Čas probuzení
Newyorský neurolog Oliver Sacks publikoval v roce 1973 knihu Awakenings (Čas probuzení), v níž popsal své zkušenosti s léčbou skupiny pacientů, obětí virové epidemie encefalitidy z dvacátých let. Pacienti, kteří žili ve svém uzavřeném světě, nebyli vůbec schopni komunikovat s okolím a byli zcela odkázáni na péči ošetřovatelů, se stali pro podivínského lékaře výzvou. Po dlouhém výzkumu se mu za použití nového léku podařilo odepisované pacienty přivést k životu, byť jen na omezenou dobu. Toto "zázračné uzdravení" se také stalo osou stejnojmenného filmu, který natočila známá režisérka Penny Marshallová (Velký, Velké vítězství a jiné filmy).
Klíčem k jeho úspěchu se stalo obsazení hlavních rolí. Postavu lékaře, který má ve filmu jméno Sayer, vytvořil Robin Williams, známější do té doby především svými komediálně laděnými kreacemi (Pepek námořník či skutečná postava diskžokeje Adriana Cronauera ve filmu Dobré ráno, Vietname), ale také velkou dramatickou postavou učitele v úspěšném Weirově snímku Společnost mrtvých básníků. Williams dokonale vystihl Sayerovu pracovní posedlost, jíž nahrazoval absenci vlastního soukromého života, i schopnost vcítit se do potřeb svých pacientů, s nimiž zpočátku vůbec nemohl komunikovat.
Náročnou úlohu jednoho z pacientů Leonarda Lowea ztělesnil Robert De Niro, jeden z nejvýznamnějších amerických herců posledních dvaceti let. Jeho kreace vychází jednak z důkladného studia chování encefalitických pacientů a také ze schopnosti vyjadřovat se minimálními gesty a úspornou mimikou. V jeho podání vždy méně znamená více a v tomto případě mu jeho výkon přinesl zaslouženou nominaci na Oscara. Kvalitně jsou obsazeny i vedlejší party, uvidíme tu např. bergmanovského herce Maxe von Sydowa (dr. Ingham) nebo v malé úloze jednoho z pacientů slavného černého jazzmana Dextera Gordona, který těsně po natáčení zemřel.
Tvůrci vycházeli při natáčení jednak z osobních zkušeností dr. Sackse, jenž fungoval jako odborný poradce a poskytl např. i záběry svých pacientů, které natočil 8mm kamerou, a také z britského dokumentu, který o těchto pacientech vznikl na začátku 70. let. K dokonalému vystižení atmosféry konce 60. let přispěli svým dílem anglický výtvarník Anton Furst (držitel Oscara za Batmana), pro něhož byla práce na tomto filmu bohužel poslední (spáchal v roce 1991 sebevraždu), a také český kameraman Miroslav Ondříček, který proslul především jako spolupracovník Miloše Formana a který pro režisérku Marshallovou snímal i její další filmy Velké vítězství a Kazatelova žena.
Kromě De Nirovy herecké nominace byl Čas probuzení nominován na Oscara ještě ve dvou kategoriích - za nejlepší scénář podle předlohy (Steven Zaillian) a za nejlepší film (producenti Walter F. Parkes a Lawrence Lasker). V obou kategoriích zvítězil i u nás populární Costnerův western Tanec s vlky.