00:00:24 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:00:28 Dobrý večer,
00:00:29 tradičně ve stejný den, ve stejný čas
00:00:31 zdravím z tohoto místa
00:00:32 jednak diváky, kteří se sešli tady, v hledišti divadla Semafor
00:00:35 a samozřejmě naše diváky televizní.
00:00:38 Dnešní 3 hosté mají opět 1 věc společnou.
00:00:42 A sice to, že v jejich žilách kromě té české krve koluje
00:00:47 ještě 1, řekl bych cizokrajná!
00:00:51 Čili, tím pádem se z nich stávají pro nás bytosti takové exotické.
00:00:58 Já si myslím, normálně,
00:01:01 když jdete po Paříži, vidíte nejrůznější odstíny pleti,
00:01:05 nejrůznější kombinace národností a ras.
00:01:08 Je to zcela normální.
00:01:09 U nás, zaplať pánbůh, to už začíná bejt celkem normální,
00:01:12 už se nad tím ani nikdo nepozastavuje.
00:01:15 Já si myslím, že je to vcelku pozitivní.
00:01:17 Že touhletou kombinací nejrůznější, se můžou ty bytosti jen obohatit.
00:01:23 Když se v jednom těle potká krev česká a třeba krev japonská,
00:01:29 tak to je jistě ku prospěchu toho jedince
00:01:31 a jednak i toho jeho okolí.
00:01:32 Protože si vemte, když se potká v 1 člověku japonská chytrost
00:01:39 s českou vyčuraností třeba,
00:01:43 tak to jistě může mít pozitivní efekt.
00:01:47 Já si myslím, že když říkám, že Japonci jsou chytrej národ,
00:01:49 že neříkám nic novýho.
00:01:51 Pokud to není všeobecně rozšířenej názor, můžu doložit
00:01:55 1 drobnou epizodkou, která to jen ilustruje.
00:02:00 Konal se takovej kurz pro manažery. Celosvětovej.
00:02:05 Tam se sešli, tam jim vysvětlovali ty nový technologie a tyhlety věci
00:02:09 a když ten kurz skončil, ten lektor jim říkal,
00:02:11 já bych taky si potřeboval ověřit, kromě těch odbornejch znalostí,
00:02:15 jakou máte povědomost,
00:02:18 ty kulturní, ty všeobecný znalosti jestli taky máte.
00:02:22 Vyzkouším si vás tak, že řeknu třeba nějakej citát,
00:02:25 klasickej citát
00:02:27 a vy mně řeknete z čeho to je.
00:02:29 Řeknete mi autora toho citátu. Jo, tak dobrý. Tak on řekne:
00:02:34 Zamyslí se, jako se teď zamejšlím já a řekne:
00:02:41 Od ledů se osvobozují řeky a potoky.
00:02:46 Manažeři ticho. A vzadu vyskočí takovej malej Japonec a řekne:
00:02:48 Johan Wolfgang Goethe, Faust, Velikonoční procházka 1806.
00:02:55 Ti koukají jako blázni. Japonec!
00:02:58 Lektor říká, dobře, možná to bylo těžký.
00:03:01 Dám jinej citát.
00:03:03 Měsíc vychází, do zlata hvězd se odívá.
00:03:09 Všude ticho, Japonec vzadu vyskočí.
00:03:12 A řekne: Mathias Claudius, Večerní procházka 1799!
00:03:18 Ti jsou z toho, manažeři, úplně vyřízený, furt jen Japonec.
00:03:22 Ten lektor říká dobře, dám šanci všem, dám opravdu lehkej.
00:03:28 A řekne: Pevně přikováni k zemi... Japonec vyskočí a řekne: Schiller!
00:03:36 Schiller, Píseň zvonu 1799!
00:03:41 Všichni úplně hotoví z toho a brblaj, ti manažeři.
00:03:46 1 se neudrží a tak polohlasně řekne:
00:03:49 Zasraný Japonci!
00:03:51 A zezadu se ozve:
00:03:52 Generál McArthur, Pearl Harbor, 1941!
00:04:09 Přátelé, když jsem jako příklad
00:04:11 uvedl kombinaci české a japonské krve,
00:04:14 to má samozřejmě hlubší důvod!
00:04:15 Protože hned můj 1. host je právě,
00:04:19 nevím, jestli se to tak dá říct, Čechojaponec!
00:04:22 Tomio Okamura!
00:04:31 Dobrý večer, dobrý večer.
00:04:37 Tomio, hned se tě zeptám, takovou háklivější otázku.
00:04:41 Řekni mi na rovinu.
00:04:42 Tobě se líbí víc český holky nebo japonský?
00:04:45 Předpokládám, že jsi okusil oboje.
00:04:49 To předpokládáš správně.
00:04:51 Ale já musím říct, že se mi vždycky líbí ty,
00:04:55 to je zajímavá vlastnost, se do ní asi neumíte vžít,
00:04:58 kde vždycky dýl žiju.
00:04:59 Tzn., v Japonsku se mi líbily hrozně Japonky,
00:05:02 ale v Čechách se mi jakoby pomalu vždycky začaly líbit Češky.
00:05:05 Nouze tě k tomu dohnala!
00:05:07 Češku jsi tam nikde nepotkal, tak jsi vzal Japonku.
00:05:11 A ono, zase musím říct upřímně, když ta dívka má muže ráda,
00:05:15 tak jsem zjistil, že je to úplně stejné,
00:05:18 ať je to Češka nebo Japonka.
00:05:20 Ani nevím! Ty jseš svobodnej nebo ženatej?
00:05:22 -Jsem svobodnej.
-Svobodnej jseš!
00:05:25 -A ty jsi nikdy nebyl ženatej?
-Byl jsem 1 x.
00:05:28 A ty jsi byl ženatej kde? Tady nebo tam?
00:05:30 To už je skutečně hodně dávno.
00:05:32 -Kolik ti je?
-To mně bylo 20 - 24.
00:05:36 Tzn., je to už 10 let zpátky. A byla to Japonka.
00:05:41 A potkali jsme se, když jsem dělal prodavače v kině v Tokiu
00:05:44 a připadalo mi divný, že jde potřetí na stejnej film.
00:05:47 A pak jsem se zeptal, proč jde na stejnej film
00:05:48 a ona mi řekla, že kvůli mně.
00:05:50 -Tak mě to tak zasáhlo.
-Tak sis ji vzal!
00:05:52 Mně to připadalo hrozně fajn, takový ideální.
00:05:56 A když jsem řekl, že už pojedu do ČR,
00:05:58 protože už ten prodavač byl pořád dokola,
00:06:00 tak přestože nikdy nebyla v zahraničí, tak řekla,
00:06:04 že se mnou pojede kamkoliv, po celým světě.
00:06:06 Takže si myslím, že to bylo úžasný.
00:06:08 -A jela nebo jsi ji tam nechal?
-Jela se mnou.
00:06:11 -Ty sis ji sem přivez?
-Ano.
00:06:13 A nějaký děti jste měli nebo máte?
00:06:14 -Jo, já mám 14tiletýho syna.
-Ten je tady taky?
00:06:17 -Je tady taky.
-Ona je tady taky s tebou?
00:06:19 On už se totiž narodil v Praze.
00:06:21 -Ona je tady s tebou taky?
-Je tady taky.
00:06:23 -Ale už spolu nejste.
-Má českýho manžela.
00:06:25 Mají krásný miminko a dokonce spolu dodnes podnikáme.
00:06:28 -S manželkou?
-S tou bývalou.
00:06:31 Ty jsi to už zmínil, že jsi do nějaký doby,
00:06:34 do kolikati let žil v Japonsku,
00:06:36 ale tam jsi už taky zkoušel podnikat, prosadit se.
00:06:39 Nějak se to nedařilo?
00:06:40 Že jsi se rozhod, že pojedeš do Česka?
00:06:42 Do své 2., řekl bych, vlasti?
00:06:44 Já jsem měl odmalička problém s tím, že se mi dost lidi smáli.
00:06:48 Že v Japonsku jsem byl moc bílý a i moc vysokej.
00:06:53 Vy si myslíte, jakej jsem Japonec, že takhle vypadám,
00:06:56 ale třeba Japonec tady, v Praze, já jich potkávám spoustu,
00:07:00 tak mi vždycky řeknou,
00:07:02 když jim řeknu, že jsem na půl Japonec,
00:07:03 jsou strašně překvapený a nemůžou tomu uvěřit.
00:07:05 -A za co tě považujou?
-Za Čecha!
00:07:09 Právě ta situace je hrozně obtížná!
00:07:12 Říkáš jim, že takhle Češi nevypadaj?
00:07:17 Já jim to říkám, ale oni se smějou!
00:07:21 A když jim řeknu, že se jmenuju Okamura, tak se smějou ještě víc.
00:07:25 To je nějaký srandovní jméno v Japonsku?
00:07:27 Právě, že není. A oni se mě ptají: Jaký máš to český jméno?
00:07:31 Ahá! Okamura je japonský, tomu oni se smějí a čekají český.
00:07:35 Tak, Okamura znamená vesnice na kopci.
00:07:38 Ale tam se tomu nikdo nesměje.
00:07:42 -Okamura je vesnice na kopci?
-Ale to je kvalitní jméno.
00:07:46 Protože ještě je Nakamura, což je vesnice uprostřed kopce,
00:07:50 těch už bylo trošku víc, když si představíte kopec.
00:07:55 A pak je ještě Kitamura, to je ta vesnice pod kopcem.
00:07:58 Tzn., těch je nejvíc!
00:07:59 Já jsem ještě byl,
00:08:01 nebo ve středověku naše rodina byla ta, která měla trošku výhled.
00:08:07 Tak by ses taky moh jmenovat česky! Vesnice na kopci, rovnou!
00:08:12 Tomio Vesnice na kopci!
00:08:14 Já právě moc nemám rád, když mi někdo říká Tomáš.
00:08:17 Protože moje křestní jméno evokuje Tomáš,
00:08:20 ale mně to tak nepřipadá, že jsem Tomáš.
00:08:22 Abych pravdu řek, mně trošku vadí, že nemáš v tom jméně nic českýho.
00:08:25 Moh bys bejt Tomík.
00:08:27 Ale moje maminka mi dala jméno Tomio,
00:08:28 protože jí připomínalo Tomáše.
00:08:30 Ale s tatínkem se neshodli, proto to zůstalo v tom polovičním.
00:08:33 Tatínek nedovolil českýho Tomáše?
00:08:35 On chtěl ještě víc japonský a to je taková ta úleva,
00:08:38 že ty první 3 písmena jsou jakoby z českýho.
00:08:41 Ale s tím vymýšlením jména, to je pravda,
00:08:43 protože v Japonsku neexistujou svátky.
00:08:45 Což je výhoda vás všech. Že vy máte 2 oslavy ročně.
00:08:48 Resp. 3. V Japonsku se neslaví ani Vánoce, ani svátky nejsou,
00:08:51 protože rodiče si vlastně křestní jména dětí vymýšlí.
00:08:55 Tzn., vlastně to nejde dát do kalendáře.
00:08:58 A ještě máte narozeniny! Já vlastně mám jen narozeniny.
00:09:01 Z toho pohledu jsem měl to dětství smutný.
00:09:03 Státní svátky do toho... Víš co my máme svátků?
00:09:07 Skoro víc, než pracovních dnů! To ti můžu říct!
00:09:10 Ale zase u těch svátků to Japonci vykoumali dobře.
00:09:12 Protože v Čechách, když vyjde státní svátek na sobotu a neděli,
00:09:16 tak to zůstává při sobotě a neděli a nikdo nemá volný den.
00:09:19 V Japonsku, když je to sobota a neděle,
00:09:21 tak se to automaticky posune na pondělí,
00:09:23 aby byly 3 dny za sebou.
00:09:24 To tady není.
00:09:25 Ale zase naopak, Japonci si nemůžou vzít dovolenou.
00:09:26 Tím se to kompenzuje, že moc pracujou.
00:09:28 Japonci si vůbec nemůžou vzít dovolenou?
00:09:30 Tak oni nechtěj. Protože všichni rádi pracujeme.
00:09:44 Oni můžou, ale nechtěj.
00:09:46 Já jsem třeba v letošním roce neměl,
00:09:47 ani 1 pracovní den jsem si nevzal dovolenou.
00:09:49 A to říkám upřímně.
00:09:51 -Ty už děláš tady u nás?
-A nepřipadá mi to divý.
00:09:55 Já tak automaticky vstanu ráno a jdu.
00:09:58 I na Štědrý den jdeš někam? Ty máš cestovku.
00:10:02 Japonsko není křesťanská země, proto Vánoce se neslavily.
00:10:07 Ty na to nejseš zvyklej, tak Vánoce taky neslavíš.
00:10:09 Maminka trošku slavila. Jenže v Japonsku se nejí kapr.
00:10:12 Protože kapr je bahenní ryba a to Japonci nejí.
00:10:16 Tam je ten okrasnej kapr.
00:10:17 No, no, no.
00:10:20 Ten kapr ve srovnání se pstruhem
00:10:23 mi připadá, že vypadá nekultivovaně.
00:10:27 -Jako, že není hezkej?
-No, no.
00:10:30 Fousky jako!
00:10:31 Mně připadá, že pstruh je hodně dynamickej.
00:10:35 Kdežto sumec a kapr, mně připadají...
00:10:38 Ty myslíš, že ryby by se měly žrát jak vypadaj? Podle obličeje?
00:10:44 To je sympatickej ksicht! To mi dejte! Na tom trhu rybím, jo?
00:10:48 A to je právě rozdíl mezi japonským a českým vnímáním.
00:10:51 Protože Japonci strašně kladou důraz na to,
00:10:52 aby všechno vypadalo pěkně, jídlo, aby bylo i pěkně zabalený.
00:10:55 Kdežto Češi to hodí na ten talíř
00:10:57 a vlastně jako by se, řekl bych, nají.
00:11:02 To jsme se dostali k jídlu. Tam jsou velký rozdílnosti.
00:11:05 Když na stole vidíš vedle sebe sushi a svíčkovou se 6,
00:11:12 po čem sáhneš radši?
00:11:14 Važ slova. Moc mně na tom záleží.
00:11:19 -No, určitě sushi, protože...
-Sushi, jo?!
00:11:23 Syrovou rybu, vycpanou nějakou rejží!
00:11:28 To my ten pohled máme opačnej. Naopak!
00:11:31 Ta ryba se takhle propírala tím oceánem!
00:11:34 To je pro nás ta čistota!
00:11:35 A ne prase nebo kráva,
00:11:36 která byla po kolena někde v nějakým hnoji!
00:11:39 A dávají jí se jíst nějaký granule! Pak je tady ta nemoc z toho!
00:11:44 Nebo ovarový koleno!
00:11:46 Češi mají rádi tu chrupavku a to tlustý!
00:11:48 Já jsem říkal, co vám na tom chutná?
00:11:49 Takhle ten rosol se tam na tom, jak se řekne, třepe se na tom!
00:11:56 V Japonsku jsem jednou velkou lahůdku dostal,
00:11:59 ale opravdu syrovou rybu, kompletně syrovou rybu!
00:12:02 Já jsem nevěděl jak to udělat, abych šel na záchod
00:12:04 a nevěděli, že tam budu zvracet, chápeš to!
00:12:08 A jediný na co jsem na tom záchodě myslel,
00:12:10 na ovarový koleno s křenem!
00:12:23 Ale to nejsou jediný rozdílnosti, to jídlo.
00:12:25 Třeba národní sport. Tady u nás je to, víceméně, fotbal.
00:12:30 Protože koukám na fotbal,
00:12:31 ono se kombinuje, já si říkám, přihraje tam nebo přihraje tam?
00:12:35 Obejde ho takhle nebo takhle?
00:12:37 Ta hra má nějakej děj, nějakej průběh.
00:12:39 Národní sport Japonců je sumo!
00:12:41 Řekni mi, přijdou 2 tlustý blbové,
00:12:46 na sobě maj nějaký pampersky nebo co!
00:12:50 A teď jde jen o to, vytlačit toho 2. tlusťocha z kruhu!
00:12:54 Většinou za 30 vt. to je vyřízený!
00:12:56 Co je na tom tak úžasnýho?! Řekni mi to ty, jako Čechojaponec!
00:13:00 To je jako s boxem!
00:13:01 Spoustu lidí si dneska říká, box nemá na olympiádě co dělat!
00:13:04 Ale dyť je to podstata člověka! Ten souboj!
00:13:07 Člověka versus člověka! Bez jakýchkoli zbraní!
00:13:10 Takže to je ta pointa!
00:13:12 Dneska už to lidi třeba nechápou.
00:13:13 Mají rádi sporty, kde jsou nějaký nástroje!
00:13:16 Nějakej curling třeba!
00:13:18 Z mýho hlediska docela problematický sport.
00:13:22 To se člověk ani nezapotí.
00:13:24 Kdežto to sumo, to je skutečně, tam je to chlap proti chlapovi.
00:13:27 A jediná věc co se nesmí v sumo, že se nesmí dát pěstí.
00:13:31 Ale může se dát velkou dlaní.
00:13:34 Jak tě poslouchám, ty to máš rád, to sumo! Ty na to koukáš?
00:13:37 No nejdražší lístky, tam jsem toužil dostat,
00:13:40 jsou v 1. řadě, kde na vás může ten zápasník sumo
00:13:42 potenciálně spadnout!
00:13:45 Protože každej se ho chceme dotknout!
00:13:47 Fakt, jo?
00:13:49 Ale, abychom se dostali k tvýmu současnýmu působení tady.
00:13:53 Ty jseš majitelem cestovní kanceláře,
00:13:56 dokonce jsi už mediálně velice známej,
00:13:58 protože ses stal mluvčím asociace cestovních kanceláří.
00:14:04 Vědí to třeba v Japonosku,
00:14:06 že ty jseš tady už poměrně známá persona?
00:14:09 Ne, já se snažím v tomhle jen každodenně pracovat
00:14:14 a nikde dál se o tom nerozšiřuju.
00:14:17 Ale prej tě přijal i císař a ten každýho nepřijímá.
00:14:19 No, to je pravda.
00:14:21 To musí bejt určitě obřad se spoustou...
00:14:26 Musí to mít nějakej řád, taková audience u císaře.
00:14:28 To ti asi předem všechno řekli. To není jen tak.
00:14:30 Ani tak ne. Jen jsem prošel bezpečnostním rámem.
00:14:34 Kdo dřív podává ruku a tyhlety věci.
00:14:36 V Japonsku se ruka přeci nepodává!
00:14:38 V Japonsku se ukláníme. A tam jsme se právě musel uklánět.
00:14:41 Protože v Japonsku jsou 3 fáze úklony.
00:14:44 Toto je ahoj, trošku jen pokývnu,
00:14:47 když je to 45 st., tak je to dobrý den.
00:14:50 A právě vůči císařovi se musíte zlomit o 90 st. a více!
00:14:55 Bouchnout čelem o zem rovnou, jo?
00:14:56 Téměř.
00:14:58 V čem vidíš největší rozdíl?
00:14:59 Je něco, co ti nejvíc vadí na Češích?
00:15:01 A našel bys něco takovýho i na Japoncích? V zásadě!
00:15:03 Mně v rámci nevadí nic, já jsem taky napůl Čech.
00:15:06 Ale je mi líto jedné vlastnosti.
00:15:08 Na nás, čistokrevnejch.
00:15:09 A to, že se tady skutečně nedodržuje lidský slovo.
00:15:14 Je to škoda, že si to Češi tady neuvědomují, že se to nevrací
00:15:18 do tý doby po r. 89, tý vzájemný důvěry,
00:15:22 chuti si třeba pomoct, vyjít si vstříc
00:15:24 a trošku si vzájemně porozumět.
00:15:26 Myslím si, že to tady trápí spoustu lidí, málokdo o tom mluví.
00:15:29 A v Češích by to měla být, tahleta vlastnost.
00:15:31 Aspoň z pohledu Japonců přes půl světa.
00:15:33 Někde to v nich podle mě je, hloubá to tam.
00:15:36 A bylo by dobrý, kdyby se lidi nebáli říkat víc svoje pocity.
00:15:40 Bejt upřímnější, sdělovat si svoje radosti.
00:15:43 A kdyby tahleta komunikace trošku začala být,
00:15:45 tak myslím, že to tady hrozně půjde nahoru.
00:15:47 Dobře. My, Češi, si tvoje slova vememe k srdci,
00:15:51 já ti jménem všech slibuju, že se pokusíme se polepšit!
00:15:55 Tomio Okamura!
00:16:04 Jak už jsem předeslal, samozřejmě
00:16:06 i můj 2. host má tzv. exotický původ,
00:16:09 protože je to českosúdánský mix.
00:16:15 Herečka, moderátorka a modelka Lejla Abbasová!
00:16:28 Čili, abychom si to dovysvětlili.
00:16:30 -Vy jste po otci Súdánka.
-Přesně tak.
00:16:34 -A po mamince Češka.
-Přesně tak.
00:16:36 Jakej byl ten milostnej příběh vašich rodičů?
00:16:39 Kde se dali dohromady?
00:16:40 To bylo absolutně tradiční. Samozřejmě na vejšce.
00:16:43 Máma, v Praze, máma studovala medicínu,
00:16:46 táta práva, potkali se.
00:16:48 Ale co je dobrý, to jsem se dozvěděla až teď.
00:16:50 Že moje máma, táta ji balil, strašně dlouho.
00:16:53 A ona 2 a půl měsíce, 3 měsíce odolávala
00:16:56 a nechtěla s ním jít na rande a celou dobu si říkala,
00:16:58 ježíšmarjá, jak já mu to řeknu?
00:16:59 On si bude myslet, že jsem rasistka.
00:17:01 Tak s ním na to rande šla kvůli lítosti,
00:17:04 aby si nemyslel, že ho odmítá.
00:17:06 -On se jí nelíbil?
-Nelíbil.
00:17:08 -Takže on ji ukecal, jo?
-On ji v podstatě ukecal.
00:17:10 Dopadlo to tak, že ji ukecal až k sňatku.
00:17:15 To se furt, až k tomu oltáři bála říct, aby nebyla rasistka...
00:17:19 Ne, to ne! To ona se nebála. Pak se začali bát babička s dědou.
00:17:24 Protože ty nechtěli, aby se máma...
00:17:26 -Byli proti tomu?
-Zásadně. Úplně.
00:17:29 Já si myslím, že byl táta asi 1. černoch, kterýho kdy viděli.
00:17:32 -Mám takový podezření.
-Fakt, jo?
00:17:36 -Já bych to viděla na nějaký...
-Z venkova? Z venkova?
00:17:38 No jasně, z venkova, z venkova.
00:17:40 To bylo pozdvižení na vsi, když tam přijel!
00:17:42 Na vsi ani ne! Táta tam docela zabodoval.
00:17:43 Babička s dědou už v tý době bydleli v Praze.
00:17:45 Ale fakt je, že když táta dorazil poprvé do Černovic,
00:17:49 u nás v jižních Čechách, mimochodem, Černovice!
00:17:52 Slyšíte to? To mě strašně baví!
00:17:55 Takže tam, v Černovicích, odkud pochází celá moje family,
00:17:59 maminčina a dědova strana,
00:18:02 tak táta byl, přijel v zimě chytře, přišel do místní sokolovny.
00:18:07 -Proč chytře v zimě?
-Protože omrzá. Stejně jako já.
00:18:11 Ono se nám to nějak nedokrvuje správně.
00:18:13 Takže přijel do Černovic, šel na sokolovnu,
00:18:16 kde si z něj všichni začali dělat šoufky.
00:18:18 Hlavně kvůli tomu, že začal:
00:18:21 kabát, sako, svetr, 2. svetr, košile, triko,
00:18:26 sundal triko, nandal: košile, svetr a pak se jal si sednout.
00:18:32 Jenomže pak si tam dal nějakejch 8 vodek, ač byl muslim
00:18:36 a od tý doby tam měl svůj vlastní plac.
00:18:39 -Takže tatínek se zapsal dobře.
-Dobře se uvedl.
00:18:42 Vy už jste byla na cestě, když se brali?
00:18:44 Právě, že ne! Oni se nemuseli. Bylo to z čiré lásky.
00:18:48 Takže se to obrátilo v nějakou romantickou...
00:18:50 To jo, to byla velká láska.
00:18:51 Vy jste žila taky nějakou dobu v Súdánu?
00:18:53 Nebo od narození jen tady?
00:18:55 Nežila jsem v Súdánu, ale byla jsem tam jako dítě.
00:18:58 Byla jsem tam ve 4 letech.
00:18:59 -Nějaký příbuzný tam máte?
-Máme tam velkou family.
00:19:01 Tatínek byl z 8 sester a 3 bratrů. Myslím, tak nějak.
00:19:06 A dokonce, abych to řekla, do toho skáču.
00:19:11 Ségra od táty, myslím, že ta nejstarší,
00:19:14 byla 1., která tam vystudovala vysokou školu.
00:19:17 Že tam je to děsná honorace, ta jejich family.
00:19:19 Čili vy od začátku žijete tady a jazyk...
00:19:23 -Já nevím, jak se mluví v Súdánu?
-Arabsky. Neumím.
00:19:26 -Šukratmasalamá. A tím končím!
-Cože?
00:19:28 Děkuji, na shledanou! To bych možná mohla udělat teď!
00:19:33 Ukrad mně saláma je na shledanou?
00:19:36 Ne, ne! Šukrat je děkuju a másalamá je na shledanou.
00:19:44 A jak se tam domlouváte? Tatínek tlumočí.
00:19:46 Já tam nejezdím. Naši jsou rozvedený.
00:19:49 Pozor, pozor! To jsme nedospěli k tomu bodu,
00:19:52 kdy se to pak všechno otočilo o 360...
00:19:55 Jo takhle! Vy jste jako dítě, dokud byli vaši spolu...
00:19:59 Ono to mělo ještě úplně jinej vývoj.
00:20:01 Já jsem se narodila, táta tady nějakou dobu byl, odjel,
00:20:05 že na měsíc, ozval se po roce, že ztratil adresu.
00:20:08 To mámu pobavilo! On je takovej šprýmař!
00:20:19 Takže se vrátil po tom roce, nějakou dobu tady byl,
00:20:22 máma otěhotněla, narodila se ségra, která je taky míšená.
00:20:26 A potom táta zase nějak odjel, už ani nic neříkal.
00:20:29 A ozval se zhruba po 3 letech,
00:20:32 kdy já jsem tam za ním jela s mámou, to mi byly ty 4 nebo 5.
00:20:35 A pak přijel, když mi bylo 6 a od tý doby jsem ho neviděla.
00:20:39 Tak to měla mainka složitej život.
00:20:42 -Sama tady. 2 fakany na krku.
-No. Černý k tomu!
00:20:51 -Ale asi se znova vdala maminka.
-Nevdala. Máma se nevdala.
00:20:54 Máma totiž docela, teď nevím, jestli mně nevynadá.
00:20:57 Máma měla dlouholetej vztah, to je pravda,
00:21:00 ale faktem je, že se vždycky strašně bála,
00:21:03 že kdyby si vzala bělocha, nebo Čecha v tomhle případě,
00:21:05 že by jí někdy vyčet, že má 2 černý děti.
00:21:08 -Aha, takhle.
-Takže ona to nikdy neudělala.
00:21:10 -Sebou vede...
-2 černý.
00:21:13 A on je bílej. Ty otázky blbý. Známe to, jak to chodí.
00:21:17 A vy jste vyrůstala tady.
00:21:19 Měla jste někdy nějakej větší problém,
00:21:23 díky svojí barvě pleti?
00:21:25 Problémy byly. Já totiž, když o tom mluvím,
00:21:28 já si zpětně uvědomuju, že to, co mi tenkrát ani nepřišlo,
00:21:32 tak teď mi přijde.
00:21:34 Takový ty vyhrocený situace, ty byly jasný.
00:21:38 Všechny možný nadávky!
00:21:40 -Ve škole třeba?
-I fyzický útoky.
00:21:42 Ale jde o to, že takový nuance, který vy, Češi, my Češi,
00:21:46 berete za samozřejmost
00:21:49 a neuvědomujete si, že jsou to narážky,
00:21:51 tak si to uvědomíte postupem času a věku.
00:21:54 Ve svý podstatě tenhleten pořad je takovej!
00:21:57 Jako, že by se dal třeba brát... V Americe by se tohle stát nemohlo.
00:22:00 Co? Takovejhle pořad by se v Americe stát nemoh?
00:22:02 -Jasně!
-Z jakýho důvodu?
00:22:04 Protože vy ukazujete na jinakost!
00:22:06 Vy byste měl brát to, že jsme si všichni rovný a stejný!
00:22:09 -To je ten fígl!
-I když nejsme?
00:22:10 I když nejsme! Ona ta Amerika už je vyhrocená!
00:22:17 Chcete říct, že tenhle pořad by v Americe zakázali?
00:22:19 Já si myslím, že by ho vůbec nepustili přes dveře!
00:22:23 Tenhleten díl! Takhle!
00:22:26 Chápu. Fakt jo?
00:22:29 -A v Japonsku by to pustili?
-Já myslím, že jo.
00:22:33 Ale je fakt, že jsme tady rasově nevyvážený,
00:22:36 když nad tím přemejšlím.
00:22:39 Ale já jsem to myslel dobře! Já to myslel dobře!
00:22:43 My vám to věříme!
00:22:45 Nejsem rasista! Já to myslel dobře!
00:22:48 Ale to ukazuje na to, že my na to pořád nejsme zvyklí!
00:22:50 To je ten fígl! Že do tý doby...
00:22:52 Já jsem chtěl probourat ledy trošku.
00:22:54 To je ono!
00:22:55 Právě, že celý fígl je v tom,
00:22:57 že do tý doby, dokud nebudeme zvyklí na to,
00:22:58 že támhle v bance nebo na poště
00:22:59 uvidíme pana šikmookýho a paní černou...
00:23:03 To není hezký!
00:23:07 Ztrácím přehled kdo je tady rasista!
00:23:10 Já si to můžu dovolit!
00:23:12 Já s ním mluvím 15 minut, neřeknu mu šikmookej,
00:23:14 přijde Lejla a šikmookej!
00:23:24 Já jsem řekla taky černá, to je jedno!
00:23:27 Dokud na to nebudeme zvyklí v tom denním životě,
00:23:29 tak to pořád budeme selektovat!
00:23:31 To se samozřejmě časem srovná! Tady to je furt v plenkách!
00:23:36 Ale ono se to usadí a bude to v pořádku.
00:23:39 Ale nicméně, se vás stejně chci zeptat.
00:23:43 Vy spíš tíhnete, třeba český kluci, není pro vás problém?
00:23:48 Nebo radši tíhnete jaksi... Afričana máte radši?
00:23:53 Předpokládám, že jako Tomio, okusila jste obé?
00:23:56 -Okusila jsem obé.
-To rád slyším.
00:23:58 To jsem ráda taky. Ale víte co?
00:24:01 -Tady je problém v tom...
-Problém nějakej?
00:24:04 No je, takovej menší. Já vám ho hned řeknu.
00:24:06 Že mně se líbí bílý i černý kluci, ale černý mi nevoněj.
00:24:11 -Černý vám nevoněj?
-Nevoněj. A víte proč?
00:24:14 Protože ve mně je víc toho černýho,
00:24:17 protože genetickej kód černocha je silnější a byl to otec.
00:24:22 Tudíž já hledám to, čeho je ve mně míň, abych to doplnila.
00:24:27 -Což je běloch. A ne černoch. No!
-Aha.
00:24:30 Předpokládám, že máte teď nějakýho přítele.
00:24:32 -Mám.
-To je co?
00:24:35 Je duchem černej.
00:24:36 Ale měla jste nějakou známost z nějakým Afričanem.
00:24:38 -To jo, no.
-Jak se jmenoval?
00:24:40 -Obi se jmenoval.
-On má tady...
00:24:42 -Ne, nemá!
-To by byla dobrá partie!
00:24:49 Ale tam se třeba ukázalo to,
00:24:51 a teď to vezmu nehledě na barvu pleti,
00:24:55 že Afričan jako takovej,
00:24:59 a myslím si, že to je i případ Asie,
00:25:02 je zvyklej na servis od ženy.
00:25:03 On je zvyklej, že žena mu opravdu bude oporou
00:25:07 co se týče rodinnýho života a zázemí.
00:25:09 A ač se třeba narodil tady, ač funguje tady,
00:25:13 nebo se sem přistěhuje cizinec z takovýhle země,
00:25:15 tak si na to nikdy nezvykne.
00:25:17 My jsme na ně moc emancipovaný.
00:25:19 Oni sice, možná jim to imponuje, ale v důsledku, při lámání chleba,
00:25:22 opravdu chtějí tu ženu, která bude u tý plotny,
00:25:24 bude jim rodit ty děti a starat se o ně.
00:25:26 Což já jsem schopná, ale ne třeba teď.
00:25:28 Ale tam je třeba problém,
00:25:30 a to jste, když jste měla afrického přítele,
00:25:31 tam je třeba to mnohoženství, tam je normální.
00:25:35 Ono takhle. Dřív to bylo výhodný,
00:25:37 protože to ekonomicky stabilizovalo tu rodinu.
00:25:40 -Výhodný je to po všech stránkách.
-Já vám rozumím, vašemu pohledu.
00:25:48 Já myslím, že to je finančně náročný naopak!
00:25:50 No právě!
00:25:52 Je tam nějaká horní hranice, kolik tam těch manželek může bejt?
00:25:55 1 chlap může mít? Je tam nějak horní limit?
00:25:57 Kolik toho zvládnete! To je ten limit.
00:26:00 Ale hlavně finančně!
00:26:01 Kolik je tak průměr? Kolik tak v tý rodině toho vašeho?
00:26:06 -Měl někdo víc manželek?
-Měl!
00:26:08 -Kolik třeba?
-Jeho tatínek měl 4, myslím.
00:26:12 -4. To není ještě tak strašný.
-Není.
00:26:14 -Tam mají i víc?
-Mají víc.
00:26:17 Oni se o ně musí postarat! Hlavně oni mají spoustu dětí!
00:26:19 -Kolik tam je?
-Říkám, kolik máte peněz!
00:26:23 A taky výkonnost!
00:26:24 -10, 20?
-To už ne!
00:26:27 -To nikdo nemá?
-Ne nemá! To už nezvládne!
00:26:30 To dřív bylo třeba.
00:26:32 Protože jim nemusel dávat takový majetky.
00:26:33 Teď už je to opravdu o majetcích. O majetkách.
00:26:36 Dobře, jak oni mají rozdělený ty úkoly,
00:26:38 když jsou 4 v jedný domácnosti?
00:26:40 -Nejsou.
-1 pere, 1 vaří.
00:26:41 Ne, ne! On má ostrůvky. 1 domácnost s 1 manželkou.
00:26:44 2. domácnost s 2. manželkou, 3. a to takhle obíhá.
00:26:47 -Cestuje!
-Ty se mezi sebou hádaj!
00:26:50 Líbí, líbí! No jasně!
00:26:52 Pohádá a jsem u tý druhý! Ježíš! Co?
00:26:57 No ty se na to... Tady! Co?
00:27:02 -Ten se na to tváří!
-Vy jste to nezažil v praxi!
00:27:07 Vy jste modelka?
00:27:09 Já nevím, jak se to, dávno, dávno tomu, co jsem byla modelka.
00:27:12 A herečka nejsem vůbec.
00:27:14 Tak máte to někde napsaný v nějakým curiculum vitae.
00:27:18 -No a taky herečka?
-To se taky někde vyrojilo.
00:27:23 -Vy nehrajete nikdy nikde?
-Já jsem hrála jednou jedinkrát!
00:27:25 -Tak vidíte! Už jste herečka!
-To takhle funguje!
00:27:28 To je pravda! Já jsem na to zapomněla!
00:27:30 Ten taky! 1 x jel z Tokia do Prahy a už má cestovku! 1 x cestoval!
00:27:44 Ale vy hodně se věnujete, jak jsem zjistil, charitě.
00:27:47 Co konkrétně děláte charitativního? Čemu pomáháte?
00:27:52 Já jezdím dlouhé roky do Keni.
00:27:54 Takže v Keni mám spoustu projektů, který podporuju.
00:27:56 -To je 1 odnož.
-Něco s dětma?
00:27:59 -Já tam mám sirotčince, školy.
-To jsou vaše sirotčince?
00:28:03 To jsou projekty, který já jsem si vybrala,
00:28:05 ale který jsou pod záštitou mýho nadačního fondu.
00:28:07 A já tam vozím peníze, vždycky v báglu.
00:28:10 A pak si sedneme s koordinátorama těch projektů
00:28:13 a dáme dohromady seznam věcí, který jsou potřeba pro ně,
00:28:16 v tu danou chvíli, nakoupíme.
00:28:18 A mým dlouhodobým cílem je
00:28:20 najít pro každej ten projekt sponzora, kterej se o ně postará.
00:28:22 V dlouhodobým měřítku.
00:28:23 To je taky ten způsob, jak si lidi různě tady v Česku můžou
00:28:27 nějaký adoptivní děti tam a finančně podporovat?
00:28:30 -To vy děláte?
-To nedělám!
00:28:31 To jsem dělala 5 let koordinátorku adopce na dálku.
00:28:34 A pak jsem z toho přešla na vlastní nadační fond.
00:28:36 To mi přijde zajímavý, že si tady někdo vybere dítě třeba v Keni.
00:28:40 -A potkají se oni?
-Můžou se potkat!
00:28:43 To je víceméně na tom rodiči. Ono se to moc nedoporučuje.
00:28:46 Protože přijedete z Evropy, většinou to dítě poblázníte
00:28:50 a dítě zůstává na místě a vy si vesele odjedete.
00:28:53 -Vy si ho nemůžete vzít sebou.
-Přesně tak.
00:28:56 Spousta lidí se mě ptala, v době, kdy jsem to dělala,
00:28:58 jestli by si po nějaký době nemohli vzít to dítě do Evropy,
00:29:01 že by ho nechali studovat tady.
00:29:03 Já jsem říkala nedělejte to,
00:29:04 protože vy mu na 4 r. absolutně zpřetrháte kořeny,
00:29:07 pravděpodobně mu nebudete moci dát i vysokoškolský vzdělání,
00:29:10 i kdyby jo, tak ho na těch x let vytrhnete z kontextu
00:29:13 a on už nebude nikde.
00:29:15 Taky jste tam měla, který jste podporovala?
00:29:17 -Já mám doteďka.
-Máte tam nějaký?
00:29:19 No jo. Ale já mám rodiny rovnou.
00:29:21 -Vlastní žádný nemáte?
-Vlastní ne.
00:29:23 -Ale plánujete.
-To jo.
00:29:25 -Nějakou početnou rodinu?
-Nějaký malý bubáky, no.
00:29:30 Máte představu jak početnou rodinu chcete mít?
00:29:32 Já chci mít sudej počet. 2, 4, 6, 8 a pak bych končila.
00:29:35 Sudej počet! Jako, že jste napůl Súdánka?
00:29:39 -Ježíšmarjá, to mě nenapadlo!
-Tak ať se vám to jednou povede!
00:29:43 Lejla Abbasová!
00:29:52 Do třetice tady budeme mít
00:29:55 kombinaci, abych to nezvoral, českojihoafrickou!
00:30:00 Zpěvačka, která si říká Victoria!
00:30:12 Já předpokládám, že Victoria je vaše umělecký jméno.
00:30:15 Přesně tak.
00:30:16 Jaký je vaše celý? Jestli to není tajemství.
00:30:18 To můžu říct, ale musím říct, že já jsem hodně překvapená,
00:30:22 protože já pocházím z 5 dětí a táta dával jen mně český jméno.
00:30:27 -Věra.
-Vy se jmenujete Věra.
00:30:29 -A přijmením?
-Ficková.
00:30:32 -Váš otec je Čech.
-A máma je z Namibie.
00:30:36 -A maminka?
-Z Namíbie.
00:30:39 To je vlastně z Jihoafrické republiky.
00:30:42 Zeptal jsem se Leily, zeptám se i vás.
00:30:45 Takže, story začíná takhle. Táta utekl, 69.
00:30:50 On měl možnost buď do Afriky, do Ameriky nebo do Austrálie.
00:30:54 Takže on je devětašedesátník, jak tady říkáme.
00:30:57 -68, 69, velká vlna emigrace.
-Přesně tak.
00:31:00 A vlastně i slyšíte přízvuk, protože čeština není rodnej jazyk.
00:31:05 Protože táta s námi nikdy nemluvil čeština.
00:31:07 -Ne? On natolik zanevřel?
-Přesně tak!
00:31:10 Já se musela naučit až tady. My jsme mluvili doma jen anglicky.
00:31:15 Anebo holandština. Což je naše řeč Jihoafrické republiky,
00:31:21 jako, že afrikáns.
00:31:22 -Afrikánština, ne?
-Ano, afrikánština.
00:31:25 Protože 1. bílí lidi byli vlastně Holanďani.
00:31:28 Takže my máme takovej, že řeč je afrikánština.
00:31:31 Čili, jak váš tatínek se potkal s vaší maminkou?
00:31:34 On cestoval celou Afrikou. Od Egypt úplně až dolů.
00:31:42 Do Jihoafrické republiky. Začal pracovat v Zimbabwe.
00:31:46 Tam ho vyhodili.
00:31:48 Takže utíkal do Namíbie a tam potkal moji mámu.
00:31:52 A úplně to byla láska na 1. pohled.
00:31:55 Oni se odstěhovali do Jihoafrické republiky.
00:31:59 A 5 dětí.
00:32:00 -Ale maminka je taky běloška, ne?
-Moje máma je taková mix.
00:32:03 -Ona není úplně bílá.
-Maminka je mix?
00:32:05 Máma je mix a já mám vlastně kudrnatý vlasy.
00:32:07 -A čím je maminka mixnutá?
-Babička byla černoška.
00:32:10 Babička byla.
00:32:12 -Vy už jste taková...
-Já už jsem 3. v řadě.
00:32:18 Jak dlouho jste žila v jižní Africe?
00:32:20 Já jsem se narodila v Jihoafrické republiky, v Kapským Městě,
00:32:23 žila jsem tam do svých 14 letech
00:32:26 a potom táta sem dostal pracovní možnost, tady v ČR,
00:32:29 protože firma, oni věděli, že je Čech.
00:32:32 -Někdy po tom 90. r. asi?
-98.
00:32:35 -Až 98.
-A od té doby žiju tady v ČR.
00:32:40 Já se musela naučit češtinu.
00:32:42 -A vy jste nevěděla do čeho jdete?
-Ne, vůbec!
00:32:44 Já jsem myslela, že my půjdeme do ČR a že to bude jednoduchý,
00:32:48 že čeština není těžký jazyk.
00:32:50 A když jsem sem přijela, byla jsem úplně překvapená!
00:32:53 -Úplně se mi svět otočil o 300...
-Z čeho?
00:32:58 1. věc, co mě hodně překvapilo!
00:33:00 Já jsem přijela a teď já jsem koukala,
00:33:02 panebože, všichni v ČR jsou tak bohatý!
00:33:06 Tady lidi mají nádherný auta, tady všechny ty byty!
00:33:09 Já jsem byla úplně z toho vyřízená!
00:33:11 -To v Jižní Africe jako...
-Tam jsou!
00:33:15 Ale ne, že každý člověk má Škoda octavia!
00:33:17 Tady každý taky ne! Nevím kam jste přišla!
00:33:21 Kam vás rovnou zavedli z letiště, to nevím!
00:33:24 Co se dá srovnat s Jihoafrické republiky,
00:33:26 tak tady je vidět rozdíl.
00:33:29 Že vám na ulici přijde, že se swinguje.
00:33:33 Až tak ne, ale je vidět rozdíl. Určitě.
00:33:36 To byla jediná věc, která vás tady překvapila?
00:33:37 Jako mile? Nestejskalo se vám po jižní Africe?
00:33:41 Neplakala jste doma, já chci zpátky?
00:33:43 Já jsem měla deprese asi půl roku. Protože přátelé...
00:33:47 Táta říkal, ty jsi 1 z nejmladších, takže nepůjdeš do anglických škol,
00:33:52 já tě teď dám do českých škol.
00:33:53 Takže já jsem seděla ve třídě 1. den a učitelka říkala:
00:33:58 Pane Ficek, ale ona vůbec nemluví česky!
00:34:00 Jak to je možný? Ona vůbec neumí ani slovo!
00:34:03 Dyť je to Jihoafričanka, měl tatínek říct!
00:34:05 No přesně tak!
00:34:06 Já jsem seděla v třídě a učitelka se mnou mluvila
00:34:10 a já jsem říkala, jak já to zvládnu?
00:34:12 A zvládla jsem to! Což já jsem překvapená!
00:34:14 Když jste bydleli v Kapským Městě,
00:34:16 měli rodiče představu, co byste měla dělat jako povolání?
00:34:21 Právě, že původně já jsem chtěla být pilot.
00:34:24 -Pilot?
-No.
00:34:26 Ale právě, že odmalička jsem hrála klasický klavír.
00:34:29 A já jsem říkala, tak super, já budu zpěvačka.
00:34:32 A táta to vůbec nechtěl. On říkal, v žádným případě!
00:34:35 Budeš mít jiný povolání.
00:34:37 Ale, když jsme přijeli do Čech, tak já jsem věděla, že chci zpívat.
00:34:40 A já jsem s tím pokračovala.
00:34:42 A teď táta říkal, no, už vidím, že jsi skoro úspěšná,
00:34:46 jak on to říká, no, teď zpívám.
00:34:50 A vy jste se napřed zorientovala v tý český popmusic?
00:34:55 -Vy jste poslouchala Vondráčkovou?
-A to je další věc!
00:34:58 Když já jsem slyšela poprvé Helena Vondráčková zpívat,
00:35:03 tak to byl nezvyk, slyšet písničku v češtině.
00:35:06 A já jsem dostala záchvat smíchu. Já jsem úplně...
00:35:11 -Vy jste se smála Helence?
-Ano. Ano.
00:35:20 Ale teďko ne!
00:35:22 Teďko pro ni a pro Karla Gotta mám velikánský respekt!
00:35:25 Protože, já jsem musela zpívat 1 písničku v češtině
00:35:30 a to jsem vlastně na 1. desce, producent přišel za mnou, on říká:
00:35:35 Takže, ty jsi se smála, já ti dám písničku,
00:35:38 běž si domů se to naučit.
00:35:40 Já jsem říkala, jo, v pohodě. Jsem vzala 2 malé křídla.
00:35:47 Já jsem přišla do studia a já: 2 malé kšidla...
00:35:53 -A teď ten producent...
-Smáli se oni zase, co?
00:35:56 Úplně! A producent se otočil a říká:
00:36:01 Všichni si tady dáme slivovice.
00:36:03 Protože tohle bude strašně na dlouho.
00:36:05 Ale konec! Oni to dávali na CD.
00:36:07 A já jsem říkala, ne, to tam nebudeme dávat.
00:36:10 A dodneška je to tam.
00:36:11 -Jo?
-Je to tam.
00:36:14 -Vyšlo na CD vaše 2 malý křídla?
-2 maly kšidla...
00:36:20 -Vy jste svobodná, samozřejmě.
-Nejsem.
00:36:25 A musím ještě říct 1 věc! Jak Lejla mluvila tady o vztazích.
00:36:29 Tak musím dodat, protože třeba, jak Lejla mluvila o tý černý lidi.
00:36:37 Třeba já mám přítele, který je ze Skotska,
00:36:40 má trvalý bydliště tady v Praze, žije v Brazílie,
00:36:43 ale pracuje v Ghaně.
00:36:46 Jestli jsem dobře řekla.
00:36:49 -To se vidíte často, že jo?
-Jako málo! Vždycky musím zavolat.
00:36:53 A on ještě k tomu pracuje na moře.
00:36:55 Takže naše konverzace vždycky je taková:
00:36:58 30 sekund, haló, haló, signál? Je tam? Y love you. A tím to končí.
00:37:07 -A odpověď už neslyšíte.
-Odpověď vůbec! Až za týden!
00:37:11 Ahoj, já tě taky miluju!
00:37:15 Ale to už loď poplula trošku dál.
00:37:19 To je takhle na dálku, to není špatný! Jste si vzácný!
00:37:24 Přesně tak! Já si myslím, že to je důležitý.
00:37:27 Protože on je starší o 14 let. A hodně lidí...
00:37:33 To je dobrý. 14 roků.
00:37:37 -Jsem to čekal horší.
-Jak horší?
00:37:42 Že bude mladší jsem myslel.
00:37:45 -On je Skot teda.
-Je ze Skotska.
00:37:47 Dává vám nějaký dárečky? Dává vám dárečky?
00:37:51 -Vždycky.
-Dražší nebo lacinější?
00:37:54 -Tak, na cenu vůbec nezáleží!
-Skot a nekouká na cenu? Fakt, jo?
00:37:59 -Nekouká na cenu.
-A vy víte jaký jsou Skoti?
00:38:02 Právě, že já vím, ale on vůbec není takovej!
00:38:04 Čili odoláváte nájezdům českejch chlapců statečně.
00:38:07 Já jsem chodila s Čechem. Já jsem chodila.
00:38:10 -Ještě před Skotem?
-Ještě před Skotem.
00:38:12 -Nebo po Skotovi?
-Ne, před Skotem! No po Skotovi!
00:38:14 To vy ne!
00:38:17 Za Skota, jsem myslel. Jestli jste si zaskotačila!
00:38:28 Před Skotem. A nějak to nedopadlo. Špatná zkušenost.
00:38:31 Já si myslím, že on mě nezvládl. Já jsem hodně temperamentní člověk.
00:38:35 To je problém českejch kluků, myslíte? Že nezvládnou situaci?
00:38:38 -Ne, právě že...
-Temperament divokej nezvládnou?
00:38:41 No, občas ano.
00:38:43 Že spíš jsou takoví klidnější, je potřeba klidnější ženskou.
00:38:48 -Ale to záleží...
-Vy jste hodně jako...
00:38:50 -Já jsem hodně temperamentní.
-Jak se to projevuje?
00:38:52 Já jsem taky hyperaktivní. Hodně s rukama, s nohama.
00:38:56 Třeba takhle...
00:39:01 Musím říct, když jsem přijela do Čech,
00:39:03 jsem třeba seděla ve třídě ve škole a já úplně,
00:39:07 mají nádherný modrý oči, úplně blonďatý vlasy!
00:39:11 -Hezký, že?
-Já jsem se zamilovala!
00:39:14 A já jsem měla 1 obočí! Já jsem byla úplně ošklivá!
00:39:19 Jak 1 obočí?
00:39:20 Třeba, já jsem se vrátila ze školy a já jsem šla k mamince,
00:39:22 jsem říkala: Mami, proč holky ve škole mají 2 obočí a já mám 1?
00:39:27 A moje máma takhle vytáhla pinzetu a říkala: Jmenuje se to pinzeta.
00:39:31 Musíš takhle vytrhnout to obočí.
00:39:35 Já jsem asi nějakej pomalejší! Ale vy jste měla jedno?
00:39:45 Vy jste měla jedno obočí
00:39:46 a maminka vám pro jistotu to druhý vytrhala?
00:39:50 Nebo i to jedno vám vytrhala?
00:39:52 Právě, že tady jsem měla takový to spojení. Tady.
00:39:55 Jo brežněvovský jste měla obočí! No jo! Tak to řekněte!
00:40:00 -Já neumím to slovo v češtině!
-Cože? Brežněvovský!
00:40:07 Vy nevíte kdo byl Brežněv! To se zeptejte tatínka!
00:40:12 Před ním tatínek utek! Víte?
00:40:16 Ale vy jste vlastně u nás začínající zpěvačka.
00:40:18 -Daří se na tom trhu?
-Musím říct, že je to těžký.
00:40:23 -Těžký je to pro vás?
-No určitě.
00:40:27 Vyšla 1. deska, když bylo období Superstar a tyhle soutěží.
00:40:32 A já jsem nechtěla takhle soutěžit. V žádným případě.
00:40:35 Takže zkoušíte vlastní cestičku.
00:40:37 Chcete jako zpěvačka prorazit jen tady? Nebo zpíváte anglicky?
00:40:41 Právě, že já jsem hodně v cizině!
00:40:44 Třeba v Anglie, ve Švédsko, v Dánsko.
00:40:46 Takže tam mám koncerty s DJ.
00:40:49 Teď jsem byla ve Švédsko, s producenty,
00:40:52 který spolupracovali třeba s Britney Speras, s Aqua,
00:40:56 s Sugar Babys, hodně známý kapely.
00:40:58 A my jsme vydali už 1. singl, koncem května.
00:41:02 -A čekáte...
-Právě, že docela úspěch.
00:41:05 Což já jsem byla překvapená, že rádia to hrály.
00:41:08 Třeba, kdyby se to dostalo na 1. místo nějaký hitparády!
00:41:11 -To by se vám líbilo?
-To se nedostane.
00:41:13 -A co když jo?
-Člověk nikdy neví. Uvidíme.
00:41:16 Byl by to úspěch.
00:41:18 Já bych byla hodně ráda, kdyby se to dostalo.
00:41:20 A my vám to samozřejmě přejeme!
00:41:22 Victoria!
00:41:35 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za vaši pozornost.
00:41:39 A už teď vás zvu na naše setkání tady v Semaforu,
00:41:42 které proběhne přesně za týden!
00:41:44 Pro vaši informaci se nám tady sejdou hosté,
00:41:47 jejichž povolání je DJ, neboli discjockey.
00:41:52 Tak na shledanou!
00:41:54 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma Známí lidé se smíšeným původem. Účinkují: Tomio Okamura, Lejla Abbasová a Victoria. Režie V. Polesný
| Tentokrát trochu ožehavě na téma „Smíšený původ“. Naši hosté jsou Češi, přesto mají exotické jméno i tvář. Těšit se můžete na Tomia Okamuru – člena prezidia a tiskového mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří, modelku a moderátorku Lejlu Abbasovou a zpěvačku Victorii. |
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
