Hlavní nádraží (Central do Brasil)
Bývalá učitelka Dora si na hlavním nádraží v Riu de Janeiru přivydělává psaním dopisů negramotným zákazníkům. Ze skromného příjmu žije, jak může, a rozhodně se nedá říct, že by byla vzorem ctnosti. Dopisy posílá podle toho, jak uzná za vhodné. O iluze dávno přišla a důvěra ji rozhodně nezavazuje. O dopisu jedné ženy, která tvrdí, že synovu otci píše jen kvůli synovi, si taky myslí svoje a list nemilosrdně končí v zásuvce. Ona žena však přichází znovu, a Dora ještě neví, že během několika dalších minut změní tato žena její osud. Ještě chvilku to potrvá, Dora bude muset nahlédnout pod okoralou slupku svého srdce, přesto se však nakonec vydá na nejpozoruhodnější pouť svého života. S chlapcem, který jí byl už od prvního setkání pěkně protivný...
Jméno brazilského režiséra, scenáristy, střihače a producenta Waltera Sallese (1956) se objevilo na scéně světové kinematografie na počátku 90. let.
Skutečným průlomem a mezinárodním hitem se však stal právě film Hlavní nádraží (Central do Brasil) z roku 1998.
Komorní příběh, který vyniká především režií, kamerou (Walter Carvalho) a výkonem dvou hlavních představitelů (brazilská herečka Fernanda Montenegroová a malý neherec Vinícius de Oliveira) získal Zlatého medvěda a Cenu ekumenické poroty za film, Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Berlíně 1998, Zlatý glóbus, Cenu americké Národní filmové rady a Cenu Asociace španělských filmových kritiků a Stříbrného kondora Asociace argentinských filmových kritiků za Nejlepší cizojazyčný film.
Fernanda Montenegroová byla za roli Dory nominována na řadu nejprestižnějších světových filmových cen včetně Oscara a Zlatého glóbu, z nichž kromě berlínského Stříbrného medvěda získala za herecký výkon Cenu losangeleských filmových kritiků, cenu časopisu National Board of Review, Cenu na MFF v Havaně a cenu kritiků na MFF ve Ft.Lauderdale.