00:00:32 Dobrý večer. Dobrý večer, milí diváci tady,

00:00:36 v hledišti pražského divadla Semafor,

00:00:38 samozřejmě vítám i vás, milí diváci televizní.

00:00:42 Přátelé, naším 1. dnešním hostem

00:00:45 je špičkový nebo vrcholový sportovec.

00:00:47 A o těch vrcholových sportovcích je poměrně známo,

00:00:50 že jsou tím svým sportem kolikrát poznamenaný i jako lidi.

00:00:56 Že se jim ten sport

00:00:57 kolikrát prolíná i do jejich běžného, civilního života.

00:01:00 Říká se tomu taky profesionální deformace.

00:01:03 Těch příkladů takový deformace je celá řada.

00:01:07 Já jsem si v tý souvislosti vybavil 1 příklad,

00:01:10 netýká se sice přímo našeho hosta,

00:01:12 ale je to, myslím, hezká ukázka právě takové deformace.

00:01:16 Nabitý pražský metro, lidi jsou tam nahňácaný na sebe,

00:01:21 ta souprava trošku cukla

00:01:23 a mladá dívka nechtěně se dotkla vedle stojícího mladíka,

00:01:27 řekl bych, na citlivým místě.

00:01:30 Ale hned se omluvila, řekla, pardon, já jsem nechtěla.

00:01:32 A on říká, slečno, já jsem šachista.

00:01:36 Jak, chtěla, nechtěla?

00:01:38 Jak se jednou dotknete figurky, musíte s ní hrát!

00:01:50 Tenhleten příklad byl samozřejmě trošku mimo,

00:01:52 protože náš 1. host není šachista,

00:01:56 ale sport, který on provozuje, se jmenuje triatlon.

00:01:59 Pokud nevíte všichni, co je to triatlon, tak vám řeknu,

00:02:03 že to je naprosto vražednej sport, z mýho pohledu.

00:02:06 Kde napřed musíte plavat, asi km a půl, pak vylezete z vody,

00:02:13 posaděj vás na kolo, jedete 40 km,

00:02:16 seskočíte z kola a ještě 10 km musíte běžet!

00:02:20 Naším 1. hostem je, řekl bych,

00:02:22 historicky nejúspěšnější český triatlonista

00:02:26 Filip Ospalý!

00:02:37 Filipe, já jsem si vybavil

00:02:39 a nevím, jestli vy si na to vzpomenete,

00:02:42 že před pár lety,

00:02:44 v rámci vyhlašování nejlepších českých sportovců,

00:02:48 kde vy jste byl mezi prvními 10,

00:02:50 tak jsem tam v přímým televizním přenosu navrhoval,

00:02:54 že by se mi líbilo, kdyby vy, vzhledem k vašemu příjmení,

00:02:58 jste měl jako sponzora nějakýho výrobce budíků.

00:03:01 -Pamatujete si na to?
-Pamatuju.

00:03:03 -Ozval se někdo?
-Bohužel, nezabralo to.

00:03:05 Asi jste to málo zvýraznil. Můžete znova.

00:03:08 Uvidíme, jestli se to podruhé podaří!

00:03:09 Teď jsem to právě znova řek.

00:03:12 A tím jste vlastně řek, že pořád ten sport provozujete.

00:03:15 Ano, stále jsem aktivní sportovec.

00:03:19 Tady, myslím, na domácí scéně, vás asi pořádně nikdo neporazil.

00:03:25 -Nebo jo?
-Dřív, když jsem začínal, tak ano.

00:03:27 -Pár let to trvalo.
-Teď myslím, jako starýho!

00:03:30 -Jo takhle.
-Starýho! Kolik vám je?

00:03:33 -37.
-To je na vrcholovýho sportovce...

00:03:36 Ale když vás furt nikdo neporáží, furt to děláte.

00:03:40 -Přesně tak. Baví mě to.
-Furt vás to ještě baví.

00:03:45 Vysvětlete mně a i divákům 1 věc.

00:03:47 Já už jsem to říkal, co je to triatlon.

00:03:49 To skočíte do vody, plavete kolik? 1,5 km. To je ta olympijská.

00:03:54 Přesně, 1,5 km, olympijská vzdálenost.

00:03:57 Pak vylezete z tý vody a rovnou sednete na kolo. Mokrej.

00:04:04 To byste ztratil cenný sekundy, kdybyste se tam sušil...

00:04:06 To byste možná ztratil, ale na tom sedle,

00:04:13 ono hrozí, víte, co myslím.

00:04:16 Jasně. Hrozí to, ale jako profesionál,

00:04:20 buď si na to musíte zvyknout

00:04:22 anebo v dnešní době

00:04:24 ta naše závodní kombinéza už je ze speciálního materiálu,

00:04:27 že ona během krátké doby uschne, čili takovýhle zranění nehrozí.

00:04:32 -Ne?
-Ne.

00:04:33 -Takže jste ho ještě nechytil.
-Při závodě ne.

00:04:38 Ale při tréninku se to občas stane.

00:04:43 Při tréninku, nebo na procházce. To je jasný!

00:04:47 Čili vy, mokrej,

00:04:49 aby normální smrtelník si to uměl představit.

00:04:51 Po 40 km seskočíte z kola, nebo vás sundaj z kola.

00:04:55 Ne musím seskočit sám.

00:04:57 Když spadnu z kola, tak to už asi nepoběžím.

00:04:59 To vás nemůže nějakej kustod sundat z kola?

00:05:03 Ne, ne. Při triatlonu je cizí pomoc zakázana,

00:05:06 všechno musím udělat sám.

00:05:08 -Čili vy slezete z kola...
-Seskočím z kola.

00:05:10 Ještě ta hrůza, že vy musíte někam 10 km běžet.

00:05:14 Obuju si boty a běžím.

00:05:16 Počkejte, jak, obuju si boty? Vy na kole jedete bos?

00:05:19 Ne. V cyklistických tretrách a pak běžím v běžeckých botech.

00:05:23 V tom, v čem vy skočíte do vody na začátku,

00:05:26 v tom vy dobíháte do cíle.

00:05:27 Ano. To už je i v pravidlech, že v tom musím ten závod dokončit.

00:05:31 V tom! Nemůžete... Co jsem to někde čet?

00:05:34 -Že jsou nějaký převlíkací stany?
-To bývá u těch delších závodů.

00:05:38 U tzv. toho iron mana, kterej samozřejmě je...

00:05:41 -Železný muž.
-Železný muž.

00:05:42 Delší plavání, delší kolo, delší běh.

00:05:44 Zatímco ten olympijský triatlon,

00:05:45 to je zhruba hod. 50, 2 hod., pro profesionály,

00:05:49 tak ten železný muž je 8, 9 hod.

00:05:53 -V jednom kuse.
-V jednom kuse.

00:05:55 -Od začátku až do konce.
-A to vy jste taky dělal?

00:05:57 Ještě ne. Na to jsem ještě tak mladej a rychlej,

00:06:00 že dělám ty kratší.

00:06:03 A až mě ta rychlost opustí,

00:06:05 už nebudu schopen být tak rychlej, tak se dám na ten delší.

00:06:09 To delší, to je spíš seniorská disciplína?

00:06:13 To se nedá říct, ale jelikož jsem začal s tím krátkým,

00:06:21 byl jsem, nebo jsem ještě v něm úspěšný,

00:06:23 tak je škoda ho pouštět a začít se věnovat tomu dlouhýmu,

00:06:28 protože tam už ta rychlost nehraje takovou roli.

00:06:30 -Tam jde o to vydržet hlavně!
-Přesně. O to vydržet.

00:06:32 -Dožít se cíle, jo?
-Jasně.

00:06:34 Ono se říká, že na tom dlouhým člověka potká nejedna krize.

00:06:38 A vyhraje ten, který všechny ty krize přepere.

00:06:43 A měl jste někdy opravdu takovou krizi?

00:06:45 Nebo přímo, že jste závod nedokončil?

00:06:47 Že jste zkolaboval?

00:06:48 No, zkolaboval, to ne, to se mi nestalo.

00:06:51 Já jsem na sebe dost opatrnej.

00:06:53 Spíš jsem ten závod vzdal dřív, než bych zkolaboval.

00:06:55 Jo, takhle! Takže jste nedokončil.

00:06:58 A kdy tahle krize, v který disciplíně?

00:07:01 -Asi při tom běhu, ne?
-Většinou až při tom běhu.

00:07:06 Když třeba vidím, nebo mý ambice jsou velký,

00:07:09 takže když už vidím, že na to vítězství to není,

00:07:12 já třeba nemám rád vedro, když je moc velký vedro,

00:07:15 jsem někde vzadu, tak potom si řeknu,

00:07:17 dnes by bylo zbytečný se tady půl hod. ještě trápit.

00:07:20 Za týden je další závod, tak si ušetřím síly.

00:07:24 -Prostě vás nebaví skončit 8.
-Ne, nebaví! To je těžký slovo!

00:07:29 Ale dřít se nechcete kvůli blbýmu 8. místu, tak to vypustíte.

00:07:33 To já bych vzdával po 10 m každej závod!

00:07:38 Pro mě to je šílený! A to plavání je nejlehčí?

00:07:42 Je to 1. disciplína, čili máte nejvíc sil.

00:07:46 A nedá se říct nejlehčí. Pro hodně lidí je to nejtěžší.

00:07:52 -Že se tam vyflusá nejvíc.
-Že se tam vyflusá.

00:07:54 A pak na to doplatěj v těch dalších disciplínách.

00:07:58 A dá se vůbec při takovýmhle sportu rozložit ty síly?

00:08:01 Že třeba si říkáte,

00:08:03 to plavání dám lážo plážo, abych se nevyčerpal?

00:08:08 Ne zas lážo plážo,

00:08:09 ale člověk by měl vědět v tom balíku, startuje 50, 60 lidí.

00:08:14 Samozřejmě je zbytečný plavat na 1. místě,

00:08:17 rozrážet vodu a plýtvat silami, když člověk plave 3., 4. ...

00:08:21 -1. vlastně rozráží vodu!
-Jasně.

00:08:23 Ale někdo tam bejt musí!

00:08:24 Většinou je tam ten, kdo je lepší, než já.

00:08:26 Já nejsem tak dobrej plavec, tak já se schovám za něj

00:08:28 a mám to za 1/2.

00:08:32 To fakticky, když plavete za někým, už je to lepší?

00:08:34 -Je to lepší.
-A v čem?

00:08:36 Nemusím třeba se dívat nad hladinu a hledat, kde je bójka.

00:08:41 -Jo takhle! Že nezabloudíte!
-A za těma nohama je to jednodušší.

00:08:46 A podstupujete třeba i vy, profesionálové,

00:08:48 nějaký zdravotní testy?

00:08:50 Nebo, že se stane, že vás doktor nepustí vůbec do závodu?

00:08:53 -To zase ne.
-Jak to?

00:08:55 -Když zjistí šelest, nebo něco?
-Takhle! To záleží na vás!

00:08:59 Jestli chodíte k doktorovi a kontroluje vás, nebo ne.

00:09:02 -Já myslel, jestli to není povinný!
-Není to povinný.

00:09:03 Musíte mít 1 x za rok prohlídku u doktora,

00:09:06 kterej vám dá razítko, dostanete licenci

00:09:08 a celej rok už můžete startovat.

00:09:11 Opravdu? Filipe, vy jste byl, myslím, na 3 olympiádách.

00:09:14 Ani 1 jste nevyhrál! Jak je to možný?

00:09:19 Nezadařilo se. Byli tam lepší.

00:09:21 Asi jste na to zvlášť trénoval, ne? Na olympiádu. A co? Měl jste smůlu?

00:09:27 Měl jste i nějaký ambice určitě dopředu na nějaký umístění.

00:09:31 Na tý poslední, vlastně mý 3.,

00:09:33 tam i ten věk i ten trénink před tím odpovídal tomu,

00:09:36 že bych mohl zajet...

00:09:38 -Vy jste byl v Londýně?
-Ne, v Londýně už jsem nebyl.

00:09:40 -Na to už jsem byl moc starej.
-Oni vás nepustili kvůli stáří?

00:09:44 Ne, na tu krátkou vzdálenost! Už jsem nebyl tak rychlej.

00:09:48 Ale v Pekingu 2008, tam jsem byl

00:09:51 a do 5. km na běhu to vypadalo ještě dobře...

00:09:55 -Kolikátej jste nakonec skončil?
-20.

00:09:57 -20.? Z kolika?
-Z 55.

00:10:02 No tak to zas, jako je slušný!

00:10:11 Vy to děláte mnoho let, ten triatlon.

00:10:14 Tak mi řekněte, asi do nekonečna to dělat nelze.

00:10:17 Vám je, říkáte, 37.

00:10:19 Stačil jste se nějak i postarat o to, co budete dělat?

00:10:23 Jakou profesi? Až skončíte s aktivním sportováním?

00:10:27 Jelikož, vlastně já jsem začal s triatlonem až ve svých 16 letech,

00:10:32 s pravidelným trénováním,

00:10:33 takže v tu dobu už jsem studoval gymnázium,

00:10:36 věděl jsem, že půjdu na vysokou školu.

00:10:38 A při tý příležitosti mé sportovní kariéry

00:10:40 jsem vystudoval ekonomicko-správní fakultu v Brně.

00:10:44 Takže vy jste vystudoval i tu vejšku?

00:10:45 Já jsem vystudoval vejšku.

00:10:47 Nejen, že jste na ni šel, ale vy jste ji i dokončil?

00:10:49 Přihlásil jsem se i na postgraduál, ten jsem, bohužel, už neudělal.

00:10:53 -Ale normálně titul mám.
-Máte titul?

00:10:57 -Mám titul.
-Vy jste ing.?

00:10:58 Ing. ekonomie.

00:11:00 To mi řekněte. To musíte trénovat najednou všecky disciplíny?

00:11:04 Nebo si 1 den dáte kolo, 2. den běháte?

00:11:07 -1 disciplínu denně je hodně málo.
-Já se ptám!

00:11:14 Já jsem to jen tak plácnul! Vy na mě koukáte, jak na debila!

00:11:17 Já jsem v životě nic takovýho netrénoval!

00:11:22 Tak se ptám, jestli si to dáte postupně, rozložíte?

00:11:26 -Většinou se snažím...
-Najednou.

00:11:28 Ne najednou. Ráno od 6 do 8 bazén, plavání, pak snídaně, odpočinek,

00:11:34 přes den 2,5 hod. kola, oběd, odpočinek a večer běh.

00:11:40 Takhle vám pokreje ten trénink celej den.

00:11:43 Ideální tréninkový den.

00:11:45 Promiňte mi takovou otázku. A vy jste svobodnej?

00:11:47 -Ne. Mám rodinu.
-Jo? A kdy se to povedlo?

00:11:53 Jak jsem říkal, dřív jsem býval rychlej.

00:11:58 -A vy říkáte, že jste profesionál.
-Ano.

00:12:01 -Ale jste nějak placenej, že jo?
-Samozřejmě.

00:12:05 Když vyhraju závod, tak dostanu prize money.

00:12:08 -A když jste...
-Když jsem 10., 11., nedostanu nic.

00:12:11 No, proto vy to nedoběhnete! Teď to chápu!

00:12:17 Zhuntovat si tělo a ještě dostat kulový!

00:12:19 To já bych taky neběžel někam!

00:12:22 Pak musí člověk přemýšlet, kdy je další závod,

00:12:24 jestli není lepší odpočívat na další závod, kterej můžu vyhrát.

00:12:27 Honorovaný jsou třeba jen první 3 místa?

00:12:29 Většinou do 10. místa.

00:12:31 A taky nějaký sponzoři tam jsou. Nejmenujte! Nejmenujte je!

00:12:34 Nebudu je jmenovat. Od nich mám většinou materiál,

00:12:38 takže se nemusím starat.

00:12:40 -Že si to nekupujete.
-Jasně.

00:12:42 Ale pak máte, jste polepenej.

00:12:44 Pak jsem reklamní nosič, jak se říká. Bilboard všude.

00:12:49 Bez toho by to nešlo!

00:12:51 Ale nemusím se starat, na kterým kole pojedu,

00:12:53 v jakých botech poběžím, jaký brejličky budu mít na sobě.

00:12:57 Ještě mi řekněte, děti nějaký máte, když už jste říkal, že se zadařilo.

00:13:03 A vedete je ke sportu? Třeba přímo k tomu vašemu?

00:13:07 Oni viděj na mně i na manželce, která ve volném čase sportuje...

00:13:12 -Manželka je triatlonistka?
-Není triatlonistka.

00:13:14 Ve volném čase hraje volejbal, posiluje, běhá.

00:13:18 Takže taky 3 věci najednou.

00:13:21 Takže my děti k tomu nevedeme, ale viděj nás,

00:13:23 takže samy občas běhaj, v zimě jezděj na lyže a tak,

00:13:30 takže mají nějaké zkušenosti s tím sportem.

00:13:33 Samy od sebe chtějí závodit.

00:13:36 -Co máte? Kluky?
-Kluka a holku. Dvojčata.

00:13:39 -Kluka a holku? Páreček máte!
-Když už tak už.

00:13:42 -Jenom tak jako, kolik jim je?
-4 a 1/2.

00:13:46 -4 a 1/2 dohromady?
-4 a 1/2 říkám, dvojčata.

00:13:50 Vy jste říkal dvojčata! Já jsem možná přeslechl dvojčata!

00:13:53 Vy máte dvojčata?

00:14:01 Teď chápu, že to muselo bejt ve fofru.

00:14:05 Čili teď je brzo předpovídat, jestli jednou jméno Ospalý

00:14:12 bude mít pokračování ve vrcholovým sportu.

00:14:15 -Těžko. Byl byste rád?
-Já bych byl určitě rád.

00:14:17 -Ale netrvám na tom.
-Dobře. Tak uvidíme! Děkuju.

00:14:22 Filip Ospalý!

00:14:32 Přátelé, naším dalším hostem je mladá, troufám si říct,

00:14:37 velice talentovaná česká spisovatelka!

00:14:40 Jmenuje se Jana Šrámková!

00:14:55 Já musím napřed, můžete takhle natáhnout tu ručičku?

00:15:00 Abyste si nemysleli na dálku, že Janě teče krev.

00:15:05 To, co máte na ruce,

00:15:06 to jste se nebouchla někde, nebo neškrábla, že ne?

00:15:09 Ne, ne, to mě nesekla kočka.

00:15:11 -Copak to je?
-To je tetování.

00:15:12 -Červený tetování.
-Růžový tetování.

00:15:14 Růžový tetování! Jsem ještě barvoslepej!

00:15:19 A tam máte taky něco napsanýho! A to je?

00:15:23 -Fikční světy.
-Můžu takhle jenom?

00:15:28 Má to zvláštní význam, to "fikční světy"?

00:15:32 -Tak pro mě to má zvláštní význam.
-Tak to řekněte!

00:15:34 Co to je, fikční světy?

00:15:38 Tak jsem si říkala, že každýmu

00:15:39 budou fikční světy evokovat třeba literaturu.

00:15:43 Myslíte?

00:15:45 Tak jsem trochu si dělala takový naděje.

00:15:48 Protože to nějak k tý fikci přece jenom odkazuje.

00:15:51 Ale jinak teorie fikčních světů, to je taková dominantní současná,

00:15:56 nebo literárně teoretickej přístup k interpretaci díla.

00:16:01 Čili, souvisí to s tím vaším psaním.

00:16:04 Nebo ještě víc se čtením.

00:16:08 Ale musím říct, že, kolik vy jste doteď napsala knížek?

00:16:12 3.

00:16:13 3 knížky, ale hned za tu 1., když tak mě opravte,

00:16:16 jste dostala cenu, literární cenu Jiřího Ortena.

00:16:21 Čili to byl hned s prvotinou poměrně velký úspěch.

00:16:25 Řekněte mně, jak se ta knížka jmenuje?

00:16:28 Jmenuje se Hruškadóttir.

00:16:30 Ptám se vás proto,

00:16:32 protože jsem si ten název knížky někde přečet,

00:16:35 ale vůbec nevím, co to znamená.

00:16:36 Hruška bych ještě věděl, ale ono to je 1 slovo!

00:16:40 -Hruška, teď to 2., co jste říkala?
-Dóttir.

00:16:43 Hruškadóttir. Já bych předpokládal,

00:16:46 že by každej měl vědět, co je Hruškadóttir.

00:16:51 Bohužel. Bohužel, nevím. Neučil jsem se.

00:16:54 Vy mě dneska vůbec nepodržíte!

00:16:59 Vy byste se mě pak zeptala, co to je a já bych to nevysvětlil.

00:17:03 Tzn., je to co?

00:17:06 To je taková česko-islandská slovní hříčka.

00:17:09 -Česko-islandská! Hruška je česky.
-Správně.

00:17:15 -Já to věděla!
-No, děkuju.

00:17:20 A to 2. je co?

00:17:23 To je tak. Na Islandu dodnes nejsou příjmení vůbec.

00:17:27 Lidi mají svoje křestní jméno

00:17:29 a za jejich křestní jméno se dá křestní jméno jejich otce

00:17:34 a za to křestní jméno otce se připojí buď son, když je to syn,

00:17:37 nebo dóttir, když je to dcera.

00:17:39 -Takhle žijou na Islandu?
-Takhle žijou na Islandu.

00:17:42 A těžko se jim dělaj třeba telefonní seznamy

00:17:44 bez těch příjmení.

00:17:45 -Jasně. Takže si nevolaj?
-No vůbec.

00:17:49 Tzn., uveďte příklad.

00:17:50 Třeba Filip, kdyby žil na Islandu, tak by se jmenoval Filip?

00:17:54 -Jak se jmenuje váš otec?
-Dalimil.

00:17:57 -Dalimilson.
-By se jmenoval Filip Dalimilson?

00:18:01 Přesně tak.

00:18:04 Na start by ho nepustili s takovým jménem!

00:18:09 Filip Dalimilson. Kdyby žil na Islandu.

00:18:12 -A to dóttir?
-A dóttir je dcera.

00:18:15 -Takže to se zase...
-Takže ženský místo son mají...

00:18:20 -Vy byste byla?
-Já bych byla Jana Paveldóttir.

00:18:25 A co vás to napadlo ten Island zamíchat do svojí knížky?

00:18:29 Protože hlavní postava tý knížky,

00:18:31 vypravěčka, která se jmenuje Veronika,

00:18:34 studuje skandinavistiku

00:18:36 a takovej její vysněnej jazyk odmala, chce se učit islandsky.

00:18:40 A jednou jí trochu zatrne, když právě zjistí tu věc,

00:18:43 že na Islandu nemají příjmení a používají tam jméno otce,

00:18:46 protože ona sama nemá otce, nebo nezná ho vůbec

00:18:49 a neví ani, jak se jmenuje.

00:18:51 A najednou jí dojde,

00:18:52 že pro ten ostrov by neměla žádný jméno.

00:18:54 Že by tam neměla žádnou identitu a nemohla by si vytvořit jméno.

00:18:58 A jediný, co po tom otci má, je strom,

00:19:00 který jí zasadil na chalupě, když se narodila.

00:19:03 -A bystřejším jistě dojde...
-Hruška!

00:19:06 Jo! To je hezký.

00:19:09 A je podle vás u nás mnoho dívek, který toužej se naučit islandsky?

00:19:15 Tak zrovna teď je ten sever v kurzu poměrně.

00:19:19 Ale tak asi to málokdo dotáhne.

00:19:21 -Byla jste tam někdy?
-Nikdy.

00:19:23 Vy jste nikdy nebyla a rovnou jste to vrazila do svý 1. knížky.

00:19:27 -Fikční svět.
-Jo, fikční svět!

00:19:33 Řekněte mi, já jsem samozřejmě, tu knížku nečet,

00:19:36 to bych byl teď zasvěcenější.

00:19:37 -Samozřejme? No nic!
-Co?

00:19:44 -V pořádku! Pokračujte.
-Jak, samozřejmě?

00:19:47 Vy jste řek samozřejmě!

00:19:49 Vy jste řek, že jste to samozřejmě nečet.

00:19:53 -Ale víte, jak jsem to myslel!
-No jo, porád.

00:20:07 Já jsem tu vaši knížku bohužel nečet.

00:20:11 -Znovu a lépe.
-To už je lepší, ne?

00:20:14 Ale z toho, co jste teď řekla, hlavní vypravěčka je nějaká dívka.

00:20:20 To ale určitě je tak blbá otázka, že určitě ji čekáte.

00:20:26 Projektujete se, když píšete, sama sebe?

00:20:31 Třeba do týhle vypravěčky nebo do nějaký figury?

00:20:33 Je tam možný najít nějakou autenticitu,

00:20:37 totožnost s váma, jako takovou?

00:20:40 No, samozřejmě, že je.

00:20:42 Asi v každým psaní je to možný napsat.

00:20:44 Ani nemusí být ta postava stejnýho pohlaví

00:20:47 a stejně stará, jako já třeba.

00:20:48 Myslím, že se tomu nejde vyhnout,

00:20:50 že člověk sám sebe projektuje do toho, co píše.

00:20:52 Na 2. stranu, když řeknu,

00:20:53 že mám třeba s tou vypravěčkou mnoho společnýho,

00:20:56 tak to vůbec neznamená,

00:20:57 že bych zažila stejnej příběh, jako ona v tý knize.

00:21:01 Ale je pravda, že třeba popis toho, jak přemejšlí, jaký má chutě,

00:21:05 jak má řazenou knihovnu a tak, tak to je v tom autobiografický.

00:21:08 Ne ta zápletka.

00:21:10 A najednou, když cejtíte, že jste to tak trošku vy,

00:21:13 nemáte trošku zábrany kápnout božskou ve všem?

00:21:17 Přece jenom, víte, že to budou číst vaši blízký.

00:21:23 Abyste si tak neříkala, oni přece jenom nemusí vědět,

00:21:26 že já třeba mám takový a takový chutě.

00:21:28 Mluvila jste o tom, že tam jsou nějaký chutě!

00:21:33 Tak u týhle knihy jsem se toho ještě nebála!

00:21:35 Tam je toho relativně málo.

00:21:37 Ale teď mám zrovna v tisku, téměř v tisku, další knihu

00:21:41 a tam se toho bojím, no.

00:21:42 -Tam jste se projektovala už víc?
-Dost.

00:21:46 To je hodně osobní kniha, je o mojí babičce a o mně.

00:21:50 Nejmenuje se kniha, doufám, Babička. Taková už tady je!

00:21:53 No, právě! To mi trochu překazilo plány.

00:21:56 Ještě jsem uvažovala nad Babička 2,

00:22:00 ale nakonec jsem to opustila.

00:22:03 Ale tak říkáte, že jste napsala 3.

00:22:04 Tak tahle, o který mluvíte, ta ještě není venku, ta je 3.

00:22:07 Čili mezi tím je ještě nějaká 1.

00:22:10 To je kniha pro děti, jmenuje se Putování žabáka Filemona.

00:22:14 Putování žabáka! To je název! To je název!

00:22:20 -Ale nějakýho islandskýho žabáka?
-Ne, vůbec! Mýho plyšovýho.

00:22:24 Vašeho plyšovýho? A kam takovej žabák může jít?

00:22:29 No v tý knize jde z Trutnova do Rtyně v Podkrkonoší.

00:22:45 Tzn., knížka je dlouhá asi 25 km, jestli se nepletu!

00:22:49 On ještě jede vlakem, aby si to usnadnil.

00:22:52 Ale přejede až do Červenýho Kostelce,

00:22:53 takže se musí vracet.

00:22:55 No tak, blbej plyšáček, přejede prostě.

00:22:57 On neumí dát znamení ve vlaku.

00:23:00 A to vás napadlo čistě jen proto,

00:23:02 že jste si řekla, že chcete napsat knížku pro děti.

00:23:05 Ne, to mě napadlo, proto,

00:23:06 že jsem tak dlouho spala v posteli s tím žabákem,

00:23:09 až jsem si říkala, že by bylo fér ten jeho příběh nějak zpracovat.

00:23:14 Vy jste dlouho spávala s žabákem.

00:23:24 -Kdy jste ho vyměnila?
-To já jsem ho až dostala od muže.

00:23:29 A spávali jsme společně.

00:23:33 Opravdu?

00:23:34 My jsme strašně dlouho neměli děti

00:23:36 a tak nějak tam s náma ti plyšáci žili.

00:23:39 Ale děti je pak spolehlivě vytěsnily.

00:23:40 Takže už je to v normálu všechno.

00:23:43 Ještě mi řekněte takovou věc! To mě zajímá!

00:23:45 Přece jen, psaní je taková vysloveně samotářská činnost.

00:23:52 Máte nějaký ohlasy? Nebo pídíte se po ohlasech čtenářů?

00:23:56 Já vím, že některý spisovatelé dělají tzv. autorský čtení.

00:23:59 Kde třeba přečtou kus ze svý knížky

00:24:01 a diskutujou se svými posluchači, potažmo čtenáři.

00:24:04 Máte taky nějaký kontakt? Abyste znala tu odezvu?

00:24:09 Já mám tady ty autorský čtení moc ráda.

00:24:11 Já když mám možnost, tak se jich účastním.

00:24:15 Ale samozřejmě,

00:24:17 nějakou zpětnou vazbu člověk dostane,

00:24:19 ale je to osvěžující.

00:24:20 Já strašně ráda, úplně chorobně ráda čtu nahlas.

00:24:22 Takže já si to užívám.

00:24:24 Že někam vás pozvou a vy... Tak většinou 1 kapitolu, ne?

00:24:28 -Nebo celou knížku přečtete?
-Ne, to ne.

00:24:30 Ale my jsme si dřív takhle čítali doma,

00:24:32 když jsme měli ještě čas, dokud jsme neměli děti.

00:24:34 Tak teď už nemůžu číst doma, tak si odjíždím číst někam jinam.

00:24:38 A jaký máte ohlasy, třeba zrovna na tu Hrušku?

00:24:42 Promiňte, že to neříkám celý! Já si to nezapamatuju!

00:24:46 Tak literární cena Jiřího Ortena to je jistě krásná věc.

00:24:49 Ale to je uznání odborníků!

00:24:51 Ale takový to čtenářstvo mělo nějaký připomínky?

00:24:53 Nebo ptali se na nějaký věci? Jiný než já?

00:24:56 Mě to hodně překvapilo, že ta knížka byla,

00:25:00 se ukázala poměrně čtenářsky vstřícná.

00:25:02 Že to lidi hodně bavilo, ten příběh je chytil

00:25:04 a nějak je to těšilo.

00:25:05 S tím, přiznávám, že jsme nepočítala.

00:25:07 Vlastně i lidi, kteří četli předtím ten rukopis,

00:25:09 tak mě upozorňovali na to,

00:25:10 že to nemůže bejt nějak komerčně zajímavý moc.

00:25:14 Že to je spíš zajímavě napsaný,

00:25:16 ale že se to nebude nějak moc prodávat,

00:25:18 s čímž já jsem počítala a říkala jsem, že mi to nevadí,

00:25:21 že takhle psát chci, takhle mě to těší.

00:25:24 A nakonec se docela četla.

00:25:27 A i lidi, kteří zase nemají velkou čtenářskou zkušenost

00:25:30 si na tom užívali přímo zase jen ten příběh.

00:25:33 Tak jsem z toho měla radost.

00:25:35 A kdo hlavně? Mladé dívky? Vašeho věku?

00:25:38 Máte to takhle zmapovný?

00:25:39 Myslím si, že víc, proporčně

00:25:41 víc ženy, než muži, četly tu knihu, ale ne výhradně.

00:25:45 A věkově, myslím, napříč celým spektrem.

00:25:49 Jak vás tak poslouchám,

00:25:50 čili vy už od útlého mládí jste psala.

00:25:53 -Vůbec.
-Ne? A kdy jste teda prvně...

00:25:57 Asi nebudu říkat, pero do ruky. Prvně sedla k počítači asi, že jo?

00:26:02 No, já jsem vlastně, až když jsem to studovala,

00:26:04 tak jsem začala psát nějaký větší text.

00:26:06 Co teď píšete, nebo co máte v hlavě, že byste,

00:26:10 říkáte, že máte teď něco v tisku, že to vyjde, Babička 2.

00:26:14 -Jmenuje se to Zázemí.
-Zázemí se to jmenuje.

00:26:19 Ale to už je hotová, odevzdaná věc. Máte teď nějaký téma v hlavě?

00:26:23 Který se chystáte v dohledný době zpracovat?

00:26:26 Mám s jednou výtvarnicí, s Andreou Tachecí

00:26:29 rozdělanej projekt pro děti,

00:26:31 takovou obrázkovou knihu o zahrádkářský kolonii.

00:26:37 O tom, jak se žije, nebo žilo, v zahrádkářský kolonii?

00:26:41 O tom to bude?

00:26:42 O takový malý holčičce,

00:26:43 která má s rodičema zahrádku v zahrádkářský kolonii,

00:26:46 tam něco zažívá.

00:26:47 -Vy jste měli něco takovýho?
-Ne, vůbec.

00:26:49 A já jsem právě vždycky chtěla, tak si to teďka...

00:26:52 Vy jste záviděla lidem ze zahrádkářský kolonie.

00:26:54 Já jsem záviděla jakýmkoli lidem, který vlastnili nějakou půdu.

00:27:00 A že to maj všecky tak blízko sebe, že jo?

00:27:02 Ty boudy na to nářadí! Že jo? To jste obdivovala?

00:27:08 Protože jsem se pořád stěhovala, vždycky jsem byla v nějakým nájmu,

00:27:11 tak mě hrozně fascinovalo, že někdo má kus země,

00:27:13 kam si třeba může sednout k nějakýmu stromu

00:27:16 a nikdo mu nemůže říct, aby šel pryč.

00:27:18 Nebo aby se odstěhoval. Takže se mi to líbilo.

00:27:20 To vás fascinovalo. Budeme se těšit!

00:27:23 Jana Šrámková!

00:27:31 Já jdu na krávu!

00:27:42 Naším další hostem je mladý český herec

00:27:45 Jaromír Nosek!

00:27:55 To je Jana Šrámková! Jana Šrámková!

00:27:58 -Já tady.
-To je vaše místo.

00:28:02 Řekněte mně takovou věc.

00:28:04 Je všeobecně známo, že herci bejvaj někdy

00:28:08 až osudově zaškatulkovaný.

00:28:10 Třeba furt hrajou prince!

00:28:13 Nebo naopak! Jsou zaškatulkovaný, že hrajou samý tzv. záporáky!

00:28:18 Jan Přeučil by moh vyprávět o týhle škatulce!

00:28:21 Jak to máte vy? Máte dojem,

00:28:23 že taky už jste nějak zaškatulkovanej?

00:28:25 Anebo má to rozptyl, ty vaše herecký příležitosti?

00:28:28 Já mám spíš dojem, že jakoby,

00:28:31 vždycky když dělám nějakej rozhovor,

00:28:33 tak oni mi říkaj, vy hrajete ty záporáky!

00:28:35 Já říkám to není pravda, dyť taky hraju teplouše třeba...

00:28:40 -Kladný figury!
-Kladný figury.

00:28:44 Ale spíš ty moje postavy jsou takový nějaký záhadný.

00:28:48 Moje maminka je nešťastná, protože ať je to v divadle,

00:28:50 nebo v nějakých filmech, většinou umřu.

00:28:52 Tak ona nerada jezdí se podívat.

00:28:54 Tak já jí teď třeba, zkoušíme hru, já jí říkám,

00:28:57 mami, hraju tam 4 postavy, 2 umřou.

00:29:00 Tak se zase tak úplně netěší na premiéru.

00:29:03 Ale s tou škatulkou, nevím,

00:29:06 nemyslím, že jsem úplně v nějaký škatulce.

00:29:09 Ne? No tak, kladný moc hrdiny asi,

00:29:13 s prominutím, s tímhle obličejem, nehrajete!

00:29:18 -Ne, já to nemyslím zle!
-Jako, že mám fousy teďka.

00:29:21 Ne! Já si vás vybavuju v několika takovejch, jako...

00:29:25 Já jsem v podstatě hustě zápornou postavu,

00:29:29 v podstatě nehrál.

00:29:31 Jednou jedinkrát a ještě to byl hrozně špatnej film,

00:29:34 tak to beru, že to nebylo jakoby.

00:29:36 Ale jinak jsem fakt záporáka nehrál.

00:29:39 Já furt mám pocit, že hrajete takový ty hajzly!

00:29:41 To je o tom, jak vám říkám, vy jste ten hajzl!

00:29:43 Já říkám, nejsem, já jsem spíš teplej!

00:29:45 -No, to je prostě...
-Jo, vy se hájíte tím, že...

00:29:50 To je jediná moje taková hájící se věta.

00:29:53 Vlastně teď mně připomínáte, Účastníci zájezdu!

00:29:56 -Tam jste hrál zrovna takovýho!
-Ano, ano.

00:29:59 Že jo?

00:30:01 -Ale sedí tady žena moje, opravdu!
-Já jsem vám to nechtěl připlepit!

00:30:07 Jak vás to napalo?

00:30:08 Kde se vzala ta myšlenka, dělat herectví?

00:30:11 -Já vím, že vy jste dělal JAMU.
-No, no. No, myšlenka.

00:30:15 Já jsem to nikdy dělat moc nechtěl.

00:30:17 -V rodině něco?
-V rodině právě jo.

00:30:20 Tak já jsem, mě to ani nenapadlo!

00:30:22 Táta 25 roků hrál ochotnický divadlo. Zhruba 25.

00:30:26 Takže my jsme, jako děcka se ségrou chodili, s mamkou,

00:30:30 se dívat na něj, takže mně to nepřišlo něco,

00:30:33 jak vždycky ty děti,

00:30:35 nebo co jsou dneska už dospělí herci,

00:30:37 tak říkají, chodil jsem do dramatického kroužku,

00:30:40 do Dismanova, nevím co, něco.

00:30:42 U nás v Semilech Dismanův není, ani nic takovýho.

00:30:47 -Vy taky nejste z Prahy!
-No, nejsem.

00:30:50 -Odkaď vy to?
-Teplej záporák ze Semil!

00:31:03 Já jsem ze Semil, to je takový malý městečko!

00:31:05 Já vím, kde jsou Semily! Blbě se tam jede!

00:31:09 Tam není žádná hlavní cesta, do Semil!

00:31:11 Jak jste tam moh žít, to já teda...

00:31:13 No já tam byl včera, no hrozný.

00:31:16 Každopádně já chtěl dělat něco,

00:31:18 jako třeba malovat, nebo dělat veterináře, ale nakonec,

00:31:22 já vím, trochu jsem i psal.

00:31:27 Ale líp jsem běhal malinko. Nešlo mi plavání.

00:31:32 Byl jsem výbornej na kole, ale plavání mi nešlo.

00:31:35 -To jste odbočil teď.
-No, už se vracím zpátky.

00:31:39 Něco jste chtěl dělat jinýho.

00:31:41 Prostě ve 3. na gymplu se dělalo nějaký školní divadlo,

00:31:44 tak já tam jakoby v tom dělal nějakou produkci v tom

00:31:47 a dal jsem si víceméně náhodou na ty divadelní školy

00:31:51 a nějak to dopadlo a tak to dopadlo.

00:31:54 Ale že zrovna v tom Brně jste dělal přímo muzikálový herectví!

00:32:00 -Nedělal jste?
-To jo!

00:32:01 Protože mě nevzali na tu činohru!

00:32:02 Protože jsem šišlal a neuměl jsem s moc dobře.

00:32:07 A oni říkali, tak se do 2. kola naučte to s.

00:32:09 Já jsem přišel do 2. kola a oni říkali, dobrý den, kdo jste?

00:32:12 Já říkám Nofek ze Femil a oni, děkujem, na shledanou!

00:32:16 A zase jsem šel!

00:32:22 Vtom se tam objevil Radek Balaš, říkal, mně nevadí, že syčíš,

00:32:28 ale budeš zpívat, tančit, pojď na muzikál, tam můžeš syčet!

00:32:31 Tak jsem šel na muzikál si zasyčet.

00:32:35 Musím říct, že, já jsem vás, přiznám, bohužel,

00:32:43 na divadle živě viděl jen 1 x, ale to byl muzikál,

00:32:48 jmenuje se Pornohvězdy, tam jste hrál pornoherce.

00:32:53 Zároveň jste ho i zpíval.

00:32:55 Tam jsem byl heterosexuál, zpíval jsem a hrál.

00:33:00 Čili, tam jste se nějak prosadil. To, co jste měl vyštudovaný.

00:33:03 No ne, já jsem měl pořád strach z toho zpívání

00:33:07 a pak bylo v ČT jsme dělali ty, Když hvězdy zpívají, duety,

00:33:13 taková soutěž to byla pěvecká, tam jsem byl s Jitkou Zelenkovou.

00:33:16 A vlastně to byl takový proces odstyzení se,

00:33:20 protože já jsem se strašně styděl na to zpívání.

00:33:22 -Odstydění se!
-Odstydit se! Jako nemít stud!

00:33:26 Já jsem se styděl strašně, protože to byl přímej přenos.

00:33:29 Dneska už je to legrace.

00:33:30 -Vy jste se styděl zpívat?
-Já jsem se styděl zpívat.

00:33:33 Ještě jsem měl trému, že tam jsou ty lidi.

00:33:35 V divadle ty lidi, vy je nevidíte, oni vás viděj!

00:33:38 Tam je vidíte a víte, že oni viděj vás!

00:33:42 Takže se strašně bojíte!

00:33:43 A to vás posune o kousek dál, ta zkušenost!

00:33:46 Že třeba ty Pornohvězdy, tam bylo hrozně zpívání.

00:33:49 Tam už jste se nestyděl! Tam už jste se teda nestyděl!

00:33:53 -Nešlo o to porno!
-Taky šlo.

00:33:57 -Šlo o to, taky šlo.
-Byla to legrace.

00:33:58 Nemluvilo se tam sprostě. Tam se nemluvilo sprostě.

00:34:00 Že tam bylo hrozně lidí a zpívá se...

00:34:03 Ale vy jste zrovna hrál pornoherce!

00:34:05 No to jsem hrál! Tam všichni byli pornoherci v podstatě.

00:34:07 -Tak všichni ne.
-Ti 2.

00:34:10 -Režisér a to...
-Ale všichni chtěli dělat!

00:34:16 Teď ještě si vybavuju, ale to už jsem neviděl,

00:34:18 že jste hrál v nějakým kuse kterej se jmenuje Branky, body...

00:34:23 Vy myslíte, jak jsem hrál ženskou!

00:34:25 To nevím, co jste tam hrál, já to neviděl!

00:34:27 Jak se to jmenovalo? Branky, body, striptéři!

00:34:30 Heleďte se, nevyhledáváte vy přímo tyhlety...

00:34:32 Heleďte se, nevyhledáváte vy tituly,

00:34:34 na který se mě chcete zeptat před strašně lidma?

00:34:37 Já to neviděl! Já jen jsem se to někde dočet!

00:34:40 Já jsem vůbec nevyhledával!

00:34:42 Já jsem se potkal s Petrem Butkem,

00:34:43 říkal, mám bezvadňáckou věc, to bude skvělý,

00:34:46 budeš hrát fotbalistu!

00:34:47 Ale neřek už, že vrcholem toho je,

00:34:51 že budu dělat, že jsem Eva Pilarová!

00:34:54 To jsem nemoh vědět! Která se nakonec svlíká!

00:34:56 Já za to nemůžu!

00:34:58 -Počkejte! Ještě jednou!
-Tak takhle...

00:35:01 Vy jste hrál fotbalistu,

00:35:02 kterej se převlíká za Evu Pilarovou?

00:35:05 A která se pak musí svlíknout, jako udělat striptýz.

00:35:07 Ta Pilarová se tam musí svlíknout?

00:35:10 No ne, bylo to takový,

00:35:11 že on ten Butko má rád travesti show,

00:35:14 jako když chlapi hrajou ty ženský.

00:35:17 Tak říkal, že by bylo bezvadný

00:35:18 naroubovat na tu kauzu o těch fotbalistech,

00:35:20 když tenkrát prohráli nějakej ten s Německem něco,

00:35:23 místo toho, aby šli brečet domů, tak šli do nějakýho bordelu!

00:35:26 Byla velká kauza!

00:35:27 A on to narouboval,

00:35:28 aby si tam moh dát ty svoje travesti

00:35:30 a zároveň, aby to bylo o něčem, tak udělal,

00:35:32 že ti fotbalisti jakoby, aby se omluvili národu,

00:35:36 tak se musej převlíknout za 4 zpěvačky a udělat striptýz!

00:35:39 Taky moc nevím, jak to myslel, tu omluvu!

00:35:45 Takže my jsme byli normálně jako Rošičtí, Barošové,

00:35:48 nebo Ujfalušiové a tihleti jako!

00:35:53 No to je asi 2 roky zpátky. pak najednou já byl Pilarová,

00:35:57 Jirka Hána byl Rottrová, zpíval supermuž, supermuž...

00:36:05 Strenko byl Darinka Rolinsová

00:36:07 a Lukáš byl Shirley Bassey, taková černoška.

00:36:10 A to se hrálo v nějakým regulérním divadle?

00:36:13 To se normálně hrálo, no.

00:36:14 Fakticky? Nebo v nějakým klubu se to hrálo?

00:36:17 Ne, to se hrálo na Vinohradech, ne ve velkým Vinohradským divadle,

00:36:21 ale tam, byl takovej nějakej prostor,

00:36:23 tak tam se to hrálo.

00:36:24 -Chodili lidi normálně.
-Normální lidi na to chodili.

00:36:28 Já jsem dělal šavadava, tohlecto.

00:36:30 -Viděla to Eva, mimochodem, taky?
-No, ne. Ne.

00:36:34 -Věděla to vůbec?
-Jo!

00:36:36 Protože on ten Butko si ji pak zve na různý akce, když já nemůžu...

00:36:42 -Tak hraje fotbalistu, jo?
-V podstatě! Já za ni zpívám!

00:36:49 Vy máte ale opravdu úžasný herecký příležitosti.

00:36:51 A tak, abych to jako docvaknul, tak si vybavuju,

00:36:54 a to jsem taky neviděl,

00:36:55 že jste hrál v nějaký hře, která s jmenuje Testosteron.

00:36:58 A to už ve mně vyvolává

00:37:00 opravdu velké pochybnosti o tom, co vlastně hrajete!

00:37:05 To zase je co?

00:37:06 Já jsem si na vás měl něco připravit.

00:37:10 -Je to pravda, nebo ne?
-Ano, je to pravda!

00:37:12 Hrajeme to v Divadle komedie, to je normální, běžná hra,

00:37:16 o 7 chlapech, který se bavěj o ženách, že jsou jako úplně mimo,

00:37:22 sprostě se o tom bavíme.

00:37:24 Já jsem jakoby tam mikrobiolog, takže nemluvím sprostě vůbec tam.

00:37:27 Pozor! Hraju kladnou postavu!

00:37:29 A je to o tom, že ty chlapi se bavěj o ženskejch,

00:37:31 že jsou úplně jako...

00:37:33 Nesmíme sprostě, ale jako, víte co!

00:37:37 Teď nevím zrovna! Když tak, řekněte to nějak decentně.

00:37:41 Jako na hovno?

00:37:54 Já vám teda řeknu! Zlatej triatlon! Zlatej! Šlape a plave!

00:38:01 Ale bavěj se o tom takovým způsobem,

00:38:04 že pro ty ženský jsou za úplný, víte co.

00:38:08 A to napsal zase ten,

00:38:09 co napsal tu Pilarovou jako fotbalistu?

00:38:10 Ne, ne, to napsal nějakej Polák.

00:38:12 -Čili současná nějaká věc?
-Současná polská hra.

00:38:17 Která se hraje všude možným, s různejma reáliema,

00:38:21 podle toho, kde to hrajete.

00:38:23 Já nejsem takovej, řekl bych

00:38:25 ortodoxní sledovatel televizních seriálů,

00:38:28 ale vím, že vy v jednom hrajete,

00:38:31 myslím, že to je ten seriál Vyprávěj.

00:38:34 Rád hrajete v seriálu, nebo to berete čistě jen profesně?

00:38:40 Jde o to, samozřejmě, co to je! To Vyprávěj, to já mám moc rád.

00:38:45 Protože si myslím, že se to dělá dobrou technikou,

00:38:50 že to není jak na běžícím páse, není to fabrika.

00:38:52 Ale ty seriály jiný, který samozřejmě nechci jmenovat,

00:38:55 ale ty nekonečný seriály, tam bych v životě nehrál.

00:39:00 Tam vás nikdo neviděl doteďka?

00:39:02 Kromě toho 1, kterej jsme jmenovali.

00:39:03 Prostě, když to má nějakej formát. 20 dílů, 16.

00:39:07 Nebo je to prostě nějaká sága, něco se tam děje.

00:39:11 Ale když to je jen prostě,

00:39:13 ví Irena, že Monika chodí s Pavlem?

00:39:15 Neví, protože Milada by se zlobila.

00:39:17 -Tak to mě ne...
-Do toho nejdete.

00:39:21 Ani jako záporák!

00:39:28 Je už to z mý strany, přiznávám, trošičku klišé,

00:39:31 ale vždycky a rád se ptám herců,

00:39:35 na co tak by teď pozvali televizní diváky,

00:39:37 v čem můžete bejt vidět v dohledný době,

00:39:40 na co byste je pozval?

00:39:42 Pornohvězdy nejsou, Striptéři Đ Pilarová, taky ne.

00:39:45 Ale na ten Testosteron určitě, ten se hraje v Divadle komedie.

00:39:49 A teď je taková nová premiéra 4. 3. a to se jmenuje Pornografie.

00:39:59 Ale abychom nezůstali na stejným místě do nekonečna.

00:40:04 Ta Pornografie,

00:40:05 to je od polskýho autora Witolda Gombrowicze.

00:40:08 A oni ti Poláci, jak jsou takoví katolický moc,

00:40:12 tak oni tu pornografii, to slovo,

00:40:14 oni to nemaj, že někdo s někým něco dělá a nemá oblečení,

00:40:18 ale oni to maj, jako že od slova pornografovat,

00:40:22 což znamená jakoby vhlídnout do někoho.

00:40:28 Nemusíte ho svlíkat, ale jako, že ho odhalíte!

00:40:32 Co je zač!

00:40:34 -Takhle to maj Poláci?
-Takhle to maj Poláci!

00:40:36 A my u nás jakoby se snažíme takhle...

00:40:40 -My název ponecháme!
-Jsme oblečený normálně u toho.

00:40:43 -Všechno je bezvadný.
-Je to o tom vhlídnutí.

00:40:47 -Do nitra. Člověka.
-Člověka, no.

00:40:52 Psychologicky je to pornografie. A jmenuje se to Pornografie?

00:40:57 -Asi, aby to nalákalo lidi!
-No ne asi! Určitě!

00:41:03 Je něco, co jste natočil teď a ono to půjde?

00:41:06 Někdy daleko půjde,

00:41:09 se dělá takovej projekt o 20. stol.,

00:41:12 kde se točí r. 1918, 28, 38, 48, 58 atd.!

00:41:18 Dělá to Robert Sedláček, tak je to takový dějinný okamžiky

00:41:21 a tam bych měl bejt někdy v r. 1918,

00:41:25 bavíme se o budoucnu!

00:41:28 Ale dějově to tam je!

00:41:29 A tam je normální, reálná, kladná postava z Londýna,

00:41:33 poradce prezidenta Masaryka.

00:41:36 Už teď jsme všichni strašně zvědaví!

00:41:39 Děkuju! Jaromír Nosek!

00:41:47 Přátelé, pro dnešek je to všechno, já vám děkuju za pozornost,

00:41:51 děkuju svým hostům a za týden na shledanou!

00:41:54 Skryté titulky Eva Svobodová