Zapovězené plátno

V průběhu sta let kinematografie se homosexualita objevovala na plátně je zřídka. A když už se objevila, pak tedy jako něco, čemu se máme smát... něco, čeho máme litovat... nebo dokonce jako něco, čeho se máme bát. Hollywood, velký mýtotvůrce, učil heterosxuály, co si mají myslet o homosexuálech a homosexuály, co si mají myslet sami o sobě. Jakoby nikdo neunikl jeho vlivu. Například Tony Curtis říká: "Filmy jsou součástí mého života. Jsou součástí života nás všech, protože v nich hledáme poučení o životě. Sledováním Caryho Granta jsem se naučil, jak se chovat ve společnosti ženy, jak se večer oblékat, jak přijít do restaurace a objednat si večeři." Nahrazují tradiční vyprávění. Jsou základem našich životů. A v případě, že jste mezi statistickými čtyřmi procenty gayů, málokdy se ve filmu vidíte reflektovaně, v souvislostech a s nějakým pochopením. Filmy by nás mohly rozesmávat i rozplakávat daleko více, kdyby konečně přiznaly lidskou různorodost.