00:00:31 Děkuju. Dobrý večer. Dobrý večer, milí diváci,
00:00:33 kteří jste se shromáždili v pražském divadélku Semafor,
00:00:37 dobrý večer, milí televizní diváci!
00:00:39 Dneska se budeme, i když slovně, jako vždycky, věnovat hudbě.
00:00:44 Jak všichni jistě víte, hudba má několik žánrů.
00:00:48 My už jsme se tady věnovali několika žánrům,
00:00:51 měli jsme tady jazzmany, měli jsme tady rockery!
00:00:53 To, co všechny dnešní hosty spojuje je to, že se o nich dá říct,
00:00:58 že jsou to písničkáři.
00:01:00 Vám jistě dobře známí písničkáři.
00:01:04 U nás je známo to,
00:01:06 že představitelé jednotlivých hudebních žánrů
00:01:08 trpí navzájem mezi sebou ukrutnou snášenlivostí.
00:01:13 Mají se rádi, respektujou se.
00:01:17 A o té vzájemné úctě, podle mě vypovídá nejlíp,
00:01:21 a proto si to neodpusím a musím to říct,
00:01:23 1 takovej starší, lehce už fousatej muzikantskej vtip,
00:01:27 ale já vám ho musím říct,
00:01:28 protože ten to ilustruje úplně nejlíp!
00:01:32 V cele smrti, odsouzeni
00:01:34 k trestu smrti na elektrickém křesle
00:01:37 se ocitli 2 český muzikanti,
00:01:39 nejspíš za nějaký pašování drog, to je jedno.
00:01:42 Rockový kytarista a folkovej kytarista.
00:01:45 A samozřejmě do tý cely přijde kněz a vyzpovídá je,
00:01:48 a pak říká, ještě před tím výkonem toho trestu
00:01:51 si každej můžete přát nějaký poslední přání.
00:01:54 Tak jestli máte nějaký?
00:01:55 A ten folkovej kytarista říká,
00:01:57 jestli teda můžu, tak já bych si přál.
00:01:59 Tak řekni.
00:02:00 Říká, já bych chtěl ještě naposled
00:02:02 slyšet písničku bratří Nedvědů u stánku na levnou krásu.
00:02:07 Stánky se ta písnička jmenuje.
00:02:09 On říká, tak to já ti můžu samozřejmě slíbit.
00:02:12 A otočí se na toho rockovýho kytristu,
00:02:13 říká, ty máš jaký přání?
00:02:14 On říká, já chci bejt popravenej první.
00:02:25 Přátelé, já teď pozvu na scénu 1. hosta.
00:02:29 Je to samozřejmě písničkář, Moravák, Vlasta Redl!
00:02:41 -To je pro vás.
-To je pro mě?
00:02:44 -To je atrapa?
-To je dárek.
00:02:46 To je citron, který jsem dnes sklidil.
00:02:50 Dneska?
00:02:51 Dnes jsem ho sklidil, když jsem sem jel,
00:02:53 abych přivezl...
00:02:55 A kde rostou v únoru citrony?
00:02:58 U mě doma rostou v únoru. Ale neroste jich mnoho.
00:03:01 Nečekáte, že ho teď tady zpucuju! Ze slušnosti!
00:03:07 Musím říct, že ten citron je velmi vzácný,
00:03:08 protože já jsem ho pěstoval 3 roky.
00:03:10 A to je vlastně jediný citron za 3 r., který jsem sklidil.
00:03:16 Jinej nevyrašil?
00:03:17 A proto já jsem, ještě mi ho půjčte, prosím vás.
00:03:24 -Vy mně z toho uždíbnete kousíček!
-Já vám dám půlku!
00:03:30 A vidíte, jak z toho stříká ta šťáva?
00:03:32 To je úžasný! Moravskej citron!
00:03:34 -Vám dám tu menší půlku.
-S tou větvičkou já bych chtěl.
00:03:38 Víte, proč to dělám? Já bych vám ho dal celý!
00:03:40 Já si to nemůžu dovolit, aby na Moravě se o mně říkalo,
00:03:45 že jsem Pražákům dal úrodu za 3 roky.
00:03:58 Tak to je úžasnej dárek! Velmi si toho považuju.
00:04:02 Tím vlastně jste nakous to, co možná nevědí všichni diváci,
00:04:07 že vy žijete na statku,
00:04:09 čili vy pěstujete asi nejen citrony!
00:04:11 Co kromě citronů? Zvířátka taky? Slepice?
00:04:14 Zvířátka. Slepice chovám.
00:04:17 -A kolik teď máte slepic?
-Teď jsou tam poslední 3.
00:04:24 -Ale na jaře doplním.
-A to jste zabili tamty?
00:04:29 Ne, ne. Přijde třeba tchoř nebo kuna.
00:04:33 To už může bejt hezká chvilka taková inspirační.
00:04:36 Jste na statku...
00:04:38 Dáte na takovou inspiraci,
00:04:39 že než jdete vymejšlet novou písničku,
00:04:42 že třeba pírko takhle pohozený od zakousnutý slepice leží
00:04:46 a vás napadne písnička.
00:04:48 To se u nás v branži ví a vy to víte taky,
00:04:50 že nejlepší inspirace je termín a utracená záloha!
00:04:57 Pak už člověka inspiruje všechno!
00:05:04 No dobře, ale tak jako, ty vaše písničky jsou...
00:05:07 Já se teda musím přiznat, že mně trvalo poměrně dlouho,
00:05:11 než jsem se dověděl,
00:05:12 že některý ty vaše písničky jsou vaše,
00:05:14 že to není pravej moravskej folklór!
00:05:17 Já nevím, to je možná vaše nejslavnější píseň ? Husličky!
00:05:20 Já jsem si myslel, že to je moravská lidová!
00:05:23 A vy jste napsal hudbu i text!
00:05:25 Nemáte s tím někdy problémy, že si lidi myslej,
00:05:27 že to není od vás a ono je to od vás?
00:05:29 Já s tím problém nemám,
00:05:31 protože na tom Ochranném svazu autorů, tam to ví.
00:05:36 -Tam to vědí.
-A to je pro mě hrozně důležitý.
00:05:43 Co si kdo myslí, je jedno!
00:05:45 Je pravda, že člověk nemůže psát píseň,
00:05:49 že bych napsal, že ta píseň bude jednou lidová!
00:05:56 Takhle se to prostě dělat nedá.
00:05:58 Člověk může mít nějaký zkušenosti, může si říct, tohle je téma,
00:06:02 to je motiv, to se chytne, to bude šlágr!
00:06:05 Evergreen, nebo jak se tomu říkalo, když vy jste psal ty hity?
00:06:15 Hity se tomu říkalo.
00:06:18 Teď jste nakous, já bych si to sám od sebe netrouf říkat,
00:06:21 ale taky jsem napsal pár písní
00:06:24 a nikdo si je s moravskejma neplete.
00:06:27 Protože jste tam nedal ty koncovky a to tož.
00:06:32 -Myslíte?
-Já to tam dal a je to moravské.
00:06:37 Víte, že mě to nenapadlo? 1 krátký slovíčko!
00:06:40 Kdybych dal, Tož čau, lásko! A už to je moravská! Že jo?
00:06:45 Tož sa, tož sa mívaj...
00:06:52 -Tož sa mívaj, děvčico!
-Děvčico!
00:06:55 Ale Sbohem, galánečko, to je vlastně Čau, lásko!
00:06:58 -V podstatě!
-V českém překladu Čau, lásko.
00:07:03 A takže napřed máte vždycky muziku a pak text?
00:07:06 -Taky to vzniká někdy současně?
-Někdy současně.
00:07:09 Někdy současně.
00:07:11 Někdy člověka napadne kus textu a začne mu to hrát v hlavě.
00:07:16 A pak to po roce zas zavrhne.
00:07:19 Ten slogan je dobrý, ale pak člověk zjistí,
00:07:22 že to už hráli Beatles.
00:07:28 Takže to zahodí.
00:07:30 Tak se vymyslí melodie třeba nějaká jiná.
00:07:33 Vaši ortodoxní fanoušci vědí, že jste si dal pauzičku.
00:07:38 Chystal jste se na to, že opět vyjedete,
00:07:41 což teď, na jaře, pokud vím, vyjedete na nějaký turné.
00:07:46 My jsme rozpustili kapelu někdy skoro před 5 lety.
00:07:48 Ta kapela se jmenovala prazvláštně. Na to se chci zeptat.
00:07:52 Jak se jmenovala? Každej den jinak?
00:07:54 Ona se v podstatě nejmenovala nijak!
00:07:56 Ne, já jsem viděl název:
00:07:58 Skupina Vlasty Redla, která se jmenuje Každý den jinak.
00:08:01 Každý den jinak byl už jen takový zastřešující název.
00:08:04 Ve skutečnosti jsme si
00:08:05 pro každý večer vymýšleli nový název.
00:08:07 Takže ona se opravdu každý den jmenovala jinak?
00:08:09 Každý den jinak.
00:08:11 Podle čeho jste dávali tý kapele ten název? Ten den!
00:08:13 Jste vylezli na pódium, řekli jste, tady vám dneska hraje kapela
00:08:16 a teď jste si vymysleli název?
00:08:18 Já jsem si všiml,
00:08:19 ještě než jsem se stal profesionálním hudebníkem,
00:08:23 tak jsem v tom Valmezu vystřídal desítky kapel
00:08:27 a všiml jsem si, že vždycky, když se zakládá kapela,
00:08:31 to nejhezčí období v životě toho souboru je,
00:08:34 když se vymýšlí ten název!
00:08:38 Tak jsem si říkal, budeme si to vymýšlet každý den.
00:08:43 A taky od oběda jsme přemýšleli, že jsme hráli třeba v Ostravě,
00:08:49 tak někoho napadlo, že se budeme jmenovat Kyslíček.
00:08:55 To je pro Ostravu příznačný! Kyslíček! To jste dobře vymysleli!
00:08:59 Nebo jsme hráli v Novém Strašecí, tak jsme se jmenovali Švanda bubák.
00:09:06 Těch názvů byly stovky!
00:09:08 Tzn., že budete prezentovat nějaký úplně nový písničky?
00:09:12 Který jste si nastřádal za tu dobu, co jste na statku?
00:09:17 Po těch 5 letech, kdy jsem nehrál s bigbeatem,
00:09:20 myslím, že asi ty lidi by nejradši slyšeli,
00:09:23 ty naše věci, který jsme nehráli.
00:09:26 A protože jsou to všechno noví lidi,
00:09:28 tak bych je nechal nejradši do toho tak vplout,
00:09:32 až nám půjdou ty věci, který už jsme měli předtím...
00:09:37 Zase ale jsou to všechno elitní hráči,
00:09:40 takže myslím, že tam ty věci budou vznikat průběžně a rychle.
00:09:45 Taky budete hrát se symfoňákem. To pořád platí?
00:09:47 Jsem se někde dočet.
00:09:48 Já jsem dostal takové nabídky, které se špatně odmítají.
00:09:52 A kde to bude? V Rudolfinu?
00:09:54 Já jsem, mimochodem, asi 4 x se symfonickým orchestrem hrál!
00:09:58 Na Pražským jaru někdy?
00:09:59 -No, to ne.
-To ne!
00:10:01 To byla jiná roční doba.
00:10:05 Ale hráli jsme dokonce se 2 symfonickými tělesy.
00:10:09 Když nějaký miliardář slavil založení nejmenované ocelárny.
00:10:17 A co to je, to chystaný vystupování se symfoňákem?
00:10:20 -Zase někdo něco slaví?
-To ne!
00:10:22 To je taková trošku spíš srdcová záležitost.
00:10:25 Vzniklo symfonické těleso,
00:10:28 které hraje spíš takový Oldies, Zeppelin, Deep Purple,
00:10:33 takové rockové úpravy, protože všechny ty kapely
00:10:35 kdysi hrávaly s těmi symfonickými orchestry.
00:10:39 Konec konců na tom není nic divného!
00:10:42 Řada těch melodií z těch 60., 70. let, zejména z toho art rocku,
00:10:49 já myslím, že to snese parametry vážné hudby.
00:10:53 A ty noty jim píšete vy?
00:10:56 Začalo se to dělat, dělá na tom víc lidí,
00:11:00 ale já si to chci napsat sám, protože si to taky chci užít.
00:11:03 -Vy umíte napsat pro housle noty?
-Pro housle?
00:11:06 Pro housle, to snad umí každý! Horší je...
00:11:12 Hůř se píše třeba příčná flétna.
00:11:15 To já vlastně ani nevím!
00:11:16 Já myslel, že vy jste takovej samorost, samouk!
00:11:18 Čili, vy máte i nějaký hudební vzdělání, konzervatoř?
00:11:20 Nemám! Nemám. Spíš mě život donutil.
00:11:25 Když třeba jsem aranžoval někomu desku ve studiu
00:11:28 a ten člověk si třeba vymyslel, že tam chce kvarteto.
00:11:32 Když jsem se jich ptal, jestli jim to stačí zapískat,
00:11:35 tak řekli, ano, stačilo by nám to, ale kdybyste nám dal ty noty.
00:11:39 Tak vás nouze donutila se to naučit.
00:11:43 Ono to není tak úplně těžký.
00:11:45 Ještě se zeptám, tak mě zaujala ta myšlenka,
00:11:47 že si za Brnem žijete někde na tom statku.
00:11:50 Vás nikdy nelákalo přesídlit do Prahy?
00:11:52 Lákalo mě to vždycky.
00:11:54 Jo? A proč jste doteďka to nevyměnil za statek za Prahou?
00:11:58 Podle mě totiž cesta od nás ze statku do Prahy
00:12:05 trvá stejně dlouho, jako cesta z kraje Prahy sem.
00:12:10 To je důvod, proč tady nechci být.
00:12:12 Kdybyste tady bydlel,
00:12:13 nebo měl za Prahou nějakej stateček...
00:12:16 Já ho mám za Prahou.
00:12:22 Dobře.
00:12:23 Ale upozornili jsme už na to, že se po pauze chystáte vyjet.
00:12:28 Nový písničky jste si určitě skládal.
00:12:29 Už jste říkal, že zůstanete u těch starších.
00:12:32 Která je poslední písnička, kterou máte doma připravenou,
00:12:37 dejme tomu na nějaký budoucí CD?
00:12:39 Já to mám takový pracovní název, že ho nemůžu tady vyslovit.
00:12:42 -Já bych to možná nějak opsal.
-Stačí název a o čem to je!
00:12:45 -Právě ten název nemůžu...
-Ne?
00:12:48 Mohl bych to přeložit, možná bych to slovo nahradil.
00:12:53 Ten název je: Boženo, nezlob, nebo odepnu pásek!
00:13:02 -A jaký slovo jste nahradil?
-Božena to nebyla, pásek taky ne.
00:13:11 Takže nějaká veselá taková, skoro častuška! Co?
00:13:14 -Má to takovou rockovou melodii.
-No, trošku! Jen tak a capella!
00:13:19 Boženo! Ta exprese je v tom...
00:13:25 To mě zabijou, že tady byl Vlasta Redl...
00:13:27 Tak aspoň, já nevím! První 2 řádky těch Husliček!
00:13:30 Vlasto! No, prosím za všecky! No! A cappela!
00:13:41 Či že ste husličky, či je? Kdo vás tu zanechal?
00:13:54 To je ono, 2 řádky! Vlasta Redl!
00:14:07 Já jsem doufal, že se někdo přidá.
00:14:09 Na takovým kousku se nikdo nepřidá.
00:14:11 Ale musím říct, že husí kůže úplně, jak kdybych kousnul do tohohle.
00:14:16 Já jsem si na to sednul.
00:14:23 Aspoň se to tam zatáhlo všechno.
00:14:25 Rok úrody! Roční sklizeň!
00:14:33 Přátelé, naším dalším hostem je písničkářka,
00:14:36 která si říká Radůza!
00:14:52 To je váš přenosnej polštářek? To si nosíte všude?
00:14:55 Já jsem si o něj požádala,
00:14:56 protože já jsem si přišla odpočinout od dětí.
00:14:58 -To křeslo je strašně nepohodlný.
-Jo. Takhle. Dobře.
00:15:02 -Já jsem vám přinesla ten úplatek.
-Jo, to jste přinesla CD.
00:15:06 To je folklorní CD Domažlické dudácké muziky.
00:15:10 Já tam teda zpívám 3 písně,
00:15:12 ale jinak je to opravdu folklor.
00:15:14 To CD je fakt dobrý!
00:15:16 To mně řekněte, jak vznikl ten váš pseudonym Radůza?
00:15:20 Vlastně se veřejně jinak neprezentujete!
00:15:24 Člověk ztrácí přehled,
00:15:26 jestli vůbec máte nějaký občanský jméno!
00:15:28 -Jestli vůbec existuju!
-To existujete!
00:15:30 Ale jestli vůbec slyšíte na svoje občanský jméno?
00:15:32 -Ne!
-Ne. Vám tak nikdo neříká?
00:15:35 Ne.
00:15:36 I když vás policajti zastavěj, tak řeknou rovnou, Radůza?
00:15:38 Paní řidičko, víte, co jste spáchala?
00:15:42 Ale jak to vzniklo? Radůza!
00:15:44 Já jsem byla ve škole strašně oblíbená...
00:15:47 -Na základce?
-Ono se to tak táhlo.
00:15:50 Do všech kolektivů. Proto hraju sama většinou.
00:15:56 A ta přezdívka celá zněla:
00:15:59 Radůza medúza čůza protéza v aspiku.
00:16:04 To jste byla hodně oblíbená! Podle tý přezdívky! V kolektivu.
00:16:09 A potom ti spolužáci se mnou přešli na gympl
00:16:12 a jak jako nás pomalu, ale jistě některé přecházela ta puberta,
00:16:17 tak se to zkrátilo jen na tu Radůzu.
00:16:19 Ještě o vás vím, že vy jste zpívat začala
00:16:24 někde na Karlově mostě.
00:16:27 -To mi řekněte, co vás tam zahnalo?
-V Celetný. Hlad!
00:16:33 -Jste neměla na chleba?
-Já jsem si tím vydělávala.
00:16:36 Já jsem se tím opravdu živila.
00:16:38 Vy jste z Celetný potom postoupila na Karlův most?
00:16:41 Z Celetný jsem postoupila na Staroměstské náměstí,
00:16:45 potom na Karlův most a pak zase zpátky na Staroměstské náměstí.
00:16:48 A tam mě našla Zuzana Navarová, takovou špinavou, umolousanou
00:16:53 a odvedla mě do Městský knihovny
00:16:54 a asi za 3 dny nato jsem s nima zpívala v Lucerně.
00:16:57 A to jste už na tom Karlově mostě zpívala svoje písničky!
00:16:59 Vy výhradně zpíváte svoje vlastní věci!
00:17:03 A třeba na tom Karlově mostě, jak na to reagovali cizinci?
00:17:05 Házeli do klobouku? Neházeli? Hodilo to na ten chleba?
00:17:09 No, chleba, brambory.
00:17:12 Já jsem vždycky kupovala hrách a zelí.
00:17:15 -A to jste pak večer jedla?
-To jsem jedla pořád!
00:17:19 Hrachem se člověk zasytí a v zelí je vitamin C.
00:17:22 Jestli jste jedla jen hrách a zelí,
00:17:23 tak jinde, než na Karlovým mostě se vystupovat prakticky nedá!
00:17:29 No.
00:17:30 Teď, vy hrajete ještě na tahací harmoniku.
00:17:33 Proč jste si vybrala takhle chlapskej nástroj!
00:17:35 Já jsem si ho nevybrala.
00:17:37 -On si vybral vás?
-No.
00:17:38 A jak? Někde ležela harmonika?
00:17:40 No, Zuzka Navarová říkala, hele, Radůzo,
00:17:42 já jsem takhle šla Meislovkou,
00:17:44 mají tam za výlohou takovou pěknou harmoniku,
00:17:48 běž a kup si ji!
00:17:49 Hele, ty máš sílu, ty máš páru!
00:17:51 Běž, kup si ji. Já bych ji neutáhla!
00:17:53 Já jsem říkala, se zbláznila! Harmoniku?
00:17:56 No a pak, shodou okolností jsem na to zapomněla,
00:17:59 asi za týden jsem tam šla, zrovna jsem měla peníze.
00:18:01 Jsem si zařizovala byt a měla jsem peníze na židle,
00:18:04 tak jsem si koupila tu harmoniku.
00:18:07 Na tu harmoniku jste se jako samouk naučila?
00:18:09 -Na knoflíkovou, nebo piánovku?
-Na piánovku.
00:18:12 Já jsem pochopila, že tam co je ta prohlubeň,
00:18:15 že je C, že 1. řada je dur, moll, 7 atd.
00:18:18 A když skládáte písničky,
00:18:20 tak už s harmonikou, nebo s kytarou?
00:18:22 Jak kdy. Někdy jen tak v hlavě
00:18:24 a někdy cejtím, že mě nějaký nástroj přitahuje.
00:18:28 Tak jdu, sednu si k němu a píšu.
00:18:30 Máte spočítáno, kolik už jste těch písniček doteď složila?
00:18:34 Kolik jste vlastně vydala CD? No, dost.
00:18:39 Asi 7.
00:18:41 Pořád ještě koncertujete?
00:18:42 Protože vím, že od tý doby, o který mluvíme, jak jste začínala,
00:18:45 už teď jste na 2 dětech, že jo?
00:18:48 -Není to nic tajnýho?
-Ne.
00:18:51 Já se jimi honosím naprosto veřejně.
00:18:54 -Můžu pokračovat?
-Zkuste to.
00:18:57 Taky není žádný tajemství,
00:18:58 že ty 2 děti nemáte s Čechem, ale s Turkem.
00:19:04 Mě zajímá to soužití těch 2 kultur!
00:19:06 Jestli jsou nějaký třecí plochy? Třeba, co rodiče?
00:19:08 -Tak vás představil, ne?
-Mhm. Jsou skvělí.
00:19:11 -Cože?
-Jsou skvělí.
00:19:13 Čili, vy jste se vypravila do Turecka?
00:19:14 My tam jezdíme pořád.
00:19:16 A oni vědí, že jste tady písničkářka?
00:19:18 Jo, to vědí, ale oni mi to nevěřili!
00:19:20 Oni právě se mě ptali, co dělám,
00:19:22 já jsem říkala, že jsem muzikant, že jsem zpěvačka.
00:19:24 Oni tam mají ty turecký estrády.
00:19:27 Já nevím, jestli jste to někdy viděl?
00:19:28 -Tureckou estrádu? Ne!
-Neviděl!
00:19:30 To jste o hodně přišel! Jsou skvělý!
00:19:32 A tam běhaj ty zpěvačky
00:19:35 v těch flitrech oblečený a tvářej se.
00:19:38 -A břišní tanečnice.
-Taky jsou tam někdy.
00:19:40 A oni se báli, že já právě chodím v těch flitrech.
00:19:45 Ptali se mě, co nosím na sobě
00:19:48 a já jsem jim ukázala, že v tom v čem zrovna jsem.
00:19:51 Měla jsem džíny na sobě a takový podobný boty,
00:19:53 kterým oni se smáli, že vypadají jako tank.
00:19:57 Oni mi to nevěřili.
00:19:58 Až potom po několika letech jsem přivezla harmoniku
00:20:01 a zahrála jsem jim, tak uvěřili, že jo, že zpívám.
00:20:07 Vy jste naznačila, vy jste taky se zapsala do dějin popmusic,
00:20:13 že jste někde,
00:20:14 kde jste to vystupovala v kanadách?
00:20:16 -Všude.
-Všude. V kanadách!
00:20:19 -To je taková image.
-To není image.
00:20:22 Ne, ne, to není image.
00:20:25 Teď už ta doba pokročila,
00:20:27 takže už je k sehnání bota velikosti 43 v dámském provedení.
00:20:33 -Vy máte 43?
-Ano.
00:20:36 Ona má větší nohu než já! Je to možný?
00:20:44 Ty vole, vona má větší nohu než já! To je neuvěřitelný!
00:20:50 -A ruku.
-Co?
00:20:52 -A ruku taky, určitě.
-A ruku taky.
00:20:55 To by byla Popelka! Ta by se našla hned!
00:20:58 Ale to je naprostej extrém!
00:21:00 Takže proto jste chodila jen v pánskejch kanadách?
00:21:02 Ano, já jsem nesehnala jiný boty!
00:21:04 A na zimu jsem opravdu nesehnala, třeba ještě v letních sandálech,
00:21:07 tam nevadilo, že ten palec brousí po zemi.
00:21:12 Ale zimní boty já jsem opravdu mohla mít jen kanady.
00:21:15 A vzhledem k tomu, že tatínek i maminka byli vojáci z povolání,
00:21:19 tak to byla velmi dosažitelná obuv!
00:21:32 Já bych ještě se vrátil k tomu vašemu,
00:21:34 to byly takový jenom, aby si lidi vás trošku zařadili.
00:21:37 Vy jste do toho velkýho showbyznysu nikdy nespadla. Asi záměrně!
00:21:43 Vy radši po těch klubech. Vyprodaná Lucerna vás neláká?
00:21:46 Přesto, že si myslím, že byste to dokázala hravě!
00:21:49 No, mně se zas tak dobře v Lucerně nehraje.
00:21:52 Nebo sál tohoto typu.
00:21:53 Já taky hraju ve velkejch sálech.
00:21:55 Ale nemám ráda, když je to nad 300 lidí.
00:21:58 Proč?
00:21:59 Protože ty, co jsou vzadu, tak na mě neviděj.
00:22:02 A to už není muzika. To už je holírna.
00:22:05 -Vy potřebujete mít oční kontakt.
-Já je potřebuju vidět!
00:22:08 Taky oni vám, aby viděli do očí, do obličeje!
00:22:11 To všecko s tím souvisí.
00:22:13 Čili, ve vyprodaný Lucerně vás nikdy neuvidíme?
00:22:17 To já zase nechci předjímat, to já nevím.
00:22:19 Ale já jsem vlastně hrála i v O2 aréně.
00:22:21 -Jo?
-Před Mikem Oldfieldem.
00:22:24 -Takhle! Že to nebyla vaše Lucerna.
-Ne! To mě tenkrát vypískali.
00:22:29 -Tam vás vypískali?
-No.
00:22:31 Nevypískali! Oni jenom pískali! Ale nevypískali!
00:22:34 To se píská jako projev uznání! Se na těhletěch koncertech píská!
00:22:39 Pískali non stop.
00:22:41 Pískali non stop při každý vaší písničce?
00:22:43 Ne! Non stop celejch těch 20 minut,
00:22:45 co jsem měla domluveno, že tam budu hrát, tak pískali.
00:22:48 Já jsem nejdřív chtěla se rozplakat a utýct,
00:22:50 pak jsem si říkala, mám domluvenejch 20 minut,
00:22:53 já tady těch 20 minut budu hrát.
00:22:55 Já už jsem tady požádal slušně Vlastu,
00:22:59 aby aspoň 2 řádky svojí písničky zanotoval,
00:23:02 myslíte si, že byste nám jen začátek nějaký písničky,
00:23:05 ťuknout a my budeme spokojený!
00:23:07 Abychom slyšeli Radůzu zazpívat! A cappela!
00:23:10 Vy děláte ten městskej folklór, názvuky to takový má...
00:23:13 Vy, jak tady na mě to, já úplně mám vokno,
00:23:17 já si vůbec nevzpomínám na žádnou svoji píseň.
00:23:19 -Ale to není možný.
-Já vůbec nevím!
00:23:22 -Vy máte možná přede mnou trému.
-Che!
00:23:29 Nemusíte. Tak dejte nějakou.
00:23:34 Kdyby diváci zkusili pískat!
00:23:42 (písknutí)
00:23:48 Já se nechci nechat prosit! Je to polská lidová píseň.
00:23:51 A je veselá.
00:23:52 Já vám řeknu o čem je, abyste se taky mohli zasmát.
00:23:54 Zpívá se tam:
00:23:56 Kdyby kozička neskákala, nezlámala by si nožičku.
00:24:00 No! Stačí jen to dvojverší!
00:24:04 Kdyby si nezlámala nožičku, tak by tolik neplakala.
00:24:08 Kdyby kozička neskákala, tak by měla smutnej život.
00:24:11 Nerýmuje se tam skoro nic, ale nám to nevadí.
00:24:14 Ono je to polsky, v polštině se to rýmuje!
00:24:41 Radůza!
00:24:52 Naším dalším hostem je mladý písničkář Tomáš Klus!
00:25:08 Tomáš Klus je, já se nebojím říct, taková vycházející,
00:25:12 nebo už vyšlá hvězda toho českýho showbyznysu!
00:25:16 Ale vy jste písničkář!
00:25:18 Vy takovou velkou popmusic neděláte!
00:25:20 Musím říct, pokud to nevíte,
00:25:22 v posledním Slavíkovi, vy jste snad 7. byl!
00:25:26 To je hodně už! Teda, hodně vysoko!
00:25:29 -Jsem moc rád, děkuju.
-Minulej rok jste byl kolikátej?
00:25:32 7.
00:25:36 Jsem moc rád, děkuju.
00:25:39 Takže vy jste ustrnul na tom 7. místě?
00:25:43 -A předtím, než jste byl 7.?
-To jsem nebyl!
00:25:46 To jste nebyl vůbec nikde a rovnou skok a 7.!
00:25:51 Takhle to bylo.
00:25:52 Já musím říct, vy jste teda z Třince.
00:25:56 Nemáte žádnej akcent.
00:25:57 Jak jste se to tady, v Praze, odnaučil?
00:25:59 Já jsem velmi přizpůsobivý člověk a vždycky tam, kde přijedu,
00:26:04 mluvím tak, jak oni mluví.
00:26:07 Jestli mi rozumíte.
00:26:18 Teď už jsem skoro nerozuměl, právě!
00:26:21 To jste trošku zůstal v tom Třinci, malinko.
00:26:23 Ale já ten severomoravskej, já to mám rád!
00:26:25 Čili, vlastně jsem rozuměl!
00:26:27 -Už mluvíte popražsky normálně, ne?
-Já jsem docela dlouho v Praze.
00:26:30 -Já jsem tady od svých 15 let.
-To jste dlouho, teda!
00:26:33 -No to jo.
-To jo!
00:26:36 To už je téměř 10 let! To bude v květnu!
00:26:40 A pořád bloudím.
00:26:43 Ale měli bysme říct, že ze začátku jste na nějakou uměleckou kariéru
00:26:46 vůbec neměl našlápnuto,
00:26:48 že to vypadalo, že budete slavný sportovec.
00:26:50 Mimochodem, už to příjmení vás ke sportu předurčuje.
00:26:53 Děkuju.
00:26:54 Vás tipuju podle příjmení,
00:26:56 že jste byl běžec, nebo na koni jste jezdil.
00:26:58 Obojí!
00:26:59 -Já jsem dělal moderní pětiboj...
-Moderní pětiboj?
00:27:03 Moderní pětiboj!
00:27:04 To je plavání, střelba, běh, jízda na koni a šerm.
00:27:07 A poněvadž jsem začal hodně z koně padat,
00:27:10 tak jsem začal hrát na kytaru.
00:27:13 To byl ten důvod?
00:27:14 Ale vy jste dosáh nějakejch solidních výsledků.
00:27:16 My jsme byli coby družstvo mistři Evropy v družstvech.
00:27:21 Jako to družstvo jsme vyhráli ME.
00:27:24 Vy jste byl mistr Evropy v moderním pětiboji?
00:27:28 To byl ještě trojboj. Tam je to takové složitější.
00:27:31 Tam se s věkem přibírají i kategorie.
00:27:33 Pak, následně, se s věkem přibírají kila.
00:27:40 Mně je to nesmírně sympatické. Hlavně ten šerm.
00:27:42 -Fakt? To je dobře.
-Já ani nevím...
00:27:53 Nechci vypadat jako nějakej trouba,
00:27:55 ale ani nevím, jak se liší ten moderní pětiboj
00:27:58 od nemoderního pětiboje?
00:28:01 Já jsem si tu otázku taky často pokládal.
00:28:04 -A k čemu jste došel?
-Nedošel jsem k ničemu.
00:28:07 Zkrátka, je to moderní pětiboj a starý pětiboj, ten klasický,
00:28:13 nevím, jestli jsem málo pátral, ale nedošel jsem žádné odpovědi.
00:28:17 Asi stříleli ze starších zbraní, ne?
00:28:19 Vy jste famózní!
00:28:27 Pane Šípe, pozvete nás ještě někdy s panem Klusem?
00:28:33 Vidím už teď, že se budete dneska těžko loučit!
00:28:37 Hlavně, až to půjde v Turecku, ten pořad.
00:28:41 Tam my vysíláme běžně, do Turecka.
00:28:44 Ale, Tomáši, musíme říct důležitou věc,
00:28:46 i když vás znají už diváci!
00:28:49 Ale vy jste se dal na hereckou dráhu!
00:28:51 Já jsem se dostal na DAMU,
00:28:53 ale vlastně administrativní chybou, takovou náhodou šťastnou...
00:28:57 -Administrativní chybou?
-No. Já tomu věřím! Že to tak bylo!
00:29:01 Poněvadž, když se teď vidím třeba, jak hraju!
00:29:04 Tak si říkám, že to jinak být nemohlo.
00:29:07 To si děláte hezkou reklamu tady, jako herec!
00:29:09 Ale ne! Já třeba bych strašně rád hrál někdy v pohádce,
00:29:12 teď ještě dokud můžu, prince.
00:29:15 -A to jste ještě nikdy nehrál?
-Ne, právě, že ne.
00:29:18 Kam koukáte teďka?
00:29:19 Chtěl bych ukázat všechny svoje strany!
00:29:29 Dobře, vy jste se tam dostal,
00:29:31 podle vaší skromný úvahy, jako omylem!
00:29:34 Ale študujete! Kolikátým rokem už tam jste?
00:29:36 -Teď už 5. a možná to dodělám!
-Možná to doděláte!
00:29:40 Kdo je vašim profesorem na DAMU?
00:29:42 Třeba pan Michal Pavlata, paní Jaroslava Adamová
00:29:45 nebo paní Mirka Pleštilová.
00:29:47 Třeba s paní Adamovou to bylo na delší dobu,
00:29:49 ta mi až ve třeťáku přestala říkat, že jsem blbej.
00:29:54 Do tý doby pořád?
00:29:56 Do tý doby to bylo dost složité mezi námi.
00:29:59 Protože ona, moc se jí nelíbilo,
00:30:02 že jsem k té škole ještě prozpěvoval.
00:30:04 A vždycky za mnou přišla a říkala,
00:30:05 ty jak děláš ten rock, tak to tady máš sevřený!
00:30:08 A nemůžeš pak mluvit na jevišti!
00:30:10 A měli jsme velký problém mezi sebou.
00:30:13 Ale potom v tom třeťáku, když jsme přešli do Disku,
00:30:15 což je divadlo školní, kde se absolvuje,
00:30:19 tak za mnou přišla paní Adamová po premiéře Tartuffa,
00:30:22 což byla naše 1. inscenace a řekla, já jsem se spletla.
00:30:27 To bylo moje největší vítězství! To bylo daleko výš, než ME!
00:30:30 Že jste si získal na svoji stranu paní Adamovou!
00:30:34 Že jsme si porozuměli.
00:30:36 A tak mi řekněte...
00:30:38 Já si totiž z ženami jinak moc nerozumím.
00:30:44 Ale já hovořím pouze turecky.
00:30:51 No dobře, ale vy teď skončíte školu?
00:30:53 No doufám.
00:30:55 Skončíte školu, začnete něco hrát!
00:30:57 Jaký role si myslíte? Jakej obor je tak pro vás?
00:31:00 -Romeo, nebo Hamlet?
-Princ. Princové!
00:31:05 -Romeo!
-Romeo?
00:31:07 Že to je spíš typ, taky bych si myslel, Romeo!
00:31:10 Ale nevím, jestli je dostatečně romantickej!
00:31:14 Já bych rád! Já rád jsem romantik!
00:31:16 Ale já bych chtěl říct k tomu divadlu,
00:31:18 já už teď hraju.
00:31:20 My hrajeme v divadle Ypsilon takovou autorskou hru...
00:31:23 Tam se nehraje normální divadlo v Ypsilonce!
00:31:26 -Tam o Romea nezavadíte!
-Jak, nehraje normální?
00:31:30 Tam se hrajou pakárny samý, ne?!
00:31:34 Copak tam se hraje normální divadlo?
00:31:36 Jsou tam normální herci, ale nehrajou normální divadlo!
00:31:39 A některý z toho zblbli! Dejdar třeba! Dejdar!
00:31:47 A co tam hrajete, teda? Co tam hrajete?
00:31:51 My v divadle Ypsilon hrajeme takovu hru autorskou,
00:31:54 jmenuje se to Deadline.
00:31:56 Deadline! Jsem vám to říkal!
00:32:00 Ale já si myslím, že hrajeme divadlo!
00:32:03 -A co tam máte za roli?
-Já tam mám roli feťáka!
00:32:07 Feťáka zfetovanýho hrajete nebo vyléčenýho?
00:32:11 -Tam jsem sjetej.
-Tam jste sjetej!
00:32:13 Tak je to Ypsilonka!
00:32:24 V nějakým vašem životopise jsem si přečet,
00:32:26 že jste snad začínal v baru!
00:32:28 To se mně nechce věřit!
00:32:29 Vy nevypadáte jako typickej barovej zpěvák!
00:32:33 -To se vám zdá.
-Opravdu v baru?
00:32:37 Úplně můj 1. koncert se odehrál v mém dětském pokojíčku.
00:32:41 Já jsem byl odmala posedlý tím, že umím hrát na kytaru.
00:32:44 A půjčoval jsem, resp. jsem kradl tátovu kytaru
00:32:48 a škrtil jsem strunu E.
00:32:50 Takhle jsem si naproti sobě rozestavěl plyšové publikum
00:32:53 a nasvítil se lampičkou.
00:32:56 A cvičil jsem si ty gesta a byl jsem strašně šťastný člověk!
00:32:59 Občas spadl ten plyšák,
00:33:00 tak jsem říkal, tady nám někdo omdlel.
00:33:03 To už jste tenkrát hrál tak trošku feťáka,
00:33:05 jak vás poslouchám!
00:33:07 To už jste se na to připravoval!
00:33:10 Potom jsme se dostal do Prahy, kde jsem ještě sportoval!
00:33:13 Já jsem se totiž díky sportu dostal do Prahy.
00:33:15 Já jsem byl přizván, abych začla trénovat ve vojenském
00:33:22 sportovním centru Dukla Praha.
00:33:24 -Taky fasovali jsme boty.
-43?
00:33:29 Já mám 45. Ale jinak mám taky 43.
00:33:33 Ale ten bar mně tam furt chybí.
00:33:35 Já jsem hrál na tu kytaru a seznámil jsem se s kamarádem,
00:33:40 který byl provozním v jedné restauraci pražské.
00:33:43 Takhle!
00:33:44 A já jsem hrál asi,
00:33:46 půl roku jsem hrál ke steakům, lidem,
00:33:50 kteří mě neposlouchali.
00:33:52 Tou dobou jsem měl asi 2 svoje vlastní písně
00:33:55 a zbytek repertoáru tvořily písně, které jsem si vymýšlel na místě.
00:34:00 Buďto česky anebo svahilsky, takovým tím jazykem,
00:34:03 kterým člověk napodobuje angličtinu.
00:34:06 To byste se divil, kolikrát za mnou někdo přišel s tím,
00:34:08 že oceňoval moji angličtinu!
00:34:11 Fakt!
00:34:17 Naprostej blábol! No výborný! Texty máte dokonalý!
00:34:22 Strčil mi takhle 2 kila, já, thank you.
00:34:28 Vy jste hodní, že se smějete. Já jsem se bál, že to nepůjde.
00:34:38 Čili, vy jste přišel kvůli sportu a ne kvůli tý DAMU!
00:34:41 Já jsem si v hlavě srovnal, že vy jste přišel kvůli tomu,
00:34:44 že jste udělal přijímačky na DAMU!
00:34:46 Ne, na DAMU jsem se dostal tak,
00:34:48 že se mnou si na střední moc nevěděli rady.
00:34:50 Já jsem byl takový, jako veselý člověk.
00:34:52 Oblíbený v kolektivu taky. To je vedlejší!
00:34:57 A říkali mi, z tebe musí být komediant nebo něco!
00:35:02 Tak já jsem si říkal,
00:35:03 buď ze mě bude něco, nebo komediant!
00:35:06 Tak jsem podal tu přihlášku na DAMU,
00:35:08 pak jsem na to zapomněl a najednou jsem zjistil,
00:35:11 že je ten termín, kdy se tam mám dostavit.
00:35:14 A v předvečer toho přijímacího řízení
00:35:17 jsem si tak napsal jen osnovičku improvizovaného monologu,
00:35:21 na téma, že jsem hospodský v restauraci,
00:35:24 který vždycky toužil být hercem.
00:35:27 A jsem hospodský v restauraci, kam chodí ti herci pít!
00:35:31 A celý ten skeč spočíval v tom,
00:35:32 že jsem nadával té přijímací komisi!
00:35:35 Že oni si splnili ten sen a já ho nemám!
00:35:39 Pak se divte, že vám Adamová říkala, že jste blbej 3 roky!
00:35:42 Když vy jí u přijímaček nadáváte!
00:35:45 Potom jsem teda zazpíval svoji píseň
00:35:49 a následně po mně chtěli lidovou píseň.
00:35:53 A tu já jsem si, bohužel, nepřipravil.
00:35:57 Mě tak napadla spásná myšlenka,
00:35:59 kterou bych se mohl z toho vykroutit,
00:36:01 že umím pouze čínskou lidovou píseň.
00:36:10 A že je to teda v severočínském dialektu.
00:36:14 Pro ty z vás, kteří rozumějí je to velmi nesrozumitelné,
00:36:18 takže bych vám teda řekl, že to je klasická lidová zápletka.
00:36:22 Chlapec na rýžovém poli kope a teď sní o té dívce.
00:36:26 A říkal jsem, mám k tomu i takový malý taneček.
00:36:31 Stále jsem pohledem se snažil vysvětlovat, to je všechno!
00:36:36 Oni to stále vyžadovali, takže já jsem se postavil.
00:36:40 -Můžu se postavit?
-Můžete.
00:36:42 Já jsem se postavil a udělal jsem zhruba toto.
00:36:48 (zpívá nesmyslné slabiky)
00:37:01 A pak přišel refrén.
00:37:07 -Lidé rozumí!
-1. sloka měla úspěch!
00:37:12 -Ještě neznaj refrén!
-To budou Husličky 2, tohleto!
00:37:17 Komisi se to taky takhle líbilo, jako tady divákům?
00:37:19 -Zřejmě ano.
-Tak to je úžasný!
00:37:21 Diváci vás zatím jako herce neznají,
00:37:24 to se dostaví až s 1. princem, kterýho budete hrát.
00:37:27 Radůzy i Vlasty jsem se ptal, mě zajímá taková ta inspirace.
00:37:31 -Vy taky sám si skládáte písničky.
-Ano.
00:37:33 -Mě jste se neptal.
-Tam jsem zapomněl.
00:37:39 Co třeba ženský element?
00:37:41 Hraje důležitou roli, když skládáte nějakou písničku?
00:37:43 Třeba nějaká skončená nešťastná láska!
00:37:46 A hned se z toho vyzpíváte!
00:37:48 Není nic dokonalejšího na světě, než je žena,
00:37:52 nejen fyzicky, ale i psychicky!
00:38:08 To mě zajímá, jako autor, jak s tímhletím materiálem,
00:38:11 o kterým tak hezky umíte mluvit, jak s tím nakládáte?
00:38:14 Já jsem takový, vlastně profesionální platonik!
00:38:18 (smích Radůzy)
00:38:20 Já se, vždycky, když se mi to podaří...
00:38:26 Povídejte, mě to zajímá! Já jsem taky tak trošku platonik!
00:38:30 Trošku vám rozumím! Takže?
00:38:36 (šeptem) A já se vždycky tak jako zamiluju.
00:38:40 Aby to neslyšela.
00:38:42 A prožívám si všechny ty fáze toho vztahu,
00:38:45 který bych s tou danou dívkou prožil.
00:38:48 -V duchu.
-Ano.
00:38:49 A následně na to konto vzejde píseň!
00:38:54 Když je o lásce, samozřejmě! Pak píšu i jiné písně!
00:38:56 A vy jste prodělal hodně nešťastnejch lásek?
00:38:59 -Platonicky spousta!
-Platonicky.
00:39:02 -Platonicky, jo?
-No.
00:39:03 Tomáši, vy tak jako jste svobodnej kluk, to jsme pochopili.
00:39:08 Ale nechcete bejt pořád svobodnej! Máte nějakej svůj fanklub?
00:39:11 -Mám.
-Máte!
00:39:12 Já mám velkou radost z publika, které mě nalezlo.
00:39:15 Já jsem totiž velmi potěšen tím,
00:39:17 že to není nějaké slepé uctívání kohosi, čili mě,
00:39:23 ale, že třeba na stránkách, které mám,
00:39:26 tak tam se vedou diskuse ne tak úplně o mně,
00:39:29 ale třeba o knihách, které zrovna ten, či onen člověk, přečetl.
00:39:40 -Co je?
-Ne! V pořádku!
00:39:44 Takže vy... Vás si ty holky najdou jako čtenáře vášnivého, jo?
00:39:52 No!
00:39:55 -Platonik!
-No tak nějakou vášeň mít musí.
00:40:04 Tomáši, vy jste tady vyjádřil takový přání.
00:40:07 Já bych opravdu vám přál, aby se vám to přání splnilo.
00:40:09 Že byste si rád zahrál v nějaký pohádce prince!
00:40:11 Máte nějakou pohádku konkrétně? Typově!
00:40:14 Jestli byste rád hrál Bajaju, nebo nějakýho konkrétního prince?
00:40:18 Že byste to přání vyslovil teď nahlas?
00:40:20 Já bych si rád zahrál... A teď, co, Tomáši?
00:40:23 Konkrétně, jakýho prince?
00:40:24 Víte, já dávám režisérům svobodu v tomhletom!
00:40:29 Proto vás doteďka žádnej nevolal, víte?
00:40:33 Oni zase moc svobody nemůžou mít, aby vůbec zavolali!
00:40:36 Já bych to zúžil! Prince jakýho?
00:40:40 -Hezkýho.
-Samozřejmě! Všude jsou maskérky.
00:40:54 Jestli nějakýho konkrétního máte vytipovanýho?
00:40:55 -Jestli nemáte, netrvám na tom!
-Nemám.
00:40:58 Tomáši, já jsem tady vyprovokoval, aby tady zaznělo něco a cappela!
00:41:03 Co nám střihnete? Tu čínskou už známe! Tu ne!
00:41:07 Možná refrén, jestli byste nechtěl připojit!
00:41:10 Jasně! Tak já... Právě on je velmi zajímavý.
00:41:12 Je takový působivý.
00:41:13 Tomáš Klus, čínská lidová!
00:41:15 Jestli si pamatujete, jak to začínalo?
00:41:16 -Ano, to jsme si spojili!
-A pak to jde.
00:41:21 (zpívá nesmyslné slabiky)
00:41:31 A jde to do nekonečna vlastně. Protože ta láska...
00:41:34 Ano, ano.
00:41:35 -Vy jste říkal 2 verše, že stačí.
-Stačí!
00:41:38 Tomáš Klus!
00:41:49 Přátelé, správně jste pochopili,
00:41:52 že po tomhle už nemůže následovat vůbec nic!
00:41:55 A že se s vámi pro dnešek loučíme, děkujeme vám za pozornost
00:41:58 a za týden opět na shledanou!
00:42:01 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma „Písničky a písničkáři“ (2011). Hosté: V. Redl, Radůza a T. Klus. Režie V. Polesný
„Folk po česku“, tak jsme nazvali dnešní díl. Představí se nám zpěvák, textař a bývalý sportovec Tomáš Klus, zpěvák, textař, skladatel a multiinstrumentalista Vlasta Redl a zpěvačka, skladatelka a harmonikářka Radůza.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 11
