00:00:29Dobrý večer, kromě našich diváků v pražském divadle Semafor,
00:00:33zdravím samozřejmě i naše diváky televizní
00:00:36a hned na začátku vám, jako obvykle, prozradím
00:00:38o čem to dneska bude.
00:00:41Přátelé, dnes si budeme povídat, ne o divadle obecně,
00:00:45ale o takovejch těch modernějších formách divadla.
00:00:47Protože všechno se na světě vyvíjí a tedy se vyvíjí i divadlo.
00:00:53Kolikrát divadlo pracuje s takovými prostředky,
00:00:55že divák žasne, divák je šokován a to je právě to,
00:00:59oč autorům a režisérům takovýho divadla jde!
00:01:02Já jsem si mimoděk, v souvislosti s tímhletím tématem vzpomněl,
00:01:04že někdy v r. 1963 jsem navštívil koncert nějakýho big beatu,
00:01:09v takovým malým klubu v Praze na Smíchově.
00:01:11A tam byl takovej, v dobrým slova smyslu, blázen,
00:01:14kterej to organizoval, takovej manažer.
00:01:16A ten dělal, kromě toho, že organizoval ty koncerty,
00:01:19takový tématický večery.
00:01:20Takže jste přišli do toho klubu a už venku byl plakát,
00:01:23že dneska je "noc peří".
00:01:25A to jste vešli dovnitř a už v tom foyer
00:01:27byla taková zasklená vitrína,
00:01:29tam seděla nahá dívka, celá obalená peřím.
00:01:32A teď během toho koncertu se na diváky sypalo peří
00:01:35a ve finále, ten šílenej manažer začal házet živý slepice do diváků!
00:01:40To byl vlastně začátek takovýho...
00:01:43Nebo si vzpomínám, byla třeba "noc ryb"!
00:01:46A to zase, ve finále, tenhleten blázen,
00:01:49začal házet do diváků živý kapry!
00:01:52Někde vykradli asi příruční sklad třeboňskej, nebo co!
00:01:55Bylo to před Vánocema, tak to každej uvítal.
00:01:57Čili, tyhlety formy už se začaly projevovat takhle,
00:02:01ale zdaleka to nebylo divadlo!
00:02:03Samozřejmě, že takovou páteří divadla je dramatik,
00:02:07tedy autor, režisér a samozřejmě herec nebo herečka.
00:02:12Všechny tyto 3 profese tady dnes máme zastoupené.
00:02:15Nesmím zapomenout na 4. složku, to je divák!
00:02:18Divák je kolikrát rozhodující složkou
00:02:20i divadelního představení.
00:02:24Buď je divák dobrej, nebo je divák horší,
00:02:26je divák poučenej, nebo je divák zasvěcenej.
00:02:29Vzpomínám si na 1 krásnej výrok, blahé paměti, Jiřího Voskovce,
00:02:32který kdysi řekl:
00:02:34Hrát pro dobrého diváka, to je rozkoš.
00:02:38Získat si špatného diváka, to je čest a sláva.
00:02:42Já jsem přesvědčenej o tom, že všichni dnešní hosté,
00:02:45tady dneska s vámi zažijí rozkoš!
00:02:49Mým 1. hostem je mladý,
00:02:51ale řekl bych, už velice zkušený dramatik, divadelní dramatik!
00:02:55Petr Kolečko!
00:03:07Já jsem řek, když jsem vás uváděl, že zkušený,
00:03:10protože vím, že jste minimálně 10 divadelních her už napsal,
00:03:13čili už určitý zkušenosti máte!
00:03:15Nebo ještě víc, možná, ne?
00:03:18-Já to teda úplně spočítané nemám.
-Já jsem vám to spočítal.
00:03:22Jo takhle!
00:03:25To jsem se dočet někde! Asi 12 her jste napsal.
00:03:29Za 1., některý, třeba antická tragédie o fotbale,
00:03:32Soumrak bodů, jsou takové, jakoby, ta má asi 11 stránek,
00:03:38ještě takovejma velkejma písmenama,
00:03:40takže není to, myslím, 12 celovečerních her.
00:03:45A taky spoustu věcí jsme napsali v nějakém tandemu.
00:03:48Většinou s Tomášem Svobodou.
00:03:51Jak se ten Soumrak bodů, jak se to dlouho hrálo,
00:03:53když to mělo jen 13 str.?
00:03:54-No, hrálo se to 45 min.
-Celý poločas, by se dalo říct?
00:04:00Tam bylo hodně tanečních choreografií mezitím,
00:04:03písniček, aby se to nějak natáhlo,
00:04:05aby se za to dalo vybírat vůbec nějaký vstupný.
00:04:09Kde se to hrálo?
00:04:10My jsme to hráli nejdřív na DAMU, jako klauzurní inscenaci,
00:04:15kde jsme to hráli
00:04:16spolu s představením Homo 06, kolegů,
00:04:19jako takové dvojpředstavení.
00:04:21A pak se to hrálo v Disku, právě i za vstupný, dokonce.
00:04:24Protože to bylo tak vyhodnocený tou školou,
00:04:27že se za to můžou vybírat ty peníze.
00:04:29V tý souvislosti bysme měli říct,
00:04:31že vy jste vystudoval DAMU dramaturgii.
00:04:34Dramaturgii, no.
00:04:35Šel jste studovat dramaturgii s tím,
00:04:37že budete psát hlavně divadelní hry?
00:04:39Nebo s čím jste do toho šel?
00:04:42No já jsem spíš teda,
00:04:44já jsem vlastně do té doby hrál amatérské divadlo.
00:04:47Hodně špatně, musím říct. A potom...
00:04:51To jste si myslel sám, nebo vám to někdo řek?
00:04:53To nebylo potřeba, aby mi to kdokoliv říkal.
00:04:57-Jako herec, jako?
-No, jako herec.
00:05:01A vlastně potom byly nějak přijímací zkoušky,
00:05:04já jsem chtěl k tomu divadlu jít
00:05:06a u té dramaturgie, když jsem si předčítal,
00:05:08mě bylo 19 let, tak jsem o tom nevěděl moc nic,
00:05:11tak jsem si pročet ty stanovy,
00:05:13nebo ty propozice ke každému tomu oboru
00:05:16a tam mi to vycházelo nejlíp.
00:05:19Dramaturgie! Nejjednodušší!
00:05:20Že mám největší šanci se tam dostat.
00:05:22-A taky to klaplo napoprvé!
-No, no. No tak.
00:05:27Já jsem říkal, já jsem si to zmapoval,
00:05:30že těch minimálně 10 her jste napsal.
00:05:33Vy už jste zmínil Soumrak bodů.
00:05:35Ale vy máte nějakej zvláštní vztah k tý sportovní tématice.
00:05:38No, zvláštní! Tak jako hodně kladnej!
00:05:42Takže vy píšete hry třeba i o sportu?
00:05:45No, třeba. Ale nejenom.
00:05:48Tam je nějakej ten osobní vztah. To je na tom znát.
00:05:51Jestli si to vybavuju dobře chronologicky,
00:05:54tak možná vaše 1. divadelní hra se jmenuje Láska, vole.
00:05:58No, 1 z prvních.
00:06:00Já jsem to možná špatně deklamoval. Asi se to má říkat jinak!
00:06:03Láskavole, ne?
00:06:05Tak jako, k lásce mám taky nějakej osobní vztah, ale...
00:06:11Ale, no to taky bylo docela dobrý.
00:06:16Já se vás neptám, abyste to nějak hodnotil!
00:06:19Ale měl jste nějakou motivaci! Někdo to po vás chtěl!
00:06:22Nebo jste si sednul a teď napíšu divadelní hru o lásce!
00:06:25To je možná potřeba říct,
00:06:28ono to je vlastně o lásce takové slečny a pudla.
00:06:36To je tam vlastně ta ústřední milostná dvojice.
00:06:42A že se to jmenuje, Láska, vole a ne Láska, pudle?
00:06:45Ono vlastně skrz toho... Ono se to původně jmenovalo Pudl.
00:06:50Ale ta 1 z těch částí ústřední milostný dvojice,
00:06:55ta zpěvačka, teda zpěvačka, bubenice!
00:06:59To je o lásce bubenice a pudla.
00:07:02-Bubenice z nějaký kapely?
-Bubenice z kapely.
00:07:05Tak říká právě za každou větou, vole.
00:07:08A proto se to jmenuje Láska, vole. Protože to je postava.
00:07:12Hlavní, pudl, neříká nic.
00:07:16-A tam hrál živej pudl?
-Pudla hrál Vojta Dyk.
00:07:23-To je hezká role! Neříkal nic. Co?
-Ne! On byl rád!
00:07:28Předtím hrál Ivana Karamazova, vlastně před tím Pudlem.
00:07:32To je skok, teda vám řeknu!
00:07:34Říkal, že si vyzkouší všechny polohy.
00:07:39A docela říkal, že tam jsou nějaký podobnosti,
00:07:42mezi tím Karamazovem a tím Pudlem.
00:07:45Psychologický.
00:07:46Ale nulovej text. To ho asi zlákalo nejvíc, ne?
00:07:49No, tak on musel! My jsme to dělali v Disku!
00:07:52-Dá se hrát pudl dobře a špatně?
-Určitě, určitě. On to hrál hezky.
00:07:56Furt se zvedá nožička nebo něco. Co víc může herec dát pudlovi?
00:08:03Tak my jsme tam měli takový, nebo pan režisér Frič,
00:08:05to se dělalo v Disku, jako absolventská inscenace,
00:08:08takže on musel, právě všichni museli v tom hrát!
00:08:10A já jsem to i musel napsat, musím říct.
00:08:12To byla objednávka, přímo!
00:08:14-Byla to objednávka.
-I to téma?
00:08:16-To téma ne.
-To jste si vybral!
00:08:18No, ono to docela dlouho žádný téma moc nemělo!
00:08:25Až potom se to nějak, jakoby objevilo.
00:08:29Ta láska právě. Já jsem to chtěl mít o zvířatech.
00:08:36Takže všichni vlastně museli v tom hrát.
00:08:39To byla komedie? Nebo to bylo drama?
00:08:42Nebo, jak jste to původně myslel vy?
00:08:45Já jsem to myslel vážně,
00:08:46ale oni, když to pak nějak zpracovali,
00:08:50tak zjistili, že se to asi moc vážně hrát nedá.
00:08:52-Takže nakonec to byla komedie.
-Nakonec to byla komedie.
00:08:55Zaujal mě další titul.
00:08:57To byla hra, kterou jste napsal o Britney Spears.
00:09:02No, ono je to v titulu Britney goes to heaven, se to jmenuje.
00:09:06Je to vlastně postava, která je jmenovaná...
00:09:07-Přeložte to divákům.
-Britney jde do nebe.
00:09:16Oni věděli! Já nevěděl, víte? Ale přes ně se to takhle dovím!
00:09:22Tam byla Britney pouze jako 1 z postav,
00:09:24akorát, že byla nejslavnější, tak se dala do názvu,
00:09:27ale jinak to byla rovnocenná postava s ostatníma.
00:09:30Vlastně je to taková věc, co se odehrává v nebi.
00:09:33Potom o tom napsali kritici,
00:09:35že je to parafráze na Sarterovo S vyloučením veřejnosti.
00:09:38Ale já jsem ho předtím nečet,
00:09:40takže jem se to dozvěděl až potom, zpětně.
00:09:42Je to teda parafráze na S vyloučením veřejnosti.
00:09:45Musím říct, že jediný představení, který vy jste napsal,
00:09:48který já jsem viděl a bylo to poměrně nedávno,
00:09:51to je divadelní hra,
00:09:52kterou jsem viděl v kladenským divadle
00:09:54a jmenuje se Jaromír Jágr, Kladeňák!
00:09:59Se smějou, ještě to neviděli! Já jsem se řezal celou dobu!
00:10:03Ale jediný, co mě napadlo hned!
00:10:07To jste nějak s tím Jágrem konzultoval předem?
00:10:10Nebo viděl to vůbec doteďka, Jarda?
00:10:13Takhle! Viděla to jeho máma.
00:10:16Ale tam je potřeba říct,
00:10:19že tuhle hru jsem právě napsal v tandemu s Tomášem Svobodou,
00:10:23který to pak i režíroval.
00:10:24A hlavou celého toho projektu je spíš on.
00:10:27My jsme vlastně dostali od kladenského divadla zakázku,
00:10:31abychom napsali něco o Kladně,
00:10:34co mělo nějakou spojitost s tím městem.
00:10:37A protože jsme nechtěli se hrabat v té Poldovce moc,
00:10:40tak vlastně Tomáš Svoboda,
00:10:42protože nás to nějak, tyhlety věci nezajímaj,
00:10:46tak Tomáš Svoboda vlastně přišel s tím nápadem,
00:10:49že by to bylo o Jágrovi.
00:10:51-Nejslavnější Kladeňák!
-Nejslavnějším Kladeňákovi.
00:10:54Tak jsme to napsali o Jágrovi,
00:10:56takovým fantasmagorickým, vyšinutým, životopisným způsobem.
00:11:01To jsem viděl! Proto se ptám, jestli on už to viděl!
00:11:04Proto se na to ptám!
00:11:05Viděla to jeho máma a ta seděla vedle mě na premiéře,
00:11:08takže já jsem z toho byl docela nervózní.
00:11:11-A říkala, že jsme...
-Co?
00:11:15Že jsme docela pěkně trefili
00:11:18třeba postavu Andrey Verešové, říkala.
00:11:26Kocúrik, choď ku mně! To ona tam pořád říká!
00:11:30Já jsem slzel! To vám musím vyseknout poklonu!
00:11:35To není vlastně žádná povinnost,
00:11:36konzultovat to, dejme tomu s tím Jardou!
00:11:39I když to je celý o něm! Aspoň třeba mail mu poslat!
00:11:42Hele, píšeme o tobě hru! Máš něco proti tomu?
00:11:45Já myslím, že, my jsme to teda udělali.
00:11:48My jsme poslali scénosled tý hry agentce pana Jágra.
00:11:55A bylo to schváleno z týhletý strany.
00:11:58Tedy schváleno! Řek, že je mu to jedno.
00:12:03A vlastně my jsme tohle řešili už v Ostravě,
00:12:07právě s tou Britney goes to heaven.
00:12:09A já si myslím, že to je nějak tak,
00:12:11že pokud se ta skutečná osoba stane dramatickou postavou
00:12:16ve fiktivní hře, že s ní můžem, myslím, nakládat, jak je libo.
00:12:22Nebo ji možná přejmenovat, třeba, já nevím, na Jaroslav!
00:12:26No to je jeho otec, to ne! Nebo Karel Jágr třeba.
00:12:31Stejně by všichni věděli...
00:12:33Myslím že tady to nějak jde,
00:12:34ale přesto jsme to s ním konzultovali,
00:12:36protože my jsme v žádným případě, to tady chci znova zdůraznit,
00:12:40zdůraznili jsme to v nějakejch materiálech,
00:12:43ve věcech okolo, co se týkaly té inscenace,
00:12:46my jsme si v žádným případě z něj nechtěli dělat srandu v tom.
00:12:49To je spíš obdivně napsanej kus.
00:12:54Takže máte třeba jen od maminky nějakej náznak,
00:12:57že by Jarda se přijel podívat?
00:12:59To bych rád věděl! Jestli on to někdy v životě uvidí!
00:13:02Já myslím, že snad ano. Že snad se to podaří.
00:13:05On má vždycky, všude, kde mluví, je takovej vtipnej, má nadhled.
00:13:10Takže já si myslím, že to snad bude v pořádku.
00:13:13Ale vaše hry se už taky překládají do ciziny, že jo?
00:13:17Hrajou se taky někde venku?
00:13:19No hrajou se, hraje se Britney goes to heaven v Žilině.
00:13:27To je zatím můj nejvýznamnější mezinárodní úspěch.
00:13:30Ještě s tím, že mám pocit, že se to hrálo jednou
00:13:33a že potom tam vzniknul nějakej problém.
00:13:35Já nevím, jak to teď je.
00:13:36Já to moc o tom nevím, o té inscenaci.
00:13:39Měli jsme a byly nějaké, scénické čtení jsem měl nějaký.
00:13:44-A kde?
-V New Yorku, v Londýně a v Polsku.
00:13:51A tam už to nějak, i to čtení se nějak hraje.
00:13:54Vy jste třeba v New Yorku svoji hru neviděl realizovanou?
00:13:58-Já jsem tam viděl to čtení.
-To čtení jste viděl?
00:14:00Tam hrál sparťanskýho fanouška, skinheada, tam hrál Číňan.
00:14:06-To byl ten Soumrak bodů, jo?
-Ne! To byla Britney goes...
00:14:10Tam je fotbalová postava 1, takového hooligana sparťanského.
00:14:15To hrál Číňan. Byla to legrace.
00:14:18Vy jste autor na volný noze? Nebo jste někde...
00:14:21Já jsem ještě zároveň,
00:14:22dělám to, co jsem vlastně ve skutečnosti vystudoval
00:14:25a to je dramaturga v A studiu Rubín,
00:14:27což je malé divadélko na Malé Straně.
00:14:30Tam teď chystáme právě s Tomášem Svobodou
00:14:34a s hercem Romanem Štabrňákem chystáme takovou fúzi
00:14:39kouzelnické show a činoherního představení,
00:14:41s názvem Kouzelník.
00:14:43Nad tím jsme hodně přemýšleli, jak to nazvat.
00:14:47Tak jsme vymysleli tohleto.
00:14:50On zároveň ten herec, Roman Štabrňák,
00:14:51je vlastně jednak kouzelník, jednak herec.
00:14:55Takže je to jakoby nasnadě.
00:14:57A vy jste to napsal?
00:14:59Já jsem to napsal spolu s Luďkem Horkým.
00:15:00A pak vlastně to prošlo nějakou kolektivní průpravou.
00:15:05My tam v tom A studiu Rubín si příliš na to autorství nehrajeme.
00:15:10My většinou spíš to tvoříme,
00:15:11nebo šijeme ten text na míru té inscenace.
00:15:15Takže tam je to vždycky takové, že do toho mluví všichni.
00:15:20Petr Kolečko!
00:15:33Jak jsem říkal, kromě autora
00:15:35je tady zastoupena i profese režisérská.
00:15:38Ta dokonce, řekl bych tuplovaně!
00:15:40Protože režisérskou profesi tady dnes reprezentuje
00:15:44režisérská dvojice, která si souhrně říká Skutr!
00:15:58To bysme možná měli dešifrovat, ten Skutr.
00:16:03Proč zrovna Skutr? Co to znamená?
00:16:06Tak, proč Skutr?
00:16:08Protože nám tak začali říkat spolužáci na DAMU.
00:16:11Podle čeho?
00:16:12To my jsme se snažili dopátrat
00:16:14a vlastně jsme se nikdy k tomu nedopátrali.
00:16:16Lukáš tak po půl roce vítězoslavně zjistil,
00:16:19že Ku znamená Kukučka, Tr znamená Trpišovský.
00:16:23A za to S jsme se neodvážili, co si máme dosadit,
00:16:26tak my jsme si dosadili Skupina, třeba.
00:16:30Teď už víte, jak se jmenujou.
00:16:32Jak jste se dali dohromady? Na škole?
00:16:35Na škole. My jsme studovali spolu v jednom ročníku.
00:16:38A po půl roce, kdy jsme se úplně nenáviděli,
00:16:42tak jsme zjistili, že bude lepší spolupracovat, než se nenávidět.
00:16:47Režisérskejch dvojic u nás moc není!
00:16:50Já, Kadár, Klos, si vzpomínám, Roháč, Svitáček a víc mě nenapadá!
00:16:54Tam to musí nějak fungovat!
00:16:57Jak máte ty úkoly rozdělený? Když něco režírujete?
00:17:01Ono je to hlavně z lenosti.
00:17:03Prostě jsou věci, které člověka nebaví!
00:17:06Jakoby dělat. Mě třeba nebaví psát. To umí Lukáš.
00:17:09A Lukáše nebaví křičet na herce! To zase mě docela baví!
00:17:13Takže jsme si to tak jako podělili a ono to pak funguje.
00:17:18Co je vaše chlouba režisérská?
00:17:21Jakým představením byste se chtěli pochlubit?
00:17:23Co je taková vizitka dvojice Skutr?
00:17:28No, to je, my každý to představení se snažíme dělat trochu jiný.
00:17:32Takže nevím.
00:17:34Kolik jste měli takovejch režisérskejch prací?
00:17:36No hodně. Kolem 20.
00:17:40V současnosti jsme se přestěhovali
00:17:42do divadelního prostoru La Fabrika v Holešovicích.
00:17:46A tam se teď uvádí cirkusový představení,
00:17:50který jsme dělali s Rosťou Novákem.
00:17:52On byl hlavním iniciátorem. My jsme mu to pomáhali režírovat.
00:17:56-Tak to je naše taková chlouba.
-La putyka.
00:17:58-La putyka.
-To je vaše režisérská práce!
00:18:01To sbírá teď všude ceny! To jste pyšný!
00:18:04No, sbírá.
00:18:06A vy taky, jako režiséři? Nebo jen Rosťa?
00:18:09Tak, Rosťův to byl dávnej sen.
00:18:12Rosťa je taky náš spolužák z ročníku.
00:18:15A my jsme v 1. ročníku začínali u Berousků v cirkuse.
00:18:20To vás ovlivnilo.
00:18:22To nás ovlivnilo tak, že o 7 let později
00:18:24jsme si udělali cirkusový představení.
00:18:27Proč jste museli jako Damáci začínat u Berousků?
00:18:30Náš ročníkovej vedoucí, prof. Krofta, si vymyslel,
00:18:35že udělá muzikál u Berousků v cirkuse.
00:18:39A protože my jsme byli jeho studenti,
00:18:41tak jsme to absolvovali s ním.
00:18:43Tak jsme se váleli v těch pilinách.
00:18:46Oni tam předtím kadili ti velbloudi.
00:18:48Ono to bylo jakoby složitý.
00:18:49Ale on neměl dost akrobatů a on jich tam chtěl mít víc.
00:18:52Tak nejdřív nás 1/2 r. týral akrobacií,
00:18:55včetně režisérů a dramaturgů.
00:18:57To bylo strašný.
00:18:58A pak jsme najednou museli
00:18:59ty kotrmelce a ty přemety dělat v tom cirkuse.
00:19:01-Vy jste i jezdili s cirkusem?
-Ono se to pak nějak nepovedlo.
00:19:05Ono to mělo snad premiéru, pak 1. reprízu,
00:19:07pak to někdo vytuneloval a už to nebylo.
00:19:10-Berouska někdo vytuneloval?
-No.
00:19:13-Opravdu?
-Opravdu.
00:19:15Vím, že pracujete hodně s improvizací. Ty vaše představení.
00:19:18Už jsme tady slyšeli, ten měl 13 str. hry
00:19:21a už se to hrálo.
00:19:22Jak se dá napsat improvizovaný divadlo?
00:19:24-Jak se dá připravit?
-No, nijak.
00:19:27Jenom téma a na to téma se společně i s herci improvizuje.
00:19:31-Čili se scházíte?
-Scházíme.
00:19:33-Někde v hospodě.
-No, na zkušebně.
00:19:37Na zkušebně divadelní.
00:19:38Tam jdeme rovnou do prostoru a pracujeme.
00:19:41Protože klasický způsob je, že se jde od toho textu.
00:19:45Sedí se za stolem a teď se to rozebírá.
00:19:47-Vy žádnej text nemáte.
-A my nemáme co rozebírat.
00:19:51Takže my jdeme rovnou do toho prostoru.
00:19:53A řekneme těm hercům, tak téma je, já nevím,
00:19:58sedíš za počítačem a chatuješ s někým.
00:20:01-A improvizuj!
-A improvizuj!
00:20:04A improvizuj! On říká, co mám dělat?
00:20:06A my říkáme, to je jedno, zkus něco.
00:20:09On tak hodinu, hod. a 1/2 tam něco zkouší.
00:20:12Z toho je třeba zajímavý minuta a ta se pak dál rozvíjí.
00:20:15A my si tu minutu zapíšeme a pak skládáme ty minuty
00:20:18a vznikne z toho to představení.
00:20:20Zlatejch 13 stránek!
00:20:23Aspoň něco mají ti herci v ruce! Tady nemají nic!
00:20:26Předstírá, že sedí za počítačem!
00:20:28Teď připravujeme nový představení s Kubou Prachařem a s Vojtou Dykem,
00:20:34který bude něco mezi divadlem a koncertem.
00:20:36A tam vlastně hledáme, jak to udělat,
00:20:40protože kluci jsou silný nejenom v tý hudbě, v muzice,
00:20:44ale i v improvizování s kontaktem s publikem.
00:20:48A jak to udělat, aby ten tvar byl pevnej
00:20:52a zároveň, aby kluci tam měli volnost improvizace.
00:20:55My si děláme takový veřejný generálky s publikem
00:20:58a zkoušíme to na tom publiku, jestli reaguje, nereaguje.
00:21:00A je to výborný! To je docela dobrá zkušenost!
00:21:02Publikum si zaplatí za to, že jde na generálku,
00:21:04oni si vyzkoušej co jde a co nejde
00:21:06a my pak řeknem, tady to byla hezká minuta,
00:21:08tu použijem i příště.
00:21:11Čili, váš scénář, to jsou minuty! Různý.
00:21:14Různý sesbíraný minuty a pak taková koláž z těch různých minut,
00:21:17z těch zajímavých momentů.
00:21:20A za co jste placený? Musíte něco odevzdat?
00:21:29Zatím to dělá dojem, že vy si jen tak blbnete
00:21:32a pak na to jdou lidi!
00:21:33Zaplatěj vstupný a tak.
00:21:35My většinou jsme placený právě za to blbnutí.
00:21:38Je to paradox.
00:21:40I když nás někdo oslovuje ze souborových divadel,
00:21:45tak po nás většinou chce právě tohleto blbnutí.
00:21:48To vám zavolá ředitel divadla nějakej, že chce ten soubor oživit.
00:21:53-Jo?
-Ano.
00:21:54A nechce hrát, já nevím, Shakespeara,
00:21:58a že herci toužej se nic neučit dopředu.
00:22:02-Jo?
-Ano.
00:22:09Jsem čekal netradiční formy!
00:22:11Až takhle netradiční jsem to nečekal!
00:22:13Jsem si říkal, 3 měsíce dřeme, zkoušíme a pak jako lehká ruka!
00:22:17Ne! Tak vy jedete do divadla, nějakýho oblastního třeba?
00:22:20-Ano.
-Taky.
00:22:22A nemáte nic?!
00:22:24My jsme takhle neměli nic ani v Národním divadle...
00:22:30Vy jste režírovali v Národním divadle?
00:22:32Nás pustili do Národního divadla, jenom do tzv. Boudy.
00:22:35To byla Bouda!
00:22:37Na place Národního divadla se postavilo divadlo,
00:22:40takový prosklený, takový barák!
00:22:42Před tou Novou scénou!
00:22:44Na konci sezóny, kterýho roku to bylo?
00:22:462006 to bylo. Na konci sezóny ND se tam uvedla hra,
00:22:52která se jmenovala Hrdinové.
00:22:54A taky nic nebylo na začátku.
00:22:55-A to hráli herci ND?
-Ano.
00:22:58I takoví se našli.
00:23:01My většinou potom absolvujeme takový pohovory s těmi herci...
00:23:05-Před nebo po?
-Před.
00:23:07Před tím, než začnete nastudovávat hru, si sednete s hercema!
00:23:10A bavíme se s nima o tom způsobu práce,
00:23:13jak bysme s nima chtěli pracovat.
00:23:15A buď se dohodneme anebo se nedohodneme.
00:23:18Je to lepší, než se potom trápit v tom procesu.
00:23:20Čili, vy si svoláte herce a necháte si vyprávět, jak žijou!
00:23:25-Jo? To je takovej základ.
-Nebo nám to napíšou.
00:23:28Nebo něco takovýho.
00:23:30Řeknete si, hele, u toho Postráneckýho,
00:23:31tam bylo zajímavý, jak on se ženil, to tam dáme.
00:23:34-Jo? Takhle pracujete?
-Třeba.
00:23:36-Úplně přesně.
-Takhle opravdu?
00:23:42A všichni, který přišli na tu 1. schůzku,
00:23:44všichni řekli, jo, do toho my, kluci, s váma jdeme?
00:23:47Nebo se postupně vytráceli z tý schůzky?
00:23:50No, dost se jich vytratilo.
00:23:54Ale pak byli ti, kteří zůstali a to najednou bylo zajímavý!
00:23:58Ti věděli do čeho jdou,
00:23:59začali přinášet ty svoje životní zkušenosti.
00:24:03Nějaký známý jména jste tam měli?
00:24:05-Byl tam David Matásek třeba.
-Ten hraje např. Jágra.
00:24:11-David je odvážnej.
-Odvážnej! Takže vlez i do Boudy!
00:24:17Možná i Dyk by šel do Boudy! Když hrál pudla!
00:24:25-Taky hraje na Národním?
-Taky, taky.
00:24:28Myslíte si, že kdybyste dostali nějakou nabídku,
00:24:31ale už opravdu myslím ze Zlatý kapličky,
00:24:33třeba režírovat nějakýho Shakespeara!
00:24:35Že by tam nějakej šílenej ředitel dostal nápad
00:24:38udělat Shakespeara jinak!
00:24:40-By volali v 1. řadě vás!
-Ano.
00:24:44Šli byste do toho?
00:24:45My už jsme takovou nabídku nedávno dostali.
00:24:48-Do opery ND.
-Operu abyste režírovali!
00:24:51A co to bylo?
00:24:52Bohuslav Martinů Ariadna a Stravinský Slavík,
00:24:542 jednoaktový opery.
00:24:56Akorát má to takovou věc, že premiéra měla být teď v říjnu
00:24:59a jak se asi lekli toho, jakým způsobem pracujem,
00:25:01tak to odložili na někdy jindy.
00:25:04Takže vy už jste začali zkoušet?
00:25:06-My jsme připravili scénografii.
-Jak by to mělo vypadat.
00:25:10-A se 4 subretama to seklo, jo?
-Takže teď se hledá ta náhrada.
00:25:16Ale hledat spřízněný duše na takovou práci v operním světě?
00:25:20Ale my máme zkušenost s orchestrem Berg,
00:25:23s kterým jsme dělali takovou šílenost,
00:25:25jestli to tak můžu nazvat.
00:25:27To se jmenuje Černé na bílém od Heinera Goebbelse,
00:25:30který napsal nějakou hudbu a je to napsaný tak...
00:25:32-Goebbels to napsal?
-Ale Heiner!
00:25:35Není to potomek! Ne! Není!
00:25:39Teď ve mně hrklo! Odvážný Goebbels napsal operu!
00:25:43Skutr to hraje! Na to půjdu! Na premiéru!
00:25:47To musím vidět!
00:25:48Ale odvážný to bylo!
00:25:50Napsal to tak, že ty muzikanti z toho symfonickýho orchestru,
00:25:52musej to hrát tak, že choděj!
00:25:55Neseděj, nemaj noty a nemůžou vidět na dirigenta v některých momentech!
00:26:01-A to jsme teda nevymysleli my!
-To je vaše režie?
00:26:03Je to naše režie.
00:26:04Neseděj! Jako seděj v Rudolfinu za těma pultíkama!
00:26:07-Pod vaší taktovkou musej chodit!
-Choděj mezi diváky.
00:26:12Hrajou i mezi divákama.
00:26:15Fagot mezi divákama, to zní krásně!
00:26:18Ční určitě! Je vidět z dálky!
00:26:21A kde se hraje orchestr chodící?
00:26:22Ten možná nebudeme hrát, protože ten orchestr je drahej!
00:26:25Když ho máme zaplatit, aby ještě chodil a hrál zároveň!
00:26:28My jsme to dělali v rámci festivalu Struny podzimu.
00:26:35To chodili s notama? To mi ještě řekněte!
00:26:37-To je právě to, že ne!
-Zpaměti museli hrát.
00:26:39Čili hráli co chtěli?
00:26:41Oni tam občas měli ty noty,
00:26:42takhle si to přilepili třeba na záda nějakého diváka,
00:26:45aby na to viděli!
00:26:492. dali baterku a ti na to posvítili! A hráli!
00:26:54-Takový interaktivní představení!
-To je opravdu interaktivní, no!
00:27:00A s tímhle orchestrem spolupracujete dál?
00:27:02Ptám se proto! Bude ještě takovýho něco někdy?!
00:27:06-Ano!
-Bude?
00:27:08Připravuje se, to snad bude někdy v prosinci,
00:27:11budeme připravovat Krále Davida Honeggerova,
00:27:14právě znova s orchestrem Berg a možná Vojtěch Dyk,
00:27:17když se to povede, bude dělat toho vypravěče.
00:27:22Tady to bude takový menší oratorium.
00:27:240Sbor, orchestr, dětskej sbor a pár slov.
00:27:28-Dětskej sbor tam bude taky?
-Ano.
00:27:30-Co chcete s těma dětma?
-Přemejšlíme.
00:27:32S těma dětma ještě nevíte!
00:27:34Já jsem v dětským sboru zpíval. Tak možná to bude příležitost.
00:27:37Se pomstít.
00:27:41-Já jsem tam byl spokojenej.
-Jo?
00:27:43Pod Kulínským jste byl?
00:27:54I kdybych byl, tak by mi to bylo jedno!
00:27:58Ale byl jsem u konkurence! v Kühnově dětským sboru.
00:28:02Takže nějaký prazážitky z toho máte
00:28:04a určitě to promítnete do týhletý práce, která vás čeká.
00:28:08Vaše představení se hrajou taky v cizině?
00:28:13My s Martinem i dostáváme nabídky
00:28:16režírovat v cizině tyhlety šílenosti.
00:28:18Že zavolá nějakej ředitel z ciziny, z divadla, říká,
00:28:22chceme nějakou šílenost u nás.
00:28:24Anebo jezdíme s našima inscenacema rádi na festivaly do zahraničí.
00:28:28Jakej to má úspěch v cizině?
00:28:29Když to srovnáte, tady to tuzemsko a tu cizinu?
00:28:32Jsou otevřenější pro tyhlety formy divadla ti cizinci?
00:28:36Já nevím, kde jste hráli! V Americe?
00:28:39Různě.
00:28:40Polský publikum je pro nás výborný. Poláci jsou dobrý.
00:28:44V Srbsku máme dobrý publikum!
00:28:47Ne opravdu, ty představení
00:28:49nějakým způsobem pro ty cizince fungujou!
00:28:50-Ono tam teda není tolik textu!
-Jazyková bariéra!
00:28:55Ony jsou pohybový nebo zvukový ty představení!
00:28:58Pak je to trošičku jednodušší vyjíždět.
00:28:59Ale výborný zkušenosti s divákama.
00:29:02Ale třeba ten projekt s tím orchestrem,
00:29:05to už je obvyklý v zahraničí.
00:29:07Dvojice Skutr, Trpišovský, Kukučka!
00:29:23Jak už jsem předeslal
00:29:24i herecký stav tady má dnes své zastoupení.
00:29:27Naším hostem je herečka, která shodou okolností si zahrála
00:29:30a hraje pořád, mám dojem, v poslední hře,
00:29:34kterou napsal zde přítomný dramatik Petr Kolečko!
00:29:37Herečka se jmenuje Jana Stryková!
00:29:49Já jsem možná zašumloval, Stryková! Možná to r nezaznělo.
00:29:53-Tvrdě, krátce.
-Tvrdě, krátce.
00:29:57A tak půjdu i na vás. Tvrdě, krátce.
00:30:01Protože já jsem tady naznačil, že vy hrajete v muzikálu,
00:30:04který napsal Petr Kolečko.
00:30:06Muzikál se jmenuje Pornohvězdy. Čili zdánlivě velmi odvážné téma.
00:30:12Zdálo se vám to taky, když jste tu nabídku dostala?
00:30:14Dostala jste text, abyste si to přečetla?
00:30:16Abyste zvážila,
00:30:17jestli to budete hrát nebo nebudete?
00:30:19Nebo jste věděla hned, že do toho půjdete,
00:30:20aniž jste to četla?
00:30:22Tak, ty Pornohvězdy Petr napsal s Tomášem Svobodou,
00:30:26s kterým já už jsem několikrát předtím spolupracovala.
00:30:29I vlastně s Petrem, takže jsem věděla,
00:30:32měla jsem představu, do čeho půjdu.
00:30:34A já myslím, že důvodem, proč jsem do toho byla obsazená,
00:30:40ten důvod byl velice prozaickej,
00:30:42protože taky vychází ze spolupráce s Tomášem Svobodou.
00:30:47Já jsem s ním poprvé pracovala,
00:30:49když jsem byla v Liberci v angažmá ještě.
00:30:52A on tehdy dělal s náma Astrologa a hrály jsme tam 2 herečky, 2 Jany.
00:30:59A on nevěděl jakým způsobem nás rozlišovat,
00:31:02takže nakonec se rozhodl, že mi dá indiánské jméno.
00:31:06To indiánské jméno znělo Ta, co má větší oči než kozy.
00:31:22-Jak se jmenuje ta 2.?
-Ta byla Jana!
00:31:25-Ta byla jenom Jana!
-Já jsem taky Jana.
00:31:28-Vy jste byla za indiánku.
-Já jsem byla za indiánku.
00:31:31Protože pořád nějakým způsobem ta komunikace vázla.
00:31:37A protože to jméno nezůstalo pouze v Liberci,
00:31:41se to rozkřiklo celkem.
00:31:44-To už se s váma táhne?
-To už se se mnou táhlo.
00:31:47Tak ten Tomáš, jemu se zželelo, tak se rozhodl,
00:31:52že v příštích jeho inscenacích naopak tu moji pověst zvrátí.
00:31:58-Popře.
-A popře. Přesně tak!
00:32:01Vám tu hru psal na tělo, by se dalo říct?
00:32:08To ani snad ne, doufám.
00:32:12Té roli předcházela role ve hře Petra Kolečka
00:32:15Soprán ze slapské přehrady.
00:32:17-Jak?
-Soprán ze slapské přehrady.
00:32:20-Vy jste hrála už v Kolečkově?
-Ano.
00:32:22To jsme tady nezmiňovali! Soprán ze slapské přehrady?
00:32:24-A co jste tam hrála?
-Tam jsem hrála krávu.
00:32:34A ta kráva, právě, ona se vyznačovala tím,
00:32:36že to nebyla kráva s tím vemenem, ale byla to kráva s velkým poprsím.
00:32:43A to poprsí je uděláno z krabic od mléka.
00:32:46Takže opravdu je veliké to poprsí, dokonce dává mléko,
00:32:49takže je užitečné a tím pádem, já jsem...
00:32:54dostála tomu, že opravdu jsem žena a dávám mléko.
00:33:02Čili, hrála jste zvíře? Abych se v tom orientoval!
00:33:04Nebo nějakou krávu,
00:33:05co se válí na dece u slapský přehrady?
00:33:08Hrála jsem v podstatě krávu, takovou jakoby modelku.
00:33:12Ona ta role je ve znaku kráva, alegorická postava.
00:33:19Jako ten pudl.
00:33:21-Pudl, tak vy jste hrála krávu.
-Ano, ano.
00:33:24Čili vy už jste věděla, co můžete čekat.
00:33:25Ale nicméně, otázka zněla!
00:33:27Vy jste nějakým způsobem musela něco dostat!
00:33:29Vám jenom zavolali, přijď, budeme dělat Pornohvězdy?
00:33:33-Bylo to vůbec dopředu napsaný?
-Bylo to.
00:33:36-Takže jste si to přečetla?
-Ano.
00:33:37A teď jste věděla o co se jedná!
00:33:40Dala jste si nějakej čas na rozmyšlenou?
00:33:42-Ne, hned jsem věděla.
-Že hned do toho jdete!
00:33:44-Ano, ano.
-Aha.
00:33:48To téma se mi líbilo.
00:33:51-A jednak ono to není jen o pornu.
-Já neříkám!
00:33:55Já jsem to ani neviděl. Jágra jsem viděl.
00:33:57Zatím jsem nenašel odvahu jít na Pornohvězdy!
00:34:01Ale půjdu! Půjdu! Ono to není... Viděl jsem fotky!
00:34:04Takže mi neříkejte, že to není o pornu!
00:34:08Já bych se zase vrátila k velikosti toho poprsí,
00:34:11protože to je hodně důležitý.
00:34:12-To je klíčový v tý hře?
-Pro mě teda určitě!
00:34:15Ta postava má určitý vývoj, ta moje.
00:34:18Já začnu jako na zkoušce, jako herečka, pornoherečka,
00:34:22která má to moje poprsí, Ta, co má větší oči než kozy,
00:34:26to já začínám a vlastně postupně, jak se převlékám,
00:34:29tak vlastně končím s těmi obrovskými, krásnými ňadry.
00:34:33A předtím mám teda ještě takovej mezistupeň.
00:34:39-Čemu říkáte mezistupeň?
-Takový 2.
00:34:42-Něco mezi.
-Ano, něco mezi.
00:34:44Vy jste si to teda přečetla, to mě zajímá!
00:34:46-Ani na vteřinu jste nepochybovala?
-Ne, ne!
00:34:48A dělala jste na to nějakej casting třeba?
00:34:50Nebyl casting.
00:34:51Rovnou, předem určený, že to budete hrát vy?
00:34:53-Vy to, myslím, alternujete.
-Já to alternuju. Přesně tak.
00:34:55S Lenkou Zahradnickou a s Martou Issovou.
00:34:57A s Martou Issovou.
00:34:59Čili, zkoušky byly takový, že, tam asi text byl!
00:35:02-Nebo se pracovalo s improvizací?
-Text tam byl.
00:35:06-Protože on to píše.
-Pouze ty akce jsme vymýšleli.
00:35:11Často člověk slyší, že třeba herec, když má hrát duševně narušenýho,
00:35:18tak třeba jde do blázince a pozoruje ty duševně...
00:35:22Měla jste podobnou přípravu?
00:35:26-To je zajímavá otázka.
-Zajímavá! Že jo?
00:35:36Já jsem porno nikdy předtím neviděla.
00:35:39Tomáš Svoboda mi přinesl něco, abych se...
00:35:42-Režijní sezení bylo nějaký.
-Režijní bylo.
00:35:45Samozřejmě, já jsem to zkoušela, většina těch mých kolegů byli muži.
00:35:50Takže ti porno znají velmi dobře.
00:35:53Takže nějakým způsobem se se mnou bavili a radili mi.
00:35:56-Vy jste byla úplná začátečnice?
-Já jsem byla začátečnice.
00:35:59Ale tak, jakoby, ono zase mě to tak nepřekvapilo, musím říct.
00:36:09Chcete říct, že nic nového jste tím zkoušením neobjevila?
00:36:14Ne, ne.
00:36:15Že byste se musela vyptávat detailně.
00:36:17-Ne, v tomto ohledu ne.
-V tomto ohledu ne.
00:36:19A vy říkáte, že ta vaše postava má vývoj?
00:36:21Ano, má vývoj.
00:36:23Když tak, stručně můžete?
00:36:24To je pornoherečka, která napřed co?
00:36:28To je pornoherečka, která v podstatě...
00:36:30Se k tomu dostala asi nějak nechtěně.
00:36:32Přesně tak. Dostala se k tomu velmi nechtěně.
00:36:34To je velmi slušné děvče,
00:36:37které si muselo začít vydělávat pornem,
00:36:41kvůli mizerným sociálním podmínkám.
00:36:43-Neměla na činži?
-Neměla na činži.
00:36:45Babička už se o ni nemohla starat, ona byla odložené dítě.
00:36:50Odložené dítě svým vlastním bratrem.
00:37:00To je opravdu smutný příběh.
00:37:03Vidíte, že jsem skoro brečel!
00:37:07Postupně ona nachází tu svoji rodinu.
00:37:11-Kde ji nachází?
-To se musíte přijít podívat.
00:37:14To byste prozradila celej děj!
00:37:17Každopádně, ona na konci se rozhodne,
00:37:19že už to porno dělat nebude, protože našla tu svoji rodinu.
00:37:23-Že už je nasycená.
-Nasycená ne...
00:37:27Že už tomu herecky nemůže nic dát.
00:37:29To ani ne! Že vlastně našla to zázemí svoje! Citový.
00:37:33-Tu rodinu?
-Tu rodinu!
00:37:35Se vrátí k tý babičce zase?
00:37:37A zase jde do porna babička, pro změnu!
00:37:40To by byl nápad, co? Ne, ne! To už ne.
00:37:43-To už by bylo sprostý.
-Přesně tak.
00:37:46Celý to je jinak slušný! Samozřejmě.
00:37:48Ano. Tam vůbec nepadnou žádná vulgární slova.
00:37:51Není třeba, když je všechno vidět!
00:37:54-Akční to je!
-Akční to je hodně. Ano.
00:37:57Kolikrát jste to zatím hráli?
00:38:00Pozvala jste třeba svoji rodinu na premiéru?
00:38:02Samozřejmě. Moji maminku...
00:38:05-Upozornila jste dopředu o co jde?
-Ano, ano.
00:38:07Mojí mamince se to moc líbilo. A vůbec jí to nepřišlo sprostý.
00:38:11Musíme ale říct, že toto, řekněme, netradiční divadlo,
00:38:14není jediný, kterým se zabýváte.
00:38:16I když jste hrála ve 2 hrách Petra Kolečka.
00:38:19Že váš běžnej hereckej repertoár je klasickej, ne?
00:38:25-Vy jste vystudovala...
-Činoherní herectví.
00:38:28Čím jste absolvovala?
00:38:30Co bylo vaše absolventský představení?
00:38:32Moje absolventský představení byla Gazdina roba.
00:38:35To je od Pornohvězd velmi daleko.
00:38:38No ale, já si myslím, že ty paralely tam jsou pořád.
00:38:42-I v té Gazdině robě. Ty vztahový.
-Vnímavý divák...
00:38:45Vnímavý divák by našel.
00:38:47Ten mužsko-ženský princip, ten se objevuje vlastně všude.
00:38:53Dalo by se říct, Jano, že jste ryze divadelní herečka?
00:38:56Co takhle film, televize?
00:38:59Čekáte na nějakou správnější nabídku?
00:39:01Nebo záměrně tato média ignorujete?
00:39:03-Ne, já neignoruju nic.
-Neignorujete nic.
00:39:06Sem tam jsem točila něco v televizi.
00:39:10A máte takový mantinely, že třeba telenovelu už ne?
00:39:13Nebo nekonečnej seriál?
00:39:15Nedáváte si, jako herečka? Ráda byste zkusila všechno?
00:39:18Ráda bych zkusila všechno.
00:39:20Samozřejmě záleží na tom konkrétním projektu.
00:39:23Kdo v něm pracuje, kdo to režíruje, kdo to napsal.
00:39:26Jestli se mi to téma líbí nebo ne.
00:39:30Vy jste hrála, myslím, i v letních Shakespearovských slavnostech.
00:39:33-Připomeňte mi.
-Komedie omylů.
00:39:36Když se tak osobně znáte s autorem, padla mezi vámi nějaká řeč,
00:39:41že by moh napsat něco vyloženě vám na tělo, pro vás,
00:39:45když už jste hrála ve 2 jeho hrách?
00:39:47Ty jsou poměrně dost napsaný na tělo, bych řekla.
00:39:50Psal jste to? Myslel jste na Janu, když jste psal Pornohvězdy?
00:39:53To asi ne!
00:39:56Teď nám řekněte, na co jste při tom myslel!
00:40:00Já jsem myslel hlavně na ten divadelní tvar, především.
00:40:06Konkrétně herecky jste to neviděl nějak obsazený předem.
00:40:10Tak, my jsme to chtěli dát Janě.
00:40:13Ptal jsem se i tady chlapců ze Skutru, co režírujou.
00:40:16Pochlubte se, kde vás teď divák může vidět a v čem?
00:40:20Co je teď vaše momentální parádní rolička?
00:40:23Já jsem teď měla premiéru ve Švandově divadle.
00:40:26-Co jste tam hrála?
-Hedu Gablerovou.
00:40:29Režíroval to Dan Špinar.
00:40:32To je vlastně asi tak nejnovější věc moje.
00:40:36Ale hrajete i v jinejch divadlech? Cestujete!
00:40:39Cestuju, cestuju.
00:40:41Kolik máte rolí momentálně naštudováno?
00:40:44Asi, nevím, nepočítala jsem to, ale řekněme, tak 12?
00:40:4912 současně rolí v různejch divadlech!
00:40:51-Ano, ano.
-To je jako, co? Pamatovat si to!
00:40:56Tak, některé role nejsou tak těžké na pamatování si.
00:41:00A na čem teď pracujete? Určitě něco zkoušíte.
00:41:02Zkouším v divadle Palace
00:41:05divadelní adaptaci filmu Když Harry potkal Sally.
00:41:08Až bude generálka, tak mi cinkněte.
00:41:10Určitě! Ale musíte přijít na ty Pornohvězdy prvně!
00:41:12Napřed na ty a pak uvidím co dál!
00:41:16Děkuju za pozvání! Jana Stryková!
00:41:24Přátelé, to je pro dnešek všechno!
00:41:27Samozřejmě budu rád, když jsme trošičku, vám,
00:41:30televizním divákům, rozšířili obzory.
00:41:33A když třeba si v tuto chvíli doma říkáte:
00:41:35No, možná to nemusí bejt špatný divadlo,
00:41:37taky se na to, mámo, zajdeme podívat.
00:41:40Mějte se hezky, na shledanou!
00:41:42Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma Moderní divadlo (2010). Účinkují: P. Kolečko, J. Stryková, M. Kukučka a L. Trpišovský. Režie V. Polesný
Tentokrát jsme pro vás připravili díl s názvem „Moderní divadlo“. Pozvání přijal dramatik Petr Kolečko, herečka Jana Stryková a režijní tandem Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 12
