Zdeňka Baldová

herečka

* 20. února 1885

† 26. září 1958

Od dětství tíhla k umění, psala a recitovala básničky a říkanky. Studovala na průmyslové škole a přitom se učila hudbě a správné řeči. Jako herečka začínala v Městském divadle na Královských Vinohradech. Tam se seznámila s budoucím manželem, režisérem Karlem Hugo Hilarem. Spolu s ním později přešla do Národního divadla, kde působila až do konce života.

Pod Hilarovým vedením se představovala hlavně v charakterních rolích. Až po jeho smrti dala průchod komediálnímu talentu. Publikum si ji zamilovalo v rolích hubatých služek či dohazovaček. I když sváděla bitvy se špatnou pamětí, byla vždycky přesvědčivá. Svými přebrepty na jevišti byla Zdeňka Baldová skutečně proslulá.

Řada jejích divadelních výstupů byla vydána na gramofonových deskách. Baldová byla vyznamenána Státní cenou (1951) za výkon v divadelní hře Výnosné místo na scéně Národního divadla a tituly Zasloužilé umělkyně (1953) a Národní umělkyně (1955).

Poprvé stála před kamerou v němém filmu Neznámé matky, pak následovalo Obrácení Ferdyše Pištory, Škola základ života, Revizor, Poslední muž, Lidé na kře, Eva tropí hlouposti, Mravnost nade vše, Tetička, Měsíc nad řekou

Ovšem dvě životní role si ji našly až na sklonku života: dobrosrdečná babička Skořepová v komedii Páté kolo u vozu a despotická majitelka domu, paní Dulská. Premiéru tohoto filmu přežila pouze o jediný týden.

Odkazy