc dlouhý
00:30:28 a takový lehce neosobní, tak jsem si povídal,
00:30:31 budu si říkat Bohouš Josef.
00:30:35 Ty jsi dneska profesionál! Že jo? Že se živíš muzikou.
00:30:43 Ale mám takovej dojem, že jsi nevystudoval hudbu.
00:30:48 -Ne, ne, ne.
-Kam jsi měl našlápnuto původně?
00:30:51 Já jsem po základce, tak jsem šel dělat...
00:30:54 -Když jsi dodělal základku.
-Úspěšně.
00:30:59 -Napoprvé.
-Napoprvé.
00:31:01 -Tak jsi šel co?
-Na střední zemědělskou školu.
00:31:04 -Střední zemědělskou.
-Jako operátor živočišné výroby.
00:31:08 -Ono to zní docela tak vznešeně.
-A co jsi operoval?
00:31:13 Já jsem v podstatě dělal všechno. Dělal jsem inseminátora.
00:31:20 A to při škole, nebo jsi už nastoupil...
00:31:23 Jako melouch!
00:31:28 Nebo jsi po škole nastoupil, že jsi někam šel do háku.
00:31:32 Ne, to jsem šel rovnou po škole, tak jsem šel na tu střední školu.
00:31:35 Já myslím tu zemědělskou! Jsi dokončil a šel jsi dělat...
00:31:41 Ne, to jsem šel dělat strojní vejšku.
00:31:45 A proč jsi dělal inseminátora? To praxi nějakou? Z tý zemědělský?
00:31:50 Já tomu neozumím!
00:31:51 To bylo v rámci tý zemědělský školy!
00:31:53 Tam jsme se učili, já nevím, o kruhových dojírnách.
00:31:58 -Takže jsme se učili dojit.
-Je ti to dnes k něčemu?
00:32:03 Podojíš si o prázdninách někde něco?
00:32:10 Uchopíš struk o prázdninách, jen abys nevyšel ze cviku?
00:32:16 Ale už jsem nad tím přemejšlel!
00:32:20 Ne, tak jsme si tak povídali...
00:32:24 -S kým?
-S mojí Alenkou.
00:32:27 -Že bysme si zařídili na stáří...
-Farmičku.
00:32:32 Tak. Abychom byli soběstačný. Můžem tam klidně mít kravičku!
00:32:37 -No jasně! Když to umíš!
-A já to umím.
00:32:40 No tak, farmička není špatnej nápad! Kravička...
00:32:43 Přesně tak. Až to nebude psát ty noty.
00:32:46 Já teda noty neumím. Až nebudou nápady.
00:32:49 Až nebudou nápady, že bys moh v září začít farmařit!
00:32:52 Kozenku!
00:32:55 -Ty máš nápadů furt dost.
-Nezaseju...
00:33:01 Už nezaseju, ano. Na samotě u lesa.
00:33:04 Ale tys to ťuknul, já bych asi sám se na to neptal.
00:33:08 Je zajímavý to, že ty jseš hudební skladatel, píšeš muzikály
00:33:13 a neumíš noty!
00:33:14 -Neumím.
-Beatles taky neuměli noty.
00:33:17 Ale jednak nepsali muzikály, jednak si to hráli sami.
00:33:20 Jak ses s tím popasoval? Jak ty to teda děláš?
00:33:25 Napíšeš muzikál, ono to trvá 2,5 ? 3 hodiny.
00:33:28 A co? To nosíš v hlavě, pak to někomu pískáš?
00:33:32 -Já si to nahraju sám většinou.
-Dobře, máš nějakej nápad.
00:33:37 Ty si ho nezapíšeš do not, jako skladatelé.
00:33:41 Jako Dvořák třeba si zapsal.
00:33:44 Dneska je dobrý, že jsou různý diktafony,
00:33:47 který jsou i v telefonech chytrejch.
00:33:49 Takže já jedu třeba autem, teď mě napadne nějaká melodie,
00:33:55 tak si ji začnu zpívat,
00:33:56 už tam slyším tak nějak tu orchestraci.
00:34:00 Tak si vezmu diktafon, zazpívám si to,
00:34:03 k tomu si tam řeknu nějakou poznámku.
00:34:05 Že třeba tady to by měly hrát dechy, tady to smyčce.
00:34:10 Potom přijdu domů, doma mám studio, kde mám software,
00:34:14 kterej je skoro plnohodnotnej se symfoňákem,
00:34:19 s velkým žesťovým orchestrem.
00:34:22 A tam si to tak začnu všechno postupně nahrávat
00:34:27 a dodělávat ty aranže.
00:34:30 Takže tvoje díla prakticky v notách nejsou.
00:34:34 Dneska už jsou zase takový softwary, který ti umožní,
00:34:39 když se to tam nahraje do toho počítače,
00:34:41 tak on potom vytiskne partituru.
00:34:43 -Kolik jsi napsal doteďka muzikálů?
-2.
00:34:46 Já jsem teda viděl nejspíš ten tvůj první.
00:34:49 Pozor, já nevím, jestli to víte, napsal muzikál Mona Lisa.
00:34:54 A sám si v tom zahrál. Co jsi hrál, řekni.
00:34:58 -Da Vinciho. Ale to jsem nechtěl.
-Leonardo da Vinci.
00:35:01 A to musím říct, že Bohouš
00:35:04 naprosto změnil moje představy o podobě Leonarda da Vinci.
00:35:11 Protože, při vší úctě k tobě,
00:35:14 čekal jsem, že přijde na jeviště Leonardo a přišel člověk
00:35:18 se sympatickým vzhledem operátora zemědělské výroby.
00:35:31 Což říkám při vší úctě,
00:35:32 ale největší genius lidstva nesjpíš, Leonardo,
00:35:36 já jsem si ho představoval jinak.
00:35:39 Já jsem ti věřil 1/2 těch věcí, cos tam říkal.
00:35:41 Ale zpívals to výborně! Já to nemyslím ve zlým!
00:35:44 Ale přece jenom, známe ty obrázky toho Leonarda,
00:35:47 já jsem si ho představoval jinak.
00:35:50 Já taky měl spoustu řemesel. Já jsem vlastně zemědělec.
00:35:55 Potom mám 3 r. strojní vejšky, na vojně jsem dělal zubaře,
00:36:02 jednou jsem tam i stříhal.
00:36:05 De facto jsem taky renesanční člověk.
00:36:08 Jo takhle! Že obsáhneš víc profesí!
00:36:11 Já nevím, když on maloval tu Monu Lisu, a to ty budeš vědět,
00:36:15 kolik ono mu bylo?
00:36:16 On nemusel být zas tak starej.
00:36:18 Já znám tu jeho podobu starej, šedivej, fousatej.
00:36:22 Kolik bylo Leo...
00:36:23 -Tam je problém...
-Co?
00:36:25 Že oni jsou dohady, jak vlastně ten obraz vzniknul.
00:36:30 -O tom byl ten muzikál.
-O tom byl ten muzikál.
00:36:33 -Kolik ono mu bylo?
-Tak okolo 40 let.
00:36:36 On to ale maloval v rozmezí možná 10 let.
00:36:39 Protože to přemalovával.
00:36:41 Tam vlastně maloval možná toho svýho sluhu a partnera Salaie.
00:36:48 -To jsou takový dohady.
-Přesně tak.
00:36:50 -Že Mona Lisa je vlastně Mon Lis.
-Je to možný.
00:36:54 Jsou takový teorie. Bohouši, musím říct,
00:36:57 to jsem teď zmínil tvou muzikálovou tvorbu,
00:37:00 v tom asi úspěšně pokračuješ.
00:37:04 Ale ty jsi vtrhnul do tý český popmusic se svou kapelou,
00:37:09 která se jmenovala,
00:37:12 já nevím, jestli ještě jmenuje, Burma Jones.
00:37:14 Co to vůbec je Burma Jones?
00:37:16 Burma Jones je postava z knížky Spolčení hlupců.
00:37:20 Což napsal John Kennedy Toole.
00:37:23 Tam je takovej černošskej vrátnej, kterej je takovej flegmatickej,
00:37:28 furt tam poslouchá nějakou funkovou muziku.
00:37:31 A tam je napsáno Burma, že se jmenuje.
00:37:34 A na 2 stránkách, na str. 72 a 94 je napsáno Burma Jones.
00:37:39 Celý jeho jméno. A po tom, podle něj jsme se pojmenovali.
00:37:43 -A to tě nějak zaujalo.
-Mě ne. Vaška Křivance.
00:37:47 Protože to je pan učitel, ten si to přečet,
00:37:51 byl z toho úplně nadšenej a my jsme na něj dali.
00:37:53 To je hezkej název pro skupinu,. Burma Jones. To se dobře pamatuje.
00:37:56 Když i já si to dodneška pamatuju. Existuje ta kapela ještě?
00:38:00 My jsme teď dali dohromady
00:38:01 skoro po 20 letech původní sestavu.
00:38:05 A teď hrajeme každej tejden a je to skvělý.
00:38:08 Hrajete? Čili máte nějaký nový písničky.
00:38:10 Teď je budeme dělat.
00:38:12 Já bych řek, že asi největší, dodneška možná,
00:38:15 já nevím, jak se ta písnička jmenuje.
00:38:17 -Kapkami se protloukám...
-Je znalec. Samba v kapkách deště.
00:38:25 Je to takhle nějak? Jak se to jmenuje?
00:38:28 -Samba v kapkách deště.
-Je to takhle, že jo?
00:38:35 Kapkama se proplétám, co rytmem samby zní. To je ono.
00:38:45 Ale ještě mi řekni takovou věc. Víš, co je zajímavý?
00:38:49 Že často ti zpěváci mění tu image.
00:38:52 Tzn., že se třeba ostříhaj. To ty ještě...
00:38:57 I ten Jágr už se ostříhal!
00:38:59 A to byl poslední, takovej bych řek,
00:39:01 dlouhovlasá hvězda.
00:39:02 A ty nějak na tom si zakládáš, že neměníš tu image.
00:39:06 -Mně totiž nepadaj tak moc vlasy.
-Cože?
00:39:09 Že nemám kolečko, že vlasy drží.
00:39:13 Já jsem myslel z módních důvodů nějakejch.
00:39:16 Že třeba sis neřek, to dlouhý, ono už se to nenosí. Co?
00:39:20 Mě to takhle baví. Já jsem takovej zastydlej mánička.
00:39:25 -Jestli jsi o tom neuvažoval.
-Takovej hipík furt.
00:39:30 Jestli jsi neuvažoval třeba že to ostříháš, co to udělá?
00:39:33 -Jak budeš vypadat?
-Ne.
00:39:34 Ani o prázdninách jsi nezkoušel jak vypadáš?
00:39:38 Občas tak procházím okolo zrcadla. Já jsem docela takhle spokojenej.
00:39:43 Na čem teď pracuješ?
00:39:45 Jezdíš v autě, nápady se ti honěj hlavou.
00:39:48 Je zaděláno na nějakej muzikál, nebo nový písničky?
00:39:52 Co tak teďka?
00:39:53 Ptal jsem se Petry na premiéru, v čem teď hraje, tak ptám se,
00:39:57 co tak jako, čím potěšíš posluchače, fanynky, fanoušky,
00:40:02 jako jsem třeba já, v nejbližší době?
00:40:06 Já jsem tvůj velkej fanoušek. Ty to víš!
00:40:09 -Jsem řek určitě už jednou.
-Jsme si to kolikrát řekli!
00:40:12 -Cože?
-Kolikrát jsme si to řekli.
00:40:13 Já si pamatuju jen jednou!
00:40:18 Já jsem v dubnu, byla premiéra Adama a Evy.
00:40:22 Muzikál Adam a Eva. Tam jsi dělal k tomu muziku.
00:40:25 Zdeněk Zelenka dělal režii, scénář.
00:40:28 Boris Pralovszký dělal texty.
00:40:30 -To máš za sebou.
-To mám za sebou.
00:40:33 A teď jsme začali s tou Burmou zase jezdit.
00:40:37 A připravujeme nový CD, který, pokud se to povede,
00:40:43 tak by mohlo bejt na podzim.
00:40:44 Máš třeba už zaděláno? Jenom nějakej nápad jednoduchej.
00:40:47 Říkali jsme si se Zdeňkem Zelenkou a s Borisem Pralovszkým,
00:40:50 že jsme byli dobrej tým, že by bylo fajn to zachovat.
00:40:56 Tak Zdeněk má nápady zase na muzikály,
00:41:02 tak zkusíme něco udělat společně.
00:41:03 Ale to se dopředu neříká, protože nápady se tady kradou.
00:41:06 To se musí zaklepat.
00:41:08 To si musíme počkat, jestli z tý spolupráce něco vznikne.
00:41:12 Tak jo! Děkuju! Bohouš Josef!
00:41:20 Můžeš si zase sednout.
00:41:24 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za pozornost.
00:41:29 Řek bych a rád to říkám,
00:41:30 že jsme možná zase v některejch věcech chytřejší.
00:41:34 Už víme něco více o florbalu,
00:41:35 díky jednoznačně nejjasnější české florbalové hvězdě,
00:41:39 dověděli jsme se něco o Bohoušovi a víme taky, co má za lubem Petra.
00:41:47 Mějte se pěkně a za týden na shledanou!
00:41:49 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Tentokrát se můžete těšit na společnost herečky Petry Špalkové, uvidíte také nejlepšího českého hráče florbalu Aleše Zálesného a zpěváka a skladatele Bohouše Josefa.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 13
