| Výživa dospívajících |
|
Výživa dětí staršího školního věku je ovlivněna nástupem puberty. Puberta je hormonálně podmíněný proces, kdy dítě fyzicky dospívá a velmi intenzivně se zrychluje i jeho růst. V tomto období se dokončuje etapa vývoje kostry, svalstva a tukové tkáně, ukončuje se růst a vývoj i všech ostatních tělesných tkání a orgánů. V širším aspektu počátek puberty ohraničuje období adolescence, přechodu mezi dětstvím a dospělostí. U dívek nastává tento proces asi o dva roky dříve než u chlapců, většinou již před 11. rokem života. Pubertální zrychlení růstu nastává u dívek asi v 10 letech, u chlapců ve 12,5 letech. Tělesný růst chlapců je ukončen mezi 17. až 18. rokem života a dívek kolem 15 let života (13 až 18 let). Obě pohlaví se významně diferencují ve svém tělesném složení, u děvčat se významně zvětšuje množství podkožního tuku a formuje se pánev, u chlapců dochází k nárůstu svaloviny a růstu kostí do délky. Potřeba přívodu energie u děvčat je však nižší než u chlapců. V průměru kolem 2200 kcal/den (chlapci 2500–3000 kcal/den). Velká chuť k jídlu u adolescentů často vede k nevhodnému výběru potravy. Především „fast foods“, rychlé a ekonomicky relativně přístupné stravování ve stále se rozšiřujících restauracích tohoto typu, vede k vysokému přívodu saturovaných tuků, tím i energie a často nevhodně potlačuje příjem jiných látek (bílkovin, vápníku, vitaminu A apod.). Intenzivní růst adolescentů zvyšuje nároky na přívod kvalitní bílkoviny, zvláště u chlapců při nárůstu svaloviny. Růst kostí u dětí obou pohlaví zvyšuje potřeby vápníku až na 1200 mg/den (l litr kravského mléka obsahuje přibližně 1200 mg vápníku, jeden 150 g jogurt obsahuje asi 270 mg vápníku atd.). U adolescentních dívek se zvyšují nároky na přívod železa. Ztráty železa menstruací často vedou u dívek k anemii. Děvčata mívají nedostatek kyseliny listové, vitaminu ze skupiny B, což klinické obtíže z anemie ještě více prohlubuje. Vyšší energetická potřeba u chlapců v době puberty rovněž zvyšuje nároky organismu na přívod vitaminů skupiny B. Děti často nemají ani dostatek vitaminu C a A. Dobře vyvážený jídelníček dítěte školního věku by měl obsahovat mléčný výrobek prakticky při každém jídle. Maso, rybu nebo vejce by mělo mít dítě minimálně jednou denně. Ovoce nebo čerstvou zeleninu by mělo mít dítě pravidelně, několikrát denně. Přílohy k jídlu, těstoviny, brambory či rýži, pečivo, vařenou zeleninu by mělo mít dítě alespoň 1x denně. K příjmu potravy je nutné plánovat i dostatečný příjem tekutin. Často vyhledávané sladké nápoje zásobují organismus zbytečně vysokým přívodem cukrů, tím i energie bez přívodu jiných, organismu prospěšných látek. 1. 12. 2003 MUDr. Petr Tláskal, CSc., FN Motol (Děti a my) |
