Jedním z producentů filmu Hezké chvilky bez záruky je i Česká televize, kdy a jak projekt vznikl a jak probíhala jeho realizace?
Asi před čtyřmi roky mi Věra Chytilová přinesla přečíst námět. Bylo jasné, že je to šťastná myšlenka. Námět naše centrum dramatických pořadů koupilo, ale zdálo se, že nejvýhodnější v tu chvíli bude, když z tušené bohaté matérie vznikne cyklus uzavřených příběhů. Skoro až po roce jsme měli na stole scénář prvního dílu předpokládaného cyklu, ale nesplňoval očekávání. A v tu chvíli paní režisérka podlehla svému tvůrčímu naléhání, rázně prohlásila, že chce točit film kinematografický a nic jiného, napsaly s Kateřinou Irmanovovou scénář, že všem nad ním už v první verzi poskočilo srdce, sama koupila zpátky všechna práva, která ČT předtím prodala, projekt dostal grant Státního fondu a ve výběrovém řízení o koprodukci ČT vyhrál její nový scénář první cenu. Pak nastala skoro roční pauza, kdy to s filmem vypadalo z producentské stránky špatně. Málokdo si v širší / např. poslanecké/ veřejnosti dovede představit, co to je za martýrium přivést producentsky film na svět. Peníze, vztahy, termíny, pravidla a předpisy se točí ve mlýně, který mele mnohokrát naprázdno. A v kritickém momentě se filmu ujala Kateřina Černá z Negativu, úspěšně dovedla do konce smlouvy s naší televizí, úspěšně zvládla smlouvy s paní režisérkou. ČT, producentské centrum dramatické tvorby / producent Jaroslav Kučera a šéfdramaturg Ivan Hubač / vložila do rozpočtu víc než polovinu. Paní režiséka mohla konečně začít točit.
Jak probíhá dramaturgická spolupráce s paní režisérkou Chytilovou? Komunikovaly jste průběžně o scénáři,obsazení apod.?
My máme s Věrou Cytilovou už jednu dlouhou a náročnou spolupráci za sebou, práci na dokončených scénářích jednak celovečerního filmu a zároveň sedmidílného televizního seriálu o Boženě Němcové, Tvář naděje. Bohužel, ten projekt výše zmíněný mlýn semlel napadrtˇ. Bylo to před patnácti lety, ale pracovat s Věrou je stále totéž: radost.Není to žádná osobní lichotka, každý zná klišé historek o tom,co kdy komu a jak řekla, jenže při práci se nesmí na nepodstatné věci hledět..A pro dramaturga je úžasné, když autor na jeho kritické připomínky odpovídá často tak brilantním a přesným řešením! A právě k tomu v průběhu dramaturgie s Věrou Chytilovou dochází. Bylo tomu tak i u každé verzí Hezkých chvilek. Někdy vidím, že ji nepřesvědčím: a v tom případě tuším, že má asi pravdu.A i kdyby -podle mne- náhodou ne, pak je třeba jí přestat bzučet kolem hlavy: ona je tvůrce a ví, co chce. To platí nejen při psaní scénáře, ale i při rozhovorech o obsazení a ve střižně.
Jak byste Hezké chvilky bez záruky charakterizovala ze svého pohledu?
Myslím, že je to film, jak má být, totiž výpověďˇo světě. Každý vidí současný svět jinak a takhle se jeví Věře Chytilové. I když je ve filmu spousta břitkého humoru a ironie, není výsledný pohled na světský labyrint nijak uklidňující. Alespoň ne pro ty, kteří si zvykli na smírné happyendy a líbivě uhlazené lidské osudy. Chytilová se nebojí ukázat opravdu znepokojivé věci a říct, že na svět jsme si nepřišli užít štěstí, ale trable. Ale těm lidem, kteří to vědí, myslím film dává naději: je třeba nezaplétat se v malichernostech, vzít za své jednání odpovědnost, nebát se ale riskovat, vědět, že každou zkušenost získáme jen za cenu vlastního prožitku a posilovat svou svobodnou vůli. Život se zastavit zkrátka nedá a jeho peripetie jsou tak úžasně neuvěřitelné, až se musíme smát. Nebo snad... plakat? To si musí rozhodnout divák.
Koho si myslíte, že by mohl film přilákat do kin?
„Nová Chytilová“ přitáhne určitě příznivce dobré kinematografie napříč diváckým spektrem.
Věra Chytilová spolupracuje s ČT dlouhodobě, kromě svých celovečerních filmů pro ČT natočila více než 50 dokumentů. Plánujete nějaký další společný film?
Dokumenty se dramaturgicky nezabývám,ale ty od paní režisérky se mi moc líbí.V poslední době filmy o slavných fotografech, o Tróji či o Ester Krumbachové: měly obecnou platnost, zase i jako výpověďˇo světě. Myslím, že Věra Chytilová nějaký dokument chystá,alespoň o něm mluvila i producentka Anička Becková. Mimochodem i jí, ještě když byla ve funkci programové ředitelky,vděčí Hezké chvilky za „zelenou“. Co se týče hraného filmu, je strašná ostuda, že film o Němcové museli natočit Němci. Ten už tedy asi nevznikne, ale kdyby byl nějaký slušný scénář...