00:00:24Dobrý večer, dobrý večer.
00:00:28Dobrý večer. Děkuju.
00:00:31Dobrý večer, zdravím samozřejmě z tohoto místa,
00:00:34tedy z pražského divadla Semafor i naše diváky televizní.
00:00:37Věřím, že jsou, byl bych rád, našimi stálými diváky.
00:00:41Přátelé, pojďme rovnou k věci.
00:00:43Řeknu vám, co naše dnešní hosty spojuje.
00:00:47Oni totiž ve svých oborech už byli za svoji práci,
00:00:50minimálně 1 x oceněni.
00:00:52Vy, samozřejmě, jste si všimli,
00:00:53že toto roční období je období, kdy začínají nejrůznější ankety.
00:00:58To je prakticky každej tejden večer nějaká anketa,
00:01:01vyhlašujou se nejrůznější sportovci,
00:01:03každá ta cena se většinou nějak jmenuje.
00:01:06Filmaři mají v Americe Oscary, u nás mají filmaři České lvy,
00:01:10Zlatý slavík je pro zpěváky, Zlatý kanár je pro tenisty.
00:01:13Pak je hezká cena, o tu by byl určitě největší zájem,
00:01:17Zlatý padák.
00:01:18Není pro parašutisty, ale...
00:01:21O Zlatý padák je většinou velká rvačka.
00:01:23Měl bych rovnou říct, ještě než pozvu 1. hosta,
00:01:26že já jsem nikdy žádnou cenu nedostal.
00:01:30Ne, že bych si nějak stěžoval, to ne.
00:01:33Bez těch cen se dá, samozřejmě žít.
00:01:36Dokonce, musím říct, loni mě to už dokonce trošičku štrejchlo.
00:01:39Seděl jsem v 1. řadě, v tom divadle,
00:01:41když se rozdávaly TýTý
00:01:43a už jsem měl nakročeno!
00:01:45Si představte! Vyhlašoval ten můj obor!
00:01:47Už jsem si utahoval kravatu a oni řekli, Dejdar!
00:01:51Chápete to?! Za co?!
00:01:57Tlustýho blbečka! Rozumíte?!
00:02:01A jemnej, chytrej, inteligentní humor
00:02:03u nás zkrátka oceňovanej není!
00:02:06Já bych rád pozval 1. hosta,
00:02:07který byl samozřejmě ve svém oboru oceněn několikrát.
00:02:11Určitě mi dáte za pravdu, že zaslouženě.
00:02:13Protože on točí skvělé české filmy! Režisér Jan Hřebejk!
00:02:30Mimochodem, víte vůbec, kolik přilítlo těch Českejch lvů
00:02:33na konto vašich filmů dohromady?
00:02:35-20.
-21.
00:02:38-21, ale ten 1 už se neuděluje.
-Jak to?
00:02:42To byl tehdy Český lev, uděloval časopis Cinema,
00:02:46jmenovalo se to Český lev cena časopisu Cinema.
00:02:48A to se od té doby neuděluje.
00:02:49Tak já jsem nechtěl si přidávat něco, co už...
00:02:52-A těch všech 20 máte doma?
-Ne, to dostali...
00:02:56-Různý!
-Já mám 3.
00:02:583! Když točíte film, dá se trošku už myslet na to,
00:03:02že točíte něco, co by mohlo ty odborníky zaujmout?
00:03:05Že by nějaká cena mohla přilítnout? Dá se na to myslet?
00:03:09Dá se na to myslet, ale je to zbytečný. Nepomůže to.
00:03:14Samozřejmě, když ten film začínáme,
00:03:17tak já už v tu chvíli mám už řeč na Oscary.
00:03:23Že jo? Připravenou!
00:03:24Ještě než začneme, slevím. A mám už řeč jen na České lvy.
00:03:27Pak mě to přejde a směrem k tomu konci se už jen modlím,
00:03:31aby to nebyl úplnej průšvih!
00:03:34Člověk vždycky začne s takovou ambicí,
00:03:36že to vyhraje všechny myslitelný ceny.
00:03:39Na Oscara už jste měl taky jednou zaděláno, že jo?
00:03:42Tak to byl takový náš světlý okamžik.
00:03:47No světlý! Nakonec jste ho nedostali.
00:03:50Ale víte co! Tam je dobrý, že tu nominaci oni oznáměj
00:03:54a pak se 2 měsícce ještě čeká!
00:03:57A ty 2 měsíce jste takovej pětinovej držitel toho Oscara.
00:04:01Hryžete si nehty doma.
00:04:03Já si je hryžu, i když nejsem nominovanej na Oscara.
00:04:06To bych si je naopak výjimečně moh přestat hryzat.
00:04:10Já jsem ale jednou sledoval
00:04:11při tom předávání Oscarů Stevena Spielberga.
00:04:13Měl taky okousaný nehty. A to je lepší režisér.
00:04:17Ale víte co! Ty 2 měsíce, ty byly perfektní!
00:04:22-To těšení! To těšení se na to!
-No to těšení!
00:04:24Protože se furt dalo spekulovat, že třeba jo!
00:04:27-Ale jel jste tam? Byl jste tam?
-No tak jo.
00:04:29Když vám to platěj, tak tam jedete!
00:04:33-Oni Američani vám to platěj!
-No jistě.
00:04:34Všecky náklady? Cestu, hotel, všecko?
00:04:37No jo, oni vám zaplatí hotel
00:04:39a samozřejmě ten vstup a limuzínu, která vás vozí.
00:04:43A potom, já jsem dostal takový i vysoký kapesný, asi 1000 dolarů.
00:04:47To vám šoupli hned na letišti 1000 dolarů?
00:04:49Ano. Ale, v tom hotelu,
00:04:52kde já jsem okamžitě tam pozval pár takovejch kamarádů, Čechů,
00:04:55tak okamžitě ten účet za 1000 dolarů!
00:04:58A já už jsem potom do toho Four Seasons hotelu,
00:05:00kde bydleli i další nominovaní,
00:05:02tak já jsem si tam v taškách nosil ze samoobsluhy...
00:05:05Protože já jsem neměl žádný peníze!
00:05:06Já jsem v tý době neměl ani platební kartu!
00:05:09Tak jsem si kupoval
00:05:10v nějakým obchodu nejlevnějším, co bylo.
00:05:13Teď jsem to nes přes tu recepci, ty igelitky.
00:05:16A říkal jste všem omluvně.
00:05:18Jak se řekne anglicky, já jsem to všecko prochlastal?
00:05:20-Jak se to řekne?
-Já myslím, že oni to poznali.
00:05:23Oni to poznali!
00:05:25Já myslím, že tyhlety historky má kdekdo z těch Čechů.
00:05:29Čím je to dál do minulosti, jak vzpomínali mí kolegové,
00:05:34ostatně i Karel Gott vzpomínal na svý zpívání v Las Vegas.
00:05:38Oni samozřejmě, sice byli na tom pódiu,
00:05:41ale potom to byli takoví v podstatě chudobný chlapci.
00:05:45Ten večer jste si užil,
00:05:47jako, že jste tam pokecali s kolegama režisérama?
00:05:49S Eastwoodem, s Tarantinem a tak?
00:05:52O svý práci, že jste si vyměňovali zkušenosti.
00:05:54Čural jsem vedle Stinga.
00:05:59Tam je taková potupná věc. Já jsem tehdy ještě kouřil.
00:06:03Teď už nekouřím, ale tam bych zase kouřil patrně.
00:06:06Tam je takovej výběh malej pro ty kuřáky.
00:06:10Tak tam se tísnili ti kuřáci.
00:06:11A tam mezi nima byli takový, třeba Phoenix, herci.
00:06:15Nemáte oheň? Máme.
00:06:17A mně říkal Honza Svěrák, že když byli oni,
00:06:19když byli s Koljou, tak to byl jinej sál.
00:06:23A že tam se chodilo kouřit na záchod!
00:06:26A že u těch umyvadel kouřily ty hvězdy
00:06:31a ti nominovaní za masky a za neanglicky mluvenej film,
00:06:35tak ti museli kouřit u těch mušlí.
00:06:38A říkal, že jeho táta tam nechtěl k těm mušlím, říkal, to ne.
00:06:42To je potupný. Ale nevím co. Tak, můžete se ho zeptat.
00:06:45Takže ty záchody to jsou v podstatě společenský místnosti.
00:06:49Tam se ty lidi potkávaj bez ohledu na to kdo je kdo.
00:06:52Ale jinak, tam tím, že tam vlastně nejsou ani novináři,
00:06:57tak tam je to takový, že se můžete bavit s někým.
00:07:00Ale musíte umět ten jazyk!
00:07:03A ten já neumím tak dobře, abych...
00:07:06Tak já jsem se tak jako styděl.
00:07:07A jenom jsem, říkám, kouřil a čural.
00:07:11Ono to asi není jen na Oscarech!
00:07:12To jste mi připomněl,
00:07:13to jsem na vlastní uši slyšel vyprávět Václava Klause,
00:07:16kterej byl jako host na nějakým MS ve fotbale.
00:07:19A taky, samozřejmě, šel na záchod a říkal, tak jsem stál
00:07:23a tak jsem se trošku rozhlíd na tom záchodě a koukal,
00:07:27z jedný strany vedle něj, takhle, vykonávali stejnou potřebu,
00:07:31z jedný strany monackej princ a z 2. strany Pelé.
00:07:34A to on říkal, to byla úžasná společnost.
00:07:37Pestrá taková. Že jo?
00:07:39Já bych čekal ještě větší hvězdy, v případě Klause!
00:07:43-Tak na MS!
-Pelé, dobře, ale monackej princ?
00:07:47Na MS ve fotbale.
00:07:49Vy točíte už vážnější filmy, ale natočil jste pár komedií.
00:07:54To by mě zajímalo. Máte dopředu nějaký
00:07:58vytipovaný místa,
00:08:00kde jste přesvědčenej, že se diváci budou smát?
00:08:03Máte třeba to červeně podtržený ve scénáři, takový místo?
00:08:06Že třeba pak tam necháte malinko pauzičku?
00:08:09Aby se lidi v kině vychechtali
00:08:10a aby smích nepřecházel do dalšího nějakýho dialogu?
00:08:15-Co? Pracujete takhle?
-Úplně ne.
00:08:17Ale u těch komedií, který jsme točili
00:08:20podle námětu Petra Šabacha, podle knížek Petra Šabacha,
00:08:22tak on nám to předtím vyprávěl,
00:08:24nebo jsme to četli, nebo nám to on čet.
00:08:27A tak já jsem věděl, že něco zafunguje,
00:08:30když to uděláme stejně dobře, jako on to myslel.
00:08:33Ale úplně tuhletu zkušenost nemám.
00:08:35My samozřejmě děláme testovací projekce, že to pouštíme.
00:08:39A někdy se stane, že člověk tam udělá takovou věc,
00:08:42ne že by dělal pauzu na smích,
00:08:43ale že dá ty fórky tak blízko sebe, že nějakej zaniká třeba.
00:08:49A kde ty lidi rekrutujete?
00:08:51Na ulici zastavujete ty diváky náhodný?
00:08:54Někdy je pošle nějaká škola.
00:08:57Většinou producenti třeba si někoho pozvou.
00:09:01A někdy je to opravdu náhodnej vzorek.
00:09:03Třeba takovej fór, kterej zanik, poloinfantilní fór,
00:09:07bylo v Pelíšcích, když Jiří Kodet
00:09:08řekne takovou slavnou šabachovskou větu,
00:09:10"Kde udělali soudruzi z NDR chybu?"
00:09:13Tam se většinou lidi smějou.
00:09:15Tak hned potom Bolek Polívka říká: "Stříleli za války do vzduchu."
00:09:20-A ta zanikla!
-Ta zanikla.
00:09:22To nikdy nikdo neslyšel.
00:09:23Já ji slyším prvně od vás a Pelíšky jsem viděl asi 2 x.
00:09:26Tak jste se asi vždycky smál po týhle větě.
00:09:29Právě z NDR jsem byl vždycky k neutišení.
00:09:32Ale já vám ještě řeknu takovej postřeh.
00:09:35Jak teď se vlastně hodně ty filmy premiérujou,
00:09:37nebo hodně se hrajou v těch multiplexech.
00:09:40My jsme 1. film, který se hrál v multiplexech,
00:09:43mezi filmem Musíme si pomáhat, který měl premiéru v r. 2000
00:09:47a Pupendem, který mělo premiéru v r. 2003,
00:09:51tak vzniklo v Praze 120 nových kinosálů.
00:09:55Vzniklo 12 multiplexů.
00:09:57A předtím ten film jsme viděli v Lucerně
00:10:00a pak se hrál třeba ve Světozoru.
00:10:02A teď vlastně měl premiéru ve Slovanským domě,
00:10:06v tom největším sále jsme seděli, zhaslo, teď začal ten film
00:10:10a bylo úplný ticho, nikdo se nezasmál,
00:10:12takový zaručený fóry, nikdo se nesmál!
00:10:15Já jsem propad úplný depresi
00:10:16a pak jsem se podíval vedle sebe a ty lidi se smáli!
00:10:19Ale nebyli slyšet!
00:10:20Protože v tom multiplexu ten smích,
00:10:22ono je to vymyšlený tak, aby se ty lidi nerušili,
00:10:24tím, že tam žerou, telefonujou,
00:10:27atd., tak, aby se nerušili při tom chroupání,
00:10:31aby je třeba ani nerušil ten film, aby nějak vzájemně se to nerušilo,
00:10:35tak tam je ta akustika taková,
00:10:36že vlastně ten kolektivní zážitek nemáte z toho smíchu.
00:10:40Tam jsou ty plyšový sedadla
00:10:41a tam ten smích jde do těch sedadel a není to slyšet.
00:10:45Ale pojďme zpátky k vašim filmům!
00:10:48Vy jste se určitě už setkal s takovou, řekněme výtkou.
00:10:51To vám možná některý diváci nebo já nevím, jestli i odborníci,
00:10:54že ve vašich filmech se poměrně točí úzkej okruh herců.
00:10:58Čili, jinými slovy, že v každým vašem filmu
00:11:00hrají víceméně ty samý lidi.
00:11:02Co na takovou výtku vždycky říkáte?
00:11:05Oni většinou ještě dodají, když mně tohle někdo vyčte,
00:11:07tak většinou dodá ještě ta jména a říká, Holubová nebo Dušek.
00:11:10Tak Eva Holubová netočila se mnou posledních 6 mých filmů.
00:11:17A Jaroslav Dušek posledních 5 mých filmů.
00:11:20Není to úplně pravda.
00:11:21A jestli to neplatí o jednom filmu, tak je to můj poslední film,
00:11:25kde ty hlavní role hrajou...
00:11:27Úplně jiný herci než vaši oblíbenci nebo kamarádi.
00:11:29Nebo jak se to dá říct?
00:11:31Tak já, když obsadím Aňu Geisslerovou,
00:11:34tak ji neobsadím proto, že je to moje kamarádka,
00:11:37ale protože je to dobrá herečka.
00:11:39Ale, tak pochopitelně,
00:11:41mně se s nějakejma lidma dobře komunikuje.
00:11:43Přece jenom ta práce je hodně závislá na tom,
00:11:47jak s tím člověkem, jestli máte společnou řeč nebo ne.
00:11:50A u těch herců, který navíc opravdu tam investujou tu tvář, tu emoci,
00:11:55tak je to důležitý, jestli na vás jsou alergický nebo ne.
00:11:59Protože jestli se s váma oni necejtěj dobře a vy s nima,
00:12:03chodíte jak kolem horký kaše, tak je to blbý.
00:12:07A já s některejma lidma, počínaje, samozřejmě, scénaristou,
00:12:11kterýho znám 25 let, od 14,
00:12:14tak i s těma některejma hercema se mi lépe komunikuje.
00:12:19Ale neznamená to, že bych byl fixovanej na furt stejný lidi.
00:12:24Teď jsem třeba 1 z hlavních rolí do filmu dal neherci
00:12:28Antonínu Kratochvílovi, což je fantastickej fotograf,
00:12:31který žije v New Yorku
00:12:32a je to takovej válečnej proslulej fotograf.
00:12:34Je neherec, neznali jsme se předtím
00:12:37a hraje v tom filmu jednu z hlavních rolí.
00:12:40Vy jste si dal takovou normu, to jste si dal sám,
00:12:42že budete točit 1 film ročně?
00:12:44Anebo vás trošku inspiroval Woody Allen,
00:12:46kterej vlastně taky točí 1 film ročně?
00:12:49My jsme natočili 1. film Šakalí léta, kterej byl drahej.
00:12:54A pak jsme měli dlouhou pauzu, protože jsme měli takovou,
00:12:58že jsme udělali výpravný, komerční film,
00:13:01který ale vlastně nakonec nevydělal žádný peníze.
00:13:05A já jsem si potom říkal,
00:13:08že bychom radši s tím Petrem se snažili naladit na filmy,
00:13:12který jsou komorní,
00:13:16aby už jsme právě takovou dlouhou prodlevu neměli.
00:13:19Protože nás dost těší, a tím, že jsme na to 2
00:13:22anebo ještě s producentem Ondrou Trojanem jsme byli 3.
00:13:27A ty filmy byly jednoduchý!
00:13:29Takže my jsme to napsali
00:13:30a mohly se na to sehnat snáz peníze,
00:13:33než na projekty typu Tobruk nebo Báthory,
00:13:36který prostě jsou výpravný a stojej...
00:13:38Takže to šlo. Nenáročný, 1 x za rok natočit.
00:13:40Já taky nic jinýho v podstatě jsem nedělal.
00:13:42Jenom občas režíruju v divadle nějakou komorní věc.
00:13:45-Reklamy už neděláte?
-Mně to nikdo nenabízí.
00:13:48Dřív jste točil nějaký reklamy, ne?
00:13:50Dřív mně to někdo nabízel.
00:13:53Teď jste řekl, že jste natočil poslední film,
00:13:55ten ještě v kinech není.
00:13:57Je to komedie? Nebo aspoň žánr řekněte.
00:14:00Co to je? O čem to je?
00:14:01My jsme natočili film,
00:14:02který se jmenuje Kawasakiho růže a je to drama.
00:14:04Drama!
00:14:05Je to drama o takovým člověku,
00:14:08kterýho obviní jeho zeť, že byl udavač.
00:14:13Tchán váženej.
00:14:14Počkejte, jestli to je drama, tak to už nějaká cena by,
00:14:17na komedie moc ceny se nedávaj.
00:14:19To je známá věc. Sranda, to je takovej odpad nějakej!
00:14:22Ale, když je to drama? Co? Už myslíte na tu děkovací řeč?
00:14:26Já spíš myslím na to, jak přesvědčit lidi, aby na to šli.
00:14:29Protože já si myslím,
00:14:31že to je strašně zajímavý, jak to ten Jarchovský napsal.
00:14:36Myslím si, že tam ty herci hrajou zcela mimořádným způsobem.
00:14:40Protože to je film, který je o minulosti,
00:14:42ale není tam žádná retrospektiva a vypráví se to v tý současnosti.
00:14:45Stihnete to celý dodělat, ty dokončovačky,
00:14:48aby se to stačilo ještě nominovat na ty Oscary?
00:14:51Aby se to poslalo přes louži?
00:14:53-Letos ne.
-Jak to, že ne?
00:14:55Protože Oscary mají jinej nominační cyklus.
00:14:59-Takže jste to nestihli!
-Než Lvi.
00:15:02-A mysleli jste trošku na to? Ne!
-Než jsme začali!
00:15:06Každopádně, ještě jsem film neviděl,
00:15:09ale přeju vám, aby to tentokrát s tím Oscarem klaplo!
00:15:13-Jo?
-Dobrý, no.
00:15:16Jan Hřebejk!
00:15:27Jak už jsem naznačil, cenami za své výkony
00:15:30bývají oceňováni i herci!
00:15:32Mým hostem je teď herec Martin Dejdar!
00:15:48Musím říct, tady jsou dneska sběratelé cen.
00:15:52Ty jsi, ani nevím, kolik těch cen jsi dostal.
00:15:54-No, dostal jsi jednak toho Lva.
-Ano.
00:15:58Za hereckej výkon ve filmu Učitel tance.
00:16:00A pak nějaký ty divácký ankety TýTý.
00:16:05No já jsem dostal pak
00:16:06za Šakalí léta jsem dostal cenu hereckou v Plzni.
00:16:10-Těch profesních je asi 15.
-15!
00:16:13No vidíš to! Kterých si ceníš víc? Těch diváckejch?
00:16:16Anebo těch odbornejch? Těch Lvů?
00:16:20Samozřejmě, že ty odborný
00:16:22jsou pro mě o něco, nemůžu říct cennější.
00:16:26Ale mám k nim takovej vztah, protože jsou těžší.
00:16:33Získat, pro člověka,
00:16:35kterej v podstatě začal televizní zábavou.
00:16:39A posléze teprv začal dramatickou tvorbou,
00:16:42ať v televizi nebo u filmu.
00:16:45Tak já jsem začínal s tou nálepkou kašpara
00:16:47vlastně u Honzy v Šakalích letech.
00:16:51A v podstatě vždycky jsem měl s těma filmovejma rolema
00:16:54trošku problém v tom,
00:16:56že ne vždycky mi všichni byli nakloněni v tom, abych to hrál.
00:17:00V těch začátcích.
00:17:01To se týkalo třeba i Zdivočelý země.
00:17:03-Žes měl nálepku takovýho toho...
-Přesně tak! Jako šášula.
00:17:05Takže, když potom jsem získal toho Českýho lva,
00:17:09tak to pro mě byla,
00:17:10ne, že bych měl tu cenu radši, ale řek bych spíš satisfakce.
00:17:13Žánrově tvůj záběr je teda až neskutečnej!
00:17:17Co ty dokážeš, 1 člověk, obsáhnout!
00:17:21Na 1 straně dramatickou roli, hraješ hrdinu z 50. let, kriminál!
00:17:27A když si člověk přepne televizi, hned v tu chvíli tě vidí
00:17:31jako obtloustlýho rockera!
00:17:35Nemáš pocit, že už diváci ztrácej přehled co je kdy kde kdo?
00:17:43Já mám pocit, že to je dobře. jestli to tak je.
00:17:45A ty nemáš problém, přelízt z 1 figury takhle rozdílný, do 2.?
00:17:49Ani ne, protože to je hodně daleko od sebe třeba ta práce.
00:17:51To natáčení.
00:17:53Ale já mám pocit, že to je dobře,
00:17:55jestli ten divák s tím má takovej problém
00:17:56a nepozná, kdo to je.
00:17:57-Já si myslím...
-Ne, že nepozná! On tě pozná!
00:18:00Jenom kroutí hlavou, co všecko ty dokážeš,
00:18:031 člověk, zahrát rozdílnýho!
00:18:05Jestli to třeba toho hrdinu, nechci říct, handicapuje.
00:18:10Ale věrohodnost jeho.
00:18:11Jestli třeba režisér neříká, hele, ty lidi pak tomu přestávají věřit!
00:18:15-Ne!
-Ne? To se nestalo?
00:18:17-V tom seriálu. Jak se jmenuje?
-Zdivočelá země.
00:18:20-To je v pohodě, jo?
-To je v pohodě.
00:18:22A rocker je prostě úplně jiná kategorie
00:18:25a tam si to se mnou vůbec lidi nespojujou.
00:18:27-Ne?
-Ne!
00:18:28Já jsem vystupoval na koncertu Visacího zámku.
00:18:31To je opravdu extra,
00:18:33jedna z nejslavnějších a nejstarších
00:18:35punkovejch kapel!
00:18:36-Skupina, kdybyste nevěděli.
-Hudební skupina. Punk!
00:18:39To nebyl zámečnickej festival.
00:18:42Nemusíte znát takovýhle menšinový žánry,
00:18:45jako je Visací zámek.
00:18:46A oni mě tam pozvali, ta figura vyhrála nějakou anketu,
00:18:49kdo s nima má zpívat nejznámější jejich písničku Známka punku.
00:18:54-Tys tam přišel v tý masce.
-Že teda já.
00:18:57A já jsem si na ten koncert, to bylo v Akropoli.
00:18:59Tam bylo tisíc mladých punkáčů v sále!
00:19:07A tisíc bylo starších nahoře, mý generace,
00:19:10který už se neodvážili dolů!
00:19:13To byli ti, kteří táhnou těch 25 let s tím Visacím zámkem.
00:19:16Ale ty byli nahoře!
00:19:17A já jsem tam přijel a nesl jsem si ten kostým
00:19:20a říkal jsem si, já se tady musím protáhnout někde, nebo mě zabijou!
00:19:23Protože, jé, Dejdar z televize! Co tady děláš?
00:19:28Tak jsem se normálně proplazil.
00:19:29Pak jsem se převlík a opravdu jsem se,
00:19:32hodně jsem se třás, než jsem tam vylez.
00:19:34A teď oni zahlásili: Tady, prodavač cédéček!
00:19:38Já jsem vylez a punkáči:
00:19:42A já s nima:
00:19:46A to se odehrávalo asi těch 6 minut na tom jevišti a zas:
00:19:50Tam kluci stáli v 1. řadě, ty kelímkáče v ruce:
00:19:57A já jsem zase odešel, pak jsem se odlíčil
00:19:59a zase jako myš, jen aby mě neviděli!
00:20:03-Ta figura si žije svým životem.
-Ta figura si žije svým životem!
00:20:06To ještě dabuješ, to taky děláš, dabuješ ještě Simpsony!
00:20:10Taky se ti nestane při jiný roli,
00:20:13že ti tam vleze ten, jak to mluvíš...
00:20:15To se mi nestane, ale musím se ti přiznat,
00:20:17že konkrétně s těma Simpsonama a teď se mi to stalo několikrát,
00:20:20že mě to někdy zamrzí.
00:20:22-Co tě zamrzí?
-Já ti to řeknu.
00:20:24My děláme Simpsony, Karle, 19 let. 19 let!
00:20:28To už je normálně dospělej člověk, se mnou ten Bart.
00:20:32A někdy mě, přiznám se, zamrzí, když takhle potkám nějaký lidi
00:20:35a ty mi chtějí udělat radost a říkají:
00:20:37Pane Dejdar, to je vopravdu nejlepší věc v životě,
00:20:40kterou jste udělal, je ten Simpson!
00:20:42Já si jenom říkám, no to je bezvadný!
00:20:44Moc děkuju! To jsem rád!
00:20:47A potěšíš je taky, že na ně promluvíš tím...
00:20:49To chtěj, no. To jsem i nějaký telefonní vzkazy namlouval.
00:20:53Já to chci taky.
00:20:58To přeci musíš mít v krvi, ne? Jen přehodíš nějakou výhybku!
00:21:02To už je po 19 letech už docela...
00:21:04-A řekneš něco tím...
-Tím hlasem, no.
00:21:07To víš, že jo! Co bysi chtěl vědět, Karle?
00:21:11Ale víš co, já vlastně ani, protože se poměrně často potkáváme,
00:21:15já ty tvoje začátky vůbec, to jsem tě ještě neznal.
00:21:18Ty jsi dělal DAMU, jestli se nepletu.
00:21:20Ano!
00:21:20Nejseš Pražák, že jo? Odněkad od Chrudimi?
00:21:22-Chrast u Chrudimi.
-Chrast u Chrudimi.
00:21:26Co tě to napadlo, bejt hercem, v Chrasti u Chrudimi?
00:21:29Já ti, člověče, nevím. Já jsem o tom samozřejmě přemýšlel.
00:21:32-Máš v rodině? Máte nějaký?
-No nemáme!
00:21:34Takhle! Nemáme u rodičů, ale u prarodičů z obou stran.
00:21:39-Ochotničili?
-Ochotničili. Čili přes generaci.
00:21:42Mně se líbilo, jak o tom babča vyprávěla vždycky doma.
00:21:44Takže ses rozhod, rodiče ti to schválili.
00:21:47No tak, jako, schválili. Oni řekli: To víš, že jo.
00:21:50Takže mi to schválili. Jó, budeš hercem! To víš, že jo.
00:21:52A napiš si tam ještě 2. školu! Do toho dotazníku.
00:21:55A napsals ji?
00:21:56Napsal jsem si, z trucu jsem si napsal vojenský gymnázium.
00:22:01-Mladická nerozvážnost!
-Kdyby tě nevzali?
00:22:02Tak jsem šel na vojenský gymnázium.
00:22:04-Tak jsi šel...
-No.
00:22:05No jo. A to opravdu jsi napoprvé ty zkoušky udělal?
00:22:07-Jo.
-Jo?
00:22:09Já teda, mě připravoval Olda Kaiser na zkoušky.
00:22:12-Kdo?
-Olda Kaiser.
00:22:13To bych zvlášť předpokládal, že skončím na vojenským!
00:22:20Naštěstí ne! Naštěstí to tak nebylo.
00:22:23On je taky z Chrasti?
00:22:24Ne. Ale Naďa Konvalinková je z Chrasti!
00:22:26No jasně! A na podzim toho r. 82, nebo kolik to bylo,
00:22:31nám volali naši příbuzný, u kterejch byli,
00:22:34bylo to někdy v neděli.
00:22:35-Je tady Kaiser z Prahy, jo?
-No, no.
00:22:37-Je tady Kaiser, u nás vedle!
-Tak jsi šel čumět.
00:22:39Ne! A já říkám tátovi, to bysme tam mohli jet.
00:22:42Zeptáme se ho, jestli by mě nepřipravil na zkoušky.
00:22:45Jsme tam přijeli, tam Kaiser seděl v kuchyni, hulil.
00:22:48A tak jsme se domluvili a on řek, že jo.
00:22:51A jeli zase do Prahy.
00:22:52A pak mi udělali, týden před mými přijímacími zkouškami,
00:22:56mi u nich doma udělali speciální přijímací zkoušky.
00:23:00Naďa?
00:23:02Komise byla Naďa Konvalinková, její otec,
00:23:06Olda Kaiser a Jirka Lábus.
00:23:08-To byla zkušební komise.
-A tys to měl celý jim zahrát!
00:23:13Ale všechno! Já měl i politickej pohovor!
00:23:17Ten jedinej se lišil od toho pravýho potom!
00:23:20Jinak to víceméně bylo stejný!
00:23:22Ale já jsem je trošku zaskočil, což se mi docela povedlo.
00:23:25Protože já jsem přijel, měl jsem kufřík, černej takovej.
00:23:29A v tom jsem si nastříhal papíry z novin
00:23:33a udělal jsem jako balíčky stovek.
00:23:35Takže jsem jim přivez úplatek asi milión
00:23:37a bábovku od maminky.
00:23:39Tak tím jsem jim trošku vyrazil dech,
00:23:40takže mě poslali vedle a radili se, co bude dál.
00:23:43A pak vlastně mi udělali celej den ty zkoušky se vším všudy,
00:23:45jak to asi bude vypadat.
00:23:47-Celej den?
-No, celej den.
00:23:48To i na DAMU je celej den taková zkouška?
00:23:50-Celej den a 3 x.
-Jak, 3 x?
00:23:531. kolo, 2. kolo, 3. kolo.
00:23:55Já jsem nikdy na DAMU nebyl, proto se ptám takhle.
00:23:57Proto nemáš žádnou cenu, Karle, taky.
00:24:08Ale když teda jsi nebyl z Prahy, vzali tě na školu
00:24:11a to jsi rovnou na koleji tady bydlel?
00:24:13To bylo velmi zajímavý,
00:24:15protože vlastně v září jsme měli nástup.
00:24:18A já 1. září, nebo začátkem září jsem šel na tu školu
00:24:21a můj otec mě donutil jít v kvádru.
00:24:25Že jako slušnej člověk má jít 1. den do školy slušně oblečenej.
00:24:28Takže já jsem šel jak idiot v kvádru z tanečních s kravatkou.
00:24:32A teď jdu tou Karlovkou, vyvalenej, že jo?
00:24:34Protože jsem byl v Praze už.
00:24:36Z Chrasti u Chrudimi poměrně velkej skok.
00:24:39A teď přicházím ke dveřím tý školy v Karlovce a tam už o dveře stála,
00:24:44v batiku a v korálkách Bára Hrzánová s cigárem v puse.
00:24:50Co to je tohleto? Seno mu čouhá z bot!
00:24:56Pak jsem otevřel dveře a tam Mirek Táborský,
00:24:57nazdar, já jsem Mirek Táborský!
00:25:00Dostával jsem rány hned 1. den.
00:25:03A pak jsme se nějak rozdělovali na ty koleje
00:25:06a já jsem bydlel na koleji 3 roky právě s Mirkem Táborským
00:25:10a s Martinem Mejzlíkem.
00:25:11Martin Mejzlík byl z Tábora kluk, kterej byl výbornej kámoš,
00:25:15výbornej herec, borec.
00:25:17A ten byl takovej strašnej salámista.
00:25:19Furt seděl takhle a furt se jako drbal.
00:25:22A byl úplně v pohodě celou dobu, do toho Mirek...
00:25:25-Tomu se říká salámista?
-No.
00:25:29Že je jako v pohodě, no! Že si s tím nedělá problém!
00:25:35Slyším prvně slovo salámista!
00:25:37-Já to znám!
-Vy to znáte, co je salámista?
00:25:40-Znám, ale ať to vysvětlí Martin.
-Že je v pohodě!
00:25:43Ne, jako, že sahá na salám nebo něco!
00:25:48To s tím slovem nemá nic, on, že se pořád drbal! To je celý!
00:25:51Ale salámista je člověk, kterej je v pohodě! Neřeší to!
00:25:54Je to tak nebo tak!
00:25:56-Proč zrova salámista?
-Že to má na salámu se říká!
00:25:58-Jak na salámu?
-Tak!
00:26:00-Jako někdo to má na háku!
-Na háku rozumím!
00:26:04Tak to je to samý!
00:26:07Vy jste doteďka slyšeli, co je salámista?
00:26:10-Že se tak smějete zasvěceně?
-Jistě! Jen ty to nevíš!
00:26:15A to jsem z Prahy, ty vole!
00:26:20No dobře, tak salámista, mluvil jsi o nějakým...
00:26:23To jsem v životě neslyšel.
00:26:24Takhle jsem 3 roky společně na tý koleji bydleli.
00:26:26-To byl život! Co? Mejdany, holky!
-Nebylo to špatný.
00:26:29-Co?
-Nebylo to špatný!
00:26:31Utrženej ze řetězu! Z venkova! Buran! Co? To sis to užíval!
00:26:36Já jsem si to moc neužíval! Já jsem nevěděl, která bije!
00:26:39Víš co to je, která bije?
00:26:42Já, že jsi tak ztvrdnul!
00:26:49Vím, ale nevím, proč jsi nevěděl, která bije?
00:26:52Protože tohle jsem opravdu do tý doby...
00:26:54Pochop! Já jsem chodil spořádaně domů,
00:26:57soboty, neděle s rodičema, výlety a teď, no utrženej ze řetězu!
00:27:01A ještě mezi tuhletu sebranku! Uměleckou!
00:27:05A mně vlastně v tom čtvrťáku někdy v lednu nebo v únoru
00:27:09angažoval Honza Schmid do Ypsilonky,
00:27:12do představení, který tehdy zkoušeli.
00:27:14Já se přiznám, že já jsem, to je možná zajímavý,
00:27:17já jsem se od tý doby, od těch zkoušek,
00:27:19s tím Oldou a Jirkou neviděl!
00:27:21Za celý 4 roky!
00:27:22Celý študium jsi je neviděl? Svoji zkušební komisi?
00:27:27Martine, říkali jsme, že jsi rovnou,
00:27:29když jsi skončil školu,
00:27:30že jsi rovnou šel do Ypsilonky.
00:27:32Což není, řekl bych standardní divadlo.
00:27:35Ale ta škola tě vychovávala pro opravdu ty Shakespeary.
00:27:39Nikdy ani trošičku ti neblesklo hlavou,
00:27:41že třeba by sis zahrál, co takový Národní divadlo?
00:27:44-Bleská mi to furt.
-Bleská ti to?
00:27:46Othella třeba! Ty bys byl dobrej Othello!
00:27:48To jsem hrál! Othella jsem hrál v Ypsilonce!
00:27:50Já to viděl! Výborně! Schmitzer hrál Jaga!
00:27:52Jirka Schmitzer hrál Jaga. To bylo výborný!
00:27:56Tak to sis užil toho Shakespeara! Ale v Ypsilonce, to je netypický!
00:28:00Hele, tak jako otevřeně!
00:28:01Kdyby třeba přišla nabídka ze Zlatý kapličky,
00:28:05jseš připravenej říct ano nebo ne?
00:28:08-Beru hned.
-Bereš hned?
00:28:09Třeba to přijde! Já bych ti to přál!
00:28:11Martin Dejdar!
00:28:233. obor, který tady dnes budeme probírat,
00:28:26je obor populární hudba.
00:28:28Protože právě v tomhletom oboru
00:28:29už byl 2 x oceněn Akademií populární hudby
00:28:32jako zpěvák roku Matěj Ruppert!
00:28:45Ani teď nevím, jestli jsem tvoje jméno vyslovil správně.
00:28:48Čteš se Ruprt?
00:28:54Já s tímhletím bojuju od základní školy,
00:28:57kdy samozřejmě Ruprt se velice dobře veršuje.
00:29:01Rýmuje, ano!
00:29:04Já to dlouhou dobu strašlivě nenáviděl!
00:29:07-To jméno jsi nenáviděl?
-No.
00:29:08Svoje jméno jsem strašlivou dobu nenáviděl.
00:29:12Hodně jsem se za to rval.
00:29:14-Pral jsi se?
-Pral jsem se taky.
00:29:15-Jako ve škole?
-No.
00:29:17-Se spolužákama?
-Se spolužákama.
00:29:18Když zarýmovali, tak už jsi dával pěstí?
00:29:21Já jsem rozdával pěstí.
00:29:22Já jsem, dneska už asi nevypadám, ale já byl...
00:29:25Vypadáš! To si nemysli! Typickej rváč!
00:29:30Ale byl jsem docela rváč na 1. stupni.
00:29:33-Jenom kvůli jménu?
-Taky, ne.
00:29:35Stačilo, když můj spolužák Zbyněk Průcha dostal 1.
00:29:41-Tak hned dostal od tebe pěstí?
-No, dostal.
00:29:43Ty jsi trestal jedničkáře!
00:29:45Čili ty jsi měl jiné známky, jsem pochopil!
00:29:47Já jsem měl o dost jiný známky.
00:29:50Ale co jsi řekl, že dodneška? Co s tím můžeš mít za problémy?
00:29:53Já jsem myslel, jestli se nevyslovuješ Rupert?
00:29:57Já se vyslovuju Ruppert. Ale ostatní...
00:30:01Čili, správně je to Rupert?
00:30:03Já si myslím, že spíš je to správně Rupert.
00:30:07Určitě.
00:30:08Nechceš přijít ještě jednou? Já tě ohlásím správně!
00:30:14Ale ono Ruprt je takový češtější! Ale ty tam máš 2 p v tom jméně!
00:30:20To by mohlo inteligentního ťuknout, že se to čte Rupert, po německu!
00:30:28-Komolej ti jméno hodně, lidi?
-Většinou mi říkají, Martine!
00:30:36-To se stává naprosto běžně!
-Martine! I Matěje ti komolej!
00:30:41Ono totiž i na "Matěji" se spousta věcí rýmuje!
00:30:46To jsem taky neměl rád.
00:30:47-Matěj se rýmuje?
-No jasně!
00:30:49Kozí bob-ky platějí.
00:30:52-Cože?
-Kozí bobky platějí.
00:30:57Počkej, to je nějaká salamárna! To neznám!
00:31:09Tuhle říkanku já jsem v životě neslyšel!
00:31:11Já mám bratra a ten si mě hodně často dobíral.
00:31:16My máme každej jinýho tatínka.
00:31:17Takže on se i příjmením jmenuje jinak?
00:31:19Ano. On se jmenuje Ctibor.
00:31:24A jeho tatínek, Vladko, když viděl, jak mě trýzní,
00:31:30tak mi poradil, že taky existuje na Ctibor.
00:31:33Má v zadku příbor.
00:31:37To jste na sebe takhle hulákali někde?
00:31:40Já měl tu nevýhodu, že jsem byl,
00:31:41že jsem stále ještě, o 8 let mladší.
00:31:44A on už od 10 let trénoval karate.
00:31:48Největší mediální magnát se jmenuje Rupert.
00:31:51Ale Murdoch, teda! Křestním jménem je Rupert.
00:31:53Je tady Rupert, tak u toho magnáta by to bylo,
00:31:59kdyby se ta jména komolila, Mrdoch.
00:32:03-Ruprt Mrdoch. Matěj...
-Tvoje chvilka skončila!
00:32:13Tleskej mu ještě, blbečkovi! Tleskej mu!
00:32:18Si myslí, že improvizuje tady!
00:32:21Já bych možná chtěl říct, mně už to sice nevadí,
00:32:23ale klidně bych načal nějaký jiný téma.
00:32:28To jsem zrovna chtěl, jenže mně do toho skáče!
00:32:34Takže, kdy vůbec nastal u tebe ten zlomovej okamžik?
00:32:38Od dětskejch let, jako chlapeček, jsi chtěl bejt zpěvákem?
00:32:42Zpíval jsi na školních besídkách a už i rodiče věděli,
00:32:46že jednou z tebe bude nějakej zpěvák?
00:32:48Bylo to tak jednoznačný odmala?
00:32:49Já jsem zpíval opravdu hodně odmala.
00:32:52A moje pěvecká dráha začala ve folklorním souboru Rosénka.
00:32:58-Jak? Rosenka
-Rosénka.
00:33:00Kde jsem asi od 5, 6 let zpíval.
00:33:02A je teda pravda, bude to možná znít jako chvástání.
00:33:04Už od začátku jsem zpíval sóla.
00:33:07-V Rosénce?
-V Rosénce, no.
00:33:11Dokonce v nějakejch asi 7, 8, 9 letech jsem zpíval
00:33:15před více než 1000 lidma.
00:33:17A já jsem už tehdy byl strašlivej trémista.
00:33:20Já jsem hroznej trémista.
00:33:21-Dodneška?
-Dodneška.
00:33:23Já jsem opravdu strašlivej trémista.
00:33:24Honza mě musel křísit.
00:33:27Já jsem hrál v 1 filmu u Honzy a musel mě tam křísit několikrát.
00:33:31Ty jsi hrál v nějakým...
00:33:33Ve filmu Pupendo.
00:33:36Takže jsi uvažoval chviličku i o herectví?
00:33:38Je pravda že jsem jednu dobu uvažoval
00:33:40po skončení základní školy, že půjdu na konzervatoř.
00:33:42Ale nakonec jsem se rozhod... Ne. Šel jsem na peďák.
00:33:46Co tomu zabránilo? Známky?
00:33:50Já už ve finále nevím.
00:33:52Zřejmě, když jsem zjistil, co všechno se člověk
00:33:55na zkoušky na konzervatoř musí naučit, tak jsem to vzdal.
00:33:59Takže jsi šel na pedagogickou školu?
00:34:01Co rozhodlo nakonec, že jsi se stal zpěvákem?
00:34:06Vyhrál jsi nějakej konkurz? Co byl ten zlom?
00:34:11Kdo tě kde objevil vlastně?
00:34:12V 1. řadě rozhodla ohromná náhoda.
00:34:14Já jsem i když to tak možná nevypadá,
00:34:17já jsem vlastně nikdy neměl
00:34:18nějakou ohromnou ambici se tím živit.
00:34:20Já jsem vůbec nikdy nepředpokládal, že se budu hudbou živit.
00:34:23Já jsem vždycky zpíval pro radost.
00:34:27Kór teda potom, když jsem odešel z Rosénky.
00:34:29Tak jsem si spíš zpíval někde po záchodech a po koupelnách.
00:34:36Jen tak, mimochodem, tam to nejlíp zní.
00:34:40-Je vykachlíčkovaná.
-Pokud není z bambusu.
00:34:44Tam to zní hůř.
00:34:46Je pravda, že jsem vždycky těma písničkama bavil lidi,
00:34:49balil holky taky třeba i trošku.
00:34:51To taky jsem zkoušel, samozřejmě.
00:34:54Že jsi i hrál na kytaru u toho, ne?
00:34:55Já, bohužel, neumím hrát na kytaru.
00:34:57-Ty neumíš hrát na kytaru?!
-Ne.
00:34:58Takže jsi si stoupnul a zpíval jsi!
00:35:00Přesně tak. A nebo mě někdo doprovázel.
00:35:02A většinou ta holka odcházela s tím kytaristou.
00:35:05Ty to maj jednodušší.
00:35:07Ty jsi zůstal sám v parku a zpíval jsi prázdnýmu parku!
00:35:13No to je hezký! Dobře, ale ten zlom myslím!
00:35:17Ten zlom přišel, já jsem měl
00:35:18takovou amatérskou skupinu Leguar GR.
00:35:22-Jakže to?
-Leguar GR.
00:35:26Já si myslím, že není potřeba to rozvíjet,
00:35:28protože ten název vůbec nic neznamená.
00:35:31To GR má být jako grrr.
00:35:34Leguar je fiktivní šelma
00:35:36ze snu našeho basisty Filipa Jakuše a grr v tom snu dělala ta šelma.
00:35:42-Takhle vznikaj ty názvy kolikrát!
-No jo, byl to hodně blbej název!
00:35:47To všude komolili. My jsme naštěstí nebyli tak slavní.
00:35:51Takže to byla tvoje kapela.
00:35:52A na 1 práci, já jsem taky dělal u filmu asistenta,
00:35:58asistenta režie jednu dobu
00:36:00a tam jsem se seznámil s Pavlem Mrázkem,
00:36:02což je basista Monkey Business
00:36:04a ten mě vlastně objevil pro Monkey Business.
00:36:05Já jsem přišel na konkurz,
00:36:06v podstatě na konkurz, něco na tenhleten způsob,
00:36:09protože přede mnou tam byla spousta jinejch zpěváků,
00:36:11ale já jsem prošel.
00:36:13A od tý doby ses stal zpěvákem stálým, skupiny Monkey Business.
00:36:17Já se ještě vrátím k těm 2 cenám.
00:36:20Ty už jsi byl 2 x po sobě oceněnej Akademií populární hudby
00:36:25jako zpěvák roku.
00:36:26Ale nicméně, ve Slavíku jsem tě hledal
00:36:29a dlouho mi to trvalo.
00:36:31A nakonec až dolů jsem šel někam a někde na 16. místě.
00:36:36-To si myslím, že máš na víc, teda.
-Já si taky myslím, že mám na víc.
00:36:41-A děláš pro to něco?
-Co se tak dělá? Poraď mi.
00:36:46Takže nic, vidím.
00:36:49No ne, tak nějakej hit! Zpěváka dělá hit!
00:36:52My si s Monkey Business strašně ceníme toho,
00:36:55že my děláme to, co chceme si dělat,
00:36:57baví nás to a nic víc!
00:37:00To je výborná muzika, samozřejmě.
00:37:02Ty nestojíš o vyšší příčky ve Slavíkovi!
00:37:05-Řekněme si to upřímně.
-Stojím!
00:37:06Klidně řeknu, že bych ho rád jednou třeba vyhrál.
00:37:09Ale nejsem ochoten pro to dělat maximum.
00:37:11Nebo nejsem pro to ochoten dělat víc, než to, co dělám.
00:37:14Tzn., že dělám tu hudbu, kterou dělám,
00:37:17na pódiích, kde ji dělám.
00:37:18A nejsem ochoten třeba jít do lecjaký televizní show,
00:37:25aby mě bylo víc vidět!
00:37:30-My tě zakrejeme!
-Já si extrémně vybírám!
00:37:36Takže si mám považovat, že jsi tady.
00:37:40Ale ono není o zviditelňování! To se můžeš zviditelňovat!
00:37:43Ale zpěváka dělá hit, ne? Co je u Monkey Business?
00:37:47Hrajete výbornou muziku,
00:37:49to já smekám všechny klobouky co mám!
00:37:52Ale máš nějakej evidentní hit?
00:37:54Já si myslím, že písnička Piece Of my Life
00:37:57byl docela slušnej hit.
00:37:59-I písnička Intercooler.
-Co?
00:38:01-Intercooler.
-Intercooler?
00:38:04Ano. Ale je pravda, že asi nějakej...
00:38:09Si nějak nevybavuju teďka.
00:38:12Možná jsem i Intercoolera zaslech někde, ale kdybys mě zabil,
00:38:16tak si z toho nezazpívám notu!
00:38:19A to je možná ten problém,
00:38:20protože my moc dobře si uvědomujeme,
00:38:23že my za 1. zpíváme anglicky, což je 1 problém.
00:38:26Dlouhou dobu se tvrdilo,
00:38:28že to je ten hlavní problém, proč nás nehrajou rádia.
00:38:30Nevím proč potom začali hrát třeba Support Lesbiens,
00:38:33který zpívaj v angličtině a hrajou je do alelujá!
00:38:37-Takže problém je jinde.
-Asi zřejmě problém bude jinej.
00:38:39A pak je další věc, že naše hudba
00:38:41skutečně není pro většinovýho posluchače, zřejmě.
00:38:44-A česky ze zásady ne. Jo?
-To není tak úplně pravda.
00:38:47-My to neumíme, já to neumím.
-Co neumíš?
00:38:51Neumíš mluvit česky?
00:38:54Mluvení celkem jde, ale zpěv v češtině velice těžko.
00:38:57-Zkoušels to?
-Pracujeme na tom.
00:38:59Děláme s Romanem Holým naši společnou desku.
00:39:03Bude se to jmenovat Neruda. A to chceme udělat v češtině.
00:39:07Takže teď zrovna jsme v práci na českejch textech
00:39:09a já se to musím vlastně učit.
00:39:12-A jmenuje se to Neruda?
-Bude se to jmenovat Neruda.
00:39:13A to tam budou samý Písně kosmický a já nevím...
00:39:17Kam s ním? Kam s ním by byla hezká písnička!
00:39:24Nikoho by nenapadlo, že je to od Nerudy, viď?
00:39:27Nebo Mít 2 a čas.
00:39:29Takže bude deska od Monkey Busines česká?
00:39:32To nebude deska Monkey Business, to bude úplně nová kapela Neruda.
00:39:35-Budu tam já a Roman Holý.
-Matěj Ruppert.
00:39:38-Sólová tvoje a Romanova?
-Bude to naše společná deska.
00:39:41Čili, Monkey Busines tam nebudou figurovat?
00:39:43Ne.
00:39:45-A česky!
-Bude to česky.
00:39:47Tak já jsem se tě ptal, co pro to děláš
00:39:49a teď vidím, že děláš.
00:39:51Máme 1 krásnou písničku,
00:39:52která se bude jmenovat pravděpodobně Betonový nohy.
00:39:55-Betonový boty.
-Betonový boty!
00:39:59Ale ty jseš v podstatě tělem a duší rocker.
00:40:02-Jseš rocker?
-Nó...
00:40:05-Jseš!
-Neruda bude hodně rockovej.
00:40:07-Jseš rocker!
-Jestli chceš, tak jsem.
00:40:10Jsem slyšel mockrát zpívat! Vyloženej rocker!
00:40:12Žiješ jako rocker! Rychlý auto, motorky!
00:40:16-Motorky ne!
-Hospody, holky.
00:40:19-Hospody taky, holky taky.
-Rváč.
00:40:21Už jsi říkal, jakej jsi byl rváč. To jseš dodneška ale, viď?
00:40:24-Ne, ne.
-Jak to, že ne?
00:40:26Já jsem se letos naposled bil v Kodani
00:40:28na koncertě s Monkey Business.
00:40:29Tam jsem dostal pěstí od Dána.
00:40:33To byl divák vašeho koncertu,
00:40:34kterej po koncertu přišel a rovnou ti dal pěstí?
00:40:38-Ne, to byl zloděj v samoobsluze.
-A ty jsi ho chytal?
00:40:44On chtěl odvést pozornost, tak mi dal zezadu do spánku pěstí.
00:40:49To je zajímavý. V takovýhle situaci se vám stane to, že podlaha,
00:40:53nemáte pocit, že vy padáte na podlahu,
00:40:55ale podlaha spadla na mě!
00:40:58-Takovejhle pocit jsi měl?
-Přesně si to takhle pamatuju.
00:41:00Normálně podlaha najednou dělala...
00:41:03A ty jsi říkal, to mají v Dánsku zařízený!
00:41:07Přesně tak! To už je ta dánská technika.
00:41:10Ťukni jen tak! Ty jseš zvyklej z Rosénky zpívat bez doprovodu!
00:41:14Ťukni začátek Betonovejch bot a já ti zaručuju,
00:41:17že už začíná hitovost tý písničky odteďka!
00:41:21Nemusíš vstávat! Jen tak z voleje.
00:41:24-Je tam krásnej verš.
-Já nechci, abys recitoval!
00:41:28-Tam, kde sumci spí.
-Tam, kde sumci spí?
00:41:30-Sumci spí.
-A to se zpívá?
00:41:32Tam, kde sumci spí dole v temnotách!
00:41:38-To je všecko?
-To je všecko.
00:41:41Uvidíme! Matěj Ruppert!
00:41:51Přátelé, to je pro dnešek všechno,
00:41:53já vám děkuju za vaši pozornost a za týden jsme tady opět!
00:41:56Mějte se hezky, na shledanou!
00:41:58Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma „Sběratelé cen“ (2009). Hosté: M. Dejdar, M. Ruppert a J. Hřebejk. Režie V. Polesný
Jsou slavní, úspěšní, velmi talentovaní a za to dostávají mnoho ocenění. Do dílu s názvem „Sběratelé cen“ přijde Martin Dejdar, Jan Hřebejk a Matěj Rupert.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 7
