Otta Bednářová v epizodě z cyklu Zvědavá kamera odkrývá díky uvolnění cenzury v období pražského jara pozadí inscenovaného procesu, ve kterém byla nespravedlivě odsouzena tzv. Velká rada (1968). Režie M. Tomsa

Proces s tzv. Velkou trockistickou radou byl jedním z těch, které následovaly po procesu se Slánským a spol. a probíhal v režii sovětských poradců. Mezi sedmi obžalovanými byli i ředitelé velkých podniků, obvinění ze „spiknutí za účelem rozvrácení socialistického hospodářství“. Ve skutečnosti to byli vesměs idealisté, kteří po válce uvěřili komunistické ideologii. V polovině 60. let byli všichni rehabilitováni, někteří z nich už posmrtně.

Reportérka Zvědavé kamery Otka Bednářová využila obnovené svobody slova v roce 1968 a šla v té době zcela netradičně a nebojácně po stopách tohoto procesu, navštívila desítky svědků, ať už pozůstalých nebo „těch z druhé strany“, a nekompromisně odkryla praktiky tehdejší komunistické nomenklatury. V roce 1970 byla redakce Zvědavé kamery, jež do té doby sloužila jako bašta skutečné televizní publicistiky, zrušena a redaktoři včetně Otky Bednářové byli z Československé televize vyhozeni. Jejich průkopnická snaha o investigativní televizní žurnalismus, s níž tvůrci cyklu mnohokrát narazili již před rokem 1968, je dokladem usilovného hledání pravdy navzdory nepolevujícímu cenzurnímu dohledu a autocenzurním přístupům k volbě společenských témat v jiných redakcích. Jednou z kauz otevřeně ztvárněných v cyklu Zvědavá kamera tak přispíváme k výročí 30 let od pádu cenzury.

Stopáž46 minut
Rok výroby 1968
 ST čb 4:3
ŽánrDokument